E-learning na vysokých školách?

Transkript

1 E-learning na vysokých školách? Jaroslava Mikulecká, Petra Poulová Fakulta informatiky a managementu, Univerzita Hradec Králové, Česká republika Klíčová slova: Distanční vzdělávání, on-line vzdělávání, virtuální univerzita. Abstrakt: Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové se již několik let aktivně zabývá e-learningem. V minulých letech jsme připravili několik komerčních on-line kurzů a v současné době získané zkušenosti využíváme při přípravě kombinované formy studia využívající e-learning. Cílem příspěvku bude seznámit účastníky semináře nejen s technologiemi, které při přípravě e-learningových kurzů a předmětů používáme, ale i s metodami vzdělávání a motivací pracovníků podílejících se na jejich tvorbě. Abstract: Faculty of Informatics and Management, University of Hradec Králové started with e-learning activities about 4 years ago. Since then several distance courses were prepared and successfully realised within the life-long learning. Now the undergraduate and graduate courses for part time students are being transformed for the distance delivery. In our paper we discuss not only the relevant technologies, but the methods of training and stimulating the teachers as well. 1 Úvod Před vysokými školami se v dnešní době objevují nové možnosti, které jsou ale spojeny i s určitými problémy. Trvale roste počet zájemců o studium na univerzitách a zároveň se zvyšuje i zájem o celoživotní vzdělávání. S ohledem na omezené státní dotace a s nimi související prostorové i personálními limity, vysoké školy nejsou a ani v blízké budoucnosti nebudou schopny uspokojit všechny uchazeče o přijetí ke studiu. Pro ilustraci této skutečnosti je možné použít údaje z přijímacího řízení na FIM UHK v školním roce 2000/01. Počet přihlášených více než 6-krát převyšoval počet studentů, které mohla fakulta přijmout (2878 přihlášených zapsaných do 1.ročníků v říjnu 2001). Podobný stav je na většině vysokých škol. 2 Distanční vzdělávání a e-learning Jednou z mála cest, jak uspokojit poptávku po vysokoškolském i dalším vzdělávání při stávajícím personálním a prostorovém omezení růstu vysokých škol, je využít možností, které nabízí distanční vzdělávání. O využití počítačů ve vzdělání se spekulovalo od samého začátku počítačové éry. Ale teprve s nástupem osobních počítačů se elektronická výuka stala dostupná širší veřejnosti. V této době začala vznikat řada zajímavých 54

2 didaktických programů. Počítačové programy umožňovaly samostudium zvolené problematiky. Ohromný přínos pro vzdělávání na dálku měl masový rozvoj Internetu. Nové médium umožnilo do samostudia vnést prvky řízení a komunikace s odborníky a ostatními studujícími a tím zvýšit jeho účinnost. V souvislosti s využitím Internetu ve vzdělávání se často používá termín e-learning, který je možno volně vyjádřit jako on-line vzdělávání, a pod nímž si lze představit distanční studium ve virtuálním studijním prostředí na Internetu. V případě e-learningu se v podstatě jedná o řízené samostudium. Účastníci vzdělávání ke svému samostatnému získávání znalostí využívají speciálně připravené multimediální studijní materiály a s vyučujícími i mezi sebou navzájem komunikují prostřednictvím virtuální školní třídy na Internetu. Třída virtuální školy se nachází v libovolném místě a čase, jedinou podmínkou její existence je možnost připojení k Internetu. Podstatná část studijních materiálů, které studenti využívají k samostudiu, je distribuována prostřednictvím Internetu. Součástí virtuální školy jsou diskusní místnosti, v nichž pomocí u nebo virtuálního studijního prostředí mohou studující konzultovat své problémy s vyučujícími (tutory) nebo mezi sebou navzájem. Jednotlivé virtuální univerzity používají různá studijní prostředí, naprostá většina z nich je založena na Internetu a obsahuje prostředky pro řízení průběhu studia, distribuci studijních materiálů a diskusní prostředí. Mezi poměrně rozšířená virtuální studijní prostředí (courseware) patří LearningSpace firmy LotusNotes, WebCT a TopClass. E-learning v sobě skrývá všechny výhody distančního vzdělávání a navíc je rozšiřuje o možnost komunikace. Mezi výhody e-learningu patří: individuální možnost volby místa i času, kdy se budeme věnovat studiu a také možnost volitelného studijního tempa. Klasické vyučování se odehrává v předem určeném čase ve školních třídách, posluchárnách nebo laboratořích a dochází při něm k přímému styku mezi učiteli a žáky. Při tom řada lidí naráží na nejrůznější překážky: nedostatek času, povinnosti v zaměstnání a rodině, zdravotní komplikace a podobně. Distanční vzdělávání a tedy i e-learning tyto překážky ve značné míře eliminují. Studující obdrží speciální studijní materiály spolu s pokyny jak nejlépe studovat a v případě jakýchkoliv problémů se může obrátit na svého učitele (tutora). Studijní materiály jsou zpravidla multimediální: mohou obsahovat tištěné texty, audio a video nahrávky, atd. Díky dnešním technickým možnostem je řada těchto materiálů šířena na multimediálních CD-ROMech nebo přímo prostřednictvím internetu. Na rozdíl od běžně používaných textů se v těchto materiálech využívá řady prvků, které upoutávají a zvyšují studentovu pozornost; vše musí být naprosto jasně a jednoznačně vysvětleno. Veškeré informace musí být snadno pochopitelné, ilustrované řadou příkladů. Studujícímu při poznávání nových oblastí pomáhá zvláštní osoba tutor. Jeho role je jiná než úloha učitele v klasické škole. Novou látku nevysvětluje, k tomu slouží studijní materiály, ale pomáhá ji studujícímu správně pochopit. Jeho úkolem je zodpovídat veškeré dotazy související s obsahem studia a hodnotit odevzdávané studentské práce. Ačkoliv má e-learning oproti klasickému vzdělávání řadu výhod, má i své bariéry. Mezi nejzávažnější patří dostupnost kvalitního internetového připojení a potřeba 55

3 poměrně vysoké motivace studujících k získávání nových vědomostí (nebo diplomu či certifikátu). Srovnání úspěšnosti studia klasickými metodami a e-learningu je velmi obtížné. Základní problém spočívá v dostatečné motivaci studujících. Pokud student sám chce získat nové poznatky, kvalitně sestavený kurz zpravidla úspěšně dokončí. Pokud je ale motivace nedostatečná, žák nestuduje z vnitřního přesvědčení, ale protože musí, je poměrně pravděpodobnost absolutoria nižší než v klasické výuce. Z toho důvodu je vhodné využívat e-learning spíše v rámci vzdělávání dospělých, než pro žáky základních a středních škol. 3 Finanční náročnost e-learningu Zavádění distančních programů je sice velmi finančně nákladné, ale v průběhu času s rozšiřujícím se počtem kurzů a jejich účastníků cena v porovnání s klasickým prezenčním studiem výrazně klesá. Při tom prostorová náročnost distančních kurzů je v porovnání s prezenční formou studia neporovnatelně nižší. Orientační odhad nákladů na zavedení a realizaci e-learningu na fakultě střední velikosti (cca 1500 studentů a 70 pedagogů): Připojení k Cesnetu (poplatky na provoz ) HK Net provoz a rozvoj metropolitní sítě Nákup serveru na provoz virtuálního studijního prostředí Virtuální studijní prostředí např. WebCT (roční licenční poplatek pro neomezený počet uživatelů) Technická podpora studijního prostředí, pedagogů a studentů (trvale 0,5 pracovního úvazku IT specialistu) Vyškolení pracovníků pro práci s WebCT Vyškolení části pedagogů v základní počítačové gramotnosti a certifikát ECDL Tvorba obsahu kurzu vlastními pracovníky (min 3 měsíce práce pedagoga) Upgrade/nákup PC pro pedagogy Vývojové nástroje pro tvorbu studijních materiálů Microsoft Office Campus Agreement Kč Kč Kč 4000 USD tj. cca Kč Kč 2000 Kč/ pedagog 4000 Kč/pedagog Kč Kč Kč Kč Poznámky k výše uvedené tabulce: Při odhadu nákladů jsme vycházeli z vlastní zkušenosti se zaváděním e-learningu na FIM UHK v situaci, kdy univerzita již měla rychlé připojení na internet a platí pouze provoz a další rozvoj a více než polovina pracovníků měla již k dispozici PC. Při výpočtu osobních nákladů vycházíme z průměrné mzdy se započtením odvodů z mezd. Dále je 56

4 třeba vzít v úvahu, že ceny v oblasti informačních technologií jsou velmi dynamické, přičemž je zřejmá tendence růstu cen licencí na virtuální studijní prostředí. Při školení pracovníků jsme museli vzít v úvahu, že úroveň základních počítačových dovedností je velmi rozdílná. Pokud mají být vysokoškolští pedagogové schopni vytvářet a vést e-learningové kurzy, je nezbytné, aby uměli efektivním způsobem využívat možnosti výpočetní techniky. Mezi připravovanými distančními kurzy nejsou pouze předměty informatického zaměření, ale i řada předmětů z jiných oblastí. Ne vždy je pro jejich tvůrce počítač běžný pracovní prostředek. Proto se fakulta rozhodla využít koncept počítačové gramotnosti ECDL a podporovat své pracovníky v získání potřebných znalostí včetně ověření jejich úrovně standardizovaným testem. V roce 2001 se distančního kurzu a testování ECDL zúčastnila více než čtvrtina pracovníků fakulty. Při výpočtu celkových nákladů přímo souvisejících se zaváděním e-learningu během jednoho roku při zvážení proškolení cca poloviny pedagogů v používání WebCT a pro cca čtvrtinu pedagogů také získání ECDL certifikátu, a při vytvoření materiálů pro 10 předmětů (kurzů) dostaneme se k částce Kč. Náklady na realizaci e-learningu je možno snížit a vzít hned od začátku v úvahu, že: studijní prostředí není nutné provozovat ve vlastní instituci, ale je možné provozovat svoje kurzy i na serverech komerčních firem. V Českým univerzitám dokonce nabízí sdružení Cesnet na svém serveru zdarma možnost vývoje a provozu kurzů v prostředí WebCT, prozatím na dobu jednoho roku, při přípravě studijních materiálů je možné spolupracovat s oborově příbuznými fakultami, což může rozložit nutné náklady na více subjektů a také přispět ke zvýšení kvality materiálů, je možné adaptovat e-kurzy, které již některá známá nakladatelství na internetu nabízejí. FIM UHK se snaží v posledním období stimulovat spolupráci fakult dvěma novými aktivitani: soutěží e-learning projektem edilema. 4 Soutěž e-learning Fakulta informatiky a managementu spolu se sdružením EUNIS-CZ a Národním centrem distančního vzdělávání uspořádala v roce 2001 soutěž distančních kurzů, využívajících moderní informační a komunikační technologie. Záměrem soutěže bylo - iniciovat tvorbu a nasazení moderních distančních kurzů, - zhodnotit jejich úroveň, - představit je širší odborné veřejnosti, 57

5 - seznámit širší odbornou veřejnost s problematikou jejich přípravy, praktického nasazení a jejich efektivity, - stimulovat spolupráci v oblasti e-learningu. Pro vítěze soutěže byly připraveny zajímavé ceny a to: - finanční ceny od sdružení EUNIS, - věcné ceny Národního centra distančního vzdělávání, - věcné ceny od FIM UHK. Do soutěže bylo přihlášeno celkem 11 kurzů z různých institucí (CSVS Praha, UP Olomouc, UTB Zlín, OU Ostrava, TU Zvolen, TU Košice, FIM UHK) přičemž převládaly kurzy z oblasti informatiky. Každý soutěžní kurz nejdříve bodově hodnotili 2 členové poroty a po prezentaci jednotlivých kurzů porota rozhodla o udělení cen soutěže. Kriteria bodového hodnocení kurzů (bodová škála 0-9; čím více, tím lépe): 1. Základní vlastnosti (celkem váha 35%) Váha - Vyjádření cílů kurzů ve výkonu studenta 3 - Intuitivnost ovládání 2 - Celkový design kurzu 1 - Grafika kurzu 1 - Využití multimédií 1 - Přehlednost 2 - Nápaditost 1 - Rychlost zobrazení 2 - Kvalita a přiměřenost doplňujících zdrojů 1 2. Aktivizace studentů (celkem váha 27 %) Váha - Diskuse asynchronní (např. elektronické konference a pošta) - a synchronní (např. chat a grafická tabule) 3 - Pracovní skupiny studentů a řešení společných projektů 3 - Aplikace učiva na příkladech 5 Plánování a organizace výuky (celkem váha 8%) 3. Podpora výuky SW nástroji typu kalendář, slovníček, index a vyhledávání (celkem váha 8%) 3 4. Zpětná vazba (celkem váha 30%) - Možnosti monitorování znalostí učitelem 2 - Autotesty 4 - Ověřování znalostí (testy, úkoly, závěrečná práce a zkouška) 6 Porota soutěže e-learning: 58

6 Doc. RNDr. J. Mikulecká, CSc. (FIM UHK), RNDr. H. Zlámalová (NCDiV, Praha), Ing. M. Babinský (NCDiV, Bratislava), Doc. Ing. J. Lojda, CSc. (ČADUV, Brno), RNDr. D. Tóthová (EUNIS SK, Žilina), Doc. Ing. K. Květoň, DrSc. (EUNIS CZ, ČVUT), Doc. RNDr. E. Mechlová, CSc. (OU, Ostrava). Výsledky soutěže: 1. místo: kurz Databázové systémy 2 autorky Petry Poulové, FIM UHK 2. místo: kurz Vysokoškolská pedagogika pro učitele-inženýry autorů Jindra Lisalová a kolektiv, Centrum pro studium vysokého školství, Praha 3. místo: kurz Pracujeme s počítačom I autorů Katarína Harčarufová, Daniela Perduková, Rastislav Harčarufka, Technická univerzita Košice Ceny NCDiV Databázové systémy 2, Petra Poulová, FIM UHK za optimální využití možností virtuálního studijního prostředí Pracujeme s počítačom I, Katarína Harčarufková a kol., TU Košice za dobré využití možností vývojového nástroje s důrazem na didaktické aspekty Pracovní právo, Tibor Csongrády a Oľga Mikulová, TU Zvolen za využití technik distančního vzdělávání v oblasti humanitních věd Organizátoři soutěže se shodli, že soutěž e-learning budou pořádat i v příštích letech. 5 Projekt e-dilema Projekt e-dilema je financován z programu SOCRATES/MINERVA; koordinující institucí je FIM UHK a zahraničními partnery v projektu jsou Institute of Public Administration, Dublin, Metropolitan University, Leeds a Fakulta hospodárskej informatiky Ekonomickej univerzity, Bratislava. Cíle projektu: navrhnout inovační postupy při vytváření společných distribuovaných elektronických vzdělávacích zdrojů a služeb v oblasti distančního vzdělávání, navrhnout optimální strategii při přeměně tradičního vzdělávání na distanční formu, testovat navržené praktiky vytvářením e-zdrojů a služeb pro distanční výuku v oblasti ekonomických oborů. Projekt je koncipován tak, aby splnil potřeby učitelů, kteří se připravují na distanční výuku, manažerů, kteří se chystají zavést infrastrukturu pro distanční vzdělávání, studentů ekonomických oborů, kterým se rozšíří možnosti v oblasti e-zdrojů. 59

7 Metoda spolupráce je založena na syntéze předešlých výsledků partnerů v oblasti distančního vzdělávání a doplněna podrobnou analýzou a srovnávacími studiemi rozličných přístupů, které byly zavedeny v posledních dvou letech v zemích EU a přičleněných zemích. Projekt se zabývá metodiku distančního vzdělávání a zaměří se zejména na propojení metod založených na web vzdělávání, doplněné CD ROMy a klasickou výukou. 6 Závěr V posledních letech se zrodila nová informační společnost, v níž hrají velmi důležitou roli služby poskytované informačními a komunikačními technologiemi. Postupně dochází k pronikání výrobků a služeb závislých na ICT do každodenní činnosti. Kromě využití v hospodářské, politické a společenské oblasti, je možné a i nutné využívat moderní informační a komunikační technologie i v oblasti vzdělávání. Tuto situaci by měli mezi prvními akceptovat právě vysoké školy a začít se aktivně zabývat novými možnostmi, které před nimi ICT otevírají. Literatura 1. MILKOVÁ, E. The Impact of the Distance Education to the Traditional One, MUDILT Multimedia and Distance Learning for Teachers Review of Experiences, Hradec Králové: Gaudeamus, 2000, s.34-40, ISBN MIKULECKÁ, J.; MIKULECKÝ, P. University at a Turning Point, Proceedings of the EUNIS Congress 2000: Towards Virtual Universities, Poznan, Poland, Politechnika Poznanska, 2000, s , ISBN SEDLÁČEK, J.; MIKULECKÁ, J.; POULOVÁ, P. Multimédia a distanční vzdělávání učitelů, Sborník z mezinárodní konference Aktuální otázky výuky chemie IX., Hradec Králové: Gaudeamus, 2000, s.94-98, ISBN SOCRATES/MINERVA project No CP CZ: E-DILEMA - E- resources and Distance Learning Management, Kontakná adresa : Doc.RNDr. Jaroslava Mikulecká, CSc. RNDr. Petra Poulová Fakulta informatiky a managementu Univerzita Hradec Králové V. Nejedlého 573, Hradec Králové, jaroslava.mikulecka@uhk.cz; petra.poulova@uhk.cz 60