Ekonomické hodnocení energetické efektivity

Transkript

1 EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a efektivní využívání energie - The RES & EE Centre 2011 EkoWATT, Ekonomické hodnocení energetické efektivity Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA EkoWATT CZ s.r.o., Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie

2 EkoWATT Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie Výpočetní metody, matematické modely, software, expertní systémy, 21. rok na trhu, od roku 1990 NEZÁVISLOST Nezabýváme se projektováním ani obchodem, abychom vyloučili jakýkoli střet zájmů Neziskovéprojekty: výzkum a vývoj, poradenství, publikační činnost, Komerčníprojekty: energetické audity, optimalizace, studie proveditelnosti,

3 Přehled prezentace Legislativa Metodika ekonomického hodnocení Případové studie

4 Legislativní rámec Energy Performance of Buildings Directive - (EPBD) - požadavky na snižování energetické náročnosti budov

5 Legislativní rámec EPBD I původní norma EPBD II - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov podstatně doplňuje a mění Směrnici EPBD I EPBD II stanoví základní principy a požadavky pro dosažení podstatného snížení energetické náročnosti budov.

6 Legislativní rámec Konkrétní nástroje jsou v kompetenci členů EU: V ČR implementovanou zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a souvisejícími prováděcími předpisy.

7 Legislativní rámec Průkaz energetické náročnosti budovy - PENB Zákon o hospodaření energií 406/2000 Vyhláška 78/2013 Sb. Obsahuje: Vytápění Větrání Chlazení Teplá voda Osvětlení ČSN EN Energetická náročnost budov Postupy pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách.

8 Legislativní rámec 2018 = povinnost výstavby budov s téměř nulovou spotřebou pro budovy s energeticky vztažnou plochou nad 1500 m 2, zejména bytové domy a administrativní budovy budou vysoce efektivní a s OZE 2019 = povinnost téměř nulové spotřeby nad 350 m = povinnost i menší budovy a rodinné domy Prováděcí vyhlášky k novele zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií budou k dispozici až začátkem roku 2013.

9 Energetický audit Legislativní rámec Energetická náročnost objektů a technologií Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií Vyhláška 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetických auditů

10 Přehled prezentace Legislativa Metodika ekonomického hodnocení Případové studie

11 Investiční rozhodovací proces Poslání / Idea studie podnikatelských příležitostí podnikatelský záměr předběžná studie proveditelnosti studie proveditelnosti a výběr optimální varianty podnikatelský plán zajištění financování technická dokumentace realizace opportunity study entrepreneurial design pre-feasibility study feasibility study (podklad pro výběr nejvhodnější varianty ekonomické efektivnosti, optimalizuje technické, finanční, organizační a majetkové řešení a následné provozování projektu obvykle se v kvalitě UNIDO, organizace OSN pro průmyslový rozvoj entrepreneurial plan (na základě výběru optimální varianty definuje postup, podmínky a prostředky pro dosažení cíle podnikatele, slouží jako nástroj pro získání finančních prostředků) technical documentation kontrola výsledků realizované varianty

12 Co je to investice? Vynaložení omezených zdrojů za účelem získání budoucích užitků - přínosů

13 Na čem závisí ekonomika? Účel: Elektrárna na zelené louce, farma, rodinný x bytový dům, hotel x restaurace, administrativní budova, nemocnice, vzdělávací x sportovní zařízení, Doba využití budovy: nízká x vysoká, škola x úřad x hotel Způsob provozu: kontinuální - muzeum, úřad, hotel, ubytovna,... přerušovaný škola, univerzita, Opatření či varianty řešení, se kterými se porovnávají

14 Na čem závisí ekonomika? Ekonomická nebo finanční analýza? Náklady nebo výdaje? Investice Provoz Ceny paliv a energií Vývoj cen Cena peněz diskont Způsob financování Dotace??? Okrajové podmínky

15 Je diskont nadávka? Cena peněz investora, diskont čili diskontní míra odráží tzv. oportunity cost ušlou příležitost. Minimální požadovaná roční míra výnosu" x Diskontování = Přepočet různodobých peněžních toků k jednomu okamžiku (obvykle k 1. roku provozu projektu) Je ovlivněna třemi faktory: výnosem, rizikem a likviditou.

16 Je diskont nadávka? Požadovaný výnos je většinou stejný pokud jednotlivé varianty mají stejná rizika. Vyšší míra rizika => vyšší míra výnosu (prémie za riziko) Každý investor má obecně různou cenu peněz a používá tak různou hodnotu diskontu. U energetických projektů s delší dobou návratnosti znamená likvidita schopnost dostát závazkům vyplývajícím z realizace investice, jako jsou např. splátky úvěrů. To vyplývá z toho, že investoři podnikají v různých oborech podnikání s různou výnosností a s různým rizikem podnikání.

17 Je diskont nadávka? Různé typy investorů pak mají i různé možnosti investování. Např. domácnosti mají obvykle nižší hodnotu ceny peněz (tedy nižší hodnotu diskontu) oproti podnikatelům. Domácnosti obvykle nepodnikají, jejich možnosti investování peněžních prostředků jsou oproti podnikatelům velmi omezené. Zpravidla se jedná o různé typy bankovních produktů či finančních investic, které mají obvykle nízkou výnosnost (alespoň v ČR).

18 Je diskont nadávka? Reálná diskontní míra X X nominální diskontní míra r = ( 1+ r ) (1 + α) 1 n r n je nominální diskontní míra (včetně inflace) [%] r r je reálná diskontní míra (bez inflace) [%] α je míra inflace [%]

19 Kritéria hodnocení investic Čistá současná hodnota = NPV [Kč] Vnitřní výnosové procento = IRR [%] Prostá doba návratnosti (splacení) = Ts [roky] Diskontovaná doba (splacení) = Tsd [roky] Tok hotovosti (Cash flow) => graf

20 Net Present Value (NPV) čistá současná hodnota, NPV (Net Present Value) ~ diskontovaný tok hotovosti, DCF (Discount Cash Flow) ~ minimálnícena produkce energie c PEmin se z pohledu investora vypočítá z podmínky NPV = 0 absolutníkritérium s časovou hodnotou peněz zaručuje očekávaný výnos vloženého kapitálu Výhody: Nezáludné Správně vybírá Příspěvek k hodnotě firmy CF t r NPV T ž T = ž CF (1 + r) t= 0 je tok hotovosti [CZK] je diskontní sazba [CZK] t (1 + r) -t odúročitel T ž (T h ) je doba životnosti (případně hodnocení) projektu [r] t Nevýhody: Obtížně se vysvětluje

21 Průměrná vážená cena kapitálu Weighted Average Cost of Capital - WACC míra výnosnosti stanovená z ceny všech finančních zdrojů podniku (dluhopisy, prioritní akcie, obyčejné akcie, apod.) pomocí váženého průměru WACC E = re + rd (1 td ) C D C r E je výnos vlastního kapitálu (po zdanění) [%] r D je úroková míra úvěrů, obligací (výnos cizího kapitálu před zdaněním) [%] t d je daň z úrokových výnosů [%] E D C je vlastní kapitál (Equity) je cizí kapitál (Debt) je celkový kapitál, potřebný k financování projektu

22 Podnik Kapitál Vlastní kapitál Finanční páka Cizí kapitál Výnos 20% Úroky 8% Zisk Výnosnost vlastního kapitálu A % B % Efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku: Je-li úroková míra nižší než výnosnost aktiv, potom použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Příklad [Synek M. - Manažerská ekonomika]: Mějme dva podniky, oba mají výnosnost aktiv 20% a úroková míra je 8%, zdanění pro jednoduchost neuvažujme (viz daňový efekt). Kdyby byla úroková míra vyšší než výnosnost aktiv, pak by naopak použití cizího kapitálu snižovalo výnosnost vlastního kapitálu.

23 Vlastní kapitál Daňový štít "daňový efekt" Cizí kapitál Výnos 20% Úroky 8% Zisk nezdaněný Daň 40% Zisk zdaněný Výnosnost vlastního kapitálu A % B ,2% Efekt zvyšování rentability vlastního kapitálu použitím cizího kapitálu v kapitálové struktuře podniku: Úroky z cizího kapitálu jako součást nákladů snižují zisk, ze kterého se platí daň, a tím snižují daňové zatížení podniku. Výsledná výnosnost vlastního kapitálu se zvýší. Příklad [Synek M. - Manažerská ekonomika]: Mějme dva podniky, oba mají výnosnost aktiv 20% a úroková míra je 8%, zdanění je 40%. Náklady na cizí kapitál = úroková míra (1 - sazba daně)

24 Proces nejen ekonomického rozhodování Záleží na hledisku toho, kdo se rozhoduje (rozhodovatel) cíle rozhodování TESES analýza Technická Ekonomická Sociální Ekologická Strategická nástroje realizace kritéria hodnocení Ekonomická kritéria nejsou jediná rozhodující Řešením je komplexní OPTIMALIZACE řešení stavy světa

25 Přehled prezentace Legislativa Metodika ekonomického hodnocení Případové studie

26 Fototermický systém na rodinném domě Schéma solárního systému

27 Schéma solárního systému Fototermický systém na rodinném domě 1-solární kolektor, 2-solární zásobník (trivalentní), 3-kotel ústředního vytápění, 4-elektronická regulace solárního systému, 5 elektrické topné těleso, 6-výměník tepla okruhu ústředního vytápění, 7-výměník tepla solárního okruhu, 8-teploměry, 9-manometr, 10-expanzní nádrž, 11-oběhové čerpadlo, 12-pojišťovací ventil, 13-odvzdušňovací ventil, 14-výstup teplé vody, 15 uzavírací ventily, 16-zpětná klapka, 17-plnící kohout, 18-vstup studené vody z vodovodního řadu. Pozice č. 8, 9, 10, 11, 12, 16 spolu s průtokoměrem jsou na solární instalační jednotce.

28 Fototermický systém na rodinném domě Výroba a využití s bazénem Potřeba tepla celkem Teplo ze solárních kolektorů Teplo nevyužité Teplo, které je nutno dodat z bivalent. zdroje měsíc kwh kwh kwh kwh Leden 533,2 48,7 0,0 484,5 Únor 481,6 158,7 0,0 322,9 Březen 533,2 319,5 0,0 213,7 Duben 516,0 455,2 0,0 60,8 Květen 533,2 560,3 27,1 0,0 Červen 516,0 590,9 74,9 0,0 Červenec 533,2 670,9 137,7 0,0 Srpen 533,2 646,6 113,4 0,0 Září 516,0 529,7 13,7 0,0 Říjen 533,2 303,5 0,0 229,7 Listopad 516,0 81,4 0,0 434,6 Prosinec 533,2 16,0 0,0 517,2 Suma 6 278,0 4381,3 366, ,4 Teoretická účinnost kolektoru* 91,6%

29 Kotel na ZP + zásobník na el. en. 300 l teplé vody 3 kolektory po 2,32 m 2 = 6,96 m 2 4 osoby Průtokový ohřev bazénu Investice = Kč vč. DPH Provoz = Kč/rok Fototermický systém na rodinném domě Využití s bazénem: 14,4 GJ = 4000 kwh/rok Úspora proti el. en. = Kč/rok Minimální cena: 1,30 Kč/kWh = 360 Kč/GJ Pozor při zrušení zásobníku se zbavíme i levnější ceny el. en. Bez el. zásobníku lze připravovat teplou vodu jen plynem za cca 1,20Kč/kWh Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota -26,25 tis. Kč NPV Vnitřní výnosové procento -0,36% IRR Doba splacení (prostá) > Tž let Ts Doba splacení (diskontovaná) > Tž let Tsd Rok hodnocení 2011 Doba životnosti (hodnocení) 20 let Diskont 3,00 %

30 Fototermický systém na rodinném domě Využití pouze na teplou vodu bez bazénu: 6,5 GJ = kwh/rok Minimální cena: 3,16 Kč/kWh = 878 Kč/GJ Výhodné pouze při vysoké ceně tepla Předehřev cirkulačních rozvodů u panelových domů Větší teplotní gradient => vyšší využitelné teplo

31 Solární systém ohřev vody Ohřev vody, 4 osoby, 3 kolektory Potřeba tepla na TUV Měsíc I. I. Měsíc II. II. I. III. III. II. III. IV. IV. IV. V. V. V. VI. VI. VI. VII. VII. VII. VIII. VIII. VIII. IX. IX. IX. X. X. X. XI. XI. Energie z jiného Využitelná energie ze Slunce Celkem zdroje vyrobená energie Využitelná energie ze Celkem Sluncevyrobená Potřeba tepla na energie Celkem TUV vyrobená Potřeba energie tepla na TUV Potřeba tepla na TUV Potřeba tepla na TUV Využitelná energie ze Celkem Slunce vyrobená energie Energie Potřeba z jiného tepla na zdroje TUV XI.

32 Solární systém ohřev vody Ohřev vody, 4 osoby, 6 kolektorů Energie z jiného zdroje Využitelná energie ze Slunce Celkem vyrobená energie Potřeba tepla na TUV Energie z jiného zdroje

33 Solární systém vytápění a ohřev vody Vytápění a ohřev vody, 4 kolektory Energie z jiného zdroje Využitelná energie ze Slunce Celkem vyrobená energie Potřeba tepla Energie z jiného zdroje

34 Solární systém vytápění a ohřev vody Vytápění a ohřev vody, 8 kolektorů Energie z jiného zdroje Využitelná energie ze Slunce Celkem vyrobená energie Potřeba tepla Energie z jiného zdroje

35 Solární systém vytápění a ohřev vody Vytápění a ohřev vody, 12 kolektorů Energie z jiného zdroje Využitelná energie ze Slunce Celkem vyrobená energie Potřeba tepla Energie z jiného zdroje

36 Solární systém vytápění a ohřev vody Ohřev vody - porovnání 3 kolektory 6 kolektorů Potřeba kwh Vyrobeno kwh celkem Lze využít kwh Zbývá dodat kwh Vytápění a ohřev vody - porovnání 4 kolektory 8 kolektorů 12 kolektorů Potřeba kwh Vyrobeno kwh celkem Lze využít kwh Zbývá dodat kwh

37 Fotovoltaické systémy

38 Sumy globálního záření Photovoltaic Geographical Information System (PVGIS) Roční suma globálního záření dle PVGIS ( Meteonorm Roční suma globálního záření dle Atlasu podnebí ČR ( kwh/m kwh/m kwh/m kwh/m kwh/m kwh/m kwh/m 2

39 Sumy globálního záření Dlouhodobý průměr doby slunečního svitu je až o 11 % vyšší Rozdíl v energetickém přínosu je tak pouze cca 7 % měsíc Moravské Budějovice - dlouhodobý průměr doby slunečního svitu Praha - dlouhodobý průměr doby slunečního svitu Moravské Budějovice - množství dopadající solární energie Praha - množství dopadající solární energie [hodiny] [hodiny] [kwh/m 2 ] [kwh/m 2 ] I. 57,6 44, ,8 II. 81,4 69, ,7 III 133,9 119, ,5 IV 177,6 162, ,4 V 223,4 208, ,1 VI 226,8 210, ,9 VII 240,8 219, ,0 VIII 227,7 210, ,8 IX 174,3 156, ,6 X 135,8 117, ,7 XI 60,2 50, ,9 XII 53,2 42, ,2 celkem 1792,6 1611, % 100 % 107 % 100 %

40 Fotovoltaický systém na rodinném domě Fotovoltaicky panel KYOCERA, typ KC200GHT-2 vertikální úhel nastavení panelů - 35 odchylka od jižního směru - 0 celkový počet panelů ks 24 celková plocha PVE m 2 34 max. výkon panelu W p 200 účinnost panelů % 14,00% účinnost konvertoru % 93,50% celkem instalovaný výkon kw p 4,5

41 Fotovoltaický systém na rodinném domě Cenové rozhodnutí ERÚ č. 7/2011 ze dne 23. listopadu 2011: do 30 kw včetně, 1. leden 2012 do 31. prosince 2012 Výkupní ceny el. en. do sítě = 6160 Kč/MWh Zelené bonusy = 5080 Kč/MWh Výroba = kwh/rok Investice = Kč včetně DPH Provoz = 700 Kč/rok včetně DPH Výkupní cena výnos = Kč/rok Zelený bonus výnos = Kč/rok Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota 187,86 tis. Kč NPV Vnitřní výnosové procento 8,35% IRR Doba splacení (prostá) 10 let Ts Doba splacení (diskontovaná) 12 let Tsd Rok hodnocení 2011 Doba životnosti (hodnocení) 20 let Diskont 3,00 %

42 Fotovoltaický systém na rodinném domě

43 Fotovoltaické systémy na budovách Ekonomika při různé výši investičních nákladů Citlivostní analýza - inv. náklady 300 9,0% Cistá soucasná hodnota NPV [tis. Kc] NPV IRR 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 3,0% 2,0% 1,0% Vnitrní výnosové procento IRR [%] 0 80% 90% 100% 110% 120% Investicní náklady 0,0%

44 Fotovoltaické systémy na budovách Redukce solární zátěže Oživení architektury Snadná montáž Dobré ochlazování Vyšší riziko poškození Nevhodný sklon => nižší výnos

45 Fotovoltaické systémy na budovách Dopadající energie při různém sklonu Roční dopadající energie na různě skloněnou plochu dopadající energie [kwh/m2] EkoWATT Meteonorm PVGIS sklon od vodorovné roviny

46 Fotovoltaické systémy na budovách Dopadající energie při různé orientaci dopadající energie [kwh/m2] Roční dopadající energie na svislou plochu EkoWATT Meteonorm PVGIS V JV J JZ Z

47 Biomasa

48 Biomasa

49 Kotel na peletky v RD Původně kotel na HU = Kč/rok Kotel na peletky 24 kw Investice = Kč včetně DPH Provoz = Kč/rok Roční potřeba tepla na vytápění = kwh = 141,3 GJ/rok Roční výroba 171 GJ/rok Úspora proti HU pouze Kč/rok

50 Kotel na peletky v RD Minimální cena energie = 419 Kč/GJ Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota 35,99 tis. Kč NPV Vnitřní výnosové procento 7,24% IRR Doba splacení (prostá) 11 let Ts Doba splacení (diskontovaná) 14 let Tsd Rok hodnocení 2011 Doba životnosti (hodnocení) 20 let Diskont 3,00 %

51 Tepelné čerpadlo v RD Tepelná ztráta 10,4 kw Tepelné čerpadlo vzduch voda Bivalentní zdroj => => 9,52 kw TČ (59 GJ/rok) + 11,5 kw elektrokotel (26 GJ/rok) Investice Kč včetně DPH Úspora proti vytápění el. en. = = Kč/rok Instalovaný tepelný (elektrický) výkon celkem kw 20,2 z toho: obnovitelný zdroj kw 6,5 Výroba tepla celkem kwh/rok z toho: obnovitelný zdroj kwh/rok Roční využití celkového instalovaného výkonu hod/rok z toho: obnovitelný zdroj hod/rok Roční spotřeba elektrické energie kwh/rok z toho: obnovitelný zdroj kwh/rok 5 232

52 Tepelné čerpadlo v RD Minimální cena energie = 604 Kč/GJ Elektřina = 694 Kč/GJ Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota 152,00 tis. Kč NPV Vnitřní výnosové procento 7,21% IRR Doba splacení (prostá) 11 let Ts Doba splacení (diskontovaná) 14 let Tsd Rok hodnocení 2011 Doba životnosti (hodnocení) 20 let Diskont 3,00 %

53 Nízkoenergetický x pasivní dům Tajemných 50, magických 15...kWh/m 2.rok

54 Potřeba energií pro vytápění ztráty ve zdroji potřeba tepla na větrání (ztráty větráním) potřeba tepla na vytápění (ztráty prostupem) kwh 0 běžný dům nízkoenergetický pasivní

55 Spotřeba energií pro vytápění spotřeba tepla v palivu kwh 0 běžný dům nízkoenergetický toto se platí! pasivní zisk z rekuperace tepla z větracího vzduchu zisk zemního výměníku tepla zisky od spotřebičů zisky od osob pasivní solární zisky (okny, prosklením) ztráty ve zdroji potřeba tepla na větrání (ztráty větráním) potřeba tepla na vytápění (ztráty prostupem)

56 Úsporný dům X pasivní dům Energie -příklad tis. kwh domácnost teplá voda vytápění starší dům novostavba pasivní dům

57 Úsporný dům X pasivní dům Náklady -příklad tis. Kč domácnost teplá voda vytápění starší dům novostavba pasivní dům

58 Různé náklady při stejné spotřebě tepelné čerpadlo s ohřevem vody, el.sazba D55 přímotopy, el. bojler, el. sazba D45 vytápění teplá voda domácnost kotel na plyn s ohřevem vody, el. sazba D02 kotel na dřevo, kombinovaný bojler, el.sazba D náklady [tis.kč]

59 Tok hotovosti návratnost prostá návratnost diskontovaná cash flow kumulované CF diskontované kumul. CF

60 Tok hotovosti - vliv růstu cen energií CF - 0% růst cen CF - 5 % růst cen návratnost (0 % růst cen energií) návratnost (5% růst cen energií) diskont. kumul. CF - 0% růst cen diskont. kumul. CF - 5% růst cen

61 Tok hotovosti - dle způsobu financování návratnost prostá návratnost diskontovaná cash flow kumulované CF diskontované kumul. CF

62 Zateplení Porotherm 44 P+D + teplá omítka tl. 500 mm U = 0,320 W/m 2.K Kč/m 2 Porotherm 44 P+D + zateplení 80 PPS tl. 560 mm U = 0,20 W/m 2.K Kč/m 2 Vícenáklady: 614 Kč/m Kč/m 2 Porotherm 24 P+D + zateplení 200 PPS tl. 470 mm U = 0,16 W/m 2.K Kč/m 2

63 Rekonstrukce bytového domu Pavlačový dům z 30. let 20. století Dobrá orientace ke světovým stranám Kompletní rekonstrukce, změna tvarového řešení

64 Rekonstrukce bytového domu 1 konstrukční varianta (NED standard) Instalace lokálních rekuperačních jednotek Zdroj vytápění?

65 Výběr zdroje vytápění Teplovodní otopná soustava Centrální zdroj vytápění A B C Zdroj vytápění Kondenzační kotel na ZP Kotel na pelety Tepelné čerpadlo země voda Účinnost zdroje 102 % 85 % 320 % Záložní zdroj - - Elektrokotel Průměrná účinnost záložního zdroje %

66 Výběr zdroje vytápění Potřeba tepla na vytápění cca 20 MWh/rok Potřeba tepla v palivu na vytápění (kwh/rok) A B C

67 Výběr zdroje TV 30 trvale žijících obyvatel Lokální příprava TV x Centrální příprava TV A B C Zdroj vytápění Kondenzační kotel na ZP Kotel na pelety Tepelné čerpadlo země voda Příprava TV Zdroj vytápění El. zásobníky Zdroj vytápění Cirkulace ano ne ano

68 Výběr zdroje TV Potřeba tepla v palivu TV (kwh/rok) % 97% 150 % A B C

69 Výběr zdroje Celková potřeba tepla v palivu (kwh/rok) A B C potřeba tepla v palivu na vytápění potřeba tepla v palivu TV

70 Provozní náklady Provozní náklady (Kč/rok) A B C Provozní náklady na primární zdroj (Kč/rok) Provozní náklady na sekundární zdroj (Kč/rok)

71 Zemní kolektor zimní provoz

72 Zemní kolektor letní provoz

73 Podzemní vzduchový kolektor zimní předehřev ev vzduchu = přínos p 300 až500 a kwh letníchlazení = přínos p cca 1000 kwh náklady Kč=> K minimáln lnícena 3 Kč/kWhK kwhpři životnosti 20 let nutno pravidelně čistit! zimní úspora 350 až 600 Kč letní úspora až 1900 Kč návratnost 20 až 170 let Zemní práce výkop a zasypání Potrubí vč. tvarovek Nasávací hlavice + filtry Celkem 40 m ZVT 500 až 1000 Kč/m 200 až 500 Kč/m Kč 30 až 60 tis. Kč

74 Ekonomika - nucené větrání s rekuperací řízené větrání s rekuperací řízené větrání s rekuperací tepla s frekvenčním tepla bez frekvenčního měničem měniče Investiční náklady: Kč Kč Provozní náklady: -filtry 600 Kč/rok 600 Kč/rok - elektřina (kwh/rok) 158 kwh/rok 316 kwh/rok -elektřina 756 Kč/rok Kč/rok Výnosy opatření: - roční úspora tepla 6 GJ 6 GJ Diskont 3% 3% Meziroční růst ceny elektřiny 3% 3% Meziroční růst ceny tepla 3% 3% Životnost opatření 20 let 20 let Minimální cena tepla 882 Kč 835 Kč/GJ

75 Shrnutí a závěry Legislativa Metodika ekonomického hodnocení Ekonomika je velmi individuální 4 kritéria hodnocení Pečlivé stanovení vstupních parametrů Důležité jsou cíle investora Minimální cena energie se kterou nové řešení porovnáváme Citlivostní analýza (kurzová rizika, schopnost splácet úvěr) Případové studie Záleží na konkrétním zapojení V některých konkrétních případech jsou OZE výhodné a levnější než konvenční zdroje

76 Literatura Macháček, Z., Staněk, K. (2008): Integrace fotovoltaiky do budov [Online]. Available: Tywoniak, J.(2006): Fotovoltaické systémy integrované do budov jako velká výzva [Online]. Available : Starý, O., Vašíček, J. (2007): Software EFEKT 3.0. Program pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic. ČVUT, Praha Bilance , Interaktivní nástroj pro energetické bilance HESTIA 1.0 a Multimediální průvodce energetickými úsporami Emise 1.0 a 2.0 Emise energetických zařízení, jejich zjišťování a výpočty Expertní systém TESES (výběr vhodné varianty ÚEK, volba vhodného zastoupení OZE, výběr vhodné varianty EA) 2013 EkoWATT, EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a efektivní využívání energie - The RES & EE Centre

77 Děkuji za pozornost, dotazy prosím? Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA EkoWATT o. s. EkoWATT CZ s. r. o. Areál Štrasburk, Švábky 2, Praha 8 Žižkova 1, České Budějovice T: F: E: jiri.beranovsky@ekowatt.cz, W: