E-learning jedna z forem vzdlávání. Pavla Grimová

Transkript

1 E-learning jedna z forem vzdlávání Pavla Grimová Bakaláská práce 2013

2

3

4

5 ABSTRAKT Bakaláská práce je zamena na e-learning jako jednu z forem vzdlávání. Charakterizuje pojetí e-learningu, vysvtluje základní pojmy a nastiuje princip fungování. Zabývá se jeho historií a vývojem, který dospl až k obrovskému trendu souasné doby Mobile learningu. Hodnotí výhody a nevýhody, které e-learning do vzdlávání pináší. Analyzuje poítaovou gramotnost, která má pro elektronické vzdlávání velký význam, a nastiuje výhled na využití e-learningu v budoucnu. V praktické ásti bylo provedeno sociologické šetení mezi zamstnanci státní správy, studenty a uiteli gymnázií na okrese Blansko. Bylo zameno na postoje k celoživotnímu vzdlávání, vhodnost využívání informaních a komunikaních technologií ke studiu, etnost využívání e-learningu, spokojenost s nabídkou elektronického vzdlávání a vizi e-learningu. Klíová slova: E-learning, informaní a komunikaní technologie, systém ízeného vzdlávání, blended learning, Mobile learning, poítaová gramotnost. ABSTRACT The bachelor thesis focuses on e-learning as a kind of education. It explains the concept of e-learning, defines the basic terms and outlines how it functions. It deals with the history and development of e-learning which has evolved into the latest trend called Mobile learning. The thesis compares advantages and disadvantages that come along with the introduction of e-learning to education. It analyses computer literacy as a major component of e-learning and it outlines the prospects of e-learning usage. The practical part of the thesis includes a sociological survey conducted among civil servants, secondary grammar school students and secondary grammar school teachers in Blansko district. The survey focuses on attitudes to life-long learning, suitability of information and communication technologies for learning, the frequency of exploiting the method of e-learning, satisfaction with the offer of e-learning, and its outlook.

6 Keywords: E-learning, Information and Communication Technologies, Learning Management System, blended learning, Mobile learning, computer literacy.

7 Dkuji paní PaedDr. Libuši Mazánkové, Dr. za velmi milý a vstícný pístup a užitenou metodickou pomoc, kterou mi poskytla pi zpracování mé bakaláské práce. Také bych chtla podkovat své rodin, spolupracovníkm a spolužákm za poskytnutou pomoc a podporu nejen pi zpracování mé bakaláské práce, ale i v prbhu celého studia. Prohlašuji, že odevzdaná verze bakaláské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

8 OBSAH ÚVOD...10 I TEORETICKÁ ÁST E-LEARNING DEFINICE E-LEARNINGU ZÁKLADNÍ SLOŽKY E-LEARNINGU FORMY E-LEARNINGU ROLE VYSKYTUJÍCÍ SE V E-LEARNINGU DÍLÍ ZÁVR E-LEARNING V PROMNÁCH DOBY HISTORIE A VÝVOJ E-LEARNINGU LEARNING MANAGEMENT SYSTEM BLENDED LEARNING MOBILE LEARNING DÍLÍ ZÁVR HODNOCENÍ E-LEARNINGU VÝHODY E-LEARNINGU NEVÝHODY E-LEARNINGU POÍTAOVÁ (DIGITÁLNÍ) GRAMOTNOST BUDOUCNOST E-LEARNINGU DÍLÍ ZÁVR...32 II PRAKTICKÁ ÁST SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM...34

9 4.1 VÝZKUMNÝ SOUBOR, OBSAH A CÍLE VÝZKUMU ZVOLENÁ METODA VÝZKUMU PRBH VÝZKUMU INTERPRETACE A ANALÝZA VÝSLEDK VÝZKUMU DÍLÍ ZÁVR...57 ZÁVR...58 RESUMÉ...61 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...62 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...64 SEZNAM PÍLOH...65

10 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 10 ÚVOD Výbr tématu bakaláské práce byl ovlivnn pedevším mými osobními zkušenostmi ze zamstnání. Pracuji na Okresní správ sociálního zabezpeení, kde se vzdlávání zamstnanc uskuteuje vtšinou práv prostednictvím e-learningu. Jedná se o moderní výukovou a vzdlávací formu využívající informaní a komunikaní technologie, která nachází široké uplatnní nejen ve vzdlávání žák základních, stedních a vysokých škol, již pijali dané technologie za bžnou souást svého života, ale také ve vzdlávání dosplých, a nkdy dokonce i senior. Žijeme ve spolenosti, která prochází etnými zmnami, klade na lovka stále vtší nároky a vyžaduje permanentní rozšiování jeho znalostí. Chce-li být lovk v život úspšný, umt na tyto zmny reagovat a plnit rostoucí požadavky, musí se neustále vzdlávat. Informace získané pi studiu a odborné píprav na budoucí povolání jsou sice cenným zdrojem, ale slouží pouze jako základ, který je nutné celoživotn rozšiovat. Celoživotní vzdlávání napomáhá lidem ke snadnjšímu profesnímu i osobnímu uplatnní, jejich pozmování i celkovému utváení. Pojem vzdlanost již neoznauje jen schopnost íst, psát a poítat, ale spíše schopnost obstát v zamstnání, aktivním obanství a schopnost navazovat vztahy. Úspch lovka tak podstatnou mrou závisí na jeho aktivním pístupu k vlastnímu životu. 1 Pravdivost mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, nebo i já jsem denn nucena obstát v konkurenním boji spolenosti, zvyšovat svoji kvalifikaci a rozšiovat svoje znalosti pro vtší spokojenost v pracovním i osobním život. Nutností ovšem je, aby docházelo k co nejvtšímu zefektivnní a zatraktivnní výuky, která by vyvolávala vlnu zájmu o vzdlávání. V bakaláské práci se zamuji práv na jednu z cest ke vzdlání, která tato kritéria spluje, a to e-learning. Uvdomuji si, že se jedná o oblast, která již byla popsána mnohokrát jak v odborných publikacích, tak ve studentských pracích. Pesto si myslím, že je dležité se k ní vracet, nebo se jedná o téma aktuální, které bude v budoucnosti nacházet stále širší uplatnní. 1 Gillernová, I., Kebza, V., Rymeš, M., et al. Psychologické aspekty zmn v eské spolenosti. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 162

11 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 11 V teoretické ásti práce nejprve s pomocí dostupných materiál, tj. odborných publikací, asopis a elektronických zdroj, charakterizuji elektronické vzdlávání, jeho základní složky, formy a leny týmu e-learningového kurzu. Nastíním historii a vývoj e-learningu, LMS, blended learning a Mobile learning. Identifikuji faktory ovlivující rozšiování e-learningu a faktory znesnadující jeho využívání. Provedu analýzu úrovn poítaové gramotnosti a nastíním výhled na využití e-learningu v budoucnu. V praktické ásti analyzuji kvantitativní metodou prostednictvím dotazníkového šetení mezi zamstnanci státní správy, studenty a uiteli gymnázií na okrese Blansko postoje k celoživotnímu vzdlávání, vhodnost využívání informaních a komunikaních technologií ve vzdlávacím procesu a etnost využívání e-learningu. Dále identifikuji jeho pednosti a zápory. Posoudím, zda je nabídka elektronického vzdlávání zamstnavatelem a školou dostaující, pípadn v jaké oblasti by respondenti uvítali rozšíení. V závru praktické ásti se pokusím zjistit, zda budoucnost e-learningu vyznívá optimisticky i nikoliv. Nkteré skutenosti budou srovnávány dle nejvyššího dosaženého vzdlání, jiné dle vkové kategorie a sociálního statusu. Cíl práce v teoretické ásti: definovat e-learning, vysvtlit základní pojmy, nastínit princip jeho fungování; charakterizovat pojetí e-learningu mnící se v prbhu doby; charakterizovat LMS, blended learning a Mobile learning; identifikovat výhody e-learningu; identifikovat nevýhody e-learningu; analyzovat poítaovou gramotnost; nastínit budoucnost e-learningu; v praktické ásti: prostednictvím drobného sociologického výzkumu posoudit, zda úrove dosaženého vzdlání, vková kategorie a sociální status respondent ovlivuje jejich názor na rozšiování znalostí celoživotním vzdláváním;

12 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 12 zjistit, zda respondenti považují informaní a komunikaní technologie za vhodný doplující prostedek ke vzdlávání a etnost využívání e-learningu; zjistit, zda respondenti využívají Mobile learning a jaké mobilní zaízení ke svému vzdlávání využívají; identifikovat výhody a nevýhody e-learningu; získat informace, zda respondenti shledávají nabídku elektronického vzdlávání pi studiu a v zamstnání dostaující nebo by uvítali její rozšíení; nastínit perspektivy e-learningu. Práce je zacílena na studující a odbornou veejnost. Sociální pedagogika má podle Krause a Sýkory transdisciplinární a výrazn integrující charakter. Z pohledu životní praxe sousteuje a dále rozvíjí teoretické poznatky pedagogických, spoleenských, ale i dalších vdních disciplín. 2 Lze tedy íci, že se jedná o široký obor, který v sob zahrnuje adu oblastí s možností další specializace. Neustále se vyvíjí, pizpsobuje novým spoleenským požadavkm, rozvoji vdy, techniky a vyžaduje permanentní rozšiování znalostí. Podle Krause je náplní innosti sociálního pedagoga asto spolupráce s jinými pedagogickými pracovníky, dalšími odborníky a sociálními pracovníky. Vnuje se organizaním a manažerským aktivitám, vytváí koncepce, podílí se na rzných projektech, na tvorb metodických materiál nebo se zúastuje výzkumných zámr. Z uvedeného vyplývá, že musí disponovat píslušnými kompetencemi, tj. splovat požadavky, které v sob zahrnují uritou výbavu vdomostí. 3 A tu lze získat práv prostednictvím e-learningu. 2 Kraus, B., Sýkora P. Sociální pedagogika I. Brno: Institut mezioborových studií, 2009, s Kraus, B. Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008, s

13 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 13 I. TEORETICKÁ ÁST

14 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 14 1 E-LEARNING První kapitola se zabývá definicí e-learningu, jeho základními složkami, formami a uvádí role vyskytující se v e-learningu. Žijeme ve svt elektronických informací, kde dochází k výraznému zvyšování požadavk na vzdlání, a to od nejútlejšího vku. Již malé dti musí zpracovávat informace elektronického svta. Svta, ve kterém dochází k permanentní obmn dosavadních informací a technologií za novjší, modernjší. Když zanou navštvovat školy, cítí se mnohdy velice zmatené. Pechod ze svta elektronických informací do svta informací klasických, který je typický pro náš vzdlávací systém, v nich vyvolává jistou dezorientaci. Mnohdy se tomu tak dje i u dosplejších jedinc, kteí se vlivem poíta, televize, mobilních telefon a jiné techniky nauili vnímat informace jiným zpsobem. Rozvoj informaních a komunikaních technologií 4 ovlivuje náš bžný život více, než si uvdomujeme a než jsme si ochotni pipustit. Tradiní vzdlávací systém proto potebuje obmnu využívání moderních technologií ve výuce a rozšiování e-learningu. Ve vzdlávacím systému to znamená konec jednosmrného pedávání vdomostí studentm. Nebo studenti už žijí v oblasti vdomostí, která je vytvoena novým médiem a která, by jiného druhu, je mnohem bohatší a komplexnjší než veškeré uení podle tradiních osnov Definice e-learningu V dsledku permanentního vývoje e-learningu i souvisejících informaních a komunikaních technologií a vzhledem k nejednoznanosti a neustálenosti názor vznikla ada odlišných definic e-learningu. Odlišné pojetí nacházíme také ve Spojených státech amerických a v eské republice. 4 Informaní a komunikaní technologie (z anglického názvu Information and Communication Technologies), zkrácen ICT, esky též IKT, zahrnují prostedky moderní didaktické audiovizuální techniky (nap. video, televizi, CD pehráva, datový projektor) a digitální technologie, které jsou založeny na poítaích a na telekomunikaních službách, umožujících jejich uživatelm v maximální možné míe zpístupnit informace a dále s nimi pracovat (napíklad internet, interaktivní tabule, digitální kamera aj.), ale také rznými formami a prostedky komunikovat ( ). Viz kniha Zounek, J., Šeová, K., Uitelé a technologie. Mezi tradiním a moderním pojetím. Brno: Paido, 2009, s McLuhan, M. lovk, média a elektronická kultura. Brno: Jota, 2000, s. 166

15 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 15 Podle Barešové jednodušší definice v americkém pojetí zahrnují pod pojmem e-learning pouze vzdlávání za podpory poíta tzv. CBT (Computer-based training). Ty obsáhlejší používají e-learning jako synonymum pro vzdlávání podporované technologiemi TBT (Technology-based training). Zakladatel amerického e-learningového prmyslu Elliot Masie definuje e-learning jako nástroj využívající sí ové technologie k vytváení, distribuci, výbru, administraci a neustálé aktualizaci vzdlávacích materiál. 6 V eském pojetí lze vycházet napíklad z následujících definic, které se zobrazí v internetovém vyhledávai po zadání pojmu definice e-learningu 7 : E-learning je výuka s využitím výpoetní techniky a internetu. [Korviny, P. Moodle (nejen) na OPF, 2005] E-learning je v podstat jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostedk k efektivnímu dosažení vzdlávacího cíle s tím, že je realizován zejména/nejenom prostednictvím poítaových sítí. V eském prostedí spojován zejména s ízeným studiem v rámci LMS. (Kopecký, K. Základy e-learningu. Net University s.r.o., UP v Olomouci, 2005) E-learning je forma vzdlávání využívající multimediální prvky prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, videosnímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely proces atd. v systému pro ízení studia (LMS). (Virtuální Ostravská univerzita, 2005) E-learning zahrnuje jak teorii a výzkum, tak i jakýkoliv vzdlávací proces (s rzným stupnm intencionality), v nmž jsou v souladu s etickými principy používány informaní a komunikaní technologie pracující s daty v elektronické podob. Zpsob využívání prostedk ICT a dostupnost uebních materiál jsou závislé pedevším na vzdlávacích cílech a obsahu, charakteru vzdlávacího prostedí, potebách a možnostech všech aktér vzdlávacího procesu. 8 6 Barešová, A. E-learning ve vzdlávání dosplých. Praha: VOX, 2003, s E-learning. e-learningu [cit ] 8 Zounek, J. E-learning jedna z podob uení v moderní spolenosti. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s

16 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 16 Jde o takový typ uení, pi nmž získávání a používání znalostí je distribuováno a usnadováno elektronickými zaízeními. 9 Podle Kvton pedstavuje pedagogické, technologické a sí ové pojetí ti základní varianty z mnoha existujících vymezení e-learningu. E-learning je úplnji charakterizován spojením všech tí uvedených pojetí než pouze jedním z nich. Pedagogické pojetí: E-learning je vzdlávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdlávání. (Multimédia umožují používání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení obsahu výuky. Internet poskytuje lepší pístup ke studijním materiálm a službám, k výmn informací a ke spolupráci vzdlávací komunity.) Technologické pojetí: E-learning je spektrum aplikací a proces, jako je Web-based training (WBT), Computer-based training (CBT), virtuální tídy nebo digitální spolupráce. Zahrnuje penos obsahu kurz prostednictvím elektronických médií, nap. internetu nebo intranetu, satelitního vysílání, interaktivních televizních poad a výukových CD-ROM, asto s podporou uitele. Sí ové pojetí: E-learning spoívá v užití poítaových sítí pro penos dovedností a znalostí. (Toto úzké vymezení e-learningu nezahrnuje nap. výuku pomocí CD-ROMu.) 10 Mn osobn se líbí jednoduchá, vše vystihující definice: E-learning je vzdlávací proces, využívající informaní a komunikaní technologie k tvorb kurz, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k ízení studia. 11 (Wagner, J. Nebojme se e-learningu, eská škola, 2005) 9 Prcha, J., Walterová, E., Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009, s Kvto, K. Základy e-learningu Ostrava: Ostravská univerzita v Ostrav, 2004, s E-learning. e-learningu [cit ]

17 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Základní složky e-learningu Aby byl e-learning kompletní, musí obsahovat ti základní složky, tvoící vzdlávací systém: 1. Obsah vzdlávání to znamená vzdlávací kurzy (e-kurzy) nebo samostatné moduly. E-kurzy jsou tvoeny textovým, grafickým nebo multimediálním obsahem. Souástí kurzu jsou testovací moduly. Hlavním znakem e-kurzu je možnost interaktivity a zptné vazby. 2. Distribuce e-kurz je provádna pomocí internetu i intranetu. V tomto pípad jsou používány internetové standardy, standardy pro bezpenost a standardy e-kurz sloužící ke komunikaci se systémem. 3. ízení studia neboli proces, který zajišuje správu e-kurz a student vetn sledování výsledk jejich studia. Tento proces je zamen hlavn na manažery vzdlávání, nebo jim poskytne pehled o úspšnosti studujících a vyhodnocuje jednotlivé e-kurzy. Obvykle existuje možnost komunikace se systémem pro ízení lidských zdroj Formy e-learningu Podle Neumajera jsou formy e-learningu rozdleny následujícím zpsobem: Obr.. 1 Formy e-learningu 12 Barešová, A. E-learning ve vzdlávání dosplých. Praha: VOX, 2003, s. 27

18 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 18 Off-line e-learning Nevyžaduje pipojení k jinému poítai prostednictvím poítaové sít. Typickým médiem je CD-ROM a DVD-ROM, díve disketa. On-line e-learning Proces vzdlávání, který ke své existenci potebuje poítaovou sí : internet, intranet, mobilní telefonní sí. Synchronní on-line e-learning Vyžaduje permanentní pipojení k poítaové síti. Komunikace mezi studenty a tutorem probíhá v reálném ase. Nejastjší komunikaní prostedky: audiokonference, videokonference, chat, instant messaging umožuje i asynchronní komunikaci, sdílená aplikace, sdílená plocha. Asynchronní on-line e-learning Úastníci komunikace nejsou v reálném ase dostupní. Zprávy si pedávají nap. prostednictvím nebo diskusních fór. 13 Ze zkušeností v praxi mohu íci, že asto dochází v rámci jednoho vzdlávacího kurzu k propojení synchronní a asynchronní formy e-learningu. 13 Neumajer, O. E-learning. [cit ]

19 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Role vyskytující se v e-learningu Píprava a realizace kvalitního e-learningového kurzu je velmi nároná. Podílí se na nm velké množství lidí. Tito lidé vytváí tým, v nmž každý z nich zastává rzné role. Mnohdy se ale stává, že jednu roli zastává více len týmu, a rovnž, že jeden len zastává více rolí. Vanek uvádí následující role: Manažer kurzu Manažer kurzu vybírá leny týmu, vypracovává projekt kurzu, ídí ho, sleduje finanní náklady a odpovídá za kvalitní realizaci kurzu. V pípad sporu má rozhodující slovo. Autor Autor vytváí odborný obsah kurzu, vypracovává písemné studijní materiály a odpovídá za odbornou kvalitu kurzu. Pedagog Pedagog odpovídá za didaktickou stránku kurzu. Oponent Oponent je odborníkem na danou oblast, hodnotí kvalitu studijních materiál a pipomínkuje jejich obsah. Garant modulu Garant modulu vybírá autorský kolektiv a koordinuje jeho práci a spolupráci s pedagogem a oponentem. Tutor Tutor je zprostedkovatelem distanního vzdlávání, komunikuje se studujícími, ídí je a rozhoduje o jejich klasifikaci. Studující Studující si prostednictvím e-learningových kurz rozšiují své vzdlání. Na základ jejich zptné vazby je kurz prbžn upravován Vanek, D. Elektronické vzdlávání. Praha: eské vysoké uení technické v Praze, 2011, s

20 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Dílí závr V první kapitole se zabývám definováním e-learningu z pohledu autor zabývajících se touto problematikou. Termín e-learning je složen ze dvou ástí. První ást slova e symbolizuje elektronické pojetí a vztah k digitálním technologiím. Druhá ást slova learning symbolizuje vazbu k jednomu ze základních proces v život lovka, a to k uení. Lze tedy hovoit o elektronickém uení, které slouží jak ke kolektivnímu, tak k individuálnímu vzdlávání. Dále uvádím ti základní složky, které musí e-learning obsahovat, aby byl kompletní. Zabývám se jeho formami a tím, zda ke své existenci potebují poítaovou sí a komunikaní prostedky. V závru charakterizuji jednotlivé leny týmu, kteí se podílí na píprav a realizaci e-learningového kurzu a kteí zastávají rzné role. Zmiuji také zptnou vazbu ze strany studujících, na jejímž základ mže být kurz prbžn upravován a aktualizován, aby došlo k co nejvtšímu prohloubení znalostí a zkušeností.

21 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 21 2 E-LEARNING V PROMNÁCH DOBY Druhá kapitola popisuje vývoj e-learningu a jeho promny v jednotlivých obdobích. Dále se zabývá systémy ízení elektronického vzdlávání LMS, blended learningovou formou výuky a mobile learningem. Pestože v posledních letech došlo k výraznému rozvoji e-learningu, jeho historie sahá mnohem hloubji do minulosti a má jistou tradici ve vzdlávání. Jeho poátky jsou neodmysliteln spjaty s rychlým a stále probíhajícím rozvojem technologií, nebo práv ty umožnily vznik e-learningu a mají velký vliv na jeho promny. V dsledku sílícího tlaku na jejich využívání získáváme k informaním a komunikaním technologiím velmi blízký vztah a v podstat lze íci, že v moderní spolenosti, kterou mžeme nazývat informaní spoleností, není vzdlávání bez nich tém reálné. Zmny, k nimž dochází v dsledku zavádní poíta, elektronických médií, nových komunikaních systém a internetu, dovedeme tžko pedvídat. Nejsme dnes postaveni do situace, abychom mohli volit, zda se pizpsobit, nebo ne. Souasný svt za nás už tuto volbu uinil Historie a vývoj e-learningu Podle Vanka mžeme za první elektronické vzdlávání (ve smyslu uení pomocí elektronických pístroj) považovat vyuovací stroje. První stroj, který však neml velké uplatnní, byl sestrojen již ve dvacátých letech minulého století psychologem S. L. Presseyem. 16 Dalším záchvvem podle Barešové byly koncem 60. let 20. století programy pro vyuovací automaty, které se ale díky své složitosti a nevelké úinnosti také neujaly. Jednalo se o aplikace založené na Skinnerov teorii programovaného uení, která vycházela z princip pedagogické kybernetiky. (U nás byl vyvinut nap. vyuovací automat Unitutor.) Meziický, V. Globalizace. Praha: Portál, 2003, s Vanek, D. Elektronické vzdlávání. Praha: eské vysoké uení technické v Praze, 2011, s Barešová, A. E-learning ve vzdlávání dosplých. Praha: VOX, 2003, s. 22

22 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 22 Podle Vanka se díky tmto strojm zaala formovat teorie programovaného uení, která pinesla nové pohledy do psychologických a pedagogických proces uení. Došlo ke zdraznní požadavku na aktivitu žáka a zptné vazby. Se souasným elektronickým vzdláváním mají pak tyto stroje spolené i to, že nap. umožovaly žákovi jít vlastním tempem. Poté následovala celá ada dalších vyuovacích pístroj, které se dle didaktické funkce dlily na informátory (zabezpeující výklad uiva), examinátory (zabezpeující zkoušení a hodnocení), repetiní (zabezpeující opakování uiva), trenažéry (nácvik psychomotorických dovedností), univerzální stroje (více didaktických funkcí v jednom), adaptaní (pizpsobující tempo uení individuálním schopnostem studenta). Za druhý milník v historii elektronického vzdlávání lze považovat až období mezi roky 1984 až 1993, kdy se spolu s rozvojem osobních poíta zaala rozvíjet i myšlenka podpory vyuování práv pomocí poíta. Elektronicky se však nerealizovala celá výuka, nýbrž jen nkteré její dílí ásti. Nutno podotknout, že poítae té doby technicky nezvládly vtšinu dnešních typ multimediálních soubor a z tchto dvod nebylo možno tvoit píliš atraktivní materiály. Djiny skuteného elektronického vzdlávání se zaínají psát teprve po roce 1993 (pesto, že dnešní velmi používaný pojem e-learning vznikl až v roce 1999) spolen s rozvojem webu. I zde se vyskytovaly urité problémy, nap. k tvorb kvalitního kurzu byly nutné znané znalosti programování webových stránek a nebo díky neexistenci jakýchkoli pravidel tvorby nebyly jednotlivé materiály penosné v rámci rzných kurz. Tyto nedostatky byly ale vyešeny vytvoením tzv. LMS systém a k nim píslušejících standard Learning Management System Aby bylo elektronické vzdlávání efektivní, musí být stejn jako klasická výuka ízeno. Vhodným nástrojem ízení studia v prostedí webu jsou systémy LMS (Learning Management System, esky systém ízeného vzdlávání). 18 Vanek, D. Elektronické vzdlávání. Praha: eské vysoké uení technické v Praze, 2011, s

23 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 23 Jedná se o soubor program (speciální software), který se nejastji instaluje na serveru vzdlávací instituce (nebo ešení formou cloud computingu) a slouží k tvorb, správ a šíení vzdlávacích kurz. Takto vzniklé kurzy jsou zpravidla šíeny pomocí internetu nebo intranetu a jsou pístupné pomocí bžných internetových prohlíže. 19 LMS si mžeme pedstavit jako virtuální školu, rozdlenou do virtuálních tíd. Po vstupu do takové virtuální tídy studijní skupiny dostává studující pidlen svého vlastního prvodce tutora, který jej práv studovanou disciplínou provádí. Souasn každý student získává svoji píruní knihovnu s distanními texty, svoji osobní korespondenní a informaní schránku a další nástroje podporující jeho studium. Nejdležitjším nástrojem, za jehož pomoci student studuje, je ale kvalitní distanní text. Jde o odborn metodicky zpracovaný výukový materiál umožující efektivní samostudium studujících. 20 Podle Vanka moderní LMS systémy zvládají velké množství funkcí. Základní prvky LMS jsou nap.: nástroje pro registraci student a jejich osobních údaj, uživatelského jména, hesla, vytváení rolí; nástroje pro samotnou tvorbu a správu kurz, které umožují vytváet, modifikovat a aktualizovat jednotlivé kurzy; nástroje pro verifikaci a zptnou vazbu, které umožují testovat znalosti studujících a získávat informace o plnní výukových cíl; nástroje pro administraci kurz, které umožují sledovat práci student, ídit jejich postup kurzem a evidovat jejich studijní výsledky; standardizace kurz, která umožuje jejich snadný export/import do/z LMS; nástroje pro evaluaci, které slouží k získávání názor student na kurz; komunikaní nástroje, které umožují synchronní i asynchronní komunikaci mezi studenty a tutorem nebo mezi studenty navzájem Vanek, D. Elektronické vzdlávání. Praha: eské vysoké uení technické v Praze, 2011, s LMS [online] [cit ] 21 Vanek, D. Elektronické vzdlávání. Praha: eské vysoké uení technické v Praze, 2011, s

24 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 24 Výhodou LMS je snadné ovládání bez nutnosti disponovat hlubšími technickými znalostmi. Uitelé se tak mohou pln vnovat pedagogické oblasti a nejsou nuceni ešit problémy technického rázu. LMS jsou asto využívány jak v distanním a firemním vzdlávání, tak v kombinovaném a prezenním studiu v blended learningové form výuky. 2.3 Blended learning Jedná se o typ e-learningu, který bývá v literatue asto zmiován pro svj velký potenciál pro moderní vzdlávání. Pojem blended learning oznauje kombinaci tradiní prezenní výuky a e-learningu. Podle Zounka jde tedy o integraci elektronických zdroj a nástroj do vyuování a uení s cílem pln využít potenciál ICT v synergii s osvdenými metodami a prostedky používanými v tradiní výuce. 22 Blended learning kombinováním pedností obou pístup vytváí co nejvhodnjší podmínky, které odpovídají uebnímu stylu studujícího a vedou k získání správných dovedností ve správný as. Je velkým pínosem pro studující i uitele, nebo informaní a komunikaní technologie nabízí možnost uení a zdroje informací kdykoliv, kdy jedinec potebuje. Kombinovat lze napíklad: tištné a elektronické výukové materiály; off-line a on-line uení, materiály nebo zdroje (napíklad výuka v klasické tíd propojená s uením pomocí technologií, využívající širokou paletu výukových materiál a zdroj); individuální a skupinové uení (je možné propojit individuální uební aktivity respektující vlastní tempo studenta se skupinovými formami uení, které mohou být dynamitjší, založené na diskuzi i sdílení poznatk, piemž ob formy uení mohou být realizovány s podporou ICT apod.); strukturované a nestrukturované uení (je možné napíklad využívat výukový text v uebnici, ale také nestrukturované zdroje uení, kterými mohou být dokumenty na internetu, odborná literatura, aj.); 22 Zounek, J. E-learning jedna z podob uení v moderní spolenosti. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 39

25 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 25 vytvoený uební materiál pro specifický cíl a obecný uební materiál (lze používat napíklad zakoupený výukový multimediální program, který je doplnn speciáln vytvoeným materiálem, jež odpovídá individuálním potebám konkrétní skupiny student). 23 Kombinace rzných výukových metod a forem není v pedagogice niím novým. Nové jsou pouze možnosti, které moderní technologie pináší. Napíklad vstup specialisty v urité oblasti, který mže výuku realizovat prostednictvím audio- i videokonference, materiály v digitální podob, které nejsou veejnosti bžn pístupné apod. 2.4 Mobile learning Pemna klasických uebních pomcek v moderní technologie vyvolává u studujících obrovskou vlnu nadšení. Boom v téhle oblasti pedstavuje práv Mobile learning. Jedná se o elektronické vzdlávání prostednictvím notebook, mp3 pehráva, tablet, mobilních telefon apod. Podle Zounka je Mobile learning píkladem využití moderních technologií, které rozšiuje i umocuje možnosti jiných technologií ve výuce a uení. Mžeme jej strun popsat jako jakoukoli podobu i formu uení, které probíhá prostednictvím mobilních zaízení. 24 V souasné dob tém každý lovk njaké takové zaízení vlastní a má možnost je využívat práv pro vzdlávání. Díky své univerzalit mohou tyto technologie sloužit od pedškolního vku až po generaci senior. Umožují pipojení k internetu, pístup k informaním systémm škol nebo jiných vzdlávacích institucí, komunikaci prostednictvím sociálních sítí apod. Napíklad: moderní mobilní telefony dnes nabízí možnost sledovat video, úastnit se videokonference; mp3 pehráva mže být využit ke studiu cizích jazyk, nahrávání zvukových záznam z pednášek a konferencí; 23 Zounek, J. E-learning jedna z podob uení v moderní spolenosti, Brno: Masarykova univerzita, 2009, s Zounek, J., Sudický P. E-learning uení (se) s online technologiemi. Praha: Wolters Kluwer, 2012, s

26 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 26 tablety, vyhledávané zejména pro svoji praktickou velikost, lze používat jako teky e-knih. Podle Zpravodaje ITveSkole.cz se souasnost, která pedznamenává i blízkou budoucnost výuky ve školách, nese v duchu mobilní a efektivní výuky. Ta klade draz na individuální pístup a pln využívá nejnovjší technologické možnosti. Jedná se o tzv. výuku jeden na jednoho, která funguje tak, že uitel s dtmi v hodin pracuje na mobilních zaízeních, jako je notebook, tablet nebo dnes již bžný smart telefon, a jejich prostednictvím žákm zadává úkoly, které spolen eší Dílí závr Ve druhé kapitole se zabývám historií a vývojem e-learningu. E-learning prošel v prbhu svého vývoje adou zmn pes vyuovací stroje a automaty až po osobní poítae a nejvtší trend souasné doby Mobile learning, který nabízí zajímavé možnosti využívat ke vzdlávání volný as, napíklad pi cestování hromadnou dopravou, ekání u lékae, nebo získávat informace pi práci v terénu. Díky novým technologiím se stávají informace snadno a rychle dostupné. Pedpokladem jejich efektivního získávání a využívání je jistá úrove poítaové gramotnosti a zejména touha po sebevzdlávání. Dále se zabývám systémy LMS, které nachází efektivní uplatnní ve školním i firemním vzdlávání, a blended learningem, který pináší nový rozmr tradiních prvk uení. V souvislosti s e-learningem je nutné zmínit dva zpsoby ízení uení. Jedná se o pomyslné dv strany mince, piemž jednu stranu tvoí autoregulace (sebeízení) uení a druhou stranu vnjší ízení uení. E-learning napomáhá rozvíjet autoregulované uení, kdy student nemže zachovávat pasivní postoj. Je nucen si vhodn rozvrhnout aktivity, dodržovat plán studia, sledovat své studijní výsledky apod. Vnjší ízení uení zajiš uje organizaci vyuování a uení, ovlivuje podmínky s cílem zefektivnit uení a pomáhat rozvoji uícího se jedince. 25 itída Ucelené promyšlené ešení. Zpravodaj ITveSkole.cz, Praha: BOXED, 2012/2, s. 5

27 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 27 3 HODNOCENÍ E-LEARNINGU Tetí kapitola identifikuje výhody a nevýhody e-learningu, které podle Vodáka existují v tomto pípad stejn jako pi uplatování jiných uebních metod. Nkdy to mže vypadat tak, že si výhody a nevýhody dokonce odporují. V každém pípad však nové technologie otevírají ve vzdlávání nové možnosti a píležitosti. Pi jejich využití je teba dbát, aby dokázaly naplnit oekávání jednotlivých úastník a aby uení bylo dostaten efektivní. Obecné podmínky a pístupy k uení, stejn jako specifické podmínky podpory uení, jsou obecn platné a je teba jich dbát i pi využití nejmodernjších technologií. 26 Dále se zabývá poítaovou gramotností, která je pro elektronické vzdlávání velmi dležitá, a nastiuje náhled na využívání e-learningu v budoucnu. 3.1 Výhody e-learningu Podle Koubka e-learning lze použít jak ke kolektivnímu, tak k individuálnímu vzdlávání, je to interaktivní metoda umožující bezprostední zptnou vazbu, tempo vzdlávání lze pizpsobit individuálním potebám a schopnostem úastníka, je to dosti atraktivní metoda vzdlávání a umožuje vzdlávat se zábavnou a velmi názornou formou, z hlediska organizace je to metoda asov efektivní, nebo ke vzdlávání mohou pracovníci využívat ást dne, kdy mají mén práce, a krom toho metoda umožuje penést vzdlávání mimo pracovní dobu do soukromí pracovníka, aniž by to vzbuzovalo njaký vtší odpor. Metodu lze použít ke vzdlávání na pracovišti i mimo pracovišt. 27 Mezi výhody e-learningu patí tedy: 1. Možnost individualizace Studující si do jisté míry vytváí studijní plán s ohledem na vlastní schopnosti, dovednosti a asové možnosti. 2. Interaktivita Vzhledem k tomu, že se jedná o naprosto nový rozmr výuky, studenti mají možnost se podílet na tvorb a rozvoji obsahu uiva svým hodnocením, komentái nebo doplováním vlastních materiál. 3. Neomezený pístup ke vzdlání Úastníkm e-learningového kurzu se nabízí možnost pístupu k informacím a studiu prakticky kdekoliv a kdykoliv, 26 Vodák, J., Kucharíková, A. Efektivní vzdlávání zamstnanc. Praha: Grada Publishing, 2007, s Koubek, J. ízení lidských zdroj. Základy personalistiky. Praha: Management Press, 2007, s. 273

28 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 28 což je obrovskou výhodou pro studenty, kteí jsou napíklad dlouhodob nemocní nebo mají individuální studijní plán, stejn jako pro studenty s uritým typem handicapu. (Studenti s vadou sluchu mají možnost využít audionahrávky, studenti s vadou zraku mají možnost zvtšení materiál, studenti s pohybovým omezením se mohou uit doma, aniž by museli absolvovat náronou cestu do školy atd.) 4. Anonymita Spousta student preferuje textovou komunikaci z dvodu ostychu ped ostatními. Anonymita také zajiš uje rovné možnosti pro všechny, vetn objektivního hodnocení. 5. Úspora asu a finanních náklad Elektronické vzdlávání šetí as a náklady na dopravu za vzdláním. Velkou finanní úsporu lze spatovat také v tom, že není nutné tisknout studijní dokumentaci. A na rozdíl od tištných materiál lze digitální materiály pomrn snadno upravovat a aktualizovat. 6. Multimedialita Podle Bartáka výhodou e-learningu je, že vzdlávaný mže využívat širokého spektra názorných studijních materiál: obrazových (statických i dynamických), zvukových i audiovizuálních. Krom text, statických obrázk tónových i pérových mohou materiály ke studiu obsahovat dynamický obraz (rzné animace, videoklipy), zvukové nahrávky, a zejména interaktivní komponenty a návodné materiály pro týmovou spolupráci Nevýhody e-learningu Podle Mužíka je spolu s technickou a technologickou pipraveností nutná i pipravenost v oblasti individuální techniky myšlení, sebemotivace i sebekáze a sociální pipravenost dosplého lovka k e-výuce, nebo výuková komunikace zde probíhá na dálku, není zde bezprostední zptná vazba, nýbrž odložená a chybí fyzický kontakt s lektorem i dalšími úastníky vzdlávání. 29 Mezi nevýhody e-learningu lze zaadit: 28 Barták, J. Jak vzdlávat dosplé. Praha: Alfa Nakladatelství, 2008, s Mužík, J. ízení vzdlávacího procesu. Praha: Wolters Kluwer R, 2011, s. 203

29 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Nutnost technického vybavení Pestože se dostupnost moderních technologií neustále zvyšuje a cena snižuje, zstává nedostatená technická vybavenost jednou z hlavních pekážek využívání e-learningu. 2. Nedostatená sebemotivace a neschopnost samostatného uení Nkteí studenti potebují být vyuujícím jasn vedeni a motivováni. Není-li tomu tak, cítí se zmateni a nedostavuje se žádoucí pokrok. 3. Absence osobního kontaktu Student mže ve virtuálním svt moderních technologií zažívat pocity osamocení, izolace a absence pímé komunikace. 4. Nevhodnost pro urité uživatele a oblasti vzdlávání Ne vždy je možné e-learning ke vzdlávání využít. Nevhodný je pedevším pro nácvik uritých dovedností, jako je hra na hudební nástroj, a pro psychomotorická cviení. E-learning také není vhodný pro uživatele, kteí mají problémy s pevodem myšlenek do písemné podoby nebo píliš nízkou úrove poítaové gramotnosti. 3.3 Poítaová (digitální) gramotnost Vzhledem k šíení a rozvoji vzdlanosti získává gramotnost adu nových význam. Na rozdíl od minulosti, kdy byl za gramotného považován ten, kdo uml íst, psát a poítat, je v souasnosti výet mnohem rozsáhlejší. Hovoit mžeme o gramotnosti literární, matematické, sociální, finanní, spotebitelské, informaní a ad dalších. Pro úely elektronického vzdlávání je velmi dležitá gramotnost poítaová. Sak a Saková za vhodné vymezení poítaové gramotnosti považují kompetence, které umožní jedinci využívat nové technologie pro jeho profesní a osobní život v té míe, kdy se necítí komputerov handicapován, není za digitální pehradou a jeho osobní i profesní rozvoj prostednictvím poítae je otázkou jeho volby. 30 Hloubku digitálních znalostí a dovedností lze rozdlit na 31 : digitální povdomí, digitální gramotnost, 30 Poítaová gramotnost a zpsoby jejího získávání. Lupa: Server o ceskem internetu [online] [cit ]. Dostupné na gramotnost-zpusoby-ziskavani/ 31 Fámy a mýty o ECDL. Aneb opravdu víte, o co jde? Zpravodaj ICTKOORDINÁTOR, PODZIM Olomouc: 16UP GROUP, 2012, s. 18

30 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 30 digitální kvalifikaci, digitální odbornost. Ad 1. Digitální povdomí - Mezi typické dovednosti patí pijímání a odesílání zpráv elektronické pošty, jistota pi práci s poítaem, povdomí o možnostech poítae, pochopení internetu a webových stránek. Ad 2. Digitální gramotnost Mezi typické dovednosti patí využívání internetových nástroj a sociálních sítí, využívání a správa elektronické pošty, tvorba a úprava textových dokument, používání tabulek. Jedná se o dovednosti pro každodenní život. Ad 3. Digitální kvalifikace Mezi typické dovednosti patí týmová spolupráce prostednictvím internetu, bezpené zacházení s daty, píprava prezentací a práce s obrázky. Jedná se o dovednosti uplatnitelné na trhu práce. Ad 4. Digitální odbornost Mezi typické dovednosti patí tvorba komplexních rozpotových analýz, vytváení vysoce psobivých prezentací, píprava propracovaných zpráv, správa velkých objem dat. Jedná se o profesionální dovednosti pro specializovaná pracovní místa.

31 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 31 Obr.. 2 Hloubka digitálních znalostí a dovedností Budoucnost e-learningu Budoucnost e-learningu je u nás spojována se školstvím jako takovým i s celou oblastí profesního i zájmového vzdlávání dosplých. Rozvíjí se segment trhu s informacemi nazývaný eduentertainment, tj. cosi jako vzdlávání, které pouí i pobaví. V základních školách se zaínají využívat mobily pro zasílání informací o probírané uební látce pro nemocné žáky. Na stedních školách se rozvíjí portály pro pípravu na maturitu. Internetové encyklopedie obsahují informace využitelné pi psaní odborných prací nejen na vysokých školách. Nkteré firmy zahajují vzdlávání pracovník pomocí televizního vysílání. Firmy stále více pecházejí z videokonferencí na virtuální setkávání, využívají komunikaci na dálku i ve vzdlávání. Budují se servery zamené na ízení lidských zdroj." Fámy a mýty o ECDL. Aneb opravdu víte, o co jde? Zpravodaj ICTKOORDINÁTOR, PODZIM 2012, Olomouc: 16UP GROUP, 2012, s Mužík, J. ízení vzdlávacího procesu. Praha: Wolters Kluwer R, 2011, s. 202

32 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 32 Perspektivy e-learningu vyznívají znan optimisticky. V dnešní rychle se promující dob potebuje mít lovk informace a znalosti neustále na dosah ruky. Mnohdy jimi disponuje v omezeném množství nebo jimi nedisponuje vbec. Má však možnost je snadno a rychle získat prostednictvím internetu a rzných technických zaízení. E-learning vede k rychlému získávání informací a zkušeností, výukový materiál je kdekoliv a kdykoliv k dispozici, prostednictvím diskusních fór a ových kontakt umožuje spolupráci a komunikaci, rozvíjí samostatnost a orientuje uení co nejvíce na konkrétního vzdlávaného. Jednou z podmínek zaruujících jeho rozšiování do budoucna je ale správné využívání a dodržování etických norem. 3.5 Dílí závr Ve tetí kapitole charakterizuji výhody a nevýhody, které e-learning do vzdlávání pináší. Stejn jako každá nová technologie mže být paradoxn pro lovka velkým pínosem, tak mu mže zpsobit znanou újmu. Jaderná energie mže být na jedné stran jedním z nejperspektivnjších zajištní energetických poteb, a na stran druhé zkázou lidstva v podob jaderných zbraní. Moderní technologie pináší adu informací, zprostedkovávají komunikaci, ale jsou hrozbou v podob nástroje k psychickému týrání, zneužívání osobních údaj, porušování autorských práv a závislosti na virtuálním svt. Nutné je proto rozšiování poítaové gramotnosti za úelem získání ucelené a vcn správné pedstavy o tom, co moderní informaní a komunikaní technologie umí, k emu slouží, co je a není pi jejich využívání bezpené, jaká pináší rizika a kde naopak mají nezastupitelnou úlohu. Záleží vždy na uživateli, jakým zpsobem je využije, zda jejich využití bude pínosem nebo se stane hrozbou nejen pro nj, ale i pro celou spolenost.

33 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 33 II. PRAKTICKÁ ÁST

34 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno 34 4 SOCIOLOGICKÝ VÝZKUM V praktické ásti je prostednictvím drobného sociologického výzkumu posouzen názor na celoživotní vzdlávání, vhodnost využívání informaních a komunikaních technologií ve vzdlávacím procesu, potebu rozšíení nabídky elektronického vzdlávání a náhled na využití e-learningu v budoucnu. Je provedena komparace výsledk výzkumu dle úrovn dosaženého vzdlání, vkové kategorie a sociálního statusu. 4.1 Výzkumný soubor, obsah a cíle výzkumu Výzkumným souborem jsou zamstnanci státní správy, studenti a uitelé gymnázií na okrese Blansko, které jsem o vyplnní dotazníku požádala. Identifikuji jejich postoje k prohlubování znalostí a vnímání nutnosti celoživotního vzdlávání v závislosti na úrovni dosaženého vzdlání. Dle vkové kategorie posoudím, zda respondenti považují informaní a komunikaní technologie za vhodný doplující prostedek ke vzdlání, a etnost využívání Mobile learningu. Identifikuji faktory ovlivující rozšiování e-learningu a faktory znesnadující jeho využívání. Dle sociálního statusu analyzuji zájem respondent o rozšíení nabídky elektronického vzdlávání a identifikuji konkrétní oblast zájmu. V závru praktické ásti se pokusím zjistit, zda výhled na využití e-learningu v budoucnu vyznívá optimisticky. Hypotéza. 1 Nutnost celoživotního vzdlávání více vnímají respondenti s vyšším vzdláním. Hypotéza. 2 Respondenti všech vkových kategorií považují informaní a komunikaní technologie za vhodný prostedek ke vzdlávání. Hypotéza. 3 Studenti preferují elektronické vzdlávání ped klasickými metodami vzdlávání. Hypotéza. 4 Zamstnanci státní správy nemají zájem o rozšíení nabídky elektronického vzdlávání.

35 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Zvolená metoda výzkumu Pro drobný sociologický výzkum jsem zvolila kvantitativní metodu analýzy prostednictvím dotazníkového šetení. Jedná se o nestandardizovaný dotazník, vytvoený pouze pro dané šetení. Je sestaven z 20 uzavených, polouzavených a výtových otázek, které na sebe vzájemn navazují. Vzor dotazníku pikládám v Píloze. 1. Výsledky byly zaznamenávány do programu Microsoft Excel U získaných dat byla provedena analýza a následné grafické znázornní. Získané výsledky výzkumu mají pouze orientaní charakter a nelze je vzhledem k velikosti výzkumného souboru zobecnit na celou populaci. 4.3 Prbh výzkumu Ped zahájením dotazníkového šetení jsem v msíci dubnu 2012 provedla pedvýzkum u 10 náhodn zvolených respondent z ad student, uitel a zamstnanc státní správy. Na základ doporuení, které ve své knize uvádí Gavora, jsem si prostednictvím interview ovila, že respondenti budou otázky chápat stejným zpsobem jako já. 34 Samotné dotazníkové šetení probíhalo v prbhu msíce ervna Studentm a uitelm gymnázií byly dotazníky distribuovány prostednictvím vedení škol. Zamstnancm státní správy jsem dotazníky distribuovala osobn. Celkem bylo distribuováno 120 dotazník. Na gymnázia bylo pedáno 90 dotazník, piemž 60 jich bylo ureno pro studenty a 30 pro uitele. Zpt jich vedení školy vrátilo 79, což odpovídá návratnosti 88 %. Zamstnancm státní správy bylo rozdáno 30 dotazník, které se mi podailo získat zpt v plném potu a dosáhnout návratnosti 100 %. Celková návratnost tedy inila 91 % a já jsem mla k dispozici 109 dotazník, se kterými jsem mohla dále pracovat. Pedpokládám, že vysoké procento návratnosti je výsledkem mého osobního kontaktu s respondenty z ad zamstnanc státní správy a s vedením gymnázií. Respondenti byli osobn seznámeni s tím, jak postupovat pi vyplování a navrácení dotazníku. Byla jim zdraznna anonymita a využití údaj pouze pro úely této bakaláské práce. 34 Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000, s. 99

36 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Interpretace a analýza výsledk výzkumu V následující podkapitole se zabývám výsledky výzkumu a jejich analýzou. Nejdíve uvádím obecné informace o respondentech a poté se již zabývám konkrétními otázkami. Výzkumu se zúastnilo 70 žen (64 %) a 39 muž (36 %). Vková kategorie do 18 let byla zastoupena potem 50 (46 %), let 12 (11 %), let 37 (34 %), nad 60 let 10 (9 %). Vysoké procentuální zastoupení žen je dáno tím, že zamstnance státní správy, stejn jako uitelské sbory gymnázií na okrese Blansko tvoí v pevážné vtšin ženy. Dalším významným faktorem byla vtší ochota k vyplnní dotazníku ze strany žen než muž. Tabulka. 1 Pohlaví a vková struktura respondent Muž Žena Celkem Vková kategorie Poet % Poet % Poet % Do 18 let let let Nad 61 let Z celkového potu respondent mlo 50 (46 %) základní vzdlání, 17 (15 %) stední s maturitou, 5 (5 %) vyšší odborné a 37 (34 %) vysokoškolské vzdlání. Tabulka. 2 Úrove vzdlání respondent Úrove vzdlání Poet % Základní St ední s maturitou Vyšší odborné 5 5 Vysokoškolské 37 34

37 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Jste lovk, který rád prohlubuje své znalosti? V úvodu byl respondentm položen dotaz týkající se jejich postoje k rozšiování znalostí. Pevážná vtšina respondent odpovídala kladn. Pozitivní pístup uitel a zamstnanc státní správy zejm vyplývá z jejich vzdlání. (Nejnižší úrove dosaženého vzdlání zmínných respondent je stední s maturitou.) Pozitivní pístup ze strany student je zejm dán typem školy a touhou po dosažení co nejvyššího vzdlání. V grafu. 1 je uvedeno procentuální srovnání dle úrovn nejvyššího dosaženého vzdlání respondent. Graf. 1 Jste lovk, který rád prohlubuje své znalosti? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% Ne Spíše ne Spíše ano Ano 20% 10% 0% Základní Stední Vyšší odborné Vysokoškolské

38 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Uvdomujete si zvyšující se nároky na úrove znalostí nejen v profesním, ale i osobním život? Druhá otázka se týká rostoucích požadavk na vzdlání. Respondentm byla stejn jako u pedchozího dotazu nabídnuta ptistupová škála odpovdí od ano pes spíše ano, spíše ne, ne až po nevím. Pevážná vtšina respondent opt zaujala pozitivní pístup, což pro m bylo, vzhledem k nízkému vku student, pekvapující. Graf. 2 uvádí procentuální srovnání dle úrovn nejvyššího dosaženého vzdlání respondent. Graf. 2 Uvdomujete si zvyšující se nároky na úrove znalostí nejen v profesním, ale i osobním život? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Základní Stední Vyšší odborné Vysokoškolské Nevím Spíše ne Spíše ano Ano

39 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Vnímáte nutnost celoživotního vzdlávání? Postojem respondent ke vzdlání v prbhu života se zabývá následující otázka. Respondenti mli opt možnost výbru z ptistupové škály odpovdí a dle zjištní vyznívá jejich postoj spíše pozitivn. Zjištné údaje jsou zobrazeny v grafu. 3, z nhož je patrné, že nutnost celoživotního vzdlávání není ovlivnna výší dosaženého vzdlání respondent, ale spíše snahou uspt v profesním i osobním život. Graf. 3 Vnímáte nutnost celoživotního vzdlávání? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% Nevím Ne Spíše ne Spíše ano Ano 20% 10% 0% Základní Stední Vyšší odborné Vysokoškolské

40 UTB ve Zlín, Fakulta humanitních studií, Institut mezioborových studií Brno Umíte se sám vhodn motivovat ke studiu? Pedpokladem efektivního získávání a využívání informací je zejména touha po sebevzdlávání, jehož neodmyslitelnou souástí je sebemotivace ke studiu. Z celkového potu se ke studiu umí vhodn motivovat 66 respondent. Zbývajících 43 dotazovaných zmínnou schopností nedisponuje. Graf. 4 znázoruje odpovdi dle vzdlání respondent a lze z nj vyvodit, že umt se vhodn motivovat ke studiu je charakteristitjší spíše pro respondenty s vyšším odborným vzdláním a vysokoškolským vzdláním. Graf. 4 Umíte se sám vhodn motivovat ke studiu? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Základní Stední Vyšší odborné Vysokoškolské Ne Spíše ne Spíše ano Ano