Rajonizace zemědělské výroby. Kategorizace výrobních oblastí z hlediska vhodnosti pro specifické kladě

Transkript

1 Rajonizace zemědělské výroby Kategorizace výrobních oblastí z hlediska vhodnosti pro specifické zemědělsk lské využit ití na základz kladě přírodních podmínek

2 Stanovištní podmínky: komplex abiotických a biotických faktorů prostředí Abiotické topografické geologické klimatické pedologické hydrologické Biotické flóra a fauna společenstva enstva antropogenní vlivy

3 charakteristické klimatické poměry geneze půdy činnost organismů geologické poměry geografická poloha (zeměpisné souřadnice, nadmořská výška)

4 Klimatické poměry teploty a srážky průměrn rná roční teplota, průměrný rný roční úhrn srážek vegetační teplotní konstanta vláhov hové poměry hydrotermický koeficient Langův v dešťový faktor sluneční svit délka slunečního svitu

5 Klimatická regionalizace ČR Třída Průměrné trvání období s teplotou vzduchu 10 C (dni) Průměrný roční úhrn srážek > 580 mm Průměrný roční úhrn srážek 580 mm Období bez srážek Období bez srážek > 22 dní 22 dní Příklady lokalit I 178 a více ha J Morava, Praha II ha V Čechy, SV Morava III ha Polabí, J Morava IV ha V Čechy V ha J Čechy, SV Čechy VI ha Z Čechy, J Čechy VII ha Z Čechy VII ha Z Čechy, Českomoravská vysočina IX ha Z Čechy X do ha horské polohy Moravec a Votýpka (1998), upraveno dle Klabzuba a kol. (1999)

6 Klimatické regiony v ČR

7 Půdní podmínky půdní typ (geneze půdy) p půdní druh (zrnitostní složen ení) chemické vlastnosti (obsah živin, ph) fyzikáln lní vlastnosti (sorpční vlastnosti) biologické vlastnosti

8 Hnědozem (mírně vysvětlený eluviální horizont přecházející do luvického) hnědozem dozem-orná půda hnědozem dozem-lesní půda

9 Vliv zrnitostního složení na půdní vlastnosti Schopnost přijp ijímat vodu (retence) Propustnost Vododržnost Provzdušněnost nost Záhřevnost Biologická aktivita Poutání a uvolňov ování živin Zpracovatelnost

10 Klasifikace zemin podle zrnitostního složení (podle Kopeckého) % jílnatých j částic nad 75 označen ení písčitá hlinitopísčit itá písčitohlinitá hlinitá jílovitohlinitá jílovitá jíl skupina půdp lehké lehké středn edně těžké středn edně těžké těžké těžké těžké

11 Půdní fond ČR Celková výměra tis.ha Zemědělsk lská půda: orná půda, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé kultury, zahrady, louky, pastviny, TTP Nezemědělsk lská půda: lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvon dvoří,, ostatní

12

13 Rozdělení půdního fondu v ČR Bilance půdy k v tis.ha Zdroj: Statistické ročenky:

14 Bonitace zemědělské půdy ohodnocení kvality BPEJ bonitované půdně-ekologické jednotky vyhláš áška MZe ČR R 327/1998 Sb. 1. číslice (KR klimatický region) 2. a 3. číslice (HPJ hlavní půdní jednotka) 4. číslice (svažitost a expozice) 5. číslice (skeletovitost( a hloubka půdy) p

15 Kvalita zemědělského půdního fondu Výsledky bonitace ZPF ze 70. let minulého století: 60 % ZPF na půdách méně až málo úrodných Nadprůměrně 40 %, průměrných a podprůměrných orných půd je 54 % pro agroekosystémy zcela nevhodných cca 6 %. V nadmořské výšce nad 500 m n.m. se nachází více než 20 % zemědělského půdního fondu.

16 Výnosnost půdy Hodnota výnosnosti půdy je vyjádřena indexem v rozpětí bodové stupnice od 6 do 100 bodů. Nejnižší hodnotě 6 bodů odpovídá půda na příkrých svazích (nad 30 %), ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách, pokrytá travním porostem. Nejvyšší hodnotu 100 bodů má černozem na spraši, středně těžká, hluboká více než 60 cm, s příznivým vodním režimem, v teplém, mírně vlhkém klimatickém regionu, na úplné rovině (oblast Haná, Hradec Králové). Národní průměr bodové hodnoty výnosnosti veškeré půdy v ČR je 42,2 bodů.

17 Průměrná cena zemědělské půdy

18 Evidence půdy majetkoprávn vní vztahy PK pozemkový katastr KN katastr nemovitostí uživatelské vztahy KN (pronájem, daně) LPIS (způsob využit ití,, dotace)

19 LPIS (Land Parcel Information System) GIS k evidenci využití zemědělské půdy

20 Vlastnosti LPISu LPIS je postaven na jedinečné centrální databázi Základní evidenční jednotkou LPIS je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Aktualizace databáze probíhá on-line reálném čase prostřednictvím VPN z 63 reg. pracovišť MZe Bez vědomí farmáře není možné změnit data o jím užívaných blocích

21 Ukázka půdních bloků

22 Historie rajonizace Rakousko Uhersko oceňov ováníparcel na základz kladě půdní úrodnosti kategorizace území do 4 výrobních oblastí na základě podmínek půdních a klimatických,, výrobních podmínek hospodářských ských (poloha, cena výrobků, pracovní poměry), složen ení kultur (pole, louky, pastviny, úhor), skladby pěstovaných p plodin a odrůd. d. řepařská obilnářsk ská obilnářsko sko-bramborářská pícninářská Tyto výrobní oblasti byly sestaveny

23 Výrobní oblasti a přirozené zemědělské krajiny (NOVÁK a kol., 1925)

24 Zemědělské výrobní typy (ZVT) 50. léta l 20. století Zařazen azení katastráln lních území do výrobních typů a podtypů (subtypů) syntézou půdnp dních, klimatických a terénn nních podmínek Sloužilo pro účely stanovení zemědělsk lské daně (Zákon č.. 50/1959 Sb., o zemědělsk lské dani) ZVO vytvářej ejí třídicí základnu katastráln lních území pro účely zemědělsk lské statistiky, hodnocení podnikatelských subjektů a jejich produkčních a ekonomických výsledků

25 Zemědělské výrobní typy kritéria pro zařazení genetický půdnp dní typ, půdnp dní druh průměrn rná roční teplota vzduchu průměrný rný roční úhrn srážek poloha, reliéf f terénu, nadmořsk ská výška zpracovatelnost půdyp

26 Zemědělské výrobní typy a subtypy kukuřičný k.-pšeni eničný, ný, k.-je ječný, k.-žitný řepařský ř.-pšeničný, ný, ř.-ječný, ř.-žitný bramborářský b.-pšeni eničný, ný, b.-je ječný, b.-žitný, b.-ovesný horských hospodářstv ství na mělkých m půdách, p na hlubší ších půdáchp

27 Výrobní typy a subtypy

28 Zóny vhodnosti pro jednotlivé plodiny zohledňuj ující terénn nní,, půdnp dní a klimatické činitele a s přihlédnutím m k některým činitelům ekonomickým (zprac.. průmysl) I. velmi vhodná II. vhodná III. méněm vhodná IV. nevhodná

29 Výrobní oblasti a podoblasti Vyhláš ášeny v roce 1959 (Vyhláš áška MZe č. 213/1959 Úř.. l.). Za účelem plánov nování výroby, správn vních úkonů a podrobného statistického hodnocení Každé obci byla přiřazena p jedna konkrétn tní kategorie výrobního území používan vané pro daňov ové účely do r. 1966, později pro statistiku

30 Výrobní oblasti 5 výrobních oblastí kukuřičná řepařská bramborářsk ská bramborářsko sko-ovesná horská zahrnujících ch 11 podoblastí

31

32 Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) a podoblasti V roce 1996 Na základz kladě výsledků bonitace zemědělských půd p ČR, tj. (BPEJ) a jejich ocenění náhrada starého členění z roku výrobních oblastí s 21 podoblastmi

33 Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) 1) kukuřičná (K), typ kukuřično nořepařsko-obilnářský 2) řepařská (Ř), typ řepařsko- obilnářský 3) obilnářsk ská (O), typ obilnářsko sko- krmivářský 4) bramborářsk ská (B), typ bramborářsko sko-obilnářský 5) pícninářská (P), typ pícninářský s rozhodujícím zaměř ěřením na chov skotu

34

35 Zastoupení ZVO na ZP K1 2,6 K2 1,9 K3 1,3 K4 0,8 K5 0,1 6,7 Ř1 1 8,4 Ř2 2 3,1 Ř3 3 3,9 Ř4 4 4,7 Ř5 5 4,4 24,5 O1 7,7 O2 9,7 O3 13,8 O4 9,3 40,5 B1 1,9 B2 6,0 B3 6,2 B4 4,4 18,5 P1 5,4 P2 3,4 P3 1,2 10,0

36 ZVO kukuřičná Relief terénu Nadmořská výška rovinný až méně zvlněný do 250 m Klimatický region velmi teplý suchý (VT ) Průměrná roční teplota Průměrná roční srážka C mm Suma teplot nad 10 0 C Výskyt suchých veg. období %

37 Kukuřičná ZVO Jižní Morava Pěstované plodiny: Obilniny: kukuřice na zrno, kvalitní potravinářské pšenice včetně tvrdé, sladovnický ječmen Okopaniny: cukrovka, rané brambory Olejniny: slunečnice Luskoviny: čočka Pícniny: vojtěška Ostatní: teplomilné ovoce a zelenina, vinná réva

38 Řepařská ZVO Polabí,, Poohří,, Haná Pěstované plodiny: Obilniny: kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, (kukuřice na zrno) Okopaniny: cukrovka, rané brambory Olejniny: slunečnice, řepka, mák Luskoviny: bob, hrách Pícniny: vojtěška, vičenec, silážní kukuřice Ostatní: teplomilné ovoce, vinná réva, zelenina

39 Obilnářská ZVO plzeňsko, českobudějovicko, jindřichohradecko, ichohradecko, orlicko-ústecko, uhersko- hradištsko tsko, Pěstované plodiny: Obilniny: pšenice potravinářská i krmná, sladovnický ječmen, krmný ječmen Okopaniny: brambory Olejniny: řepka, mák, olejný len Luskoviny: hrách Pícniny: jetel, (vojtěška), silážní kukuřice Ostatní: brukvovitá zelenina, sady jabloní a peckovin

40 Bramborářská ZVO pelhřimovsko, havlíčkobrodsko, svitavsko, klatovsko Pěstované plodiny: Obilniny: pšenice krmná (potravinářská), krmý (sladovnický) ječmen, žito, oves Okopaniny: brambory, krmná řepa Olejniny: řepka, mák, olejný len Luskoviny: hrách, peluška Pícniny: jetel, silážní kukuřice, senážní oves Ostatní: kmín, trávy na semeno

41 Pícninářská ZVO pohraniční podhorské oblasti, bruntálsko, šumpersko,, orlicko-ústecko, Pěstované plodiny: Obilniny: pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves Okopaniny: brambory Olejniny: řepka, len Luskoviny: hrách Pícniny: jetel, senážní oves, jetelotravní směsi

42 ZVO bramborářská, podoblast B1 území v mírně teplém a vlhčím klimatu převážně v nadmořské výšce 400 až 550 m terén je převážně mírně zvlněný s malou horizontální a vertikální členitostí (sklonitost do 5 0 ) půdy jsou převážně hluboké až středně hluboké, písčitohlinité až hlinité, s malou skeletovitostí hnědé půdy s průměrnou produkční schopností, vhodné pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné a konzumních brambor zastoupena v okresech Havlíčkův Brod, Třebíč a Pelhřimov na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,9 %

43 ZVO bramborářská, podoblast B4 území v mírně teplém, vlhkém až mírně chladném klimatu (MT4 a MCH), v n. m. 500 až 650 m výrazná členitost a svažitost území (až nad 12 0 sklonitosti ). Stupeň zornění je kolem 60 % hnědé půdy kyselé, středně hluboké až mělké, kamenité, hlinitopísčité až písčitohlinité pěstební podmínky pro většinu zemědělských plodin i pro brambory jsou podprůměrné až nevhodné zastoupena v okresech Příbram, Klatovy, Havlíčkův Brod, Jihlava a Žďár nad Sázavou na celkové výměře ZP v ČR se podílí 4,4 %.

44 ZVO pícninářská, podoblast P1 v mírně chladném až chladném klimatu (MCH a CH ), v nadmořské výšce nad 600 m terén členitý se střední svažitostí, zornění pod 50% převažují hnědé půdy kyselé, středně hluboké až mělké, méně skeletovité pěstitelské podmínky pro většinu zemědělských plodin jsou podprůměrné, poměrně příznivé jsou podmínky pro pěstování sadbových brambor a lnu zastoupena v okresech Český Krumlov, Klatovy, Ústí nad Orlicí, Bruntál, Šumperk a Frýdek-Místek na celkové výměře ZP v ČR se podílí 5,4 %

45 ZVO pícninářská, podoblast P3 v mírně chladném a chladném klimatu (MCH a CH), v nadmořské výšce nad 650 m terén s výraznou členitostí a svažitostí (i nad 17 0 sklonitosti ). Stupeň zornění je pod 20 % půdy mělké a kamenité pěstitelské podmínky s výjimkou nejpříznivějších poloh jsou pro pěstování zemědělských plodin nevhodné v okresech Klatovy, Jablonec nad Nisou, Semily, Trutnov, Bruntál a Vsetín na celkové výměře ZP v ČR se podílí 1,2 %.

46 LFA (Less Favoured Areas) (méně příznivé oblasti) Legislativní opora (EU): Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova

47 Cíle podpory LFA v EU podle NR 1257/1999: záruce pokračuj ujícího využívání zemědělsk lské půdy, a tím t m k zachování životaschopné venkovské komunity; zachování venkovské krajiny; zachování a posílen lení trvale udržitelných systémů hospodařen ení,, které budou jmenovitě brát t ohled na požadavky ochrany životního prostřed edí.

48 LFA (Less Favoured Areas) (méně příznivé oblasti) Nařízení vlády č. 75/2007: o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě

49 Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (od r. 2003) (1) MéněM příznivé oblasti horské oblasti ( oblast( typu H ), H ostatní méně příznivé oblasti ( oblast( typu O ), oblasti se specifickými omezeními mi ( oblast( typu S ). S (2) Oblasti s environmentáln lními omezeními mi ( oblast typu E ) E ) se dále d nečlen lení.

50 Návrh LFA pro HRDP

51 Horské oblasti (čl. 18 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) průměrn rná nadmořsk ská výška území obce větší nebo rovna 600 m nebo průměrn rná nadmořsk ská výška území obce větší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zárovez roveň sklonitost nad 7 7 (12,3%) na ploše e většív než 50 % výměry zemědělsk lské půdy v obci.

52 Horské oblasti a) horská oblast typu H A obce, příp. p p. katastráln lní území části obce, s nadmořskou výškou nad 600 m n. m. nebo s výškou 500 až 600 m n. m. a zárovez roveň se svažitost itostí vyšší než 15 % na 50 % území této to obce nebo katastráln lního území části obce b) horská oblast typu H B obce, příp. p p. katastráln lní území části obce, nesplňuj ující kritéria ria pro oblast typu H A, které však byly za účelem zachování celistvosti horské oblasti do této t to oblasti zařazeny azeny

53 Ostatní méně příznivé oblasti O (čl. 19 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) Ucelená území,, která zároveň splňuj ují všechna tato kritéria: ria: v rámci okresu (NUTS IV): průměrn rná výnosnost zemědělsk lské půdy menší než 34 bodů (80 % průměru ru ČR) v rámci kraje (NUTS III): hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2 (průměr ČR R je 130 obyvatel na km2) podíl l pracovníků zaměstnaných v zemědělstv lství,, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním m obyvatelstvu většív než 8% (průměr ČR R je 4,38 % dle sčítánís roku 2001) Do ostatních méněm příznivých oblastí byly zařazeny azeny i části obcí (katastráln lní území) ) pokud jejich průměrn rná výnosnost zemědělsk lské půdy je menší než 34 bodů a s ostatní méně příznivou oblastí územně souvisí.

54 Ostatní méně příznivé oblasti c) ostatní méně příznivá oblast typu O A obce, příp. p p. katastráln lní území části obce, s výnosností zemědělsk lské půdy nižší než 34 bodů,, které se nacházej zejí na území kraje, který v průměru ru splňuje demografická kritéria ria hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl pracujících ch v zemědělstv lství na celkovém m počtu práceschopn ceschopného obyvatelstva vyšší než 8 % d) ostatní méně příznivá oblast typu O B obce, příp. p p. katastráln lní území části obce, s výnosností zemědělsk lské půdy 34 aža 38 bodů,, které se nacházej zejí na území kraje, který v průměru ru splňuje demografická kritéria ria hustota obyvatel nižší než 75 obyvatel/km2 a podíl l pracujících ch v zemědělstv lství na celkovém m počtu práceschopn ceschopného obyvatelstva vyšší než 8 %. Tyto obce nebo katastráln lní území byly zařazeny azeny do ostatní méně příznivé oblasti za účelem zachování celistvosti této t to oblasti

55 Oblasti se specifickými omezeními S (čl. 20 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) Kritéria: ria: Území obcí nebo katastráln lních území v podhorských oblastech na severozápad padě a východě České republiky,, s průměrnou rnou výnosností půdy menší než 34 bodů (80% průměru ru ČR). Zemědělstv lství v těchto příhraničních oblastech mám dlouhodobě specifické postavení v rámci mci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržen ení a obnovení kulturního rázu r krajiny, jako rekreační zázemí měst a k rozvoji turistiky. Jednotlivá území obcí nebo katastráln lních území s výnosností půdy pod 34 bodů nebo katastráln lní území s výnosností půdy vyšší nebo rovnou 34 bodů a nižší než 38 bodů a zároveň sklonitostí nad 70 (12,3%) na ploše větší než 50 % výměry zemědělsk lské půdy katastráln lního území,, která se nacházej zejí uvnitř příznivých (nezařazených) azených) oblastí.. Na těchto t územích je třeba zachovat zemědělskou výrobu za účelem udržen ení venkovské krajiny, turistického potenciálu a ochrany životního prostřed edí.

56 Oblasti se specifickými omezeními specifická oblast typu S obce, příp. p p. katastráln lní území části obce, s výnosností zemědělsk lské půdy nižší než 34 bodů nebo výnosností 34 aža 38 bodů a zárovez roveň se sklonitostí vyšší než 7 na 50 % zemědělsk lské půdy obce nebo katastráln lního území části obce tyto obce nebo katastráln lní území nenále leží do kraje, který v průměru ru splňuje demografická kritéria ria pro ostatní méně příznivou oblast

57 Oblasti typu E území 1. zóny z národnn rodních parků nebo chráněných ných krajinných oblastí[1] [1])) označen ená Ministerstvem životního prostřed edí v souladu s právn vními předpisy p Evropských společenstv enství[2] [2]) jako oblasti ochrany ptactva, nebo území 1. zóny z národnn rodních parků nebo chráněných ných krajinných oblastí4) označen ená Ministerstvem životního prostřed edí v souladu s právn vními předpisy p Evropských společenstv enství[3] [3]) jako velmi cenné území z hlediska ochrany přírodnp rodních stanovišť,, volně žijících ch živočichů a planě rostoucích ch rostlin a schválen lená Komisí. [1]) 14 odst. 2 písm. p a) a b) zákona z č.. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [2]) ) Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ch ptáků. [3]) ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť,, volně žijících ch živočichů a planě rostoucích ch rostlin.

58 Oblasti se specifickými omezeními mi Do oblasti se specifickými omezeními mi (LFA typu S) jsou zařazeny azeny obce, případnp padně katastráln lní území částí obcí,, která nenále leží do ostatních LFA nebo do horské oblasti a pro která platí, že: a) průměrn rná výnosnost zemědělsk lské půdy na území obce, případnp padně katastráln lního území části obce je nižší než 34 bodů,, nebo b) průměrn rná výnosnost zemědělsk lské půdy v katastráln lním území části obce je vyšší nebo rovna 34 bodům m a zároveň nižší než 38 bodů a zárovez roveň sklonitost na nejméně 50 % výměry zemědělsk lské půdy v katastráln lním území části obce je vyšší než 7 stupňů ňů.

59 LFA oblasti dle NV č. 75/2007

60

61 Konkretizace obecných kritéri rií pro vymezení LFA v ČR R a členění LFA oblastí Horské oblasti H členění na typy H A a H B Ostatní oblasti O členění na typy O A a O B Specifické oblasti S

62 Průměrné sazby vyrovnávacího příspěvku pro jednotlivé typy LFA Platba vyrovnávac vacího příspp spěvku je realizována na LPIS. Vyrovnávac vací příspěvek se poskytuje na půdnp dní blok, případnp padně jeho díl d l s kulturou travní porost.

63 Zranitelné oblasti Vymezení zranitelných oblastí V souladu s právem Evropských společenstv enství (směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991) bylo vydáno nařízen zení vlády č.. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatřen ení v těchto t oblastech Zranitelné oblasti jsou územně vymezeny katastráln lními územími mi České republiky a jejich seznam je uveden v příloze p č.. 1 tohoto nařízen zení.. Přehled P rozsahu zemědělsk lské a orné půdy ve zranitelných oblastech ČR R podle NUTS 4 je uveden v tabulce. Vymezené zranitelné oblasti budou přezkoump ezkoumány (4 letý cyklus) a výsledky přezkoumání spolu s návrhy n na úpravu jejich rozsahu předlop edloží Ministerstvo životního prostřed edí od v platnosti nařízen zení vlády č. 219/2007.

64 Ve zranitelných oblastech platí zákaz používání dusíkatých hnojiv v období,, které je uvedeno v tabulce. Neplatí pro trvalé kultury, polní zeleniny a zakryté plochy.

65 Provádění protierozních opatření ve zranitelných oblastech se nařizuje v 11 tohoto nařízení. Skupiny půd ohrožených erozí, kde je nutno aplikovat vhodná agrotechnická protierozní opatření dokumentuje tabulka:

66

67

68 Použit itá a doporučen ená literatura: Němeček, ek, J. a kol. (2001): Taxonomický klasifikační systém m půd p České republiky. ČZU Praha, Praha, 79 s. Němec, J. (2001): Bonitace a oceňov ování zemědělsk lské půdy České republiky. VÚZE V Praha, 260 s. MZe ČR R (1999): Situační a výhledová zpráva. Půda, P 57 s. MZe ČR R (1999): Situační a výhledová zpráva. Půda P 80 s.

69 Sazba vyrovnávacího příspěvku v oblasti typu HA Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu HB Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu OA Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu OB Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu S Kč na 1 ha travních porostů v oblasti typu E Kč na 1 ha travních porostů

70 Struktura méně příznivých oblastí LFA Celková výměra území ZPF orná půda TTP tis ha % tis ha % tis ha % zornění tis ha % Oblast typu H 1760,7 22,3 622,1 14,5 257,3 52,2 346,4 55,7 Oblast typu O 2188,3 27,8 1212,9 28,3 887,0 73,1 283,2 23,3 Oblast typu S 596,9 7,6 294,3 6,9 147,9 50,3 125,3 42,6 LFA celkem 4545,9 57,7 2129,3 49,8 1292,3 60,7 754,9 35,5 Příznivá oblast 3337,8 42,3 2150,5 50,2 1789,7 83,2 205,8 9,6 celkem 7883,7 100, ,9 100, ,4 72,0 961,1 22,5

71 Význam LFA: vymezení oblastí s méněm vhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu klasifikace území v souladu s evropskými pravidly dotační podpora vhodného režimu hospodařen ení podpora mimoprodukčních funkcí zemědělstv lství náhrada hospodářsk ské újmy z titulu omezení intenzity výroby