Trhy výrobních faktorů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trhy výrobních faktorů"

Transkript

1 Trhy výrobních faktorů Část mikroekonomie, která se zabývá trhy výrobních faktorů studuje, jak se tvoří poptávka po jednotlivých výrobních faktorech (po práci, kapitálu a půdě), jak nabídka těchto výrobních faktorů, jaký důchod získávají vlastníci jednotlivých výrobních faktorů (VF) apod. Platí, že poptávka po VF je vždy odvozenou poptávkou: VF jsou potřeba k produkci statků, proto jsou VF poptávány tehdy, když mohou přispět k výrobě statků. Obecná teorie poptávky po VF v krátkém období: V krátkém období nelze zpravidla měnit všechny výrobní faktory (některé VF jsou v krátkém období fixní). Chceme-li zahájit nebo zvýšit produkci, musíme měnit pouze některé VF nejčastěji je to práce, částečně můžeme měnit i některé kapitálové statky. Obecná teorie výrobních faktorů v krátkém období zdůrazňuje, že je jedno kdo poptává VF a jaký faktor se poptává, vždy totiž porovnáváme peněžní příjem z mezního produktu daného výrobního faktoru z mezními náklady (cenou daného výrobního faktoru). Mezní produkt výrobního faktoru: o kolik se zvýší produkt, pokud zaměstnáme dodatečnou jednotku (jednotky) výrobního faktoru. Příklad: mějme dokonale konkurenční trh. Majitel půdy (jejíž množství je alespoň v krátkém období fixní) hledá zemědělské dělníky. Tak, jak se zvyšuje počet dělníků zaměstnaných na půdě daného majitele, roste celkový produkt. Rozdíl mezi celkovým produktem při různých počtech dělníků dá mezní produkt práce. Počet zemědělských Celkový produkt (tun obilí) Mezní produkt dělníků (L) Tabulka ukazuje, že, pokud majitel půdy zaměstná jednoho dělníka, celkový produkt (kolik dělník na půdě vyprodukuje) bude 50 tun, mezní produkt bude též 50 tun. Pokud majitel půdy zaměstná dva dělníky, bude jejich celkový produkt 80 tun obilí, mezní produkt druhého dělníka bude 30 tun. Tabulka ukazuje, že, ačkoliv celkový produkt postupně roste, mezní produkt klesá. I zde se projevuje zákon klesajících mezních výnosů další dodatečná jednotka vstupu vyprodukuje zpravidla méně než předcházející. Teoreticky může nastat, že zaměstnáním dalšího dodatečného dělníka i celkový produkt poklesne. Majitele půdy zajímá při rozhodování, má-li zaměstnat dalšího zemědělského dělníka, jaký příjem bude mít ze jeho mezního produktu. Obecně kohokoliv, kdo si hodlá najmout jakýkoliv VF, zajímá, jaký bude mít příjem z mezního produktu daného VF. Zatím předpokládáme dokonale konkurenční trh, ve kterém nelze dosáhnout zvýšení produkce snížením ceny, cena je pro jednotlivé producenty exogenním (vnějším) faktorem, nejsou schopni ji ovlivnit. Předpokládejme, že cena činí 5000 Kč za tunu, běžná mzda zemědělského dělníka činí Kč ročně. Majitel půdy, pak porovná peněžní příjem z ročního mezního produktu dodatečného dělníka s mezními náklady, které jsou rovny mzdě dělníka.

2 Počet zemědělských dělníků (L) Celkový produkt (tun obilí) (TP L) Mezní produkt MP L Cena za tunu Celkový příjem (TR) Příjem z mezního produktu výrobního faktoru (na dodatečnou jednotku faktoru) TR/ L Mzda (MC) (1) (1) Předpokládáme, že se zaměstnáváním dodatečných dělníků nejsou spojeny žádné další náklady než mzda. Z tabulky plyne, že majitel půdy bude zaměstnávat 3 dělníky, protože ještě při tomto počtu je příjem z mezního produktu dodatečného dělníka vyšší než mzda (mezní náklady). Výše uvedený poznatek můžeme zobecnit: jakýkoliv jednotka jakéhokoliv výrobního faktoru bude použita jen tehdy, pokud příjem z mezního produktu dané jednotky daného výrobního faktoru bude vyšší než cena (mezní náklady) za danou jednotku výrobního faktoru. Lze ptát, proč všechny jednotky daného výrobního faktoru mají stejnou cenu v daném příkladě proč všichni dělníci dostávají stejnou mzdu. Ekonomická teorie to zdůvodňuje tím, že jednotlivé jednotky jsou vzájemně zaměnitelné. Jinými slovy v daném příkladě je pro majitele půdy jedno, jestli první zaměstnaný dělník bude třeba František a druhý Aleš nebo naopak. Majitel půdy předpokládá, že oba mají stejnou produktivitu práce a že je jedno, v jakém pořadí je zaměstná. V praxi samozřejmě budou mít různé individuální jednotky výrobních faktorů rozdílnou produktivitu a bude záležet na pořadí, v jakém se zaměstnají např., kdyby majitel půdy zaměstnal jako prvního dělníka Aleše, který je mladý, zvyklý pracovat přes čas, tak by mu Aleš vyprodukoval za rok 60 tun obilí. Pokud by ale jako prvního dělníka zaměstnal Františka, který je starý a často nemocný, tak František by mu za rok vyprodukoval jen 40 tun obilí. Hodnota 50 tun obilí uvedená v tabulce je tak obvyklá hodnota mezního produktu prvního dělníka. Majitel půdy (zaměstnavatel) zpravidla není schopen hned rozlišit, který dělník je produktivnější a zda jeho eventuelní nižší produktivita souvisí s tím, že je zaměstnán jako další jednotka nebo zda by byl takto méně produktivní, i kdyby byl zaměstnán dříve. Obecně subjekty poptávající jednotky určitého výrobního faktoru zpravidla alespoň hned nejsou schopni rozlišit, zda-li eventuelní nižší nebo vyšší produktivita dané jednotky výrobního faktoru závisí na jejích individuálních vlastnostech, nebo zda je tato nižší (případně vyšší) produktivita způsobena pořadím, v jakém jsou jednotlivé jednotky použity. Zvláště, pokud je použito hodně jednotek výrobního faktoru, platí zákon velkých čísel, čili že v daném souboru jednotek budou jednotky s vyšší produktivitou (které budou více produktivnější, ať budou zaměstnány na jakémkoliv místě pořadí) i s nižší produktivitou (které budou méně produktivnější, ať budou zaměstnány na jakémkoliv

3 místě pořadí). V tomto souboru se individuální rozdíly vyrovnají a předpoklad zaměnitelnosti všech jednotek, ze které plyne, že všechny jednotky budou po/využívána za jednotnou cenu (např. mzdu) je vcelku rozumný. Samozřejmě s rostoucí specializací, se snižuje množství jednotek, které lze použít pro daný konkrétní úkol. V takovém případě mohou být relativně podobné výrobní faktory (např. lidé) používány/využívány (např. zaměstnávány) k rozdílným účelům a tedy i za rozdílné ceny (např. mzdy). Opusťme nyní předpoklad dokonalé konkurence. V nedokonalé konkurenci obvykle platí, že k tomu, aby bylo možno prodat dodatečný mezní produkt vyrobený dodatečnou jednotkou výrobního faktoru, je nutno snížit cenu. Příklad L Celkový produkt všech pracovníků (TP L) Mezní produkt dodatečného pracovníka (MP L) Cena za jednotku (vztahuje se ke všem jednotkám) (P) Celkový příjem TR Příjem z mezního produktu (jedné) jednotky VF (zde z L) MRP L = TR/ L Příjem z průměrného produktu práce (ARP L = TR/L) Mzda (w) = (MC) (1) (1) I zde předpokládáme, že se zaměstnáváním dodatečných osob nejsou spojeny žádné další náklady než mzda. I v nedokonalé konkurenci musí být příjem z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru vyšší nebo alespoň roven ceně za danou jednotku výrobního faktoru. Matematicky: MRP VF >= P VF MRP VF = příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF, P VF = cena výrobního faktoru Příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru lze též vyjádřit jako: MRP VF = MP VF *MR, MP VF = mezní produkt z dodatečné jednotky VF MR = mezní příjem z dodatečné jedné jednotky statku Ve výše uvedeném příkladě je při růstu L z 22 na 24: MP VF = 30. MR z jedné jednotky je: ( )/( ) = 480. MRP VF je pak roven 30*480 = MRP VF jedné jednotky VF (zde rostl VF o dvě jednotky) je tedy roven Poznámka: jak je u obou tabulek uvedeno, předpokládali, jsme, že s použitím další dodatečné jednotky výrobního faktoru nejsou spojeny další náklady (např. na materiál). To je samozřejmě poněkud nerealistický předpoklad. Výše uvedený vztah mezi příjmem z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru a cenou za danou jednotku výrobního faktoru lze rozšířit o tyto mezní náklady a psát, že příjem

4 z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru musí být vyšší nebo alespoň roven součtu ceny za danou jednotku výrobního faktoru a dalších mezních nákladů, které jsou spojeny se zaměstnáním daného VF. Matematicky: MRP VF >= P VF + MC VF. Výše uvedený vztah mezi cenou výrobního faktoru (a eventuelně s dalšími náklady, které jsou spojeny s použitím dodatečné jednotky výrobního faktoru určuje poptávku po výrobním faktoru (kolik jednotek VF budou firmy poptávat). Podívejme se ještě na graf příjmu z mezního produktu výrobního faktoru (MRP VF ) a příjmu z průměrného produktu výrobního faktoru (ARP VF ) - orientačně jako podklady pro grafy mohou posloužit údaje v poslední horní tabulce, výrobním faktorem je zde práce neboli počet zaměstnaných osob. P/VF MRP VF P VF 3 P VF 1 ARP VF P VF 2 VF1 VF2 VF (počet jednotek) Pokud cena výrobního faktoru dosáhne hodnoty (bodu), ve kterém se protínají křivky MRP VF a ARP VF, nebude už chtít firma dále daný výrobní faktor poptávat, a to ani tehdy, pokud by při vyšších hodnotách než je hodnota průsečíku uvedených křivek platila rovnost MRP VF = P VF. Důvodem je skutečnost, že v bodě průsečíku uvedených křivek je veškerý příjem z výrobního faktoru použit na úhradu cen z tohoto výrobního faktoru a firma už nemá peníze na úhradu ostatních výrobních faktorů. Křivka poptávky po výrobním faktoru je klesající. Klesající průběh je dán klesajícími (mezními) výnosy z práce (z rostoucího množství práce). Obecně můžeme jako křivku individuální poptávky po výrobním faktoru označit v krátkém období křivku/přímku MRP VF a to její klesající část od bodu, kdy se tato křivka/přímka protíná s křivkou ARP VF. Křivka tržní poptávky po výrobním faktoru pak vznikne jako součet křivek individuálních poptávek po výrobním faktoru (sčítá se poptávané množství výrobního faktoru při dané ceně výrobního faktoru).

5 Trh práce Poptávka po práci v krátkém období: Pro po práci v krátkém období platí výše uvedené jako výrobní faktor si můžeme dosadit práci. Co způsobuje posun křivky poptávky po práci? Zejména posun poptávky po statku, který práce (zaměstnanci) vyrábí. Příklad: zvýší se poptávka po jablkách. V takovém případě vzroste (alespoň v krátkém období) cena jablek. Díky růstu ceny vzroste tedy i příjem z mezního produktu práce. Lze proto zaměstnat více osob (a to při jakékoliv úrovni jejich mzdy), křivka poptávky po práci se posouvá doprava. Opačný příklad: sníží se poptávka po textilních produktech (např. díky dovozu levnějšího textilu ze zahraničí). V tom případě se sníží poptávka po pracovnících v textilním průmyslu. Poptávka po práci v dlouhém období V dlouhém období, kdy žádný z výrobních faktorů není fixní, je poptávka po práci odvozena z dlouhodobé produkční funkce. I zde je křivka poptávky po práci klesající. Pokud cena práce klesne, bude chtít firma poptávat ze dvou důvodů/efektů prvním je substituční efekt, práce je relativně levnější vůči ostatním výrobním faktorům. Druhým je produkční efekt díky levnější ceně práce (tj. mzdě) může firma nakupovat více výrobních faktorů (i práci) a dostat se tak na vyšší izokvantu (tj. může více produkovat, tedy vydělávat, realizovat vyšší zisky apod.). Křivka nabídky práce Tržní křivka nabídky práce znázorňuje všechny lidi, kteří jsou ochotni pracovat za danou mzdu (čili znázorňuje všechny zaměstnance/pracující. Tato křivka je (jak v krátkém, tak dlouhém období) dána náklady obětované příležitosti. Člověk se rozhoduje přijmout danou práci, pokud mzda z této práce je rovna nebo vyšší než náklady jeho obětované příležitosti. Je-li mzda (čili cena práce) vyšší než náklady obětované příležitosti (tedy než cena toho, co může člověk dělat místo toho, aby vykonával danou práci), můžeme mzdu rozdělit na transferovou platbu (ta je rovna nákladům obětované příležitosti) a rentu (ta je dána rozdílem mezi mzdou a náklady obětované příležitosti). Individuální křivka nabídky práce potom znázorňuje množství práce (v časových jednotkách), které je daná osoba ochotna vyvinout, tj. jak dlouho hodlá v daném časovém období člověk pracovat Křivka nabídky práce (jak tržní, tak individuální) je rostoucí čím větší mzda, tím se zmenšují náklady obětované příležitosti a více lidí bude chtít vykonávat danou práci. Individuální křivka má však jistou zvláštnost. Jedním z nákladů obětované příležitosti je volný čas, respektive cena volného času. Pokud vaše mzda roste, váš volný čas se zdražuje, protože můžete, pracujete-li, více vydělávat a tak si koupit více statků. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže substitutujete volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též váš důchod, a můžete si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času,, tedy aby méně pracoval. Empirická šetření ukazují, že důchodový efekt působí od vysokých hodnot mezd. Od určité, relativně vysoké úrovně mezd tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. Individuální křivka nabídky je potom zakřivená zpět (doleva) viz obr.

6 Individuální křivka nabídky po práci w množství práce (L) Tržní křivka nabídky práce je dána součtem individuálních křivek nabídek práce sčítá se nabízené množství při dané ceně. Rovnováha na trhu práce je dána v bodě, kde se křivka nabídky a poptávky po práci protínají. Pokud mzda není rovnovážná, je buď nadbytek nebo nedostatek zaměstnanců/pracovníků. Tento nadbytek nebo nedostatek se odstraní poklesem nebo růstem mzdy. Trh práce je však regulovaný (např. v podobě minimální mzdy, zákoníku práce apod.), tyto regulace mohou vést k tomu, že dlouhodobě existuje převaha nabízeného množství práce nad poptávaným a tedy i nezaměstnanost. Obr: Rovnováha na trhu práce w Dl Sl w0 L0 Sl = nabídka práce, Dl = poptávka po práci L Poznámka: ačkoliv hovoříme o trhu práce, je třeba si uvědomit, že práce není homogenní faktor. Horník nemůže zpravidla hned začít dělat chirurga (a naopak). Každá práce vyžaduje určité schopnosti, znalosti, dovednosti, kompetence. Ve skutečnosti tedy vedle sebe existuje řada dílčích trhů práce s nabídkou a poptávkou po různých profesích (schopnostech, dovednostech, kompetencích souhrně tyto vlastnosti můžeme označit jako lidský kapitál.

7 Různé případy 1. Teorie lidského kapitálu. V posledních ca letech ekonomická teorie zdůrazňuje význam lidského kapitálu, pod kterým se obecně rozumí schopnosti, znalosti, dovednosti apod. Ti, kdo disponují daným lidským kapitálem jsou pravděpodobně produktivnější, než ti, kteří jim nedisponují. Firmy přitom budou chtít zaměstnávat osoby s lidským kapitálem, protože ji zaručí vyšší produkci, výnosy, zisky a podobně. 2. Zvýšení sociálních dávek (např. příspěvků v nezaměstnanosti): zvyšují se náklady obětované příležitosti člověk nemusí pracovat, aby měl příjem. Růst těchto nákladů snižuje nabízené množství práce, a to pro jakoukoliv úroveň mzdy, křivka nabídky práce se posouvá doleva, roste i mzda. w Dl Sl1 w0 Sl2 L0 L 3. Progresivní zdanění: při progresivním zdanění (s růstem mzdy/příjmu roste daňová sazba), člověk, který vydělává více, má nižší přírůstek jeho čisté mzdy/důchodu, než přírůstek hrubé mzdy/příjmu. Progresivní zdanění tak snižuje motivaci lidí s vyšším příjmem k práci. 4. Mor a jiné katastrofy: povedou k posunu křivky nabídky práce doleva. 5. Kompenzující rozdíly: proč vydělávajíc horníci více než skladníci? Práce horníků je rizikovější. Pokud by mzdy byly stejné, mnoho horníků by šlo raději dělat skladníka. Chceme-li mít více horníků, musíme jim zvýšit mzdy. Pokud však vlády přikáží hornickým/těžařským společnostem (Jára Cimrman a někteří marxisté by řekli uhlobaronům) zvýšit bezpečnost pro horníky, povede to k růstu nákladů hornických společností, tyto společnosti nebudou mít potom tolik peněz na horníky (nezapomínejme, že mzda je pro zaměstnavatele nákladem!!), takže buď budou zaměstnávat méně horníků nebo sníží horníkům mzdy. V druhém případě však spousta horníků začne dělat skladníky (a jiné profese) lze totiž předpokládat, že zvýšení požadavků na bezpečnost bude všeobecné a nebude se týkat jen horníků. Vládní zásah potom povede k tomu, že se změní nabídka práce u jednotlivých profesí, může se změnit i struktura produkce celé ekonomiky apod. Pokud tato změna struktury produkce povede k tomu, že ekonomika bude vyrábět produkty, v nichž nemá komparativní výhody (a nebude vyrábět produkty, v níž má komparativní výhody, tedy nejnižší náklady obětované příležitosti) a změna tímto směrem je vysoce pravděpodobná, dojde ke snížení výkonnosti ekonomiky. 6. Proč rostou platy manažerů? K tomu, aby se člověk stal manažerem, musí jednak dlouho studovat, jednak musí mít řadu schopností a dovedností (tj.

8 musí disponovat speciálním lidským kapitálem). Navíc práce manažera je riziková dlouhá pracovní doba, odpovědnost za rozhodnutí, odpovědnost za škody apod. To vše vede k tomu, že lidí, kteří jsou schopni být manažeři, je relativně málo. Navíc trh manažerů je relativně otevřený, firmy se o manažery perou. To vše vytlačuje mzdy (obzvláště vrcholových) manažerů do vysokých částek. 7. Trhy, kde vítěz bere vše. Na určitých trzích je spousta lidí ochotna připlatit si relativně malé částky, aby slyšeli nejlepšího zpěváka, viděli nejlepšího tenistu apod. Součin těchto relativně malých částek*množství lidí, kteří jsou ochotni si připlatit, však vede k vysokým příjmům. Tyto příjmy získávají příjmy ty osoby, které nějakým způsobem použijí/najmou/zaměstnají příslušného vítěze. Proto jsou špičkoví tenisté, zpěváci apod. tak odměňováni. Pozn.: trh s manažery lze označit za trh, kde trh bere vše. 8. stejná mzda pro muže a ženy? Často je slyšet názor, že muž a žena, kteří vykonávají stejnou práci, by měly dostávat stejnou mzdu žen. Bohužel u žen je větší pravděpodobnost, že odejdou na mateřskou dovolenou, že budou s dětmi doma apod. To vše způsobuje zaměstnavatelům problémy a problémy znamenají náklady. Proto raději zaměstnavatelé dávají ženám nižší mzdu, aby tak kompenzovali rozdíly, které jim zaměstnáváním žen vzniknou. Pokud bude požadavek stejných mezd pro muže a ženy prosazován, povede to (na první pohled paradoxně, ale ve skutečnosti logicky), že zaměstnavatelé za tuto stejnou mzdu (nezapomínejme, že mzda je pro zaměstnavatele nákladem!!) raději přijmou muže, protože u mužů je pravděpodobnost vzniku dalších nákladů přece jen menší. Požadavek stejné mzdy tak povede k tomu, že bude zaměstnáno méně žen. Chce-li stát podporovat zaměstnávání žen, nechť tak činí jinými nástroji podpora kratší pracovní doby, daňové úlevy pro zaměstnavatele apod. Pozn.: stejnou práci mohou vykonávat též dva lidé pracující v různých regionech. Nicméně v každém regionu bude odlišná poptávka po produktech vyráběných těmito lidmi, odlišná kupní síla kupujících apod., což povede i k rozdílným mzdám. 9. Diskriminace na trhu práce. K diskriminaci obecně může docházet z následujících příčin: a) diskriminaci vyžaduje zákazník např. zákazníci nechtějí, aby je obsluhovali/aby daný výrobek produkovali černoši, Romové apod. Zde je pro firmu racionální, aby požadavku zákazníka vyhověla, protože jinak může přicházet o poptávku. Pokud je daná diskriminace společensky nepřijatelná, je zejména úkolem státu, aby proti ni bojoval aby zdůrazňoval, že černoši, Romové apod. jsou stejní lidé jako ostatní apod. b) diskriminaci provádí firma na svůj popud např. majitel firmy má předsudky proti Romům. Pokud jsou však diskriminovaní stejně nebo více produktivní jako nediskriminovaní, je pro firmu daná diskriminace ekonomicky neracionální, firma přichází o vyšší příjem z mezního produktu diskriminovaných osob. V konkurenčním prostředí se však téměř jistě najdou firmy, které objeví, že zaměstnávat diskriminované osoby je pro ně výhodné a začnou tak činit. c) diskriminace je jako důsledek státního rozhodnutí např. stát zakáže firmám zaměstnávat Romy nebo přikáže, aby firmy platily ženám stejnou mzdu jako mužům. Zde je nutné bojovat proti státnímu rozhodnutí, které vede k diskriminaci. 10. zákoník práce posilující pozici zaměstnanců, znemožňující propouštění apod. Takový zákoník práce povede k tomu, že se firmy budou bát zaměstnávat nové

9 lidi pokud je nebudou moci propustit, budou pro ně nákladní. Obecně růst moci zaměstnanců znamená pro firmy náklady a náklad vedou ke snížení poptávaného množství práce. Na to zejména doplácejí lidé, kteří práci (z jakéhokoliv důvodu) hledají (např. studenti). Tyto lidi nebudou chtít firmy zaměstnávat, budou se častěji stávat nezaměstnanými. 11. studenti jsou v daních, zdravotním a sociálním pojištění apod. postaveni na stejnou úroveň jako ostatní uchazeči o práci. K čemu to vede? Studenti nemají zkušenosti, jejich produktivita práce je nižší než produktivita práce jiných uchazečů o práci. Pokud nejsou studenti nějak zvýhodněni, bude docházet k tomu, že zaměstnavatelé budou upřednostňovat tyto ostatní uchazeče o práci. Tím, že studenti ale nebudou v průběhu svého studia zaměstnáváni, nezískají potřebné praktické dovednosti a schopnosti (nenabydou příslušný lidský kapitál) a budou obtížně zaměstnatelní i po skončení školy. Trh kapitálu Poptávka po kapitálu V případě poptávky po kapitálu, respektive přesněji kapitálových statcích (stroje, budovy apod., tedy statků, které slouží k produkci dalších statků) je třeba rozlišit, zdali kapitál hodláme používat nebo do něj investovat. Rozlišení je nutné z toho důvodu, že kapitálový statek má dlouhou dobou životnosti. Máme potom volbu: můžeme najímat jakoby krátkodobě, kdy každý měsíc platí vlastníkovi kapitálového statku za použití tohoto statku nájemné (obdobně jako zaměstnavatelé platí zaměstnancům za využití jejich práce mzdu) můžeme si kapitálový statek koupit, v tom případě investujeme do kapitálového statku. Používání kapitálu V případě používání kapitálového statku platí obvyklý vztah, dotyčná osoba danou jednotku kapitálového statku použije, pokud příjem z mezního produktu dané jednotky statku bude vyšší než cena tohoto statku. Matematicky: MRP VF >= P VF V případě kapitálového statku lze tento vztah psát: MRP K >= v, kde v je nájemné kapitálového statku. Při požívání kapitálového statku přitom mohou nastat následující situace: osoba si daný kapitálový statek pronajímá. V tom případě porovnává příjem z mezního produktu dané jednotky kapitálového statku se skutečně zaplaceným nájemným osoba je již vlastníkem statku (tj. v minulosti již do dané jednotky kapitálového statku investovala tato investice je pro ni utopeným nákladem). V tom případě porovnává příjem z mezního produktu dané jednotky kapitálového statku s ušlým nájemným tj. s nájemným, které by mohla získat, pokud by kapitálový statek nepoužívala ona sama, ale pronajímala dále. Investování do kapitálu Při investování do kapitálu se rozhodujeme, zda-li si koupíme danou jednotku kapitálového statku. Investice tedy znamenají přírůstek jednotek kapitálového statku.

10 Nesmíme ale zapomínat, že kapitálový statek se používáním opotřebovává a že časem nebudeme možno jej používat. Počet jednotek kapitálových statků se tedy též snižuje. Můžeme proto v daném kalendářním období rozlišit hrubé investice do kapitálových statků, které zahrnují všechny investice, a čisté investice do kapitálových statků. Čisté investice jsou dány vztahem: ČI = HI OpK, ČI = čisté investice do kapitálových statků, HI = hrubé investice do kapitálových statků, OpK = opotřebení kapitálu, tj. počet jednotek kapitálového statku, které byly v daném kalendářním období vyřazeny. Pozn.: v praxi se hrubé investice, čisté investice i opotřebení kapitálu nevyjadřuje v kusech, ale v penězích. Opotřebení kapitálu se potom vyjadřuje pomocí odpisů odpisy jsou (poněkud zjednodušeně řečeno) peněžním vyjádřením používání a opotřebení dané jednotky kapitálového statku v daném kalendářním období. Až suma odpisů za jednotlivá kalendářní období dá cenu, za kterou byla jednotka koupena, je tato jednotka považována za zcela opotřebenou. V praxi potom samozřejmě nastávají situace, kdy je nějaká jednotka v peněžním vyjádření (které se používá pro daňové a účetní účely) zcela opotřebena (odepsána), ač v praxi je ještě používána. Naopak je častá i situace, kdy daná jednotka statku není peněžně ještě zcela opotřebena, ale z nejrůznějších důvodů už je její použití není ekonomické např. proto, že došlo k technickém pokroku a daná jednotka je zastaralá. Pokud se podnikatelé rozhodují, zda-li investují, čili zda-li si koupí nějakou jednotku kapitálového statku, musí vzít do úvahy dva faktory: za prvé náklady obětované příležitosti. Pokud by peníze neinvestoval do kapitálového statku mohli by je investovat jinam, přičemž tato investice by jim přinášela výnos. Příjem z mezního produktu dané jednotky kapitálového statku za dané kalendářní období tedy musí být vyšší než výnos z alternativní investice. Obecně lze říci, že výnos z investice do kapitálového statku musí být vyšší než výnos z druhé nejlepší alternativní příležitosti. Za druhé opotřebení kapitálu. Daná jednotka statku se postupně opotřebovává a podnikatel ji bude muset časem nahradit. Příjem z mezního produktu dané jednotky statku za dané kalendářní období tak musí krýt poměrnou část opotřebení (tato poměrná část je dána 1/celkovým počtem kalendářních období, po které podnikatel plánuje stroj používat, za kalendářní období se obvykle považuje kalendářní rok. Dané podmínky jdou sečíst a vyjádřit matematicky: MRP K >= R+D, Kde: R = obětovaný/alternativní výnos z investice, D = částka opotřebení. Pokud si R a D vyjádříme jako procento z kupní ceny dané jednotky statku (platí: r = R/P a d = D/P), lze výše uvedený vztah zapsat: MRP K >= P*(r+d). Souhrnné poznámky k používání a investování do kapitálu Ať už kapitálový statek používáme nebo do něj investujeme, tak jej poptáváme. Křivka poptávky po kapitálových statcích bude opět klesající, protože v obou případech (používání i investování do kapitálových statků) bude MRP K další dodatečné jednotky mít zpravidla klesající charakter. Nabídka kapitálových statků vyjadřuje množství kapitálových statků, které jsou ochotny jednotlivé subjekty vyrobit a prodat/pronajímat. Křivka nabídky je opět dána náklady obětované příležitosti, jednotlivé subjekty budou daný kapitálový statek vyrábět a prodávat/pronajímat, pokud nebudou mít jinou lepší příležitost co dělat, tedy

11 pokud nebudou mít jinou lepší příležitost jak si vydělat, jak být ziskoví než výrobou a prodejem/pronájmem daného druhu kapitálových statků (např. soustruhů, stavebních strojů apod.). Je třeba si přitom uvědomit, že, i pokud by dané subjekty měly lepší příležitost, tak změna produkce kapitálových statků je poměrně náročná a spojena s vysokými náklady (pokud vyrábíte soustruhy nemůžete hned začít vyrábět třeba jeřáby). Čili jednotliví výrobci budou určitý druh kapitálového statku vyrábět po relativně dlouhou dobu, i když výroba jiného druhu kapitálového statku by pro ně byla výhodnější realizovali by vyšší výnos. Důvodem je právě složitost a nákladnost při přeorientování výroby. Z výše uvedeného plyne, že kapitálové statky nejsou homogenní, ale heterogenní (různorodé) a jsou jen obtížně za sebe zaměnitelné. Při rozhodování podnikatele, zejména zda koupit určitý kapitálový statek, musí vzít podnikatel do úvahy spoustu dlouhodobých faktorů, z nichž řada je obtížně předem odhadnutelných. Technický a technologický pokrok aneb nebude daný kapitálový statek předčasně zastaralý? Příjem z mezního produktu (tj. výnos z) daného kapitálového statku po dobu jeho životnosti tento příjem závisí na poptávce po produktech daného podnikatele, poptávka se může prudce z nejrůznějších důvodů měnit Růst ekonomiky po dobu životnosti statku tempo růstu HDP ovlivňuje poptávku po produktech daného podnikatele, a tedy i příjem z mezního produktu daného kapitálového statku Výnos z alternativního investování peněz Politická stabilita, právní prostředí apod. Všechny tyto faktory činí investování velmi rizikovou záležitostí. Proto podnikatelů, tj. osob, kteří produkují a při produkci investují do kapitálových statků je méně než zaměstnanců. Trh půdy Poptávka po půdě Z hlediska poptávky po půdě, platí, že půdu si můžeme pronajímat nebo koupit. V případě pronájmu půdy platí to, co je uvedeno u používání kapitálu, půdu si pronajmeme tehdy, pokud příjem (z mezního produktu) půdy je vyšší než nájemné. V případě koupě, tj. investování do půdy lze použít to, co je uvedeno u investování do kapitálu (až na skutečnost, že půda se neodepisuje, čili, že se nepředpokládá, že by se půda opotřebovávala). V případě investování do půdy tedy výnos z půdy (suma výnosů za jednotlivé kalendářní období půdy) musí být vyšší než výnos z alternativního použití peněz, které chceme investovat do půdy. Nabídka půdy vychází se z toho, že množství půdy je vždy omezené. Lidé nabízejí půdu (k prodeji nebo pronájmu), pokud nemají jiné lepší využití půdy, čili pokud alternativní využití půdy je spojeno s nižším výnosem než pronájem/prodej půdy. Půdu potom prodávají nebo pronajímají za tu nejlepší nabídku. Pozn.: 1.Pokud člověk prodává nebo pronajímá půdu za cenu vyšší než je výnos z alternativního využití půdy, je rozdíl mezi cenou za prodej/pronájem a výnosem z tohoto alternativního využití rentou majitele půdy. 2. Vzhledem k fixnímu množství půdy, můžeme křivku půdy kreslit jako svislou. Ale ani půda není homogenní, má různou kvalitu (např. některá se hodí k pěstování obilí,

12 jiná ne), je různě umístěna, takže je po ní různá poptávka (např. půda v Praze kontra půda na Jesenicku), takže i z hlediska nabídky půdy musíme umět rozlišovat. Závěrečné poznámky: Jaký bude příjem/důchod vlastníků jednotlivých výrobních faktorů obecně záleží na příjmu z jejich mezního produktu. Výše jsme si ale ukázali, že stanovení mezního produktu z každé jednotky výrobního faktoru je často obtížné. Proto důchody, které se vyplácejí vlastníkům výrobních faktorů spíše vycházejí z odhadů, jakou měrou se tyto výrobní faktory podílí na celkovém a mezním produktu. Často se přitom předpokládá, že jednotlivé jednotky daného výrobního faktoru jsou zaměnitelné a to, co je vlastníkovi daného výrobního faktoru vypláceno, vychází spíše z toho, co se obvykle (tedy jinde) za po/využití daného výrobního faktoru platí. Jak již bylo zdůrazněno výše poptávka po výrobních faktorech je odvozenou poptávkou, závisí na poptávce po statcích, které lze kombinací jednotlivých výrobních faktorů vyprodukovat. Roste-li poptávka po určitých statcích, poroste i poptávka po výrobních faktorech, které jsou schopny daný statek vyrobit, a tudíž poroste i cena těchto výrobních faktorů. (V případě poklesu platí opačný postup). Nabídka výrobních faktorů obecně je dána náklady obětované příležitosti vlastníci nabízejí danou jednotku výrobního faktoru k určitému účelu, pokud ji nemohou použít jinak, výnosněji. Teorie výrobních faktorů je též někdy nazývána jako teorie rozdělování zkoumá jaké jsou důchody jednotlivých vlastníků výrobních faktorů. Kromě své pozitivní části, tj. zkoumání, čím je určen tento důchod, má tato teorie i svou normativní část zabývá se otázkou, zda-li rozdělení důchodů mezi jednotlivé vlastníky výrobních faktorů je spravedlivé či nikoliv. Konkrétní výše důchodů jednotlivých vlastníků výrobních faktorů je však, za předpokladu neexistence státních zásahů a dalších deformací typu monopolu nebo monopsonu (tj. jediného kupujícího na trhu práce, monopsonem je třeba ČEZ v případě některých profesí v jaderných elektrárnách) dána produktivitou daného výrobního faktoru, poptávaným a nabízeným množstvím tohoto výrobního faktoru. Lze tedy říci, že se jedná o správnou cenu/důchod za užití daného výrobního faktoru. Pokud tuto cenu/tento důchod nepovažujeme za spravedlivou, můžeme ji nějak měnit např. v podobě minimálních mezd, přerozdělování (sociální dávky atd.) toto přerozdělování často ale vede k deformacím na trhu (viz např. negativní důsledky minimální mzdy).

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ EKONOMIE OTÁZKY 1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ ekonomika, která plně využívá své zdroje, pracuje pod hranicí produkčních možností bod, který leží uprostřed množiny produkčních možností,

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Základní složky zahraničních vztahů Čistá export (NX) = export import (EX IM) Čistý příliv kapitálu: - příliv

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání

Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu

Více

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy Teoretická východiska Makroekonomická teorie často zkoumá ekonomické ukazatele ve dvou rozdílných obdobích dlouhém a krátkém. Za dlouhé období považuje zpravidla

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE KAPITÁLOVÝ TRH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

Test Trh práce. 4. Vyjmenujte všechny výrobní faktory v procesu výroby. Uveďte praktický příklad výrobních faktorů při pečení chleba.

Test Trh práce. 4. Vyjmenujte všechny výrobní faktory v procesu výroby. Uveďte praktický příklad výrobních faktorů při pečení chleba. Test Trh práce 1. Co je to práce? 2. Jaká je cena lidské práce? 3. Vyjmenujte faktory ovlivňující cenu práce. 4. Vyjmenujte všechny výrobní faktory v procesu výroby. Uveďte praktický příklad výrobních

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP

Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Hodnocení ekonomické efektivnosti projektů Průměrný výnos z investice, doba návratnosti, ČSH, VVP Investice je charakterizována jako odložená spotřeba. Podnikové investice jsou ty statky, které nejsou

Více

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005 Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

1. nabídka práce jednoho člověka (tj. z hlediska jednoho nabízejícího), 2. nabídka práce jedné firmě (tj. z hlediska jednoho poptávajícího).

1. nabídka práce jednoho člověka (tj. z hlediska jednoho nabízejícího), 2. nabídka práce jedné firmě (tj. z hlediska jednoho poptávajícího). 16 Nabídka práce V této kapitole nás bude zajímat formování individuální a tržní nabídky práce. Důležité je připomenout si dvojí možné chápání individuální nabídky práce: 1. nabídka práce jednoho člověka

Více

Struktura dnešní přednášky

Struktura dnešní přednášky ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Struktura dnešní přednášky Efektivnost dokonale konkurenčního trhu práce Monopsonistické trhy práce Aplikace. Důsledky poskytování povinných benefitů na trh práce Rovnováha na dokonale

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES Hospodářský proces je sledován v makroekonomické rovině. Hospodářský proces v úplné podobě probíhá ve společnosti s rozvinutou dělbou práce a tržními

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Trh výrobků a služeb teorie firmy

Trh výrobků a služeb teorie firmy Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM

PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014 Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství.

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství. 2) TRH - Trh a jeho funkce, typy trhů, subjekty trhu. Základní elementy trhu: nabídka, poptávka, faktory ovlivňující nabídku a poptávku, rovnováha trhu, tržní a rovnovážná cena. Konkurence, typy konkurence.

Více

Model agregátní poptávky a nabídky:

Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 5. 11. 2012

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 5. 11. 2012 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_10 Název materiálu: CENA Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy Očekávaný výstup: FINANČNÍ

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI

MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI MONOPOLNÍ CHOVÁNÍ ZPRACOVATELSKÝCH FIREM A JEHO VLIV NA POPTÁVKU PO ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCI Jiří Havránek katedra ekonomických teorií, PEF Vysoká škola zemědělská, 165 0 Praha 6 - Suchdol Anotace: Vliv typu

Více

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce 14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce Z podkapitoly 13.1 již známe podmínku maximalizace zisku firmy přicházející kupovat výrobní faktory na jejich trh jako rovnost příjmů z mezního produktu

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Podmínky zápočtu. GRAF (funkce) Téma cvičení č. 1: 5.10.2015

Mikroekonomie. Vyučující kontakt. Doporoučená literatura. Podmínky zápočtu. GRAF (funkce) Téma cvičení č. 1: 5.10.2015 Vyučující kontakt Mikroekonomie Konzultační hodiny: pondělí: 13.00-14.30 jinak dle dohody Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU kancelář : 16 telefon : 38 777 2419 e-mail: jsetek@ef.jcu.cz

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů

Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů Zdroje, komparativní výhody a rozdělení důchodů PŘEDNÁŠKA 2 STRUKTURA Výrobní možnosti Vztah cen výstupu a cen a množství vstupů Vztah výstupních a výstupních cen a množství výstupu a vstupů. Obchod v

Více

Trh kapitálu a půdy. formování poptávky po kapitálu (kapitálových. formování nabídky úspor. příležitosti, investice a úspory Trh půdy

Trh kapitálu a půdy. formování poptávky po kapitálu (kapitálových. formování nabídky úspor. příležitosti, investice a úspory Trh půdy Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb.

1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. ZS 2007/08 Mikroekonomie (Bc.) CVIČENÍ doc. Helísek Úvod do ekonomie 1. Doplňte: ekonomie zkoumá, jak využívat zdroje k uspokojení potřeb. 2. Vysvětlete náklady

Více

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I. Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I. Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro jednu z nich rozhodneme, ostatní alternativy zpravidla nemůžeme realizovat užitek/výnos/příjem,

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé

Více

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka 3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6 Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek cv. 6 Základní pojmy Náklad peněžní částka, kterou podnik účelně vynaložil na získání výnosů, tj. použil je k provedení určitého výkonu.(spotřeba výrobních faktorů

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více