Téma čísla - Volba prezidenta republiky

Transkript

1

2 Téma čísla - Volba prezidenta republiky Máme tu nový rok 2013, který s sebou přináší mnoho významných událostí a novinek. Jednou ze zásadních událostí je, že si po poprvé budeme volit hlavu státu v přímé volbě. Proto je téma tohoto čísla věnováno právě volbě prezidenta republiky. Na následujících řádcích se dozvíte, proč máme jako křesťané volit. Dále se pak můžete seznámit s některými zásadními postoji kandidátů, které najdete v odpovědích na třináct otázek. Volby jsou běžnou součástí veřejného života všech demokratických zemí, tedy i naší republiky. Veškeré řídící orgány si volíme sami. Umožňuje nám to volební právo, které je vlastní každému občanu ČR a je zakotveno v Listině základních lidských práv a svobod, kterou plně přejala po roce 1989 ústava ČSFR, posléze ČR. Umožňuje nám tak vyjadřovat své názory na řízení státu, a potažmo i ovlivnit směr, kterým se naše republika bude v politickém moři ubírat. Jít k volbám je však především právem, ne už tak povinností. Neboť nepůjdeme-li k volbám, nikdo nás za to nebude stíhat, nikdo po nás nebude žádat vysvětlení, proč jsme nepřišli. Ale to, co je dobrovolné, s sebou přináší i množství problémů. V posledních letech např. nepřesahuje volební účast 50 % a výsledkem jsou vítězství stran, které vlastně většina obyvatel ve vládě nechce (zvláště komunisty). Pak už je však pozdě plakat nad rozlitým mlékem. Co je důvodem, že tak málo lidí chodí k volbám? Pohodlnost dojít do volební místnosti? Nerozhodnost? Rezignace a zklamání? Znechucení? Každý, kdo nejde k volbám, si nějaký ten důvod najde. Ale svou neúčastí však ztrácí právo komentovat výsledky voleb, dobrovolně se totiž vzdal své možnosti je ovlivnit. Ale ani toto mnohé nedonutí k volbám přijít, protože komentáře v soukromí domova či přátel nikdo zakázat nemůže. Proč tedy jít k volbám, když nás k tomu nikdo nedonutí? Jedním z důvodů může být to, že jsme křesťané a jako takoví máme nejen právo volit, ale zároveň i povinnost volit. Tato povinnost vyplývá z našeho křesťanského povolání. Jeho součástí je totiž i mimo jiné zodpovědnost za svět, ve kterém žijeme. K tomuto tématu se váže čtvrté přikázání Desatera, které zní: Cti otce i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře ti bylo na zemi. Ona zodpovědnost za svět je obsažena v jeho druhé části: a dobře ti bylo na zemi. Součástí našeho světa je i politický život společenství. Máme tedy vytvářet zdravé politické prostředí, a protože žijeme v demokratické zemi, je jedinou možností, jak toho dosáhnout, naše volební právo a potažmo naše účast u voleb. A co k tomuto tématu říká Katechismus katolické církve? Je povinností občana přispívat spolu s veřejnými orgány k blahu společnosti v duchu pravdy, spravedlnosti, solidarity a svobody. Milovat vlast a sloužit jí vyplývá z povinné vděčnosti a z řádu lásky. Podřízenost právoplatné autoritě a služba obecnému blahu vyžadují, aby občané plnili své funkce v životě politického společenství (čl. 2239). Podřízenost autoritě a spoluzodpovědnost za obecné blaho nesou s sebou mravní požadavek platit daně, vykonávat volební právo a bránit zemi (čl. 2240). Dodržujeme-li i ostatní přikázání obsažená v Desateru, snažme se rovněž naplňovat i to čtvrté svou poctivou účastí u voleb. A že nevíme koho volit? Zkusme si vždy před volbami najít chvilku času k tomu, abychom otevřeli noviny, nebo shlédli sinaj@farnost-malamoravka.cz SINAJ 1/2013 3

3 M. Zeman P. Sobotka K. Schwarzenberg Z. Roithová V. Franz T. Fischerová J. Fischer J. Dienstbier nějaký diskusní pořad v televizi, a seznámili se s volebními programy a názory kandidujících stran či kandidátů a konfrontovali je se svými názory a přesvědčením, včetně souladu s křesťanskými postoji (jako je např. postoj k životu jako takovému otázky eutanazie, interrupce, homosexuálních párů, či postoj k rodině a manželství). Čekají nás volby hlavy státu. Pamatujme na to, že zvolený kandidát nás bude pět let reprezentovat před světem a bude tím posledním článkem při schvalování nových zákonů. Zvolme tedy toho, kdo je v našich očích tím nejpovolanějším. Otázky a odpovědi jsou přebrány z webu Odpověď s pomlčkou znamená odpověď nevím/je mi to jedno. Jana Bobošíková na otázky webu volebnikalkulacka.cz neodpověděla. 1. Jako hlava státu bych odmítl/a jmenovat vládu, v níž by byli ministři nominováni KSČM. 2. Mělo by se začít platit školné na veřejných vysokých školách. 3. Jako hlava státu bych odmítl/a jmenovat vládu, pokud by měla následně získat důvěru díky poslancům KSČM. 4. Vadilo by mi, kdyby byl hlavou státu člověk, který byl před rokem 1989 členem KSČ. 5. Souhlasím se současným zněním zákona o církevních restitucích. 6. Měl by být zachován Ústav pro studium totalitních režimů. 7. Měla by být zavedena možnost eutanazie. 8. Interrupce by měla být zakázána až na výjimečné případy. 9. Homosexuální páry by měly mít možnost adoptovat děti. 10. V ČR by měla být zakázána stavba mešit. ne ano - ano ano ne ano ne ne ne ne ano ne ano ano ne ne ne - ne ano ne ano ne ne ne ano ano ano ano ano ne ne ano ne ne ano ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ne ne ano ne ne ne ano - - ano ne - ne ne ne ne - ne ano ne ne ano 4 SINAJ 1/2013 sinaj@farnost-malamoravka.cz

4 Následující dvě otázky jsou přebrány z Katolického týdeníku. Chybějící odpovědi kandidátů chybí i v Katolickém týdeníku. 11. Proč by právě vás měl volit katolický křesťan? Jana Bobošíková: Celým svým životem zastávám tradiční hodnoty. Jsem 26 let vdaná, respektuji manželství, prosazuji úctu k rodině, úctu ke stáří, mezigenerační soudržnost a úctu k práci. Jsem signatářkou Manifestu D.O.S.T. Jiří Dienstbier: Hlásím se k hodnotám, jako je morálka, slušnost a rovnost všech před zákonem. Jako politik vystupuji proti korupci, klientelismu a projevům zjevné nespravedlnosti. Kladu důraz na dodržování základních lidských práv a svobod. Usiluji o soudržnost společnosti a naplňování sociálních práv lidí, zejména o rovný přístup k veřejným službám. Proto si také vážím řady akcentů Druhého vatikánského koncilu. Jan Fischer: Věřím, že hlavní problémy naší země vnímají stejně všichni občané. Špatnou politickou kulturu, sobectví a neprofesionalitu politiků, málo úcty k lidem, nedostatečnou vládu práva. Přicházím s návrhem změny, s konkrétními opatřeními, jak naši zemi změnit k lepšímu. Táňa Fischerová: To si musí rozhodnout každý sám podle dostupných informací. Vladimír Franz: Mezi voliči nedělám rozdíly. Snažím se je oslovit tím, že chci vrátit tento stát občanům, kterým se odcizil. Jde o to, vrátit lidem pozitivní vztah ke státu, který bychom měli brát za svůj, nikoli jako něco, co si zprivatizovala úzká skupina vlivných, mocných a často nikým nevyvolených. Nikoli jako něco, nač jsme definitivně ztratili vliv, a hodíme se jen těsně před volbami. Ve své tvorbě se navíc obracím k biblické tématice. Přemysl Sobotka: Jsem zastáncem pevných hodnot, a ač sám ateista, hlásím se ke křesťanské tradici našich dějin. Moje životní cesta je čitelná, mé postoje zřetelné. Základem mých hodnot je svoboda jednotlivce a jeho zodpovědnost. Miloš Zeman: Já nenutím katolické křesťany, aby mě volili, pouze je taktně upozorňuji, že někteří kandidáti mohou být ještě horší než já. 12. Hrál ve vašem životě významnou roli nějaký duchovní? (Kdo a jakou?) Jana Bobošíková: Ano, hrál a hraje. Jméno a okolnosti sdělovat nebudu. zažil jsem ho jako kluk i při bohoslužbách sám prožil. Vyprávěl mi o něm můj otec a Jiří Dienstbier: Potkal jsem ve svém životě řadu duchovních, především těch, co byli už tehdy byl, dokázal neuvěřitelně působit a navzdory tomu, v jakém vysokém věku spjati s předlistopadovým disentem. Zmínit na mladé lidi a inspirovat je. chci především Václava Malého, jenž patřil Táňa Fischerová: V mém životě hráli roli k lidem, kteří mne inspirovali v úsilí o svobodnou a demokratickou společnost dodrtem a příkladem mě přivedli k víře, ukázali věřící Věra a Pavel Roubalovi. Svým živožující lidská práva, včetně práva a svobodné vyznání. tady pro druhé. mi, že žitá víra znamená především být Jan Fischer: Richard Feder. Svou lidskostí Vladimír Franz: Ano, bavorovský děkan a optimismem navzdory traumatům, která P. František Hobizal. sinaj@farnost-malamoravka.cz SINAJ 1/2013 5

5 Přemysl Sobotka: Hlavní roli v mém rozvoji hrál otec. Byl učitel, vlastně také tak trochu něco jako duchovní. Když jsem dospěl do určitého věku, postavil mě před naši knihovnu a řekl mi: Tohle, hochu, přečti. Co budeš mít v hlavě, to ti komunisti nevezmou. Miloš Zeman: Sice jsem vyrůstal na náboženské literatuře typu Káji Maříka, ale s duchovními jsem se jinak až do poslední doby nestýkal. Mám však zajímavé a milé vzpomínky ze setkání jak s kardinálem Dukou, tak s arcibiskupem Graubnerem. Poslední 13. otázku jsme položili kandidátům za redakci Sinaje sami. Odpovědělo nám na ni sedm z devíti kandidátů. 13. Jaký je Váš vztah k církevnímu školství, zdravotním a sociálním službám? A jak byste se v případě vašeho zvolení prezidentem republiky k těmto oblastem zachoval ve vztahu k církevním restitucím? Jana Bobošíková: Jsem pro pluralitu v nabídce vzdělávání a poskytování zdravotnických a sociálních služeb. Vím, že většina církevních zařízení v těchto oblastech vykonává svou činnost velmi kvalitně. To považuji za nejpodstatnější. Je to dáno tím, že v církevních zařízeních panuje - na rozdíl od některých jiných privátních subjektů řád a pořádek. Ten je dán jistým začleněním těchto zařízení do církevní hierarchie, nejsou to instituce závislé na nejasně definovaných zřizovatelích s často proměnlivými zájmem o jejich fungování. Zcela jinou otázkou je financování těchto církevních zařízení, tedy hlavně podíl veřejných zdrojů. Církve dostávají nejen majetek, ale také postupně nemalé finanční prostředky. Věřím, že s těmito financemi budou schopné nakládat tak uvážlivě, aby dokázaly finančně zajistit právě ta zařízení, která přispívají do nabídky školských, zdravotnických a sociálních služeb. Jan Fischer: Působení církve v oblastech školství, zdravotnictví a sociálních služeb pokládám, obzvláště v dnešní době, za přínosné. Sám se při svých cestách napříč republikou setkávám s lidmi, kteří těchto zařízeních pracují, a velice si jejich práce vážím. Majetkové narovnání mezi státem a církvemi pokládám za správný krok, je třeba tuto otázku jednou provždy vyřešit. Česká republika tím směřuje k potřebné odluce církve od státu a zároveň tak umožňuje církvím existenci nezávislou na státní podpoře. Táňa Fischerová: S církevními školami a zdravotními a sociálními službami mám osobně jenom dobré zkušenosti. Domnívám se, že jednoznačně patří do škály nabízených služeb v těchto oblastech a dokonce, že mají i nezastupitelnou roli. Ve své poslanecké práci jsem se vždy snažila, aby příslušné zákony zachovaly možnost pestrosti poskytovatelů těchto služeb a aby vzdělávací plány škol mohly odrážet i specifické potřeby škol zřizovaných církvemi, stejně jako pro další typy vzdělávacích programů. Prezident v naší zemi nemá ve vztahu k těmto oblastem žádné pravomoci. Samozřejmě, že bych svým postojem a názory podporovala jejich vážnost u veřejnosti. Se současnou podobou restitučního zákona nesouhlasím, ale zřejmě, nebude-li proti němu podána úspěšná ústavní stížnost a budu-li zvolena, ani nebudu mít možnost ze svého úřadu jeho podobu jakkoliv ovlivnit. 6 SINAJ 1/2013 sinaj@farnost-malamoravka.cz

6 Vladimír Franz: V každém ohledu velmi pozitivní. Jen houšť! Přestože nemám žádného prostředníka v podobě církve, v Boha věřím a s křesťanskými motivy často pracuji ve své tvorbě. Sociální či zdravotní služby jsou rovina, kde církev může oslovit poněkud vykolejený český národ. V této zemi je totiž historicky zvláštní vztah církev versus společnost a od jisté doby se chápe jako my a oni. Souhlasím s odlukou církve od státu. A jsem i zastáncem teze, co bylo ukradeno, má být i vráceno nebo kompenzováno. Návrh na majetkové vyrovnání s církvemi by ale měl být společnosti lépe vysvětlen a zasazen do kontextu, protože to je velmi citlivé téma. Je potřeba napravit majetkové křivdy, kterých se komunistický režim dopustil na církvích a řeholních řádech. Vše je ale potřeba provést za jasně daných a transparentních pravidel, aby se to nakonec všechno proti církvím ještě neobrátilo. A pokud vláda nedovede přesvědčivě objasnit, jakou metodou došla k cifrám, které to mají řešit, a proč je to nutné právě teď, kdy se škrtají výdaje na kde co, pak je asi něco špatně. Zuzana Roithová: Návrat ukradeného majetku je právní, ale i mravní povinnost. Jsem znechucena dezinformacemi, které zpochybňují právní podstatu nároku církví na zabavený majetek. V sousedních zemích, kde se o majetek církve pečlivě starají, zajišťují z výnosů rozsáhlé zdravotní, sociální i kulturní činnosti a obohacují tak celou společnost. Byli bychom celkově bohatší země, kdyby ukradený majetek byl už dávno vrácen. K tomuto tvrzení mě vede i jedna velmi osobní zkušenost: od 1. prosince 2002 do července 2005 jsem byla čestnou předsedkyní správní rady Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V letech nesnadných začátků se nám tu podařilo zřídit křesťanskou gynekologickou poradnu, rozšířit rehabilitační péči a vybudovat vůbec první detoxikační centrum v ČR pro děti a mládež. Boromejky léta udržují tuto nemocnici nejen na vysoké odborné úrovni, ale především v přístupu k pacientům patří tato nemocnice mezi absolutní špičku. A takových příkladů bych našla mnoho. Lhostejno, zda jde o školství, zdravotnictví nebo sociální služby - církevní zařízení, rovná se známka vysoké (a často vůbec té nejvyšší) kvality. Těším se, že nyní bude moci církev podobných zařízení provozovat ještě více. A velmi věřím, že ani s větším množstvím nepoleví ze svých nároků na odbornou úroveň a vysoký standard těchto zařízení. To bude nakonec i ta nejpádnější odpověď všem našim kritikům... Přemysl Sobotka: Křesťanská církev formovala základy evropské civilizace. Po staletí pečovala s ohledem na danou dobu o školství, zdravotnictví i o sociální služby. Rozhodně má v moderní podobě své nezastupitelné místo v těchto oblastech i dnes. Ohledně narovnání státu s církvemi v Senátu jsem hlasoval pro jeho schválení. Navíc je dle mého názoru skutečně varující, jak ČSSD a další, populisticky zneužívají poslední vrácení majetku, který byl ukraden komunisty po roce Trochu se obávám, že levice dnes něco nevrátí a v budoucnu si zase něco znárodní. Buďme pozorní. Miloš Zeman: Bez ohledu na církevní restituce považuji jakoukoliv edukační, sociální a obecně charitativní aktivitu za prospěšnou a to i v případě církví. Upozorňoval jsem kardinála Duku, že církev by se měla více než dosud věnovat otázce hospiců a tedy otázce důstojného umírání. Jiří Dienstbier a Karel Schwarzenberg na naše otázky neodpověděli. sinaj@farnost-malamoravka.cz SINAJ 1/2013 7

7 Sinaj II/1 - příloha (pouze v elektronické verzi) Medailonky jednotlivých kandidátů Ing. Jana Bobošíková - Suverenita srpna 1964 v Praze. - vystudovala Vysokou školu ekonomickou, poté pracovala jako redaktorka a moderátorka v České televizi, Hospodářských novinách, Českém rozhlasu a v rádiu Frekvence 1 - v letech 2001 až 2004 moderovala na TV Nova diskuzní politický pořad Sedmička. - vyučuje mediální komunikaci na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů - krátce působila jako poradkyně tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause - svou politickou kariéru začala v hnutí NEZÁVISLÍ, za které byla v roce 2004 zvolena do Evropského parlamentu - později se stala předsedkyní strany Politika 21 - v Evropském parlamentu byla členkou Výboru pro regionální rozvoj a Meziparlamentní delegace Evropského parlamentu a Ukrajinské republiky - v roce 2008 ji KSČM navrhla na post prezidenta České republiky svou kandidaturu později stáhla - nyní je předsedkyní strany Suverenita Mgr. Jiří Dienstbier ml. - ČSSD května 1969 ve Washingtonu, D. C. - vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté pracoval jako advokát, do roku 2011 působil v jedné z předních českých advokátních kanceláří - roku 1990 byl zvolen poslancem do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum jako zástupce studentů - od roku 1997 je členem ČSSD - v letech 1994 až 1998 a 2006 až 2010 působil jako zastupitel městské části Praha 2 - roku 2011 byl zvolen místopředsedou ČSSD a senátorem, a to ve stejném volebním obvodu, kde před ním působil jeho zesnulý otec sinaj@farnost-malamoravka.cz SINAJ 1/

8 Ing. Jan Fischer, CSc ledna 1951 v Praze. - vystudoval Vysokou školu ekonomickou - po studiích pracoval ve Federálním statistickém úřadu, nejprve jako výzkumný pracovník, později jako ředitel odboru a místopředseda. - členem KSČ v letech 1980 až roku 1993 se stal místopředsedou Českého statistického úřadu, o deset let později potom jeho předsedou - člen Mezinárodního statistického institutu a Vědeckých rad Vysoké školy ekonomické a Univerzity J. E. Purkyně. - roku 2009 jmenován premiérem úřednické vlády do voleb v roce od roku 2010 viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Táňa Fischerová - 6. června 1947 v Praze. - po dvou letech studia na JAMU odešla do pražského Činoherního klubu, z něhož však v roce 1973 musela odejít, poté působila v Divadle Jiřího Wolkera - za totality se ji snažili vytěsnit z kulturního života, přesto hostovala v mnoha divadlech a hrála ve více jak dvaceti filmech - je členkou Amnesty International, Nadace Vize 97 a čestnou předsedkyní občanského sdružení Remedium - v letech 2002 až 2006 byla nezávislou poslankyní za US-DEU, zasedala v Petičním výboru a Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - roce 2006 neúspěšně kandidovala do Senátu, o čtyři roky později neuspěla ve volbách do Poslanecké sněmovny - stojí v čele Klíčového hnutí, které se snaží přinášet alternativní pohledy na současnou společnost, ekonomiku a politiku Prof. JUDr. Vladimír Franz května 1959 v Praze - studoval Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a soukromě malbu, skladbu, dějiny umění a dějiny hudby - práva sice dokončil, ale nikdy se jim nevěnoval - pracoval v učňovském školství - je spoluzakladatelem divadla Kytka, kde působil jako scénograf, výtvarník a skladatel, krátce se angažoval v Divadle pracujících v Mostě 26 SINAJ 1/2013 sinaj@farnost-malamoravka.cz

9 - v současné době vyučuje na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, kde vede Kabinet scénické hudby - čtyři roky stál v čele akademického senátu AMU, jako pedagog působil rovněž na Fakultě výtvarných umění - vedle tvorby scénické a filmové hudby se intenzivně věnuje i tvorbě volné, je autorem dvou oper; rozsáhlé dílo vytvořil rovněž jako malíř - šestkrát získal Cenu Alfreda Radoka, je také držitelem Ceny Divadelních novin a Ceny OSA MUDr. Zuzana Roithová, MBA - KDU-ČSL ledna 1953 v Praze. - vystudovala všeobecné lékařství na KU - po studiích pracovala v nemocnici v Berouně, později ve fakultních nemocnicích v Motole a na Vinohradech - v období Sametové revoluce se stala spoluzakladatelkou a mluvčí Občanského fóra zdravotníků; iniciovala také vznik lékařských komor a změny ve financování a řízení zdravotnictví - spoluzakladatelka Asociace nemocnic ČSFR (ČR), kde od roku 1991 zastávala funkce předsedkyně a místopředsedkyně. - - v letech 1990 až 1997 byla ředitelkou Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, - roku 1998 se stala ministryní zdravotnictví - roku 1998 zvolena do Senátu, pracovala ve Výboru pro evropskou integraci, později se stala předsedkyní Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku - od roku 1999 je členkou KDU-ČSL, v letech 2001 až 2003 byla místopředsedkyní strany - od roku 2004 byla zvolena do Evropského parlamentu, kde je členkou Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zahraniční obchod a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví Karel Schwarzenberg - TOP prosince 1937 v Praze. - roku 1948 jeho rodina musela republiku opustit - studoval práva a lesnictví, kvůli předčasné smrti svého adoptivního otce ovšem studia přerušil a začal hospodařit na rodinných statcích v Rakousku a Bavorsku - roku 1984 se stal předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, za své působení v této organizaci byl Radou Evropy vyznamenán Cenou lidských práv. Na podporu československého sinaj@farnost-malamoravka.cz SINAJ 1/

10 exilu a disentu založil Československé dokumentační středisko (archiv tehdy zapovězené literatury). Sbírka je dnes součástí Národního muzea a je uložena v Praze. - krátce po převratu se vrátil do vlasti a roku 1990 se stal kancléřem prezidenta republiky, v roce 1992 odchází z politiky - byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka, Velkým stříbrným vyznamenáním za zásluhy Rakouské republiky a Velkokřížem řádu za zásluhy SRN - roku 2004 byl zvolen senátorem za volební obvod Praha 6 - v Senátu působil ve Výboru pro záležitosti Evropské unie a Výboru pro zahraničí věci, obranu a bezpečnost - roku 2007 byl jmenován ministrem zahraničních věcí (nominovala jej Strana zelených) - roku 2009 s Miroslavem Kalouskem založil politickou stranu TOP 09, jejíž je předsedou - v roce 2010 byl zvolen poslancem Parlamentu ČR a opět se ujal funkce ministra zahraničních věcí - je prvním místopředsedou vlády. MUDr. Přemysl Sobotka - ODS května 1944 v Mladé Boleslavi - vystudoval fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy - po studiích nastoupil na chirurgické oddělení liberecké nemocnice, později přestoupil na rentgenologii, v roce 1991 se stal primářem - byl aktivní v Občanském fóru, po jeho rozpadu se stal členem ODS (spoluzaložil regionální stranickou organizaci) - byl libereckým radním a členem vedení místní nemocnice, je členem Výkonné rady a grémia ODS, působí ve Správních radách Technické univerzity v Liberci, Zemědělské univerzity v Praze a Karlovy univerzity - od roku 1996 je senátorem, byl zvolen celkem čtyřikrát (v letech 1996, 1998, 2004 a 2010), pokaždé za liberecký volební obvod - v letech 2004 až 2010 vykonával funkci předsedy Senátu, v současnosti je prvním místopředsedou Ing. Miloš Zeman, CSc. - SPOZ září 1944 v Kolíně. - vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. - členem KSČ, ze strany byl v roce 1970 vyloučen pro nesouhlas se sovětskou okupací. - Miloš Zeman se až do převratu věnoval prognostice - roku 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění, kde vy- 28 SINAJ 1/2013 sinaj@farnost-malamoravka.cz

11 konával funkci předsedy rozpočtového výboru. - od roku 1993 do roku 2001 předsedou ČSSD - roku 1996 předseda Poslanecké sněmovny až 2002 byl předsedou vlády České republiky - roku 2003 se Miloš Zeman ucházel o pozici prezidenta - po odchodu z ČSSD v roce 2009 založil Stranu práv občanů ZEMANOVCI a stal se jejím předsedou Po termínu nám přišla ještě odpověď Jiřího Dienstbiera na otázku č. 13: Sociální a zdravotní služby, které poskytuje církev už po staletí, považuji za záslužnou a potřebnou činnost. Je dobře, že v situacích, kdy stát z nejrůznějších důvodů není schopen dostát svým povinnostem vůči občanům, existují zde instituce, které jsou schopné ho doplnit či dokonce zastoupit. S církevními restitucemi, zdůrazňuji, v podobě, v jaké prošly, nesouhlasím. Obávám se, že se církve stanou snadnou obětí spekulantů s penězi a majetkem a jejich stěžejní poslání bude upozaděno. Přivítal bych zřízení speciálního majetkového fondu, s nímž by církve nakládaly za asistence státu, a nové jednání mezi státem a církvemi o míře a načasování peněžního odškodnění. sinaj@farnost-malamoravka.cz SINAJ 1/