Vliv HIIT intervence na úroveň kondice studentů střední školy Diplomová práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv HIIT intervence na úroveň kondice studentů střední školy Diplomová práce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her Vliv HIIT intervence na úroveň kondice studentů střední školy Diplomová práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Eduard Hrazdíra Vypracovala: Bc.Elena Stachovičová Brno, 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu pouţité literatury. V Brně dne Bc. Elena Stachovičová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Mgr. Eduardovi Hrazdírovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Rovněţ bych ráda poděkovala Mgr. Romanovi Grmelovi, Ph.D. a všem zúčastněným ze střední školy Bezpečnostně právní akademie s.r.o. Brno, kteří se podíleli na realizaci výzkumného šetření.

4 OBSAH ÚVOD STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ Ontogenetický vývoj adolescence Charakteristika věkového období Somatický vývoj Motorický vývoj Psychický vývoj Pohybová aktivita u adolescentů Specifika tréninku mládeţe Metody rozvoje vybraných motorických schopností Tréninkový program HIIT Historie HIIT Morfologické a fyziologické změny Metody rozvoje pomocí HIIT Komponenty a zásady HIIT CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE Cíle práce Hypotézy Úkoly METODIKA PRÁCE Stanovení výzkumné situace Pouţité metody Metody získávání dat Způsob zpracování a vyhodnocení získaných údajů Organizace práce VÝSLEDKY A DISKUZE Vyjádření k H1: Vyjádření k H ZÁVĚR... 60

5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ PŘÍLOHY Příloha Příloha RESUMÉ SUMMARY... 89

6 ÚVOD Sport, tělesná výchova a vůbec veškerá pohybová aktivita mládeţe se stává čím dál více diskutovanějším tématem. Mládeţ se staví velkou mírou pasivně ke vztahu k pohybu a tělesné výchově. Tento přístup jim velice usnadňuje i moderní doba. Aţ posléze ve středním věku si uvědomují, jakéţe následky jim takovýto pohybový reţim způsobil. Je potřeba si uvědomit, ţe náprava v podobě optimalizace pohybových aktivit je ve středním věku mnohem obtíţnější, neţ práce s mládeţí uţ od útlého dětství. Tudíţ je výhodnější, kdyţ mladí sportovci si postupně přivykají pravidelné fyzické aktivitě, která nemá jen blahodárný vliv na jejich fyzický vývoj a rozvoj všech tělesných funkcí, ale také působí velice pozitivně na jejich sociální a psychický vývoj. V tomto případě můţeme mluvit o pohybové aktivitě mládeţe jako o formě prevence, která dá mladému organizmu základ bio-psychosociálního zdraví. V jednotlivých kapitolách teoretické části práce rozebereme řadu témat. Cílem bude získání informací nezbytných pro pochopení zkoumané problematiky. Nejprve se zabýváme ontogenetickým vývojem adolescentů, kde podrobněji popisujeme charakteristiku věkového období a její různé vývojové faktory, které jsou typické pro adolescenty. Dále se zaměříme na všeobecnou pohybovou aktivitu mládeţe, specifika tréninku této věkové kategorie, metody rozvoje kondičních faktorů a podrobně se budeme zabývat tréninkovým programem HIIT. Praktickou část zahájíme stanovením hypotéz, úkolů a cílů práce. Trénink HIIT (vysoce intenzivní intervalový trénink) je povaţován dle mnohých výzkumů jako nejrychlejší způsob pro zvýšení celkové kondice, proto si v praktické části zvolíme za cíl zjistit, jak efektivní tento program opravdu je. Na základě předem připravených metod a časového harmonogramu budeme aplikovat na experimentální skupinu program HIIT a sledovat, jak se vyvíjí úroveň jejich celkové kondice s porovnáním s kontrolní skupinou. Naměřené hodnoty podrobíme statickému vyhodnocení, uvedeme souhrn získaných dat a vyvodíme z výzkumu patřičné závěry a doporučení. 6

7 1 STAV DOSAVADNÍCH POZNATKŮ 1.1 Ontogenetický vývoj adolescence Charakteristika věkového období Novotná, Hříchová, & Miňhová, (2012, p. 96) pouţívají pro pojem adolescence synonymum mládí (lat. adolescere zn. vyrůstat, mohutnět). V moderním pojetí se adolescence označuje jako vrchol integračního období, který zahrnuje ţivotní úsek mezi dětstvím a dospělostí. Časové vymezení tohoto období spadá do druhého desetiletí ţivota, přičemţ přesné vymezení se u různých autorů liší. V našich sociokulturních podmínkách se nejčastěji uvádí, ţe toto období trvá přibliţně od 15 do 20 let s určitou individuální variabilitou zejména v oblasti sociální, psychické a vzácněji i somatické. (Vágnerová, 2000, p. 123) Macek (2003, p. 201) období adolescence dále rozděluje na 3 fáze: 1. Časná adolescence, která je datována zhruba od 10 (11) do13 let. Jsou to projevy prvních biologických a fyzických změn, které postupně vedou k úplné tělesné dospělosti. 2. Střední adolescence, vymezenou intervalem let. Toto období je charakteristické, ţe adolescenti se snaţí výrazně odlišovat od svého okolí, hledají osobní identitu, tj. vlastní jedinečnost a autentičnost. 3. Pozdní adolescence, trvající od 17 do 20 (nebo ještě déle). Je to fáze, která nejvíce explicitně směřuje k dospělosti. Ukončení vzdělávání a snaha o naleznutí pracovního uplatnění. Posiluje se sociální aspekt identity, tj. potřeba někam patřit, podílet se na něčem či s druhými něco sdílet. Období adolescence je obdobím závaţných změn celé osobnosti. Hlavním znakem pro vstup do fáze adolescence je pohlavní dozrání. Adolescence 7

8 je však především dobou psychosociální proměny, kde se mění osobnost dospívajícího, ale i jeho sociální pozice. Vztahy s rodiči se stabilizují a uklidňují a emancipace z vázanosti na rodinu je dokončena. Partnerské vztahy a vrstevníci tohoto období jsou významnější. (Vágnerová, 2000, p. 146) Vágnerová (2005, p. 211) také popisuje adolescenci jako období hledání a přehodnocování, v němţ má jedinec zvládnout vlastní proměnu, dosáhnout přijatelného sociálního postavení a snaţit se vytvořit subjektivně uspokojivou, zralejší formu vlastní identity Somatický vývoj Významné změny somatického schématu jedince se odehrávají v období adolescence, kdy se objevují jiţ jasně patrné rozdíly mezi pohlavími. Fyziologický podklad puberty je procesem změn tělesného schématu, zráním tělesným, psychickým ale také i sociálním. (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 3) Adolescence se vyznačuje postupným vyrovnáním pubertálních nesrovnalostí a disproporcí a dokončováním růstu a vývoje. Zatímco v růstu a tělesném vývoji dochází později jiţ jen k nepatrným změnám (výjimku tvoří pouze potenciální tloustnutí z nedostatku pohybu a z velkého energetického příjmu), vývoj, hlavně ve společenském utváření, pokračuje dál. (Dovalil, 2009, p. 248) Koncem období se pozvolna ukončuje tělesný vývoj, projevuje se to v plném rozvoji a výkonnosti všech orgánu těla: srdce, plic, zesílení kostí, svalů, šlach aj. Na rozdíl od prepubescence, která je obdobím přestavby organismu, jde nyní o jeho dobudování. (Dovalil, 2009, p. 249) Nejdříve ukončuje vývoj a růst mozek. O řadu let později se přibliţují do konečné fáze délkové přírůstky a vývoj svalového systému. Vývoj orgánů krevního oběhu a dýchání odpovídá zhruba zvětšování hmotnosti těla. Pozdní vývoj nastává u pohlavních orgánů (jejich hormony ovlivňují rozvoj svalstva a 8

9 jeho sílu). Tělesný vývoj končí u chlapců zhruba kolem roku, u děvčat o něco dříve (obr.1). (Dovalil, 2009, p. 248) Představu o růstu kostry poskytuje křivka výšky těla. V období puberty dochází ke změnám nejen co do výšky těla, ale i šířky ramen a pánve. Nejde jen o růst do délky, ale také o stavbu kostí, sloţitý biologický proces kostnatění (osifikaci). Definitivně se kostnatění dokončuje u ţen v 18 letech, u muţů v průběhu dalších několika let. (Dovalil, 2009, p. 247) Obr.1. Růstové křivky některých systémů organismu (Havlíčková 1998, p. 145) Kučera, Kolář, & Dylevský, (2011, p. 2) se domnívají, ţe z hlediska růstu je pro toto období charakteristický tzv. růstový výšvih nebo růstový spurt, také se pouţívá termín pubertální akcelerace růstu. Při fyzikálním vyšetření dominuje v pubertě rozvoj sekundárních pohlavních znaků aţ do období dospělosti, během adolescence se ukončuje růst do výšky, vývoj kostry, svalstva a tukové tkáně i vnitřních orgánů. 9

10 Pro normální růst v období puberty je nutná souhra růstového hormonu, resp. faktoru IGF- a osy hypofýza pohlavní ţlázy. Významnou roli při nastartování puberty vykonává Leptin, který je povaţován za hormon produkovaný tukovou tkání. Jeho úkolem je signalizovat do CNS informaci o zásobě tuku, a tedy energetických rezerv ţe dosáhly stupně potřebného pro reprodukci jedince. (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 5) Růstová rychlost a nástup puberty se liší u jednotlivých etnik a měnily se i v průběhu času. Pouţívá se termín sekulární akcelerace růstu i puberty. Zásadní roli hrají faktory socioekonomické, a to především zlepšením výţivy celé populace, eradikace závaţných dětských nemocí díky vakcinaci i účinným lékům. U chlapců začíná růstový výšvih v současnosti ve věku okolo 12 let, u dívek v cca 11 letech. Za rok děti mohou vyrůst průměrně o více neţ 10 cm. U chlapců končí růst do výšky v průměru mezi 16. a 17. rokem ţivota. Širší hranice normy ale mohou být od 15 do 20 let. (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 4) Na růst kostí do délky mají vliv pohlavní hormony, ale ty hlavně ovlivňují kostní zrání a uzavírání růstových štěrbin, coţ ukončuje růst dlouhých kostí. Mimo kalendářní věk se hodnotí ještě tzv. věk kostní, ten koreluje lépe se stupněm puberty neţ s kalendářním věkem. (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 5) 10

11 Obr.2. Tělesná výška v závislosti na věku chlapci 2 18 roků (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p.7) 11

12 Obr.3. Tělesná výška v závislosti na věku dívky 2-18 roků (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 7) Kostní věk označuje stupeň osifikace různých oblastí kostry u dětí. Pomocí RTG snímku zápěstí a ruky lze posoudit velikost epifyzárních jader a uzavřenost epifyzárních štěrbin. Nález se srovnává se standardy v atlase kostního věku nebo se hodnotí pomocí tzv. skóre osifikačního stadia. (Dobšák, 2009, p. 124) Růst jedince je závislý také na faktorech genetických a i zevního prostředí. Důleţitou roli při dosaţení finální výšky hraje výška rodičů (tzv. midparent = součet tělesné výšky matky a otce dělený dvěma). Finální výška se pak liší dle pohlaví, statistický rozdíl je větší neţ 10 cm. (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 2) 12

13 Kučera, Kolář, & Dylevský, (2011, p. 5) odhadují finální výšku u chlapců a děvčat pomocí výpočtů zvaných midparent: Odhadovaná finální výška chlapců = [výška otce + (výška matky + 13 cm)]: 2 ± 10 cm Odhadovaná finální výška dívek = [výška matky + (výška otce - 13 cm)]: 2 ± 10 cm Individuální rozdíly mezi sourozenci vzhledem k polygenní dědičnosti mohou být značné. Důleţitou roli hraje i vliv zevního prostředí dítěte např. energetická dodávka, zvláště kvalitní bílkoviny ve stravě. (Kučera, Kolář, & Dylevský, (2011, p. 6) Významnou auxologickou veličinou je tělesná hmotnost a její hodnocení, při kterém pediatři dávají přednost poměru tělesné hmotnosti k tělesné výšce před hodnocením vztahu věk/hmotnost, resp. věk/bmi. Z důvodů statických je třeba pouţívat BMI indexu s hodnocením nadváhy, resp. obezity. Tento parametr se uţívá jako standard. Pro vztah hmotnost/výška se pouţívají klasické percentilové grafy (obr.4) a (obr.5). Optimální hranice normy se povaţuje pásmo mezi 25. a 75. percentilem, od 85. percentilu se mluví o nadváze, od 95. percentilu jde jiţ téměř o obezitu. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu pohybovou zátěţ jedince při hodnocení nadváhy, resp. podváhy. Dorostenec můţe jevit nadváhu, pokud je zařazený do intenzivního tréninku, ale je to dáno svalovou hypertrofií, nikoliv depozity tuku. Na druhé straně hodnoty pod 20. percentilem se označují jako podváha a hodnoty niţší neţ je 10. percentil poměru tělesná hmotnost/ tělesná výška jsou povaţovány za hypotrofii. Takto extrémně nízké hodnoty poukazují na závaţnou patologii, v dnešní době nejčastěji spojenou s mentální anorexií. (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 5) 13

14 Obr.4 Tělesná hmotnost v závislosti na tělesné výšce chlapci cm (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 8) Obr. 5. Tělesná hmotnost v závislosti na tělesné výšce dívky cm (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 9) 14

15 1.1.3 Motorický vývoj Kučera, Kolář, & Dylevský, (2011, p. 145) popisují období adolescence jako potřebu racionální pohybové stimulace. Hormonální růstové změny samy o sobě reflektoricky regulují i pohybovou aktivu jak v kvalitě, tak v kvantitě. Vyvíjejí se nové vyzrálé základní pohyby v oblasti stability nebo posturální kontroly, lokomoce a manipulace jako předpoklad pro úspěšné začlenění specializovaných pohybových dovedností do vlastního pohybového repertoáru. Vývoj specializovaných dovedností je vysoce závislý na příleţitostech procvičování, povzbuzení a učení. Tyhle dovednosti se mohou vyvinout k větší dokonalosti. Reakční časy jsou na úrovni dospělosti kolem 16. a 17. roku ţivota. Dospívající projevují vytříbené předpoklady v simultánní kontrole horních končetin, dolních končetin a trupu. Kontrola síly a směru pohybu je v tomto věku efektivní. Vyuţití symetrických vzorů během změny polohy je normální. Zdokonalená koordinace rukou se projevuje ve zručnosti při přesné a rychlé práci. Po nástupu do adolescence dítě dál zlepšuje úchopové dovednosti. Procvičuje schopnosti úchopu, manipulace a uvolnění ruky. Úchop vyţaduje, aby si adolescent připomínal vysokou úroveň dovednosti úchopu z mladšího školní věku. (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 123) Vývoj nervového systému je téměř ukončen, změny vnitřního prostředí vyvolávají vyšší pohybovou potřebu i sílu stahu svalového vlákna. Ta nekoreluje s kvalitou odpovědi ve vazivové tkáni (ligamenta, šlachy). Vzniká moţnost přetíţení. Období je charakteristické schopností svalové přestavby na základě jednostranného přetíţení (hypertrofie) nebo naopak nedostatečné stimulace (hypotrofie). (Kučera, Kolář, & Dylevský, 2011, p. 126) Podle Měkoty (2005, p. 156) fyzická konstituce získává během adolescence definitivní podobu, procesy přizpůsobování jsou ukončeny, stejně tak jako humorální přeladění, takţe dochází k dalšímu pozitivnímu vývoji koordinačních schopností. Progrese můţe být téměř stejně zřetelná jako před nástupem puberty. Na konci tohoto období bývá dosaţeno celoţivotního maxima koordinačními schopnostmi podmíněné výkonnosti. Nastává druhý vrchol motorického rozvoje. Kulminace se tedy dostavuje dříve neţ u schopností 15

16 kondičních. Na konci adolescence se motorické rysy osobnosti také stabilizují. Rozdíly mezi jednotlivci jsou velké a odráţí se v nich míra pohybové aktivity Psychický vývoj Dle Čápa a Mareše (2007, p. 123) povaţují adolescenci za období klidnější neţ předchozí puberta, ale zdaleka netvrdí, ţe je to období bezproblémové. Zahrnují se zde dva důleţité mezníky sociálního vývoje: mladistvý končí povinnou školní docházku a v druhé polovině adolescence můţe být vyučen, maturovat na střední škole nebo na gymnáziu, vstoupit do zaměstnání nebo na vysokou školu. To vše znamená další problémy a nezbytnost řešit je. Vstup do fáze pozdní adolescence je biologicky vymezen pohlavním dozráním, v této době dochází k prvnímu pohlavnímu styku, vyznačuje se především komplexnější psychosociální proměnou, mění se osobnost dospívajícího i jeho společenské pozice. (Vágnerová, 2005, p. 88) Ke konci pozdní adolescenci dochází k ekonomické nezávislosti, která je povaţována za jeden z důkazů dospělosti a předpokladem k přiznání větších práv. Přijímají specifickou adolescentní kulturu a styl ţivota vrcholí na počátku pozdní adolescence. Sdílení stejných záţitků a hodnot slouţí jako potvrzení příslušnosti k věkové skupině, potvrzují si tak sociální identitu. (Vágnerová, 2005, p. 89) Dle Kurice (2001, p. 55) se největší změny během adolescence odehrávají v psychice. Postupně se ztrácí pubertální rozpornost a duševní nevyrovnanost, nezdravé a překotné úsudky ustupují a jsou nahrazovány uváţlivostí a střízlivým hodnocením okolního světa. Typickým znakem tohoto období je rovněţ ústup od přehnané, aţ přehnané romantičnosti. Dochází k příklonu k reálnému ţivotu a jeho problémům. Rapidní změny se dostavují v dotváření a obohacování poznávacích procesů. Stěţí lze kvalitativně odlišovat vnímání okolního světa adolescentem od dospělého, co se týče přesnosti vjemů a představ na základě činnosti smyslových orgánů. (Kuric, 2001, p. 56) 16

17 Ustalování a dozrávání adolescenta se projevuje v jeho schopnosti úmyslného a trvalejšího soustředění na vědomé činnosti, v zaměřenosti vědomí na určité činnosti a jevy. Ustaluje se také pozornost. Myšlení adolescenta se dostává na vysoký stupeň, snaţí se vést časté rozumové spory a uvádět důvody, kterými hájí své názory a přesvědčení, při kterých pouţívá váţná zobecnění a logické argumentace. (Kuric, 2001, p. 57) Se zdokonalujícím se poznáním a se zvyšujícím se mravním vědomím se prohlubují a konsolidují i citové vlastnosti adolescenta. Citová labilita, kterou se vyznačovalo předcházející období, se v adolescenci postupně ztrácí a v citové oblasti se dosahuje zralosti, ale často můţe mít i bouřlivý průběh. (Kuric, 2001, p. 56) Také Vágnerová (2005, p. 144) zmiňuje o stabilizaci emočního proţívání, starší adolescenti nebývají tak náladoví a citově labilní. Důvodem je hormonální vyrovnanost a adaptace organismu na pohlavní dospělost. Citová expanze raného dospívání je korigována také zkušeností, původní nadšení klesá, mnohé proţitky nebývají tak neznámé a překvapující, nabíhá nový stereotyp. Tuto fázi Macek (1999, p. 46) označuje jako,,období vystřízlivění, které signalizuje nástup realismu mladé dospělosti. 1.2 Pohybová aktivita u adolescentů Pravidelná pohybová aktivita (dále PA) u adolescentních jedinců má pozitivní vliv na jejich aktuální i budoucí zdravotní stav. Tento jev byl prokázán řadou studií (Bouchard, Blair, & Haskell, 2007, p. 275). U adolescentů je navíc charakteristické, ţe tohle období má značný bezprostřední dopad na úroveň PA v dospělosti. Kudláček, Lokvencová, Rubín, Chmelík, & Frömel (2013, p. 159) se domnívají, ţe stav celkové PA u adolescentů se přitom sníţil za posledních několik desetiletí. Negativní sekulární trend byl dokumentován jak v zahraničních státech, tak i v České republice (Sigmund, Sigmundová, 2011, p. 56). Také Frömel, Novosad, & Svozil, (1999, p. 89) se shodují, ţe vzrůstajícím věkem dochází k poklesu objemu pohybové aktivity a uvádí jako nejkritičtější 17

18 období u dívek na středních školách, kdy začínají za chlapci zaostávat jak v objemu, tak i v intenzitě pohybové aktivity. U chlapců lze tento jev pozorovat aţ na vysokých školách. Sportovní aktivita, která je prováděná ve volném čase, je v celkové struktuře pohybové aktivity nedostačující. Dále bylo zjištěno, ţe ţivotní styl mládeţe neodpovídá současným poţadavkům a zejména aktivity o víkendech nemají potřebný obsah ani strukturu. Co se týče monitorování a studium pohybové aktivity školní mládeţe, se u nás dlouhodobě zabývá prof. Frömel a jeho tým z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumy jsme nalezli v publikaci od Měkoty (2007); Frömel, Novosad, & Svozil, (1999); Kudláček, Frömel, (2012). Měkota (2007, p. 79) se domnívá, ţe globální pohybovou aktivitu charakterizuje velikost denního energetického výdeje, nejlépe pokud se přepočítá na 1 kg hmotnosti. V tab. č.1 data zachycují energetický výdej u mládeţe, který byl změřen během týdenního sledování pomocí přístroje Caltrac. V tab.č.1 můţeme vidět, ţe hodnoty nejsou příliš vysoké, u muţské sloţky je kalorický výdej vyšší neţ u ţenské, chlapci celkově jsou aktivnější. Tab. č.1 Průměrný výdej energie (Frömel, Novosad & Svozil (1999) in Měkota, (2007)) 18

19 Další významný ukazatel pohybové aktivity mládeţe je průměrný počet kroků za den. Grafy na (obr.6) znázorňují počet kroků (včetně poskoků a změn poloh), které jsou zaznamenány pomocí pedometru Omron s rozlišením na dny školní a víkendové. Měkota (2007, pp.79-80) Obr. 6 Srovnání denního počtu kroků v habituální týdenní pohybové aktivitě dívek a chlapců (Frömel et al., 2005, in Měkota, 2007) Stejně jako Měkotu (2007, p. 80) nás překvapuje, jak velký rozdíl je mezi průměrným počtem kroků ve dnech školních a víkendových (podle grafu vidíme, ţe rozdíl je řádově o 3-4 tisíce kroků méně ve volných dnech). S tímto faktem souhlasí i Kudláček, Lokvencová, Rubín, Chmelík, & Frömel (2013, p. 54). Další metodou zjišťování pohybové aktivity mládeţe je prostřednictvím dotazníku IPAQ, který pracuje na základě sebehodnocení. (Kudláček, Frömel, 2012, p. 56) Díky tomuto výzkumu, bylo potvrzeno, ţe chlapci, u nichţ byla zaznamenána shoda preferovaných aktivit s aktivitami reálně provozovanými, vykazují signifikantně vyšší míru pohybové aktivity neţ chlapci, u kterých tato 19

20 shoda není. U děvčat tento fakt nebyl tak jednoznačný. Výzkum prokázal, ţe chlapci jsou pohybově aktivnější neţ děvčata. Rozmezí celkového úhrnu PA u děvčat se pohybuje v intervalu od průměrných 2372 MET-minut/týden u soboru 15letých děvčat aţ po průměrnou hodnotu 4467 MET-minut/týden děvčat 17letých. U souboru chlapců byly zjištěny hodnoty v intervalu od průměrných 4270 MET-minut/týden u souboru 16letých aţ po průměrnou hodnotu 6564 METminut/týden u souboru 18letých a starších chlapců. Měkota (2007); Frömel, Novosad, Svozil, (1999); Kudláček, Frömel, (2012) se shodují s faktem, ţe intenzita a objem pohybové aktivity mládeţe je v současnosti na dolní hranici poţadovaných a dostatečně zdůvodněných hodnot. Chlapci jsou více pohybově aktivní neţ dívky, o víkendech je PA niţší neţ v pracovních dnech. Hlavní činností pohybové aktivity naplňuje nesportovní aktivita a to chůze. Z hlediska preference sportovních aktivit zjistil Kudláček, Frömel (2012, pp ), ţe mají děvčata z individuálních sportů v oblibě badminton, bruslení a sportovní gymnastika. Chlapci preferují více golf, střelbu, lukostřelbu a stolní tenis. V oblasti týmových sportů se projevila významnější diference ve fotbalu, ledním hokeji a ragby, jeţ jsou preferovanější chlapci. Naproti tomu děvčata preferují frisbee, házenou a volejbal. U kondiční aktivity děvčata preferují jógu, taebo (box aerobik) a sportovní aerobik. Oproti tomu chlapci spíše kondiční chůzi, kulturistiku a tai-chi. Dalším faktorem, který ovlivňuje PA, je faktor organizovanosti. Organizovaná forma pohybové aktivity je z hlediska úrovně účinnější neţ forma neorganizovaná. Kudláček, Frömel, (2012, p. 139); Měkota (2007); Frömel, Novosad, Svozil, (1999, p. 142) Pohybová aktivita ve škole Vašíčková a Frömel (2009, p. 71) shrnují cíle kvalitní školní tělesné výchovy: školní TV měla by ţáky učit pochopit její hodnotu jako nedílnou součást zdraví jedince, školní tělesná výchova by je tak měla přesvědčit do pohybově aktivního ţivotního stylu. Připouštějí však fakt, ţe nejzákladnějším faktorem 20

21 k vytvoření vztahu k pohybové aktivitě je rodinné prostředí a vzor rodičů. Role TV je v ovlivňování postojů ţáků k celoţivotním PA nezastupitelná (Vašíčková, & Frömel, 2009, p. 71). Šafaříková (2010, p. 85) popisuje současný stav tělesné výchovy ve školství se slovy, ţe i předmět jako je tělesná výchova, pro předchozí generace předmět bezvýhradně oblíbený, musí nyní soupeřit s pohodlností a leností ţáků. Dále uvádí, ţe bohuţel v současné době chybí podpora pro jakoukoliv změnu v pohybové aktivnosti mládeţe. Chybí řešení této situace jak ze strany nevládních organizací, médií, škol i jejich pracovníků, tak i ze strany vlády a politických činitelů. Frömel, Novosad a Svozil (1999, p. 35) uvádějí, ţe je zřejmé, ţe 63% aktivity, které adolescenti provádějí ve volném čase, odpovídá klasifikaci celoţivotní pohybové aktivity. Ve školní tělesné výchově je tento podíl pohybových aktivit pouze 48%. Je potřeba ţákům umoţnit si vybrat pohybovou aktivitu na základě vlastních zájmů. Ţák, který se zajímá o danou pohybovou aktivitu, je více motivovaný pro danou činnost a aktivně se jí účastnit a díky tomu se začíná tak formovat jeho vlastní systém hodnot pro realizaci celoţivotní pohybové aktivity (Vašíčková, & Frömel, 2009, p. 72). Rychtecký & Fialová, (2002, p. 59) popisují, jak se při monitorování ve vyučovacích jednotkách pohybovala srdeční frekvence ţáků alespoň několik minut (6-10) v pásmu vyššího zatíţení nad anaerobním prahem. Celkový výdej za vyučovací jednotku činí u dívek na středních školách 203,82 kcal 45min -1 a u chlapců 252,26 kcal 45min -1. Průměrná intenzita pohybové aktivity ve vyučovacích jednotkách je nejvyšší u chlapců na středních školách 5,28 METs. (Frömel, Novosad & Svozil, 1999, p. 36) Dále autoři navrhují, ţe by organizovaná pohybová aktivita měla být řazená u chlapců i dívek nejméně třikrát týdně v celkovém rozsahu nejméně 70 minut pro střední školu. Ve vztahu k tělovýchovné činnosti a sportu včetně školní tělesné výchovy se postoje studentů diferencují. U chlapců je pozornost soustředěna na rozvoj svalstva, zdravý rozvoj pohybových schopností a dovedností. Dívky se soustřeďují na postavu, drţení těla, zdraví a tělesnou hmotnost (Rychtecký & Fialová, 2002, p. 58). 21

22 1.1.1 Specifika tréninku mládeţe Vzhledem k věku jedinců, které jsme si vybrali pro experimentální výzkum, povaţujeme za důleţité upozornit na určité specifické odlišnosti v tréninku mládeţe od tréninku dospělých. Koncem období se dovršuje tělesný vývoj, projevuje se to tím, ţe všechny orgány těla (srdce, plíce, svaly, zesílení kostí, šlach aj.) jsou v plném rozvoji a výkonnosti. Předchozí léta jsou období přestavování organismu, nyní jde o jeho budování. (Jansa & Dovalil 2009, p. 248) Tento tělesný rozvoj v konci období předznamená počátek let nejvyšší pohybové výkonnosti. Od 16 let můţeme výrazněji zvyšovat tréninkové nároky, přichází tzv. maximální trénovatelnost. Tudíţ nic nebrání k rozvoji všech pohybových schopností, značné moţnosti jsou uţ v silové a vytrvalostí oblasti, na anaerobní zatíţení je organismus také připraven. Co se týče techniky a taktiky, dochází ke zdokonalování a většího důrazu. Jansa & Dovalil (2009, p. 249); Kučera, Kolář, & Dylevský, (2011, p. 88) Měkota (2007, p. 75) společně s Kučerou, Kolářem, & Dylevským, (2011,89); Peřič (2012, p. 34) podotýkají, ţe od 14 do 18 let je nejlepší období pro rozvoj maximální síly, neboť je v tomto věku největší produkce hormonů (růstových a pohlavních), které tyto změny vytvářejí. Sílové schopnosti Význam síly pro rozvoj sportovní výkonnosti v tomto období narůstá. Měkota (2007, p. 122) Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 46) uvádí:,, Se zvyšujícím se silovým zatížením rostou nároky na systematičnost a kontrolu silového tréninku. Ten můţe mít zpočátku podobný charakter jako z předchozího období, ale postupně však více respektuje poţadavky sportovního výkonu a systému soutěţí a začíná se více podobat tréninku dospělých. Jansa & Dovalil (2009, p. 199) 22

23 Dále dochází ke stoupání produkce testosteronu a zvyšuje se úroveň síly a schopnosti silového rozvoje, je potřeba klást důraz na potřeby vyvíjejícího se organismu. U dívek nastává citlivé období pro rozvoj síly a na konci, eventuelně po ukončení období maximálního přírůstku hmotnosti, u hochů měsíců po něm. Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 46) Přibliţně s tímto obdobím doporučují Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 46) a Jansa, & Dovalil (2009, p. 199) zahájit nejpozději učení se technikám posilování s činkami, protoţe dochází k maximálním přírůstkům tělesné výšky a poté i síly. Ke konci období se můţe, s přihlédnutím k individuálním specifikům, přistoupit k tréninku maximální síly. Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 46) zdůrazňuje, ţe je třeba mít na paměti, ţe se nejdříve dokončuje vývoj svalstva, poté vazivového aparátu. U dívek klademe důraz na horní polovinu těla, abychom udrţely proporcionalitu svalové síly. Rychlostní schopnosti Měkota (2007, p. 136) společně s Lehnertem, Novosadem, Neulsem, Langerem & Botekem (2010, p. 64) zmiňují, ţe je rozhodující faktor věku pro trénovatelnost faktorů ovlivňujících. U mládeţe se tvoří příznivé předpoklady pro rozvoj rychlosti pohybové reakce i rychlosti pohybů díky zvýšené dráţdivosti a labilitě nervových procesů. Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, pp ) popisuje výskyt příznivých podmínek pro rozvoj rychlostních schopností ve věku 10(11)- 12(13) let, zejména díky plasticitě CNS a vysoké vzrušivosti, kdy se formuje nervový základ rychlostních projevů. Po roce 14. aţ 15. se přirozená dispozice zvyšování rychlosti poněkud sniţuje hlavně frekvence pohybů. Následující přírůstek rychlosti (např. lokomoce) se vysvětluje zlepšením silových schopností, zvýšení anaerobních schopností a zkvalitněním techniky. Peřič (2012, p. 34); Jansa & Dovalil (2009, p. 199) 23

24 Absolutní trénovatelnost rychlostní schopnosti stoupá s růstem transportní kyslíkové kapacity, a to parabolicky. Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, pp ) Vytrvalostní schopnosti Tyto schopnosti povaţují Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, 90); Pěrič (2012, p. 34); Jansa, & Dovalil (2009, p. 199) za univerzální, neboť senzitivní období je moţné hovořit po celý ţivot. Uvádí se, ţe děti od čtyř let jsou schopné výrazných vytrvalostních výkonů. Důleţité je, aby byla rozvíjena aerobní oblast vytrvalostních schopností. Měkota (2007, p. 154) podotýká, ţe vytrvalostní schopnosti jsou geneticky determinovány asi z 60-80%. Rozvoj tohoto dědičného vkladu není tak výrazně omezen na období adolescence jako rozvoj rychlostních či silových schopností. Jedním z vytrvalostních ukazatelů je schopnost přenosu kyslíku krví do tkání- tzv. maximální spotřebou kyslíku. Zatímco maximální hodnoty se zvyšují přibliţně do 18 let (coţ je dáno růstem postavy), relativní hodnoty (na kg hmotnosti) se zvyšují do 15 let. Pak dochází k stagnaci a často i útlumu, které však mohou mít souvislost se sniţováním mnoţství pohybové aktivity. Jansa, & Dovalil (2009, p. 199); Pěrič (2012, p. 34) Hlavní fyziologickou změnou v průběhu dospívání, která pomáhá ke zvyšování výkonnosti, je lepší ekonomika pohybu. Relativní hodnota VO2max (ml kg -¹ min-¹) zpravidla klesá, protoţe zvýšení absolutních hodnot je spojeno s nabývající tělesnou hmotou. I kdyţ se nezvýší relativní hodnoty VO2max, zlepšení ekonomiky pohybu způsobí zvýšení rychlosti při VO2max a tento proces napomáhá ke zvýšení výkonnosti. Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 91) 24

25 Koordinační schopnosti Při dokončování fyzické konstituce a humorální přeladění dochází k pozitivnímu vývoji i koordinačních schopností. Progrese můţe být výrazná stejně jako před nástupem puberty. Na konci tohoto období bývá dosaţeno celoţivotního maxima koordinačních schopnostmi, které jsou podmíněné výkonností. Dochází k druhému vrcholu motorického rozvoje. Na konci adolescence se také vyhraňují a stabilizují individuální motorické rysy osobnosti. Rozdíly mezi jednotlivci jsou velké a odráţí se v nich míra pohybové aktivity. Měkota (2007, p. 75) Jansa, & Dovalil (2009, p. 199) konstatují, ţe po 12. roce u chlapců a (u dívek po 11. roce můţe z důvodu pubertálních změn nastat výraznější útlum v tempu vývoje, který můţe skončit stagnací Metody rozvoje vybraných motorických schopností V této podkapitole budeme rozebírat metody rozvoje motorických schopností u mládeţe. Zaměřili jsme se podrobněji na kondiční schopnosti a to silové, vytrvalostní a rychlostní. Specifika rozvoje silových schopností u mládeže Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 91) shrnuli ve své publikaci praktická doporučení pro silový trénink mládeţe, kde s těmito pravidly souhlasí i Dovalil et al. (2012, pp ) Posilovací cvičení by mělo být zařazeno nelépe 2x týdně. Je nutné nezapomenout, ţe svaly mladých sportovců mohou vyvíjet větší sílu, neţ je schopen pohybový aparát tolerovat, protoţe vazivová tkáň se zpevňuje aţ po dokončení vývoje svalstva. 25

26 Měli bychom vycházet z moţností a potřeb vyvíjecího se organismu, který je závislý na biologickém věku a stavu připravenosti nervového systému. Posilovat by se mělo především základní svalové skupiny svaly břišní, zádové a krční (svaly podél páteře a svaly mezilopatkové), svaly dolních a horních končetin včetně pletence ramenního. Upřednostňovat dynamická komplexní cvičení, při kterých je zapojeno více svalových skupin a kloubních spojení, statická cvičení v omezené míře a s menším kontrakčním úsilím. Dbát na techniku cvičení, správné dýchání (nezadrţovat dech, překonávat odpor s výdechem, bezpečnost- mladé sportovce je třeba nechat cvičit ve středním tempu. Pomocí lokálních posilovacích cvičení se můţe vyuţívat s cílem odstranění dysbalancí, funkční hypertrofie vazů, zlepšení nitrosvalové koordinace (počet opakování 8-12, počet sérií 2-5, interval odpočinku s). Překonávaný odpor (objem cvičení) se zvyšuje v průběhu posilovacího programu maximálně o 5 10 % za týden, zvýšení počet sérií (cca na 3 a více), cviků (cca na 8-10) a tréninkových jednotek (2-3 za týden, avšak nejdříve ob den) U současné mládeţe dochází k poklesu síly svalstva horní poloviny těla. A také k bolesti zad, kde dochází k rychlé atrofii hlubokých stabilizátorů bederní páteře a příčného svalu břišního a jádra těla. Je potřeba se na tuto skupinu svalů více zaměřit. Specifika rozvoje rychlostních schopností u mládeže Pro rozvoj rychlostních schopností vyplývá řada metodických zásad, které popsal Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 64). 26

27 Intenzita cvičení musí být maximální. Délka provádění jednotlivých cvičení je ovlivněna udrţením maximální rychlosti, tj. nesmí nastoupit fáze poklesu rychlosti. Intervaly odpočinku mezi jednotlivými cviky musí zabezpečit relativně plné obnovení práceschopnosti. Technika cvičení musí být plně stabilizována a dokonale zvládnuta. Svalstvo dostatečně rozehřáto, protaţeno a uvolněno, teplota svalových skupin se musí pohybovat okolo 38,5 º C Potřeba akceptovat subjektivní pocity sportovce, aby se předešlo případnému zranění. Dlouhé zatíţení je kontraproduktivní. Stále důleţitější místo zaujímají při rozvoji rychlosti rychlostně silová cvičení (střídavé zrychlované běţecké úseky, skoky, seskoky, výskoky, hody). Přistoupíme-li k rozvíjení ve vhodném věku a volíme-li potřebné podněty, je moţné očekávat úspěchy (Lehnert et al., 2010, pp ). Trénink by měl směřovat ke stimulaci všech rychlostních schopností (reakční, cyklické i acyklické) a různých svalových skupin. Parametry zatíţení jsou obdobné jako u dospělých, vycházejí z doby štěpení a resyntézy ATP a CP. Vhodná forma pro ovlivnění rychlostních schopností jsou štafetové cvičení, netradiční pohybové úkoly, překáţkové dráhy a různá skoková cvičení. Se stimulací rychlostních schopností musíme počítat po celý rok minimálně jednou týdně, nedochází tak k poklesu aktivity rychlých svalových vláken. (Dovalil et al., 2012, pp ) Specifika rozvoje vytrvalostních schopností u mládeže Poznatky o adaptačních změnách při tréninku vytrvalosti mládeţe a dospělých jsou v podstatě shodné. Je moţné uţívat většinu metod rozvoje, ovšem druh cvičení, intenzita a objem se nezbytně musí přizpůsobit specifickým věkovým zvláštnostem. Trénink vytrvalosti je vhodné zahájit rozvojem základní 27

28 vytrvalosti zaměřené na zvýšení aerobní kapacity (Lehnert et al., 2010, pp ). V tomto období nic nebrání přiměřeně stimulovat vytrvalostní schopnosti s aerobním základem. Jako základní prostředek můţe slouţit běh, zvláště modifikovaný fartlek, který spočívá v nepřerušovaném běhu nízkou intenzitou se zařazením rychlejšího úseku, například formou závodu (Dovalil et al., 2012, pp ). Lehnert, Novosad, Neuls, Langer & Botek (2010, p. 64) popsali doporučení pro rozvoj vytrvalosti. Výhodnější je trénovat raději častěji neţ dlouze, maximálně 5 tréninkových jednotek za týden. Pro efektivní rozvoj je vhodné pouţít širší pásma zatíţení v rozsahu přibliţně % VO2max. Pro zvýšení hodnot ANP se vyuţívá souvislé metody s intenzitou na úrovni ANP a intervalové metody s intenzitou v rozmezí mírně pod aţ nad úrovní ANP. VO2max se zvyšuje především intervalovými metodami. Optimální intenzita % VO2max nebo na úrovni VO2max. Trvání zatíţení je určena vzhledem k době, kterou sportovec dokáţe udrţet při poţadované intenzitě. Pro rozvoj silové vytrvalosti je moţné pouţít běhy do kopců (např. 8x500m). Schopnost zotavování se můţe trénovat intervalovou metodou tak, ţe v intervalech odpočinku je udrţována aktivita odpovídající 60 % SFmax (mezi intenzitou aktivního odpočinku a odstraňováním laktátu z krve existuje aţ do intenzity asi 60 % VO2max lineární závislost). Je potřeba se vyhnout dlouhodobějšímu přerušení tréninku, při kterém dochází k pozvolnému poklesu vytrvalosti. V průběhu roku by se měl střídat trénink souvislý, intervalový a rychlostní. 28

29 1.3 Tréninkový program HIIT HIIT - high intensity interval training neboli vysoce intenzivní intervalový trénink, který je zaloţený na krátkoúsekových či krátkočasových intervalech zatíţení. Také se označuje jako sprinterský intervalový trénink (SIT sprint interval training). (Cacek, 2007, p.19) Tschakert, Hofmann (2013, pp ) popisují intervalový trénink jako přerušovaný způsob cvičení vytrvalosti, který se vyznačuje poměrně krátkými intervaly vysoce intenzivní zátěţe se střídáním s intervaly odpočinku nebo nízké intenzity aktivity. Daussin et al. (2008) zjistili podle současných výzkumů, ze HIIT trénink přináší široké spektrum fyziologických účinků, které mohou dojít v kratším čase neţ pomocí velkoobjemových kontinuálních výkonů. Interval zatíţení se pohybuje mezi 4 aţ 60 sekundami. Interval odpočinku je potom vzhledem k intervalu zatíţení v poměru cca 1:1, 1:2, 2:1. Charakter zotavení můţe být jak aktivní (okolo 50 % VO 2max. ), tak i pasivní. Trénink touto metodou (alespoň v řádu týdnů) má velký efekt, přičemţ celkový objem absolvované zátěţe je poměrně nízký. (Cacek, 2007) Dosaţená adaptace na trénink je důsledkem poruchy homeostázy během cvičení (náhlá reakce). Míra těchto náhlých fyziologických reakcí je silně ovlivněna specifickým předepisování jednotlivých komponentů, jako jsou intenzita, trvání zatíţení a fáze zotavení. Tschakert, Hofmann (2013, pp ) Historie HIIT Billat (2001, pp ) zmiňuje, ţe intervalový trénink byl pouţit v soutěţních sportech jiţ od počátku 20. století. Běţci na střední a dlouhé tratě, jako jsou finští atleti Hannes Kolehmainen (3-násobný olympijský vítěz ve Stockholmu 1912) a Pavoo Nurmi (9-násobný olympijský vítěz v letech 1920 aţ 1928) pouţívali intervalový trénink, při kterém dosahovali rychlosti podobné na úrovni jejich specifické závodní rychlosti. 29

30 Kromě toho se pouţíval i trénink (běh v terénu a lyţování) v různých intenzitách nazývající se "fartlek," který byl zařazen do tréninku různých vytrvalostních sportů. Emil Zátopek československý běţec a trojnásobný olympijský drţitel zlaté medaile v roce 1952 byl nejslavnějším sportovcem, který zpopularizoval intervalový trénink. V té době trenéři pouţívali specifické závodní rychlosti z 800 aţ 5000 m pro předepsání intervalu intenzity a nebrali v úvahu jakékoliv fyziologické parametry. Tschakert, Hofmann (2013, pp ) První popis intervalového tréninku ve vědecké publikaci byl vydán Reindellem a Roskammem v roce 1959 (in Tschakert, Hofmann,2013, pp ). V 1960 švédská výzkumná skupina Irma a Per Olaf Astrand a Erik Hohwü Christensen zveřejnili studie o intervalovém tréninku, kde se zaměřovali na reakce laktátu (La), spotřebu kyslíku (VO2) a srdeční frekvenci (HR) při cvičení v různém zatíţení a během nepřetrţitého cvičení. (in Tschakert, Hofmann,2013, pp ) Ve svém výzkumu Saltin et al (1976, pp ) poukázal na nízkou hladinu LA a malé oscilace VO2 mezi zátěţí a zotavení během krátkých intervalů, zatímco při dlouhých intervalů získá vysokou úroveň La a dochází ke značným rozdílům mezi hodnotami VO2 při fázi zatíţení a fázi zotavení. Nicméně za posledních 20 let je intervalový trénink stále více pouţíván také pro rekreačně aktivní jedince, týmové sporty a také raketové sporty. Ukázalo se, ţe krátké intervaly maximální intenzity vyvolává podobné účinky na aerobní systém u rekreačně aktivních jednotlivců jako tradiční vytrvalostní trénink, ale úspora času je víc neţ viditelná (nízce objemový trénink interval s vysokou intenzitou). Gibala (2012, pp ) Wisloff (2007, pp ) uvádí, ţe v posledních 10 letech intervalové cvičení dosáhlo dalšího významu, co se týká vytrvalostního tréninku. Tento typ tréninku byl pouţit nejen u zdravých lidí, ale dá se také aplikovat v rehabilitaci různých druhů chronických chorob. Tabata at al, (1996, pp ) také poukazuje na účinnost intervalového tréninku. Při výzkum prováděný v Národním institutu Fitness a sport v Tokiu byl pouţit trénink, který obsahoval 20 sekund zatíţení maximální 30

31 intenzity a 10 sekund odpočinku, 8x opakování. Po 8 týdnech tohoto intervalového tréninku anaerobní kapacita byla zvýšena o 28%, zatímco V02 max se zvýšila o 14%. Tabatovu teorii potvrdili i řada dalších studií např. Burgomaster, et al (2008, pp ) zjistil, ţe vysoce intenzivní intervalový trénink HIIT vyvolává specifické metabolické adaptace a stimuluje rapidní zlepšení oxidativní kapacity svalů, které jsou naprosto porovnatelné s efekty tradičního vytrvalostního tréninku. Studie Gibaly et al (2006, pp ) prokázala, ţe 2,5 hodiny objemu absolvovaného prostřednictvím nízko-objemového HIIT vyvolává podobné biochemické změny ve svalu jako 10,5 hodin strávených tréninkem kontinuálními metodami. Výzkum prováděný na univerzitě v Montrealu prokázal, ţe 15 sekundový interval intenzivního tréninku je optimální pro zvýšení maximální kapacity kyslíku u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Tschakert, Hofmann (2013, pp ) Morfologické a fyziologické změny Joseph G. Jacko, MD (2012) zmiňuje, ţe vysoká intenzita intervalový trénink je lepší neţ aerobní cvičení na zlepšení metabolismu, citlivosti na inzulín, produkci růstového hormonu a uvolňování testosteronu, a produkcí oxidu dusnatého. K dosaţení těchto výhod cvičení musí být provedeny nejméně ve výši 85% aţ 90% maximální tepové frekvence. Metabolismus Ve srovnání s aerobním cvičení, HIIT se spojuje hlavně s procesem EPOC, nebo-li nadměrná spotřeba kyslíku po zátěţi. To znamená, ţe metabolismus zůstává zvýšený i po tréninkové jednotce HIIT ve srovnání s aerobním cvičením. Ukázalo se, ţe spalovací účinky tuků přetrvává po dobu aţ 24 hodin po zátěţi od doby, kdy trénink byl ukončen. Trávicí systém začne pracovat v době, kdy uţ se 31

32 nevěnujeme cvičení. Proto je mnohem důleţitější spálit více kalorií v počátečním klidu, neţ v průběhu cvičení. Citlivost na inzulín Joseph G. Jacko, MD (2012) zmiňuje, ţe při inzulínové rezistenci (dále IR) dochází k hromadění glukózy v krvi, místo aby byla absorbována tělesnými buňkami. Tzv. IR je stav, při kterém tělo nedokáţe efektivně vyuţívat produkovaný inzulín. Díky zlepšení buněčného metabolismu svalových buněk se zlepší tato citlivost na inzulín. Tomu můţe napomoct HIIT trénink, který navozuje lepší metabolické adaptace na buněčné úrovni, neţ je tomu u aerobního cvičení. Studie ukazují, ţe při HIIT dochází ke zlepšení VO2max a sníţení rizikových faktorů spojených s metabolickým syndromem. Zvýšená tvorba růstového hormonu a testosteronu Růstový hormon má tzv. hojící efekt u dospělých a také hraje důleţitou roli v udrţování zdravé tělesné kompozici. Studie růstového hormonu výměně u dospělých s nedostatkem růstového hormonu konzistentně ukazují pokles tělesného tuku a zvýšení svalové hmoty. Hormonální reakce na výkon se značně liší mezi aerobním cvičením a HIIT. U obou typů tréninku se uvolňuje kortizol podobně. Rozdíl nastává u HIIT tréninku, při kterém dochází k uvolňování i testosteronu a růstového hormonu. Tento fakt vysvětluje, proč vytrvalostní sportovci jsou často štíhlý a šlachovití, zatímco sprinteři jsou svalnatější a mají niţší procento tělesného tuku. Joseph G. Jacko, MD (2012) Produkce Oxidu dusnatého Produkce oxidu dusnatého, je synonymem pro endoteliální zdraví. Oxid dusnatý posiluje imunitní systém a povaţuje se za chemický mediátor pro mnoho biochemických reakcí. Oxid dusnatý je produkován v reakci na smykovém napětí průtoku krve proti tepenným stěnám. Pro stimulaci produkci oxidu dusnatého, se musí cvičení provádět alespoň střední intenzity. Při příliš nízké intenzitě není 32

33 zvýšená produkce oxidu dusnatého zaznamenána. Studie Tjonna et al., 2008 (in Joseph G. Jacko, MD, 2012) srovnává HIIT trénink o maximální intenzitě (90-95% maximální spotřeby kyslíku) s aerobním tréninkem střední intenzity 70% maximální spotřeby kyslíku, kde se prokazuje, ţe větší zlepšení VO2max a funkci endotelu proběhla ve skupině HIIT tréninku Metody rozvoje pomocí HIIT Dle Zuhla & Kravitze (2012) spočívá k rozvoji v HIIT tréninku zahrnuje rozvoj dvě hlavní sloţky: délka trvání, intenzitu a frekvenci vysoké intenzity (nebo "interval zatíţení"); a délka obnovy (nebo-li interval odpočinku). Interval zatíţení můţe trvat od 5 sekund do 8 minut. Siloví sportovci mají tendenci provádět kratší intervaly zatíţení (5-30 sekund), zatímco vytrvalostní sportovci mají delší intervaly zatíţení od 30 sekund aţ 8 minut. (Kubukeli, Noakes a Dennis, 2002). Intenzita intervalu zatíţení by se měla pohybovat od 80% více neţ 100% maximální spotřeby kyslíku (VO2max), HRmax nebo maximálním výkonem. Intenzita intervalu odpočinku se můţe pohybovat od pasivního vyuţití (velmi pomalý pohyb) aţ k aktivnímu vyuţití asi 50% -70%. Vztah mezi zatíţením a odpočinkem je důleţitý faktor. Mnoho studií pouţívají poměr zatíţení k odpočinku. Například, poměr 1:1 můţe značit 30 sekund zatíţení s následujícími 30 sekundy odpočinku. Poměru 1:2 by znamenala 30 sekundový interval zatíţení s následující 1 minutou intervala odpočinku. Poměr musí být navrţen tak, abych dokázal narušit specifický energetický systém organismu. Zuhla & Kravitze (2012) Přehled tréninkových metod HIIT dle Herodeka, Simonovice, Pavlovice and Stankovice (2014) Udrţuje se trénink do selhání svalů (někdy i déle), s cílem podpořit nový růst svalů. 33

34 Návrh krátkých tréninkových programů (45 min nebo méně) Trénuje se komplexní skupina svalů po dobu ne více neţ jednou týdně, a je potřeba umoţnit dobu zotavení pro svalový růst. Doba zotavení se liší od člověka k člověku, pokud nejsou patrné výsledky, je moţné, ţe jde o přetrénovaní. Kaţdé opakování by mělo být vysoce kvalitní a řízené. Zpomalte tempo, pokud dochází k extrémní svalové kontrakci. Vysoce kvalitní výţivový reţim je stejně důleţitý jako vysoce kvalitní tréninkový program. V následujícím textu popisujeme různé provedení HIIT od různých autorů. PROGRAM 1: dle Musa et al. (2009). Warm-up: lehký běh na trati-10 minut Interval zatížení: 800 m běh na přibliţně 90% maximální srdeční frekvence (na základě odhadovaného HRmax: věk). Kaţdý interval 800 m by měl být měřen. Interval odpočinku: poklus nebo chůze stejnou dobu trvání zátěţe běhu na 800 metrů. Poměr zátěže a odpočinku: 1: 1. Frekvence: 4 opakování této sekvence, pokud je to moţné. Cool-down: 10 minut poklus. Poznámka: interval vzdálenosti lze nastavit od 200 do 1000 metrů. Také délka intervalu odpočinku lze různě nastavit dle výkonnosti jedince. PROGRAM 2: dle Tabata et al. (1996) Sprinterský intervalový trénink Warm-up: 10 minut lehkého běhu. Interval zatížení: 20 sekund sprint na maximální závodní rychlosti. Interval odpočinku: 10 sekund poklusu nebo chůze po kaţdém sprintu. Poměr zátěže a odpočinku: 2:1. 34

35 Frekvence: 3 série nebo sady intervalech. 4 minuty odpočinku mezi sériemi. Cool-down: 10 minut poklus. Poznámka: Jedná se o sprintové cvičení. Prvních pár intervalů by mělo být pomalejších a nechat přizpůsobit svaly cvičení. Je důleţité, aby nedošlo k poškození svalů při maximálním sprintu. Důleţité je kvalitní zahřátí před samotnými sprinty. Tento způsob tréninku intervalů a odpočinku lze cvičit pomocí vlastní váhy a na minimálním prostoru. PROGRAM 3: dle Seilera a Hetleilida (2005). Běžecký trénink Warm-up: 10 minut poklus Interval zatížení: Běţecký náklon je 5% stupňů a rychlost 5 km/h se střídá s vysokým intenzivním intervalem zvyšující se na rychlost 8-9,5 km/h, bez změny úrovně. Kaţdý interval by měl trvat 1 minutu. Interval odpočinku: 2 minuty chůze rychlostí 5 km/h. Bez ţádného náklonu. Poměr zátěže a odpočinku 1: 2. Frekvence: 6-8 opakování této sekvence. Cool-down: 5-10 minut poklus. Poznámka: Interval délky a interval odpočinku lze nastavit dle výkonnosti jedince Komponenty a zásady HIIT Na rozdíl od neustálého cvičení, které obsahuje pouze intenzitu zátěţe a celkovou dobu trvání, přerušované cvičení se skládá z 5 hlavních částí: vrchol intenzity pracovní zátěţe (ppeak), vrchol trvání pracovní zátěţe (tpeak), obnova zatíţení (Prec), doba zotavení (TREC), a střední zatíţení (Pmean), jehoţ výsledkem druhé 4 můţe být odpovídajícím způsobem vypočítat nebo nastavit jako samostatný determinant.10 počet intervalů, coţ znamená celkové trvání 35

36 cvičení je další proměnná HIIT zásad. Ve svém nedávném výzkumu Buchheit a Laursen14 také zmínil počet sérií, trvání a intenzity ve fázích zotavení mezi sérií a cvičení modality (např. běh vs. jízda na kole), jako další determinanty intervalového cvičení. Nicméně, oni nepovaţovali Pmean jako relevantní proměnnou. Ppeak se obvykle nachází mezi výkonem na anaerobním práhem 2 a "all-out", cvičení, a tpeak se pohybuje od několika sekund aţ po několik minut. Tyto ppeak fáze jsou odděleny obdobími nízko (nebo středně závaţné) intenzitě cvičení, nebo pasivního vyuţití s Tzázn, které mohou být kratší neţ stejná nebo delší neţ tpeak. Zejména velmi skrovné informace jsou k dispozici o nastavení Pmean. Vzhledem k různým potenciální kombinace ppeak, tpeak, Preč, a Tzázn, není divu, ţe existuje mnoţství různých variant na přerušované cvičení pouţívané ve vědeckých studií a cvičení odborné přípravy. Například, Trapp et al18 pouţity sprint cvičení po dobu 8 sekund při pracovních fází a pomalé šlapání na 12 sekund během fáze obnovy, zatímco Helgerud et al16 pouţité (mimo jiné) 4 minuty pracovní fáze při 90% aţ 95% HRmax a 3 minuty fáze obnovy na 70% HRmax. I přes tuto různorodost pouţitých Hiie reţimů, blahodárné účinky by mohlo být dosaţeno v různých Hiie studiích a různých předmětů (vysoce kvalifikované, stejně jako zdravé se sedavým způsobem ţivota a nemocných, jednotlivci). Z tohoto důvodu, by se dalo předpokládat, ţe přesný předpis Hiie není relevantní. Nicméně izolovaná manipulace kaţdého single proměnná má pravděpodobně přímý dopad na akutní metabolické a kardiopulmonární (a neuromuskulárních) reakcí v průběhu cvičení.4-li 2 nebo více sloţek manipulovat současně, dopady na fyziologické reakce jsou sloţitější a také obtíţnější na predict.14 Tyto akutní reakce vedou ke konkrétní střednědobé a dlouhodobé vzdělávací úpravy na jedné straně, a na druhé straně by mohly představovat určitá zdravotní rizika, zejména u nemocných osob. Proto je pochopení akutních fyziologických mechanismů vyprovokován manipulací (interval) nastavení cvičení má velký význam v cvičení fyziologie výzkumu. Různé přerušovaných cvičení reţimů pouţívaných v různých studiích můţe naznačovat, ţe akutní fyziologické reakce při Hiie nuceni zejména cvičení předpisy nejsou jasné podrobně nebo nejsou brány v úvahu; standardizované a konzistentní přístup k předpis Hiie stále chybí. 36

37 2 CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY PRÁCE 2.1 Cíle práce Hlavním cílem práce je zjistit efektivitu intervenčního HIIT programu na celkovou kondici studentů střední školy, pokud budeme tento trénink aplikovat v tělesné výchově a to pouze 1x týdně. 2.2 Hypotézy V souvislosti s vytyčeným cílem byly stanoveny tyto hypotézy: H1: Vlivem aplikace osmitýdenního intervenčního HIIT programu dojde u experimentální skupiny k vyššímu nárůstu svalové hmoty v porovnání u skupin kontrolní. H2: Vlivem aplikace osmitýdenního intervenčního HIIT programu dojde u experimentální skupiny k většímu úbytku procenta tělesného tuku v porovnání skupiny kontrolní. 2.3 Úkoly úkoly: Na základě stanovení cílů a hypotéz práce byly stanoveny následující Ú1: Prostudovat odbornou literaturu, která se týká zkoumané problematiky a v teoretické části práce podat ucelený přehled. Ú2: Sestavit vhodná cvičení HIIT charakteru, která budeme aplikovat v jednotlivých tréninkových jednotkách po dobu osmi týdnů.. 37

38 Ú3: Provést úvodní testování pomocí přístroje InBody u experimentální a kontrolní skupiny a dále aplikovat intervenční program po dobu osmi týdnů na experimentální skupinu.. Ú4: Po ukončení tohoto programu provést závěrečné testování pomocí InBody u obou skupin a zjištění zda aplikace tohoto programu ovlivnila úroveň celkové kondice. Ú5: Naměřené hodnoty zpracovat a vyhodnotit pomocí statistických a grafických programů. 38

39 3 METODIKA PRÁCE V této kapitole uvedeme metodiku výzkumu, tj. stanovení výzkumné situace, dále popis zkoumaného souboru a způsob jeho výběru. Popíšeme metody práce, kde přiblíţíme přístroj InBody170, který jsme pouţili pro sběr dat a vysvětlíme způsob zpracování a vyhodnocení získaných dat. Dále uvedeme organizaci práce. 3.1 Stanovení výzkumné situace Prostor pro testování vybrané skupiny studentů nám poskytla Střední škola Bezpečnostně právní akademie, s.r.o., Brno. Náš intervenční HIIT program byl aplikován 1x týdně po dobu 8 týdnů v tělocvičně v Novém Lískovci na adrese Rybnická 75, Brno. 3.2 Popis zkoumaného souboru, způsob výběru Při záměrném výběru výzkumného souboru jsme kladly důraz na sportovní zaměření školy, kde je za potřebí jednou ročně absolvovat preventivní sportovně lékařskou prohlídku. HIIT tréninky kladou obrovské nároky na srdeční činnost, proto jsme chtěli minimalizovat riziko moţného selhání srdce či jiných kardiovaskulárních poruch. Pozorovaným souborem byli studenti prvního ročníku narozených (rok ), tudíţ věková hranice se pohybovala kolem letech. Testování proběhlo na souboru 59 probandů, 21 dívkách a 38 chlapcích. 4 probandi se nezúčastnili vstupního měření a 6 probandů se nezúčastnilo závěrečného měření, proto jsme je nemohli zahrnout do závěrečného srovnání výsledků. 39

40 3.3 Použité metody Metody získávání dat Pro zjištění vlivu intervenčního programu HIIT jsme pouţili pro odběr dat počáteční a závěrečné testování pomocí vyšetření přístrojem In Body 720 (obr.7) vyuţívající nejnovější technologii DSM-BIA. Jedná se o metodu segmentálního měření pomocí 8 - bodových dotekových elektrod, která je světově patentovanou technologií. Určuje rozloţení podkoţního tuku, svalové hmoty, minerálních látek a vody v těle a v jeho jednotlivých částech. Z rozdílu změřených hodnot bioimpedancí jednotlivých částí těla (trup, pravá noha, levá noha, pravá paţe, levá paţe) a jednotlivých tkání (tuk, svaly, kosti, voda) přístroj diagnostikuje obsah svalů, vody, minerálních látek a tuku v těle, jejich rozloţení, symetrii tohoto rozloţení, vyhodnotí stupeň nadváhy, obezity či podvýţivy, stanoví index fyzické kondice a bazální metabolismus. (Riegerová, Přidalová, & Ulbrichová, 2006) Před vlastní procedurou byly probandi obeznámeny se základními pokyny a podepsaly informovaný souhlas s účastí na výzkumu. Měření proběhlo v laboratoři na Katedře Podpory zdraví na FSpS v Brně za standardních podmínek daných manuálem pouţívaných přístrojů. Pro zajištění přesnosti při měření je potřeba dodrţovat následující pravidla (Biospace, 2009): 1. Ujistit se, ţe se test provádí před jídlem. Hmota jídla se počítá jako váha a můţe být příčinou chyby měření. 2. Ujistit se o pouţití toalety. I kdyţ moč a stolice se nezahrnují jako prvky sloţení těla, jejich objem je zahrnut do měření váhy. To by mohlo vést k biologické chybě. 3. Necvičit těsně před prováděním testu. Namáhavé cvičení, nebo prudké pohyby mohou způsobit dočasné změny ve sloţení těla. 4. Zůstat v klidu stát asi pět minut. Tělesná voda má totiţ tendenci stěhovat se do dolních konců těla, jakmile osoba stojí nebo kdyţ vstane. 40

41 5. Neprovádět test těsně po sprchování nebo po sauně. Pocení způsobuje dočasné změny ve sloţení těla osoby. 6. Neprovádět měření během menstruačního cyklu. U ţen dochází během menstruačního cyklu ke zvýšení tělesné vody. 7. Test provádět při normální teplotě (20 C 25 C). 8. Jestliţe se provádí opakovaný test, je potřeba se ujistit, ţe bude proveden ve stejných podmínkách. (Riegerová, Přidalová, & Ulbrichová, 2006, p. 228; Biospace, 2009). Obr.7 Přístroj InBody 720 Ukázka tetrapolárního přístroje pro stanovení bioelektrické impedance ( 41

42 3.3.2 Způsob zpracování a vyhodnocení získaných údajů Na zpracování získaných dat byl vyuţit program Microsoft Office Excel 2010 a také program Statistica 12 od společnosti Statsoft. Naměřené výsledky testovaných probandů byly nejprve vyhodnoceny pomocí základních statistických údajů, jako je aritmetický průměr, medián, rozptyl a směrodatná odchylka. Poté byla provedena komparace výsledků pomocí ANOVY testu, neboli analýza rozptylu. Hodnocení probíhalo na zvolené hladině významnosti p = 0,05, tj. hladina testu nebo pravděpodobnost chyby prvního druhu; p = 0,05 znamená 5% pravděpodobnost zamítnutí nulové hypotézy. Výsledky jsou zpracovány do krabicových grafů a tabulek, ke kterým bude provedeno vyhodnocení získaných dat. 3.4 Organizace práce Úvodní měření na InBody experimentální skupiny proběhlo a kontrolní skupina v laboratoři na Katedře Podpory zdraví na FSpS v Brně. Závěrečné měření experimentální skupiny proběhlo a kontrolní skupiny Intervenční program probíhal od do Náš výzkum se konal během tělesné výchovy našich probandů. Po organizační stránce byla potřeba trénink sloučit s tělesnou výchovou tak, aby probandi nebyli 8 týdnů ochuzeni o učivo z TV, proto jsme museli skupinu probandů rozdělit na dvě části. Nejprve proběhla úvodní část zahřátí organismu, dále uvolňovací a protahovací cvičení a následně jsme probandy rozdělily na dvě části. Jedna skupina cvičila náš intervenční program a druhá skupina se věnovala tělesné výchově. Po uplynutí hlavní části našeho programu jsme skupiny prohodili a na závěr jsme provedli statický strečink a relaxaci, který probíhal s celou skupinou společně. Všechny tréninkové jednotky proběhly v naprostém pořádku a pokaţdé byly dodrţeny správné principy (vhodné zahřátí před tréninkem, dodrţení správné 42

43 techniky provedení cviků apod.). Tréninky byly testovanými osobami prováděny v intenzitě, která byla adekvátní pro pouţití tréninkových metod. Po celou dobu výzkumu testované osoby dodrţovaly tréninkový program, který měly individuálně nastaven jiţ před prvním testováním. Tímto jsme chtěli minimalizovat ovlivnění výzkumu změnami jejich běţné tréninkové přípravy. Podrobný popis jednotlivých cvičení z tréninkových jednotek jsou uvedeny v Příloze 1. a v Příloze 2. 43

44 4 VÝSLEDKY A DISKUZE V této kapitole uvedeme statistické vyhodnocení a grafické zpracování naměřených dat. Budeme zde srovnávat výsledky experimentální a kontrolní skupiny. 4.2 Vyjádření k H1: H1: Vlivem aplikace osmitýdenního intervenčního HIIT programu dojde u experimentální skupiny k vyššímu nárůstu svalové hmoty v porovnání u skupin kontrolní. Posouzení kvantitativních změn v množství svalové hmoty u celkové skupiny Tab. 2 ANOVA test významnosti kosterního svalstva- celková skupina ANOVA při opakovaných měřeních (data) Sigma-omezená Efekt parametrizace Dekompozice efektivní hypotézy SČ Stupně volnosti PČ F p Abs. člen 88312, , ,338 0, skupina 94, ,12 1,884 0, Chyba 2348, ,97 KS 4,92 1 4,92 15,790 0, KS*skupin 0,00 1 0,00 0,001 0, a Chyba 14, ,31 Z (tab.2) vyplývá, ţe hodnoty experimentální skupiny s kontrolní skupinou vykazují p koeficient (p= 0,589866). Dle stanovené 5% hladiny významnosti je p>α (0,979661>0,05) coţ znamená, ţe mezi hodnotami naměřenými před a po intervenci není statisticky významný rozdíl. V celkovém hodnocení kontrolní a experimentální skupiny není signifikantní vliv intervence na sledovanou skupinu. 44

45 kosterní svalstvo (kg) kosterní svalstvo PRE (kg) kosterní svalstvo POST (kg) Graf. 1 Kvantitativní změny množství kosterního svalstva u celkové skupiny skupina kontrolní skupina experimentální Legenda: Kosterní svalstvo PRE (kg)- průměrná hodnota před intervencí Kosterní svalstvo POST (kg)- průměrná hodnota po intervenci (kg)- vyjádření grafu v kilogramech Tab. 3 Popisná statistika kvantitativních změn kosterního svalstva PRE a POST intervenci u celkové experimentální a kontrolní skupiny Proměnná Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v1="experimentální" Počet Průměr Sm.odch. probandů Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v1="kontrolní" Počet Průměr Sm.odch. probandů kosterní svalstvo PRE 25 28,82 5, ,78 4,279 kosterní svalstvo POST 25 29,27 5, ,23 4,532 Legenda: PRE- před intervencí POST- po intervenci 45

46 Z grafu (č. 1) je patrné, ţe experimentální skupina se za dobu intervenčního programu zlepšila. Z (tab.3) vyčteme změnu o 0,45 kg. U kontrolní skupiny došlo také ke zlepšení a to o 0,45 kg. Vzhledem k tomu, ţe u experimentální a kontrolní skupiny došlo ke stejnému zlepšení, můţeme předpokládat, ţe intervenční program neměl pozitivní účinek na kvantitativní změnu mnoţství kosterního svalstva. Domníváme se, ţe experimentální skupina neukazuje pozitivní účinky z důvodu nízké dotace cvičení. Posouzení kvantitativních změn v množství svalové hmoty u chlapců Tab. 4 ANOVA test významnosti kosterního svalstva- chlapci ANOVA při opakovaných měřeních (data) Sigmaomezená parametrizace Dekompozice efektivní hypotézy Zhrnout podmínku: v2="chlapci" Efekt SČ Stupně PČ F p volnosti Abs. člen 67367, , ,565 0 skupina 0,99 1 0,99 0,04 0, Chyba 716, ,7 KS 6,83 1 6,83 22,297 0, KS*skupina 0,09 1 0,09 0,297 0, Chyba 8, ,31 Z (tab.4) vyplývá, ţe hodnoty chlapců z experimentální skupiny s chlapci z kontrolní skupiny vykazují p koeficient (p = 0,589866). Dle stanovené 5% hladiny významnosti je p>α (0,589866>0,05). To znamená, ţe mezi hodnotami naměřenými před a po intervenci není statisticky významný rozdíl. V celkovém hodnocení chlapců z kontrolní a experimentální skupiny není signifikantní vliv intervence na sledovanou skupinu. 46

47 36,0 Zhrnout podmínku: v2="chlapci" 35,5 35,0 34,5 kosterní svalstvo (kg) 34,0 33,5 33,0 32,5 32,0 31,5 31,0 30,5 30,0 kosterní svalstvo PRE (kg) kosterní svalstvo POST (kg) skupina kontrolní skupina experimentální Graf. 2 Kvantitativní změny množství kosterního svalstva -chlapci Legenda: Kosterní svalstvo PRE (kg)- průměrná hodnota před intervencí Kosterní svalstvo POST (kg)- průměrná hodnota po intervenci (kg)- vyjádření grafu v kilogramech Tab.5 Popisná statistika kvantitativních změn kosterního svalstva PRE a POST intervenci chlapců z experimentální a kontrolní skupiny Proměnná Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="chlapci" AND v1="experimentální" Počet Průměr Sm.odch. probandů Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="chlapci" AND v1="kontrolní" Počet Průměr Sm.odch. probandů kosterní svalstvo PRE 15 32,56 3, ,74 3,728 kosterní svalstvo POST 15 33,15 3, ,48 3,58 47

48 Legenda: PRE- před intervencí POST- po intervenci Graf (č.2) znázorňuje zlepšení experimentální skupiny po dobu intervenčního programu. Z (tab. 5) můţeme vyčíst, ţe u experimentální skupiny došlo k nárůstu mnoţství svalové hmoty o 0,59 kg. U kontrolní skupiny došlo také ke zlepšení. Došlo dokonce k většímu nárůstu mnoţství kosterního svalstva neţ u experimentální skupiny a to o 0,74 kg. Znamená to, ţe na nárůst mnoţství kosterního svalstva neměl vliv náš intervenční program, ale můţeme předpokládat, ţe za pozitivní změnu mohou povinné pohybové aktivity probandů prováděné ve škole a ve volném čase. Posouzení kvantitativních změn v množství svalové hmoty u dívek Tab.6 ANOVA test významnosti kosterního svalstva- dívky ANOVA při opakovaných měřeních (data) Sigmaomezená parametrizace Dekompozice efektivní hypotézy Zhrnout podmínku: v2="dívky" Efekt SČ Stupně PČ F p volnosti Abs. člen 22342, , ,61 0 skupina 107, ,17 14,249 0, Chyba 120, ,52 KS 0,02 1 0,02 0,111 0, KS*skupina 0,34 1 0,34 1,639 0, Chyba 3, ,21 Z (tab.6) vyplývá, ţe hodnoty dívek z experimentální skupiny s dívkami z kontrolní skupiny vykazují p koeficient p= 0, Dle stanovené 5% hladiny významnosti je p>α (0,218707>0,05), coţ znamená, ţe mezi hodnotami naměřenými před a po intervenci není statisticky významný rozdíl. V celkovém hodnocení dívek z kontrolní a experimentální skupiny není signifikantní vliv intervence na sledovanou skupinu. 48

49 29 Zhrnout podmínku: v2="dívky" kosterní svalstvo (kg) kosterní svalstvo PRE (kg) kosterní svalstvo POST (kg) skupina kontrolní skupina experimentální Graf 3. Kvantitativní změny množství kosterního svalstva -dívky Legenda: Kosterní svalstvo PRE (kg)- průměrná hodnota před intervencí Kosterní svalstvo POST (kg)- průměrná hodnota po intervenci (kg)- vyjádření grafu v kilogramech Tab.7 Popisná statistika kvantitativních změn kosterního svalstva PRE a POST intervenci dívek z experimentální a kontrolní skupiny Proměnná Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="dívky" AND v1="experimentální" Počet Průměr Sm.odch. probandů Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="dívky" AND v1="kontrolní" Počet Průměr Sm.odch. probandů kosterní svalstvo PRE 10 23,21 1, ,88 2,055 kosterní svalstvo POST 10 23,46 1, ,73 2,309 49

50 Legenda PRE- před intervencí POST- po intervenci Graf (č.3) znázorňuje zlepšení dívek z experimentální skupiny po dobu intervenčního programu. Z (tab. 7) můţeme vyčíst, ţe u dívek z experimentální skupiny došlo k nárůstu mnoţství kosterního svalstva o 0,25 kg. U dívek z kontrolní skupiny došlo k úbytku svalové hmoty a to o 0,15 kg. Sice podle statistiky rozdíl v mnoţství nárůstu kosterního svalstva není významný u dívek z experimentální skupiny, ale v porovnání s dívkami z kontrolní skupiny bychom mohli tvrdit, ţe určitý vliv intervenčního programu byl pravděpodobný. Podle grafu (č.3) vidíme, ţe experimentální dívky ve srovnání s dívkami z kontrolní skupiny jsou na menší úrovni mnoţství kosterního svalstva. Můţeme proto předpokládat, ţe náš intervenční program má vliv na méně trénované jedince. Graf. 4 Shrnutí počtu pozitivních a negativních změn v mnoţství kosterního svalstva u probandů 50

51 Legenda: zelený sloupec (zvýšení)- pozitivní změna- nárůst mnoţství kosterního svalstva červený sloupec (sníţení)- negativní změna- úbytek mnoţství kosterního svalstva V grafu č.4. jsme shrnuli výsledky počtu probandů, u kterých došlo k pozitivním a negativním změnám v mnoţství kosterního svalstva. Z grafu (č. 4) můţeme vyčíst zjištění, ţe celkově došlo u experimentální skupiny ke zvýšení mnoţství svalové hmoty u 84% probandů. U 86,67 % chlapců z experimentální skupiny došlo k nárůstu mnoţství kosterního svalstva a pozitivně dopadlo 80% dívek z experimentální skupiny. U celkové kontrolní skupiny došlo k nárůstu mnoţství kosterního svalstva u 66,67 % probandů. U 87,5 % chlapců došlo k pozitivním změnám v nárůstu a výsledky u dívek dopadly pozitivně jen u 25 % a u 75 % dívek došlo k úbytků mnoţství kosterního svalstva. Dle statistických výpočtů nám vyšlo, ţe mezi hodnotami naměřenými před a po intervenci není statisticky významný rozdíl. Graf (č.4) nám ukazuje počet probandů, u kterých došlo k nárůstu kosterního svalstva a jejich rozdíl v počtu probandů mezi experimentální a kontrolní skupinou. Experimentální skupina byla v celkovém srovnání úspěšnější o 17,33%. Při srovnání skupin dívek nám vyšlo o 55 % více dívek z experimentální skupiny, u kterých došlo k nárůstu mnoţství kosterního svalstva neţ u skupiny kontrolní. Počty chlapců, u kterých došlo pozitivním změnám, byly téměř stejné. 4.2 Vyjádření k H2 H2: Vlivem aplikace osmitýdenního intervenčního HIIT programu dojde u experimentální skupiny k většímu úbytku procenta tělesného tuku v porovnání skupiny kontrolní. Posouzení kvantitativních změn v procentech tělesného tuku u celkové skupiny 51

52 Tab.8 ANOVA test významnosti procenta tělesného tuku- celková skupina ANOVA při opakovaných měřeních (data) Sigmaomezená parametrizace Dekompozice efektivní hypotézy Efekt SČ Stupně PČ F p volnosti Abs. člen 20303, ,27 250, skupina 57, ,96 0,7151 0, Chyba 3809, ,06 TUK 1,3 1 1,3 1,2203 0, TUK*skupina 1,02 1 1,02 0,9541 0, Chyba 50, ,06 Z (tab. 8) vyplývá, ţe hodnoty experimentální skupiny s kontrolní skupinou vykazují p koeficient (p=0,333681) Dle stanovené 5% hladiny významnosti je p>α (0,333681>0,05) coţ znamená, ţe mezi hodnotami naměřenými před a po intervenci není statisticky významný rozdíl. V celkovém hodnocení kontrolní a experimentální skupiny není signifikantní vliv intervence na sledovanou skupinu. 52

53 tělesný tuk (% t.h.) tělesný tuk PRE (% t.h.) tělesný tuk POST (% t.h.) skupina kontrolní skupina experimentální Graf 5. Kvantitativní změny procenta tělesného tuku u celkové skupiny Legenda: Tělesný tuk PRE (%t.h.)- průměrná hodnota před intervencí Tělesný tuk POST (%t.h.)- průměrná hodnota po intervenci (%t.h.)- vyjádření hodnot v procentech tělesné hmotnosti Tab. 9 Popisná statistika kvantitativních změn procenta tělesného tuku PRE a POST intervenci u celkové experimentální a kontrolní skupiny Proměnná Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v1="experimentální" Počet Průměr Sm.odch. probandů Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v1="kontrolní" Počet Průměr Sm.odch. probandů tělesný tuk PRE 25 13,84 5, ,18 7,307 tělesný tuk POST 25 13,41 4, ,15 7,322 Legenda: PRE- před intervencí 53

54 POST- po intervenci Z grafu č. 5 vyplývá, ţe došlo ke zlepšení experimentální skupiny během intervenčního programu. Z tab. (č. 9) pak vyčteme, ţe došlo k úbytku procenta tělesného tuku o 0,45 % tělesné hmotnosti (dále t.h.) U kontrolní skupiny nedošlo téměř k ţádnému úbytku procenta tělesného tuku. Sice podle statistiky rozdíl procenta v úbytku tělesného tuku po dobu intervence není tak významný u experimentální skupiny, ale alespoň se liší od kontrolní skupiny. Můţeme se domnívat, ţe by náš intervenční program mohl mít vliv na úbytek procenta tělesného tuku na experimentální skupinu. Posouzení kvantitativních změn v procentech tělesného tuku u chlapců Tab. 10 ANOVA test významnosti procenta tělesného tuku- chlapci ANOVA při opakovaných měřeních (data) Sigmaomezená parametrizace Dekompozice efektivní hypotézy Zhrnout podmínku: v2="chlapci" Efekt SČ Stupně PČ F p volnosti Abs. člen 6702, , , skupina 13, ,451 0,5614 0, Chyba 694, ,961 TUK 0, ,047 0,0432 0, TUK*skupina 0, ,032 0,029 0, Chyba 31, ,096 Z (tab.10) vyplývá, ţe hodnoty chlapců z experimentální skupiny s chlapci z kontrolní skupiny vykazují p koeficient (p= 0,589866). Dle stanovené 5% hladiny významnosti je p>α (0,589866>0,05) coţ znamená, ţe mezi hodnotami naměřenými před a po intervenci není statisticky významný rozdíl. V celkovém hodnocení chlapců z kontrolní a experimentální skupiny není signifikantní vliv intervence na sledovanou skupinu. 54

55 13,5 Zhrnout podmínku: v2="chlapci" 13,0 12,5 12,0 11,5 tělesný tuk (% t.h.) 11,0 10,5 10,0 9,5 9,0 8,5 8,0 7,5 tělesný tuk PRE (% t.h.) tělesný tuk POST (% t.h.) skupina kontrolní skupina experimentální Graf 6. Kvantitativní změny množství procenta tělesného tuku u celkové skupiny Legenda: Tělesný tuk PRE (%t.h.)- průměrná hodnota před intervencí Tělesný tuk POST (%t.h.)- průměrná hodnota po intervenci (%t.h.)- vyjádření hodnot v procentech tělesné hmotnosti Tab.11 Popisná statistika kvantitativních změn procenta tělesného tuku PRE a POST intervenci- chlapci Proměnná Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="chlapci" AND v1="experimentální" Počet Průměr Sm.odch. probandů Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="chlapci" AND v1="kontrolní" Počet pro Průměr Sm.odch. bandů tělesný tuk PRE 15 9,93 3, ,82 3,755 tělesný tuk POST 15 9,94 2, ,92 4,391 55

56 Legenda: PRE- před intervencí POST- po intervenci Z (tab. 11) a z grafu (č.6) je patrné, ţe u chlapců z experimentální skupiny nedošlo k ţádné změně po dobu intervenčního programu. U kontrolní skupiny došlo k negativní změně a to k nárůstu procenta tělesného tuku. Můţeme se jen domnívat, ţe intervenční program u experimentální skupiny mohl zapůsobit na probandy tím způsobem, ţe se u nich nevyskytl nárůst procenta tělesného tuku a tudíţ by byla intervence napomáhající. I přesto se domníváme, ţe intervence nebyla dostatečná a bylo by vhodné zvýšit počet tréninkových jednotek za týden. Jiný faktor, který by mohl ovlivnit výsledky studie, je nedostatečná intenzita, kterou mohli probandi provádět při cvičení. Posouzení kvantitativních změn v procentech tělesného tuku u dívek Tab. 12 ANOVA test významnosti procenta tělesného tuku- dívky ANOVA při opakovaných měřeních (data) Sigmaomezená parametrizace Dekompozice efektivní hypotézy Zhrnout podmínku: v2="dívky" Efekt SČ Stupně PČ F p volnosti Abs. člen 16376, ,27 816, skupina 187, ,79 9,358 0, Chyba 321, ,07 TUK 4,24 1 4,24 4,789 0, TUK*skupina 1,49 1 1,49 1,6827 0, Chyba 14, ,89 Z (tab.12) vyplývá, ţe hodnoty dívek z experimentální skupiny s dívkami z kontrolní skupiny vykazují p koeficient (p= 0,212963). Dle stanovené 5% hladiny významnosti je p>α (0,212963>0,05) coţ znamená, ţe mezi hodnotami naměřenými před a po intervenci není statisticky významný rozdíl. V celkovém 56

57 hodnocení dívek z kontrolní a experimentální skupiny není signifikantní vliv intervence na sledovanou skupinu. 28 Zhrnout podmínku: v2="dívky" tělesný tuk (% t.h.) tělesný tuk PRE (% t.h.) tělesný tuk POST (% t.h.) skupina kontrolní skupina experimentální Graf 7 Kvantitativní změny množství procenta tělesného tuku u dívek Legenda: Tělesný tuk PRE (%t.h.)- průměrná hodnota před intervencí Tělesný tuk POST (%t.h.)- průměrná hodnota po intervenci Tab. 13 Popisná statistika kvantitativních změn procenta tělesného tuku PRE a POST intervenci- dívky Proměnná Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="dívky" AND v1="experimentální" Počet Průměr Sm.odch. probandů Popisné statistiky (data) Zhrnout podmínku: v2="dívky" AND v1="kontrolní" Počet Průměr Sm.odch. probandů 57

58 tělesný tuk PRE 10 19,71 2, ,9 3,85 tělesný tuk POST 10 18,61 2, ,62 3,462 Legenda: PRE- před intervencí POST- po intervenci Z grafu (č. 7) vyplývá, ţe došlo ke zlepšení dívek z experimentální skupiny během intervenčního programu. Z tab. (č. 13) pak vyčteme, ţe došlo k úbytku procenta tělesného tuku o 1,1 % t. h. U dívek z kontrolní skupiny došlo také k úbytku procenta tělesného tuku, ale jen o 0,28 %. Sice podle statistiky rozdíl v úbytku procenta tělesného tuku po dobu intervence není tak významný u experimentální skupiny, ale alespoň úbytek je vyšší neţ u kontrolní. Můţeme se domnívat, ţe by náš intervenční program mohl mít vliv na úbytek procenta tělesného tuku na experimentální skupinu. Domnívám se, ţe to můţe být zapříčiněno menší trénovaností dívek z experimentální skupiny. Graf 8. Shrnutí počtu pozitivních a negativních změn v množství kosterního svalstva u probandů 58

Motorické schopnosti

Motorické schopnosti Motorické schopnosti Vytrvalostní schopnosti Můžeme ji definovat jako schopnost organismu vykonávat pohybovou činnost určitou intenzitou po relativně dlouhou dobu nebo ve stanoveném čase. Schopnost provádět

Více

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností

Více

Vytrvalostní schopnosti

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) Ve vytrvalostních schopnostech má rozhodující

Více

Fakulta Sportovních Studií

Fakulta Sportovních Studií MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Fakulta Sportovních Studií Seminární práce na téma Vytrvalostní běh Fyziologie sportovních disciplín David Tomšík RVS CŽV UČO: 200488 1 Funkční a metabolická charakteristika

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Pohybová doporučení Označení materiálu: Datum vytvoření: 15.9.2013

Více

Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.

Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Cizí jazyky v kinantropologii 1 Ontogeneze lidské motoriky (dospívání stáří) Osnova prezentace Pubescence Adolescence Dospělost Stáří CZ.1.07/2.2.00/15.0199

Více

Sportovní příprava mládeže

Sportovní příprava mládeže Sportovní příprava mládeže Základní koncepce tréninku dětí 2 základní koncepce: Raná specializace snaha o nejvyšší výkonnost v útlém dětství; děti se přizpůsobují tréninku trénink je zaměřen na okamžitý

Více

Rekondice a regenerace

Rekondice a regenerace Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový

Více

Preskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková

Preskripce pohybové aktivity. MUDr. Kateřina Kapounková Preskripce pohybové aktivity MUDr. Kateřina Kapounková Preskripce PA v rámci programu PA zdravých osob není obtížná Důležitý je časový faktor - priorita Proto - kompromis = = sladění fyziologického hlediska

Více

mnohaletého tréninkového procesu

mnohaletého tréninkového procesu 9. Posouzení vlivu sportovní přípravy z hlediska mnohaletého tréninkového procesu 9.1. ÚVOD Sportovní příprava dětí je často charakterizována snahou po všestranné přípravě, která zajistí potřebnou úroveň

Více

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost Václav Bunc LSM UK FTVS Praha "Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha Studie WHO z roku 2015 dokládá, že 10% úmrtí ve světě je přímo způsobeno nedostatkem pohybu 33% celosvětových úmrtí

Více

Moderní trénink vytrvalosti v házené

Moderní trénink vytrvalosti v házené Moderní trénink vytrvalosti v házené Obsah: 1. Úvod 5 2. Co je to vytrvalost 6 3. Druhy vytrvalostních schopností 7 4. Význam vytrvalostních schopností pro házenou 9 5. Trénink aerobní vytrvalosti 12 5.1.

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění Václav Bunc a Marie Skalská UK FTVS Praha Obezita nebo nadváha je jedním ze základních problémů současnosti. Je komplikací jak v rozvojových tak

Více

únava Psychická Fyzická Místní Celková Akutní Chronická Fyziologická Patologická

únava Psychická Fyzická Místní Celková Akutní Chronická Fyziologická Patologická 6 ÚNAVA únava Fyzická Místní Akutní Komplex dějů, při kterém nastává snížená odpověď tkání buď na podněty stejné intenzity nebo nutnosti užití větší intenzity podnětu při získání odpovědi stejné (pokles

Více

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti

POHYBOVÉ SCHOPNOSTI. relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti POHYBOVÉ SCHOPNOSTI relativně samostatné soubory vnitřních předpokladů organismu k pohybové činnosti KONDIČNÍ SCHOPNOSTI podmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie

Více

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová Studie Zdraví dětí 2016 MUDr. Kristýna Žejglicová Obezita onemocnění charakterizované patologickým hromaděním tukové tkáně v těle, které mění fyziologické poměry v organismu je jedním z nejzávažnějších

Více

PhDr. Jan Cacek, Ph.D.

PhDr. Jan Cacek, Ph.D. PhDr. Jan Cacek, Ph.D. Historické kontexty V posledních desetiletích Rozvoj výkonnosti žen Důvody materiální zázemí, vývojem techniky jednotlivých disciplín zrovnoprávnění žen ve společnosti zefektivnění

Více

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI?

PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? PROČ MĚŘIT SRDEČNÍ FREKVENCI? INFORMACE EFEKTIVITA BEZPEČNÝ POHYB MOTIVACE Měřič srdeční frekvence vám napomáhá porozumět fungování vašeho organismu a přináší tak mnoho nových informací, které lze dlouhodobě

Více

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana HISTORIE Kardiovaskulární rehabilitace (KR) má v Nemocnici ve Frýdku Místku dlouhou tradici. Patříme

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

Výukový program pedagogiky sportovního tréninku

Výukový program pedagogiky sportovního tréninku Výukový program pedagogiky sportovního tréninku Studijní rok: 2011/12 Studijní obor, ročník: navazující Mgr. Počet hodin: 12/12 Vyučující: Doc. PaedDr. M. Lehnert, Dr. Cíl vyučovacího předmětu: prohloubit

Více

Pohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken.

Pohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken. Kalanetiku pod názvem The Callanetics Excercise Method uvedla do světa v roce 1980 Callan Pinckneyová. Tato velmi individuální a specifická metoda využívá přesné polohy těla k izolování specifických svalových

Více

Bc. Jaroslav Kubricht.

Bc. Jaroslav Kubricht. Bc. Jaroslav Kubricht jaroslavkubricht@gmail.com Otazníky zdraví možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže Z celkového počtu 538 žáků základních škol absolvovalo všechny testy tělesné zdatnosti

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha Množství PA (hod.týden) Množství realizovaných pohybových aktivit u chlapců a děvčat za týden 10 1996 8 Chlapci mladší než

Více

POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA

POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA POHYB JAKO PROSTŘEDEK ZÁBAVY A KULTIVACE ČLOVĚKA Václav Bunc UK FTVS Praha Tělo nechť každodenní své hýbání má (J. A. Komenský) Zdraví není všechno, ale bez zdraví je vše ničím (A. Schopenhauer) Pohyb

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Tělesná hmotnost a vadné držení těla Úvod Prevalenční dotazníkové

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž Srdeční frekvence (SF) Hodnoty klidové srdeční frekvence se u běžné populace středního věku pohybují okolo 70 tepů za minutu (s přibývajícím věkem hodnoty SF

Více

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK Školení instruktorů gymnastiky II. třídy Miroslav Zítko PŘI OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH BY MĚLA CJ S GYMNASTICKOU NÁPLNÍ TUTO STAVBU: ROZCVIČENÍ (příprava hybného systému na další

Více

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U18 TRÉNINKEM A INTENZITOU KE ZLEPŠENÍ VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI poslední vývojové stadium mezi dětstvím a dospělostí postupně se vyrovnávají pubertální nesrovnalosti a disproporce a dokončuje

Více

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská)

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská) STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (bakalářská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obor: Aplikovaná tělesná výchova Ochrana obyvatelstva Tělesná výchova (dvouoborové studium) Cílem zkoušky

Více

ROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD.

ROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD. ROZVOJ RYCHLOSTI David Zahradník, PhD. Projekt: Zvyšování jazykových kompetencí pracovníků FSpS MU a inovace výuky v oblasti kinantropologie, reg.č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Rychlost lze obecně definovat

Více

Vážení a měření nemocných

Vážení a měření nemocných Vážení a měření nemocných Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje září 2010 Bc. Zouharová Klára Měření výšky těla, tělesné hmotnosti Růst zvětšování

Více

SÍLA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

SÍLA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie SÍLA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2104 (Síla) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 18. 2. 2014

Více

Projev sportovní formy:

Projev sportovní formy: TRÉNOVANOST Trénovanost je komplexní úroveň připravenosti sportovce daná aktuální mírou přizpůsobení sportovce na požadavky konkrétní sportovní činnosti. Komplexnost připravenosti je dána dílčími úrovněmi

Více

Lyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB

Lyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB Lyžařský orientační běh jako tréninkový prostředek v orientačním běhu? ROMAN HORYNA, TRENÉR RDJ A VD LOB Když je sníh, tak se lyžuje nejen do školy.. ;-) https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10116288

Více

Proč rehabilitace osob vyššího věku?

Proč rehabilitace osob vyššího věku? Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,

Více

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera

Seminární práce. na téma. Rozvoj vytrvalosti. k příležitosti školení trenérů III. třídy. David Chábera Seminární práce na téma Rozvoj vytrvalosti k příležitosti školení trenérů III. třídy David Chábera Rok 2014 Obsah Úvod do problematiky obsahu seminární práce 2 Rozvoj všeobecné vytrvalosti 3 Rozvoj speciální

Více

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE

CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE CHARAKTERISTIKA OBDOBÍ U16 PRÁCE A VÁŠEŇ RUKU V RUCE VĚKOVÉ ZÁKONITOSTI končí období bouřlivého rozvoje puberta dochází vývojovým rozdílům mezi jednotlivci (z hlediska biologického vývoje mohou být rozdíly

Více

INTENZITA ZATÍŽENÍ V KARATE Bc. Martin Sláma Pokud je karate správně vyučováno a trénováno, má jeho cvičení jako pravidelná pohybová aktivita pozitivní vliv na naše zdraví. Nezbytný je systematický a vědecky

Více

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař

Hodnocení stavu výživy. MUDr. Matej Pekař Hodnocení stavu výživy MUDr. Matej Pekař Úvod Obezita nadměrné ukládání energetických zásob v podobě tuku z různých příčin. Energetický příjem je větší než výdej. Příčinou je nejčastěji kombinace většího

Více

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ

Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Kapitola 4 DŮVODY PRO LAKTÁTOVÉ TESTOVÁNÍ Důvody pro laktátové testování jsou zcela zřejmé: Pokud jsou ostatní faktory shodné, tak ten sportovec, který během závodu vyprodukuje nejvíce energie za časovou

Více

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA Tematické okruhy magisterských studijních programů STUDIJNÍ PROGRAM: TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT MODUL TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT PRO STUDIJNÍ OBORY - APLIKOVANÁ TĚLESNÁ VÝCHOVA - TĚLESNÁ

Více

Otazníky zdraví. možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže. Projekt OPVK, výzva 53

Otazníky zdraví. možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže. Projekt OPVK, výzva 53 + Otazníky zdraví možnosti zvyšování zdravotní gramotnosti dětí a mládeže Projekt OPVK, výzva 53 + Měření fyzické zdatnosti - teorie, historie v ČR PhDr. Martin Musálek, Ph.D. Fakulta tělesné výchovy a

Více

Formy silového tréninku a jejich aplikace

Formy silového tréninku a jejich aplikace Formy silového tréninku a jejich aplikace 1. OB jako silově vytrvalostní sport (jeho specifika z hlediska požadavků na sílu). 2. Metody silového tréninku a jejich vliv na vytrvalostní výkon. 3. Aplikace

Více

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění Úvod Prevalenční

Více

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská)

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská) STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (magisterská) Část státní závěrečné zkoušky: Studijní program: Studijní obory: Učitelství předmětu tělesná výchova Tělesná výchova a sport Aplikovaná tělesná výchova Tělesná výchova

Více

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství

Fyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

Povinný předmět (verze 2013)

Povinný předmět (verze 2013) Povinný předmět (verze 2013) Název kurzu: Rozvoj pohybových schopností Počet kb.: 2 Identifikační kód: KTV/6219 KTV/0397 KTV/6137 Hodinová dotace: 1/1, KS 3hod. Semestr: letni Forma výuky: semestrální

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

Pozdíšek s.r.o. Nádražní Mohelnice

Pozdíšek s.r.o. Nádražní Mohelnice Pozdíšek s.r.o. Nádražní 35 789 85 Mohelnice +420 777 081 906 info@sportovnitesty.cz www.sportovnitesty.cz IČ 27789161 Jméno: Tomáš Příjmení:Korbička Rodné číslo: 3.6.1975 Datum testu: 24.11.2010 Věk:35

Více

Výsledky studie vývoje a úrazovosti u školních dětí IGA MZ ČR NS (Rok ) MUDr. Zuzana Zvadová RNDr. Stanislav Janoušek

Výsledky studie vývoje a úrazovosti u školních dětí IGA MZ ČR NS (Rok ) MUDr. Zuzana Zvadová RNDr. Stanislav Janoušek Výsledky studie vývoje a úrazovosti u školních dětí IGA MZ ČR NS 9802-4 (Rok 2009-2011) MUDr. Zuzana Zvadová RNDr. Stanislav Janoušek Rizika úrazů v zemích EU Dle údajů WHO na následky úrazů celosvětově

Více

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml

Více

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Dospělost. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Dospělost Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje vypracovala: Mgr. Monika Řezáčová 7.8.2009 Dospělost Dělení dospělosti: 1. mladší 18(26) 30/35

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 1. 10. 2018 Obecná i tělesná kultura a tělesný pohyb Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Obecná kultura a její roviny 3) Tělesná kultura a její formy

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

Didaktické metody Metodou

Didaktické metody Metodou Didaktické metody Metodou rozumíme záměrné, plánovité uspořádání úkolů a činností sportovce tak, aby vzhledem k spolupůsobícím podmínkám byl co nejefektivněji dosažen tréninkový cíl. Z aspektu trenéra

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Marek Cahel Školení T3 - Vracov,

Marek Cahel Školení T3 - Vracov, AEROBNÍ A ANAEROBNÍ TRÉNINK Marek Cahel Školení T3 - Vracov, 28. - 30. 10. 2016 OBSAH Úvod do zátěžové fyziologie Intenzity zátěže Vše je pro dostatečnou názornost velmi zjednodušené, podstatné je pochopit

Více

Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže

Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže Kondiční předpoklady možnosti ovlivnění u mládeže V.Bunc UK FTVS Praha Co je možné prohlásit za problematické u mládeže Nízká schopnost realizace herních dovedností ve vysoké intenzitě. Řešení situace

Více

Výkon, trénink, zatížení, příprava, plánování Seminář ČSDL

Výkon, trénink, zatížení, příprava, plánování Seminář ČSDL Výkon, trénink, zatížení, příprava, plánování 7.4.2018 Seminář ČSDL Obrázky a použitá literatura: Dovalil, J. a kol Výkon a trénink ve sportu, Olympia 2009 Zatížení Míra specifičnosti Intenzita, Objem,

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH

TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH TRÉNINK DOVEDNOSTÍ LUDĚK BUKAČ TRENÉR ČSLH DOVEDNOSTI Spektrum herní činnosti tvoří hokejové dovednosti. Bruslení, střelba, přihrávání, kličkování. Opakováním se dovednost stává návykem. Dovednostní návyky

Více

Coaches Conference FISA 2013

Coaches Conference FISA 2013 Coaches Conference FISA 2013 Posádka roku M2-, NZL W1x, AUS Trenér roku 2013 Johan Flodin, SWE Johan Flodin Závodník mezinárodní úrovně Vystudoval sportovní fyziologii Bakalářská práce - psychologie ve

Více

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže

Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku. doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývojové charakteristiky v předškolním a školním věku doc.mudr.h.provazníková Ústav zdraví dětí a mládeže Vývoj Vývoj je podmíněn zráním (proces je funkcí určitého programu genotypu) učením (poznání a

Více

Maximání tepová rezerva - MTR

Maximání tepová rezerva - MTR Regenerace ve sportu pro RVS 25.3-26.3.2015 Srdeční frekvence je velmi ovlivnitelný ukazatel, reaguje přes stresové hormony (adrenalin) na rozrušení, zvyšuje se tudíž i v předstartovním stavu. Její zvýšení

Více

Výsledky projektu Zdraví do firem

Výsledky projektu Zdraví do firem Výsledky projektu Zdraví do firem Naměřené hodnoty Posluchačky měly možnost se během přednášky změřit na bioimpedančním přístroji In Body, který měří tělesné hodnoty. Vybrali jsme 4 z nejdůležitějších

Více

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Oponentský posudek bakalářské práce Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů Pavlína Blatná studentka III. ročníku bakalářského studia ošetřovatelství, prezenční forma studia Období dospívání je

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

edí organismu tj. reakci. teplo, chlad, vysokohorské prostřed

edí organismu tj. reakci. teplo, chlad, vysokohorské prostřed ZATÍŽEN ENÍ základní definice záměrný, cílený c podnět t k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám m funkční aktivity organismu = = ke změnám m trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností,,

Více

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí

Více

FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE. Martina Bernaciková. A33/dv.305. Konzultační hodiny: St: Pá: dle domluvy mailem.

FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE. Martina Bernaciková. A33/dv.305. Konzultační hodiny: St: Pá: dle domluvy mailem. FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE Martina Bernaciková bernacikova@fsps.muni.cz A33/dv.305 Konzultační hodiny: St: 10.30 11.30 Pá: dle domluvy mailem Podmínky ukončení předmětu docházka (max. 2 absence na cvičeních) pracovní

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého SPIROERGOMETRIE = zátěžové vyšetření (velmi podobné ergometrii) posouzení funkční rezervy kardiovaskulárního systému objektivizace závažnosti onemocnění (přesně změří tělesnou výkonnost), efekt intervenčních

Více

IKS-ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU

IKS-ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU IKS-ZÁKLADY SPORTOVNÍHO TRÉNINKU Sporotvní trénink Tréninkem rozumíme proces, který se zaměřuje na osvojování a zdokonalování určité dovednosti a na rozvoj schopností. Pojem trénink se využívá nejen v

Více

FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE. Martina Bernaciková Lukáš Olejníček Milan Mojţíš. Konzultační hodiny: pouze po domluvě em

FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE. Martina Bernaciková Lukáš Olejníček Milan Mojţíš. Konzultační hodiny: pouze po domluvě  em FYZIOLOGIE ZÁTĚŢE Martina Bernaciková Lukáš Olejníček Milan Mojţíš Konzultační hodiny: pouze po domluvě emailem Podmínky ukončení předmětu docházka (max. 2 absence na cvičeních) pracovní listy + protokoly

Více

Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evrops

Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evrops Kondiční příprava v tréninku basketbalistů. Neustále stoupající mezinárodní výkonnost družstev basketbalu v Evropě musí vést trenéry k zamyšlení, jak koncipovat přípravu mužstva hrajícího evropské poháry

Více

Kvantová medicína ve sportu APKP Procházka s.r.o Kvantová medicina ve sportu

Kvantová medicína ve sportu APKP Procházka s.r.o Kvantová medicina ve sportu Kvantová medicina ve sportu 1 z 7 Imunomodulace Imunomodulace je důležitá část sportovcova tréninku. Role kvantové medicíny v oblasti imunomodulace je zásadní. Schopnost laseru zlepšit účinky léků byla

Více

Sexuální diferenciace

Sexuální diferenciace Sexuální diferenciace MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Sexuální rozdíly vlivem sekrece hormonů sexuální rozdíly od puberty ( sekrece

Více

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Školení trenérů juda III.třídy 2014 Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Niepel Miroslav 29.5.2014 1 Obsah 1. Úvod 2. Síla obecně 3. Druhy síly 4. Obecná silová příprava 5. Způsob rozvoje síly 6. Speciální

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

Název: Zdravý životní styl 1

Název: Zdravý životní styl 1 Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE Mgr. Lukáš Rubín, Ph.D. 22. 10. 2018 Ontogenetický vývoj motoriky člověka Obsah přednášky 1) Základní terminologie 2) Ontogenetický vývoj člověka Základní terminologie Fylogeneze/ontogeneze

Více

Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m )

Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m ) Rychlostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání-

Více

Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020

Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020 Témata pro ústní zkoušku profilové části maturitní zkoušky z předmětu TEORIE SPORTU školní rok 2019/2020 Třída: Obor: Zkouška: Sestavil: Vedoucí úseku: Schválil: EP4 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání řízení

Více

Rozvoj pohybových schopností. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Rozvoj pohybových schopností. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Rozvoj pohybových schopností Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval SÍLA RYCHLOST VYTRVALOST OBRATNOST Pohybové schopnosti jsou částečně vrozené, v průběhu života se rozvíjí 12.12.2014 Mgr. Jan Veverka

Více

Technická příprava teorie motorického učení,

Technická příprava teorie motorického učení, Technická příprava je realizována podle zákonitostí, principů odvozených z teorie motorického učení, je určována činiteli vnitřními a vnějšími, můžeme ji považovat za synonymum motorického učení probíhající

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Fyziologie sportovních disciplín

Fyziologie sportovních disciplín snímek 1 Fyziologie sportovních disciplín MUDr.Kateřina Kapounková snímek 2 Krevní oběh a zátěž Složka : Centrální / srdce / Periferní / krevní oběh / Změny Reaktivní adaptační snímek 3 Centrální část

Více

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Český volejbalový svaz V Praze dne 31. srpna 2016 Registračně matriční komise Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech 2000-2015 na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Obsah: Úvod

Více

Sport zdravotně postižených

Sport zdravotně postižených Sport zdravotně postižených MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 Aplikované pohybové aktivity = pohybovou aktivitu, kde je zvláštní

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Citlivostní analý za dů chodový vě k

Citlivostní analý za dů chodový vě k Popis výsledků citlivostní analýzy důchodový věk Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny tempa zvyšování důchodového věku.

Více