Trhy výrobních faktorů

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trhy výrobních faktorů"

Transkript

1 Trhy výrobních faktorů Část mikroekonomie, která se zabývá trhy výrobních faktorů studuje, jak se tvoří poptávka po jednotlivých výrobních faktorech (po práci, kapitálu a půdě), jak nabídka těchto výrobních faktorů, jaký důchod získávají vlastníci jednotlivých výrobních faktorů (VF) apod. Platí, že poptávka po VF je vždy odvozenou poptávkou: VF jsou potřeba k produkci statků, proto jsou VF poptávány tehdy, když mohou přispět k výrobě statků. Obecná teorie poptávky po VF v krátkém období: V krátkém období nelze zpravidla měnit všechny výrobní faktory (některé VF jsou v krátkém období fixní). Chceme-li zahájit nebo zvýšit produkci, musíme měnit pouze některé VF nejčastěji je to práce, částečně můžeme měnit i některé kapitálové statky. Obecná teorie výrobních faktorů v krátkém období zdůrazňuje, že je jedno kdo poptává VF a jaký faktor se poptává, vždy totiž porovnáváme peněžní příjem z mezního produktu daného výrobního faktoru z mezními náklady (cenou daného výrobního faktoru). Mezní produkt výrobního faktoru: o kolik se zvýší produkt, pokud zaměstnáme dodatečnou jednotku (jednotky) výrobního faktoru. Příklad: mějme dokonale konkurenční trh. Majitel půdy (jejíž množství je alespoň v krátkém období fixní) hledá zemědělské dělníky. Tak, jak se zvyšuje počet dělníků zaměstnaných na půdě daného majitele, roste celkový produkt. Rozdíl mezi celkovým produktem při různých počtech dělníků dá mezní produkt práce. Počet zemědělských Celkový produkt (tun obilí) Mezní produkt dělníků (L) Tabulka ukazuje, že, pokud majitel půdy zaměstná jednoho dělníka, celkový produkt (kolik dělník na půdě vyprodukuje) bude 50 tun, mezní produkt bude též 50 tun. Pokud majitel půdy zaměstná dva dělníky, bude jejich celkový produkt 80 tun obilí, mezní produkt druhého dělníka bude 30 tun. Tabulka ukazuje, že, ačkoliv celkový produkt postupně roste, mezní produkt klesá. I zde se projevuje zákon klesajících mezních výnosů další dodatečná jednotka vstupu vyprodukuje zpravidla méně než předcházející. Teoreticky může nastat, že zaměstnáním dalšího dodatečného dělníka i celkový produkt poklesne. Majitele půdy zajímá při rozhodování, má-li zaměstnat dalšího zemědělského dělníka, jaký příjem bude mít ze jeho mezního produktu. Obecně kohokoliv, kdo si hodlá najmout jakýkoliv VF, zajímá, jaký bude mít příjem z mezního produktu daného VF. Zatím předpokládáme dokonale konkurenční trh, ve kterém nelze dosáhnout zvýšení produkce snížením ceny, cena je pro jednotlivé producenty exogenním (vnějším) faktorem, nejsou schopni ji ovlivnit. Předpokládejme, že cena činí 5000 Kč za tunu, běžná mzda zemědělského dělníka činí Kč ročně. Majitel půdy, pak porovná peněžní příjem z ročního mezního produktu dodatečného dělníka s mezními náklady, které jsou rovny mzdě dělníka.

2 Počet zemědělských dělníků (L) Celkový produkt (tun obilí) (TP L) Mezní produkt MP L Cena za tunu Celkový příjem (TR) Příjem z mezního produktu výrobního faktoru (na dodatečnou jednotku faktoru) TR/ L Mzda (MC) (1) (1) Předpokládáme, že se zaměstnáváním dodatečných dělníků nejsou spojeny žádné další náklady než mzda. Z tabulky plyne, že majitel půdy bude zaměstnávat 3 dělníky, protože ještě při tomto počtu je příjem z mezního produktu dodatečného dělníka vyšší než mzda (mezní náklady). Výše uvedený poznatek můžeme zobecnit: jakýkoliv jednotka jakéhokoliv výrobního faktoru bude použita jen tehdy, pokud příjem z mezního produktu dané jednotky daného výrobního faktoru bude vyšší než cena (mezní náklady) za danou jednotku výrobního faktoru. Lze ptát, proč všechny jednotky daného výrobního faktoru mají stejnou cenu v daném příkladě proč všichni dělníci dostávají stejnou mzdu. Ekonomická teorie to zdůvodňuje tím, že jednotlivé jednotky jsou vzájemně zaměnitelné. Jinými slovy v daném příkladě je pro majitele půdy jedno, jestli první zaměstnaný dělník bude třeba František a druhý Aleš nebo naopak. Majitel půdy předpokládá, že oba mají stejnou produktivitu práce a že je jedno, v jakém pořadí je zaměstná. V praxi samozřejmě budou mít různé individuální jednotky výrobních faktorů rozdílnou produktivitu a bude záležet na pořadí, v jakém se zaměstnají např., kdyby majitel půdy zaměstnal jako prvního dělníka Aleše, který je mladý, zvyklý pracovat přes čas, tak by mu Aleš vyprodukoval za rok 60 tun obilí. Pokud by ale jako prvního dělníka zaměstnal Františka, který je starý a často nemocný, tak František by mu za rok vyprodukoval jen 40 tun obilí. Hodnota 50 tun obilí uvedená v tabulce je tak obvyklá hodnota mezního produktu prvního dělníka. Majitel půdy (zaměstnavatel) zpravidla není schopen hned rozlišit, který dělník je produktivnější a zda jeho eventuelní nižší produktivita souvisí s tím, že je zaměstnán jako další jednotka nebo zda by byl takto méně produktivní, i kdyby byl zaměstnán dříve. Obecně subjekty poptávající jednotky určitého výrobního faktoru zpravidla alespoň hned nejsou schopni rozlišit, zda-li eventuelní nižší nebo vyšší produktivita dané jednotky výrobního faktoru závisí na jejích individuálních vlastnostech, nebo zda je tato nižší (případně vyšší) produktivita způsobena pořadím, v jakém jsou jednotlivé jednotky použity. Zvláště, pokud je použito hodně jednotek výrobního faktoru, platí zákon velkých čísel, čili že v daném souboru jednotek budou jednotky s vyšší produktivitou (které budou více produktivnější, ať budou zaměstnány na jakémkoliv místě pořadí) i s nižší produktivitou (které budou méně produktivnější, ať budou zaměstnány na jakémkoliv

3 místě pořadí). V tomto souboru se individuální rozdíly vyrovnají a předpoklad zaměnitelnosti všech jednotek, ze které plyne, že všechny jednotky budou po/využívána za jednotnou cenu (např. mzdu) je vcelku rozumný. Samozřejmě s rostoucí specializací, se snižuje množství jednotek, které lze použít pro daný konkrétní úkol. V takovém případě mohou být relativně podobné výrobní faktory (např. lidé) používány/využívány (např. zaměstnávány) k rozdílným účelům a tedy i za rozdílné ceny (např. mzdy). Opusťme nyní předpoklad dokonalé konkurence. V nedokonalé konkurenci obvykle platí, že k tomu, aby bylo možno prodat dodatečný mezní produkt vyrobený dodatečnou jednotkou výrobního faktoru, je nutno snížit cenu. Příklad L Celkový produkt všech pracovníků (TP L) Mezní produkt dodatečného pracovníka (MP L) Cena za jednotku (vztahuje se ke všem jednotkám) (P) Celkový příjem TR Příjem z mezního produktu (jedné) jednotky VF (zde z L) MRP L = TR/ L Příjem z průměrného produktu práce (ARP L = TR/L) Mzda (w) = (MC) (1) (1) I zde předpokládáme, že se zaměstnáváním dodatečných osob nejsou spojeny žádné další náklady než mzda. I v nedokonalé konkurenci musí být příjem z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru vyšší nebo alespoň roven ceně za danou jednotku výrobního faktoru. Matematicky: MRP VF >= P VF MRP VF = příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF, P VF = cena výrobního faktoru Příjem z mezního produktu dodatečné jednotky výrobního faktoru lze též vyjádřit jako: MRP VF = MP VF *MR, MP VF = mezní produkt z dodatečné jednotky VF MR = mezní příjem z dodatečné jedné jednotky statku Ve výše uvedeném příkladě je při růstu L z 22 na 24: MP VF = 30. MR z jedné jednotky je: ( )/( ) = 480. MRP VF je pak roven 30*480 = MRP VF jedné jednotky VF (zde rostl VF o dvě jednotky) je tedy roven Poznámka: jak je u obou tabulek uvedeno, předpokládali, jsme, že s použitím další dodatečné jednotky výrobního faktoru nejsou spojeny další náklady (např. na materiál). To je samozřejmě poněkud nerealistický předpoklad. Výše uvedený vztah mezi příjmem z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru a cenou za danou jednotku výrobního faktoru lze rozšířit o tyto mezní náklady a psát, že příjem

4 z mezního produktu určité jednotky výrobního faktoru musí být vyšší nebo alespoň roven součtu ceny za danou jednotku výrobního faktoru a dalších mezních nákladů, které jsou spojeny se zaměstnáním daného VF. Matematicky: MRP VF >= P VF + MC VF. Výše uvedený vztah mezi cenou výrobního faktoru (a eventuelně s dalšími náklady, které jsou spojeny s použitím dodatečné jednotky výrobního faktoru určuje poptávku po výrobním faktoru (kolik jednotek VF budou firmy poptávat). Podívejme se ještě na graf příjmu z mezního produktu výrobního faktoru (MRP VF ) a příjmu z průměrného produktu výrobního faktoru (ARP VF ) - orientačně jako podklady pro grafy mohou posloužit údaje v poslední horní tabulce, výrobním faktorem je zde práce neboli počet zaměstnaných osob. P/VF MRP VF P VF 3 P VF 1 ARP VF P VF 2 VF1 VF2 VF (počet jednotek) Pokud cena výrobního faktoru dosáhne hodnoty (bodu), ve kterém se protínají křivky MRP VF a ARP VF, nebude už chtít firma dále daný výrobní faktor poptávat, a to ani tehdy, pokud by při vyšších hodnotách než je hodnota průsečíku uvedených křivek platila rovnost MRP VF = P VF. Důvodem je skutečnost, že v bodě průsečíku uvedených křivek je veškerý příjem z výrobního faktoru použit na úhradu cen z tohoto výrobního faktoru a firma už nemá peníze na úhradu ostatních výrobních faktorů. Křivka poptávky po výrobním faktoru je klesající. Klesající průběh je dán klesajícími (mezními) výnosy z práce (z rostoucího množství práce). Obecně můžeme jako křivku individuální poptávky po výrobním faktoru označit v krátkém období křivku/přímku MRP VF a to její klesající část od bodu, kdy se tato křivka/přímka protíná s křivkou ARP VF. Křivka tržní poptávky po výrobním faktoru pak vznikne jako součet křivek individuálních poptávek po výrobním faktoru (sčítá se poptávané množství výrobního faktoru při dané ceně výrobního faktoru).

5 Trh práce Poptávka po práci v krátkém období: Pro po práci v krátkém období platí výše uvedené jako výrobní faktor si můžeme dosadit práci. Co způsobuje posun křivky poptávky po práci? Zejména posun poptávky po statku, který práce (zaměstnanci) vyrábí. Příklad: zvýší se poptávka po jablkách. V takovém případě vzroste (alespoň v krátkém období) cena jablek. Díky růstu ceny vzroste tedy i příjem z mezního produktu práce. Lze proto zaměstnat více osob (a to při jakékoliv úrovni jejich mzdy), křivka poptávky po práci se posouvá doprava. Opačný příklad: sníží se poptávka po textilních produktech (např. díky dovozu levnějšího textilu ze zahraničí). V tom případě se sníží poptávka po pracovnících v textilním průmyslu. Poptávka po práci v dlouhém období V dlouhém období, kdy žádný z výrobních faktorů není fixní, je poptávka po práci odvozena z dlouhodobé produkční funkce. I zde je křivka poptávky po práci klesající. Pokud cena práce klesne, bude chtít firma poptávat ze dvou důvodů/efektů prvním je substituční efekt, práce je relativně levnější vůči ostatním výrobním faktorům. Druhým je produkční efekt díky levnější ceně práce (tj. mzdě) může firma nakupovat více výrobních faktorů (i práci) a dostat se tak na vyšší izokvantu (tj. může více produkovat, tedy vydělávat, realizovat vyšší zisky apod.). Křivka nabídky práce Tržní křivka nabídky práce znázorňuje všechny lidi, kteří jsou ochotni pracovat za danou mzdu (čili znázorňuje všechny zaměstnance/pracující. Tato křivka je (jak v krátkém, tak dlouhém období) dána náklady obětované příležitosti. Člověk se rozhoduje přijmout danou práci, pokud mzda z této práce je rovna nebo vyšší než náklady jeho obětované příležitosti. Je-li mzda (čili cena práce) vyšší než náklady obětované příležitosti (tedy než cena toho, co může člověk dělat místo toho, aby vykonával danou práci), můžeme mzdu rozdělit na transferovou platbu (ta je rovna nákladům obětované příležitosti) a rentu (ta je dána rozdílem mezi mzdou a náklady obětované příležitosti). Individuální křivka nabídky práce potom znázorňuje množství práce (v časových jednotkách), které je daná osoba ochotna vyvinout, tj. jak dlouho hodlá v daném časovém období člověk pracovat Křivka nabídky práce (jak tržní, tak individuální) je rostoucí čím větší mzda, tím se zmenšují náklady obětované příležitosti a více lidí bude chtít vykonávat danou práci. Individuální křivka má však jistou zvláštnost. Jedním z nákladů obětované příležitosti je volný čas, respektive cena volného času. Pokud vaše mzda roste, váš volný čas se zdražuje, protože můžete, pracujete-li, více vydělávat a tak si koupit více statků. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže substitutujete volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též váš důchod, a můžete si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času,, tedy aby méně pracoval. Empirická šetření ukazují, že důchodový efekt působí od vysokých hodnot mezd. Od určité, relativně vysoké úrovně mezd tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. Individuální křivka nabídky je potom zakřivená zpět (doleva) viz obr.

6 Individuální křivka nabídky po práci w množství práce (L) Tržní křivka nabídky práce je dána součtem individuálních křivek nabídek práce sčítá se nabízené množství při dané ceně. Rovnováha na trhu práce je dána v bodě, kde se křivka nabídky a poptávky po práci protínají. Pokud mzda není rovnovážná, je buď nadbytek nebo nedostatek zaměstnanců/pracovníků. Tento nadbytek nebo nedostatek se odstraní poklesem nebo růstem mzdy. Trh práce je však regulovaný (např. v podobě minimální mzdy, zákoníku práce apod.), tyto regulace mohou vést k tomu, že dlouhodobě existuje převaha nabízeného množství práce nad poptávaným a tedy i nezaměstnanost. Obr: Rovnováha na trhu práce w Dl Sl w0 L0 Sl = nabídka práce, Dl = poptávka po práci L Poznámka: ačkoliv hovoříme o trhu práce, je třeba si uvědomit, že práce není homogenní faktor. Horník nemůže zpravidla hned začít dělat chirurga (a naopak). Každá práce vyžaduje určité schopnosti, znalosti, dovednosti, kompetence. Ve skutečnosti tedy vedle sebe existuje řada dílčích trhů práce s nabídkou a poptávkou po různých profesích (schopnostech, dovednostech, kompetencích souhrně tyto vlastnosti můžeme označit jako lidský kapitál.

7 Různé případy 1. Teorie lidského kapitálu. V posledních ca letech ekonomická teorie zdůrazňuje význam lidského kapitálu, pod kterým se obecně rozumí schopnosti, znalosti, dovednosti apod. Ti, kdo disponují daným lidským kapitálem jsou pravděpodobně produktivnější, než ti, kteří jim nedisponují. Firmy přitom budou chtít zaměstnávat osoby s lidským kapitálem, protože ji zaručí vyšší produkci, výnosy, zisky a podobně. 2. Zvýšení sociálních dávek (např. příspěvků v nezaměstnanosti): zvyšují se náklady obětované příležitosti člověk nemusí pracovat, aby měl příjem. Růst těchto nákladů snižuje nabízené množství práce, a to pro jakoukoliv úroveň mzdy, křivka nabídky práce se posouvá doleva, roste i mzda. w Dl Sl1 w0 Sl2 L0 L 3. Progresivní zdanění: při progresivním zdanění (s růstem mzdy/příjmu roste daňová sazba), člověk, který vydělává více, má nižší přírůstek jeho čisté mzdy/důchodu, než přírůstek hrubé mzdy/příjmu. Progresivní zdanění tak snižuje motivaci lidí s vyšším příjmem k práci. 4. Mor a jiné katastrofy: povedou k posunu křivky nabídky práce doleva. 5. Kompenzující rozdíly: proč vydělávajíc horníci více než skladníci? Práce horníků je rizikovější. Pokud by mzdy byly stejné, mnoho horníků by šlo raději dělat skladníka. Chceme-li mít více horníků, musíme jim zvýšit mzdy. Pokud však vlády přikáží hornickým/těžařským společnostem (Jára Cimrman a někteří marxisté by řekli uhlobaronům) zvýšit bezpečnost pro horníky, povede to k růstu nákladů hornických společností, tyto společnosti nebudou mít potom tolik peněz na horníky (nezapomínejme, že mzda je pro zaměstnavatele nákladem!!), takže buď budou zaměstnávat méně horníků nebo sníží horníkům mzdy. V druhém případě však spousta horníků začne dělat skladníky (a jiné profese) lze totiž předpokládat, že zvýšení požadavků na bezpečnost bude všeobecné a nebude se týkat jen horníků. Vládní zásah potom povede k tomu, že se změní nabídka práce u jednotlivých profesí, může se změnit i struktura produkce celé ekonomiky apod. Pokud tato změna struktury produkce povede k tomu, že ekonomika bude vyrábět produkty, v nichž nemá komparativní výhody (a nebude vyrábět produkty, v níž má komparativní výhody, tedy nejnižší náklady obětované příležitosti) a změna tímto směrem je vysoce pravděpodobná, dojde ke snížení výkonnosti ekonomiky. 6. Proč rostou platy manažerů? K tomu, aby se člověk stal manažerem, musí jednak dlouho studovat, jednak musí mít řadu schopností a dovedností (tj.

8 musí disponovat speciálním lidským kapitálem). Navíc práce manažera je riziková dlouhá pracovní doba, odpovědnost za rozhodnutí, odpovědnost za škody apod. To vše vede k tomu, že lidí, kteří jsou schopni být manažeři, je relativně málo. Navíc trh manažerů je relativně otevřený, firmy se o manažery perou. To vše vytlačuje mzdy (obzvláště vrcholových) manažerů do vysokých částek. 7. Trhy, kde vítěz bere vše. Na určitých trzích je spousta lidí ochotna připlatit si relativně malé částky, aby slyšeli nejlepšího zpěváka, viděli nejlepšího tenistu apod. Součin těchto relativně malých částek*množství lidí, kteří jsou ochotni si připlatit, však vede k vysokým příjmům. Tyto příjmy získávají příjmy ty osoby, které nějakým způsobem použijí/najmou/zaměstnají příslušného vítěze. Proto jsou špičkoví tenisté, zpěváci apod. tak odměňováni. Pozn.: trh s manažery lze označit za trh, kde trh bere vše. 8. stejná mzda pro muže a ženy? Často je slyšet názor, že muž a žena, kteří vykonávají stejnou práci, by měly dostávat stejnou mzdu žen. Bohužel u žen je větší pravděpodobnost, že odejdou na mateřskou dovolenou, že budou s dětmi doma apod. To vše způsobuje zaměstnavatelům problémy a problémy znamenají náklady. Proto raději zaměstnavatelé dávají ženám nižší mzdu, aby tak kompenzovali rozdíly, které jim zaměstnáváním žen vzniknou. Pokud bude požadavek stejných mezd pro muže a ženy prosazován, povede to (na první pohled paradoxně, ale ve skutečnosti logicky), že zaměstnavatelé za tuto stejnou mzdu (nezapomínejme, že mzda je pro zaměstnavatele nákladem!!) raději přijmou muže, protože u mužů je pravděpodobnost vzniku dalších nákladů přece jen menší. Požadavek stejné mzdy tak povede k tomu, že bude zaměstnáno méně žen. Chce-li stát podporovat zaměstnávání žen, nechť tak činí jinými nástroji podpora kratší pracovní doby, daňové úlevy pro zaměstnavatele apod. Pozn.: stejnou práci mohou vykonávat též dva lidé pracující v různých regionech. Nicméně v každém regionu bude odlišná poptávka po produktech vyráběných těmito lidmi, odlišná kupní síla kupujících apod., což povede i k rozdílným mzdám. 9. Diskriminace na trhu práce. K diskriminaci obecně může docházet z následujících příčin: a) diskriminaci vyžaduje zákazník např. zákazníci nechtějí, aby je obsluhovali/aby daný výrobek produkovali černoši, Romové apod. Zde je pro firmu racionální, aby požadavku zákazníka vyhověla, protože jinak může přicházet o poptávku. Pokud je daná diskriminace společensky nepřijatelná, je zejména úkolem státu, aby proti ni bojoval aby zdůrazňoval, že černoši, Romové apod. jsou stejní lidé jako ostatní apod. b) diskriminaci provádí firma na svůj popud např. majitel firmy má předsudky proti Romům. Pokud jsou však diskriminovaní stejně nebo více produktivní jako nediskriminovaní, je pro firmu daná diskriminace ekonomicky neracionální, firma přichází o vyšší příjem z mezního produktu diskriminovaných osob. V konkurenčním prostředí se však téměř jistě najdou firmy, které objeví, že zaměstnávat diskriminované osoby je pro ně výhodné a začnou tak činit. c) diskriminace je jako důsledek státního rozhodnutí např. stát zakáže firmám zaměstnávat Romy nebo přikáže, aby firmy platily ženám stejnou mzdu jako mužům. Zde je nutné bojovat proti státnímu rozhodnutí, které vede k diskriminaci. 10. zákoník práce posilující pozici zaměstnanců, znemožňující propouštění apod. Takový zákoník práce povede k tomu, že se firmy budou bát zaměstnávat nové

9 lidi pokud je nebudou moci propustit, budou pro ně nákladní. Obecně růst moci zaměstnanců znamená pro firmy náklady a náklad vedou ke snížení poptávaného množství práce. Na to zejména doplácejí lidé, kteří práci (z jakéhokoliv důvodu) hledají (např. studenti). Tyto lidi nebudou chtít firmy zaměstnávat, budou se častěji stávat nezaměstnanými. 11. studenti jsou v daních, zdravotním a sociálním pojištění apod. postaveni na stejnou úroveň jako ostatní uchazeči o práci. K čemu to vede? Studenti nemají zkušenosti, jejich produktivita práce je nižší než produktivita práce jiných uchazečů o práci. Pokud nejsou studenti nějak zvýhodněni, bude docházet k tomu, že zaměstnavatelé budou upřednostňovat tyto ostatní uchazeče o práci. Tím, že studenti ale nebudou v průběhu svého studia zaměstnáváni, nezískají potřebné praktické dovednosti a schopnosti (nenabydou příslušný lidský kapitál) a budou obtížně zaměstnatelní i po skončení školy. Trh kapitálu Poptávka po kapitálu V případě poptávky po kapitálu, respektive přesněji kapitálových statcích (stroje, budovy apod., tedy statků, které slouží k produkci dalších statků) je třeba rozlišit, zdali kapitál hodláme používat nebo do něj investovat. Rozlišení je nutné z toho důvodu, že kapitálový statek má dlouhou dobou životnosti. Máme potom volbu: můžeme najímat jakoby krátkodobě, kdy každý měsíc platí vlastníkovi kapitálového statku za použití tohoto statku nájemné (obdobně jako zaměstnavatelé platí zaměstnancům za využití jejich práce mzdu) můžeme si kapitálový statek koupit, v tom případě investujeme do kapitálového statku. Používání kapitálu V případě používání kapitálového statku platí obvyklý vztah, dotyčná osoba danou jednotku kapitálového statku použije, pokud příjem z mezního produktu dané jednotky statku bude vyšší než cena tohoto statku. Matematicky: MRP VF >= P VF V případě kapitálového statku lze tento vztah psát: MRP K >= v, kde v je nájemné kapitálového statku. Při požívání kapitálového statku přitom mohou nastat následující situace: osoba si daný kapitálový statek pronajímá. V tom případě porovnává příjem z mezního produktu dané jednotky kapitálového statku se skutečně zaplaceným nájemným osoba je již vlastníkem statku (tj. v minulosti již do dané jednotky kapitálového statku investovala tato investice je pro ni utopeným nákladem). V tom případě porovnává příjem z mezního produktu dané jednotky kapitálového statku s ušlým nájemným tj. s nájemným, které by mohla získat, pokud by kapitálový statek nepoužívala ona sama, ale pronajímala dále. Investování do kapitálu Při investování do kapitálu se rozhodujeme, zda-li si koupíme danou jednotku kapitálového statku. Investice tedy znamenají přírůstek jednotek kapitálového statku.

10 Nesmíme ale zapomínat, že kapitálový statek se používáním opotřebovává a že časem nebudeme možno jej používat. Počet jednotek kapitálových statků se tedy též snižuje. Můžeme proto v daném kalendářním období rozlišit hrubé investice do kapitálových statků, které zahrnují všechny investice, a čisté investice do kapitálových statků. Čisté investice jsou dány vztahem: ČI = HI OpK, ČI = čisté investice do kapitálových statků, HI = hrubé investice do kapitálových statků, OpK = opotřebení kapitálu, tj. počet jednotek kapitálového statku, které byly v daném kalendářním období vyřazeny. Pozn.: v praxi se hrubé investice, čisté investice i opotřebení kapitálu nevyjadřuje v kusech, ale v penězích. Opotřebení kapitálu se potom vyjadřuje pomocí odpisů odpisy jsou (poněkud zjednodušeně řečeno) peněžním vyjádřením používání a opotřebení dané jednotky kapitálového statku v daném kalendářním období. Až suma odpisů za jednotlivá kalendářní období dá cenu, za kterou byla jednotka koupena, je tato jednotka považována za zcela opotřebenou. V praxi potom samozřejmě nastávají situace, kdy je nějaká jednotka v peněžním vyjádření (které se používá pro daňové a účetní účely) zcela opotřebena (odepsána), ač v praxi je ještě používána. Naopak je častá i situace, kdy daná jednotka statku není peněžně ještě zcela opotřebena, ale z nejrůznějších důvodů už je její použití není ekonomické např. proto, že došlo k technickém pokroku a daná jednotka je zastaralá. Pokud se podnikatelé rozhodují, zda-li investují, čili zda-li si koupí nějakou jednotku kapitálového statku, musí vzít do úvahy dva faktory: za prvé náklady obětované příležitosti. Pokud by peníze neinvestoval do kapitálového statku mohli by je investovat jinam, přičemž tato investice by jim přinášela výnos. Příjem z mezního produktu dané jednotky kapitálového statku za dané kalendářní období tedy musí být vyšší než výnos z alternativní investice. Obecně lze říci, že výnos z investice do kapitálového statku musí být vyšší než výnos z druhé nejlepší alternativní příležitosti. Za druhé opotřebení kapitálu. Daná jednotka statku se postupně opotřebovává a podnikatel ji bude muset časem nahradit. Příjem z mezního produktu dané jednotky statku za dané kalendářní období tak musí krýt poměrnou část opotřebení (tato poměrná část je dána 1/celkovým počtem kalendářních období, po které podnikatel plánuje stroj používat, za kalendářní období se obvykle považuje kalendářní rok. Dané podmínky jdou sečíst a vyjádřit matematicky: MRP K >= R+D, Kde: R = obětovaný/alternativní výnos z investice, D = částka opotřebení. Pokud si R a D vyjádříme jako procento z kupní ceny dané jednotky statku (platí: r = R/P a d = D/P), lze výše uvedený vztah zapsat: MRP K >= P*(r+d). Souhrnné poznámky k používání a investování do kapitálu Ať už kapitálový statek používáme nebo do něj investujeme, tak jej poptáváme. Křivka poptávky po kapitálových statcích bude opět klesající, protože v obou případech (používání i investování do kapitálových statků) bude MRP K další dodatečné jednotky mít zpravidla klesající charakter. Nabídka kapitálových statků vyjadřuje množství kapitálových statků, které jsou ochotny jednotlivé subjekty vyrobit a prodat/pronajímat. Křivka nabídky je opět dána náklady obětované příležitosti, jednotlivé subjekty budou daný kapitálový statek vyrábět a prodávat/pronajímat, pokud nebudou mít jinou lepší příležitost co dělat, tedy

11 pokud nebudou mít jinou lepší příležitost jak si vydělat, jak být ziskoví než výrobou a prodejem/pronájmem daného druhu kapitálových statků (např. soustruhů, stavebních strojů apod.). Je třeba si přitom uvědomit, že, i pokud by dané subjekty měly lepší příležitost, tak změna produkce kapitálových statků je poměrně náročná a spojena s vysokými náklady (pokud vyrábíte soustruhy nemůžete hned začít vyrábět třeba jeřáby). Čili jednotliví výrobci budou určitý druh kapitálového statku vyrábět po relativně dlouhou dobu, i když výroba jiného druhu kapitálového statku by pro ně byla výhodnější realizovali by vyšší výnos. Důvodem je právě složitost a nákladnost při přeorientování výroby. Z výše uvedeného plyne, že kapitálové statky nejsou homogenní, ale heterogenní (různorodé) a jsou jen obtížně za sebe zaměnitelné. Při rozhodování podnikatele, zejména zda koupit určitý kapitálový statek, musí vzít podnikatel do úvahy spoustu dlouhodobých faktorů, z nichž řada je obtížně předem odhadnutelných. Technický a technologický pokrok aneb nebude daný kapitálový statek předčasně zastaralý? Příjem z mezního produktu (tj. výnos z) daného kapitálového statku po dobu jeho životnosti tento příjem závisí na poptávce po produktech daného podnikatele, poptávka se může prudce z nejrůznějších důvodů měnit Růst ekonomiky po dobu životnosti statku tempo růstu HDP ovlivňuje poptávku po produktech daného podnikatele, a tedy i příjem z mezního produktu daného kapitálového statku Výnos z alternativního investování peněz Politická stabilita, právní prostředí apod. Všechny tyto faktory činí investování velmi rizikovou záležitostí. Proto podnikatelů, tj. osob, kteří produkují a při produkci investují do kapitálových statků je méně než zaměstnanců. Trh půdy Poptávka po půdě Z hlediska poptávky po půdě, platí, že půdu si můžeme pronajímat nebo koupit. V případě pronájmu půdy platí to, co je uvedeno u používání kapitálu, půdu si pronajmeme tehdy, pokud příjem (z mezního produktu) půdy je vyšší než nájemné. V případě koupě, tj. investování do půdy lze použít to, co je uvedeno u investování do kapitálu (až na skutečnost, že půda se neodepisuje, čili, že se nepředpokládá, že by se půda opotřebovávala). V případě investování do půdy tedy výnos z půdy (suma výnosů za jednotlivé kalendářní období půdy) musí být vyšší než výnos z alternativního použití peněz, které chceme investovat do půdy. Nabídka půdy vychází se z toho, že množství půdy je vždy omezené. Lidé nabízejí půdu (k prodeji nebo pronájmu), pokud nemají jiné lepší využití půdy, čili pokud alternativní využití půdy je spojeno s nižším výnosem než pronájem/prodej půdy. Půdu potom prodávají nebo pronajímají za tu nejlepší nabídku. Pozn.: 1.Pokud člověk prodává nebo pronajímá půdu za cenu vyšší než je výnos z alternativního využití půdy, je rozdíl mezi cenou za prodej/pronájem a výnosem z tohoto alternativního využití rentou majitele půdy. 2. Vzhledem k fixnímu množství půdy, můžeme křivku půdy kreslit jako svislou. Ale ani půda není homogenní, má různou kvalitu (např. některá se hodí k pěstování obilí,

12 jiná ne), je různě umístěna, takže je po ní různá poptávka (např. půda v Praze kontra půda na Jesenicku), takže i z hlediska nabídky půdy musíme umět rozlišovat. Závěrečné poznámky: Jaký bude příjem/důchod vlastníků jednotlivých výrobních faktorů obecně záleží na příjmu z jejich mezního produktu. Výše jsme si ale ukázali, že stanovení mezního produktu z každé jednotky výrobního faktoru je často obtížné. Proto důchody, které se vyplácejí vlastníkům výrobních faktorů spíše vycházejí z odhadů, jakou měrou se tyto výrobní faktory podílí na celkovém a mezním produktu. Často se přitom předpokládá, že jednotlivé jednotky daného výrobního faktoru jsou zaměnitelné a to, co je vlastníkovi daného výrobního faktoru vypláceno, vychází spíše z toho, co se obvykle (tedy jinde) za po/využití daného výrobního faktoru platí. Jak již bylo zdůrazněno výše poptávka po výrobních faktorech je odvozenou poptávkou, závisí na poptávce po statcích, které lze kombinací jednotlivých výrobních faktorů vyprodukovat. Roste-li poptávka po určitých statcích, poroste i poptávka po výrobních faktorech, které jsou schopny daný statek vyrobit, a tudíž poroste i cena těchto výrobních faktorů. (V případě poklesu platí opačný postup). Nabídka výrobních faktorů obecně je dána náklady obětované příležitosti vlastníci nabízejí danou jednotku výrobního faktoru k určitému účelu, pokud ji nemohou použít jinak, výnosněji. Teorie výrobních faktorů je též někdy nazývána jako teorie rozdělování zkoumá jaké jsou důchody jednotlivých vlastníků výrobních faktorů. Kromě své pozitivní části, tj. zkoumání, čím je určen tento důchod, má tato teorie i svou normativní část zabývá se otázkou, zda-li rozdělení důchodů mezi jednotlivé vlastníky výrobních faktorů je spravedlivé či nikoliv. Konkrétní výše důchodů jednotlivých vlastníků výrobních faktorů je však, za předpokladu neexistence státních zásahů a dalších deformací typu monopolu nebo monopsonu (tj. jediného kupujícího na trhu práce, monopsonem je třeba ČEZ v případě některých profesí v jaderných elektrárnách) dána produktivitou daného výrobního faktoru, poptávaným a nabízeným množstvím tohoto výrobního faktoru. Lze tedy říci, že se jedná o správnou cenu/důchod za užití daného výrobního faktoru. Pokud tuto cenu/tento důchod nepovažujeme za spravedlivou, můžeme ji nějak měnit např. v podobě minimálních mezd, přerozdělování (sociální dávky atd.) toto přerozdělování často ale vede k deformacím na trhu (viz např. negativní důsledky minimální mzdy).

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Agregátní poptávka a agregátní nabídka

Agregátní poptávka a agregátní nabídka Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Model agregátní poptávky a nabídky:

Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a nabídky: Model agregátní poptávky a agregátní nabídky rozvíjí předcházející modely model s křivkou pod úhlem 45 stupňů a model IS-LM. Oproti nim však opouští předpoklad, že cenová

Více

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce

14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce 14 Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce Z podkapitoly 13.1 již známe podmínku maximalizace zisku firmy přicházející kupovat výrobní faktory na jejich trh jako rovnost příjmů z mezního produktu

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Trh výrobků a služeb teorie firmy

Trh výrobků a služeb teorie firmy Trh výrobků a služeb teorie firmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Typy firem Vlastnická forma podíl na počtu podíl firem na obratu Individuální firmy 76% 6% Partnerské firmy 10% 4% Korporace 14% 90% 1

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009

5. Ceny Ekonomika podniku - 2009 5. CENY 5.1. Stanovení ceny nového výrobku 5.2. Cenové změny Cena je obecně definována jako specifická forma směnné hodnoty vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu; v praxi je cena určena jako

Více

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka

3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka 3. Cena cenová kalkulace, poptávka a nabídka Klíčová slova: Cena, kalkulace, kalkulační vzorec, trh, poptávka, nabídka. Anotace textu: Cílem modulu je objasnění ceny jako ekonomické kategorie a způsobů

Více

4. Tržní rovnováha a efektivnost

4. Tržní rovnováha a efektivnost 4. Tržní rovnováha a efektivnost 4.1 Tržní rovnováha a její dosahování Na trhu statku se obvykle střetává mnoho kupujících a mnoho prodávajících. Naleznou všichni prodávající pro své zboží odbyt? Dostane

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Studijní opora. Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách.

Studijní opora. Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Trhy výrobních faktorů. Vzdělávací cíl: Téma Trhy výrobních faktorů je přednášeno ve dvou na sobě navazujících přednáškách.

Více

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 2

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 2 FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 2 2. ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ VZTAHY PŘÍKLAD Č. 1 Vysvětlete pojem ekonomická vzácnost. Užitečnost + omezenost. Ani v ráji se neztratila

Více

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost)

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro jednu z nich rozhodneme, ostatní alternativy zpravidla nemůžeme realizovat užitek/výnos/příjem, které

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY

1.2 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ POJMY A PRINCIPY 5 1 ÚVOD DO EKONOMIE 17 1.1 EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ 17 1.1.1 Úvod 17 1.1.2 Motivy emotivní a racionální 18 1.1.3 Principy ekonomického uvažování 18 1.1.4 Podstata a role ekonomických modelů 21 1.1.5 Model

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Otázky z mikroekonomie bakaláři zkoušející Mgr. Ing. Petr Wawrosz

Otázky z mikroekonomie bakaláři zkoušející Mgr. Ing. Petr Wawrosz Otázky z mikroekonomie bakaláři zkoušející Mgr. Ing. Petr Wawrosz 1. Proč vzduch není vzácným statkem, přestože je užitečný? 2. Proč některé statky, přestože nejsou příliš užitečné, stojí hodně peněz?

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Model IS-LM. Křivka IS

Model IS-LM. Křivka IS Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Základní tvar NX. Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*y. NX tedy klesá, časem se stane záporný. NX = X - Ma - my 0 Y

Základní tvar NX. Pokud Y roste, roste rovněž M, konkrétně výraz m*y. NX tedy klesá, časem se stane záporný. NX = X - Ma - my 0 Y Zahraniční vztahy Zahraniční obchod Rozlišujeme vývoz a dovoz. Vývoz: roste domácí Y někdo ze zahraničí si kupuje naše statky Dovoz: klesá domácí Y: peníze použité na dovoz, již nelze použít na domácí

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR

Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR Metodické zpracování experimentální hodiny podnikové ekonomiky v projektu Motivalue pro učební styly vizuální, aktivní a senzitivní ve třídě 2MCR zpracovala: Ing. Hana Bílíková Úvodní slovo Žáci se liší

Více

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner

Analýza nemovitostí. 1. února 2010. Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový. Schválil: Ing. Vladimír Fichtner Analýza nemovitostí 1. února 2010 Autoři: Bc. Tomáš Tyl, Mgr. Petr Syrový Schválil: Ing. Vladimír Fichtner 1 Obsah OBSAH... 2 DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ... 2 1. NAŠE DOPORUČENÍ - ZÁVĚR... 3 2. NAŠE DOPORUČENÍ

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 5. 11. 2012

Název materiálu: ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 5. 11. 2012 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_10 Název materiálu: CENA Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům základní ekonomické pojmy Očekávaný výstup: FINANČNÍ

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I. Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I. Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro jednu z nich rozhodneme, ostatní alternativy zpravidla nemůžeme realizovat užitek/výnos/příjem,

Více

Konkurence a konkurenční politika

Konkurence a konkurenční politika KAPITOLA IX Konkurence a konkurenční politika Cílem konkurentů je zvítězit, nikoli zachovat tržní konkurenci. G S Struktura trhu Tržní síla Dokonalá a nedokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol

Více

UKÁZKY TESTŮ Z PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ 2013

UKÁZKY TESTŮ Z PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ 2013 UKÁZKY TESTŮ Z PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ 2013 MAG. NAVAZUJÍCÍ PROGRAM EKONOMIE EKONOMIE varianta: A2 1. Předpokládejme, že známe funkční průběh celkových příjmů (TR) u firmy: TR=15*Q, kde Q je objem produkce

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD

Ekonomie 1. 4. Determinace produktu. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. 4.1 Určení rovnovážné produkce pomocí modelu AS-AD Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 4. Determinace produktu Otázka: Jaké síly rozhodují o tom, jak velký produkt Y (obvykle HDP) bude

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

Seminární práce ze Základů firemních financí

Seminární práce ze Základů firemních financí Seminární práce ze Základů firemních financí Téma: Analýza vývoje zisku Zpracovaly: Veronika Kmoníčková Jana Petrčková Dominika Sedláčková Datum prezentace: 24.3. 2004...... V Brně dne...... P o d p i

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Zim09 Vypracoval, Dne

Více

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny

Edgeworthův diagram směny. Přínosy plynoucí ze směny Mařenčino množství jídla Mařenčino množství jídla Mikroekonomie a chování JEB060 Přednáška 10 PhDr. Jiří KAMENÍČEK, CSc. Edgeworthův diagram směny Obrázek 1 130 75 25 R S 70 Bod R vyjadřuje původní vybavení

Více

TRH KAPITÁLU. Mikroekonomie I. Téma přednášky. Výrobní faktor kapitál. Definice kapitálu a trhu kapitálu. Definice kapitálu a trhu kapitálu

TRH KAPITÁLU. Mikroekonomie I. Téma přednášky. Výrobní faktor kapitál. Definice kapitálu a trhu kapitálu. Definice kapitálu a trhu kapitálu Téma přednášky Mikroekonomie I. Dokončení trhu výrobních faktorů Rozdělování důchodů 12. přednáška Trh kapitálu Rozdělování důchodů Výrobní faktor kapitál Hned na začátku ztotožníme kapitál a kapitálové

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C 11. zasedání zastupitelstva města dne: 12. 12. 2013 Bod pořadu jednání: Návrh rozpočtu statutárního města Liberec a řízených organizací na rok 2014 a návrh plánu

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ UKAZATELÉ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Při hodnocení národního hospodářství musíme sledovat veličiny, které jsou základními cíli makroekonomické hospodářské politiky, ty vyjadřujeme pomocí tzv. magického čtyřúhelníku.

Více

21.5 Členění v závislosti na objemu výroby

21.5 Členění v závislosti na objemu výroby Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Peníze Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny Bez peněz by se lidé nespecializovali. Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny.

Více

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie

Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie Otázky ke státní bakalářské zkoušce z ekonomie 1. Fungování trhu a konkurence (nabídka a poptávka na trhu zboží a služeb, rovnovážná a tržní cena, formování rovnováhy na trhu, vliv změny nabídky a poptávky

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Majetková a kapitálová struktura podniku

Majetková a kapitálová struktura podniku Majetková a kapitálová struktura podniku Aktiva Na zahájení činnosti potřebuje podnik finanční zdroje kapitál, peníze vlastní x cizí (dluhy, závazky). Výrobní podnik přemění tento kapitál ve výrobní faktory.

Více

Ekonomie 1. 2. Tržní mechanismus. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D.

Ekonomie 1. 2. Tržní mechanismus. RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz web: http://aix-slx.upol.cz/~pavlacka (podkladové materiály k přednáškám + další informace) 2. Tržní

Více

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník

Obsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

8 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou

8 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou 8 Volba výstupu dokonale konkurenční firmou 8.1 Obecná východiska určení výstupu, při němž firma maximalizuje zisk Firma maximalizující zisk podřizuje volbu vstupů i výstupů dosažení maximálního ekonomického

Více

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět

4. Nejdůležitějším výrobním faktorem je: a) práce b) půda c) kapitál d) nelze jednoznačně odpovědět Test 1 1. Ekonomická věda zkoumá: a) bohatství b) činnosti zahrnující peněžní a směnné transakce c) chování a rozhodování lidí v ekonomickém životě d) vše výše uvedené 2. Makroekonomie se liší od mikroekonomie

Více

Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů

Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů Investiční příležitosti Investiční příležitost = jakákoliv příležitost přinášející výnos Projevem investičních schopností Primární Sekundární

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Investice a investiční činnost Ekonomika lesního hospodářství 4. cvičení Investice Investice

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady Ekonomika lesního hospodářství 6. cvičení

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6

Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek. cv. 6 Výnosy & Náklady Hospodářský výsledek cv. 6 Základní pojmy Náklad peněžní částka, kterou podnik účelně vynaložil na získání výnosů, tj. použil je k provedení určitého výkonu.(spotřeba výrobních faktorů

Více

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok): Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 5. Ekonomický růst 5.1 Základní terminologie Každá ekonomika má za cíl svůj růst, tj. produkovat

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

1. Ekonomie, ekonomika, národní hospodářství

1. Ekonomie, ekonomika, národní hospodářství 1. Ekonomie, ekonomika, národní hospodářství Ekonomie ( teorie ) zkoumá jak lidé vyrábějí a spotřebovávají statky a služby bere vždy v úvahu, že společnost má k výrobě statků a služeb omezené zdroje (tzv.

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

produktu. Na mysli přitom máme reálný růst, tj., kdy se zvyšuje množství

produktu. Na mysli přitom máme reálný růst, tj., kdy se zvyšuje množství Hospodářský růst Definice Pokud hovoříme o hospodářském růstu, hovoříme o růstu hrubého domácího produktu. Na mysli přitom máme reálný růst, tj., kdy se zvyšuje množství vyprodukovaných statků, nikoliv

Více

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D.

ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ. Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace. 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. ČASOVÁ HODNOTA PENĚZ Manažerská ekonomika obor Marketingová komunikace 8. přednáška Ing. Jarmila Ircingová, Ph.D. Časová hodnota peněz Každou peněžní operaci prováděnou v současnosti a zaměřenou do budoucnosti

Více

Financování podniku. Finanční řízení podniku

Financování podniku. Finanční řízení podniku Financování podniku Finanční řízení podniku Peněžní toky v podniku NÁKUP výrobní faktory - práce - materiál - stroje VÝROBA výrobky a služby peněžní příjmy PRODEJ peněžní výdaje PENÍZE (CASH FLOW) Úkoly

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let?

Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Jak se budou vyvíjet výplaty dávek z penzijního připojištění v časovém horizontu za 30 a 40 let? Vědecký seminář doktorandů VŠFS, 30. ledna 2013, VŠFS, Estonská 500, Praha 10 Jana Kotěšovcová Vysoká škola

Více

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie

Nástrojem je snižování ceny s cílem získat, co nejlepší pozici na trhu Pomocí snižování nákladů, efektivnější technologie Otázka: Konkurence Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petan =soutěž -jde o to, jak uspokojovat zájem jednoho nebo několika subjektů na úkor jiných Podoby konkurence Podle podoby konkurenčního

Více

10 Nabídka a trh specifického výrobního faktoru

10 Nabídka a trh specifického výrobního faktoru 10 Nabídka a trh specifického výrobního faktoru 10.1 TRANSFEROVÁ PLATBA A RENTA Obecné výrobní faktory půda, práce a kapitál nabývají podoby specifických výrobních faktorů, specializovaných pro určité

Více

Časová hodnota peněz (2015-01-18)

Časová hodnota peněz (2015-01-18) Časová hodnota peněz (2015-01-18) Základní pojem moderní teorie financí. Říká nám, že peníze svoji hodnotu v čase mění. Díky časové hodnotě peněz jsme schopni porovnat různé investiční nebo úvěrové nabídky

Více