Vinařský věstník. Obsah: Informace z června. Pro Vinařský fond zpracoval

Transkript

1 Pro Vinařský fond zpracoval Informace z června Vinařský věstník Obsah: Informace z Vinařského fondu 2 Hlavní zprávy 3 Z časopisu STATISTIKA A MY 6 Ze Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR 7 Ze zprávy o stavu zemědělství za rok Z AK ČR 12 Z PK ČR 13 Ze zpráv Karla Matouška z Bruselu (C/C) 17 Ze zahraničí 18 1

2 Informace z Vinařského fondu Informace pro vinaře, kteří v roce 2004 vysazovali vinice s podporou VF V loňském roce jsme všechny vinaře, kteří v roce 2003 vysazovali vinice s podporou Vinařského fondu, informovali o zahájení splácení návratné části podpory. V letošním roce toto čeká na ty, kteří vysazovali v roce 2004 a v roce 2008 požádali o posunutí splátek. Termínem splatnosti je vždy 31. říjen. Prvních pět let se splácí 2 % z celkové výše návratné části podpory, v letech pak 9 %. Konkrétní výše jednotlivých splátek jsou uvedeny v rozhodnutí o poskytnutí podpory, resp. uznání závazku, který každý příjemce podpory obdržel. Všechny příjemce podpory z r.2004 obešleme ještě před splatností informačním dopisem. Součástí dopisu bude i kopie uznání závazku, které vinaři podepsali. Jakým způsobem platit? 1) Číslo účtu: /0100 nebo /2700 2) Variabilní symbol: číslo rozhodnutí (RV) bez lomítka. Číslo rozhodnutí najdete v záhlaví dokumentu např. v případě níže uvedeného rozhodnutí je variabilní symbol 25804: Rozhodnutí o změně rozhodnutí o poskytnutí podpory výsadby vinice nebo obnovy vinice č. RV/258/04 3) Specifický symbol: IČ nebo rodné číslo bez lomítka Případné dotazy směřujte na: Ing. Ctibor Dolanský, dolansky@vinarskyfond.cz, nebo Informace pro žadatele o podporu Od 1. července až do 15. srpna 2014 je opět možné podávat žádosti o podporu z Vinařského fondu. Na tomto místě vám přinášíme přehled tematických okruhů, dále pokyny k podávání žádosti a další informace. Kompletní info a Podmínky pro poskytnutí podpory Vinařským fondem na Podpory. Tematické okruhy: 1) Účast na výstavách vín Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor výrobcům vína, kteří se účastní výstav Go/Regiontour a Holiday World Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor, max. však Kč. 2) Výstavy, přehlídky, soutěže vín Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných od do Výše podpory do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však Kč (výstavy místní), Kč (regionální), Kč (nominační v jednotlivých vinařských podoblastech Národní soutěž vín), Kč (celorepublikové), Kč (se statutem OIV). 3) Školení, semináře, konference Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou konaných od do Výše podpory: do 80 % nákladů na pronájem prostor pro konání akce, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu, maximálně však Kč (semináře a školení), Kč (konference celostátního významu nebo cyklus seminářů/školení). 4) Propagační akce s tematikou vína a vinařství Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky konaných od do Výše podpory: do 90 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci akce, a to maximálně /50 000/ Kč (otevřené sklepy dle typu), /20 000/ / Kč (vinobraní dle typu), Kč (ostatní vinařské propagační akce) podrobný rozpis v Podmínkách pro poskytnutí podpory. Pokyny pro podávání žádosti: Žádost se podává elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo písemně poštou/osobně nestačí pouze mailem! Žádost se podává na předepsaném formuláři Žádost o podporu (obsahuje: 1. strana identifikace žadatele, dále příloha č.1 čestné prohlášení a příloha č.2 projekt). Pozor změna formuláře! Ke stažení zde: Pokud podáváte žádost v písemné podobě, je nezbytné přílohu č.2 / projekt/ předložit i v elektronické podobě (nejlépe na mail info@ vinarskyfond.cz; příp. na datovém nosiči) Další dokumenty přikládané k žádosti: identifikace žadatele (právnická osoba: kopie výpisu z OR ne starší 3 měsíců, u sdružení např. kopie stanov nebo výpis z ČSÚ, u ČZS např.registrační list apod.; fyzická osoba: kopie živnostenského oprávnění). Fyzická osoba nepodnikající předkládá kopii občanského průkazu. Doklad k bankovnímu účtu (kopie smlouvy nebo potvrzení banky) nepřikládejte, tento se zasílá až s vyúčtováním poskytnuté podpory. Dříve, než budete psát samotný projekt, věnujte pozornost především nákladům, které jsou uznatelné vyhnete se tak pozdějším nedorozuměním po vydání rozhodnutí Rady Fondu o poskytnutí podpory či následně při samotném vyúčtování. Uznatelné náklady dle typu žádosti: 1) Účast na výstavě: pronájem výstavních prostor účastníku výstavy Ne např.: stavba stánku, doprava, led apod. 2) Přehlídky, soutěže, výstavy vín: grafický návrh a tisk propagačních materiálů /katalog výstavy, letáky, plakáty, pozvánky, reklamní bannery, rollery/, propagace výstavy v médiích /inzerce v tisku, radiu, TV, internetu/ 2

3 - výroba inzerátu, spotu a platba za jeho umístění, zajištění PR, webová prezentace roznáška propagačních materiálů /výlep plakátů, pronájem reklamních ploch/, propagace akce v místě /např. směrovky/, pronájem prostor pro konání výstavy (pronájem místnosti, budovy, v příp. exteriéru např. pronájem stanu). Ne např.: sklo, občerstvení, odměny degustátorům, pronájem chladících zařízení 3) Školení, semináře, konference pronájem prostor pro konání akce honoráře přednášejícím (lektoři, moderátor), grafický návrh a tisk sborníku, příp. dalších materiálů, které obdrží účastníci, organizační náklady (mzdy pracovníkům zajišťujícím realizaci akce). Ne např. propagace akce 4) Vinařská turistika, propagační akce grafický návrh a tisk propagačních materiálů /katalog, letáky, plakáty, pozvánky, mapy, skládačky, reklamní bannery, rollery/, propagace akce v médiích /inzerce v tisku, radiu, TV, internetu/ - výroba inzerátu, spotu a platba za jeho umístění, zajištění PR, webová prezentace akce roznáška propagačních materiálů / výlep plakátů, pronájem reklamních ploch/, propagace akce v místě /např. směrovky, poutače/, pronájem prostor pro konání akce (pronájem místnosti, budovy, v příp. exteriéru např. pronájem stanu), honoráře vystupujícím (hudba, moderátor, taneční, historické soubory a další vystoupení či prezentace, účastníci slavnostního průvodu), pronájem sklepů (poskytnutí prostor sklepa vinařem pro akci typu otevřené sklepy). Ne např.: sklo, občerstvení, identifikační náramky, pronájem mobilních wc atd. DOTAZY K PODPORÁM: PAVEL VEČEŘA, , VECERA@VINARSKYFOND.CZ HLAVNÍ ZPRÁVY Ministr Jurečka: Plním svůj slib. Zemědělci budou mít od letošního července nárok na zelenou naftu Vláda dnes na popud ministra zemědělství Mariana Jurečky schválila novelu zákona o spotřebních daních. Díky této legislativní úpravě budou zemědělci opět dostávat část spotřební daně z nafty využité při zemědělských pracích. O vratku daně budou moci požádat i ně za třetí a čtvrté čtvrtletí letošního roku. Plním slib, který jsem dal zemědělcům. Pomohl jsem prosadit, že budou opět dostávat část daně za pohonné hmoty spotřebované při zemědělské prvovýrobě. Legislativní proces se zpozdil, přesto budou zemědělci moci požádat o vratku daně za druhé pololetí letošního roku. Právě v tomto období je to pro ně nejdůležitější, protože jsou žně, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka Zemědělci budou mít nárok na vrácení části spotřební daně z některých pohonných hmot. Konkrétní výše vratky je 40 % u nafty a 57 % u motorové nafty s příměsí řepkového oleje. Stejné částky se do zemědělské prvovýroby vracely v roce Takzvaná zelená nafta podpoří aktivně hospodařící zemědělce, kteří většinu pohonných hmot spotřebovávají při práci na polích a nepodílejí se tak na opotřebovávání komunikací, na jejichž opravu je spotřební daň primárně určena, uvedl Marian Jurečka. O daňovou úlevu žádá v České republice přibližně 13 tisíc zemědělských podnikatelů. Pokud by zelená nafta nebyla opět zavedena, mohlo by to vést k omezení produkce ovoce, brambor, chmele nebo kukuřice. Prodražení výroby by mělo dopad i na chovy drůbeže a prasat, tedy v oblastech, které patří mezi priority Ministerstva zemědělství, protože pomáhají na venkově zachovat pracovní místa. HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE Ministr zemědělství Jurečka: Obchodní řetězce musí víc podporovat kvalitní české potraviny. Ohlídáme si to Ministr zemědělství Marian Jurečka se dnes sešel se zástupci největších obchodních řetězců v České republice. Jednali spolu o zvýšení podílu českých potravin v obchodech, o zlepšení kvality nabízeného zboží a také o obchodní etice, zejména o výši marží například u biopotravin. Obchodní řetězce se nemůžou řídit jenom vidinou nejvyššího zisku. Velmi důležité je, aby nabízely kvalitní zboží českých výrobců a producentů, protože zákazníci takové potraviny vyžadují. Také by to podpořilo české zemědělce. Na jakost potravin i na etiku obchodování se chceme ještě více zaměřit a ohlídat je rovněž prostřednictvím častějších kontrol našich dozorových orgánů, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Mnohé obchody se už dnes snaží nabízet více jakostního zboží českého původu než v minulých letech. Podle ministra zemědělství by se ale situace na trhu mohla i dál zlepšovat. Setkání se zástupci velkých obchodních řetězců působících v České republice inicioval ministr Jurečka. Cílem bylo zahájit vzájemný a otevřený dialog, který by měl vést ke zkvalitnění nabídky potravin. Od začátku příštího roku začne platit novela zákona o potravinách, která umožňuje udělovat vyšší sankce za nekvalitní potraviny. Budu prosazovat, aby v případě opakovaných prohřešků kontroloři neváhali a maximální pokutu udělili. Samozřejmě dávám přednost tomu, aby problémy vůbec nenastaly, i proto jsem svolal dnešní setkání, řekl Marian Jurečka. 3

4 Za porušení kvalitativních požadavků nebo za špatně označené potraviny hrozí podle novely potravinářského zákona peněžitý trest až 10 milionů korun, doposud to jsou jen 3 miliony. Za nebezpečné a zdravotně závadné potraviny mohou dostat výrobci sankci až do výše 50 milionů korun. Na dnešním jednání se ministr a šéfové obchodních řetězců věnovali i etice podnikání, tedy nutnosti sledovat kvalitu potravin a také výši obchodních marží, které jsou v některých případech, zejména u biopotravin, nepřiměřené. Marže řetězců jsou někdy výrazně nadsazené oproti cenám, za něž biopotraviny vykupují od producentů. Tím se deformuje trh a poškozeni jsou jak bioproducenti často čeští a moravští zemědělci; tak i zákazníci. Chci se zástupci obchodníků dál jednat, jak nepřiměřené marže upravit, což by mělo mít vliv i na snižování ceny biopotravin, po kterých stále roste poptávka, uvedl ministr Jurečka. Dalším tématem bylo plýtvání a efektivní využití potravin těsně po datu trvanlivosti. Snahou ministra Jurečky je, aby se takové zboží dostalo do potravinových bank, které je rozdělí mezi lidi v hmotné nouzi. HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE Ministr zemědělství Marian Jurečka: Mezi Českem a Moldavskem je vysoký potenciál pro rozvoj vzájemného obchodu Vzájemná spolupráce v oblasti zemědělství a rozvoje venkova mezi Moldavskou republikou a Českou republikou, posílení obchodu se zemědělskými produkty, zejména vývoz a propagace moldavských vín, zahraniční rozvojová spolupráce a také kooperace v oblasti zemědělské techniky. To byla hlavní témata, o kterých dnes v Praze jednal ministr zemědělství Marian Jurečka se svým moldavským kolegou Vasilem Bumacovem. Ministr Jurečka nastolil rovněž téma aktuální politické situace na Ukrajině. V oblasti zemědělství jsou nyní v běhu dva projekty rozvojové spolupráce. Tím prvním, za 15,5 milionu korun, je podpora produkce ovoce a zeleniny s přidanou hodnotou, který reaguje na situaci moldavského zemědělského sektoru. Ten má přes svůj význam pro tamější ekonomiku nízkou míru výnosů a vysoký cenový rozptyl zemědělských produktů. Druhým projektem v hodnotě 22 milionů korun je vytvoření vinařského registru v Moldavsku, kdy náš resort zajišťuje většinu odborných prací a konzultací v oblasti know-how. Vznik tohoto registru by měl Moldavsku zásadně pomoci při jednání s Evropskou unií o dotacích pro vinaře, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Pokud jde o zemědělskou techniku, v Moldavsku je prostor pro větší české dodávky. Jde o spoluúčast na investicích, hlavně infrastrukturálního charakteru nebo na rozvojových programech, zejména pro zemědělsko-potravinářský a zpracovatelský průmysl. V zemi je i poměrně velká poptávka po zemědělských a zpracovatelských technologiích, jako jsou například mrazírny, chladírny, skladovací systémy a výrobny ovocných nápojů. Obrat českého agrárního obchodu s Moldavskem vykazuje od roku 2009 rostoucí trend, a to díky dovozu i vývozu. V roce 2013 dosáhl obrat hodnoty 321 milionů korun. Dovoz agrárních produktů do ČR meziročně vzrostl o více než 63 % na 222 milionů korun v roce 2013, což je dosud nejvyšší výsledek. Mezi nejvýznamnějšími dovozními položkami jsou víno, sušené ovoce, zavařeniny, slunečnicová semena a kvašené nápoje. V posledních letech se ve větším množství dováží také vlašské ořechy a lněná semena. Loni také oproti roku 2012 znatelně vzrostl agrární export do Moldavska, a to o téměř 77 % na 99 milionů korun. Nejvýznamnějšími položkami českého vývozu jsou dlouhodobě slad, potravinové přípravky, mák a přípravky do polévek. V posledních letech se podstatně zvyšuje také vývoz piva a sušeného mléka. HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE Plýtvání potravinami Evropská komise odhaduje, že jen v EU se každoročně vyplýtvá 90 milionů tun potravin, což je asi 100 kg na osobu. Velká část těchto potravin je ještě vhodná k lidské spotřebě. Podle Evropské komise rostoucí počet analýz zpochybňuje dlouhodobou udržitelnost nynějších trendů v produkci a spotřebě potravin. Potravinový systém má i velký vliv na životní prostředí emisemi skleníkových plynů, využíváním vody a půdy a užíváním chemických hnojiv a pesticidů. Cílem Evropské komise je snížení potravinového odpadu do roku 2020 o 50 %. Bližší informace naleznete na stránkách: ec.europa.eu Ministerstvo životního prostředí Komplexní problematiku odpadů řeší ministerstvo životního prostředí v programu předcházení vzniku odpadů v ČR, bližší informace naleznete na stránkách: Potravinová banka Fungujícím opatřením snižujícím vznik odpadů z potravin a využívání potravin jsou potravinové banky. Shromažďují zdarma potraviny, skladují a přidělují je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc potřebným lidem. Bližší informace naleznete na stránkách: www. potravinovabanka.cz Potravinářská komora ČR Potravinářská komora ČR vytvořila dokument Programy prevence vzniku odpadů, který mapuje hospodaření s odpady vznikajícími v potravinářském průmyslu a předcházení vzniku odpadu v jednotlivých společnostech v ČR. Bližší informace naleznete na stránkách: www. foodnet.cz Na těchto stránách naleznete též český překlad společného prohlášení k plýtvání s potravinami FoodDrinkEurope a Evropské federace potravinových bank zahrnující provozovatele potravinářských podniků napříč evropským dodavatelským potravinářským řetězcem Každý drobek se počítá. Původní verzi v angličtině naleznete na stránkách: everycrumbcounts.eu ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR; Českému zemědělství a potravinářství nově pomohou v exportu zemědělští diplomaté Ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek dnes podepsali memorandum o spolupráci, které může zlepšit pozici českého exportu zemědělských a potravinářských výrobků na trzích mimo EU. Napomoci tomu mají diplomaté-experti v oblasti zemědělství, potravinářství a navazujících technologií. 4

5 Memorandum o spolupráci poprvé otevírá Ministerstvu zemědělství přístup do sítě pro podporu českého exportu. Pokud jde o teritoriální rozmístění, byly na základě analýz řady kritérií vybrány následující destinace: Rusko, Ukrajina, Čína, Saúdská Arábie a Srbsko. První zemědělští radové by měli zahájit činnost ještě v tomto roce. Ustanovení o zřízení pozic zemědělských diplomatů a jejich vysílání na vybraná velvyslanectví v zemích s vysokým potenciálem růstu vzájemné výměny, případně investic, nabídne českým podnikatelům přímou podporu prostřednictvím specialisty z oboru, který jim mimo jiné umožní celý proces získávání zakázek i přístup ke službám díky své odbornosti zrychlit. Hlavním úkolem zemědělských diplomatů bude hlavně obchodní spolupráce v oblasti zemědělských a potravinářských produktů a souvisejících výrobních a zpracovatelských technologií. Náplní práce agrodiplomatů bude především hledání nových exportních možností pro naše podnikatele, řekl ministr Marian Jurečka. Po vyhodnocení účinnosti této iniciativy budeme zvažovat rozšíření nebo úpravu cílových zemí, dodal ministr zemědělství. Ministr Zaorálek zdůraznil, že dnes podepsané memorandum představuje první komplexní řešení podpory zemědělského a potravinářského exportu. Jsem rád, že spolu s Ministerstvem zemědělství stojíme na startovní čáře k nové spolupráci mezi našimi resorty v oblasti ekonomické diplomacie. Je to důkaz toho, že v naší vládě umíme společně pracovat ku prospěchu českého hospodářství a ekonomického růstu. Díky posílení našich zastupitelských úřadů v zahraničí můžeme efektivněji hledat zakázky pro naše firmy i na trzích mimo EU. Vytváříme si tak předpoklad pro navázání na dobrou tradici, kterou české potravinářské a zemědělské firmy i díky vyspělým technologiím v zahraničí mají, řekl ministr Lubomír Zaorálek. Většina zemědělsko-potravinářského vývozu ČR míří na trhy zemí EU (zhruba 90 %). Pozitivní trend růstu vývozu z posledních let je však vhodné rozdělit i za hranice EU. Důsledky nedávné ekonomické krize prokázaly, že přílišná závislost pouze na trzích v EU není výhodná. Proto přišlo Ministerstvo zemědělství s konceptem specializovaných diplomatů pro oblast zemědělství a potravinářství, kteří se v rámci ekonomické diplomacie zaměří právě na tuto oblast. Příkladem možné spolupráce jsou dodávky kvalitních českých potravin (zejména pivo, chmel, destiláty, mléčné výrobky, cukrovinky), zemědělských strojů a zařízení (malá mechanizace, traktory, bioplynové stanice), potravinářských technologií (minipivovary, balicí a stáčecí linky) nebo biotechnologií (moderní vakcíny, veterinární přípravky apod.). HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE Ministr zemědělství Jurečka: Hledáme řešení, jak zabránit černému trhu s vínem Černý trh s tichým vínem, kam spadají i daňové úniky z pančovaných vín, byl hlavním bodem dnešního setkání ministra zemědělství Mariana Jurečky se zástupci vinařů, výrobců destilátů, Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a Celní správy ČR. Problematikou se bude zabývat vznikající meziresortní komise. Odborníci Ministerstva zemědělství nyní analyzují návrhy na řešení problému pančování a černého trhu s vínem, které jsme obdrželi například od vinařů, podnikatelů a samozřejmě od našich inspektorů ze SZPI. A už více než rok velmi dobře funguje dohoda mezi Ministerstvem a Generálním ředitelstvím cel, která umožňuje dozorovým orgánům používat data celníků o převozech a dovozech vín do Česka, a to přímo z registru vinic. Tyto údaje jsou důležité pro lepší ochranu spotřebitelů a vinařů před falšováním vín, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Mezi základní návrhy, kterými se chce Ministerstvo zemědělství zabývat, je zejména posílení a účinnější zacílení kontrol v této oblasti jak ze strany SZPI, tak i Celní správy. Zároveň se ukazuje jako nezbytné zpřísnění sankčních opatření a podmínek pro prodej sudového vína nebo zavedení povinnosti zdokumentování veškeré přepravy a dovozu vína. Nezbytná je spolupráce na meziresortní úrovni, neboť předpokládané výstupy mohou mít dopady do několika zákonů, například do zákona o spotřební dani, živnostenského zákona, nebo trestního zákoníku. Již nyní se podařilo v rámci novely zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci postihovat nepoctivé producenty. Pokud inspektoři odhalí pančované víno, budou mít pravomoc přikázat jeho likvidaci. Nepoctiví výrobci už totiž nebudou moci spoléhat na to, že zpracováním vína na ocet nebo líh získají aspoň částečný zisk. Naopak, budou muset uhradit náklady na likvidaci vína, které nebylo vyrobeno podle povolených postupů, uvedl ministr Jurečka. Přísnější pravidla zamezí šíření nekvalitních nebo falešných vín neznámého původu na našem trhu. Dozorové orgány budou mít pravomoc nařídit zákonné zničení falšovaných vín, likérových vín, šumivých vín a částečně zkvašeného hroznového moštu. HYNEK JORDÁN, ŘEDITEL ODBORU KOMUNIKACE MZE Veřejnost ocenila mobilní aplikaci Potraviny na pranýři Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zvítězila s projektem Potraviny na pranýři v anketě Mobilní aplikace roku v kategorii Aplikace pro lepší svět. Výsledky oznámil pořadatel ankety TUESDAY Business Network během včerejšího slavnostního večera. Celkové pořadí určily hlasy veřejnosti, ankety se účastnilo kolem hlasujících. Mobilní aplikaci Potraviny na pranýři spustila SZPI v září 2013 a v současnosti ji využívá přes spotřebitelů. Jejím prostřednictvím se mimo jiné mohou uživatelé seznámit s nebezpečnými, falšovanými a nejakostními potravinami, které inspekce zjistila v tržní síti. Dále pomocí GPS modulu aplikace informuje spotřebitele, ve kterých prodejnách v okolí zjistila SZPI pochybení. Aplikace také umožňuje spotřebiteli podat podnět inspektorátu SZPI přímo z prodejny, kde narazil na závadnou potravinu. Služba je k dispozici spotřebitelům bezplatně a je možné ji instalovat na mobilní telefony a tablety s operačními systémy Android, ios (Apple) a Windows Phone. Inspekce aplikaci průběžně doplňuje o další služby. Novinky mohou spotřebitelé očekávat i v nejbližší době. Mobilní aplikace je odnoží webového portálu Potraviny na pranýři, na kterém SZPI od roku 2012 zveřejňuje detailní výsledky svých kontrol, zejména zjištění nebezpečných, falšovaných a nejakostních potravin v prodejnách a ve výrobně potravin a radí spotřebitelům, jak přede- Vinařský věstník 03/2014 5

6 jít nákupu nevyhovujícího zboží na často nepřehledném trhu s potravinami. Portál navštívilo téměř spotřebitelů a dvakrát získal ocenění Křišťálová lupa v kategorii Veřejně prospěšná služba. SZPI vnímá vítězství v kategorii Aplikace pro lepší svět jako ocenění práce všech zaměstnanců, bez jejichž každodenního přispění by nebylo možné veřejnosti tyto služby poskytovat. ZDROJ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR, Aktuální výsledky kontrol medů v obchodní síti Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uskutečnila mimořádnou kontrolu medů v maloobchodní síti se zaměřením na hodnocení jakostních parametrů, které indikují zejména falšování. Z celkem 30 vzorků medu nevyhovělo požadavkům právních předpisů 18 vzorků. U všech nevyhovujících medů laboratorní analýza prokázala hodnoty, které jsou považovány za důkaz falšování nebo neodborného zacházení, které snižuje jakost potraviny. Kontrola u nevyhovujících vzorků prokázala především následující pochybení: Přidání barviva karamel E150d (nepovolená složka slouží k dobarvení světlých a ředěných medů) 9 nevyhovujících vzorků, Přidání oligosacharidů (nepovolená složka slouží k ředění medu) 1 nevyhovující vzorek, Nižší než požadovaná aktivita enzymu diastáza (indikuje sníženou jakost medu ředěním nebo neodborným zacházením) 11 nevyhovujících vzorků, Vyšší než povolená přítomnost hydroxymetylfurfuralu (indikuje sníženou jakost medu neodborným zacházením) 10 nevyhovujících vzorků. Z výsledků analýzy vyplývá, že 4 vzorky nevyhověly ve 3 sledovaných parametrech najednou, 5 vzorků nevyhovělo ve 2 sledovaných parametrech. Med je dle příslušné legislativy jednosložkovou potravinou, do které je zakázáno přimíchávat jiné složky s výjimkou jiných druhů medu. Inspekce vzorky odebrala na základě stanovení rizika při zohlednění výsledků kontrol v minulosti a podnětů spotřebitelů. S prodejci SZPI zahájí správní řízení o uložení pokuty a zároveň výsledky kontrol předala Státní veterinární správě k využití při kontrolách výrobců a dovozců. MGR. PAVEL KOPŘIVA - TISKOVÝ MLUVČÍ, STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE V červnu přibylo na webu Potraviny na pranýři ( 9 vzorků vína 3 vína jsou z Maďarska, 2 z Bulharska, 2 jsou tuzemská a po jednom ze Slovenska a EU. Důvodem zákazu prodeje byl přídavek syntetických barviv, vody (u Maďarského 65 %), přídavek syntetického glycerolu (víno původem ze Slovenska plněné pro Víno Mikulov), stejně tak u jednoho bulharského vína a u druhého i přídavek vody. Dvě tuzemská víno byla zoxidovaná (výrobce Vítězslav Osička Velké Bílovice) a víno z EU mělo myšinu. Jedno víno z Maďarska obsahovalo vyšší množství těkavých fenolických látek. ZDROJ: SZPI/JS Z časopisu STATISTIKA A MY Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 je více než 37 % německých domácností domácnostmi jednotlivců. osaměle žije 13,4 mil. obyvatel německa, tj. 17,1 %. V téměř šestině těchto domácností žijí osoby mladší 30 let. domácnosti jednotlivců jsou nejčastějším typem německé domácnosti. Ve městech, v nichž žije 100 tis. a více obyvatel, bylo evidováno 42 % z domácností jednotlivců. Podle výsledků sčítání lidu, které se v Německu konalo v roce 2011, z 21,4 mil. zaměstnaných mužů jich 1,5 mil. (6,8 %) zastávalo vedoucí pozici. Mezi ženami, kterých bylo celkem zaměstnáno18,2 mil., jich na vedoucích místech pracovalo 0,6 mil, tj. 3,1 %. Migrační saldo v Rakousku se v roce 2013 meziročně o čtvrtinu zvýšilo a dosáhlo hodnoty 55 tis. osob. V uplynulém roce se do Rakouska přistěhovalo 151 tis. osob a 97 tis. osob se vystěhovalo. Roste význam univerzit. Pokud v období ve zpracovatelském průmyslu spolupracovalo na technických inovacích s vysokou školou 13 % podniků, tak v období už to bylo 16,6 %. Zřetelněji to lze vidět na hodnocení vysokých škol. V období 2004 ZDROJ: ČSÚ 2006 je považovalo za nejcennějšího partnera pouze 2,2 % podniků, v období to bylo již 5,4 %. Nejvíce s nimi spolupracují velké podniky ve zpracovatelském průmyslu (28,7 %). Na vývoji nových služeb s vysokými školami spolupracovalo 37,7 % a na vývoji nových výrobků 17 % podniků. Limitujícími faktory, které brání užší spolupráci, jsou mnohdy obtíže spojené ochranou know-how (i obchodního tajemství), náročnost vývoje a také například ne vždy flexibilní přístup ze strany univerzit k požadavkům podniků. 6

7 Ze Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR Celkový trh s biopotravinami v ČR: Celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu dosáhl v roce 2012 přibližně 2,4 mld. Kč. Z toho spotřeba biopotravin v ČR činila 1,78 mld. Kč, (což je nárůst o 6,7 % proti roku 2011) a vývoz biopotravin vzrostl na cca 624 mil. Kč (z toho reexport činil 133 mil. Kč, tj. 21 %). Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává pod hranicí 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů se pohybuje mezi 0,6 0,7 %. Z celkové spotřeby biopotravin činil obrat v maloobchodě mil. Kč. Ve veřejném stravování se obrat meziročně zdvojnásobil na 20 mil. Kč a téměř 105 mil. Kč dosáhl obrat přímého prodeje (jde zejména o přímý prodej z ekofarem). Nejvíce biopotravin nakoupí čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (64,4 %, tj. za 1,1 mld. Kč v roce 2012), na druhém místě Švýcarsko Dánsko Lucembursko Lichtenštejnsko Rakousko Švédsko Německo Francie Nizozemí Norsko pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (19,0 %). Téměř 5 % biopotravin se nakoupilo v lékárnách. Podíl přímého prodeje jak ze dvora, tak i od výrobců a distributorů zaznamenal nárůst na téměř 6 %. Prodej přes drogistické řetězce (zejména dm drogerie markt s.r.o.) setrval na úrovni okolo 3 %. Nejméně biopotravin se prodalo v nezávislých drobných prodejnách potravin (1,4 %) a i přes téměř dvojnásobné zvýšení zůstává na nízké úrovni uplatnění bioprodukce přes gastronomická zařízení a provozovny veřejného stravování. Hlavní kategorií biopotravin s největším objemem prodejů je dlouhodobě kategorie Ostatní zpracované potraviny (34% podíl, přičemž 45 % tvoří hotové pokrmy typu dětských výživ), následovaná kategoriemi Mléko a mléčné výrobky (20 %) a Ovoce a zelenina (14 %, zahrnující spotřeba na obyvatele (EUR) Graf 1: Evropa: 10 zemí s nejvyšší roční spotřebou biopotravin na obyvatele (EUR), Zdroj: OrganicDataNetwork survey 2013 based on national data sources and FiBL-AMI Survey 2014 Počet podniků vyrábějící biovíno v ČR: Rybníky 77 (78) ovocné a zeleninové šťávy). Z pohledu meziročního vývoje došlo k největšímu nárůstu u kategorií Nápoje a Zpracované a konzervované maso. Naopak největší pokles zaznamenala kategorie Masné výrobky. Na konci roku 2012 bylo v ČR registrováno 448 výrobců biopotravin, resp. 495 výrobních provozoven, což oproti roku 2011 představuje navýšení o 6,2 % a určité oživení. Počet výrobců při započítání všech provozoven meziročně poklesl o 23,4 %, což bylo způsobeno omezením činnosti společnosti BILLA, spol. s r.o., která snížila počet registrovaných provozoven ze 197 na 20. V průběhu roku 2013 počet výrobců biopotravin opět mírně stoupl, a to o 4,9 %. Registrováno bylo 470 výrobců biopotravin, respektive 499 výrobních provozoven. V průběhu roku 2013 ukončila společnost BILLA, s. r. o. zcela dopékání biopečiva ve svých provozovnách a zůstává registrována již jen jako distributor biopotravin. Ze získaných údajů však vyplývá, že z celkového počtu 448 výrobců biopotravin jich zhruba 40 % svou činnost v roce 2012 ve skutečnosti vůbec neprovozovalo z důvodu běžícího přechodného období či ukončení činnosti z důvodů nedostatku zakázek. Dle počtu výrobců patří k nejčastějším činnostem zpracování masa a výroba masných výrobků, zpracování mléka a mléčných výrobků a zpracování zeleniny a ovoce. Významný zůstává také počet registrovaných výrobců vína (75 v roce 2012), z nichž jich podstatná část mohla již v roce 2012 realizovat výrobu biovína, a to jednak díky skončenému přechodnému období a dále pak s ohledem na přijetí nového nařízení a pravidel pro zpracování biovína. Celkový obrat výrobců biopotravin v roce 2012 dosáhl 1,474 mld. Kč, 7

8 což představuje nárůst o téměř 6,5 % proti obratu 1,384 mld. Kč v roce V tomto obratu je však zahrnut i celkový obrat mix subjektů, které kromě vlastní výroby biopotravin distribuují i výrobky jiných dodavatelů. (Jinými slovy obrat prodeje vlastních výrobků vyrobených v ČR registrovanými výrobci činil cca mil. Kč a zbývajících 284 mil. Kč tvoří prodej cizích výrobků a jedná se spíše o distributorskou činnost). Velikost trhu s biopotravinami Po výrazném nárůstu trhu biopotravin v letech došlo v letech 2009 a 2010 ke stagnaci obratu okolo 1,6 mld. Kč. Od roku 2011 došlo opět k oživení, které pokračovalo i v roce 2012 a trh biopotravin v ČR (tj. domácí spotřeba) vzrostl meziročně o dalších 6,7 % na 1,78 mld. Kč. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů však zůstává pod 1% hranicí a průměrná roční spotřeba na obyvatele nepřesahuje 200 Kč. Nápoje zaznamenaly oproti roku 2011 velké změny ve způsobu distribuce. Nově převažuje přímý prodej (42 %), což představuje výrazný nárůst oproti roku 2011 (okolo 20 %), jedná se zejména o prodej vína. Maloobchodní řetězce a specializované prodejny si drží svůj podíl do 20 %. Přímý prodej byl v roce 2012 nejčastěji využit k prodeji masa a masných výrobků a dále ovoce a zeleniny a nápojů (nejčastěji vína z ekofarem). ZDROJ: ANDREA HRABALOVÁ A PAVLA WOLLMUTHOVÁ, ÚZEI Ze zprávy o stavu zemědělství za rok 2013 Národní hospodářství ČR a pozice agrárního sektoru V roce 2013 došlo v ČR k poklesu HDP, který meziročně ve stálých cenách činil 0,9 %, a pokračoval tak trend zaznamenaný již v roce V průběhu roku se pokles hospodářské výkonnosti postupně zmírňoval a ve čtvrtém čtvrtletí byl již zaznamenán významný růst. Pokles HDP byl v roce 2013 v ČR hlubší, než jaký vykázaly státy eurozóny ( 0,5 %), přičemž EU 28 jako celek vykázala velmi mírný růst (0,1 %). Obecná míra nezaměstnanosti se v roce 2013 proti roku 2012 nezměnila % 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0 3,16 2,25 3,08 2,96 1,94 1,93 1,79 2,87 2,84 a v celoročním průměru činila 7,0 %. Nezaměstnanost měla přitom v průběhu roku 2013 spíše klesající trend. Průměrná míra nezaměstnanosti byla i v roce 2013 v ČR významně nižší než průměr všech členských států EU (10,9 %) i eurozóny (12,1 %), kde v roce 2013 došlo k nárůstu míry nezaměstnanosti o 0,4 p. b. (EU 28), resp. o 0,7 p. b. (eurozóna) ve srovnání s rokem Odvětví zemědělství se podílelo podle statistiky národních účtů v roce 2013 na celkové tvorbě HPH v základních b. c. 1,57 %, což představuje meziroční nepatrný nárůst o 0,02 p. b. 1,66 2,64 2,63 2,62 2,63 Podíl odvětví zemědělství na celkové tvorbě HPH v základních b. c., podle statistiky národních účtů (%) Podíl zaměstnanosti v odvětví zemědělství na celkovém počtu pracovníků NH ČR (%) rok Zdroj: ČSÚ, MF 1) Odvětví zemědělství včetně nezemědělské činnosti zem. podniků, myslivosti a souvisejících činností 1,09 1,55 1,55 1,57 V případě potravinářského průmyslu ke změně podílu na celkové tvorbě HPH, který činil 2,44 %, nedošlo. Vývoj cen zemědělských výrobců v roce 2013 vykázal meziroční nárůst o 4,5 %, čímž převýšil tempo růstu CZV v roce 2012, které činilo 3,8 %. Podle údajů ČSÚ došlo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství v roce 2013 k poklesu počtu zaměstnanců o 0,9 % proti roku Současně však došlo k nepatrnému zvýšení podílu zaměstnanců odvětví na celkovém počtu zaměstnanců o 0,01 p. b. na 2,63 %. Z toho podíl zaměstnanců v samotném zemědělství (včetně myslivosti a souvisejících činností) dokonce vzrostl o 0,02 p. b. Zemědělství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a zaostává v úrovni průměrných mezd za průměrem ČR. V roce 2013 se toto zaostávání snížilo na úroveň 80 %. Růst nominální mzdy zaměstnanců v zemědělství na přepočtené osoby činil 2,8 % a byl o 2,7 p. b. vyšší než průměr celkového růstu mezd v ČR. Protože růst nominální mzdy v zemědělství byl vyšší než míra inflace, došlo zde k nárůstu reálné mzdy o 1,4 %. Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2013 zvýšil o 0,07 p. b. na 4,08 %. Zatímco celkové výdaje státního rozpočtu se v roce 2013 meziročně zvýšily o 1,8 %, výdaje státu do odvětví zemědělství se zvýšily ve srovnání s rokem 2012 o 3,8 %. 8

9 Půda a vlastnické vztahy Zemědělský půdní fond představoval k podle evidence katastru nemovitostí celkem 4 219,9 tis. ha, tj. 53,5 % z rozlohy státu. Proti roku 2012 došlo ke snížení rozlohy zemědělské půdy o cca 4,5 tis. ha, tj. o 0,1 %. Meziroční úbytek ZPF v roce 2013 spočíval podle ČÚZK především ve snížení výměry orné půdy o 7,4 tis. ha, což je úbytek větší cca o 0,2 tis. ha oproti roku Narostla výměra druhu pozemku trvalé travní porosty o 2,9 tis. ha, tedy o 0,7 tis. ha více než v roce Výměra lesní půdy narostla o 1,8 tis. ha a výměra kategorií zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy o 2,3 tis. ha. Stále se zvyšuje výměra zahrad (o 0,2 tis. ha) a vodních ploch (o 0,4 tis. ha), úbytek plochy ovocných sadů dosáhl 0,2 tis. ha. Výměra chmelnic nevýrazně klesá, výměra vinic naopak stoupá o 0,1 tis. ha. Podíl pronajaté zemědělské půdy na celkové obhospodařované ploše je po Slovensku v českém zemědělství nejvyšší ze všech zemí EU. Přitom ovšem více než jedna třetina pronajaté půdy obhospodařované zemědělskými podniky právnických osob připadá na půdu ve vlastnictví jejich členů nebo vlastníků (společníků). Celkově činil podíl pronajaté půdy v roce 2013 zhruba 75 % a dlouhodobě (od počátku transformace) klesá, zatímco podíl vlastní obhospodařované půdy narůstá. Prodejní ceny zemědělské půdy v ČR v roce 2013 narostly, ve srovnání se státy EU 15 jsou však stále na nižší úrovni. Naproti tomu nájemné za zemědělskou půdu vzrostlo v roce 2013 zhruba o deset procent a průměrné nájemné za hektar zemědělské půdy dosáhlo úrovně cca Kč při poměrně vysoké variabilitě v závislosti na charakteristikách pronajímaného pozemku a době uzavření nájemní smlouvy. Rostlinná produkce Z celkové sklizňové plochy obilovin v ČR v roce 2013, tj ,1 tis. ha (meziročně menší o 2,8 %), zaujímaly největší podíl pšenice (829,4 tis. ha, tj. 58,7 % celkové plochy) a ječmen (349,0 tis. ha, 24,7 %). Třetí nejvýznamnější obilovinou byla kukuřice na zrno s výměrou 96,9 tis. ha, podílející se 6,9 % na celkové ploše obilovin. Na sklizňové ploše obilovin se dále podílelo triticale (46,8 tis. ha, 3,3 %), oves (43,6 tis. ha, 3,1 %), žito (37,5 tis. ha, 2,7 %) a ostatní obiloviny, především proso, čirok a pohanka (10,0 tis. ha, tj. 0,7 % celkové plochy obilovin). Produkce obilovin, sklizených v ČR v roce 2013, dosáhla výše 7 512,6 tis. t, což proti předchozímu méně úrodnému roku představuje nárůst o 13,9 %. Objem produkce je téměř srovnatelný s průměrem předchozích 10 let, jenž činí 7 437,4 tis. t. Na celkové produkci se podílela nejvyšším objemem pšenice, a to 4 700,7 tis. t (tj. 62,6 %), ječmene bylo sklizeno 1 593,8 tis. t (21,2 %), kukuřice 675,4 tis. t (9,0 %) a dalších obilovin (triticale, žito, oves a minoritní druhy) celkem 542,8 tis. t. Cukrová řepa pro výrobu cukru se v ČR v roce 2013 pěstovala na ploše 52,7 tis. ha (101,9 % skutečnosti předchozího roku). Průměrný výnos cukrové řepy při skutečně dosažené cukernatosti dosáhl hodnoty 62,79 t 1 (ve srovnání s rokem 2012/13 byl o 6,5 % nižší). Cukernatost řepy se ve srovnání s rokem 2012/13 v průměru zvýšila o 3,5 % na 17,59 %. Podle předběžných údajů se výroba bílého cukru vyrobeného v ČR v roce 2013/14 snížila o 4,3 % na 512,3 tis. t. V ČR v hospodářském roce 2013/14 pokračoval trend snižování produkční plochy brambor. Meziročně klesly produkční plochy brambor celkem (se zápočtem ploch domácností) o 2,6 % na 29,3 tis. ha. Celková nabídka brambor ve výši 968,9 tis. t představovala proti roku 2012/13 pokles o 9,1 %. Dle definitivních údajů o sklizni zveřejněných ČSÚ byla sklizňová plocha olejnin v marketingovém roce 2013/14 celkem 486,9 tis. ha, což představuje meziroční nárůst o 3,4 %. Průměrný hektarový výnos meziročně rovněž mírně vzrostl, a to na 3,15 t/ha. Celková produkce olejnin se tak výrazně meziročně značně zvýšila (o 26,7 %) a dosáhla 1533,7 tis. t, z čehož 94,1 % tvořila produkce řepky. Řepka olejná se v marketingovém roce 2013/14 pěstovala v ČR na rekordně rozsáhlé produkční ploše 418,8 tis. ha, což představuje meziroční nárůst o 4,4 %. Objem produkce řepky proti předchozímu roku vzrostl o 30,1 % na 1 443,2 tis. t, a to především díky vysokému průměrnému výnosu 3,45 t/ha (jenž byl historicky druhý nejvyšší od roku 2004, kdy bylo dosaženo 3,60 t/ha). Podle údajů ÚKZÚZ činila v roce 2013 celková sklizňová plocha chmele v ČR ha a sklidilo se celkem 5 329,8 t chmele (meziročně o 23,1 % více) s průměrným výnosem 1,23 t/ha (2012 0,99 t/ha). V roce 2013 bylo v rámci dotačního programu 3.h.) uznaná certifikovaná sadba vyplaceno celkem 17,9 mil. Kč, což je o 14 mil. Kč více v porovnání s rokem Celkem bylo tak vysázeno ks certifikované sadby na ploše 417,35 ha, což je o 200,75 ha více proti roku V roce 2013 byla obnova porostů provedena odrůdami ŽPČ (344,2 ha), Sládek (31,8 ha), Kazbek (17,4 ha), Premiant (16,1 ha) Saaz Late (5,6 ha) a Saaz Special (1,9 ha). Podle údajů ČSÚ činila v ČR v roce 2013 celková produkce ovoce (včetně dopočtu domácností) 311,4 tis. t. Tato úroda byla o 4 % vyšší v porovnání se sklizní ovoce v roce V ČR výměra pěstební plochy zeleniny v roce 2013 nepatrně vzrostla na 12,6 tis. ha. Celková produkce zeleniny v roce 2013 byla 239,7 tis. t, tj. meziroční zvýšení o 3 %. V roce 2013 zůstal podle Registru vinic ÚKZÚZ produkční potenciál vinic v ČR stejný jako v roce předchozím a činil ha. Z toho bylo ha vinic osázených. Zbývající plochu tvořily vinice vyklučené (71 ha), s právem na opětovnou výsadbu vinic (853 ha) a stávající práva na výsadbu v rezervě (1 245 ha). Dvě třetiny plochy vinic byly osázeny moštovými bílými odrůdami a jedna třetina odrůdami moštovými modrými. Zanedbatelný podíl (necelé 0,5%) připadl na stolní a podnožové odrůdy. Agrární zahraniční obchod (AZO) Obrat českého AZO se v roce 2013 meziročně zvýšil o 20,2 mld. Kč, tj. o 6,3 %, na 341,5 mld. Kč. Z toho vývoz vzrostl o 10,6 mld. Kč, tj. o 7,2 %, na 158,9 mld. Kč, a dovoz o 9,6 mld. Kč, tj. o 5,5 %, na 182,6 mld. Kč. Vzhledem k vyšší hodnotě a tempu přírůstku na straně vývozu nežli dovozu poklesl schodek bilance českého AZO o 1,0 mld. Kč na 23,7 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se zvýšil o 1,3 p. b. na 87,0 %, což jsou nejpříznivější hodnoty od vstupu ČR do EU. Ke snížení záporné obchodní bilance však došlo jen v rámci AZO ČR s třetími zeměmi, a to o 1,1 mld. Kč na 12,2 mld. Kč, zatímco v rámci agrárního obchodu s ostatními členy EU se bilanční schodek nepatrně zvýšil o 76,5 mil. Kč na 11,5 mld. Kč. Ekonomické výsledky agrárního sektoru Rok 2013 představuje vůči výsledkům 2012 stabilizaci odvětví zemědělství s mírným nárůstem všech ukazatelů SZÚ v průměru o 4 %. Ekonomický výsledek v roce 2013 dosáhl hodnoty 16,7 mld. Kč. Přitom produkce zemědělského 9

10 odvětví vzrostla o 4,7 % (s téměř shodným růstem produkce RV i ŽV), mezispotřeba rostla o něco rychleji (o 5,5 %). Podílové ukazatele v letech 2012 a 2013 se téměř nezměnily. To také dokazuje stabilitu odvětví zemědělství v roce Nejvíce vzrostl podíl mezispotřeby na produkci zemědělského odvětví (o 0,59 p. b.) a naopak nejvíce poklesl podíl důchodu z faktorů na tomto ukazateli (o 0,61 p. b.). Z uvedených podílů vyplývá nevýznamné zhoršení efektivnosti celého odvětví. Ekonomická úroveň vyjádřená ukazatelem ČPH/AWU se zvýšila u podniků fyzických i právnických osob (o 6,6 % u PFO, o 2,9 % u PPO), zejména v důsledku meziročního zlepšení výnosové stránky hospodaření zemědělských podniků. Zlepšení ekonomické situace zemědělských podniků v roce 2012 bylo způsobeno vyššími realizačními cenami většiny hlavních rostlinných komodit a příznivějšími výkupními cenami vepřového a hovězího masa. Příznivě působila také vyšší užitkovost v živočišné výrobě. Nepříznivě naopak působil pokles cen kravského mléka průměrně o 6,2 % na 7,8 Kč/litr. Důsledkem vyšších cen zemědělských výrobců a vyšší užitkovosti v živočišné výrobě se průměrná celková produkce na hektar z. p. zvýšila o 6,1 %, produkce rostlinné výroby na hektar z. p. vzrostla o 3,5 % a produkce živočišné výroby na hektar z. p. o 5,5 %. K celkově lepší ekonomické úrovni zemědělských podniků přispěla i ostatní produkce, která se meziročně zvýšila o 30 % na Kč/ha. Podílela se tak 9,4 % na celkové hodnotě zemědělské produkce. Meziroční nárůst nákladů zemědělské výroby částečně zmírnil pozitivní vývoj výnosové úrovně podniků. Příčinou bylo zvýšení cen vstupů do zemědělství v roce Rozhodující měrou se na celkových nákladech podílí výrobní spotřeba. Náklady na výrobní spotřebu v přepočtu na hektar z. p. se v průměru zvýšily o 5,9 %, přičemž více vzrostly u PPO (o 5,8 %) než u PFO (4,1 %). Na zvýšení výrobní spotřeby v přepočtu na hektar se podílely všechny rozhodující přímé náklady. Souhrnné hodnocení agrární politiky Celkové podpory se v roce 2013 meziročně zvýšily ze 41,5 mld. Kč na 42,7 mld. Kč, tj. téměř o 3%. Podpory samotným zemědělským podnikům (tj. bez výdajů na tzv. obecné služby) se zvýšily z 33,8 mld. Kč na 35,1 mld. Kč, tj. o 3,9 %. Nejvíce k této meziroční změně přispělo meziroční zvýšení výdajů ze zdrojů EU o 7,2 % a z národních dotací MZe o 13,8 %. Největší podíl podpor připadl v roce 2013 na přímé platby (55,3 %), což představuje proti roku 2012 nárůst podílu o 4,1 p. b. Druhou největší složku podpor představují podpory v rámci PRV, jejichž podíl v roce 2013 na úrovni 25,9 % proti roku 2012 poklesl o 2,7 p. b. Podíl zdrojů EU na celkových podporách do českého agrárního sektoru se zvýšil ze 73,1 % v roce 2012 na 76,1 % v roce Podle klasifikace EU se největší část podpor nadále soustřeďuje v Pilíři I (podpora příjmů podniků). Podpory v tomto pilíři včetně podpory cen v roce 2013 zaujímaly 62,6 % z celkových podpor. Podíl podpor v rámci Pilíře II (podpory rozvoje venkova) tak meziročně klesl z 32,1 % na 30,1 %. Dlouhodobě nejvíce podpor připadá na podpory příjmů podniků (včetně plateb LFA), jejichž podíl se v obou sledovaných letech přesahuje 60 % (v roce 2013 téměř 65 %). Druhý největší objem podpor (kolem 15 % v obou sledovaných letech) se týká zlepšování vztahu zemědělství k životnímu prostředí a venkovu. Na úkor zvýšení důchodových podpor však došlo k výraznějšímu meziročnímu snížení podílu podpor na restrukturalizaci a modernizaci, tedy podpor vlastního zvyšování konkurenceschopnosti agrárního sektoru. Z uvedených údajů je zřejmé, že zemědělská politika ČR po vstupu do EU je prostřednictvím Pilíře I a plateb LFA nadále orientována více na podporu příjmů zemědělských podniků než na podpory směřující k potřebné restrukturalizaci a zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářství. Réva vinná víno V roce 2013 zůstal podle Registru vinic ÚKZÚZ produkční potenciál vinic v ČR stejný jako v roce předchozím a činil ha. Z toho bylo ha vinic osázených. Zbývající plochu tvořily vinice vyklučené (71 ha), s právem na opětovnou výsadbu vinic (853 ha) a stávající práva na výsadbu v rezervě (1 245 ha). Také v roce 2013 byla rozdělena část plochy státní rezervy, a to 64 ha, z toho ve vinařské oblasti Čechy 4 ha a ve vinařské oblasti Morava 60 ha. Zaregistrováno bylo v roce 2013, stejně jako v roce 2012, celkem 384 vinařských obcí s viničními tratěmi a s plochou ha. Evidováno bylo pěstitelů révy vinné (pokles o 6 pěstitelů), tj. včetně těch pěstitelů, kteří jsou registrováni jako pěstitelé, v současné době nemají osázenou plochu vinic, avšak disponují právy na opětovnou výsadbu vinic. Výměru vinic do 0,2 ha mělo 72 % vinohradníků, kteří obhospodařovali 11 % osázené plochy vinic v ČR. Vinice od 0,2 ha do 1,0 ha byly u 23 % pěstitelů s 18% podílem na celkové rozloze vinic. S narůstající výměrou obhospodařovaných vinic roste výrazně podíl plochy na celkové výměře vinic, ale prudce se snižuje podíl pěstitelů. Vinice s rozlohou od 1 ha do 5 ha byly pouze u 4 % vinohradníků a jejich rozloha činila 29 %. Největší podíl plochy vinic (42 %) patřil vinohradníkům s výměrou větší než 5 ha, kterou obhospodařovalo pouze 1 % zaregistrovaných pěstitelů. Podíl mladých výsadeb se proti roku 2012 zvýšil o 2 %. V průběhu roku 2013 bylo vysázeno 390 ha nových vinic. V mladých výsadbách je nejvíce z bílých odrůd zastoupena Pálava, u modrých odrůd má výraznou prioritu Rulandské modré. S ohledem na podporu výsadby vinic do roku 2004 je dosud podíl ploch mladých vinic významný. Ke konci roku 2013 byla struktura vinic z hlediska věkové struktury tvořena z 8 % mladými neplodnými výsadbami ve stáří do 4 let, z 16 % mladými plodnými vinicemi ve věku od 4 do 10 let a ze 48 % vinicemi v plné plodnosti, tj. ve stáří do 30 let. Nepatrně se snižuje podíl vinic nad 30 let, neboť některé jsou pěstiteli opouštěny pro nerentabilitu pěstování hroznů. Staré vinice (od 30 do 50 let) zaujímají 26 % celkové rozlohy vinic a 2 % ploch vinic jsou vinice přestárlé, tj. nad 50 let. Dvě třetiny plochy vinic byly osázeny moštovými bílými odrůdami a jedna třetina odrůdami moštovými modrými. Zanedbatelný podíl (necelé 0,5 %) připadl na stolní podnožové odrůdy. Největší výměru zaujímalo v roce 2013 z bílých odrůd Veltlínské zelené (1 616 ha), Müller Thurgau (1 544 ha), Ryzlink rýnský (1 257 ha) a Ryzlink vlašský (1 205 ha), z červených odrůd Svatovavřinecké (1 254 ha), Frankovka (1 167 ha), Zweigeltrebe (795 ha) a Rulandské modré (719 ha). Podle údajů ČSÚ se v roce 2013 v ČR sklidilo z 15,7 tis. ha plodných vinic celkem 74,7 tis. t moštových hroznů při průměrném hektarovém výnosu 4,8 t/ha. Proti předchozímu roku byla úroda moštových hroznů v roce 2013 o jednu čtvrtinu vyšší. Podle šetření prováděného každoročně Svazem vinařů ČR (SVČR) 10

11 činil v roce 2013 ve 107 členských podnicích, které zahrnují všechny formy vlastnictví, všechny velikostní skupiny a jsou rozmístěny ve všech vinařských podoblastech ČR, průměrný hektarový výnos moštových hroznů 5,5 t/ha, což byl meziroční nárůst o 1,2 t/ha. Průměrný hektarový výnos bílých hroznů dosáhl 5,3 t/ha (meziroční zvýšení o 1,3 t/ha) a modrých 5,9 t/ha (o 1,2 t/ha více než v roce 2012). Vyšší výnos modrých hroznů z jednotky plochy proti hroznům bílým je v posledních letech již stálým stavem. Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni roku 2013 v ČR tvořil 36 %. Přibližně 75 % podniků produkujících víno připravuje z modrých hroznů také víno růžové. K tomuto účelu bylo využito 23 % produkce modrých hroznů, což je téměř 8 % sklizně moštových hroznů. Po několika letech tak došlo k mírnému poklesu užití modrých hroznů za účelem výroby růžového vína. Průměrná cukernatost hroznů dosáhla v roce 2013 hodnoty 20,1 NM což bylo o 1,2 NM méně než v předcházejícím roce, ve kterém bylo dosaženo nejvyšší průměrné cukernatosti hroznů v ČR za dobu existence vinařského zákona. Ve sledovaných podnicích se cukernatost pohybovala v rozmezí 16,0 až 23,1 NM. Výsledky za vinařskou oblast Morava jsou prakticky totožné s celorepublikovými údaji. Ve vinařské oblasti Čechy, která se podílí na celkové výměře vinic ČR pouze 4 %, činil podle údajů SVČR průměrný hektarový výnos moštových hroznů pouze 3,3 t/ha. Cukernatost hroznů dosáhla v průměru 18,5 NM, tj. o 1,6 NM méně než činí průměr za ČR. Modré moštové hrozny se na celkové sklizni podílely 42 %. Průměrná CZV moštových hroznů byla v roce 2013 na základě šetření SVČR meziročně o 7 % nižší a pohybovala se okolo 16,60 Kč/kg (v jednotlivých sledovaných podnicích v rozmezí 12,00 až 25,00 Kč/kg). Průměrná cena bílých hroznů činila 17,60 Kč/kg a hroznů modrých 14,80 Kč/kg. Již pátým rokem za sebou byly modré hrozny levnější než hrozny bílé. Cenový rozdíl mezi hrozny bílými a modrými dosáhl rekordních 2,80 Kč/kg ve prospěch hroznů bílých. Hodnota sklizených moštových hroznů v ČR v roce 2013 dosáhla 1,5 mld. Kč (meziroční pokles o 0,3 mld. Kč). Na základě průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů v ČR bylo v roce 2013 ve vinohradnictví dosaženo pokrytí nákladů. Po započtení všech průměrných dotací vychází podle SVČR průměrný zisk ve vinohradnictví 3,80 Kč/kg, tj. 21 tis. Kč/ha. Rentabilita se po započtení dotací v roce 2013 pohybovala okolo 22 %. Ze sklizně moštových hroznů se v roce 2013 vyrobilo cca 635 tis. hl vína (o 35 % více než v roce předchozím), což je přibližně jedna třetina spotřeby vína v ČR. Nedostatek domácí produkce vína je každoročně řešen poměrně vysokými dovozy. V roce 2013 se do ČR dovezlo tis. hl, tj. téměř stejné množství jako v roce předchozím, v hodnotě 4,7 mld. Kč. Import bílého vína byl realizován ve výši 826 tis. hl, tj. 54 % celkového dovozu, za 2,0 mld. Kč. Dodávky červeného vína činily 603 tis. hl (meziroční pokles o 11 %), tj. 40 % realizovaného importu, v hodnotě 2,1 mil. Kč. U bílého vína převažoval v roce 2013 dovoz vína sudového (56 %), u vína červeného import vína lahvového (56 %). Největším dodavatelem vína do ČR byla i v roce 2013 Itálie s objemem dodávek 333 tis. hl (22 % celkového dovozu) za 1 059,5 mil. Kč. V porovnání s rokem 2012 se množství dovezeného italského vína opět meziročně snížilo, a to o jednu pětinu. Dalším významným exportérem vína do ČR bylo Španělsko, které dodalo 289 tis. hl za 578,4 mil. Kč a jeho dodané množství zůstalo v roce 2013 na úrovni předchozího roku. Proti předchozímu roku bylo v roce 2013 z ČR vyvezeno a reexportováno celkem o 16 % více vína, tj. 332 tis. hl vína za 990,4 mil. Kč. Bílého vína bylo exportováno 186 tis. hl (55 % celkového vývozu) v hodnotě 429,3 mil. Kč, červeného 139 tis. hl (46 %) v hodnotě 437,4 mil. Kč. V porovnání s rokem 2012 se v roce 2013 vyvezlo o 27 % více bílého vína a o 16 % vína červeného. Z vyvezeného bílého vína tvořilo 41 % víno lahvové, u vína červeného převažoval mírně export vína sudového (53 %). Tradičně bylo největším odběratelem vína Slovensko, které nakoupilo 299 tis. hl (90 % celkového exportu vína) v hodnotě 748,0 mil. Kč. Záporná obchodní bilance s vínem se v roce 2013 meziročně v množstevním vyjádření o jednu desetinu zlepšila a dosáhla tis. hl, zatímco ve finančním s částkou 3,7 mld. Kč se mírně zhoršila. Na výrobu vína bylo v roce 2013 meziročně dovezeno do ČR o třetinu více moštových hroznů v celkovém množství 9,8 tis. t za průměrnou cenu 20,45 Kč/kg. Největším dodavatelem moštových hroznů bylo v roce 2013 Maďarsko (3,6 tis. t za 12,66 Kč/kg), následovalo Slovensko (2,1 tis. t za 11,00 Kč/kg) a Itálie (1,7 tis. t za 32,60 Kč/kg). Import moštových hroznů z těchto tří zemí činil 76 % celkového dovozu moštových hroznů. Podle ČSÚ se průměrná spotřeba vína v roce 2012 proti předchozímu roku zvýšila o 0,4 l/obyv./rok na 19,8 l/obyv./rok. Podle odhadu ÚZEI spotřeba vína v roce 2013 vzroste jen mírně na cca 20,0 l/ obyv./rok. Vinohradníci a vinaři čerpali v roce 2013 podpory jak z národních zdrojů, tak i z prostředků EU. Výše přímých plateb SAPS činila 6 068,88 Kč na 1 ha užívané zemědělské půdy a přechodná vnitrostátní podpora na zemědělskou půdu byla na rok 2013 stanovena ve výši 247,78 Kč/ha. V rámci SOT byla v roce 2013 vinohradníkům vyplacena na restrukturalizaci a přeměnu 508 ha vinic na základě 97 žádostí částka 80,8 mil. Kč. Veškeré tyto finanční prostředky byly čerpány pouze ze zdrojů EU. Podáno bylo v témže roce 109 žádostí na podporu restrukturalizace a přeměnu vinic na plochu 580 ha v částce 122,4 mil. Kč, z toho bylo 97 žádostí na plochu 508 ha s požadavkem na 78,7 mil. Kč přijato. V rámci SOT s vínem Investice (filtry na víno, lisy na hrozny, kvasné nádoby) se v roce 2013 ze zdrojů EU vyplatilo 170 žádostí z předchozího roku ve výši 50,7 mil. Kč. Podáno bylo v roce 2013 na toto opatření 241 žádostí s požadavkem na 63,4 mil. Kč, z toho 170 jich bylo na částku 60,1 mil. Kč přijato. Další podpory (80 % z prostředků EU a 20% kofinancování ČR) byly vinohradníkům v roce 2013 vyplaceny pro integrované a ekologické systémy pěstování révy. V rámci PRV požádalo v roce 2013 o podporu na integrovanou produkci révy vinné 604 vinohradníků pro ha vinic (sazba 507 /ha, tj Kč/ha pro rok 2013). Předpokládaná výše podpory by měla činit 145,8 mil. Kč. V roce 2013 bylo vyplaceno 612 žádostí z předchozího roku v částce 146,7 mil. Kč. Na ekologické pěstování révy vinné podalo žádost 77 pěstitelů (sazba 849 / ha, tj Kč/ha). Předpokládaná výše podpory na 910 ha vinic činí 19,5 mil. Kč. Z národních dotací byla v roce 2013 vinohradníkům a vinařům v roce 2013 vyplacena podpora na zavlažování 44 ha vinic na základě 5 schválených žádostí ve výši 2,6 mil. Kč. Na podporu budování prostorových izolátů množitelského materiálu révy vinné byla 4 žadatelům přiznána dotace 635,8 tis. Kč, na 1 žádost testování množitelského materiálu révy vinné 234,3 tis. Kč. Dále byly poskytnuty finanční prostředky na 2 žádosti pro podporu šlechtění révy vinné v částce 2,5 mil. Kč, na vydání pu- 11

12 blikací doporučovaných odrůd a souvisejících informací poskytovaných pěstitelům zdarma 3 žadatelům ve výši 175,4 tis. Kč (maximální 80% sazba ve výši 344,0 tis. Kč byla snížena na 51 %), na podporu evropské integrace nevládních organizací (SVČR) v částce 96,0 tis. Kč a 1 projekt na zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu ve výši 2,1 mil. Kč. Celkem obdrželi v roce 2013 vinohradníci a vinaři národní dotace ve výši 8,3 mil. Kč. Rozvoj vinohradnictví a vinařství v ČR podporuje Vinařský fond. Příjmy Vinařského fondu jsou tvořeny především odvody za víno poprvé uvedené do oběhu (0,50 Kč/l), odvody z plochy vinic (350 Kč/ha), příjmy z prodeje produktů, dotacemi z rozpočtu krajů, finanční podporou státu aj. V roce 2013 získal Vinařský fond finanční prostředky ve výši 72,0 mil. Kč, z toho činila podpora státu 56 % a odvody za víno 29 %. Výdaje Vinařského fondu v částce 61,1 mil. Kč byly určeny především na propagaci, z toho polovina na komunikační kampaň značky Vína z Moravy, vína z Čech (a značek Svatomartinské a Růžové CZ ). K bylo evidováno 168 členů Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína o. s. EKOVÍN, kteří hospodaří v integrované produkci révy vinné na 6,8 tis. ha. Celkem bylo v integrované produkci vinné révy v roce 2013 podáno 617 žádostí na výměru 11,4 tis. ha. U vzorků hroznové šťávy a vína byl zjišťován ochratoxin A. U hroznové šťávy nebyly zjištěny žádné pozitivní nálezy a z 8 hodnocených vzorků především červených vín byl detekován ochratoxin A u jednoho vzorku. Všechny vzorky vyhověly limitu uvedenému v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006. ZDROJ: MZE Z AK ČR Asociace krajů podporuje zemědělce AK ČR podporuje AK ČR. Jde o záhadné sdělení, nebo snad o šifru? Nikoliv, jsou to jen dvě organizace se stejnou zkratkou a s velmi podobnými zájmy v oblasti zemědělství a potravinářství Asociace krajů ČR a Agrární komora ČR. A právě aktuální problémy zemědělců a potravinářů či zapojení krajů do soutěží regionálních potravin patřily k tématům Rady asociace krajů ČR, konané v Pardubicích. Hostem zasedání rady byl Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR. Miroslav Toman seznámil hejtmany s aktuální situací agropotravinářského komplexu. Mimo jiné se zmínil o stávajícím stavu v soběstačnosti produkce potravin, kdy zdůraznil, že dovážíme již více než 50 % vepřového masa, více než 30 % drůbežího masa, přes 30 % sýrů a jiných mléčných výrobků, ale také až 70 % některých druhů zeleniny a ovoce mírného pásu, jako jsou jablka, hrušky, švestky, meruňky. Tedy komodity, které jsme schopni v podmínkách ČR vypěstovat a ekonomicky vyprodukovat. Hejtmani se v uvedeném náhledu na situaci s agrární komorou shodují v tom, že je tento stav dlouhodobě neudržitelný. Jednoznačně to vyjádřil předseda asociace Michal Hašek, který uvedl, že Asociace krajů ČR plně podporuje snahu Agrární komory ČR, aby se podmínky pro naše zemědělce v návaznosti na společnou zemědělskou politiku EU zlepšovaly a pokud možno vyrovnaly podmínkám, které mají zemědělci v ostatních zemích Evropské unie. Zemědělské školství potřebuje podporu Jedním z klíčových témat je pro zemědělství problematika zemědělského školství. Agrární komora ČR chce ve spolupráci s kraji řešit složitou situaci v praktickém vzdělávání v resortu zemědělství, kdy zastaralé vybavení, technika a technologie neumožňují kvalitní odborné praktické vzdělávání. Vzhledem k finanční náročnosti a k absenci zdrojů na pokrytí těchto potřeb neměly školní statky a hospodářství možnost, aby byly lépe vybaveny. Agrární komora ČR chystá pilotní projekt na vybudování pěti center zemědělského vzdělávání v reakci na nezbytnou generační obměnu a stav současného středního zemědělského školství. Jaká je situace v terénu, se bude moci přesvědčit prezident AK ČR na střední zemědělské škole v Lanškrouně, kam prezidenta pozval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Podle něj musí střední zemědělské vzdělávání nabídnout žákům praxi na strojích s moderním vybavením a právě takovou cestou se vydali na střední zemědělské škole v Lanškrouně. Jak Netolický dále uvedl, bude kraj usilovat o to, aby se lanškrounská škola stala jedním z výše zmíněných center zemědělského vzdělávání. V hledáčku krajů je i voda Za závažný problém považují zemědělci zadržování vody v krajině. Časové období od podzimu 2013 do jara 2014 je podle výsledků sledování a analýz Českého hydrometeorologického ústavu, ale i podle průběžného hodnocení subjektů zemědělské prvovýroby v terénu hodnoceno jako srážkově výrazně podprůměrné a zároveň teplotně nadprůměrné. Tento průběh počasí měl přímý negativní vliv na úroveň stavu povrchových i podzemních vod a na dostupnost vody v půdním horizontu jako rozhodujícím faktoru pro optimální růst a vývoj rostlin. Kraje společně s Agrární komorou ČR připraví projekt, který bude směřovat k retenčním schopnostem krajiny. Podpora prodeje pro regionální potraviny Významnou část jednání věnovali hejtmani společně s prezidentem Agrární komory ČR problematice regionálních potravin. Soutěž Regionální potravina pořádaná Ministerstvem zemědělství se koná od roku 2010 ve všech třinácti krajích. Letošním rokem vstupuje soutěž o Regionální potravinu do svého pátého ročníku. I tentokrát se podle dostupných informací těší ve většině krajů velkému zájmu jak výrobců, tak ve svém důsledku i spotřebitelů. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman si postěžoval na slabou medializaci projektu, lidé mají pouze nízkou znalost loga nabytou v prvním roce konání soutěže, kdy znalost dosahuje necelých 30 %. V budoucím období při informačních kampaních je naprosto nezbytné zaměřit se především na pod- 12

13 poru vizuální znalosti značky a podporu prodeje, neboť stejně jako u Klasy je potřeba seznámit zákazníky s tím, kde se regionální produkty prodávají. (Zdroj: Tisková zpráva Asociace krajů ČR) ZDROJ: AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Informace z jednání představenstva AK ČR, které se konalo dne 5. června 2014 v Jihlavě Z obsahu: projednání požadavek a připomínek AK ČR k materiálu MZe dokončení principů a reformy SZP, informace o činnosti SZIF, PGRLF, personální změny a změna adresy Úřadu AK ČR Praha, nový předseda Školské komise, společná expozice AK ČR a PK ČR na Zemi živitelce Představenstvo AK ČR projednalo požadavky a připomínky AK ČR k materiálu MZe dokončení principů a reformy SZP, především pak úpravu finančního rámce a návrhy ročních alokací pro citlivé komodity, rozdělení plateb na přežvýkavce, platbu na proteinové plodiny v rámci couplovaných plateb, otázku definice aktivního zemědělce, zachování objemů investic pro zemědělce a zpracovatele, podpory LFA, stanovení minimálního zatížení VDJ u opatření AEO a EZ, nastavení a financování dobrých podmínek zvířat v rámci PRV pro skot a prasata a jejich rozšíření na výkrm drůbeže, či zpřísnění podmínek ekologického zemědělství a nezapočítávání mzdových nákladů do degresivity. Diskuze se zúčastnili také Pavel Sekáč, vrchní ředitel Sekce přímých plateb a rozvoje venkova a Jan Gallas, ředitel Odboru envir NMentálního a ekologického zemědělství. Společným cílem je podpora produkce. Program rozvoje venkova je nyní přístupný ve vnějším připomínkovém řízení. 2. Martin Šebestyán, ředitel SZIF informoval členy představenstva o aktuálních činnostech Fondu. V roce 2013 bylo žadatelům proplaceno 32,5 mld. Kč s tím, že k administraci zbývá cca 1 % z 28,5 tis. žádostí. Neustále roste počet žadatelů, a to především malých a drobných, meziročně je to cca plus jeden tisíc. Harmonogram výplat bude v roce 2014 stejný jako v předchozím roce, tedy. V plné přípravě je nastavení práce Fondu pro nové plánovací období a z toho plynoucí požadavky. 3. Martin Karban, ředitel PGRLF informoval členy představenstva o aktuálních činnostech fondu. Jednotlivé programy Zemědělec, Pojištění a Půda jsou otevřené jako v loňském roce. Platba de minimis nebude od počítána na IČ, ale na propojené osoby a bude navýšena na 15 tis. Euro. Připravuje se nový rámec pojištění. Zvažují se další cesty činnosti fondu a jeho rozvoje. 4. Prezident AK ČR Miroslav Toman informoval členy představenstva o personálních změnách na Úřadu AK ČR Praha, o stěhování ze Štěpánské do Malešic, které proběhne v týdnu od června, o hospodaření AK ČR a potřebě jeho stabilizace, o činnosti nově ustanovené Strategické skupiny AK ČR, o záměrech v oblasti propagace kvalitních a regionálních potravin. Osobně se zaměří na komunikaci uvnitř AK ČR, s regiony a členskými svazy i na zlepšení a propojení práce pracovních skupin AK ČR. Téma k řešení jsou také klimatické změny, sucho, povodně, voda v krajině, koncepční řešení rizik, aj. 5. Představenstvo AK ČR schválilo personální změny ve Školské komise, novým předsedou pak je Ing. Jiří Horák. 6. Představena byla připravovaná společná expozice AK ČR a PK ČR na Zemi živitelce 2014 v Českých Budějovicích. V JIHLAVĚ DNE 5. ČERVNA 2014 ZAPSAL ING. JIŘÍ FELČÁREK, AGRÁRNÍ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY Z PK ČR Sdružení pro České pivo si vystačí bez politiků Bez přímé podpory politiků se nakonec obejde Sdružení pro podporu Českého piva, nápoje honosícího se právem na logo Chráněného zeměpisného označení EU. Loni na podzim valná hromada sdružení sice odsouhlasila vznik dozorčí rady, v níž měli podle původního plánu bez nároku na honorář zasednout přímo poslanci v čele s vedením sněmovního zemědělského výboru. Nakonec se to obešlo bez nich. Členové sdružení usoudili, že podporu najdou i bez účasti politiků v dozorčí radě. A politici sami o účast nestojí. Zřejmě i kvůli tomu, že nové i staré strany, které uspěly v loňských volbách, lákaly voliče třeba právě na omezení účasti politiků v dozorčích radách státních firem označovaných často za trafiky. Naše aktivity se zaměřují na získání dalších prostředků, například ze státního rozpočtu. Vedoucí pracovníci ministerstva zemědělství a sněmovny vyjádřili projektu svoji podporu. Jsme přesvědčeni, že pro rok 2015 další zdroje získáme, uvedl předseda sdružení Jan Hlaváček z Plzeňského Prazdroje. Podle informací deníku E15 by se mělo jednat o zhruba 1,8 milionu korun. Inspirováni vinaři Pivovarníci se původně inspirovali Vinařským fondem, v jehož dozorčí radě politici zasedají. Vinaři i díky tomu ubránili nulovou spotřební daň na tichá vína, zatímco u piva tato daň před čtyřmi lety stoupla o třetinu a významně se podepsala na poklesu spotřeby piva. Sdružení chce hlavně podporovat šlechtitelství a výzkum, aby vznikaly další odrůdy sladovnického ječmene a chmele pro výrobu Českého piva. Právo označovat pivo takovýmto označením podle daných výrobních pravidel schválila Evropská komise v roce Výrobci piva a sladu, jejichž produkty odpovídají specifikaci CHZO České pivo, přispívají ročně zhruba 8,8 milionu korun. To ale nestačí. Předloni proto založili Nadační fond České pivo sládka Františka O. Poupěte, který měl peníze na vývoj a výzkum získávat. Fond ale téměř nic nevybral a pivovarníci se rozhodli změnit zakládající sdružení tak, aby peníze získávalo přímo. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: DUŠAN KÜTNER,

14 Úřad přitvrdí vůči řetězcům. Pokuty budou i za jednorázové prohřešky Antimonopolní úřad navrhuje novelu zákona o významné tržní síle, která by zpřísnila pravidla pro velké obchodní řetězce. Obchodníkům se však nelíbí, že by nově mohli být pokutováni i za jednorázové prohřešky. Málokterá norma musí čelit častějšímu volání po zrušení než zákon o významné tržní síle. Během čtyř let platnosti se jej však potravinářům, kterým zaručuje určitou ochranu vůči silnějším řetězcům, vždy podařilo obhájit. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nyní přichází s komplexní novelou zákona a už nyní je jisté, že se její projednávání neobejde bez ostrých střetů. Podle mluvčího úřadu Martina Švandy je to spíš technická úprava. Jejím účelem je zejména odstranit nejasnosti některých pojmů používaných v zákoně a současně lépe vymezit skutkové podstaty deliktů, uvedl. Minimálně jeden z navrhovaných bodů však vyhrocenou diskusi mezi potravináři, obchodníky a poslanci už vyvolal. Antimonopolní úřad chce zrušit takzvanou podmínku soustavnosti. Ta znamená, že řetězec může být pokutován pouze v případě, kdy pravidla porušuje opakovaně, dlouhodobě nebo se jich dopouští vůči více dodavatelům. Dokázat takové jednání je však obtížné. Není tak možné postihnout případy zneužívajícího jednání v menším rozsahu, i pokud jde o závažné formy protiprávního jednání. Tato podmínka současně vyžaduje shromáždění velkého počtu důkazních prostředků od účastníka řízení i třetích osob, což je více zatěžuje a prodlužuje správní řízení, uvádí úřad v důvodové zprávě. Obchodníci zákon kritizují, podle výrobců je stále příliš mírný. Záměr vyškrtnout tuto podmínku přitom způsobil střet ve sněmovně teprve v polovině května, kdy se ho zemědělský výbor pokusil prosadit jako přílepek k zákonu o potravinách. Proti přílepku protestoval Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle kterého by se prodejci stali rukojmím dodavatelů a hrozily by jim až stamilionové pokuty i za první prohřešek. Poslanci nakonec pozměňovací návrh zamítli, za což si zase vysloužili kritiku Potravinářské komory. Obchodníci se zřejmě ozvou i proti současnému návrhu. Svaz nyní pracuje na jeho rozboru a viceprezident Zdeněk Juračka kritizuje, že se změnami přišel antimonopolní úřad. Především nás udivilo, proč novelu předložil ÚOHS. Spadá to do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu a bylo domluveno, že to to také přeloží. Nyní jsme to dostali a připomínkové řízení končí už 2. června, což je šílené, říká Juračka s tím, že svaz však do termínu své připomínky určitě předloží. Zákon o významné tržní síle zaručuje výrobcům potravin ochranu před zneužitím postavení silných řetězců, na jejichž odbytu jsou závislí. Zakazuje například vrácení zboží po uplynutí data spotřeby nebo stanovuje povinnost platit faktury do 30 dní. Zatímco obchodníci zákon kritizují, podle potravinářů je příliš mírný a řetězce si v něm dokázaly najít kličky. Největší pokutu udělil antimonopolní úřad řetězci Kaufland. Ten sjednával s většinou svých dodavatelů delší než třicetidenní lhůty a v případě předčasného zaplacení si stanovil sconto 0,5 procenta za každý týden. Za to dostal pokutu 22,1 milionu korun. Sankce však může dosáhnout až deseti procent z obratu. Při tržbách Kauflandu ve výši přes 45 miliard korun tak existuje ještě značná rezerva. ZDROJ: IDNES.CZ; AUTOR: JAN BROŽ, Nejvyšší marži mají stánkaři, nejnižší pumpaři, zjistil ČSÚ Průměrná marže v českém maloobchodu činí 23 procent. Průměrná rentabilita tržeb, tedy poměr hospodářského výsledku a celkových tržeb, dosahuje 2,1 procenta. Praha - Průměrná marže v českém maloobchodu dosáhla předloni 23 procent. Od roku 2005 se zvýšila o tři procentní body. Nejvyšší marže - 37,4 procenta - dosáhli trhovci a stánkaři. Naopak nejnižší marži mají benzínové pumpy - 5,9 procenta. Ve svém časopise Statistika&My to uvedl Český statistický úřad. Průměrná marže v českém maloobchodu rostla až do roku 2010, od té doby mírně klesá. Nejvyšší marži vykazují v posledních letech nejmenší podniky v maloobchodu, kde se pohybuje mezi 25 a 27 procenty. Nejnižší marži mají podniky střední velikosti, a to mezi 19 a 21 procenty. Velké obchodní řetězce se svou marží zásadně neliší od průměru v celém maloobchodu, uvedl ČSÚ. V nespecializovaných obchodech s potravinami dosahuje marže 22,4 procenta, u prodejců počítačů 20,4 procenta. Procento marže se liší zejména podle sortimentu prodaného zboží. Obecně se předpokládá, že u rychloobrátkového zboží (čerstvé potraviny, zboží denní potřeby) tvoří zpravidla menší podíl z celkové ceny zboží, než je tomu u zboží dlouhodobé spotřeby či luxusních předmětů. Souvisí to, mimo jiné, i s vyššími náklady na skladování zboží a s vyšší dobou obratu, uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková. Rentabilita po roce 2008 klesla Obchodníci předloni dosahovali průměrné rentability tržeb, tedy poměru hospodářského výsledku a celkových tržeb, 2,1 procenta. Tento ukazatel od roku 2008, kdy stoupl nad tři procenta, klesá. O třetinu nižší rentabilitu tržeb (1,4 procenta) ve srovnání s celým maloobchodem vykazují velké obchodní řetězce. Porovnání vývoje obou veličin podle ČSÚ ukazuje, že zvýšení marže nepřináší obchodníkům vždy větší rentabilitu tržeb. Naopak necitlivé zvýšení marže určitého zboží, a tedy i jeho ceny, může vést ke snížení zájmu kupujících o daný výrobek. Také zvýšení nákladů za energie, nájmy a podobně vede obchodníky k nutnosti zvýšit marži. Pokud však náklady rostou rychleji a zájem kupujících klesá, ať už v důsledku zvýšení cen zboží, nebo snížení jejich kupní síly, rentabilita obchodníkům klesá. To bylo zřejmě příčinou skokového snížení rentability po roce 2008, dodala Boušková. Tržby minus náklady Obchodní marže je rozdílem mezi tržbami a náklady na prodané zboží. Procento marže se vypočítá jako podíl marže na dosažených tržbách za zboží. Stoprocentní marže znamená, že obchodník získal zboží zcela zadarmo, nulová, že prodal zboží za stejnou cenu, za jakou nakoupil. Ekonomicky je marže de facto výkonem obchodníka, nikoliv jeho ziskem. Obchodník z této částky musí zaplatit veškeré další náklady spojené s prodejem svého zboží, např. dopravu, skladování, nájem prodejních prostor, mzdové náklady a další. ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ; AUTOR: ČTK; Hospody rozkradly pivní sudy za stamiliony Boj s větrnými mlýny připomíná dlouhodobá snaha velkých českých pivovarů zamezit rozkrádání jejich sudů dodávaných do restaurací a hospod. Ročně tak 14

15 dohromady přicházejí až o desítky milionů korun. Celkovou dlouhodobou škodu před časem pivovarníci vyčíslili na zhruba 220 milionů korun. Kromě vlastních snah o větší kontrolu sudů by jim měl pomoci i nový občanský zákoník, který odcizenou věc bez náhrady přiznává původnímu vlastníkovi. Praxe se sudy je taková, že někteří hospodští odeberou sud, zaplatí za něj zálohu tisíc korun a pak ho přeprodají například některému z minipivovarů pro jejich produkci za cenu o pár stokorun vyšší. Hospodští tak pár stovek vydělají a minipivovary naopak několik stokorun ušetří, neboť nový sud na pivo stojí zhruba korun. S takovou situací se skutečně setkáváme, monitorujeme ji a snažíme se ji řešit. Bohužel jsme se setkali s takovou praxí i u některých vinařů. Dá se předpokládat, že se tato situace nezlepšuje, ba naopak, uvedla mluvčí tuzemské jedničky Plzeňského Prazdroje Kateřina Krásová. Dvojka na trhu Staropramen přichází ročně řádově o tisíc až dva tisíce sudů. Škoda se tak pohybuje v rozmezí od 2,5 do pěti milionů korun. Smíchovskému pivovaru se ale přece jen podařilo najít alespoň nějaký způsob, jak identifikovat a dokumentovat odcizené sudy, které následně vymáhá. Za posledních patnáct let se nám díky němu podařilo získat sudy, jejichž pořizovací hodnota činila zhruba 75 milionů korun. Způsob je sice poměrně účinný, zároveň však velmi zdlouhavý a časově náročný, uvedl mluvčí. Nápravu by měl zajistit nový občanský zákoník Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se výrobci piva snaží řešit situaci se sudy zálohami, sledováním salda u jednotlivých zákazníků a vymáháním rozdílu od hříšníků, což je ale vždy velice obtížné. I když se jednalo v podstatě o trestný čin zadržování cizí věci, nikdy se nepodařilo prokázat úmysl. Při žádosti o navrácení těchto sudů mnozí podnikatelé argumentovali, že si je v dobré víře koupili. Podle ustanovení nového občanského zákoníku, který nabyl účinnosti od nového roku, by měla nastat již zcela nová situace. Nařizuje totiž, že pokud je zboží kradené a vznese na ně nárok původní vlastník, musí ho kupující bez nároku na náhradu vrátit původnímu majiteli a to i v případě, že si věc zakoupil v dobré víře například v bazaru, uvedl výkonný ředitel svazu pivovarů Vladimír Balach. Stopování vratných obalů? Tuzemská pobočka Heinekenu těží ze zkušenosti své nizozemské matky a třetí největší pivovarnické skupiny na světě. V současné době je jedním často diskutovaným řešením nastavení stopovacího systému pro jakékoli vratné obaly, například sudy či přepravky a vratné lahve. Heineken spolupracuje i s nizozemskou vládou na zavedení RFID řešení (Radio Frenquency Identification) pro kontrolu celého řetězce, podotkl mluvčí české pobočky pivovaru Jiří Hauptmann. ZDROJ: E15.CZ; AUTOR: DUŠAN KÜTNER, Historický úspěch moravských vín v USA Moravští a čeští vinaři se letos již potřetí zúčastnili mezinárodní soutěže San Francisco International Wine Competition. Její již 34. ročník vynesl našim vinařům historicky největší úspěchy na náročném americkém kontinentě. Celkem si přivezli 92 medailí, z toho neuvěřitelných 10 velkých zlatých medailí, 7 zlatých, 36 stříbrných a 39 bronzových. Účast našich vín proběhla za finanční podpory Vinařského fondu a organizačního zajištění Národního vinařského centra. Obrovský úspěch zaznamenaly Vinařství Petr Vacenovský a Vinice Hnanice. Petr Vacenovský se svým Ryzlinkem rýnským 2013 pozdní sběr získal nejen ocenění za nejlepší Ryzlink rýnský soutěže, ale dokonce se jeho víno stalo nejlepším bílým vínem soutěže. Vinice Hnanice si rovněž odvezla ocenění za nejlepší víno mezi ostatními odrůdami, tedy odrůdami ze světového úhlu pohledu méně obvyklými, a to se svým Irsai Oliver 2013 pozdní sběr. Výsledek našeho Iršaje znovu potvrzuje, že v Hnanicích děláme výjimečná vína i z méně známých odrůd. Není divu, víno v sobě nese otisk krajiny i vinaře, a tady je prostě krásně, řekl ing. Evžen Kašpárek z Vinice Hnanice. Ocenění za nejlepší Ryzlink rýnský je velmi cenné a je dokladem, že si i v tak mimořádně nabité kategorii dokážeme prosadit a naši vinaři vyrábí ryzlinky rýnské té nejvyšší světové úrovně. Vedle toho vítězství Irsai Oliver jako by k tomu dodávalo, že kromě vysoké kvality nejoblíbenějších světových odrůd vyniká naše vinařství také neobyčejnou odrůdovou rozmanitostí, která nepřestává světové sommeliery překvapovat svou atraktivitou a špičkovou úrovní, komentuje úspěchy ing. Marek Babisz, hlavní sommelier Salonu vín ČR. Další velké zlaté medaile získali: Vinice Hnanice za Veltlínské zelené 2013 VOC Pavel Binder za Sauvignon 2013 pozdní sběr a Cuvée Binder Elegance 2013 kabinetní víno Vinařství Maděrič za Sauvignon 2013 pozdní sběr Vinařství Lacina za Dornfelder 2013 jakostní víno Vinařství Petr Skoupil za Rulandské šedé 2013 kabinetní víno a za Dornfelder 2011 pozdní sběr Znovín Znojmo za Ryzlink rýnský 2013 výběr z cibéb Celkový zisk deseti velkých zlatých medailí je fenomenálním úspěchem našich vinařů, kterého se za Atlantikem ještě nikdy nepodařilo dosáhnout. Do soutěže se přihlásilo celkem 123 vín, z nichž získalo nějakou medaili 92 z nich, tedy skoro ¾ celkově přihlášených. Jde o velké individuální úspěchy konkrétních vinařství, ale takto vysoký podíl oceněných vín samozřejmě vypovídá mnohé i o moravské a českém vinařství jako celku. říká ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, které účast našich vín organizačně zajišťovalo. Řada našich vinařství má ambici prosadit se na americkém trhu a s vizitkou světové první ligy ze San Francisco International Wine Competition jim to nepochybně půjde o to lépe, dodává ing. Krška. Mezi zlaté medailisty patří Chateau Bzenec, Rodinné vinařství Košut, Vinařství Sonberk, Vinařství U Kapličky a Vinařství V & M Zborovský. Již 34. ročníku San Francisco International Wine Competition se letos zúčastnilo více než 4500 vín z celého světa. TISKOVÁ ZPRÁVA, ZDROJ: NVC&OMNIMEDIA. PRO VÍCE INFORMACÍ: ING. PAVEL KRŠKA, ŘEDITEL NÁRODNÍHO VINAŘSKÉHO CENTRA Moravská bílá vína triumfovala na soutěži OIV v Gruzii! Jeden z nejlepších Sauvignonů světa pochází z Rakvic! Gruzie se právem pyšní nejdelší tradicí výroby vína, sahající 8000 let 15

16 Víno Producent Země Kategorie Binder Sauvignon Blanc 2013 Pavel Binder Family Czech White dry Winery Davinus Veltlínské zelené Davinus Czech White dry 2013 Kabinet Kindzmarauli 2013 Askaneli Brothers Georgia Red semi Chelti 2008 Chelti Georgia Red dry Iberika Kindzmarauli Shumi Winery Georgia Red semi Shumi Kindzmarauli Shumi Winery Georgia Red semi Gotsa Mtsvane 2012 Qvevri Beqa Gotsadzis Family Georgia Red dry Winery Iberiuli Khvanchkara Shumi Winery Georgia Red semi Iberiuli Mukuzani Shumi Winery Georgia Red dry Ilias Tramín červený 2013 PS Vinařství Ilias Pavlov Czech White semi (součást světového kulturního dědictví UNESCO), i vynikajícími víny ze současné produkce. O to zářivější jsou tři zlaté medaile, které si z letošní gruzínské soutěže Georgia International Wine Awards 2014, pořádané pod patronátem OIV, odvážejí tři bílá moravská vína. Absolutním šampionem gruzínské soutěže se stal Sauvignon 2013 pozdní sběr z Rodinného vinařství Pavla Bindera z Rakvic, který byl letos oceněn zlatými medailemi již v Bordeaux na Concours Mondial du Sauvignon, na Grand Prix Vinex i na Valtických vinných trzích. Překvapila mě přítomnost tak vynikajícího vzorku Sauvignonu na soutěži v Gruzii, komentoval víno Dr. Georg Binder, profesor vinařské školy DLR Rheinpfalz für Weinbau und Oenologie. Když jsem přemýšlel o jeho původu, váhal jsem, kam jej v Novém světě umístit, ale byl jsem si jist, že je to jeden z nejlepších Sauvignonů, které jsem v poslední době pil. O to větší překvapení bylo, když se na galavečeru ukázalo, že se jedná o moravské víno, navíc od mého jmenovce! Počátkem prázdnin jedeme se studenty naší školy za víny do Rakouska, na Moravu a na Slovensko a moc rádi se v tomhle vinařství zastavíme! Druhým nejvýše hodnoceným vínem soutěže se stalo chuťově čisté a velmi pitelné kabinetní Veltlínské zelené 2013 Davinus úspěšného negocianta Miroslava Majera. Trojici zlatých medailí pro moravská vína završil mladý Tramín červený 2013 pavlovského vinaře Georgiose Iliase. Tři zlaté medaile ze tří soutěžících vzorků! Vynikající reprezentace našich vín v zemi jejich kořenů! Česku patří ještě jedna zlatá, dodal na galavečeru soutěže zástupce generálního ředitele OIV Yann Juban, a to za profesionální a citlivé vedení mezinárodní jury Lubošem Bártou, který byl do čela soutěže nominován v rámci nové koncepce, aby pomohl implementovat mezinárodní standardy OIV a zvýšit úroveň a prestiž soutěže. V jury dále zasedli vedle domácích gruzínských vinařů například americká Master of Wine z Brooklynu Lisa Granik, vinařský komentátor CBS Jamal Rayyis, nebo ředitelka Les Prix de l OIV Nathalie Szalkowski. TISKOVÁ ZPRÁVA, AUTOR: JUDR. LUBOŠ BÁRTA, MBA. Champion a 67 zlatých medailí pro naše vinaře v Prešově Tisková zpráva ze dne 18. června 2014 Letošní již devatenáctý ročník mezinárodní soutěže vín Muvina 2014, která se konala ve dnech června 2014 v Prešově, přinesl moravským a českým vinařům opět mnoho úspěchů v mezinárodní konkurenci. Celkově si přivezli 67 medailí. Titul Champion kategorie bílá suchá vína si přivezl Sauvignon pozdní sběr 2013 z Vinařství Valihrach. Velkou zlatou medaili získala Pálava výběr z hroznů 2013 z Vinařství U Kapličky. Účast našich vín organizačně zajistilo Národní vinařské centrum a finančně podpořil Vinařský fond. Dalších 66 vín získalo jen zlatou medaili, což je v součtu více jak polovina všech oceněných vín na soutěži. Nejvíce zlatých medailí, a to 6 z 6 přihlášených vín, si odvezlo Vinařství V & M Zborovský. Dalších 5 zlatých putuje do Vinařství Baloun. Jsem velice rád, že do České republiky putuje více jak polovina všech udělených medailí, protože kvalita hodnocených vín byla v letošním roce mimořádně vysoká a vyrovnaná. Svědčí o tom i rozstřel o červeného šampiona, který Josefu Valihrachovi unikl jen o vlásek, při dodatečném hlasování, komentoval dění na soutěži ing. Marek Babisz, hlavní sommeliér Národního vinařského centra, který byl letos členem jedné z komisí. V komisích zasedly i další osobnosti moravského a českého vinařství, jako například: Radomil Baloun, Josef Valihrach, Blanka Příborská, Božena Valihrachová, Vladimíra Seidlová, Pavel Lacina či Vlastislav Pláteník. Moravští a čeští vinaři letos získali přes polovinu všech medailí udělených na této mezinárodní soutěži. Jeden vzorek získal titul Champion, jeden velkou zlatou medaili a zlaté medaile si odvezlo i dalších 66 vín, z celkového počtu 7 Championů, 3 velkých zlatých a 124 zlatých. Soutěži Muvina byl přidělen patronát O.I.V. mezinárodní organizace pro révu a víno, což ji řadí mezi prestižní světové soutěže vín, jakými jsou např. Vinalies Internationales Paris nebo Sélections Mondiales des Vins Canada, kde se už vína z Moravy a vína z Čech letos ukázala v nejlepším světle. ZDROJ: NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM; MAREK.BABISZ@ VINARSKECENTRUM.CZ Knižní trh obohatila nová publikace o víně Po knihách Encyklopedie degustace vína, Oxid siřičitý v enologii a Lexikon chemického složení vína vydává VINSE- LEKT MICHLOVSKÝ a.s. další knihu pro vinaře. Vázaná plnobarevná kniha formátu B5 Bobule je určena všem producentům hroznů i vína. Autorem je náš přední vinařský odborník doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc. a autor již několika knih s odbornou vinařskou tematikou. Kniha podává ucelený přehled o složení bobule a významu jednotlivých látek uvnitř bobule. Pojednává i o vlivu vnějšího prostředí a terroir na obsah bobule, a tím i na aroma a chuť vína. Vydání první, stran, 70 obr., 32 tab. Tuto i ostatní knihy lze zakoupit v Národním vinařském centru ve Valticích, SV ČR ve Velkých Bílovicích, v BS Vinařských potřebách, ve Vinselektu Rakvice, popř. objednat v e-shopu. 16

17 Ze zpráv Karla Matouška z Bruselu (C/C) Pracovní skupina zajištění kvality zemědělských produktů Skupinu, kterou vede Olivier De Carné měla na programu celou řadu bodů, které mají co dělat s kvalitou EU zemědělských produktů, jejich standardů, ale především stále se opakující diskusi okolo původu a schématu kvality. Pokrok je zde malý, ale všechny diskuse ukazují na to, jak EU při svém zakládání před více než 50 lety uznala pro zakládající země celou řadu výjimek, které stále tyto země uplatňují a kromě pragmatického přístupu Německa a Beneluxu, Itálie trpí svým komplexem původu produktů, který se opakuje, i když jsou některé základní rysy a opravy dohodnuty. Zpráva o řeckém předsednictví moc pokroku zde nebylo uděláno. Legální procedury u schémat kvality, které byly schváleny Komisí k 18/12/2013 a následně přijaty po 2 měsíční lhůtě. Hlasování zde proběhlo poměrně hladce, přes 2/3 poslanců bylo pro a publikace by měla být do konce června. Druhým bodem zde byly produkty z Horských oblastí text byl sice přijat ale problémy trvají především u čl. 31 kde je definice produktu, kvalita hlavních surovin a původ. Text byl odeslán a notifikována do WTO (2 měsíce jsou na připomínky reakce nebyly). Přijato a následně měl EP 2 měsíce na schválení publikace má být do konce června. Co to přináší: U zvířat minimálně 2/3 pobyt v horské oblasti. U pastvin vzhledem k omezení min. 1/3 na horských pastvinách. Pro převádění zvířat na pastvu z roviny do horské oblasti, musí být do 30 km od horských oblastí. Italové, kteří jsou přímo posedlí otázkami původu, diskuse jsou nekonečné a mají problémy i s názvy produktů (šunka z hor) jsou až nesmyslné. Problémy přemísťování včel, nebo umístění zeleniny. Typy určené pro lokální a přímý prodej, spojené s termínem prodej z mé farmy. Určeno pro vzdálenosti od 20 do 100 km podle usnesení členské země. Ukazuje se, že přes 15 % farem prodává někdy až 50 % své produkce na místním trhu (největší podíl zde má Řecko). Jsou zde vůbec nějaká označení nutná? Debata v EP, která proběhla, ukazuje, že postoje poslanců jsou velmi rozdílné. Byly zde uvedeny tři opce: statut quo, mírné změny a vytvoření nových etiket. ČR a Slovensko, spolu s většinou zemí (včetně De, Fr, Nl, It, DK) chtějí zachování současného stavu, i když nevylučují drobné úpravy do budoucna. Komise zde stále váhá, i když se má letos rozhodnout. C/C se rovněž většinově přiklání k zachování statut quo. Produkty z ostrovů Tato debata je považována za docela zbytečnou, protože se týká prakticky jen sektoru ovoce a zeleniny, mléčných produktů, oleje a vína. Pro země jako Malta a Kypr má debata význam, pro ostrovy Španělska, Itálie, Francie, a Portugalska nepředstavuje tato produkce nikde víc než 5% z celkového objemu. Většina produktů není certifikována, ale je zde uznán jejich původ. A takto jsou rovněž registrovány ve všech zemích. Studie CHOP a CHZO produktů Studie měla odhalit především v čem spočívá přidaná hodnota (ekonomická) tohoto označení v porovnání ke standardním produktům. V čem jsou rozdíly a jaké jsou zde kalkulace hrubého zisku. Studie uvádí celkem 13 příkladů z různých sektorů a ze 6 členských zemí( B, It, Fr, Rak, Slo, Šv), srovnává se prodejní cena/produkční náklady. V ukázkách jsou rozdíly mezi 3 % až víc než 20 %, ale tak vysoké, jsou spíš ojedinělé. Dobrý výsledek je považován s cenou nad 10 %. U zpracovaných výrobků jsou to často suroviny s CHOP či CHZO, které pomáhají v růstu prodejního objemu a představují také příležitosti pro větší export v rámci EU. Charakteristikou je zde především kvalita a částečně ochrana duševního vlastnictví. Ze studie není ale jasné, které faktory hrají nejdůležitější roli, kterou je měřítko ceny. Vedle toho se v diskusi ukázalo, že v řadě zemí (zde francouzský příklad), supermarkety začaly užívat označení původ a kvalita což vede k přímému konfliktu s CHOP a CHZO. Geografické označení pro nezemědělské produkty v EU Informace pro spotřebitele. Původ. Diskutována byla opět otázka Maso jako složka, povinné označení pro všechny druhy masa: pro masové přípravy pro masné produkty pro vícesložkovou potravu, kde je maso součástí. Jako obyčejně zde byla diskuse okolo označení jen EU a ne EU, nebo ČZ a EU. Otázka mezinárodního obchodu a spojená s jednáním s USA o CHOP a CHZO: Opakování stejných argumentů a přístupu, jako v jiných skupinách komodit, kde byly obchodní otázky probírány. Italové brání tyto body nejurputněji, i když připouští, že jejich bitva třeba proti americkému označení parmazánu se asi nedá vyhrát. Američané geografickou příslušnost příliš neuznávají a říkají, že přistěhovalí Italové v oblasti New York, dělají lepší parmazán než v Itálii. Podobný problém mají Řekové s Feta sýrem. Obecné zprávy Zde je jen jeden bod o stavu obchodu v Belgii a současných problémech supermarketů a jejich postavení na trhu. Delhaize byl známý v ČR a na Slovensku jako Delvita, oznámil snížení stavu svých pracovníků v Belgii o více než 2500 a zavření 14 supermarketů, především ve vlámské části země. Podobně jako Carrefour před 4 lety, zdá se, že tlak discount firem je větší a ne všechny supermarkety mu mohou čelit stejným způsobem. Ziskovost klesla za poslední 3 roky každým rokem o víc než polovinu a nyní je prakticky na nule. Její dceřiná společnost hypermarket Cora je v podobné situaci, kdy se i její zisk v posledních letech rozplynul. Cora má v Belgii, především ve valonské části a v Bruselu celkem 2500 zaměstnanců a i zde se očekává velká restrukturalizace. Oproti tomu je zde expanze holandské skupiny Albert Hejn, která se zatím soustředila na vlámskou část Belgie a za poslední 4 roky zde otevřela 21 supermarketů. Jejím cílem je pro další 2 roky mít v Belgii celkem 50 supermarketů a zabrat 10 % podílu na trhu. Skupina má podle svého mluvčího mnohem lehčí strukturu než Delhaize a patří spíš do kategorie discountu. Vedle Delhaize cítí tento tlak ještě další ze skupiny supermarketů, Colruyt, který doposud úspěšně vzdoroval. Albert má drtivou většinu produktů pod vlastní značkou, což mu umožňuje daleko větší tlak na své dodavatele, co se týče cen. Místní tisk se tento víkend ptal, jestli je to nová etapa bitvy na poli obchodu. Jsou obavy, že podmínky pro zaměstnance supermarketů, kteří byli již pod obrovským tlakem dosud, bude ještě tvrdší. 17

18 Ze zahraničí Ukradené listy révy vinné vinaři z Vídně žalují krádeže ve vinicích Stále častěji se ve vídeňských vinicích kradou listy révy. Listy se často používají v orientální kuchyni plněné rýží nebo sekanou. Když jsem jednou ve dne přišel na vinici, měli zloději naplněno otrhanými listy 7 velkých stopadesátilitrových plastových pytlů na odpadky, řekl vinař Martin Frauneder. Většinou zloději listy révy dále prodávají na trhu: za kilogram se platí 12. Vinaři teď spolu s policií vinice hlídají, ale ani to krádežím nezabránilo. Následky pro keře jsou ničivé; jejich vývoj je značně omezen, zrání hroznů se oddaluje. Zloději se vyskytují v okolí Nussdorfu a Grinzingu a protože jde o chráněné území, nemohou si vinaři své vinice oplotit. DER WINZER/ /JS Falšované DOC-víno v Itálii Asi 30 tisíc lahví s falšovaným vínem Brunello di Montalcino, Chianti a dalšími kvalitními víny bylo koncem května zabaveno v Toskánsku. Karabiniéři zabavili také několik hektolitrů levného vína, které mělo být za desetinásobnou cenu prodáno na italském a mezinárodním trhu. Při akci našli i padělané etikety. Škoda způsobená italskému vinařství se odhaduje na několik statisíc Eur. Padělání potravin se každoročně vyskytuje v objemu asi 2,6 miliardy Eur, víno a lihoviny patří k nejčastějším padělkům. DER WINZER/ /JS V Německu se zvýšila cena půdy Týká se to jak běžné orné půdy, tak pastvin, ale i vinic. Je to důsledek vyšších cen mléka, obilí a vína. Vliv má i potřeba půdy pro zásobování bioplynových stanic. Za pronájem vinice se nabízí až 0,4 /m 2 (cca 110 tisíc Kč/ha/rok), běžná cena je však na Mosele asi na ¼ z toho. Od roku 2010 se zvýšila cena pozemků o přibližně 7,5 %. Vinařství a zemědělství je znovu rentabilní. Zemědělskou půdu nejde namnožit, naopak ubývá zástavbou. Podle zákona musí mít zemědělec na dvě krávy 1 ha půdy. Denně v Německu padne 70 ha zemědělské půdy na cesty a zástavbu. Je ale docela možné, že někteří nájemníci prodělají na nájmu vinice jakmile cena vína opět klesne; a k tomu může dojít kdykoliv kdy se výnos hroznů vrátí do normálu a na trhu bude přebytek vína. Mnoho zemědělců v důchodu je závislých na pachtu ve výši 400 /měsíc. V roce 2013 mělo přes 19 tisíc všech zemědělců v Porýní-Falci pronajato 65 % půdy (707 tisíc hektarů). Pronájem orné půdy, která tvoří 57 % plochy, stojí v průměru 209 /ha, pastvin 96 /ha a vinic 881 /ha ( Kč/ha). ZDROJ: VOLKSFREUND.DE/ /JS Plastový odpad zůstane ve vinohradě Feromonové odparníky se používají ve většině německých vinic. Po dosloužení jsou většinou rozdrceny a mulčovány. Co je ale škodlivější plast dlouhodobě zůstávající v půdě nebo chemický přípravek použitý jako alternativa feromonů? Plasty by měly být po dosloužení odevzdány do sběru, ale jen málo který vinař to tak dělá, většina je pomulčuje do půdy spolu s révím po řezu. Je to přestupek proti vyhlášce o odpadech, který kontrolují a pokutují okresní úřady. ALLGEMEINE ZEITUNG/ /JS Listy révy se kradou i v Německu Přitom už v době, kdy mohou být ošetřeny chemickými přípravky, jak sdělil svaz vinařů Würtemberska. Začátkem června neznámý zloděj ukradl ve Štutgartu během víkendu listy z asi keřů. Pro některé lidi je to kulinářská pochoutka. PROPLANTA/ /JS Ochrana vína před oxidací bez síry Studená pasterizace jako nová fyzikální metoda v EU. Vyvinula ji drážďanská firma Edecto a je určena ke konzervaci tekutých potravin. Působí obdobně jako oxid siřičitý: Množení mikroorganizmů se zastavuje, jejich buňky jsou mechanicky zničeny. K tomu ochranná atmosféra inertních plynů zabraňuje oxidaci. V rámci projektu EU zkoušené zařízení pracuje kontinuálně s tlakem 250 až 500 barů (atm., 25 až 50 MPa) a teplotách do 40 C a je schopno za hodinu ošetřit do 120 litrů vína. Výsledky jsou vynikající. Nežádoucí oxidativní enzymy jsou inaktivovány, ale substance citlivé na teplotu se nemění, stejně tak barva a chuť. Při této technologii změny tlaků se používají inertní plyny jako dusík nebo argon. Plyn rozpouštěný pod vysokým tlakem se dostává i do buněk mikroorganizmů. Plyn přivádí buňky k prasknutí. Postup lze použít v různých fázích přípravy vína. DER WINZER, /JS Ve víceletém sporu vyhrál definitivně soud Německý vinařský fond Jednalo se o povinnost platit do vinařského fondu, kde byla zpochybňována oprávněnost výběru poplatků. Po pěti letech soudních procesů Ústavní soud, stejně jako předtím soudy nižších instancí, rozhodl, že jak vlastní povinnost je oprávněná, tak i výše poplatků je odpovídající. ZDROJ: NĚMECKÝ SVAZ VINAŘŮ, / JS 18