zemìdìlské aktuality ze svìta

Transkript

1 12 Z OBSAHU 2001 Krátké zprávy 1 Zemìdìlství ve svìtì 14 Poznatky ze svìta 17 Životní prostøedí 24 Lidská výživa 28 Zahradnictví29 Pøíloha 32 Vynikající sklizeò obilovin v Nìmecku Možnosti inzerce hledejte na posledních stranách Eurasijská ekonomická unie konkurent EU? Krátké zprávy Moldavská republika se stala èlenem WTO zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, Praha 2, uzpi@uzpi.cz, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè ISSN Podle shodného názoru Svazu zemìdìlcù a ministerstva zemìdìlství SRN jsou výsledky skliznì obilovin 2001 velmi dobré a snad nejlepší v historii nìmeckého zemìdìlství. Poslední odhad 49,9 mil. t slibuje, že letošní produkce obilovin bude rekordní a o 10,3 % vyšší než dobrá úroda minulého roku. Prùmìrný hektarový výnos se odhaduje na 7,08 t. Nejvìtší rùst hektarových výnosù v roce 2001 proti prùmìru let dosáhli v Brandenbursku, a to o 18,7 % na 5,58 t. ha 1, v Severním Porýní- Vestfálsku o 15,7 % na 8,25 t. ha 1, Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku o 15,2 % na 7,51 t. ha 1, Dolním Sasku o 14,4 % na 7,64 t. ha 1 a Sasku o 12,9 % na 6,69 t. ha 1 (prùmìrné výnosy spolkových zemí se týkají obilovin celkem bez kukuøice). Také produkce olejnin je letos vyšší než v roce 2000 a odhaduje se na 4 mil. t. Za øepku olejnou dosáhli zemìdìlci cenu DEM/t. Plocha ekologicky obhospodaøované pùdy se zvýšila na ha, které pøedstavují 3,4 % z celkové výmìry zemìdìlské pùdy. Podle ekologických kritérií se v roce 2001 vyrobilo celkem t obilovin, to znamená 1,2 % z celkové letošní skliznì obilovin. Oèekává se rovnìž dobrá produkce vepøového masa a mléka, takže ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù mohou být v letošním roce znaènì lepší než pøed rokem. Rok, který zaèal katastroficky, skonèí pravdìpodobnì pøíznivìji, než se pùvodnì oèekávalo. Neue Landwirtsch., 2001, è. 9, s. 6 a 91 Podle prohlášení kazašského prezidenta Nazarbajeva pìt bývalých sovìtských republik (Rusko, Bìlorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán) chce konkurovat Evropské unii prostøednictvím svého vlastního spoleèného trhu Eurasijské ekonomické unie. Cílem tohoto spoleèenství je zajištìní trvalého a podstatného rùstu hospodáøství v regionu. Pøedstavitelé zainteresovaných státù už podepsali 18 prvních spoleèných dokumentù, které zahrnují vytvoøení právní základny a koordinování zahranièního obchodu a dále pravidla pro regulování cel v rámci spoleèného trhu. Rusko doufá, že prostøednictvím Eurasijské ekonomické unie a dalších státù bývalého Sovìtského svazu tzv. GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán, Moldavie) mùže posílit svou pozici a vliv na svìtovém trhu. Eurasijské ekonomické spoleèenství je v podstatì rozšíøená celní unie založená v roce 1996 mezi pìti státy, která však nemìla žádný podstatný vliv na hospodáøství tìchto zemí. AgraFd E. Eur., 2001, è. 227, s. 10 Po podepsání protokolu o pøipojení Moldavské republiky ke Svìtové obchodní organizaci (WTO) pøedsedou vlády Vasilem Tarlevem se Moldavsko stalo plnoprávným èlenem WTO. Pøedseda vlády prohlásil na posledním zasedání generální rady WTO v Ženevì, že zaèlenìní Moldavska do Svìtové obchodní organizace pomùže této republice rozøešit problémy exportu, rozvinout obchodní vztahy se 140 èlenskými státy WTO a vyslat pozitivní signály zahranièním investorùm. AgraFd E. Eur., 2001, è. 227, s. 10 1

2 Zájem zahranièních investorù o slovenské mlékárny Krátké zprávy Poslední odhady letošní produkce obilovin EU Èína se stane èlenem WTO Rakouská spoleènost Lactoprot International, která nedávno odkoupila majoritní podíl akcií v Prievidzské mlékárnì, vstoupila v záøí do dalšího podniku Milsy a.s., Bánovce nad Bebravou. Loni mlékárna Milsy zpracovala témìø 41 mil. litrù mléka a její tržby dosáhly 690 mil. SKK. Mlékárna v Prievidzi zpracovala ve stejném roce 17 mil. litrù mléka a zaznamenala obrat 240 mil. SKK. Konsolidovaný obrat Lactoprotu, který pùsobí také v Nìmecku, USA a Èeské republice, dosáhl v pøepoètu 7,47 mld. SKK. Podle údajù Slovenského mlékárenského svazu 11 slovenských mlékáren se zahranièním kapitálem se za osm mìsícù 2001 podílelo 57 % na celkové domácí mlékárenské produkci. Odhaduje se, že do konce roku mùže tento podíl stoupnout až na 70 %. Mlékárenský svaz eviduje velkou aktivitu italského investora Sole Finanziaria, který v letošním roce získal Krtišskou a Krupinskou mlékárnu, a nyní jeho zástupci vyjednávají s Levickou mlékárnou, trnavským Tamilkem, Gemerskou mlékárnou a žilinským Laktisem. Ro¾. Nov., 2001, è. 197, s. 5 Podle nejnovìjšího odhadu COCERAL z konce záøí bude letošní produkce obilovin v Evropské unii o 13,9 mil. t (o 6,6 %) nižší než v roce 2000 a dosáhne celkem 198,2 mil. t. Pokles produkce byl ovlivnìn nìkolika faktory pøedevším byly omezeny plochy obilovin, a to o 3,2 % na celkem 35,8 mil. ha a snížily se také hektarové výnosy na prùmìrných 5,53 t. ha 1. Na pokles výnosù a na poškození osevních ploch nepøíznivì pùsobily silné podzimní deštì v roce 2000 v dobì setí ozimù. Ke snížení celkové produkce v EU došlo u všech základních obilovin, pouze u kukuøice a žita se odhaduje rùst. Z trendu snížení produkce EU jako celku se vymykají tøi èlenské státy. V Nìmecku sklidili proti loòskému roku o 10,3 % vìtší úrodu, v Rakousku zaznamenali pøírùstek 11,2 % a v Dánsku se vyrobilo o 2,0 % více obilovin. V ostatních èlenských státech byla úroda slabší než v loòském roce. K nejvýraznìjšímu poklesu došlo ve støedomoøských státech (ve Španìlsku o 28,4 %, v Øecku o 15,3 %, v Portugalsku o 23,6 %) a ve Velké Británii o 19,9 %. Také ve Francii, která je nejvìtším evropským výrobcem obilovin byla letošní sklizeò nižší než loni (o 7,9 %). COPA/COGECA ve svém posledním odhadu potvrzuje celkem masivní snížení produkce obilovin v EU, ale o nìco menší než nahoøe uvádí odhad COCERAL. Celkovou produkci 2001 odhaduje na 201,0 mil. t. Kompletní údaje v tabulkách jsou na adrese: main.htm Agra Focus, 2001, è. 68, s. 32 Po patnáctiletém vyjednávání se Èína stane na zaèátku roku 2002 øádným èlenem Svìtové obchodní organizace (WTO). Koneèný termín pøijetí Èíny byl ratifikován letos v øíjnu èleny WTO a rovnìž Èína s tímto termínem oficiálnì souhlasí. Èlenství ve WTO zavazuje k pøijetí a plnìní závazkù, které mají význam pro rozvoj svìtového obchodu a na druhé stranì se pro èlenský stát otevírají širší možnosti pro obchodování v mezinárodním mìøítku. Pokud jde o zemìdìlství, musí Èína bìhem pøíštích deseti let eliminovat všechny exportní subvence, zatímco domácí podpùrné subvence v zemìdìlském sektoru mùže zvýšit ze souèasných 3,3 % na 8,5 % z hodnoty zemìdìlské produkce. Dovozní celní tarify na zemìdìlské produkty Èína sníží na úroveò 15 %. Vyšší cla (až do 65 %) mùže uplatòovat pøi dovozech obilovin a hnojiv bìhem tøíletého pøechodného období, ale poté musí úroveò cel u tìchto produktù rovnìž snížit. Èína si zachová nìkterá práva státního obchodování s obilovinami, tabákem, palivy a minerály. Podle informací dodaných generálním øeditelstvím Komise EU Èína sníží do roku 2005 cla na zemìdìlské zboží dovážené z EU u 60 nejvíce obchodovaných komodit v prùmìru o 10 %. Úpravy dovozních cel nejdùležitìjších zemìdìlských produktù z EU (souèasná celní sazba a pøedpokládané snížení): øepkový olej 85 % snížení o 9 %, tìstoviny 25 % snížení o 15 %, máslo 30 % snížení o 10 %, sušené mléko 25 % snížení o 10 %, mandarinky 40 % snížení o 12 %, víno 65 % snížení o 14 %, olivy 25 % snížení o 10 %, 2

3 pšenièný lepek 30 % snížení o 18 %, alkohol 65 % snížení o 10 %. Kromì tìchto opatøení pøipravují EU a Èína bilaterální sanitární a fytosanitární dohodu, ale èlenské státy musí ještì navrhnout svoje vlastní bilaterální protokoly pro výrobky, které exportují, aby dohoda byla operativní. Agra Focus, 2001, è. 68, s. 34 Orientace slovenského zemìdìlství na biopaliva Krátké zprávy Úloha žen v zemìdìlství èlenských státù EU Pronájem zemìdìlské pùdy cizincùm v Polsku Úkolem slovenského zemìdìlství v krátkém èasovém období bude mimo zabezpeèení surovin pro výživu obyvatelstva také zajištìní zdrojù pro výrobu 50 % potøebné energie a 90 % surovin pro výrobu plastù z bioproduktù. Podle názoru ministra Pavla Koncoše se s výjimkou vìdeckých kruhù této nové úloze zemìdìlského resortu nevìnuje dostateèná pozornost. Zvládnutí nových cílù vyžaduje zmìnu vládní politiky v øízení zemìdìlství, lesního a vodního hospodáøství. Slovensko zaostává ve využití zemìdìlské a lesní produkce za ostatními evropskými státy, zejména za sousedním Rakouskem. Pøitom Rakušané nakupují slámu pro svoje spalovny právì na Slovensku. Spalovny slámy jsou v Rakousku využívány pøevážnì pro vytápìní støednì velkých obcí (pøibližnì s 250 odbìrateli), to znamená, že asi 800 až lidí je napojeno na dodávku tepla a teplé vody z jedné spalovny. Na Slovensku se teprve vytváøejí ekonomické podmínky pro nové zamìøení produkce, ale urèité pøedpoklady už existují. Státní dotaèní politika poskytuje prostor napøíklad pro využití døevní hmoty a také pro vyèlenìní urèitých ploch orné pùdy k pìstování rychle rostoucích døevin. Døevní štìpky na výrobu tepla a teplé vody však ve SR využívají jen odštìpné lesní závody a jejich provozy. Podle slov ministra zemìdìlství jsou problémem investice. I když ekonomika výroby biopaliv není špatná, poøizovací náklady na spalovny jsou velmi vysoké a bez pomoci státu èi výhodné pùjèky není reálné tyto investice poøídit. Zatím se za pomoci státního podpùrného fondu podaøilo realizovat výstavbu takového provozu ve Stakèínì, který zahájil èinnost na zaèátku øíjna. Ro¾. Nov., 2001, è. 202, s. 2 Ženy mají pro sociální strukturu venkovských obcí a životaschopnost místního hospodáøství v Evropì mimoøádný význam. V zemìdìlských podnicích EU bylo zamìstnáno podle obšírného censu z roku 1997 témìø 5,4 mil. žen a 9,3 mil. mužù jako rodinní pøíslušníci nebo stálé námezdní pracovní síly. Ženy se na celkovém poètu pracovníkù podílely 36,7 %. Bez ohledu na rozšíøení EU o øadu nových èlenských státù byl tento podíl bìhem minulých dvaceti let relativnì stálý. Délka zamìstnání žen v zemìdìlském podniku je však všeobecnì kratší než mužù. Ženy øídící zemìdìlský podnik jsou pøitom vìtšinou starší a jejich odborné vzdìlání je nižší než jejich mužských kolegù. Ženy øídí zpravidla menší zemìdìlské podniky a vedle zemìdìlství mají jen zøídka další zamìstnání. V patnácti èlenských státech EU bylo pøi sèítání zaregistrováno celkem 7 milionù vedoucích zemìdìlských podnikù (vìtšinou jde o podniky rodinného typu), z nichž bylo jen 19 % žen. Nejvìtší podíl žen mezi vedoucími byl zjištìn v Rakousku (29 %) a v Itálii (24 %). Naproti tomu v Nizozemsku vedlo zemìdìlské farmy jen 6 %, v Dánsku 7 % a v Nìmecku 9 % žen. Fortschw. Landwirtsch., 2001, è. 16, s. 4 Podle polských zákonù dosud nelze prodávat zemìdìlskou pùdu cizincùm, ale povoluje se její pronájem. Statistika polské pozemkové agentury uvádí, že v roce 2000 bylo nejvíce pùdy pronajato Nìmcùm, a to ha. Z dalších cizincù si pronajali obèasné Nizozemska a Velké Británie ha. Francouzští a belgiètí zemìdìlci projevili o polskou zemìdìlskou pùdu menší zájem a zatím si pronajali jen ha. Nájemné za zemìdìlskou pùdu v Polsku se pohybuje mezi 50 až 250 DEM/ha. Orná pùda dobré kvality se v Polsku prodává za až DEM/ha. Ve srovnání s Nìmeckem, kde v roce 1999 byla prùmìrná výše nájemného ve starých spolkových zemích 433 DEM/ha a v nových spolkových zemích 190 DEM/ha a prùmìrná kupní cena zemìdìlských pozemkù ve starých spolkových zemích èi- 3

4 Zmìny podnikové struktury francouzského zemìdìlství Krátké zprávy Prognóza pøebytkù zemìdìlských produktù v EU Spoleèný podnik slovenských a francouzských šlechtitelù prasat nila DEM/ha a v nových spolkových zemích DEM/ha, je polská pùda velmi levná. Z tohoto nepomìru v cenách pùdy lze pochopit, proè se mnoho obyvatel v Polsku obává, že po pøipojení k Evropské unii dojde k výprodeji polské pùdy cizincùm. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 7 Ve Francii pokraèuje pøemìna agrární struktury, která se vyznaèuje ubýváním poètu zemìdìlských podnikù, zvìtšováním jejich prùmìrné výmìry a výrobní specializací podnikù. V posledním desetiletí zanikalo v zemìdìlském sektoru každoroènì 3 až 4 % podnikù. Za období 1988 až 2000 se snížil poèet podnikù z více než jednoho milionu na Prùmìrná výmìra podnikù se za dvanáct let zvýšila o 12 ha na 42 ha. Strukturální zmìny se projevují také v rostoucí specializaci výroby. Poèet podnikù s chovem skotu se snížil z na ( 40 %). Podniky specializované na chov jateèných prasat a drùbeže bez obdìlávání zemìdìlské pùdy produkují asi dvì tøetiny celkové tržní produkce vepøového a drùbežího masa. 20 % podnikù, které se soustøeïují na produkci základních tržních plodin, obhospodaøuje celkem 60 % obilních ploch. Dalším projevem koncentrace je silný pøírùstek osobních spoleèností: francouzských podnikù s prùmìrnou výmìrou 98 ha je vedeno ve formì osobní spoleènosti. Od roku 1988 se zamìstnanost v zemìdìlském sektoru snížila o 35 % na souèasných pracovních sil. Èasnìjší odchod zemìdìlcù na odpoèinek podporovaný státní politikou ovlivnil pøíznivì vìkovou strukturu zemìdìlských pracovníkù. V roce 1988 byl podíl majitelù zemìdìlských podnikù mladších než 50 let 43 %, v roce 2000 se podíl této vìkové kategorie mladších zemìdìlcù zvýšil na 53 %. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 7 Do roku 2003 se podle odhadù Komise EU vyrobí v Unii více než t tržních pøebytkù hovìzího masa. Teprve poté se poèítá s úbytkem nadprodukce. Bruselští experti odhadují, že v roce 2008 bude v intervenèních zásobách EU asi t. Je to však stále více než pøed vypuknutím hysterie v souvislosti s BSE na pøelomu roku 2000/2001. Odhadovaná produkce 7,67 mil. t hovìzího masa v EU dosáhne v letech 2004 a 2005 nejhlubšího bodu. Do roku 2008 by se mohla produkce mírnì zvýšit na celkem 7,8 mil. t. Prùmìrná spotøeba na obyvatele v roce 2001 klesla ve srovnání s minulým rokem o 10 % na 18,2 kg. Pøedpokládá se, že po pøekonání obav z BSE se opìt zvýší na pøedchozích asi 19,5 kg a v následujících letech zùstane na pøibližnì stejné úrovni. Také v odvìtví mléka se v dlouhodobém výhledu pøedpokládá pøírùstek tržních pøebytkù a zásob. Z tohoto trendu se vymyká trh sýrù, kde v privátních ani veøejných skladech zásoby pravdìpodobnì neporostou. Podobnì to platí pro odstøedìné sušené mléko, i když u této komodity se mohou od roku 2005 zásoby zvyšovat. Naproti tomu zásoby másla se do roku 2008 podle studie EU zdvojnásobí až na 171 mil. t. Intervenèní zásoby obilovin v roce 2008 pøekroèí 13 mil. t a v druhové skladbì bude pøevládat žito. Pøedpokládá se však, že se také zvýší export obilovin, a to na více než 30 mil. t. Celková produkce obilovin v EU se do roku 2008 bude zvyšovat. Produkce pšenice se zvýší ze souèasných 98 mil. t na více než 115 mil. t. Produkce krmných obilovin bude jen asi o 3 % vyšší a dosáhne celkem 110,7 mil. t. Vztah mezi výrobou a spotøebou bude napjatìjší než dosud výroba vzroste o 9 %, spotøeba jen o 5 %. DLZ, 2001, è. 9, s. 11 Pøedstavitelé Svazu chovatelù prasat na Slovensku družstvo a francouzské spoleènosti GENE+ podepsali smlouvu o založení spoleèného podniku s názvem SLOVGENE+. Podnik bude pùsobit v oblasti genetiky chovu prasat, což je spoleèný pøedmìt èinnosti obou zakládajících organizací. Podle slov pøedsedy slovenského svazu spojuje oba partnery práce na plemenném šlechtìní, pøièemž francouzská spoleènost je velmi pokroková a ve svìtì uznávaná. Podpis smlouvy 4

5 Krátké zprávy Bohatá úroda obilovin na Ukrajinì Balkánské státy podepsaly dohodu o zemìdìlství Chov pštrosù v Èínì a Thajsku je zaèátkem spolupráce, díky níž slovenští šlechtitelé pøevezmou know-how GENE+ na úseku genetiky šlechtìní zejména èistokrevných plemen, jako je bílé ušlechtilé a souèasnì se dostanou blíže k informacím z vìdeckovýzkumné základny EU v této oblasti. Obì zastoupené organizace jsou rovným dílem spoluvlastníky spoleèného podniku. První zvíøata v rámci kontaktù s Francouzi byla na Slovensko dovezena a testována už pøed rokem. Služby nového podniku budou moci využívat všichni chovatelé prasat na Slovensku. Prvoøadým zámìrem slovenského Svazu chovatelù prasat je rozšíøení získaného kvalitního genetického materiálu na farmy prostøednictvím inseminaèních stanic. Pøedstavitelé Svazu oèekávají, že pøes spoleèný podnik naváží významnou spolupráci s dalšími zemìmi, kde GENE+ má vlastní filiálky, napø. s Kanadou èi Španìlskem. Ro¾. Nov., 2001, è. 194, s. 5 Na Ukrajinì se letos urodilo témìø 40 mil. t obilovin, což je nejvìtší množství za posledních sedm rokù a o 15,5 mil. t (o 63 %) více než v roce Na zaèátku záøí sklidili zemìdìlci z 95 % obilních ploch 37,79 mil. t všech obilovin, v tom pšenice a jeèmen byly k tomuto datu sklizeny kompletnì, zbývala hlavnì kukuøice. Prùmìrný výnos se odhaduje na 2,88 t. ha 1 ve srovnání s 1,97 t. ha 1 v minulém roce. Pšenice se letos sklidilo 21,4 mil. t, což je více než dvojnásobek proti slabé produkci 10,16 mil. t z roku Prùmìrný výnos pšenice dosáhl 3,21 t. ha 1. Èervencová horka prospìla úrodì pšenice a jeèmene, zabrzdila však rùst kukuøice, která bude letos slabší než v loòském roce, kdy se sklidilo celkem 3,8 mil. t. Poslední odhady ukrajinského ministerstva zemìdìlství udávají 2,5 mil. t. Vzhledem k bohaté úrodì se Ukrajina stane v tržním roce 2001/2002 opìt významným exportérem obilovin. Podle námìstka ministra zemìdìlství již byly uzavøeny smlouvy na export 3,5 mil. t a do poloviny záøí bylo dodáno do zahranièí t obilovin z letošní skliznì. Do státních fondù bylo nakoupeno zatím t, v plánu je nákup 3 mil. t. AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 8 Ministøi zemìdìlství devíti balkánských státù podepsali dohodu o ekonomické, vìdecké a technické spolupráci v zemìdìlském sektoru. Dohoda byla uzavøena 15. záøí na setkání v Istanbulu, kterého se zúèastnili ministøi z Chorvatska, Øecka, Bulharska, Albánie, Bosny-Hercegoviny, Rumunska, Makedonie, Jugoslávie a Turecka. Øecký ministr Jorgos Animeritis pøedpokládá, že podepsání dohody mezi balkánskými zemìmi mùže pøispìt k sociálnímu dialogu a zahájení spolupráce v dalších odvìtvích. Dohodu pøivítal také zástupce Bulharska, které se obávalo rostoucího dovozu levných potravin a podtržení domácího trhu. Bulharský ministr pøipomenul, že zemìdìlská produkce v jeho zemi není subvencovaná. Rumunský ministr Ardian Raducan zdùraznil, že spolupráce v zemìdìlském odvìtví by mohla posílit stabilitu na Balkánì a vytvoøit mírové prostøedí. Ministr zemìdìlství Bosny- Hercegoviny Behija Hadzihajdareviè vyjádøil nadìji, že dohoda pomùže jeho zemi v úsilí o èlenství ve Svìtové obchodní organizaci a Evropské unii. AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 4 Èína se pravdìpodobnì stane bìhem pøíštího desetiletí významným producentem pštrosího masa a kùží. Na tento cíl je zamìøen podpùrný program vlády, který má pomoci zemìdìlcùm s nízkými dùchody získat alternativní možnosti výdìlku. S komerèním chovem pštrosù se v Èínì zaèalo teprve v roce 1992, v souèasné dobì se tímto oborem zabývá asi 400 podnikù, které drží dohromady asi pštrosù. V roce 2000 bylo z Èíny vyvezeno hlavnì do Evropy a Japonska více než 170 t pštrosího masa a kùží. Z ekonomického vyhodnocení tohoto relativnì nového odvìtví živoèišné výroby provedeného Èínským sdružením pro chov pštrosù vyplývá, že chov pštrosù mùže být výnosnìjší než tradièní chovy hospodáøských zvíøat. Do roku 2006 se mají stavy pštrosù zvýšit na a roènì by se mìlo vyvážet na mezinárodní trhy více než pštrosích kùží. 5

6 Krátké zprávy Podíl zemìdìlství na HDP v zemích støední a východní Evropy Ze zkušeností Èíny èerpají thajští producenti drùbežího masa, kteøí navštívili èínské podniky specializované na chov pštrosù. Také Thajsko plánuje v nejbližších letech zavedení komerèního chovu pštrosù. Už v pøíštím roce zde má být odchováno na porážku asi kusù. Thajští odborníci podobnì jako chovatelé v USA, Belgii a Francii se pøipravují na export masa a kùží na evropský a japonský trh. Jeden velký podnik v Thajsku provedl mezi domácími spotøebiteli ochutnávací testy pštrosího masa, jejichž výsledkem bylo všeobecné uznání. Pro chovatele pštrosù z toho vyplývá, že mohou svoji produkci uplatnit nejen v zahranièí, ale i na domácím trhu. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 9 Podle nových údajù uveøejnìných Eurostatem se pozice zemìdìlství v národním hospodáøství zemí støední a východní Evropy postupnì snižuje, ale nìkteré základní makroekonomické údaje svìdèí o tom, že je dosud významnìjší než v západoevropských zemích. Podíl zemìdìlství ve sledovaných zemích støední a východní Evropy na tvorbì národního dùchodu se pohybuje v rozmezí od 3,2 % ve Slovinsku do 14,5 % v Bulharsku (v prùmìru EU ménì než 2 %). Od roku 1996 do r ve všech zemích došlo k poklesu tohoto ukazatele, napøíklad v Litvì z 12,2 % na 7,6 %, v Rumunsku z 20,1 % na 12,6 %. Snižování podílu zemìdìlství na HDP bylo provázeno opaèným trendem v sektoru služeb, jejichž podíl na tvorbì HDP se za stejné období zvýšil, napøíklad v Rumunsku na 51,5 % a v Lotyšsku na 70,2 %. Vývoj podílu zemìdìlského sektoru *) na tvorbì HDP (%) Bulharsko 15,4 14,5 Èeská republika 4,8 3,8 Estonsko 7,5 5,3 Litva 12,2 7,6 Lotyšsko 9,0 4,5 Maïarsko 6,6 4,8 Polsko 6,4 3,3 Rumunsko 20,1 12,6 Slovensko 5,24,5 Slovinsko 4,4 3,2 *) vèetnì lesního hospodáøství a rybáøství AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 6 Export traktorù z Rumunska do Egypta Závislost Ruska na dovozech masa Rumunsko mùže vyvážet do Egypta roènì až traktorù. O této nabídce hovoøil pøedseda rumunské vlády Adrian Nastase pøi nedávném setkání s egyptskými obchodníky v Káhiøe. Rumunsko má v souèasné dobì od Egypta objednávku na export zboží v celkové hodnotì 37 mil. USD, která zahrnuje mimo jiné také traktory a rùzné zemìdìlské stroje a zaøízení. Zahranièní obchod mezi obìma zemìmi, který se smrštil ze 466 mil. USD v roce 1995 na pouhých 18,7 mil. USD koncem 90. let, má nyní perspektivu opìtného rozvoje. Rumunsko získá za vyvezené zemìdìlské stroje a potraviny od Egypta pøedevším bavlnu a rýži. Fortschr. Landw., 2001, è. 18, s. 5 Ruské zemìdìlství v souèasné dobì nevyrábí dostateèné množství suroviny, kterou potøebuje domácí masný prùmysl. Podle generální øeditelky agrárního marketingového institutu Jeleny Tjuriny musí být deficit masných produktù zajištìn rostoucím dovozem. V loòském roce dosáhla celková produkce masa 4,43 mil. t, pro letošní rok se odhad pohybuje mezi 4,35 až 4,4 mil. t. Pro uspokojení domácí poptávky bude nutné letos importovat asi t hovìzího masa ve srovnání s t v minulém roce, dovozy vepøového masa se zvýší na t ve srovnání s t v roce 2000 a dovozy drùbežího masa dosáhnou více než 1 mil. t proti t, které byly dovezeny do Ruska v loòském roce. 6

7 Zvýšení dovozù masa stimuluje vedle rostoucí domácí poptávky také pokles cen na mezinárodních trzích, zejména cen hovìzího masa na evropských trzích v dùsledku krize BSE. Spotøeba masa na jednoho obyvatele Ruska se pro letošní rok odhaduje na 15,5 kg hovìzího (15,2 kg v roce 2000), 12,3 kg vepøového (12,5 kg) a 12,5 13 kg drùbežího (12 kg). Øeditelka institutu doufá, že zvýšená poptávka po masných produktech spolu s vyšší produkcí krmných obilovin by mohla být podnìtem ke zvýšení stavù hospodáøských zvíøat a vyprodukování vìtšího množství surovin pro ruský masný prùmysl. AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 10 Biologické zemìdìlství ve Finsku Krátké zprávy Estonsko zvyšuje subvencování obilovin Polsko má pøes letošní dobrou úrodu deficit potravináøské pšenice Finsko už nyní patøí mezi nejvýznamnìjší výrobce biologických potravin v Evropì a do roku 2006 zde má být obhospodaøováno podle zásad biologického (organického) zemìdìlství 10 % celkové zemìdìlské pùdy. Pro tento nároèný cíl pøijala vláda nový podpùrný program. V souèasné dobì dostávají zemìdìlci bìhem pìtiletého pøechodného období potøebného k pøemìnì konveèního na biologický zpùsob produkce každým rokem 290 DEM/ha a poté ještì dalších pìt let pøíplatek na provoz biologické farmy roènì 200 DEM/ha. Podle informace pana Heinonena z Finského výzkumného ústavu pro obiloviny, který je oficiálním orgánem pro výzkum a uznávání biologického zemìdìlství, zùstane výše subvence pro výrobu biologických obilovin na stejné úrovni jako dosud. Mají se však zvýšit subvence na podporu biologické živoèišné produkce. Vychází se z toho, že výrobci biologicky vyrobeného masa a mléka se podílejí jen velmi malým procentem na trhu. Vyšší subvence by mìly stimulovat rozšíøení produkce v tomto odvìtví. Naproti tomu výrobci biologických obilovin se uplatòují na trhu lépe než konvenèní výrobci. Z celkové produkce exportují 20 až 30 % na mezinárodní trhy. Finské biopodniky patøí k nejvìtším v Evropì a s prùmìrnou výmìrou 26,8 ha jsou o 5 % vìtší než domácí konvenèní podniky. Zemìdìlcùm pøecházejícím od konvenèního k biologickému zpùsobu hospodaøení poskytuje pomoc 50 poradenských støedisek a 80 specialistù. Stát poskytuje pro poradenství podporující bioprodukci roènì EUR. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 8 Na základì dohody o subvencování zemìdìlství schválené estonským ministerstvem zemìdìlství mohou výrobci obilovin získat od státu v letošním roce plošnou subvenci 275,44 EEK/ha (16 USD/ha). Na podporu odvìtví obilovin ve sklizòovém roce 2001 se pùvodnì poèítalo s výdaji 75 mil. EEK ze státního rozpoètu, ale nyní byl rozpoèet pro tento úèel upraven smìrem nahoru na celkem 110 mil. EEK. V roce 2000 bylo vyplaceno 102 mil. EEK. Ministerstvo zemìdìlství obdrželo celkem pouze žádostí výrobcù obilovin o pøidìlení subvencí na letošní sklizòový rok ve srovnání s žádostí, které zemìdìlci podali v roce Nárok na získání subvence mají zemìdìlci, kteøí pìstují obiloviny, øepku nebo len na celkové ploše nejménì 5 ha. AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 12 Polský státní statistický úøad (GUS) informoval, že zemìdìlci letos sklidili celkem 27,2 mil. t obilovin, což je ve srovnání s rokem 2000 zvýšení o 21,9 %. Je nutné pøihlédnout ke skuteènosti, že letošní mimoøádnì vysoký pøírùstek následuje po loòském velmi chudém roce, kdy se sklidilo nejménì obilovin za posledních deset let. Úroda mohla být ještì vyšší, kdyby nebyla poškozena èervencovými dešti a krupobitím. Nepøízeò poèasí na konci léta nejvíce postihla pšenici, takže pro pokrytí potøeby mlýnského prùmyslu bude nutno nakupovat èást potravináøské pšenice v zahranièí. Hlavním dodavatelem budou pravdìpodobnì státy EU. Na základì dohody o liberalizaci obchodu (dvounulová dohoda) s Evropskou unií mùže Polsko v letošním roce importovat z EU bez cla t pšenice. Podle údajù GUS se celková produkce pšenice zvýšila o 10,5 % na 9,4 mil. t, z toho 1,9 mil. t jarní pšenice a 7,5 mil. t ozimé pšenice. Sklizeò žita se odhaduje na asi 5 mil. t (+ 22,9 %) a jeèmene na 3,3 mil. t (+ 20 %). Obchodníci 7

8 Krátké zprávy Zákaz zkrmování pomyjí prasatùm Degussa zdvojnásobila výrobu L-threoninu Nový pøípravek zlepšuje reprodukci prasnic Jaká je spotøeba antibiotik v EU? Infekèní nemoce u divoce žijících zvíøat v Evropì pøedpokládají, že Polsko doveze kromì pšenice také malé množství krmných obilovin, pokud budou výhodné dovozní ceny. Polsko je významným výrobcem øepky, které se letos sklidilo 1,1 mil. t, což je o 12 % více než v roce Produkce okopanin však je letos slabší než v loòském roce. GUS odhaduje, že cukrovky se sklidí jen 11,7 12,5 mil. t, to je o 4,8 11,2 % ménì a brambor 20,4 mil. t, to je o 15,8 % ménì než v roce AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 15 Ministøi zemìdìlství v EU, na základì zkušeností s nedávno probíhajícími epidemiemi (mor prasat, SLAK), schválili zákon zakazující zkrmování pomyjí prasatùm. Tento zákaz je souèástí strategie boje proti klasickému moru prasat. V rámci této strategie podporují výzkum v oblasti vývoje markerové vakcíny, která v budoucnu umožní širokoplošnou vakcinaci. Pomyje jako krmivo se považují za hlavní pøíèinu infekce a uvádìjí se i v souvislosti s epidemií SLAK v Evropì. Feed Tech, 5, 2001, è. 5, s. 8 (Sch) Jednotka pro výrobu krmných aditiv spoleènosti Degussa AG investovala do nové výrobní linky závodu pro výrobu L-threoninu ve slovenské Lupèi. Podle spoleènosti je toto rozšíøení výroby prvním krokem strategie dalšího zvìtšování výrobní kapacity. Celková roèní produkce závodu dosáhne tun L-theroninu. Spoleènost pøedpokládá, vzhledem k pøíznivým nákladùm pøi užití fermentaèní technologie, posílení své pozice na svìtovém trhu. Degussa reaguje rozšíøením výroby na rychle rostoucí celkovou poptávku po threoninu v minulých letech. Mezi roky 1997 a 2000 se poptávka po threoninu v Evropì více než zdvojnásobila. Podobný vývoj poptávky se oèekává bìhem nìkolika pøíštích let i v jihovýchodní Asii. Feedstuffs, 73, 2001, è. 38, s. 26 (Sch) Americká spoleènost Lonza Inc. mìla v záøí 2001 zahájit výrobu pøípravku s názvem Carnichrome. Nová krmná ingredience Carnichrome obsahuje vitaminovou složku a chrom. Podle odborníka z univerzity v Kansasu byl poprvé ovìøován spoleèný vliv karnitinu a chromu na reprodukèní užitkovost prasnic. Pøi testování každá z obou složek pøíznivì ovlivòovala velikost vrhu. Nový pøípravek Carnichrome sluèuje kladný vliv obou složek na reprodukèní užitkovost prasnic. Feedstuffs, 73, 2001, è. 39, s. 10 (Sch) Podle studie FEDESA (European Federation of Animal Health) spotøebovali obyvatelé EU a Švýcarska v roce tun antibiotik (tj. 65 % z celkem vyrobených antibiotik) a zvíøata tun antibiotik (tj. 35 % z objemu vyrobených antibiotik). Z celkového množství antibiotik spotøebovaných pro zvíøata bylo 29 % pøedepsáno veterináøi pro nemocné krávy, prasata, kozy, králíky, konì a drùbež a 6 % bylo aplikováno v krmivech jako stimulátory rùstu. Podle odhadu poklesla spotøeba antibiotik jako rùstových stimulátorù u hospodáøských zvíøat od roku 1997 o 50 %. Ve zprávì se pokles spotøeby sice pøipisuje rozhodnutí Evropské rady o užívání ètyø antibiotik v krmivech pro zvíøata, ale skuteèný pokles spotøeby je ještì vyšší než jaký plyne ze zákazu Rady. Výsledky výzkumu svìdèí proti názoru, že by aplikace antibiotik zvíøatùm mìla být dále omezovaná z dùvodu vývoje mikroorganizmù rezistentních vùèi moderním lékùm užívaným v humánní medicínì. Dále odborníci dokazují, že se antibiotika aplikovaná nemocným zvíøatùm podílejí jen velmi málo na problému antimikrobiální rezistence. Feed Mix, 9, 2001, è. 3, s. 6 (Sch) Bìhem posledních tøiceti let se jak veterináøi a chovatelé hospodáøských zvíøat, tak lékaøi pøesvìdèili o tom, že divoce žijící zvíøata mohou být rezervoárem nebo nosièem pøenosných nemocí a být pøíèinou onemocnìní lidí nebo hospodáøských zvíøat. V Evropì se jedná o vzteklinu (zdrojem je liška), bovinní tuberkulózu (zdrojem je jeze- 8

9 Krátké zprávy Nový index pro kvalitu jateèných tìl z Missouri Dexametazon podporuje rùst prasat Americký patent na klonování prasat Sójové boby s vysokým obsahem síry vec) a mor prasat (zdrojem je divoké prase). Odborníci hledají postupy jak zamezit pøenosu a likvidovat nemoce u divoce žijících zvíøat, pøièemž musí zohlednit následující: pøístup k divokým (volnì žijícím) zvíøatùm je obtížnìjší než k domestikovaným zvíøatùm a pøíznaky infekce a onemocnìní se obtížnì hodnotí; velikost populace nemusí být spolehlivì odhadnuta a proto mùže být špatnì odhadnuto i rozšíøení nemoce a mortalita; pøíznaky nemoce u divoce žijících zvíøat èasto nejsou patrné a veøejnost není dostateènì informovaná o možném pøenosu infekcí. Dalším problémem je, že divoce žijící zvíøata nejsou, na rozdíl od domestikovaných zvíøat, ani v soukromém ani veøejném vlastnictví a nikdo za nì není zodpovìdný. Aplikaci návnad za úèelem ošetøení, nebo likvidaci nemocných kusù provádìjí vìtšinou myslivci nebo ochránci zvíøat, bez úèasti profesionálních pracovníkù v oblasti ekologie nebo péèe o divoce žijící zvíøata. Takový postup pøináší jistá omezení v úspìšném øešení problému. Veterinary Journal, 162, 2001, è. 2, s (Sch) Index kvality (Quality Lean Index QLI) vyvinutý na univerzitì v Missouri se pøi hodnocení jateèných tìl prasat zamìøuje pøedevším na kvalitu vepøového masa. Využívání QLI naznaèuje zmìnu orientace výrobcù z produkce jateèných tìl prasat s maximálním podílem libového k produkci jateèných tìl s mírnìjším podílem libového masa, s dùrazem kladeným na jeho kvalitu. Pøi hodnocení jateèných tìl prasat pomocí indexu kvality (QLI) se kromì procenta libového masa zjiš uje hodnota odrazu svìtla (Hunter L) a ph. Údaje se získávají z kýty, takže pøi hodnocení kvality jateèného tìla (jeho složení) odpadá znehodnocení m. l. d. pøi mìøení výšky høbetního špeku na pozici 10. žebra. Nat. Hog Farmer, 46, 2001, è. 8, s (Sch) Výzkum vedený ARS pøi USDA (ministerstvo zemìdìlství USA) a univerzitou v Missouri dokazuje, že prasata injikovaná dexametazonem rostou v prvních 18 dnech života rychleji, než jejich vrstevníci. Dexametazon je syntetická forma kortikoidu, pøirozenì produkovaného zvíøaty ve stresových podmínkách. V pokusech byl selatùm bìhem hodiny po narození aplikován hormon v množství 0,45 mg dexametazonu na 0,45 kg živé hmotnosti. Pøírùstek hmotnosti byl zjiš ován ve vìku 0, 7, 14 a 18 dní. Ukázalo se, že rané neonatální období je vhodné pro zmìnu fyziologických faktorù, které ovlivòují rùst. V navazujícím výzkumu odborníci zjiš ují, zda pøíznivý úèinek dexametazonu pùsobí v celém období rùstu a výkrmu prasat a zda dochází ke zmìnì v kvalitì jateèného tìla. National Hog Farmer, 46, 2001, è. 8, s. 27 (Sch) Patent na klonování prasat získala 6. srpna 2001 soukromá biotechnologická spoleènost Infigen, která využívá genetické a reprodukèní postupy ve prospìch lidského zdraví. Patent U.S. Patent No s názvem Method of cloning porcine animals se týká klonování prasat ze všech typù bunìk. Patentovaný postup má spoleènosti Infigen usnadnit produkci klonovaných transgenních prasat jako zdroje náhradních bunìk, tkání a orgánù pro xenotransplantaci. Feedstuffs, 73, 2001, è. 34, s. 8 (Sch) Výzkumníci ze státní univerzity v Iowì vyšlechtili sójové boby, které by mohly chovatelùm hospodáøských zvíøat uspoøit peníze za doplòky aminokyselin. Chovatelé prasat v USA vydávají roènì okolo 100 mil. USD za doplòky tìchto aminokyselin do krmných dávek založených na sójových bobech. Sójové boby významný zdroj proteinu pro lidi i zvíøata mají vysoký obsah vìtšiny aminokyselin kromì aminokyselin s obsahem síry (metioninu a cysteinu), potøebných hlavnì pro rostoucí prasata a pro drùbež všech vìkových kategorií. Výzkum ohlednì pøíznivìjší- 9

10 Krátké zprávy Doporuèení pro záchranu høíbat Testování BSE z moèe Zabezpeèovací systém proti zlodìjùm ho složení aminokyselin v sójových bobech zaèal v USA v roce Selekcí sójových bobù s vyšším obsahem metioninu vznikla linie s obsahem této aminokyseliny o 31 % vìtším, než obsahují bìžné boby. Ukazuje se, že nová linie sójových bobù mùže vylouèit potøebu krmných doplòkù aminokyselin se sírou do dávek pro prasata a drùbež. Osivo této nové linie sóji bude nabídnuto soukromým spoleènostem k otestování a komerènímu využití. Feed Mix, 9, 2001, è. 3, s. 6 (Sch) Agentura AP uvedla 2. øíjna 2001 doporuèení odborníkù z univerzity v Kentucky ohlednì syndromu reprodukèních ztrát u klisen. Doporuèení mají snížit riziko vzniku onemocnìní, která zpùsobují úhyny stovek høíbat. Pøi zjiš ování pøíèin výskytu syndromu se vìdci zamìøili na pøítomnost kyanidù pøirozenì se vyskytujících v listech planých tøešní, višní a moruší. Na základì svého prùzkumu stanovili nìkolik doporuèení, napø.: nepouštìt bøezí klisny na pastviny s výskytem planých tøešní a višní; èasto sekat pastviny pro bøezí klisny; mít pro pasoucí se konì pøipravené seno. Do dalších opatøení zahrnují: zvýšit na pastvinách pomìr tráva : jetel; zkrátit pobyt koní na pastvinách jestliže se po teplém období oèekávají tuhé mrazy; omezit pobyt klisen na pastvinì s kostøavou napadenou endofyty. AP, 2001, October 2 (Sch) Spoleènost Disease Sciences, Inc. (Florida) podepsala s BioTec global Limited dohodu o klinických pokusech s diagnostikováním BSE u skotu, CJD u lidí a skrapie u ovcí z moèe. Zatím ještì neexistuje spolehlivý test na identifikaci tìchto smrtelných nemocí a není znám ani rozsah ani zpùsob jejich rozšíøení. Poèáteèní studie ukázaly na úèinnost testu pøi analýze moèe køeèkù infikovaných skrapií. Pracovníci BioTec Global vyvinuli postup získávání urèité látky z moèe pacientù s CJD. Skupina výzkumníkù z univerzity v Hadassah nedávno potvrdila pøítomnost prionu (PrP Proitein) v moèi a zdá se, že testováním prionù v moèi by se mohlo identifikovat onemocnìní ještì pøed smrtí. Jedná se o první pre mortální test na pøítomnost TSE (pøenosné encefalopatie), jehož úèinnost je ještì tøeba ovìøit. Disease Sciences, Inc., (PRNewswire) (Sch) Vlastníci drahých a cenných strojù a zaøízení získají zabezpeèovací registraèní systém, který by mohl v kombinaci s kódy, znaèkami a mikroteèkami hrát významnou roli v boji proti zlodìjùm. Byl vyvinut spoleèností Thiefbeaters. Základem je alfanumerický kód, který je vyražen na více než 25 skrytých místech na stroji nebo náøadí. Výrobce tvrdí, že jej lze použít na jakkoliv velký stroj nebo vozidlo od ATV (tøí a ètyøkolky) až po traktory a sklízecí mlátièky vèetnì drahého dílenského náøadí (sváøecích souprav apod.). Thiefbeaters vlastní poèítaèovou databázi se všemi potøebnými údaji vèetnì data instalace. V databázi je rovnìž uvedeno jméno vlastníka, popis zabezpeèovaného pøedmìtu (stroje) výrobce, model, èíslo registrace a až 6 digitálních fotografií. Vlastník obdrží laminovaný registraèní dokument se dvìma digitálními fotografiemi a dalšími údaji. Kvùli zabezpeèení tento dokument obsahuje pouze 20 % zaznamenaných informací s tím, že zbytek je uložen v databázi Thiefbeaters. Ukradený pøedmìt tak bude nemožné prodat ani koupit. Jakmile vlastník zjistí, že mu byl oznaèený stroj ukraden zavolá policii a Thiefbeaters. Po zajištìní ukradeného stroje policie dostane veškeré potøebné údaje od Thiefbeaters a bìhem 10 minut zjistí pravého vlastníka. Zabezpeèovací systém s prùmìrnou specifikací stojí 145 GBP vèetnì registrace v databázi. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 9, s. 59 (Š ) Aplikátor drobných semen Pneumatický aplikátor urèený pro setí malých semen a mikrogranulí do šíøky až 6 m je nejnovìjším výrobkem firmy Richard Stocks. 10

11 Aplikátor Turbo Jet byl navržen pro hospodárné setí osiva jako jsou pícniny, øepka, vodnice a kapusta. Je nesený na rámu kypøièe nebo bran. Má ocelový zásobník o objemu 210 litrù, ze kterého se osivo nebo granule dávkují a dopravují na rozmetací kotouèky. Dávkovací systém má kazetové nebo rýhované váleèky pohánìné dvanáctivoltovým motorkem. Vzduch dodává odstøedivý ventilátor. Na konzole v kabinì se nastavuje až 40 dávek (výsevkù). Elektronický systém umožòuje uzpùsobit výši výsevku rychlosti traktoru. Kromì tohoto stroje Richard Stock nabízí i velkokapacitní aplikátor pelet se zásobníkem o objemu 130 litrù, který rozmetává pelety do šíøky až 28 m. Model Fan Jet 28 má zdvojené kotouèe pohánìné elektromotorem. Dávkovací mechanismus je vyroben Aplikátor Turbo Jet fy Richard Stock z nerezavìjící ocele a plastù odolávajících korozi. Tento aplikátor má ovládací prvky umístìné v kabinì traktoru. Cena modelu Fan Jet 28 a aplikátoru Turbo Jet je a 629 GBP. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 9, s. 59 (Š ) Krmicí a nastýlací vùz Kuhn Krmicí a dávkovací vùz Primor 3560 Krátké zprávy Kontrolní a registraèní pøístroje pro sklady Kontrolní pøístroj Farm Eelctronic Cropscan 16 Na neustálé volání farmáøù po cenovì a provoznì nenároèném krmicím voze, který by bylo možné využívat i k nastýlání podestýlky, reagoval výrobce Kuhn Farm Machinery a nabídl svùj model Primor Tento stroj se navìšuje k traktoru a pohání jeho vývodovým høídelem. Vyhazuje slámu nebo siláž postranním otvorem s maximální vykládací výškou 1,9 m a šíøkou rozhozu až 18 m. Objem korby tohoto stroje je 3 m 3. Pohodlnì obsáhne velkoobjemové balíky o prùmìru 1,6 m a velké hranolové balíky. Zadní dveøe mohou být spuštìny, aby umožnily zvìtšit kapacitu korby. Tyto dveøe se ovládají hydraulicky a mohou se používat k nakládání balíkù. Všechny funkce vozu Primor 3560 jsou ovládány elektronicky z kabiny traktoru. Pøevodovka nabízí dvojí otáèky: pomalé pro øezání a distribuci siláže a rychlé pro metání slámy (nastýlání). Výkon se pøenáší z pøevodovky pøes høídel a ètyøi klínové øemeny zapojované a odpojované hydraulickým válcem. Uložený materiál se k rotoru pøivádí hydraulicky pohánìným øetìzovým podlahovým dopravníkem. Rychlost posuvu tohoto dopravníku lze regulovat a v pøípadì blokování distribuované hmoty lze provést reverzaci pohybu tohoto dopravníku. Cena modelu Primor 3560 je GBP. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 9, s. 59 (Š ) Pøístroje pro monitorování dùležitých parametrù, jako jsou teplotní zmìny a hladina vlhkosti ve skladech brambor a zaznamenávání informací manuálnì nebo elektronicky na poèítaèi, nyní nabízí spoleènost F J Pirie. V nìkterých pøípadech tyto pøístroje mohou nabízet i kontrolu fyziologického stavu uskladnìného produktu vèetnì vznikajícího zápachu apod. Tento údaj by byl pro management skladu významným pomocníkem v zachycení problémù v jejich poèáteèním stadiu. Mohla by rovnìž být mìøena hladina etylénu ve skladu a pøi jeho nadmìrné koncentraci zahájena ozdravná opatøení. Elektronický monitor ECM 2000 shromažïuje údaje pro laptop, který je pak pøenáší do základního faremního poèítaèe. ECM lze rovnìž pøipojit pøímo na faremní poèítaè pro automatický pøenos dat, ale to neznamená, že není tøeba provádìt pravidelné kontrolní návštìvy ve skladu. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 8, s. 80 (Š ) 11

12 Ve spotøebì mléka Slovensko zaostává za EU Krátké zprávy Pøestože spotøeba mléka na Slovensku má v posledním období mírnì vzrùstající tendenci, spotøebuje prùmìrný obèan SR zhruba o 100 kg mléka ménì než prùmìrný obèan Evropské unie. Spotøeba mléka a mléèných výrobkù je na Slovensku pod hranicí 170 kg na osobu a rok, pøièemž prùmìrná roèní spotøeba ve vyspìlých evropských zemích dosahuje kg na osobu. Podle doporuèení WHO by mìl každý roènì vypít, resp. zkonzumovat minimálnì o 50 kg mléka a mléèných výrobkù více než v souèasné dobì prùmìrnì zkonzumuje spotøebitel ve SR, tedy alespoò 220 kg. Na slovenském trhu se uplatòuje pøibližnì 55 mlékáren, z nichž se v budoucnu udrží pouze ty, které budou svým partnerùm platit vèas a dokážou se vzájemnì dohodnout. Podle pøedsedy Regionální slovenské zemìdìlské a potravináøské komory je výroba mléka ve SR nároèná na investice s tím, že jejich návratnost je jenom velmi pomalá. Výrobu mléka bez dostateèné vazby na dobrého zpracovatele oznaèil za ekonomickou sebevraždu. (kop) Italský investor v mlékárnì Velký Krtíš Nový typ kultivaèního náøadí Opico Èelnì nesený kombinovaný stroj ShattaPress fy Opico Tuèné ryby zdravý zdroj tuku Øízení Krtíšskej mliekarne, a.s. Velký Krtíš se od èervna 2001 ujala italská spoleènost Sole Finanziaria, S.p.A., Øím. Italové se pøímým nákupem akcií pøes Burzu cenných papírù stali majoritním vlastníkem mlékárny. Dùvodem kapitálového vstupu je zabezpeèení rovnocenného postavení a perspektivy mlékárny na slovenském trhu potravin. Nový majitel chce zvýšit objem výroby, zlepšit využití výrobních kapacit a pracovních zdrojù. Zámìrem je udržet dosavadní sortiment a rozšíøit ho o novou øadu tekutých mléèných výrobkù v nižší cenové hladinì, ale pøi zachování tradièní kvality. Spoleènost Sole s dlouhodobou tradicí zpracování mléka v Itálii pøesouvá své aktivity v posledních letech do støední a východní Evropy. Slovensko je po Maïarsku druhou zemí v tomto regionu. Mlékárna ve Velkém Krtíši v loòském roce zpracovala 21 mil. litrù mléka, dosáhla tržby za 369 mil. SKK a vyrovnaný hospodáøský výsledek. Nakupuje mléko z okresù Velký Krtíš, Zvolen, Luèenec a Banská Bystrica. Rok 2000 byl rokem zvýšení kvality suroviny. Do zahranièní exportuje pøedevším máslo. V nejbližším období ji èeká kooperace s maïarskými mlékárnami ze skupiny Sole. V souèasné dobì patøí mezi støednì velké mlékárny. Ve výrobì a prodeji trvanlivého mléka je na slovenském trhu na tøetím místì. (kop) Do své øady strojù na zpracování pùdy firma Opico zaøadila èelnì nesený model ShattaPress. Je urèen pro práce na oraništi. Má urovnávací desku Shattaboard firmy Opico, za kterou lze instalovat výbìr rùzných typù pøítlaèných válcù. Urovnávací deska je vícedílná, jednotlivé díly jsou zavìšeny na pružinových slupicích. Úhel sklonu desky lze hydraulicky nastavit podle mìnících se pùdních podmínek. Tyto desky lze rovnìž vyzvednout do nepracovní polohy, požaduje-li se od stroje pouze válení (utužování pùdy). Místo utužovacího pøítlaèného válce lze na tento èelnì nesený stroj instalovat kembridžské válce, drtiè hrud nebo kroužkový válec o vìtším prùmìru kroužkù. Cena modelu ShattaPress, který je k dispozici v pracovních šíøkách od 3 do 6 m, zaèíná na GBP. Šestimetrový hydraulicky sklápìný model vybavený kroužky o prùmìru 800 mm stojí GBP. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 8, s. 75 (Š ) Nìkolika studiemi z poslední doby bylo potvrzeno, že konzumace tuèných ryb jako bìlomasý tuòák, losos a makrela prospívá srdci, a to díky n-3 mastným kyselinám, které tyto ryby obsahují. Jedna nebo dvì porce netuèných ryb týdnì (treska, sumec, moøský jazyk, èi 12

13 Krátké zprávy Èelní závìs firmy Chillton Èelní závìs firmy Chillton Zdravotní stav ovlivòuje délku výkrmu Výzva Darujte kozu na pomoc africkým chovatelùm koz moøské ryby èeledi Sparidae a Lutjanidae) mají naopak na omezení rizika srdeèních chorob pouze nepatrný vliv, protože obsah n-3 mastných kyselin mají velmi nízký. Denní potøeba n-3 mastných kyselin pro dospìlé pøedstavuje asi 0,3 0,4 g. Makrely, bìlomasý tuòák, slaneèci, anèovièky nebo losos obsahují více než 1 g n-3 mastných kyselin ve 100g porci. Obsah n-3 mastných kyselin v rybách se mìní podle místa výlovu a roèního období. Vegetariáni mohou získávat n-3 mastné kyseliny z lnìného semínka nebo vlašských oøechù, ovšem k tomu, aby tìlu dodali stejné množství n-3 mastných kyselin a ve stejné kvalitì jako poskytují moøské ryby, musí tìchto produktù zkonzumovat mnohem více. (kop) Firma Chillton Agricultural Equipment, která distribuuje traktorové nakládaèe Mailleux MX nahradila øadu LB øadou MX o kapacitì od 1,9 do 5,3 t. Model P19 má jeden uprostøed instalovaný dvojèinný hydraulický válec. Je urèen pro lehèí práce na menších farmách. Má na pomocném rámu závìs kategorie Cat 11 s možností zvolit pevnou nebo plovoucí polohu. Vìtší modely R28, R38 a R53 jsou vybaveny dvìma dvojèinnými hydraulickými válci, které v klidové poloze jsou spolu se spodními rameny vztyèeny do svislé polohy a uzamèeny. Závìsy jsou vybaveny tlumicím systémem, který omezuje rázy vzniklé pøi rychlé jízdì pøes nerovnosti, tím zabraòuje možnému poškození stroje. K tomuto závìsu lze rovnìž nainstalovat plynový akumulátor tlaku, který udržuje pøipojený stroj v požadovaném zábìru (napø. stlaèuje radlice pøi pøípravì pùdy k setí). Èelní závìsy øady MX jsou vhodné pro témìø všechny typy a modely traktorù. Cena závìsu o kapacitì 1,9 tun P19 zaèíná na GBP. Farmers Weekly, 135, 2001, è. 8, s. 75 (Š ) Úèinné øízení chovu prasat napomáhá produkovat kvalitní prasata v co nejkratší dobì. Odborníci z USA doporuèují v zájmu urychlení výkrmu a zvýšení jeho ziskovosti aplikovat strategii prevence pøípadnì likvidace nemocí, které omezují rùst prasat. Základem bezproblémového výkrmu a rychlé obmìny zvíøat je vysoké zdraví prasat v odchovnì. K závažným zdravotním problémùm u vykrmovaných prasat v USA patøí Porcine Respiratory Disease Complex (PRDC), který zpomaluje rùst prasat v období odchovu a mùže zvýšit citlivost zvíøat vùèi nemocím v pozdìjších výrobních fázích. Do respiratorního komplexu patøí infekce, které zpùsobuje Pasteurella multocida (Pm), Actinobacillus pleuropneumoniae a další. Pm je nejbìžnìjší sekundární respiratorní patogen ve stádech prasat v USA a nejèastìji se sleduje pøi infekcích PRRS. U rostoucích vykrmovaných prasat je problémem illeitis, onemocnìní pøi kterém se zhoršuje konverze krmiva a rùst zvíøat o více než 25 %. Likvidace respiratorních onemocnìní v odchovnì a prevence nebo likvidace illeitis vedou ke tvorbì zdravìjších a vyrovnanìjších stád a maximálnímu pøírùstku libové tkánì. Nat. Hog Fmr, 46, 2001, è. 8, s. 49 (Sch) Obrovská poptávka v Africe po vìtším poètu èistokrevných koz i po zušlechtìných místních kozách pro úèely chovu a šlechtìní podnítila charitativní organizaci FARM Africa k tomu, aby zveøejnila naléhavou výzvu Give a Goat. Èistokrevné kozy exportované z Velké Británie do Afriky díky darùm britských farmáøù køížené s kozami z místních afrických stád jsou tak úspìšné pøi zvyšování dojivosti, že po celé východní a jižní Africe se vytvoøil dlouhý poøadník žadatelù o zušlechtìná zvíøata. Když byla britská plemena koz Toggenburg aanglo Nubian køížena se stády koz drobných farmáøù z Keni a Eti- 13

14 Krátké zprávy Pøebytky mléka a zahranièní obchod s mléènými produkty v Maïarsku Maïarsko musí øešit akutní finanèní problémy, které vznikají kvùli tržnímu pøebytku asi 100 mil. l mléka. Zemìdìlsví ve svìtì opie v rámci projektu organizace FARM Africa pro zušlech ování mléèných koz, zvýšila se dojivost až dvanáctkrát. Farmers Guardian, August 31, 2001, s. 9 (Vo) Nìkteøí zpracovatelé mléka oznámili, že budou nuceni zrušit nákupní smlouvy uzavøené se zemìdìlci, protože nejsou schopni financovat podporu exportu. Zdroje na podporu exportu v sektoru mléka byly dosud získávány z pøíspìvkù zemìdìlských výrobcù a zpracovatelù mléka. Pro letošní rok bylo ve spoleèném fondu soustøedìno asi 10 mld. HUF. Rada pro mléko však fondy na subvencování exportu mléka a mléèných produktù pro letošní rok už vyèerpala a dodávky mléka na zahranièní trhy by se za tìchto okolností staly ztrátovými. Podle stanoviska pøedstavitelù odvìtví hrozí sektoru mléka bez dodateèné státní podpory kolaps. Ministerstvo zemìdìlství zvažuje, že pro zmírnìní potíží poskytne mimoøádnou dotaci ve výši 1 mld. HUF, která se má použít na podporu maïarského exportu mléèných produktù. Zahranièní obchod Maïarska s mlékem a mléènými produkty (mil. USD) : 1996 v % Exporty Tekuté mléko a smetana 5,0 17, ,0 Sušené a kondenzované mléko 3,9 4,9 + 25,6 Jogurty, zakysaná smetana 1,2 3, ,0 Syrovátka 1,4 7, ,6 Máslo 1,9 1,7 10,5 Sýry 32,1 40,2+ 24,8 Celkem 45,5 75,5 + 65,9 Importy Tekuté mléko 6,21,0 83,8 Sušené mléko 4,7 6,0 + 27,6 Jogurty 1,1 5, ,2 Syrovátka 0,8 1, ,0 Máslo 0,5 1, ,0 Sýry 4,2 22, ,8 Celkem 17,5 37, ,0 Rada pro mléko rozhodla o zavedení systému garantovaných nákupních cen, který má nahradit souèasný systém, který je založen na kontraktech mezi zpracovateli a výrobci mléka. Podle nového systému bude stát nakupovat mléko za 44 HUF/l ve srovnání se souèasnou prùmìrnou nákupní cenou 72,70 HUF/l. Pro výrobce mléka se však stane pøi takto koncipované cenì produkce mléka nerentabilní. Stagnace domácí poptávky a rozsáhlejší dovozy sýrù v dùsledku liberalizace zahranièního obchodu spolu s váznoucím exportem ve druhém pololetí mohou zpùsobit, že zásoby mléèných produktù letos na podzim dosáhnou 100 mil. l v ekvivalentu èerstvého mléka. Podle zprávy Výzkumného ústavu zemìdìlské ekonomiky se v posledních ètyøech letech maïarské exporty a importy mléka a mléèných produktù dynamicky zvyšovaly. Od roku 1946 do 2000 se hodnota exportu zvýšila o 66 % z 45,5 mil. USD na 75,5 mil. USD, hodnota importu vzrostla o 112 % ze 17,5 mil. USD na 37,8 mil. USD. V obou srovnávaných rocích vykazoval zahranièní obchod s mlékem a mléènými produkty pozitivní saldo, které se zvýšilo z 28 mil. USD na 37,7 mil. USD (+ 34,6 %). V první polovinì roku 2001 se bilance vyvíjela rovnìž pøíznivì. Export ve srovnání se stejným obdobím 2000 byl o 30 % vyšší, zatímco import se zvýšil jen o 3 %. Na obchodu s mléènými produkty mají na stranì exportu i importu lví podíl sýry a tvaroh. V minulém roce bylo z Maïarska vyvezeno t sýrù v hodnotì 40,2 mil. USD. Dodávky smìøovaly hlavnì do Libanonu, Saúdské Arábie a Japonska. V prvním pololetí 2001 exporty sýrù dále rostly (+ 18 %) díky pøíkrému rùstu dodávek do 14

15 Zemìdìlsví ve svìtì Kupní ceny zemìdìlské pùdy v Nìmecku Podle údajù spolkového ministerstva zemìdìlství se prùmìrná kupní cena zemìdìlské pùdy v SRN zvýšila v roce 2000 ve srovnání s pøedchozím rokem o 1,6 % na DEM/ha. Nizozemska, které se stalo pro maïarský vývoz sýrù nejvìtším zahranièním odbytištìm. Zvýšil se rovnìž export konzumního mléka, které Maïarsko vyvezlo hlavnì do Chorvatska a Makedonie. Dovozy sýrù do Maïarska se ve støednìdobé periodì vyvíjely mnohem dynamiètìji. Od roku 1996 do 2000 vzrostly na pìtinásobek a dosáhly hodnoty 22 mil. USD. V prvním pololetí letošního roku se importy sýrù zvýšily ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 25 %. V roce 2000 pocházelo asi 50 % celkového dovozu sýrù z Nìmecka a Slovenska. Mezi významné dodavatele sýrù do Maïarska patøí také Rusko a Ukrajina. AgraFd E. Eur., 2001, è. 228, s. 17 Mezi cenami ve starých a nových spolkových zemích existují nadále hluboké rozdíly, i když dochází k postupnému, ale velmi pomalému sbližování cenové úrovnì. V západní èásti Nìmecka se v roce 2000 prùmìrná cena jednoho hektaru zvýšila proti roku 1999 o 1,8 % na DEM, zatímco ve východním Nìmecku došlo k výraznìjšímu zdražení, a to o 6,1 % na DEM/ha. Znaèné rozdíly jsou také mezi jednotlivými spolkovými zemìmi. Na vrcholu pomyslného cenového žebøíèku je opìt spolková zemì Severní Porýní-Vestfálsko s DEM/ha, na druhém místì je Bavorsko s DEM/ha. Za nimi následují Bádensko-Virtembersko s DEM/ha a Dolní Sasko s DEM/ha. Nejlevnìjší pùda byla v Braniborsku, kde se jeden hektar prodával v prùmìru za DEM, to je za desetinu ceny ve srovnání s prùmìrnou nejvyšší cenou. Trh se zemìdìlskou pùdou byl v roce 2000 pomìrnì slabý. Podle sdìlení ministerstva se v roce 2000 uskuteènilo v celém Nìmecku transakcí formou koupì a prodeje ve srovnání s pøípady v pøedchozím roce. Pøi hodnocení aktivity na trhu zemìdìlské pùdy je nutno pøihlížet ke zvláštní situaci ve východní èásti Nìmecka, kde je možné získat zemìdìlskou pùdu na základì zákona o odškodnìní a vyrovnání (EALG) a nabytí pùdy touto cestou se do statistiky o koupi a prodeji zemìdìlské pùdy nezahrnuje. Bìhem roku 2000 bylo na trhu s pùdou prodáno koupeno celkem ha, to je o ha (o 4,7 %) ménì než v roce. Z registrovaných prodejù pùdy v roce 2000 pøipadá ha (59 %) na nové spolkové zemì a ha na staré spolkové zemì. Trh se zemìdìlskými pozemky v Nìmecku r ) Prodaná zemìdìlská pùda EMZ 2) Kupní cena ha zmìna v % na ha ve 100 DEM/ha zmìna v % Šlesvicko-Holštýnsko ,0 46, ,6 Dolní Sasko ,2 42, ,9 Sev. Porýní-Vestfálsko ,7 49, ,7 Hesensko ,8 46, ,5 Porýní-Falc ,2 45, ,3 Bádensko-Virtembersko ,6 49, ,2 Bavorsko ,9 46, ,0 Sársko ,5 40, ,6 Staré spolkové zemì ,5 45, ,8 Meklenbursko-Pøední Pomoøansko ,7 39, ,0 Braniborsko ,6 33, ,7 Sasko-Anhaltsko ,7 50, ,6 Durynsko ,4 51, ,5 Sasko ,2 48, ,0 Nové spolkové zemì ,4 41, ,1 Nìmecko celkem ,7 43, ,6 1) pùda pøipravená pro zemìdìlskou výrobu, bez budov a inventáøe 2) Ertragsmesszahl výnosové smìrné èíslo (poèetní velièina jednotného daòového ocenìní; odrážejí se v ní rozdíly v pùdní kvalitì a v jiných pøírodních stanovištních podmínkách) Agra Eur., 2001, è. 41, s. MM/8 15

16 Rozdìlení spoleèného zemìdìlského fondu EU v roce 2000 Ze spoleèného zemìdìlského fondu EU (EAGGF) získala v rozpoètovém roce 2000 podobnì jako v minulých letech nejvìtší èást prostøedkù Francie. Zemìdìlsví ve svìtì Anticyklické dotace pro americké farmáøe Vláda USA pøipravuje zmìnu kurzu zemìdìlské politiky. Na financování spoleèné zemìdìlské politiky bylo z celkového rozpoètu EU uvolnìno pro EAGGF 40,437 mld. EUR, z nichž 8,982 mld. EUR (22,2 %) bylo pøidìleno Francii. Podle údajù interního dokumentu Komise EU získalo Nìmecko 5,642 mld. EUR (asi 14,0 %) a na Španìlsko pøipadlo 5,469 mld. EUR (13,5 %). V poøadí zbývajících dvanácti zemí následují Itálie (12,4 %), Velká Británie (10,0 %), Øecko (6,4 %), Irsko (4,2 %), Nizozemsko (3,5 %), Dánsko (3,2 %), Rakousko (2,5 %), Belgie (2,4 %), Finsko (1,8 %), Portugalsko (1,6 %), Švédsko (1,0 %) a Lucembursko (0,1%). Nerozdìleno zùstalo 121,3 mil. EUR (0,3 %), které byly použity k financování spoleèných nákladù, pøedevším na fytosanitární a veterinární opatøení. Zajímavé jsou priority rozdìlování fondu mezi jednotlivé èlenské státy podle rozpoètových položek. Nejvìtší podíl subvencí u 6 položek (obiloviny a olejniny, cukr, mléko, hovìzí maso, rybáøství, programy potravinové pomoci) z 25 pøipadl opìt Francii, u dalších 3 položek (luštìniny, vepøové maso a ultra okrajové regiony) byla Francie druhým nejvìtším pøíjemcem subvencí ze spoleèného fondu EU. Nìmecko bylo nejvìtším pøíjemcem subvencí na podporu nezávislých produktù II. Nejvìtší èást subvencí na odvìtví vína získala Itálie (36,7 %), pøední místa mezi pøíjemci subvencí na olivový olej zaujaly Španìlsko (44,1 %) a Øecko (22,9 %), nejvíce subvencí na luštìniny získalo Španìlsko (44 %), na textilních plodiny a hedvábí Øecko (64,6 %), na ovoce a zeleninu Španìlsko (30,1 %) a Itálie (27,3 %), na tabák Øecko (37,9 %) a Itálie (36,1 %), na ovèí a kozí maso Španìlsko (26,9 %) a Velká Británie (25,8 %), na vepøové maso, drùbeží maso a vejce Dánsko (30,3 %). Z výdajù na podporu nejchudších okrajových regionù získalo nejvìtší podíl Španìlsko (52,8 %). Prostøedky EAGGF podle jednotlivých odvìtví a dalších subvencovaných programù byly v rámci celé Unie vynaloženy z nejvìtší èásti na obiloviny a olejniny (41,2 %), na druhém místì je hovìzí maso (11,2 %), tøetí místo patøí programùm na podporu rozvoje venkova (10,3 %). Odvìtví mléka a mléèných produktù bylo v minulosti jedním z nejvíce subvencovaných odvìtví, v roce 2000 na nìj pøipadalo jen 6,3 % z celkových prostøedkù EAGGF, ale napø. v Nizozemsku bylo na podporu trhu s mlékem a mléènými produkty vynaloženo 49,0 % z celé sumy subvencí pro zemìdìlský sektor pøidìlené Nizozemsku prostøednictvím EAGGF. Agra Eur., 2001, è. 41, s. EN/6 7 Návrh nového zemìdìlského zákona, který urèí zamìøení zemìdìlské politiky americké vlády na pøíštích šest let, obsahuje vedle podpory farmáøských dùchodù také dodateèné výdaje na podporu exportu domácích zemìdìlských produktù, na výzkum a ekologické programy. Kromì souèasných podpùrných programù budou zavedeny nové nástroje podpory farmáøù, tzv. anticyklické platby vyrovnávající cenové výkyvy. Tyto platby by mìly garantovat výrobcùm zemìdìlských produktù minimální dùchody v pøípadì, kdy tržní ceny klesnou pod stanovenou úroveò. Takovou pojistnou sí opírající se o døívìjší systém vyrovnávacích plateb (deficiency payments) prosazovaly hlavnì svazy amerických farmáøù. Podle zemìdìlského výboru Snìmovny reprezentantù by za pøedpokladu, že bude schválen návrh zákona, mìly èinit státní výdaje na podporu zemìdìlství USA v nadcházejících deseti letech celkem 73,5 mld. USD. Nadále by mìla být poskytována pøímá podpora trhu s polními plodinami. V letošním roce má být ze státní pokladny vynaloženo na vyrovnání cen sóji a kukuøice asi 5,3 mld. USD. Nejvìtší zemìdìlský svaz USA American Farm Bureau považuje návrh nového zákona o zemìdìlství za nevyhnutelný a oprávnìný. Evropská Komise vidí v návrhu nového zákona ztroskotání zákona USA o zemìdìlství (Federal Agricultural Improvement and Fair, zkrácenì FAIR Act), který byl pøijat v roce Tento zákon byl zamìøen na pozvolný ústup státu od regulování a podpory zemìdìlství. Zemìdìlský komisaø EU Franz Fischler poukázal na budoucí protikladné trendy v USA a Evropì, zatímco Evropská unie usiluje o omezení výdajù na zemìdìlství, USA veøejnì setrvávají na politice rozšiøování podpory zemìdìlství ze státních pro- 16

17 Zemìdìlsví ve svìtì Pøi èasném výsevu stoupá nebezpeèí infekce BYDV! Vliv termínu výsevu na intenzitu napadení ozimého jeèmene virem žluté zakrslosti jeèmene (BYDV) je již dlouho znám a je nesporný. Poznatky ze svìta Deficit bóru a srdéèková hniloba Pøibližnì od èervence bývá v porostech cukrovky èasto pozorováno hnízdovité vadnutí. Proti hlízence døíve, než se objeví pøíznaky napadení Pøípravek na ochranu rostlin Contans WG, vyvinutý firmou PROPHYTA, je urèen k ochranì rostlin proti hnilobám pùsobeným hlízenkou obecnou (Sclerotinia sclerotiorum). støedkù. Návrh zákona bude nejdøíve projednáván ve Snìmovnì reprezentantù a poté bude vyžadovat schválení Senátu USA. DLZ, 2001, è. 9, s. 11 Pøi posledním silnìjším výskytu tohoto viru v roce 1995/96 bylo na základì pokusu v oblasti Bernburgu (Sasko-Anhaltsko) prokázáno, že pøi termínu výsevu 6. a 18. záøí byl výnos o 98 % a poèet stébel s klasy o 92 % vyšší než pøi èasném výsevu. Napadení BYDV èinilo pøi èasném výsevu 75 %, zatímco pøi výsevu v bìžném termínu 22 %. Výnos byl volbou termínu výsevu (bìžný výsev) ovlivnìn více, než dvakrát provedená ochranná opatøení proti pøenašeèùm viru (èasný výsev). Situace u ozimé pšenice byla až do roku 2000/2001 jiná, aèkoliv také tato plodina je hostitelskou rostlinou BYDV. Na jaøe 2001 byly zjištìny na ozimé pšenici v suchých oblastech støedního Nìmecka škody v dùsledku infekce BYDV. Symptomy byly typické: jednotlivé rostliny zaostávaly v rùstu, na listech se nejprve objevily svìtlezelené proužky, pozdìji listy od špièek žloutly a jejich barva pøecházela v žlutoèervenou. Poèet stébel s klasy byl nižší, klasy byly menší než u zdravých rostlin. V porostech se objevily dva rozdílné úkazy jednak hnízda infekce o prùmìru 50 až 100 cm a jednak vesmìs infikované plochy. Maximálnì bylo infikováno 80 % rostlin. Podle nìmeckých odborníkù nelze tento jev vysvìtlit, protože nálet mšic (vektorù BYDV) na podzim 2000 nebyl nadprùmìrnì vysoký. Top Agrar, 2001, è. 9, s. 64 (DK) Pøíèinou tohoto jevu nemusí být pouze napadení rostlin koøenomorkou bramborovou (Rhizoctonia solani) podobné pøíznaky vyvolává také deficit bóru. Pøi nedostatku tohoto prvku vnìjší listy od okrajù žloutnou, jsou køehké, matné a postupnì uvadají. Listové øapíky nesmìøují vzhùru, ale jsou ohnuté smìrem ven. Typickým pøíznakem deficitu bóru je zastavení rùstu srdéèkových listù, které èernají a odumírají. Tmavnout mohou také starší listy a pletiva v horní èásti bulvy. Pøi dlouhodobém nedostatku bóru se vytváøí v bulvì v dùsledku trhlin v pletivu tmavohnìdá dutina tou pronikají do rostlin houby a bakterie, které vyvolávají hniloby. Èasto bývá nedostatek tohoto prvku zamìòován za hniloby pùsobené koøenomorkou bramborovou. Tyto choroby se však liší tím, že pøi deficitu bóru jako první usychají a èernají srdéèkové listy, zatímco pøi napadení koøenomorkou jako první usychají vnìjší listy, srdéèkové listy zùstávají dlouho zelené a odumírají až v posledním stadiu choroby. K deficitu bóru mùže docházet, pokud je dostupnost tohoto prvku pro rostliny v dùsledku sucha nebo pøíliš vysoké hodnoty ph omezená. Pøedpokladem k zamezení, popø. odstranìní deficitu je pøedevším správné støídání plodin a aplikace vhodných hnojiv. DZZ Zuckerrüb. Ztg., 37, 2001, è. 5, s. 10 (DK) Jde o ve vodì dispergovatelné granule, které je možné použít s bìžnými postøiky na ochranu rostlin a to jak na povrch pùdy, tak i na napadené posklizòové zbytky. Dùležité je dùkladné a rovnomìrné zapravení pøípravku do pùdy. Úèinnou složkou biopreparátu je houba Coniothyrium minitans, která potøebuje dva až tøi mìsíce na likvidaci sklerocií v pùdì. Z tohoto dùvodu se musí Contans WG zapravit do pùdy nejménì dva až tøi mìsíce pøed dobou, bìhem níž mùže dojít k infekci. K tomu, aby do jara byly pìstitelské plochy bez sklerocií, je zapotøebí (zvláštì pøi pìstování zeleniny) ošetøit napadené posklizòové zbytky již na podzim. Toto opatøení je pøedpokladem pro úspìšné pìstování plodin. Výsledky pokusù ukázaly, že procento napadených rostlin je pøi použití tohoto pøípravku nižší, než pøi aplikaci nìkterých chemických pøípravkù. Napø. po ošetøení pøípravky Ronilan (2,1 kg. ha 1 ) bylo zjištìno 52 % napadených rostlin a Rovral (2,1 kg. ha 1 ) 48 % napadených rostlin, zatímco po aplikaci Contans WG (2 kg. ha 1 ) bylo 17

18 Poznatky ze svìta Poškození cukrovky v dùsledku napadení háïátkem zhoubným K napadení cukrovky háïátkem zhoubným (Ditylenchus dipsaci) dochází pomìrnì zøídka lze ho však snadno zamìnit s napadením koøenomorkou bramborovou. Vìnujte pozornost slimáèkùm! Nìmeètí odborníci upozoròují, že silný výskyt slimáèkù v obi-lovinách letos na podzim mùže zpùsobit znaèné problémy. Jaké škody pùsobí Phytophthora erythroseptica? Porosty brambor v SRN napadeny houbou Phytophthora erythroseptica. napadeno 39 % rostlin a Contans WG (4 kg. ha 1 ) pouze 21 % rostlin. V neošetøené kontrole bylo zjištìno 73 % napadených rostlin. Pøípravek je v souèasné dobì registrován k použití ve všech plodinách ohrožených hlízenkou ve Švýcarsku, Rakousku, Francii, Polsku, Lucembursku a USA. Podle ustanovení EWG è. 2092/91 je Contans WG povolen také v ekologickém zemìdìlství. Další informace na internetové adrese Monatsschrift, 2001, è. 9, s. 617 (DK) Na bulvì se v pozdním létì vytváøejí trhliny a tmavé strupy. Trhliny mohou zasahovat hluboko do pletiva a jsou vstupní branou infekce hub a bakterií, vyvolávajících hniloby. Èernání srdéèkových listù, které je typické pro deficit bóru, se však pøi napadení háïátkem zhoubným neobjevuje. V posledních letech byla èasto v horní èásti bulvy pozorována hnìdá strupovitost, zatímco na listech nebyly zøetelné žádné pøíznaky. Strupy bývají okolo bulvy uspoøádány do pásu, v nìmž se tvoøí buï na povrchu, nebo do hloubky dlouhé trhliny a poškození navozuje dojem, jakoby byla bulva sešnìrovaná. Preventivnì lze škody omezit správným støídáním plodin s 5 7letou pøestávkou v pìstování cukrovky. V pøípadì, že se oèekává silnìjší výskyt, je možná aplikace nematocidních granulátù. DZZ Zuckerrüb. Ztg., 37, 2001, è. 5, s. 10 (DK) V nových porostech øepky se slimáèci vyskytují ménì, než se oèekávalo. Oproti tomu na plochách, na nichž byla po sklizni øepky vyseta pšenice, je tøeba poèítat s velmi vysokou intenzitou výskytu tìchto škùdcù. Na takových pozemcích je zvláštì pšenice ohroženou plodinou, protože klíèící rostliny mohou být žírem slimáèkù znièeny ještì pøed vzejitím. Škodám je možno pøedcházet výsevem do dobøe pøipraveného se ového lùžka. Mimoto je tøeba vzcházející porosty, zvláštì pšenici po øepce, vèas na výskyt slimáèkù kontrolovat. To se provádí rozmístìním návnad (Schneckenkorn) nebo fólií, popø. vlhkých sáèkù pøedevším na okrajích polí. Ochranná opatøení by se mìla uskuteènit vèas (po výsevu). K ošetøení doporuèují nìmeètí odborníci Schneckenkorn (pøípravky obsahující metaldehyd, mesurol nebo skipper). Osvìdèily se rovnìž kombinace pøípravkù s obsahem rùzných úèinných látek. Dùležité je rovnomìrné rozmístìní. Top Agrar, 2001, è. 10, s. 22 (DK) Již v roce 1998 se v porostech brambor v SRN rozšíøila Phytophthora erythroseptica houba, která zpùsobuje hnilobu brambor oznaèovanou v nìmecké literatuøe jako èervená hniloba a která napadá hlavnì hlízy (nadzemní èásti rostlin bývají napadeny ménì). Infikované rostliny mají ztrouchnivìlé báze stonkù a vadnou. Hlízy gumovatí a èasto od pupkové èásti hnìdnou. Na øezu hlízami je patrné infikované pletivo, které je zpoèátku bíložluté a nezapáchá. Rychle však mìní barvu pøes rùžovou až doèerna. Napadené pletivo je ostøe ohranièeno od zdravého a tato hranice je èasto dobøe patrná i na povrchu hlíz. Houba pøežívá v pùdì v podobì oospor, které zde klíèí. Ve sporangiích se vytváøejí zoospory ty pronikají stolony, oèky, lenticelami a poranìními do hlíz a vyvolávají hnilobu. Pletivo se nerozpadá; zùstává zachováno. Ve skladech mohou být hlízy kontaminovány a pøitom se hniloba nemusí objevit. Infikovanými hlízami se potom houba pøenáší na nová stanovištì. Deštivá období v létì napadení podporují. Pøímá ochrana proti této chorobì neexistuje. Napadení lze snížit delším èasovým odstupem v pìstování brambor a rychlým vysušením sklizeného produktu. Znaèným ztrátám ve skladech je možno zamezit nebo je alespoò snížit, pokud se zvláštì ohrožené plochy sklidí a zpracují oddìlenì. Infikované hlízy se nesmìjí zkrmovat, protože houba prochází zažívacím traktem nepoškozená a hrozí nebezpeèí jejího dalšího šíøení. Kartoffelbau, 52, 2001, è. 9/10, s (DK) 18

19 Pøímo zkrmované mikrobiální pøípravky Poznatky ze svìta Výroba krmiv pro konì v Evropì Výrobci krmiv v Evropì jen obtížnì odhadují objem výroby a spotøebu krmných smìsí pro konì. Faktory ovlivòující šíøení klasického moru prasat V dùsledku výskytu klasického moru prasat v Nizozemí byla zpracována studie. Odborníci z univerzity v Iowì testovali nový pøípravek pro výkrm skotu ve fídlotech, který obsahuje živé mikroby Lactobacillus acidophilus a Propionbacterium freudeneichii. Pøíznivý úèinek pøímo zkrmovaných mikrobiálních pøípravkù pøi výkrmu skotu je známý a spoèívá ve vyšším pøíjmu dávek s vysokým podílem obilovin, ve zvýšeném pøírùstku hmotnosti a zlepšené konverzi krmiva. Lactobacillus se bìžnì vyskytuje v tenkém støevu a mùže pùsobit pøi stabilizaci trávicích pochodù a P. freudeneichii podporuje v bachoru pøemìnu kyseliny mléèné na kyselinu propionovou. Výsledky testù provedených na univerzitì v Iowì s aplikací preparátu s živými mikroorganismy do dávek s vysokým podílem kukuøièného glutenového krmiva naznaèují, že v tìchto dávkách je úèinek pøípravku menší, než pøi užití v dávkách s vysokým podílem obilovin. Feedstuffs, 73, 2001, è. 35, s (Sch) Dùvodem je nedostatek spolehlivých údajù o poètu koní v Evropì. Ve vìtšinì evropských zemí se z hlediska vyrobených krmiv pro zvíøata konì zapoèítávají mezi menšinové druhy (mimo drùbež, prasata a skot). Na základì údajù národních krmiváøských spoleèností sdružených v Evropské federaci výrobcù krmiv FEFAC se v Evropì konstatuje zvýšení produkce smìsí pro konì. Nárùst produkce krmných smìsí pro konì se konstatuje v Irsku, ve Švédsku a v Itálii, zatímco pokles výroby kompletních smìsí se zaznamenává ve V. Británii a Nìmecku. Rùst potenciálu pro prodej krmných smìsí je zøejmý v jižní Evropì. Jako perspektivní z hlediska vývoje trhu krmných smìsí pro konì se ukazuje Nizozemí. V Nizozemí bude brzy platit naøízení o identifikaci všech koní pomocí mikroèipù. Je zøejmé, že skuteèný potenciál pro výrobu a prodej krmných smìsí pro konì v Evropì bude zjistitelný až po zpøesnìní údajù o stavech tìchto zvíøat v jednotlivých zemích. Souèasné statistiky uvádìjí poèty registrovaných zvíøat (1/3 1/2 celkového poètu) a skuteèný stav se pouze odhaduje. Podle nedávno provedených odhadù èinil poèet koní v USA 9 mil. a témìø stejný poèet se odhaduje i v Evropì. Z toho se až 5 mil. kusù chová v EU. Urèitá pøedstava o výrobì a prodejích krmných smìsí pro konì v Evropì se vytváøí na základì údajù z Velké Británie, kde se pøedpokládá aplikace krmných smìsí ve vìtší míøe než v ostatních zemích Evropy. V minulém roce bylo ve Velké Británii pro výživu koní (pùl milionu kusù) užito tun kompletních smìsí a tun jako pøídavek ve formì suchého krmiva. Na jednoho konì pak pøipadalo okolo 1,1 kg smìsi a 1 kg ve formì suchého pøídavku na den. Pøi aplikaci tìchto poètù na všechny èlenské zemì EU (15) lze odhadovat reálnou roèní potøebu 2 mil. tun krmných smìsí a 1,75 mil. tun suchého krmiva. Za pøedpokladu, že poèet 5 mil. kusù koní zahrnuje jen registrovaná zvíøata, se reálné množství smìsí a krmného pøídavku mùže 2 3krát zvýšit. Feed Intern., 22, 2001, è. 8, s (Sch) V souvislosti s epidemií klasického moru prasat v Nizozemí v letech , která propukla v jižní èásti zemì (v oblasti s nejvyšší koncentrací prasat), ve 429 chovech (všechna prasata pøibližnì kusù z infikovaných stád byla poražena), byla provedená rozsáhlá studie ohlednì faktorù pùsobících pøi pøenosu infekce. Pozornost odborníkù se soustøedila na faktory jako jsou prasata, návštìvníci objektù, transportní zaøízení, inseminace, hnùj a dodavatelé. Pøibližnì u 50 % ohnisek nákazy nebyla zjištìna souvislost se sledovanými faktory. Stáda s neznámým zdrojem infekce byla rozdìlena na stáda do vzdálenosti 1 km od prvotního ohniska infekce a stáda vzdálenìjší. Výsledky studie uvádìjí 5 faktorù, významnì spojených se zvýšeným rizikem pøenosu infekce: kromì chovu prasat i chov drùbeže, 19

20 Poznatky ze svìta Enzym fytáza mùže zlepšit absorpci železa u anemických selat Hemoglobin je životnì dùležitý protein, který pøináší kyslík z plic do tìlesných tkání. Výzkum genetického kódu viru Markovy nemoci drùbeže Vìdci výzkumné agentury amerického ministerstva zemìdìlství ARS (Agricultural Research Service) pøi vývoji nové vakcíny pro kuøata rozluštili biochemický kód herpesviru, který zpùsobuje Markovu nemoc u drùbeže. poèet návštìvníkù pøicházejících do podniku bez pracovních pláš ù a obuvi dodaných farmou, øidiè pøepravního zaøízení prasat užívající vlastní obuv a ne obuv dodanou farmou, stáda støední velikosti ( kusù) a velká stáda s více než kusù byla rizikovìjší než stáda s ménì než 500 kusù, aerosol produkovaný pøi èištìní elektrického zaøízení užívaného pro zabití prasat infikovaných stád, roznášený vìtrem do objektù ve vzdálenosti do 250 m. Dále dva faktory významnì spojené se sníženým rizikem pøenosu infekce: více než 30 let zkušeností s chovem prasat, èištìní pøepravního zaøízení prasat mimo objekt pøed pøíjezdem do podniku. Veterinary Record, 149, 2001, è. 13, s (Sch) Železo, nepostradatelná složka hemoglobinu, pochází z potravy a z recirkulace ze starých a odumøelých èervených krvinek. Jednou pøíèinou nedostatku železa je špatná absorpce železa organismem. Jedním z antinutrièních faktorù, který se mùže vázat na železo a narušovat schopnost organismu absorbovat železo, jsou fytátové slouèeniny. Pøidávání fytázy do krmných dávek anemických selat mùže pomoci zvíøatùm absorbovat železo a fosfor a nahradit chybìjící hemoglobin. Pracovištì Plant, Soil & Nutrition Laboratory americké výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Service) v Ithace a vìdci z Cornellské univerzity sestavili tým, aby studovali úèinnost enzymu fytázy pøi uvolòování železa a fosforu vázaného fytátem v sójové mouèce zkrmované anemickým selatùm. V pokusech enzym odbourával fytát v krmné dávce, takže selata absorbovala a využívala více železa pro tvorbu hemoglobinu. V pokusech s 31 anemickými selaty výzkumný tým zjistil, že zvíøata krmená krmnou dávkou s pøídavkem fytázy mìla zvýšenou koncentraci hemoglobinu ve srovnání se selaty krmenými krmivem bez pøídavku tohoto enzymu. Také koncentrace hemoglobinu u selat krmenými pøídavkem fytázy byly obdobné jako tyto koncentrace u selat krmených doplòkem železa. Tento výzkum je souèástí úsilí týmu vyvinout nové fytázy, které zlepší minerální výživu a sníží zneèištìní prostøedí. Pochopení faktorù, které zlepšují a podporují absorpci železa by mìlo vést k lepšímu využívání železa v krmivu. Feedstuffs, 73, 2001, è. 36, s. 3 (Vo) Vážný prùbìh nemoci mùže zpùsobit tumory podobné rakovinì, èásteènou paralýzu a jiné poruchy u postižených kuøat. Aèkoli vakcíny vyrobené z benigních nebo oslabených kmenù Markovy nemoci jsou komerènì dostupné, chybí ty, které by imunizovaly ptáky proti novým virulentním formám viru, které se objevily. Ztráty úhyny ptákù, snížená snáška vajec a nepoužitelnost jateèných tìl zpùsobené Markovou nemocí pøedstavují každoroènì náklady odhadem 1 miliardu v celém svìtì a více než 100 milionù USD v USA. V nedávno publikovaném výzkumu pracovníci ARS vyvíjeli úsilí, aby zmapovali sekvence nukleotidù u dvou kmenù viru Markovy nemoci MDVI 1 Md 5 vv a MSVI GA a jedné varianty viru, která u krocanù nemoc nezpùsobuje zvané sérotyp 3, která je užívána k vakcinování kuøat. Nukleotidy jsou chemické subjednotky, jejichž uspoøádání vysvìtluje abecední øazení DNA u více než 100 genù viru. Kódování nukleotidù viru Markovy nemoci, nyní dostupné v databázi genetické banky GenBank, pomùže urychlit identifikaci virových genù a mechanismù, kterými patogen pøežívá v pøírodì, uniká obranì hostitelského imunitního systému a zpùsobuje nemoc. Výzkumníci z laboratoøe Avian Disease & Oncology Laboratory pøi ARS využívají informace získané z kódování nukleotidù viru Markovy nemoci, aby studovali geny viru, tvorbu tumorù u kuøat a jejich potlaèování. Zaèali také s využíváním technik spojování genù, aby vytvoøili rekombinantní vakcíny pro lepší ochranu kuøat pøed formami viru GA a Md5 vv a jinými virulentními kmeny Markovy nemoci. Oba kmeny zpùsobující tumory jsou pøíslušníky skupiny herpesvirù, které 20