Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi

Transkript

1 BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA PRAHA Katedra práva Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi Bakalářská práce Autor: Kamila Kučerová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí Práce: Ing. Mgr. Eva Kutová Praha Duben, 2016

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.. V Hodoníně, dne 1. dubna 2016 Kamila Kučerová

3 Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Mgr. Evě Kutové, za její věcné připomínky, zásadní rady a v neposlední řadě za čas, který mi při konzultacích a vedení poskytla. Poděkování náleží i paní JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D., za poskytnutí konzultací.

4 Anotace Tato bakalářská práce si klade za cíl charakterizovat běžný účet, rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu, dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku, právní úpravu účtu dle zákona č. 89/2012Sb., Občanského zákoníku a komparaci změn v právní úpravě. Výsledkem práce je porovnání a zjištění shody mezi právem a smluvními podmínkami bank. Klíčová slova: Klient Majitel účtu, osoba zmocněná k nakládání s prostředky na účtu VOP....Všeobecné obchodní podmínky Banka......Finanční ústav s bankovní licencí udělenou ČNB ČNB.Česká národní banka ObchZ. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ObčZ... Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník Annotation This bachelor thesis offers the characteristics of the current account, the analysis of the legislation of a current account in the Czech legal system, according to the Act No. 513/1991 of the Commercial Code, the analysis of the current account legislation according to the Act No. 89/2012 of the Civil Code, and the comparison of legislative changes. The further aim of this thesis is to compare and determine the conformity between the Law and the Terms and Conditions of the banks. Keywords: Client.Account owner, a person authorized by the management of funds in the account GTC...Terms and Conditions Bank..Financial institution with a banking license granted by CNB CNB Czech National Bank ComC...Act No. 513/1991 of the Commercial Code CivC...Act No. 89/2012 of the Civil Code

5 Obsah: Úvod Charakteristika běžného účtu Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, náležitosti smlouvy, výhody a nevýhody běžného účtu Typy běžného účtu, jeho praktické využití a služby navazující na běžný účet Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Pravidelný obsah smlouvy Vedení účtu Kontokorentní účet Informace majiteli účtu Záznamy na běžném účtu Zánik smlouvy o běžném účtu Právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, komparace změn v právní úpravě Platební účet Jiný než platební účet Vkladní knížka Komparace Všeobecných obchodních podmínek Závěr Seznam použité literatury

6 Úvod Bakalářskou práci na téma Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi jsem si vybrala, protože osobně, stejně jako mnoho běžných občanů, tento produkt, využívám. Jako klient jsem nikdy předtím podmínky vedení účtu a souvislosti s tím spojené řádně nezkoumala, smlouvu jsem si jednoduše pouze letmo přečetla a vyslechla instrukce a připomínky pracovníka banky, a to z důvodu rychlého zřízení. Zpracovat tuto bakalářskou práci tedy pro mne bylo výzvou, dovědět se o finančním produktu, který sama využívám více. V bakalářské práci na zadané téma - Smlouva o běžném účtu a její využití v praxi, budu vycházet ze skutečnosti, že bankovní systém v České republice je význačný poměrně vysokou koncentrací bank a jejich poboček, přičemž dominantní roli hrají tři největší banky. Vyplývá to ze skutečnosti, že tyto banky existovaly již před rokem 1990 (Česká spořitelna a.s., ČSOB a.s.), nebo vznikly vymezením působnosti aktiv bývalé Státní banky československé (Komerční banka a.s.). Hodlám se odkazovat na právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku platného do a zákon č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku který je platný od Dále na všeobecné obchodní podmínky v oblasti běžných účtů nebo přímého bankovnictví dvou velkých tuzemských bank, České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s. Tyto banky jsem zvolila hlavně z důvodu, že informace o jejich obchodních podmínkách, službách a produktech jsou okamžitě přístupné na webových stránkách těchto bank nebo v tištěné podobě běžně k vyzvednutí na pobočkách. V úvodu bakalářské práci se věnuji obecné charakteristice běžného účtu obecně. Smlouvě o zřízení a vedení běžného účtu i náležitostem smlouvy, výhodám a nevýhodám užívání běžného účtu, dělení dle typů běžných účtů, praktickému využití účtu a řadě služeb, navazujícím na běžný účet. Popisuji také dnes již obsoletní právní úpravu běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, která zahrnuje jak náležitosti smlouvy, základní ustanovení, pravidelný obsah smlouvy, informace o vedení účtu případně kontokorentním účtu, informace o majiteli účtu, záznamy o pohybu na běžném účtu a jejich úrocích, tak možnosti zániku smlouvy o účtu. Tato právní úprava běžného účtu již není platná. Od 1. Ledna 2014 ji nahrazuje právní úprava účtu dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku, které se věnuji v následující kapitole a komparaci s předchozí právní úpravou. Literatura k právní úpravě účtu obsažené v novém občanském zákoníku je vzhledem ke krátké 6

7 době platnosti velmi omezená, proto zde čerpám převážně z rekodifikace Nového občanského zákoníku, ve kterém se skupina autorů pokouší o jisté hodnocení, hlavním cílem této publikace je však srovnání nové občanskoprávní úpravy s těmi předpisy a ustanoveními předpisů, které budou novým civilním kodexem od počátku roku 2014 nahrazeny. Dále čerpám z internetových zdrojů a v nich publikovaných odborných komentářů. Na základě poznatků obou právních úprav se snažím srovnat změny, které novou právní úpravou nastaly. V závěru práce se snažím korektně popsat a shrnout výsledky svého zjištění. Porovnávám zde také všeobecné obchodní podmínky dvou významných tuzemských bank a to, České spořitelny a.s. a Komerční banky a.s., a změny, které v nich nastaly účinností nové právní úpravy obsažené v novém občanském zákoníku. Cílem mé bakalářské práce je rozbor právní úpravy smlouvy o běžném účtu v českém právním řádu. 7

8 1. Charakteristika běžného účtu Od roku 1990 byl v České republice zaznamenán prudký rozvoj bankovnictví ve všech jeho formách, platební styk nevyjímaje. Mnoho nových firem a společností potřebovaly najít svou banku za účelem zjištění základních finančních a peněžních operací čímž nastala dynamická poptávka po službách platebního styku, kterou banky mnohdy dokázaly uspokojit jen s vypětím všech sil. Zajišťovaly sice chod svých operací ve velkých objemech, mnohdy to však bylo na úkor kvality a tudíž spokojenosti klientů. 1 V bankovnictví se vyskytly nové nástroje platebního styku, například různé druhy platebních karet, rozvinula se šeková služba, široká veřejnost se posupně seznamovala s trvalými příkazy či automatickými převody, vlivem cestování se značně zvýšil význam směnárenských operací. Při zajištění operací platebního styku došlo v současné době ke kvalitativnímu posunu směrem k rozvoji tzv. elektronického bankovnictví, které s sebou přináší nejen zefektivnění práce prostřednictvím počítačů a dokonalejšího programového vybavení, tak aby klient mohl s bankou komunikovat 24 hodin denně po sedm dnů v týdnu v režimu on-line, ale i vytváření tzv. samoobslužných bankovních přepážek, klientovi přístupných nepřetržitě. Zřizování a vedení běžného účtu je základním a nejčastěji žádaným produktem, který poskytují banky svým klientům, podnikatelským subjektům i občanům. Běžný účet můžeme pokládat za základní stavební kámen bankovních služeb, na který pak navazují bezprostředně nebo zprostředkovaně další služby banky, jako je např. komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, depozitní produkty, poskytování různých druhů úvěrů, zajišťování obchodů v oblasti investičního bankovnictví, zabezpečování komplexního financování firmy nebo závodu a v neposlední řadě také poskytování služeb s vazbami do zahraničí. Všechny poskytované produkty a služby obchodních bank se vždy vážou na existenci běžného účtu klienta. Zde se setkáváme s pojmem žirový účet, který má v různých bankách různé názvy, např. sporožiro v České spořitelně, B-konto či expres konto v Komerční bance apod. Tento název pouze zdůrazňuje, o jakou formu běžného účtu ve smyslu současné právní úpravy jde, 1 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební styk. 8

9 neboť účet je zejména určen pro bezhotovostní placení převodem peněžních prostředků z tohoto účtu. Běžný účet je à vista čili netermínovaný účet pro každodenní hospodaření jak s osobními finančními prostředky, tak s prostředky určenými k podnikání. Na běžný účet můžeme peníze libovolně vkládat, a to buď převodem z jiného účtu (mzda, důchod, sociální dávky, apod.) nebo v hotovosti, a zároveň kdykoli tyto prostředky v hotovosti vybírat či převádět na jiný účet. K běžnému účtu si klient může zřídit trvalé příkazy k úhradě pravidelných plateb, inkaso či SIPO (sdružené inkaso plateb obyvatelstva), ale také vykonávat jednorázové platební příkazy. S běžným účtem je spojeno i poskytování tzv. výhodných balíčků služeb. Některé ze služeb jsou v rámci balíčku zdarma nebo za výhodnější poplatek, například vedení účtu zdarma, výběr peněžních prostředků z bankomatů dané banky zdarma, pojištění platební karty a další. Pro lepší dosah účtu je zde možnost zřídit produkt z oblasti přímého bankovnictví, např. telebanking, GSM banking, internet banking a homebanking v neposlední řadě různé mobilní aplikace jako jsou Mobilní banka, Smart banking, umožňující provádění transakčních operací přímo z mobilního telefonu klienta. Tyto produkty a aplikace spojené se smlouvou o běžném účtu dovolují majiteli účtu v bezhotovostním platebním styku operovat s jeho finančními prostředky. Banka s těmito prostředky disponuje a používá je k vlastní podnikatelské aktivitě Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu, náležitosti smlouvy, výhody a nevýhody běžného účtu Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu je základní částí dokumentace, kterou každá banka vytváří jednotlivému klientovi. Pokud jsou k dispozici všechny potřebné dokumenty k tomu, aby mohl být učiněn právní úkon uzavření smlouvy o vedení účtu, vypracuje zaměstnanec banky návrh této smlouvy. Řídí se přitom ustanovením obchodního zákoníku, 708 odst. 2, jež praví: Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu. 2 Smlouvu vypracuje ve dvou vyhotoveních, vytiskne je a předložit klientovi ke kontrole. 2 Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník 9

10 Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu musí obsahovat všechny potřebné náležitosti, kterými jsou zejména: - Označení smluvních stran, které smlouvu o běžném účtu uzavírají; - Zmínka na příslušný zákon či jiný předpis, na základě kterého tento smluvní vztah vzniká; - Den, ke kterému se účet zřizuje a od kterého je klient oprávněn disponovat peněžními prostředky na účtu; - Měna účtu; - Přesná identifikace majitele účtu (název/jméno, sídlo/trvalé bydliště, IČ/RČ, jména statutárních zástupců, jejich RČ a čísla průkazů totožnosti, totéž u majitele účtu fyzické osoby podnikatele). Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu: - Způsob disponování s peněžními prostředky na účtu; - Vymezení platebních prostředků, které je klient oprávněn používat; - Případy převodů peněžních prostředků z účtu klienta bez jeho příkazu; - Lhůty pro předkládání platebních příkazů klientem; - Lhůty zúčtování platebních příkazů bankou; - Podmínky a způsob úročení peněžních prostředků na účtu; - Podmínky předávání zpráv o zúčtování, další práva a povinnosti obou smluvních stran; - Cena, za kterou se účet zřizuje, a ceny, za které jsou následně prováděny jednotlivé operace na běžném účtu; - Datum platnosti a účinnosti smlouvy; - Podpisy obou smluvních stran. Smlouva by měla být podepsána majitelem účtu před pracovníkem banky, případně by její podepsání mělo být úředně ověřeno. 3 Výhodami zřízení běžného účtu mohou být: 3 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební styk. 10

11 Snadná dostupnost peněžní prostředky jsou dostupné nejen na pokladně banky, ale i při výběru z bankomatu nebo v případě platby u obchodníků. Bezpečnost - klient nemusí u sebe nosit velký finanční obnos. Peníze na běžném účtu jsou ze zákona pojištěné. Úrok peněžní prostředky na běžném účtu se úročí, i když malou úrokovou sazbou. Frekvenci připisování úroků na účet stanovuje banka. Z úroků se platí daň. Pohodlí - k účtu je možné si zřídit trvalé příkazy, inkaso a platby SIPO. Klient nemusí chodit na poštu platit složenky v hotovosti. Úvěr - banky umožňují vybraným klientům čerpat z běžného účtu i když nemají dostatečné množství vlastních peněžních prostředků na účtu zřízením tzv. kontokorentního úvěru. Za nevýhody můžeme považovat: Poplatky - každý měsíc platí klient bance různé poplatky, např. za vedení účtu, za papírový výpis z účtu, za bankovní transakce. Nízký úrok - zhodnocení peněz na účtu nepokryje zdaleka inflaci a z úroku se platí daň Typy běžného účtu, jeho praktické využití a služby navazující na běžný účet Podle majitele: pro fyzické osoby, pro fyzické osoby - podnikatele, pro právnické osoby. Nabídka jednotlivých běžných účtů je odlišná pro občany a firmy. Pod pojmem občan rozumíme fyzickou osobu, která nepodniká. V mnohých případech si však běžný účet v této kategorii pořizují i drobnější podnikatelé. Pod kategorii firmy patří podnikatelé, samotné 4 PETRÁŠOVÁ, Vladimíra. Úvod do financí - Běžný účet. 11

12 firmy, magistráty, městské úřady, neziskové organizace, bytová družstva, společenství vlastníků jednotek a rovněž různé další instituce, spolky či korporace. Podle měny, která je na nich ukládána: běžné účty vedené v korunách běžné účty v cizích měnách. Každý bankéř by měl klientovi doporučit následující strategii: Na běžných účtech by měly být uloženy jen nezbytné prostředky, takové, které opravdu klient potřebuje či v brzké době bude potřebovat. Pro své nízké úročení se však zásadně nehodí k tomu, aby na nich ležely přebytečné peníze. V případě, že má klient k dispozici volné peněžní prostředky, je lepší využít raději jiného produktu, který by lépe zhodnocoval úspory. Nejpoužívanější jsou termínované vklady, spořicí účty, podílové fondy či stavební spoření. Praktické využití běžného účtu Spočívá v tom, že peněžní prostředky může klient na účet vkládat buď v hotovosti na přepážce banky, převodem z jiného účtu nebo vkladem hotovosti do bankovního automatu. Prostředky lze obdobně z účtu získat zpět, existují tři základní způsoby: výběr hotovosti z bankomatu či na přepážce. Nejlevnější je výběr peněz z bankomatu banky, u níž je běžný účet založen, výběr hotovosti na přepážce je nejdražší ze všech třech uvedených způsobů, platba kartou při nákupu - klient hradí jen výši nákupu, banka mu za platbu nestrhává žádné další poplatky, bezhotovostní převod na jiný účet. Při výběru banky by se klient měl zaměřit jak na její solventnost a stabilitu, tak na poplatky spojené s běžným účtem - např. poplatek za vedení účtu, který bývá zpravidla měsíční, zasílání výpisu z účtu, vydání karty, výběr z bankomatu a domácí platby. Dalším kritériem při výběru mohou být doplňkové služby k běžnému účtu, např. platební karta, využití spořicího účtu, využití kontokorentu a další. 12

13 Banky nabízejí tzv. balíčky služeb. Klient by se měl informovat, co případné balíčky služeb za svou cenu kromě vedení účtu nabízejí. Mohou být velmi výhodné zvlášť pro aktivní klienty, a to pokud zahrnují některé operace zdarma, ale také se může snadno stát, že klient bude platit za služby, které vlastně nevyužije. 5 Běžný účet si klient zřizuje, aby mohl využívat bezhotovostního styku s různými institucemi. Bezhotovostním stykem se rozumí pohyb peněz pomocí převodů na běžné účty. Máme dvě formy bezhotovostního styku: Úhradová - jedná se o platby z příkazu plátce. Inkasní - jedná se o platby z příkazu příjemce. Při platebním styku se využívají tyto formuláře: příkaz k úhradě - tento příkaz může být jednorázový, což znamená, že provede se pouze jednou nebo trvalý, platba se provádí ve zvolené frekvenci opakovaně až do doby než je trvalý příkaz zrušen. příkaz k inkasu - funguje obdobně jako trvalý příkaz, jen v opačném směru. Rozdíl je v tom, že zde si věřitel "bere" peníze z účtu dlužníka sám. hromadný příkaz k úhradě, trvalý příkaz k platbě SIPO - umožňuje sdružit všechny pravidelné platby (voda, plyn nájem telefon, pojistné, předplatné novin atd.) do jedné jediné platby. Služby navazující na běžný účet a. Přímé bankovnictví Je to služba, která umožňuje komunikaci banky a klienta bez toho, aby klient musel banku navštívit. Vše se děje za pomocí telefonu, mobilního telefonu nebo počítače a internetu. Platby pomocí přímého bankovnictví jsou díky poplatkové politice bank podstatně výhodnější než klasické platby na přepážce nebo s pomocí pošty. 5 PETRÁŠOVÁ, Vladimíra. Úvod do financí - Běžný účet. 13

14 Služby přímého bankovnictví: Telebanking - jde o nejstarší službu přímého bankovnictví. Nazývá se také jako phonebanking. Princip této služby je jednoduchý, klient zavolá na linku telefonního bankovnictví. U většiny bank je toto číslo bezplatné a lze na ně volat i z mobilního telefonu. Klient se při hovoru prokáže svým identifikačním číslem a heslem. Tato služba se vyskytuje ve dvou verzích. U první klient komunikuje s automatickým hlasovým systémem, může zde lze získávat informace o produktech, o aktuálním zůstatku, ale také zde lze zadávat příkazy k úhradě či inkasu, trvalé příkazy, provádět konverzi měn. U této služby je důležité mít telefon s tónovou volbou. GSM banking - je bankovní služba, která umožňuje ovládat běžný účet prostřednictvím mobilních technologií sítě. Každá banka nabízí odlišné spektrum této služby. Zatímco některé banky nabízejí pouze informace o zůstatku na účtu a kurzech měn, u jiných bank je možné podávat příkazy k úhradě či zakládat termínované vklady. WAP banking - je mladší variantou internet bankingu, k internetu se klient připojuje pomocí vestavěného prohlížeče mobilního telefonu a jeho prostřednictvím ke svému účtu. V současné době se vyskytuje ojediněle, nahradili ji moderní prohlížeče v mobilních telefonech, se kterými lze používat internet bez zásadního omezení. Internet banking - je služba umožňuje komunikaci banky pomocí internetu. Stačí běžný počítač s internetovým prohlížečem a připojení k internetu. Zadáním webové adresy banky a poté i uživatelského jména a certifikačního kódu je umožněn přístup na speciální stránky banky. Zde klient může provádět různé operace jako např. zadávání příkazů k úhradě (i do zahraničí), zadávání a rušení trvalých příkazů, zřizování a rušení termínovaných vkladů, dobíjení kreditu do mobilních telefonů či prohlédnout si historii účtu. Veškeré operace se provádí s autorizačním klíčem, který zajišťuje zabezpečení proti případnému zneužití. Home banking - tento produkt umožňuje obsluhovat běžný účet pomocí počítače připojeného k internetu a softwaru, který dodá banka na instalačním CD nebo Flash disku. Základní služby (např. zadávání příkazů k úhradě, trvalých příkazů, zjišťování peněžních prostředků na účtu apod.) jsou k dispozici po nainstalování potřebného CD a připojení na internet. Výhodou těchto produktů je kompatibilita s 14

15 účetními a ekonomickými programy. Home banking se od internetového bankovnictví liší, u internetového bankovnictví stačí mít pouze přístup k internetu. Smartbanking - je jednou z nejnovějších a nejmodernějších služeb přímého bankovnictví. Jde o odezvu v rostoucí oblibě používání chytrých mobilních telefonů. Finanční instituce ve stále větší míře nabízejí řešení pro mobilní platby a bankovnictví. Nutností je mít tzv. chytrý telefon (smartphone) a příslušnou bankovní aplikaci vytvořenou přímo pro tato zařízení. Banky zpravidla vydávají aplikace přímého bankovnictví pro telefony iphone s operačním systémem ios a telefony s operačním systémem Android. Další možností je pak přihlašovat se do internetového bankovnictví prostřednictvím internetového prohlížeče v telefonu. 6 b. Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je krátkodobý úvěr, který je vázán na běžný účet. Banka umožňuje klientovi čerpat peněžní prostředky do mínusu. Úvěr se může opakovat. Jakmile klient "půjčku" splatí (čili navýší stav účtu na částku, kterou si půjčil, plus úrok), může z principu revolvingu opět čerpat do mínusu. Banka určuje limitní částku, do které klient může ze svého účtu čerpat. Pokud hranici překročí, zaplatí obvykle vysoké penále. Smlouva o poskytnutí úvěru se většinou uzavírá na jeden rok a automaticky se obnovuje. V případě, že by se klient dostal až do nepovoleného debetu, tak by byl úročen sankční sazbou. V ceně kontokorentního úvěru je zahrnuta i obratová provize, která bance pokrývá náklady spojené s vedením účtu. 7 Kontokorentní úvěry jsou vhodné pro krátkodobé financování potřeb, ale nehodí se jako náhrada běžných spotřebitelských úvěrů, až na výjimky mají výrazně vyšší úrokovou sazbu než běžný spotřebitelský úvěr. c. Platební karta Platební karta umožňuje jejímu držiteli vybírat hotovost na přepážkách bank, z bankomatů, platit za zboží v obchodech, restauracích, v hotelích, na internetu apod. Platební neboli debetní kartou může klient utrácet své peníze do výše zůstatku na svém běžném účtu ( či do výše kontokorentu). Tím se liší od karet kreditních, se kterými se nakupuje výhradně 6 PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra. Běžný účet. Úvod do financí. 7 PŮLPÁNOVÁ Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice., str

16 na úvěr. S platební kartou jsou spojeny i roční poplatky. Některé banky však nabízejí vedení platební karty v rámci balíčkových účtů zdarma. d. Kreditní karta U kreditní karty klient při jejím použití čerpá úvěr. Čerpaný úvěr je revolvingový čili opakující se, s každou uskutečněnou splátkou úvěru se úvěrový limit automaticky obnovuje. U kreditní karty je možnost odložení splácení. Úroky z tohoto úvěru jsou hodně vysoké, úroková sazba se pohybuje od 15% do 30% ročně. Kreditní kartu je možno zřídit jak v bance, tak prostřednictvím splátkových společností. Kreditní karty banky často nabízejí v rámci svých balíčkových účtů nebo se dají zřídit samostatně s čímž, ale souvisí poplatky za zřízení a vedení kreditní karty, vedení úvěrového účtu, výpisy z úvěrového účtu apod. Kreditní karty v současné době vydává hodně bank. Mezi kreditními kartami jednotlivých bank jsou však značné rozdíly, a to nejen ve výši úrokových sazeb, cen a výše úvěrových rámců. Platební karty se odlišují také tím, zda se do onoho bezúročného období započítávají také výběry z bankomatu. 8 e. Spořicí účet Spořicí účet v sobě spojuje výhody dvou finančních produktů, a to termínovaného vkladu což je zhodnocení finančních prostředků a běžného účtu, který se vyznačuje likviditou vložených prostředků. 9 f. Devizový účet Založit si ho může každý klient banky u většiny bank v České republice. Někdy je také nabízený v rámci "balíčkových účtů" ke klasickému běžnému účtu zdarma. Nabídka měn, v nichž je možné devizový účet vést, je však různá. Těmi základními, ve kterých se účet zřizuje, jsou eura a dolary. Velké rozdíly lze nalézt ve výši poplatků, úrokových sazeb i minimálních vkladů, stejně jako v rozsahu návazných služeb. Na devizovém účtu by neměly být uloženy příliš vysoké částky peněz, účty totiž nejsou na rozdíl od termínovaných vkladů v cizí měně příliš úročené. Spekulovat na pokles nebo vzestup kurzu cizí měny lze s pomocí derivátů KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vyd. 9 PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra. Běžný účet. Úvod do financí. 10 PETRÁŠKOVÁ, Vladimíra. Běžný účet. Úvod do financí. 16

17 g. Vkladový účet Vkladový účet, je účet, na kterém banka vede různé druhy vkladů svých klientů. Terminované vklady jsou vklady znějící zpravidla na pevnou částku, u nichž je dispozice vkladem omezena sjednanou dobou splatnosti nebo výpovědní lhůtou. Tyto účty nelze využívat k vedení úsporných vkladů. h. Depotní účet Je účet, na kterém banka vede pro své klienty cenné papíry, které u ní mají ve správě či úschově. Uvedené účty mohou být vedeny jak v tuzemské měně, tak v měně zahraniční potom se jedná o devizový účet DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, s

18 2. Právní úprava běžného účtu dle zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník Tato dnes již neaktuální právní úprava běžného účtu je obsažena v Obchodním zákoníku, zákonem č. 513/1991 Sb., v němž smlouvu o běžném upravují 708 až 715a. Jedná se o absolutní bankovní obchod, a proto se řídí ustanoveními obchodního zákoníku bez ohledu na povahu klienta, tedy to zda je klient právnickou nebo fyzickou osobou, tak i záměr využití účtu. Zásady vedení bankovních účtů jsou dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami, které vydala Česká národní banka. Banky je mohou vzít za své, ale také modifikovat a tím vytvořit vlastní obchodní podmínky. 12 Strany se také nemohou odchýlit od ustanovení, která předepisují povinnou písemnou formu právního úkonu, 708 odst. 2 obchodního zákoníku. Pokud by smlouva nebyla uzavřena písemně, jednalo by se o neplatný právní úkon, s ohledem na ustanovení 40 odst. 1. Občanského zákoníku, podle kterého právní úkon, který nebyl učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, není platný. 13 Smlouva o běžném účtu je tzv. smlouva pojmenovaná, tedy smlouva, kterou obchodní zákoník nejen umožňuje, ale jejíž speciální úpravu také obsahuje, bude obsah smluv dohodnutý mezi stranami zahrnovat podstatné části smlouvy stanovené v základním ustanovení upravujícím tento typ smlouvy. 14 Podstatnou částí smlouvy je závazek zřídit běžný účet pro majitele, stanovení doby, od kdy se zřizuje, a určení měny. Běžné účty mohou být např. podnikatelské a osobní. Účet může být zřízen pro jednoho i více majitelů, rovněž dispoziční právo může mít více osob. U tohoto typu účtu musí mít banka vložené prostředky kdykoli k dispozici k provedení platby, proto bývají úročeny podstatně nižší sazbou než účty vkladové. 15 Závazek běžný účet zřídit nemusí být ve smlouvě o běžném účtu vyjádřen výslovně a není rozhodující jeho označení. Doba, od kdy bude běžný účet zřízen, bude zpravidla totožná 12 ULRYCH, Milan. PFEIFEROVÁ, Daniela. Bankovnictví. str MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. str Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 14 MAREK, Karel. Obchodněprávní smlouvy. str MAREK, Karel. K obchodním závazkovým vztahům. str

19 se dnem uzavření smlouvy, ale může být určena i jinak. Z formulace 708 odst. 1. plyne, že běžný účet lez vést nejen v české měně, ale za podmínek vyplývajících ze zákona č. 219/1995 Sb., také v měně cizí. Účet zřízený na cizí měnu je možno použít nejen k platbám v mezinárodním styku, ale i k platbám v tuzemsku. Účet zřízený v české měně může být použit jak pro tuzemský, tak pro zahraniční platební styk. Vklady a platby v cizí měně ve prospěch účtu v české měně převede banka na českou měnu a platby v cizí měně z účtu v české měně převede banka na měnu cizí. Pro platné uzavření smlouvy o běžném účtu vyžaduje písemná forma, platí to jak pro návrh smlouvy, tak i pro jeho přijetí, využívá se formulářů a tiskopisů banky. Při uzavírání smlouvy o běžném účtu banka vyžaduje, aby druhá smluvní strana prokázala svou totožnost. U právnických osob se tak děje výpisem z obchodního rejstříku, jestliže se do obchodního rejstříku zapisují. U ostatních právnických osob pak jinými dokumenty, např. výpisem ze zřizovací listiny. Z dokladů musí být patrný způsob zřízení, den vzniku, název, sídlo, označení statutárních orgánů a způsob jak za právnickou osobu jednají. 16 Z judikatury: PR 54/1993: Tzv. sporožirové účty byly a jsou svou povahou druhem běžného účtu. Smlouvy o sporožirovém účtu se řídí podle 763 odst. 1 ObchZ ustanoveními obchodního zákoníku, i když byly uzavřeny přede dnem nabytí jeho účinnosti. Podle ustanovení 261 odst. 3 písm. d) ObchZ se závazkové vztahy ze smlouvy o sporožirovém účtu řídí třetí částí obchodního zákoníku bez ohledu na to, zda de o vztahy podnikatelů, které se týkají jejich podnikatelské činnosti (tzv. absolutní obchody). SR 2/1999 s. 53: Obchodní podmínky jsou součástí smluvního ujednání. Ustanovení 763 odst. 1 ObchZ u smluv, které se od účinnosti obchodního zákoníku řídí novou právní úpravou, nemění bez dalšího obsah těchto předtím uzavřených smluv, a obchodní podmínky, na které tyto smlouvy odkazují, zůstávají nadále pro účastníky závazné. Sou CR NS 3137/32: 1. Peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo na základě smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu. 2. Přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu při výkonu rozhodnutí nedochází k bezdůvodnému obohacení oprávněného na úkor osoby, která omylem uhradila peněžní částku na tento účet. 16 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. str

20 2.1 Pravidelný obsah smlouvy V prvním odstavci 709 je konkretizováno označení majitele účtu. K uvedení určitých osob ve smlouvě jako osob oprávněných nakládat s peněžními prostředky na účtu stačí, aby tyto osoby měly takové oprávnění, aniž by musely být uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. To vyplývá z 710 odst. 2, podle něhož kromě osob uvedených v podpisových vzorech mohou s peněžními prostředky nakládat za podmínek stanovených ve smlouvě o běžném účtu i jiné osoby. Naopak osoby uvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat, aniž by musely být uvedeny ve smlouvě o běžném účtu. 17 Z pravidelného obsahu smlouvy dále vyplývá, že vyloučení povinnosti banky platit úroky ze zůstatku peněžních prostředků na účtu, stejně jako vyloučení povinnosti majitele účtu platit bance úplatu za vedení běžného účtu, by ve smlouvě muselo být vysloveně dohodnuto. Platná právní úprava připouští pouze dva způsoby určení úrokové sazby ve smlouvě o běžném účtu. Především může být ve smlouvě dohodnuta fixní úroková sazba, kterou by bylo možné měnit jen změnou smlouvy, tedy dohodou smluvních stran. Banka takovou smlouvu bude zřejmě uzavírat jen výjimečně. Druhý způsob určení úrokové sazby může záležet v tom, že smluvní strany dohodnou způsob, jakým bude výše úrokové sazby stanovena. Lze dohodnou, že stanovení výše úrokové sazby bude prováděno pro určité časové období jednostranným úkonem banky, jejím oznámením. Smluvní strany si mohou dojednat lhůty pro oznámení banky majiteli účtu o operacích na účtu a o zůstatku peněžních prostředků na účtu, jakož i formu oznámení. Podobně jako úroky ze zůstatku peněžních prostředků na běžném účtu upravuje zákon i úplatu, kterou platí majitel účtu bance, jejíž výše může být sjednána konkrétní částkou nebo odkazem na ceník banky, který v podstatě představuje dohodu o způsobu stanovení výše úplaty. Úplata ve smlouvě sjednaná nebo podle ujednání ve smlouvě stanovená má přednost. Nakládáním s účtem jsou úkony, které se týkají smlouvy o běžném účtu. Patří sem uzavření smlouvy, její změny a ukončení vztahu založeného smlouvou o běžném účtu. Právo 17 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. str

21 nakládat s účtem má především majitel účtu. 18 Jestliže je majitel účtu právnickou osobou, má toto oprávnění její statutární orgán, respektive osoby oprávněné jménem právnické osoby za statutární orgán jednat nebo osoba, na kterou přechází působnost statutárního orgánu, tj. likvidátor, insolvenční správce a další. Jiná osoba než majitel účtu, která je oprávněna s účtem nakládat pouze na základě plné moci, tak bude činit jménem majitele účtu jako jeho zmocněnec, jemuž musí majitel udělit kvalifikovanou plnou moc. Podle současné úpravy postačí, aby byl podpis majitele účtu na plné moci úředně ověřen. 19 Počet osob na straně majitele účtu, oprávněných uzavřít smlouvu o běžném účtu není omezen. Podle zákonné úpravy mohou s účtem nakládat jen společně, z čehož vyplívá, že udělit plnou moc k nakládání s účtem jiné osobě mohou majitelé jen společně. Zákon výslovně stanoví, že spolumajitelé se mohou dohodnout s bankou ve smlouvě o běžném účtu, že s účtem nakládá jen jeden ze spolumajitelů, přičemž by musel být ve smlouvě určen a rovněž by byl oprávněn k udělení plné moci jiné osobě. Stejně jako nakládání spolumajitelů s účtem může smlouva o běžném účtu upravit podíly jednotlivých spolumajitelů na zůstatku peněžních prostředků na účtu. Výše podílu může být stanovena také rozhodnutím soudu. Rovnost podílů všech spolumajitelů se uplatní podpůrně v případě, že smlouva nebo rozhodnutí soudu neurčuje podíly jinak. Výše podílů má význam především při zrušení účtu a vyplacení zůstatku bankou majitelům nebo jimi určeným jiným osobám. Každý ze spolumajitelů má právo na výplatu zůstatku v rozsahu svého podílu Vedení účtu Banka je povinna přijímat na účet v měně, na kterou zní, vklady nebo platby uskutečněné ve prospěch majitele účtu a z peněžních prostředků na účtu podle písemného příkazu majitele účtu a z peněžitých nebo při splnění podmínek stanovených ve smlouvě vyplatit mu požadovanou částku nebo uskutečnit jeho jménem platby jím určeným osobám. Nevyplývá-li z příkazu doba, kdy má být platba provedena, je banka povinna platbu provést v den, který následuje po doručení příkazu. 18 PLÍVA, Stanislav. Bankovní obchody, str ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 20 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 21

22 Jediné kogentní ustanovení 711, od něhož není možno sjednat odchylnou úpravu, určuje: Za provedení plateb je banka oprávněna požadovat úhradu nákladů s tím spojených a použít k jejich započtení peněžních prostředků na účtu. Banka opraví bez zbytečného odkladu chybné účtování. Nárok na náhradu škody není tímto dotčen. 21 Banka má tedy nárok na úhradu nákladů spojených s provedením plateb. Jde jen o nárok na úhradu nákladů, nikoli o odměnu. Právě proto zde na rozdíl od smluv o vkladových účtech bývá také nižší úroková sazba. Banka má právo provést započtení jednostranným úkonem, ale jen k úhradě nákladů.22 Povinnost provádět výplaty a platby z běžného účtu je podmíněna tím, že jsou na účtu potřebné peněžní prostředky v dostatečné výši. Povinnost provádět platby i při chybějících prostředcích by banka měla jen v případě, že by to bylo ve smlouvě výslovně dojednáno. Pokud v tomto směru dohoda smluvních stran chybí, řídí se práva a povinnosti smluvních stran podpůrně úpravou smlouvy o úvěru. S prostředky na běžném účtu mohou disponovat osoby, které jsou uvedeny v podpisových vzorech předaných majitelem účtu bance. Osoby neuvedené v podpisových vzorech mohou s prostředky na účtu nakládat jen v případě, že jsou k tomu oprávněny ve smlouvě o běžném účtu a za podmínek tam uvedených. Banka zásadně dispoziční oprávnění k prostředkům na účtu nemá. Může jí však být přiznáno zákonem nebo smlouvou o běžném účtu. Příkazy k provedení výplaty nebo platby je oprávněn dávat především majitel účtu. Jestliže je majitel účtu právnickou osobou, má toto oprávnění její statutární orgán neboli osoby oprávněné jménem právnické osoby jako statutární orgán jednat. V případě, že je majitelů účtu více, má postavení, a tedy i dispoziční právo s prostředky každý z nich, a to nezávisle na ostatních. Ustanovení 709 odst. 4 je svou povahou dispozitivní, a tak je mohou smluvní strany písemnou dohodou vyloučit nebo modifikovat, třeba tím, že je třeba podpisu všech majitelů nebo že postavení majitele účtu má pouze některá ze smluvních stran. 23 Příkazy k provedení platby nemusí podle současné právní úpravy být dány písemně, podle podmínek banky tomu tak většinou být musí. Pro dodržení písemné formy platí obecná 21 Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník 22 MAREK, Karel. K obchodním závazkovým vztahům. 23 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 22

23 úprava v 40 odst. 3, 4 Občanského zákoníku. Je proto písemným příkazem i příkaz udělený například dálnopisně nebo elektronickými prostředky, které umožnují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, jež právní úkon učinila. Příkazy majitele účtu nebo oprávněné osoby mohou mít formu příkazu k úhradě, šeku a platební karty, mohou být uděleny jednorázově nebo také jako trvalé, jestliže jde o pravidelné převody nebo opakující se platby. Trvalý příkaz platí až do odvolání. Pro určení doby, kdy má být platba provedena, je rozhodující především obsah příkazu. Není-li v něm tato doba stanovena, je jí den následující po doručení příkazu bance. Smlouva může dobu provedení platby upravit jinak. Povinnost majitele účtu platit bance úplatu nemusí být ve smlouvě sjednána, ale vyplývá přímo ze zákona. Může být sjednána její výše nebo způsob jejího stanovení, a to i odkazem na ceník banky. Úplata obvyklá v době provedení služby podle 710 odst. 4 přichází v úvahu pouze v případě, že ve smlouvě není sjednáno něco jiného. Pokud by majitel účtu neměl mít povinnost obvyklou úplatu platit, musela by smlouva o běžném účtu obsahovat výslovné ujednání, že úplata nebude bankou požadována, viz 709 odst. 2. pís. d) 24 Z judikatury: OP 4/2001 s. 25: 1. Pokud banka provede příkaz, který neobsahuje pravý podpis jako vyjádření projevu vůle oprávněné osoby, jde vždy o porušení povinnosti uvedené v 710 odst. 1 Obchodního zákoníku. 2. Každé smluvní rozšíření liberačních důvodů s sebou nutně nese i prvek vzdání se práva na náhradu škody ještě před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Uvedené vzdání se práva je však kogentním ustanovením 386 odst. 1 obchodního zákoníku výslovně zakázáno. Vzhledem k tomuto kogentnímu ustanovení je u náhrady škody smluvní volnost stran vyjádřena v 263 ObchZ omezena do té míry, že není možné liberační důvody uvedené v 374 odst. 1 Obchodního zákoníku rozšiřovat tak, že by byl smluvní úpravou eliminován prvek nepředvídatelnosti a nahodilosti, jenž je výchozím atributem zákonné úpravy. 24 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 23

24 2.3 Kontokorentní účet Kontokorentní účet je kombinací běžného a úvěrového účtu. Tento účet dává klientovi jak možnosti běžného účtu, tak i účtu úvěrového. Patří do skupiny neúčelových a nezajištěných úvěrů, proto s ním bývá spojena vyšší úroková sazba. 25 Je-li ve smlouvě stanoveno, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu nemá potřebné peněžní prostředky na účtu, řídí se práva a povinnosti stran při uskutečnění těchto plateb smlouvou o úvěru. 26 Související ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, 497 an. Toto ustanovení umožňuje, aby banka prováděla z běžného účtu platby, i když nejsou kryty potřebnými prostředky na účtu. Podmínkou je, že takový postup byl ve smlouvě o běžném účtu sjednán a že současně byl dohodnut limit prostředků, které může majitel tímto způsobem čerpat. Jde vlastně o kombinaci smlouvy o běžném účtu a smlouvy o úvěru. Zřízení tohoto tzv. kontokorentního účtu a jeho vedení se řídí ustanoveními o smlouvě o běžném účtu. Ustanovení smlouvy o úvěru platí pouze pro práva a povinnosti stran při uskutečňování těch plateb, jimž je čerpán úvěr v rámci dohodnutého limitu, pokud není o právech a povinnostech dohodnuto ve smlouvě o běžném účtu něco jiného. Na obsahu smlouvy bude proto také záležet, zda bude majitel účtu oprávněn prostředky čerpat jen k určitému účelu, zda budou dohodnuty termíny čerpání a termíny splacení. Bude však dohodnuta lhůta, ve které musí být vyčerpaná částka bance vrácena. Na druhé straně poskytnutý úvěr je splácen automaticky platbami, které dojdou na běžný účet. 27 Z judikatury: PPP 5/2000 s. 22: Povinnost poskytnout sjednané peněžní prostředky podle sjednaného kontokorentního úvěru plní banka tak, že provádí platby nebo umožňuje výběry z běžného účtu dlužníka, i když ten na účtu nemá dostatek vlastních prostředků. Úvěrující banka vlastní prostředky ve prospěch běžného účtu dlužníka není povinna připisovat. 25 DVOŘÁK, Petr. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, s MAREK, Karel. K obchodním závazkovým vztahům. 27 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 24

25 2.4 Informace majiteli účtu Banka je povinna v lhůtách stanovených ve smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu, oznámit majiteli účtu údaje o přijatých a provedených platbách. Majitel účtu je oprávněn požadovat, aby mu banka prokázala provedení plateb. Banka je též povinna oznámit bez zbytečného odkladu majiteli účtu výši zůstatku jeho účtu ke konci kalendářního roku. Povinnost banky stanovená v 712 odst. 1 má majiteli účtu umožnit, aby byl dostatečně informován o stavu svého účtu, tedy nejen o případech bezhotovostního placení, ale i v případech placení hotovostního placení (vklady a výplaty). Oznámení banka provádí z pravidla ve formě výpisu z účtu. V něm uvádí číslo účtu, datum provedených účetních zápisů, počáteční zůstatek na účtu, kreditní položky, jimiž jsou došlé platby, přijaté vklady, debetní položky jako jsou provedené platby a výplaty z účtu, součty kreditních a debetních položek, konečný stav účtu. Forma oznámení může být dohodnuta ve smlouvě o běžném účtu, stejně tak i lhůty. Při neurčení lhůty pro zasílání výpisu z účtu ve smlouvě je banka povinna výpis z účtu zaslat po skončení každého kalendářního měsíce. Mimo to je banka povinna oznámit majiteli účtu výši zůstatku jeho účtu ke konci kalendářního roku. Také tato povinnost může být smlouvou upravena odchylně, popřípadě i vyloučena. Prokázání provedení plateb není ze zákona povinností banky, ale jen na žádost majitele účtu. To se týká pouze provedení plateb ve smyslu 708 odst. 1. Bude se proto dojití bezhotovostní platby až na účet příjemce týkat pouze v případě, že banka, která platbu provedla, současně vede účet příjemce platby. Jinak je reálné pouze prokázání provedení platby ve smyslu odepsání z účtu a uskutečnění potřebných kroků k připsání na účet příjemce Záznamy na běžném účtu Banka je povinna připsat ve prospěch běžného účtu jeho majitele peněžní prostředky ke dni, kdy banka získala právo s nimi nakládat, a to od toho dne náleží majiteli účtu úroky z těchto prostředků. Peněžní prostředky použité majitelem účtu účtuje banka k tíži účtu dnem, kdy tyto peněžní prostředky vyplatila nebo platby uskutečnila, a za tento den nenáleží majiteli 28 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář 25

26 účtu úroky z čerpaných peněžních prostředků. Výše úroků a průběh úročení musí být ovšem dohodnuty ve smlouvě. 29 Pokud jde o dobu, kdy je banka povinna odepsání peněžních prostředků provést, je rozhodující projev vůle osoby, která dává příkaz k platbě, pokud je osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky, dala bance příkaz proveditelný a dala ho v době dohodnuté s bankou, tedy včas. Banka v takovém případě musí odepsání provést v den určený v příkazu oprávněné osoby. Porušením povinnosti by bylo nejen provedení odpisu později, ale i dříve. Vázanost banky příkazem oprávněné osoby však neplatí, jestliže je dán zákonný důvod k prodloužení lhůty nebo neprovedení příkazu. Jestliže oprávněná osoba v svém příkazu bance den odepsání peněžitých prostředků neurčí, je banka povinna provést odepsání ve lhůtě stanovené ve smlouvě o běžném účtu. Pracovní den následující po předání příkazu bance se uplatní jen v případě, že den odepsání oprávněná osoba v příkazu neurčila a ani smlouva o běžném účtu neobsahuje dohodnutou lhůtu pro provedení odepsání peněžních prostředků z účtu. Také v těchto dvou případech platí, že příkaz musí dát osoba oprávněná, že příkaz musí být proveditelný a že byl bance předán v době s ní dohodnuté, samozřejmě pokud taková doba dohodnuta byla. Lhůty, v nichž je banka povinna peněžní prostředky, tj. vklady a platby na účet připsat současná úprava v odstavci přímo nestanoví. Odkazuje tím na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 284/2009 Sb. o platebním styku, který ve svém 8 odst. 5 stanoví, že převádějící instituce, připíše částku převodu ve prospěch účtu příjemce nebo zajistí, aby částka převodu byla příjemci k dispozici, nejpozději následující bankovní pracovní den po dni, kdy byla částka převodu připsána ve prospěch účtu převádějící instituce příjemce. Bankovním pracovním dnem se rozumí den, ve kterém všechny převádějící instituce, které se účastní provádění nebo zprostředkování příslušné části převodu běžně vykonávají svou činnost. Ustanovení odstavce 2 je kogentní, tudíž se banka a majitel účtu nemohou od lhůty stanovené v citovaném ustanovení zák. č. 284/2009 Sb., odchýlit a dohodnout si lhůtu jinou MAREK, Karel. K obchodním závazkovým vztahům. 30 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář 26

27 Úrok ze zůstatku peněžních prostředků Ze zůstatků účtu platí banka úrok. Úroky jsou splatné koncem každého kalendářního čtvrtletí a připisují se ve prospěch běžného účtu. Není-li však výše úroku sjednána ve smlouvě, je banka povinna platit úroky stanovené zákonem nebo na základě zákona, jinak úroky obvyklé pro účty vedené za podobných podmínek. 31 Dle ustanovení 714 odst. 1 ObchZ nestanoví-li smlouva o běžném účtu něco jiného, platí banka majiteli účtu ze zůstatku peněžních prostředků na účtu úroky. Neúročení musí být ve smlouvě výslovně dohodnuto. Úroky z peněžních prostředků na účtu náležejí majiteli účtu ode dne, k němuž byly peněžní prostředky ve prospěch jeho účtu v souladu s 713 odst. 2 nebo 3 připsány, do dne, který předchází dni, k němuž byly peněžní prostředky z účtu majitele odepsány nebo k němuž byly vyplaceny. Odepíše-li nebo vyplatí-li banka úroky dříve než měla, má majitel účtu právo na úroky až do dne, kdy banka odepsání či výplatu měla provést a v případě připsání obdobně. 32 Stanovení úrokové sazby jako sazby roční je pravidlem. Dispozitivní povaha 714 odst. 3 umožňuje, aby si smluvní strany úrokovou sazbu dohodly jinak. Rovněž úprava splatnosti úroků a stanovení povinnosti banky úroky připsat k zůstatku peněžních prostředků na účtu v zákonem stanovené lhůtě má podpůrnou platnost, pokud si banka a majitel účtu ve smlouvě o běžném účtu tyto otázky neupraví odlišně. Připsání úroků znamená, že připsané úroky se stávají součástí zůstatků peněžních prostředků na účtu a jsou znovu úročeny. V případě, že není ve smlouvě o běžném účtu sjednána výše úrokové sazby ani způsob jejího stanovení, závazně se určuje výše úrokové sazby jako polovina diskontní sazby stanovená Českou národní bankou ke dni, k němuž se úroky připisují k zůstatku peněžních prostředků. Toto ustanovení nemohou banka a majitel účtu vyloučit ani se od něho odchýlit vzájemnou dohodou ve smlouvě o běžném účtu MAREK, Karel. K obchodním závazkovým vztahům. 32 PLÍVA, Stanislav. Smlouva o běžném účtu. Právo a podnikání. 33 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 27

28 2.6 Zánik smlouvy o běžném účtu Výpověď smlouvy Za zánik považujeme, že smlouva může být majitelem účtu kdykoli s okamžitou účinností písemně vypovězena. Majitel účtu může tedy smlouvu vypovědět kdykoli bez výpovědní lhůty. Banka může smlouvu písemně vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. Zůstatek běžného účtu banka vyplatí majiteli účtu nebo podle jeho příkazu převede na jiný účet nebo po odečtení nákladů s tím spojených na účet u jiné banky. 34 Od okamžiku účinnosti výpovědi smlouvy není banka povinna ani oprávněna přijímat na účet peněžité vklady a platby ve prospěch původního majitele. Stejně tak není povinna plnit příkazy majitele účtu a osob jím zmocněných týkajících se plateb z tohoto účtu. Musí splnit příkaz týkající se zůstatku vypovězeného běžného účtu, pokud je dán v souladu se smlouvou. Výpověď banky i majitele účtu musí být pod sankcí neplatnosti dána písemně a od předepsané písemné formy se strany odchýlit nemohou. Vypovězení smlouvy o tzv. kontokorentním účtu je třeba považovat též za vypovězení v ní obsažené smlouvy o úvěru. Majitel účtu je oprávněn vypovědět smlouvu kdykoli. Podle výslovného ustanovení 715 odst. 1 ObchZ., má toto právo i v případě, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou. 35 Banka má právo vypovědět smlouvu o běžném účtu s účinností ke dni doručení výpovědi majiteli účtu. Důvodem výpovědi však musí být porušení povinnosti ze smlouvy majitelem účtu podstatným způsobem. Pro kvalifikaci porušení povinnosti jako porušení podstatným způsobem je třeba použít ustanovení 346 odst. 2, jež praví: Jestliže však strana, jež je v prodlení, prohlásí, že svůj závazek nesplní, může druhá strana od smlouvy odstoupit bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění nebo před jejím uplynutím. 36 Vzhledem k výjimečnosti případu zákon stanoví, že výpověď musí být podána jako doporučená zásilka na adresu uvedenou ve smlouvě o běžném účtu. Současně je stanovena 34 MAREK, Karel. K obchodním závazkovým vztahům. 35 PLÍVA, Stanislav. Bankovní obchody, str Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 28

29 fikce doručení pro případ, že doporučenou zásilku nebylo možno na uvedenou adresu doručit například z důvodu, že adresát změnil bydliště nebo že adresát odmítl výpověď převzít a jiných případů. Účinky doručení, zejména zánik smlouvy a právo i povinnosti banky postupovat podle ustanovení smlouvy o běžném účtu nastávají v den, v němž držitel poštovní lince vrátil výpověď bance. Právní úprava rozlišuje zánik smlouvy a zrušení účtu. Zánik nastává účinností platné výpovědi. Zrušení účtu je banka povinna provést po vypořádání pohledávek a závazků týkajících se účtu. Současně je povinna majiteli účtu zrušení účtu písemně oznámit s uvedením dne, k němuž byl účet zrušen. Právo banky započítat si v rámci vypořádání pohledávek a závazků své pohledávky je jednostranným právem banky. Na zrušení účtu navazuje povinnost banky naložit s jeho zůstatkem, a to podle pokynů majitele účtu, popřípadě osoby majitelem zmocněné s účtem nakládat. Majitel účtu má právo stanovit, že banka má zůstatek převést na jiný účet nebo vyplatit jím určeným osobám. Pokud banka takový příkaz k naložení se zůstatkem účtu od majitele nedostane, je povinna zůstatek vyplatit majiteli účtu. Banka je oprávněna převáděný nebo vyplácený zůstatek snížit o svou pohledávku na úplatu za převod zůstatku peněžních prostředků na jiný účet. Pokud nemohl být zůstatek vyplacen majiteli účtu nebo jím určeným osobám ani převodem na jiný účet, má banka vůči majiteli účtu právo na úhradu nákladů spojených s úschovou zůstatku peněžních prostředků zrušeného účtu. Svou pohledávku z tohoto titulu si rovněž může započítat proti pohledávce odpovídající zůstatku účtu Smrt majitele běžného účtu Další formu zániku smlouvy o běžném účtu představuje smrt majitele účtu. Smlouvou o běžném účtu, stejně jako jinou smlouvou, je založen závazkový vztah mezi smluvními stranami, tedy majitelem účtu a bankou. Smrt smluvní strany obecně nemá za následek zánik smlouvy ani závazkového vztahu smlouvou založeného. Podle 579 ObčZ, způsobuje smrt dlužníka nebo věřitele zánik povinnosti jen výjimečně za podmínek v tomto ustanovení uvedených. Z tohoto hlediska se může 715a odst. 1 ObchZ jevit jako nadbytečný. Jeho zařazení do obchodního zákoníku si vyžádala zvláštní povaha závazkového vztahu založeného 37 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: Komentář. 29