JihoÄeskÅ univerzita v ÇeskÉch BudÑjovicÖch TeologickÅ fakulta Katedra psychologie. BakalÅÜskÅ pråce

Transkript

1 JihoÄeskÅ univerzita v ÇeskÉch BudÑjovicÖch TeologickÅ fakulta Katedra psychologie BakalÅÜskÅ pråce PSYCHOMOTORICKÄ VÄVOJ DÅTÇ TRVALE UMÇSTÅNÄCH V JESLÇCH VedoucÖ pråce: Mgr. Jitka IvankovÅ, R. N. Autor pråce: KateÜina HanelovÅ StudijnÖ obor: SociÅlnÖ pråce a charitativnö Äinnost RoÄnÖk:

2 BakalÄÅskÄ präce v nezkräcenç podobé Prohlaáuji, àe svoji bakalåüskou pråci jsem vypracovala samostatnñ pouze s pouàitöm pramenâ a literatury uvedenéch v seznamu citovanä literatury. Prohlaáuji, àe, v souladu s ã 47b zåkona Ä.111/1998 Sb. v platnäm znñnö, souhlasöm se zveüejnñnöm svä bakalåüskä pråce, a to v nezkråcenä podobñ elektronickou cestou ve veüejnñ püöstupnä ÄÅsti databåze STAG provozovanä JihoÄeskou univerzitou v ÇeskÉch BudÑjovicÖch na jejöch internetovéch strånkåch, a to se zachovånöm mäho autorskäho pråva k odevzdanämu textu täto kvalifikaänö pråce. SouhlasÖm dåle s töm, aby toutäà elektronickou cestou byly v souladu s uvedeném ustanovenöm zåkona Ä. 111/1998 Sb. zveüejnñny posudky ákolitele a oponentâ pråce i zåznam o prâbñhu a vésledku obhajoby kvalifikaänö pråce. RovnÑà souhlasöm s porovnånöm textu mä kvalifikaänö pråce s databåzö kvalifikaänöch pracö Theses.cz provozovanou NÅrodnÖm registrem vysokoákolskéch kvalifikaänöch pracö a systämem na odhalovånö plagiåtâ. V ÇeskÉch BudÑjovicÖch, dne

3 PodÉkovÄnÑ DÑkuji vedoucö bakalåüskä pråce Mgr. Jitce Ivankovä, R.N. za cennä rady, püipomönky a metodickä vedenö pråce. DÑkuji takä svä rodinñ za pochopenö bñhem mäho studia.

4 Obsah ÖVOD VÜVOJ DáTàTE DO Tâá LET Râst dötñte MotorickÉ vévoj dötñte HrubÅ motorika JemnÅ motorika PsychickÉ vévoj dötñte do tüö let Teorie periodizace psychickäho vévoje Sigmund Freud Jean Piaget Eric Erikson VÉvoj rozumovéch schopnostö a ÜeÄi VÉvoj mezilidskéch vztahâ VÉvoj vazby matka-dötñ Rozvoj samostatnosti RozdÖly ve vévoji chlapcâ a dövek ShrnutÖ psychomotorickäho vévoje SOCIALIZACE Rodina RodiÄe Sourozenci VrstevnÖci JESLE Jesle püed rokem SouÄasnä jesle Jesle v ÇeskÉch BudÑjovicÖch VÜZKUM CÖl pozorovånö Popis sledovanäho souboru dñtö Popis sledovanäho prostüedö DennÖ reàim jeslö VÉzkumnä otåzky Metodika vézkumu Sledovanä ÜÖzenä véchovy a volnå hra TÑlesnÅ véchova

5 RozumovÅ véchova PracovnÖ véchova VolnÅ hra VÉsledky áetüenö PozorovÅnÖ ÜÖjen PozorovÅnÖ leden ShrnutÖ vézkumu Posun u jednotlivéch dñtö PorovnÅnÖ skupin v ÜÖjnu PorovnÅnÖ skupin v lednu DISKUSE...35 ZäVàR...37 SEZNAM ZDROJã

6 ÖVOD Ve svä pråci jsem vychåzela püedeváöm z odbornéch knih profesora Zdeåka MatÑjÄka a Josefa Langmeiera. ZdenÑk MatÑjÄek se zabéval mimo jinä vévojem dñtö v kojeneckéch çstavech. PozdÑji spoleänñ s Josefem Langmeierem sledoval a porovnåval vévoj dñtö v dñtskéch domovech. Na zåkladñ dlouholetéch vézkumâ vytvoüili dölo PsychickÅ deprivace v dñtstvö. Jejich püönosnä objevy na poli vévojovä psychologie zmñnily pohled na potüeby püedeváöm püedákolnöch dñtö. ZdenÑk MatÑjÄek zaujömal odmötavé postoj k veákerém çstavnöm zaüözenöm väetnñ jeslö. Dle nñho jsou jesle zaüözenöm pro dospñlä a dñti samy by si je nikdy nevymyslely. KolektivnÖ pääi pro dñti doporuäuje aà od tüö let. Teprve mateüskå ákola je jià zaüözenöm pro dñti a dñti by ji vymyslely, i kdyby v dneánö podobñ nebyla. ProstÑ ji potüebujö! 1 Aváak v poslednö dobñ püibévajö na jesle opñt püöznivñjáö ohlasy. PÜÖkladem je nåzor éårky GjuriÄovä. JmenovanÅ je psycholoàkou a rodinnou terapeutkou.,,nåzor, àe matku dötñte do tüö let nikdo nenahradö a pokud må vlastnö profesionålnö zåjmy, nenö dobrou matkou, je püedsudkem, které svazuje rozhodovånö rodiäâ a vytvåüö napñtö mezi nimi. Jsou àeny, kterä budou v prvnöch tüech letech spokojenä ståle s dötñtem a dötñ s nimi, jsou rodiäe, kteüö se od narozenö dötñte budou spoleänñ râznou mörou podölet na véchovñ dñtö, nebo se bude starat jeden z nich s nerodiäovskou osobou, a jsou rodiäe, kteüö budou oba pracovat a vyuàövat jeslö è a dñti váech mohou dobüe prospövat. Váechny volby si zaslouàö uznånö a podporu ståtu. NenÖ jeden optimålnö model véchovy, ani dñtö do tüö let. SpokojenÅ matka bévå dobrå matka, i pokud nenö s dötñtem 24 hodin.ê 2 CÖlem mä bakalåüskä pråce je zjistit, zda souäasnä jesle mohou püispñt k rozvoji dñtö. JÅ osobnñ jsem v jesloväm zaüözenö zamñstnåna jako zdravotnö sestra jià deset let. Ve sväm okolö se setkåvåm pomñrnñ Äasto s odmötavémi reakcemi na jesle. Lidä chåpou jesle jako kolektivnö zaüözenö, kde jsou dñti stresovanä a nedokåàou si vytvoüit språvnou vazbu k rodiäâm kvâli dlouhä a Äastä odluce od nich. Ve svä pråci rozhodnñ nechci jednoznaänñ jesle obhajovat a tvrdit, àe jen jesle jsou pro dötñ to språvnä ÜeáenÖ. SpÖáe chci püiblöàit prostüednictvöm konkrätnöch püökladâ prâbñh véchovnäho zamñstnånö a spoleänä hry dñtö v jeslöch. Dle reakcö dñtö na véchovnå zamñstnånö a rozvoje jejich zruänosti, vyvodöm zåvñr, zde mohou jesle pozitivnñ ovlivnit vévoj dötñte. DâleàitÉm püedpokladem je zmñna v pojetö souäasnéch jeslö. Situace v dneánöch jeslöch vyplévå z toho, jak je nastavena podpora rodiäâ od ståtu. Jesle zaäönajö rodiäe vyuàövat nejäastñji mezi prvnöm a druhém rokem vñku dötñte. TÖm, àe mohou rodiäe umöstit dötñ do jeslö jen na kratáö dobu a zâstat püitom na rodiäovskä dovolenä, je dötñti umoànñna postupnå adaptace. Tuto moànost vyuàövå velkä mnoàstvö rodiäâ. V praxi to znamenå, àe dñti chodö do jeslö maximålnñ pñtkråt do mñsöce a rodiäe (vñtáinou matky) se postupnñ vracejö do zamñstnånö. V püöpadñ, àe je dötñ v jeslöch spokojenä a neplåäe, mâàe nastoupit k trvalä dochåzce a prodlouàit svoji dobu pobytu v jeslöch. Adaptace dötñte na novä prostüedö je tedy postupnå a snaàö se respektovat osobnost dötñte. PÜÖpady, àe jesle navátñvujö dñti jià od áesti mñsöcâ, jsou v dneánö dobñ ojedinñlä. DÑti jsem sledovala püi uräenéch véchovåch a püi volnä hüe. PozorovÅnÖ trvalo ÄtrnÅct dnö. Po tüech mñsöcöch jsem pozorovånö zopakovala. U kaàdä véchovy jsem si püipravila podle odbornä literatury stupnici hodnocenö, abych mohla porovnat posun ve vévoji dñtö. Skupinu dñtö jsem vybrala z jednoho oddñlenö jeslö, aby mñly váechny dñti 1 Srov. MATëJÇEK, Z. Co, kdy a jak ve vächovå dåtç. s KOLíìOVí, J. KlÇÉ k jeslçm. s

7 shodnä prostüedö. DÑti jsem si rozdñlila podle vñku do tüö skupin. BakalÅÜskÅ pråce obsahuje teoretickou ÄÅst a praktickou ÄÅst. V teoretickä ÄÅsti jsem se zabévala vévojem dötñte do tüö let, jeho socializacö a jeslemi jakoàto véchovném a vzdñlåvacöm zaüözenöm. NastÖnÑnÖ vévoje dötñte je dâleàitä pro pochopenö meznökâ ve vévoji dötñte. ZvlÅátnÖ dâraz jsem kladla na duáevnö vévoj dötñte, püedeváöm na vytvåüenö vazby mezi primårnö osobou a dötñtem. Samostatnou kapitolu jsem vñnovala socializaci, protoàe u maléch dñtö majö prvnö kontakty velké vliv na jeho daláö vévoj. (V prvnö ÜadÑ to je rodina, dåle sourozenci, ale takä vrstevnöci dötñte.) V zåvñru teoretickä ÄÅsti jsem se vñnovala jeslöm. Kapitola o jeslöch popisuje jesle nejen v souäasnosti, ale takä püed rokem Povaàuji to za dâleàitä, protoàe rodiäe dneánöch dñtö zaàili jesle v minulä dobñ. V praktickä ÄÅsti jsem provedla vézkum v konkrätnöch jeslöch. NÅsleduje diskuze, v nöà jsem porovnåvala dosaàenä vésledky s dostupnou literaturou. 7

8 1 VÜVOJ DáTàTE DO Tâá LET Slovo vévoj obecnñ znamenå, àe organismus zöskåvå novä vlastnosti, ståvå se vnitünñ i navenek sloàitñjáöm a zaäönå bét vöce autonomnö. BÑhem celäho àivota se ÄlovÑk vyvöjö. JednÅ se o chronické, nepüetràité proces. ZmÑny mâàeme sledovat ve tüech oblastech: v tñlesnäm râstu, motorice a psychice jedince. Tyto tüi oblasti vévoje spolu samozüejmñ çzce souvisejö. Proces vévoje nelze rozdñlit do püesnñ vymezenéch a navzåjem oddñlenéch etap. Jedna fåze püechåzö plynule do daláöho vévojoväho stadia. Takä je dâleàitä püipomenout, àe vévoj jedince zåvisö na vnñjáöch a vnitünöch faktorech. Mezi vnitünö faktory patüö genetickä püedpoklady a do vnñjáöch faktorâ patüö vlivy prostüedö, ve kteräm jednotlivec vyrâstå. Ve vévoji jedince mâàeme rozliáit stadium vzestupnä, stacionårnö a sestupnä stadium. VÉvojovÉ vzestup, které je typické pro dñtstvö, znamenå, àe v tñlesnäm vévoji vznikajö novä orgåny a novä funkce a v duáevnöm vévoji se takä objevujö novä funkce, kterä se dåle zdokonalujö a zjemåujö. 3 JedineÄnost vévoje u dñtö tkvö v tom, àe vévoj proböhå intenzivnñ, proto je tüeba tomuto vévoji vñnovat velkou pozornost. SprÅvnÉ vévoj dötñte pozitivnñ ovlivnö celé jeho daláö àivot. MnozÖ vñdci systematicky sledovali dñti râznäho vñku a dospñli k nåzoru, àe je moànä uräit prâmñrnou normu pro osvojenö uräitä dovednosti. Toto uräenö je váak pouze püibliànä. Dâleàitä pro splnñnö täto normy je nejen vñk dötñte, ale takä posloupnost ve vévoji dovednosti. 1.1 Råst dñtéte TÑlesnÉ râst je do velkä möry individuålnö proces a je ovlivnñn dñdiänémi faktory, ale takä prostüedöm. Podle Doc. Mudr. AntonÖna PaÜÖzka, Csc. je hmotnost novorozence prâmñrnñ 3300 g u prvorodiäek, püi daláöm tñhotenstvö bévå hmotnost novorozencâ vñtáö. Dälka novorozence je obyäejnñ 50cm. 4 V roce må kojenec v prâmñru véáku 75 è 82 cm. PorodnÖ våha je ztrojnåsobenå u chlapcâ v jedenåctäm mñsöci, u dñväat ve tüinåctäm mñsöci. V obdobö mezi druhém a ÄtvrtÉm rokem dñti narostou do poloviny svä dospñlä véáky. PrâmÑrnÉ våhové püörâstek v tomto obdobö ÄinÖ dva aà tüi kilogramy za rok Motorickç vçvoj dñtéte VÉvoj motorickéch schopnostö nåm vypovödå o schopnosti dötñte pohybovat se a ovlådat ÄÅsti tñla. Rozvoj motorickäho vévoje zåvisö na zralosti nervovä soustavy, smysloväm vnömånö, zralosti svalovéch vlåken a na püöleàitostech procviäovånö motoriky. Rozvoj motoriky mâàeme rozdñlit na rozvoj hrubä motoriky a jemnä motoriky. HrubÅ motorika se zabévå rozvojem pohybu celäho tñla a jemnå motorika zahrnuje rozvoj pohybu ruky HrubÄ motorika Motorickä schopnosti novorozence jsou reflexivnö pohyby za çäelem ochrany a püeàitö. Mezi zåkladnö reflexy novorozence patüö Mooroâv reflex (rozhozenö paàö), çchopové 3 Srov. ìîçan, P. Cesta Ñivotem. s Srov. PAìîZEK, A. Kniha o tåhotenstvç a porodu. s Srov. EINON, D. NaÖe dçtå; rozvoj osobnosti s.10. 8

9 reflex, çlekové reflex, plantårnö reflex, kråäivé reflex, vyhledåvacö reflex, sacö reflex a tonické kränö reflex. 6 V osmi mñsöcöch uà umö dötñ samo sedñt a läzt. V roce dñti jià obvykle stojö a zaäönajö chodit. PÜi châzi rådy nñco püed sebou strkajö. V osmnåcti mñsöcöch dötñ vyleze opatrnñ po ÄtyÜech do schodâ. DÑti chodö zeáiroka, châze je koläbavå. JeátÑ neumö nosit objemnä püedmñty. V tomto vñku majö dñti ve velkä oblibñ odråàedla. Ve dvaceti ÄtyÜech mñsöcöch dötñ vyleze na küeslo, chodö do schodâ, ale musö se dràet zåbradlö, kopne do möäe a nespadne. Mezi druhém a tüetöm rokem dochåzö ke zlepáenö rozvoje châze. DÖtÑ se nauäö skåkat a püi châzi do schodâ se jià nemusö püidràovat zåbradlö. ZaÄÖnÅ si uvñdomovat, co je nebezpeänå a co je bezpeänå aktivita JemnÄ motorika Ve dvanåcti mñsöcöch se dötñ uäö, jak vñci pouátñt a odklådat. UàÖvÅ püedmñty språvném zpâsobem a umö pomocö nich dosåhnout svéch cölâ. Vytahuje a zasunuje klöäe. V patnåcti mñsöcöch zaäönå krouàit zåpñstöm, ruäky pracujö nezåvisle na paàöch, napü. ukåàe püedmñt a uchopö jej, nñkolikråt prudce otoäö a zavüe dlaå. V osmnåcti mñsöcöch poloàö jednu kostku na druhou, umö håzet möäem, navläkå krouàky na tyäku. KreslÖ ÄmÅranice, kterä neznamenajö nic uräitäho, ale nejsou nåhodnä. RÅdo si hraje s plastelönou, ale jeátñ nemodeluje. Ve dvaceti ÄtyÜech mñsöcöch umö manipulovat s püedmñty, kterä nedràö püömo v ruce (hraäky na provåzku), sloàö jednoduchä puzzle, navläkå korålky na áåârku, klade na sebe vñtáö poäet kostek a postavö z nich vysokou vñà. Nakreslenä obråzky nemajö konkrätnö obsah, kresba znamenå vàdy nñco jinäho, plastelönu rådo vålö a kråjö. Mezi druhém a tüetöm rokem zaäönå kreslit pastelkami, stavö docela dâmyslnä stavby. PÜi malovånö må dötñ nåpad, co bude malovat, ale v püöpadñ, àe mu kresba püipomönå nñco jinäho, svâj pâvodnö plån zmñnö. ZaÄÖnÅ modelovat z plastelöny, ale Äinnost je dâleàitñjáö neà konkrätnö cöl Psychickç vçvoj dñtéte do tåñ let,,vlastnö JÅ se vyvöjö ve vztahu k jiném lidem. Pro malä dötñ to znamenå, àe zpâsob, jakém na nñj rodiäe reagujö, uräuje jeho psychické vévoj.ê 9 VÉvojovä zmñny, kterä proböhajö v dñtstvö, püitahovaly jià dlouho pozornost psychologâ. Badatelä si uvñdomujö, àe poznatky z vévojovä psychologie jim mohou pomoci rozvöjet vrozenä vévojovä dispozice ÄlovÑka. VÉvoj psychiky je u ÄlovÑka mnohem sloàitñjáö neà u kterähokoliv àiväho tvora Teorie periodizace psychickçho vçvoje JednotlivÅ obdobö vévoje dötñte chåpeme vñtáinou jako kontinuålnö proces zmñn. ObdobÖ vymezujeme podle vnñjáöch kritäriöch (kojenec zåvislé na rodiäovskä pääi, batole v jeslöch, püedákolåk apod.). Z psychologickäho hlediska váak mâàeme tento proces oznaäit jako diskontinuålnö. ObdobÖ ve vévoji je moànä psychologicky smysluplnñ vymezit. VÉvoj potä vidöme jako sled kvalitativnñ odliánéch etap. V souäasnä vévojovä psychologii jsou zastoupenä oba tyto nåzory. Oba smñry se 6 Srov. MORRIS, D. DÇtÅ; züzrak prvnçch dvou let. s Srov. EINON, D. NaÖe dçtå; rozvoj osobnosti. s Srov. Tamtäà. s KAMMERER, D. PrvnÇ tái roky Ñivota dçtåte; pràvodce pro rodiée. s Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s.13. 9

10 shodujö v tom, àe dñtstvö nenö jen pouhou püöpravou na dospñlost, ale àe må specifickou hodnotu a na kaàdäm stupni vévoje je tüeba jiné véchovné püöstup. SouÄasnou vévojovou psychologii nejvöce ovlivnily dvñ teorie, a to psychoanaléza Sigmunda Freuda a kognitivnö teorie J. Piageta Sigmund Freud Freudova psychoanaléza se soustüeïuje na vévoj pudoväho àivota. Periodizace se zaklådå na zåkonitäm püesunu erotogennöch zñn tñla, v nichà dötñ zöskåvå libost püi uspokojovånö sexuålnöho pudu. Celkem S. Freud vymezil pñt obdobö: orålnö, anålnö, falickä, latentnö a genitålnö. Do tüö let dötñte zasahujö prvnö dvñ vévojovå stadia. OrÜlnÇ stadium trvå zhruba prvnö rok àivota. Zdroj libosti zåvisö na stimulaci orålnö ÄÅsti tñla. Toto stadium mâàeme jeátñ dåle rozdñlit na fåzi orålnö zåvislosti (libost püi sånö) a na fåzi orålnñ agresivnö (râst zubâ). V celäm orålnöm obdobö by dötñ mñlo möt çzké vztah k matce. AnÜlnÇ stadium se vztahuje zhruba na druhé a tüetö rok àivota. Pudovä uspokojovånö vychåzö ze stimulace anålnö krajiny, püedeváöm püi zadràovånö a vypuzovånö exkrementâ. DÖtÑ zaäönå poprvä autonomnñ rozhodovat Jean Piaget J. Piaget rozliáuje v duáevnöm vévoji ÄlovÑka pñt etap: senzomotorickå inteligence, symbolickä a püedpojmovä myálenö, nåzorovä myálenö, konkrätnö operace, formålnö operace. 13 PÜi rozdñlenö do jednotlivéch etap je pro nñho dâleàitém faktorem rozvoj myálenö. Pro obdobö do tüö let jsou dâleàitå prvnö dvñ obdobö. Senzomotorickâ stadium trvå od narozenö do dvou let àivota. DÑti poznåvajö svñt pomocö pohybâ a smyslâ a zöskåvajö vñdomö stålosti objektâ.je to,,...obdobö, kterä püedchåzö vzniku ÜeÄi. Mâàeme je nazévat obdoböm senzomotorickém, protoàe si v nñm kojenec jeátñ neosvojil symbolickou funkci. ChybÖ mu tedy myálenö i citové àivot våzané na püedstavy, kterä by mu umoàåovaly zpüötomnit püedmñty nebo osoby za jejich nepüötomnosti. PÜes tyto mezery je váak vévoj duáevnöho àivota bñhem prvnöch osmnåcti mñsöcâ àivota obzvlåátñ rychlé a dâleàité. ê 14 Symbolickâ, páedpojmovâ stadium zahrnuje vñk od dvou do ÄtyÜ let. DÖtÑ pouàövå slova jako symboly, chybö mu jeátñ logika, må silnä egocentrickä myálenö Eric Erikson E. Erikson je poklådån za Freudova àåka. Jeho koncepce periodizace duáevnöho vévoje vychåzö z püedpokladu, àe si na kaàdäm stupni vévoje musö jedinec vyüeáit uräité psychosociålnö konflikt. Posun do daláöho stupnñ püedpoklådå zdårnä splnñnö tohoto vévojoväho çkolu, jinak je vévoj jedince pozdràen a ohroàen. DuáevnÖ vévoj, které zahrnuje celä obdobö àivota, dñlö do osmi obdobö: zåkladnö dâvñra/nejistota, autonomie/stud, iniciativa/vina, vlastnö snaàivost/mänñcennost, identita/nejistota, intimita/izolace, generativita/stagnace, integrita/strach ze smrti. Pro vévoj dötñte do tüö let jsou podstatnå prvnö dvñ obdobö. PrvnÇ obdobç (dàvåra/nejistota), jednå se o prvnö rok àivota, odpovödå orålnömu obdobö u Freuda. DÖtÑ musö zöskat pocit dâvñry v àivot a ubrånit se proti pocitâm nejistoty a nedâvñry. Kojenec, které nedokåàe såm 11 Srov. Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s Srov. Tamtäà. s Srov. Tamtäà s PIAGET, J.; INHELDEROVí, B.. Psychologie dçtåte. s

11 uspokojit zåkladnö biologickä potüeby je zåvislé na stålosti pääe a na kvalitñ vztahu matky k dötñti. Druhâ obdobç (autonomie/stud), jednå se o druhé a tüetö rok àivota, odpovödå anålnömu stadiu u Freuda. DÖtÑ musö zvlådnout rozpor mezi pocity autonomie (nezåvislosti) a pocity studu a pochyb, kterä vyplévajö ze zåvislosti na okolö a jeho poàadavcöch. V tomto obdobö je dâleàitä pevnä vedenö a povzbuzenö Vçvoj rozumovçch schopnostñ a Åeéi DÖtÑ rozeznåvå osoby podle Äichu od prvnöho dne, podle hlasu bñhem prvnöch dnâ àivota, zrakem na konci prvnöho tédne.,,vöme, àe dötñ vidö a slyáö uà dosti dlouho püed narozenöm. V prvnöm mñsöci jsou jeho reakce na zrakovä a sluchovä podnñty jeátñ dost neuräitä a ne dost vyrovnanä. Ve druhäm mñsöci jsou váak pohledy dötñte uräitñjáö a zamñüenñjáö. A to znamenå epochålnö pokrok v lidskä, a to specificky lidskä komunikaci. PÜibliànÑ od áesti tédnâ se uà ÄÖm dål ÄastÑji ståvå, àe dötñ zrakem zachytö matäiny oäi a svém pohledem na nich chvilku vytrvå. Uà se tedy na matku dövå è a vidö ji!ê 16 SvÑt novorozence je omezen na prostüedö pråvñ tady, v täto chvöli. NepÜÖtomnä lidi si nepamatuje. Ve ÄtyÜech tédnech vyjadüuje vnitünö nepohodu plåäem. Od dvanåcti tédnâ se zaäönå usmövat, hnñv vyjadüuje zlostném küikem. Ve dvaceti tédnech se vrhå z jednä Äinnosti do druhä, kdyà jeho primårnö osoba odejde, vâbec se mu nestéskå. PÜedmÑt, které mu upadne z ruky, je hned zapomenut. Od áesti mñsöcâ se nahlas smñje, áeptå, brumlå a piátö. DÅvÅ pozor, zda na nñj reagujete a odpovödåte mu. 17 Pro dñti je dâleàitå vizuålnö komunikace a gesta rukou. Tato komunikace váak bévå neuvñdomñlå, intuitivnö. A rodiäi Äasto püehlöàena.,,v mnoha kulturåch je pro rodiäe i vychovatele véznamnou zåleàitostö rozvoj ÜeÄi. Pro vñtáinu rodiäâ je zåsadnö udålostö v prvnöch letech àivota dötñte prvnö dñtskä slâvko (dötñ je obvykle vyslovö ve vñku dvanåcti aà osmnåcti mñsöcâ). Naproti tomu jen züödkakdy sléchåme rodiäe mluvit o tom, kdy jejich dötñ poprvä na nñco ukåzalo, aby o to poàådalo, nebo kdy zaäalo måvat paàemi, aby napodobilo ptåka. ProÄ je tomu tak? DomnÖvÅm se, àe lidä tyto signåly nesledujö, neboó je nepovaàujö za dâleàitä. Mnohä Äasnä mimoslovnö signåly se váak objevujö jeátñ düöve, neà dötñ zaäne mluvit, a jsou dâleàitém ukazatelem rostoucöho porozumñnö svñtu, v nñmà dötñ àije.ê 18 V jednom roce dötñ ukazuje prstökem na püedmñty, kterä potüebuje podat a jeden aà dva dokåàe pojmenovat. OdpoutÅ se od Äinnosti a zase se k nö vråtö. UmÖ spojit dva nåpady a vytvoüit plån. Od osmnåcti mñsöcâ dokåàe ÜÖci nñkolik slov a mnohem vöc rozumö, protestuje, kdyà nenö po jeho. Je neodbytnä, kdyà chce vñc, kterå je mu odpöråna. DÅvÅ najevo hnñv, çzkost, netrpñlivost. Ve dvou letech zaäönå skloåovat a Äasovat, spojuje slova v jednoduchä vñty a uposlechne püökaz. Samo se vracö ke hråm, kterä znå. Napodobuje Äinnosti dospñléch. Jazyk a ÜeÄ hrajö ståle çstüednñjáö roli. UmÖ pouàövat slova jå a ty; chåpe jejich véznam. Uposlechne slovnö pokyn a vydràö poslouchat jednoduchou pohådku. StydÖ se, vzdoruje a uråàö se. Ve dvou a pâl letech umö kråtkou ÜÖkanku a jmenuje osoby a vñci na obråzku. Ve tüech letech znå dötñ püibliànñ 800 slov, hovoüö v kråtkéch vñtåch. Smysl vñty vyjadüuje slovosledem. Na obråzku umö pojmenovat Äinnosti a vztahy, opakuje kråtkou povödku Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s MATëJÇEK, Z. Co, kdy a jak ve vächovå dåtç. s Srov. EINON, D. NaÖe dçtå; rozvoj osobnosti. s DOHERTY-SNEDDON, G. NeverbÜlnÇ komunikace dåtç; jak porozumåt dçtåti z jeho gest a mimiky. s Srov. EINON, D. NaÖe dçtå; rozvoj osobnosti. s

12 1.3.3 Vçvoj mezilidskçch vztahå,,sociålnö vévoj jedince, jak zjistil J. Piaget a jinö vévojovö psychologovä, smñüuje kråtce ÜeÄeno od vnñjáö kontroly chovånö prostüednictvöm sankcionovanéch norem ke kontrole vnitünö prostüednictvöm vnitünöho sebezpevåovånö. Jinak ÜeÄeno: od vynucovånö vnñjáöm tlakem k vnitünö autoregulaci töm, co bychom mohli nazvat svñdomö.ê 20 Novorozenec se cötö nejläpe v püötomnosti znåméch lidö, ale dâvñüuje komukoliv, jeho ÜeÄÖ jsou çsmñvy (od osmi tédnâ). V áestnåcti tédnech poznåvå svä nejbliàáö, o samotñ se nudö, nechåpe, àe må pouze jednu maminku. Pokaàdä kdyà ji spatüö, si myslö, àe je to novå måma. Ve dvaceti tédnech se vöc smñje na lidi, kterä znå a kteüö ho dokåàö uchlåcholit. Ve tüiceti tédnech se upönå na uräitä osoby, àådå püötomnost ÄlovÑka, které se o nñho primårnñ starå. ZaÄÖnÅ se båt cizöch lidö. V obdobö mezi áestém aà dvanåctém mñsöcem si dötñ rådo prohlöàö druhå miminka, miluje spoleänost ostatnöch dñtö, vyàaduje ale, aby se Äinnosti toäily kolem nñho. S jinémi dñtmi si nehraje. V jednom roce roste strach z cizöch lidö a möst. V obdobö mezi prvnöm aà druhém rokem si dötñ s ostatnömi dñtmi hraje soubñànñ, pâjäö jim hraäky, ale spoleänou aktivitu nevyvöjö, snad jen s véjimkou sourozencâ. NeuvÑdomuje si, àe råny a kousånö bolö, vö jen, àe töm lze druhä rozbreäet. Z jejich plaätivä reakce må mnohdy radost. Ve dvou letech dötñ napodobuje svä blözkä a rådo po nich opakuje. ZaÄÖnÅ si hråt s ostatnömi dñtmi, ale neumö se jeátñ do nich vcötit. Nerado pâjäuje hraäky, je sobeckä a nespolupracuje, püibévå ale dialogu s vrstevnöky. DÑti s menáömi sociålnömi zkuáenostmi si dosud neumö hråt. Ve tüech letech se porovnåvå s ostatnömi, ke svém vñcem se chovå majetnicky, zåchvaty vzteku pomalu odeznövajö, zaäönå bét empatickä. 21 ZvlÅátnÖ véznam må podle psychologickéch vézkumâ pro daláö vévoj dötñte vztah mateüskä osoby a dötñte Vçvoj vazby matka-dñté DÖtÑ je od narozenö vybaveno çäinnémi prostüedky k interakci s lidském prostüedöm. 22 Novorozenec od poäåtku àivñ reaguje na lidské hlas (vöce na vysoké àenské hlas).,,r. Spitz povaàuje za klöäovou v ranä interakci matka-dötñ ranou percepci, kterou dñlö na dva druhy. PrvnÖ (cenestetickå) je hlubokå senzibilita püevåànñ viscerålnö, kterå postupnñ zakrnö. V tomto obdobö je matka ve funkci òpodpârnäho EGAê jakémsi filtrem podnñtâ püichåzejöcöch z prostüedö a tvoüö uräitä emoänö klima, ve kteräm dötñ àije. To je zåkladem komunikace mezi matkou a dötñtem. Potom dötñ püechåzö na percepci diakritickou (distålnö).ê 23,,Psychologickä vézkumy ukåzaly, àe u vñtáiny dñtö se v sedmäm mñsöci objevuje v plnä söle tzv. specifickä citovä vztah k,,mateáskâ osobåä a v osmäm mñsöci specifickä strach z cizçch lidç. ômyslnñ mluvöme o,,mateáskâ osobåä, a ne prostñ o matce, protoàe tento vztah se vytvåüö k tomu, kdo se k dötñti mateüsky chovå, tj. k tomu, kdo je mu püedeváöm dårcem citovä jistoty a opory (kdo mu pomåhå püekonåvat çzkost, k nöà nynö vévojovñ dospñlo). Ve velkä vñtáinñ püöpadâ to je samozüejmñ vlastnö matka, ale nñkdy je to i otec dötñte, babiäka, sousedka, rodinnå teta nebo i staráö sestüiäka, anebo i vöce 20 NAKONEÇNö, M. SociÜlnÇ psychologie. s Srov. EINON, D. NaÖe dçtå;. rozvoj osobnosti s Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s éuloví, L.; ZAOUCHE-GAUDRON, Ch. PáedÖkolnÇ dçtå a jeho svåt svåt = Enfant d'age prâscolaire et son monde. s

13 lidö v rodinñ.ê 24 V obdobö od áesti mñsöcâ do dvou let mâàeme u dñtö pozorovat prudkä separaänö reakce. DÖtÑ postupnñ odliáuje matku od druhéch lidö a od sebe sama. UvÑdomuje si, àe je samostatnou bytostö oddñlenou od matky. Separace må râznou formu. 25 Ä AktivnÖ separace è dötñ se vzdaluje od matky samo a samo si uräuje na jak Ä dlouho. MÅ vàdy moànost se k nö vråtit. PasivnÖ separace è nezåvisö na vâli dötñte. U dñtö do tüö let se projevuje separaänö çzkost, popsali ji v roce 1952 Bowby a Robertson. 1.,,FÜze protestu, kdy se dötñ aktivnñ snaàö zbavit cizöho ÄlovÑka püivolat zpñt matku. Pokud se mu to nepodaüö, püechåzö do daláö fåze. 2. FÜze zoufalstvç, kdy dötñ postupnñ ztråcö nadñji, àe matka püijde, a proto ji püeståvå volat a hledat. Je apatickä, bez zåjmu o cokoliv. 3. FÜze odpoutüvünç od matky. Jestliàe odlouäenö trvå deláö dobu, dötñ se snaàö uspokojit svou potüebu citovä vazby a opory navåzånöm vztahu k jinä osobñ, kterå je dostupnå.ê 26 M. AinsworthovÅ se zabévala bazålnömi mezilidskémi vztahy, rozvinula Bowlbyho teorii püilnutö k matce. Zkoumala püedeváöm typologii a rozvoj vztahu mezi,,mateüskou osobouê a dötñtem, definovala tüi zåkladnö druhy jejich vztahu. Ä,,PevnÜ a spolehlivü vazba: pro takovou vazbu svñdäö tendence dötñte vråtit se do tñsnä blözkosti matky a ujistit se, àe je matka dostupnå. Ä NejistÄ a vyhäbavä vztah k matce mñly dñti, kterä kontakt s matkou po kråtkodobä separaci nevyhledåvaly a spöáe se jö vyhébaly. Ä NejistÄ a ambivalentnç vztah (oznaäované i jako çzkostnñ-vzdornå vazba) k matce potvrzovalo chovånö, kdy se dñti po kråtkodobä separaci sice k matce vracely, ale dåvaly jö najevo svou nelibost.ê Rozvoj samostatnosti Od devåtäho do dvanåctäho mñsöce by dötñ mñlo bét schopnä usnout samo bez dràenö za ruku, chvilku si vydràet hråt samo, umñt jöst rukama a napöt se z hrneäku s nåsoskou. V obdobö mezi dvanåctém aà osmnåctém mñsöcem si hraje samo, pije z hrnku, samo se najö, ale sebe i svä okolö umaàe. V osmnåcti aà dvaceti ÄtyÜech mñsöcöch se dötñ zaäönå samo obläkat. DokÅàe si vybrat hru Äi program. UmÖ si vyäistit zuby, zaäönå nåcvik na noänök a dötñ se mâàe zaäöt uäit smrkat. Ve dvou aà tüech letech se rozvöjö jeho snaha o samostatnä obläkånö. DÖtÑ jeátñ potüebuje pomoc s knoflöky, zipy, tkaniäkami. Samo se najö a napije bez umazånö obleäenö. VÑtáinou uà dñti nepotüebujö pleny. DÑti jsou schopnä uklidit hraäky a hråt si na zahradñ. 28 PÜi zkoumånö rozvoje hygienickéch nåvykâ doáel k zajömavämu poznatku ZdenÑk MatÑjÄek.,,ZatÖmco nåcvik dñtö na noänök se v naáich rodinåch daleko spöáe püedböhå neà promeákåvå, s kapesnökem je tomu naopak. Nudle u nosu se mnohém dñtem utörå tüeba aà do pñti let. (NÑkteÜÖ lidä se dokonce nenauäö poüådnñ smrkat do dospñlosti). A püitom i pro tento dâleàité hygienické nåcvik je organismus dötñte dosti zralé kolem patnåcti mñsöcâ.ê MATëJÇEK, Z. Co, kdy a jak ve vächovå dåtç. s Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s VíGNEROVí, M. VÄvojovÜ psychologie I.. s Tamtäà s Srov. EINON, D. NaÖe dçtå; rozvoj osobnosti. s MATëJÇEK, Z. Co, kdy a jak ve vächovå dåtç. s

14 1.3.5 RozdÑly ve vçvoji chlapcå a dñvek ìada studiö, kterå porovnåvala vévoj chlapcâ a dövek, dospñla k nåzoru, àe uräitä rozdöly ve vévoji skuteänñ existujö. V novorozeneckäm vñku jsou dövky zdravñjáö a majö lepáö pohybovou koordinaci. ZÅroveå jsou ale drobnñjáö a citlivñjáö na bolestivä podnñty. Chlapci jsou pohybovñ aktivnñjáö a dråàdivñjáö.ve vévoji ÜeÄi se zdå, àe dñväåtka zaäönajö mluvit düöve. To ale nebylo püesvñdäivñ dokåzåno. ZajÖmavä poznatky jsou ze sociålnöho chovånö dñtö. RozdÖly jsou v möüe agresivity. Hra chlapcâ bévå ruánñjáö. Jià kolem tüö let byla u dñtö pozorovanå segregace (dövky si hrajö s dövkami a chlapci s chlapci). ZajÖmavä je, àe tradiänö püedpoklad, àe majö dövky hlubáö vztah k jiném lidem, se nepotvrdil. Pouze dövky jià od vñku mezi druhém a ÄtvrtÉm rokem zaäönajö projevovat vöce zåjmu o malä dñti. Chlapci se k malém dñtem chovajö spöá agresivnñ. Na zåvñr täto kapitolky je ale tüeba vzpomenout, àe velké vliv na daláöm vévoji chlapcâ a dövek må socializaänö proces, ve kteräm vychovatelä vñtáinou jinak püistupujö k dövkåm a jinak k chlapcâm ShrnutÑ psychomotorickçho vçvoje,,obdobö postnatålnö se dåle ÄlenÖ na nöàe uvedenå obdobö. VymezenÖ vñku v råmci jednotlivéch obdobö je råmcovä. ÅobdobÖ novorozeneckä: trvå püibliànñ do ÄtyÜ aà áesti tédnâ, ÅobdobÖ kojeneckä: trvå do dvanåcti mñsöcâ, ÅobdobÖ batolecö: trvå do tüech letê 31 DÖtÑ je po narozenö zcela zåvislä na rodiäovskä ochranñ, fungujö püedeváöm biologickä a sebezåchovnä funkce. VnÖmÅ nejvöce podnñty z vlastnöho tñla. Komunikuje plåäem, pozdñji çsmñvem. V obdobö kojeneckäm proböhå rozvoj poznåvacöch procesâ. Toto obdobö je podle Piageta oznaäovåno jako senzomotorickä. HlavnÖ çlohu hraje motorika a vnömånö, püedeváöm zrakovä. DÖtÑ umö na konci tohoto obdobö samo sedñt, vñtáinou takä samo chodit. ZÅkladnÖm çkolem je zöskat pocit dâvñry. ôsta jsou v tomto obdobö hlavnöm,,poznåvacömò orgånem dötñte. ObdobÖ batolecö znamenå prudké rozvoj, nejvñtáö pokrok ve vévoji hrubä motoriky, lokomoce a ÜeÄi. Zlepáuje se manipulace s drobnémi püedmñty i prostorovä vnömånö. DÖtÑ uà dobüe rozeznåvå pojmy nahoüe a dole, hâüe pak vpüedu a vzadu. Nerozliáuje vpravo a vlevo a neodhadne velikost a perspektivu. Ças vnömå pouze v püötomnosti a rozeznåvå zåkladnö barvy. Dâleàitä je uvñdomñnö si vlastnö osoby a vytvoüenö vlastnö autonomie. Pro dötñ ve vñku tüö let je typické vzdor a snaha o sebeprosazenö.,,dñtskä vztekånö nenö tedy nñjakå porucha ve vévoji, nenö to ani ápatnä znamenö do budoucna, nenö to dokonce ani àådnå chyba ve véchovñ. Je to prostñ dâsledek pokroku ve vévoji osobnosti, Äi jinak ÜeÄeno, dâsledek uräitä püechodnä slabosti, k nöà ve vévoji osobnosti dochåzö.ê Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s évingaloví, D. Kapitoly z vävojovâ psychologie pro uéitelstvç mateáskäch Ökol. s MATëJÇEK, Z. Co, kdy a jak ve vächovå dåtç. s

15 2 SOCIALIZACE Socializaci mâàeme chåpat jako proces osvojovånö si zpâsobâ chovånö, seznamovånö se s kulturnöm prostüedöm a osvojenö si spoleäenskéch norem. Proces socializace proböhå bñhem celäho obdobö ontogeneze, nejvéraznñji váak v ranéch stådiöch vévoje osobnosti. Socializace je nutnå pro individualizaci. DÑti jsou sociålnö bytosti od narozenö. RodiÄe mohou posölit ranä interakce tñlesném kontaktem. Novorozenec nenö bezmeznñ tvårné objekt. DÖtÑ je çäastnök sociålnöho àivota. V täto fåzi sice nemå dötñ dostatek informacö a nenö ani sociålnñ obratnä, ale na zåkladñ uräitéch vrozenéch predispozic se mâàe aktivnñ zapojit do sociålnöch interakcö. KaàdÉ lidské jedinec püichåzö na svñt jako potenciålnö ÄlovÑk, ale teprve v prâbñhu socializace se ÄlovÑkem ståvå. 2.1 Rodina,,Rodina je nejvéznamnñjáö sociålnö skupinou, kterå zåsadnöm zpâsobem ovlivåuje psychické vévoj dötñte. Váichni Älenovä rodiny jsou ve vzåjemnä interakci, vzåjemnñ se ovlivåujö a püizpâsobujö, Äasto neuvñdomñleê. 33 PrvnÖ sociålnö interakce naståvå v rodinñ.,,aäkoliv mnoho rodiäâ, vychovatelâ i uäitelâ cötö, àe hranice jsou nezbytnä, v praxi váednöho dne panuje v jednånö velikå nejistota. Protoàe ÄlovÑk chce pro dötñ to,,nejlepáöê, myslö si mnozö, àe se to nesluäuje s vymezovånöm hranic. JakÉ omyl! Proto v tolika vztazöch rodiäâ k dötñti püevlådå püöliánå povolnost. RodiÄe váe snåáejö tak dlouho, aà to è v praväm slova smyslu bouchne.ê Rodiée RodiÄe majö rozhodujöcö vliv pro uräenö àivotnö dråhy sväho dötñte. DÖtÑ püichåzö na svñt plnñ odkåzanä na rodiäovskou pääi a v tuto pääi må dötñ naprostou dâvñru. 35 MusÖme si ale uvñdomit, àe ne váichni rodiäe jsou schopni svä dötñ plnñ püijmout. RozdÖlnä postoje rodiäâ k dötñti se vyskytujö jià v tñhotenstvö. Byla dokonce sestavena pomyslnå stupnice postojâ rodiäâ. Ä rodiäe po dñtech püirozenñ touàö Ä rodiäe dñti chtñjö, tñáö se na nñ, ale zatöm je neplånovali Ä rodiäe dötñ chtñjö, ale tñhotenstvöm jsou zaskoäeni a radost necötö Ä rodiäe se s tñhotenstvöm nesmöüö, uvaàujö o jeho ukonäenö Ä rodiäe berou tñhotenstvö jako nutnä zlo a ukonäö tñhotenstvö 36 Po narozenö dötñte ho dåle rodiäe formujö na zåkladñ toho, jak jsou jednotnö ve véchovñ a takä töm, jaké typ véchovy preferujö. Styl véchovy püebörajö rodiäe od svéch rodiäâ. Dnes se rozliáujö tüi zåkladnö styly véchovy: autoritativnö (rodiäe jsou vlådci), liberålnö (dötñti je váe dovoleno) a demokratické (podpora dötñte). DÜÖve byla prosazovåna nejvöce véchova autoritativnö, odråàelo to celkové poàadavek na potlaäenö lidskä individuality. Po roce 1989 byla püejata véchova velmi liberålnö, zamñüenå na dötñ jako stüedobod rodiny. Jako nejlepáö, ale nejnåroänñjáö se jevö véchova demokratickå, kterå je zaloàenå na vzåjemnä komunikaci a respektovånö individuality dötñte VíGNEROVí, M. VÄvojovÜ psychologie I, s ROGGE, J.U. DÅti potáebujç hranice. s Srov.KAMMERER, D. PrvnÇ tái roky Ñivota dçtåte; pràvodce pro rodiée. s Srov. MATëJÇEK, Z. PrvnÇch 6 let ve vävoji a vächovå dçtåte: normy vävoje a vävojovâ milnçky z pohledu psychologa, zükladnç duöevnç potáeby dçtåte, dçtå a lidskä svåt. s Srov. ÇAPEK, J.; ÇAPKOVí, M. PozitivnÇ vächova sourozencà v rodinå, s

16 PÜi véchovñ zåleàö taky na temperamentu dötñte. Skupina vñdcâ vedenéch Thomasem na zåkladñ zkoumånö chovånö dñtö v nejçtlejáöm vñku doáli k nåzoru, àe vinu za poruchu ve vévoji dötñte nemâàeme vàdy püipisovat rodiäâm. Podle temperamentovéch vlastnostö, kterä mâàeme rozeznat jià v prvéch tédnech a mñsöcöch àivota dötñte, mâàeme totià rozliáit tüi temperamentovä typy: typ snadno vychovatelnäho dötñte, typ obtöànñ vychovatelnäho dötñte a typ pomaläho dötñte. Toto rozdñlenö je ale jen püibliànä, existujö i typy smöáenä. 38 SpoleÄnä pro váechna rozdñlenö ale zâståvå, àe rodiä dötñ vychovåvå nejvöc vlastnöm püökladem.,,...nic se ze àivota neztråcö a co tam bylo bñhem tohoto vévoje s låskou vloàeno, to må velkou nadñji, àe bude i s låskou püedåno daláö generaci. Jde tu o jakési podivuhodné kolobñh dobräho i zläho mezi lidskémi generacemi a nåm jde püirozenñ o to, aby to dobrä nabévalo vrchu.ê Sourozenci Specifickä postavenö majö interakce mezi sourozenci. MÖt sourozence znamenå möt uà v ranäm dñtstvö moànost zöskåvat zkuáenosti. Kaàdä dötñ må specifickä postavenö v ÜadÑ sourozencâ a zkuáenosti, kterä zde zöskå, se pak projevujö v adolescenci i v dospñlosti. Vliv sourozencâ je velice podstatné. Sourozeneckä poüadö podle psychologâ uräuje podstatnou ÄÅst charakteristiky jedince. Jako prvnö se sourozeneckémi konstelacemi, tedy poüadöm, v nñmà se sourozenci narodili, zaäal zabévat psycholog Alfred Adler. Prvorozenä dñti jsou rozenö vâdci. LibujÖ si ve vâdäöch pozicöch a rådy majö pocit, àe ovlivåujö nejen okolnosti, ale i lidi kolem sebe. Çasto to bévajö perfekcionistä, kteüö dokåàö bét velmi tvrdö. ProstÜednÖ dñti jsou rozenö diplomatä. VytvÅÜejÖ prostüednöka mezi sourozenci, nedñlå jim potöàe nachåzet kompromisy a püöpadnñ i ustoupit. SpoluprÅci majö radñji neà konflikty a vystupujö velmi smöülivñ. NejmladáÖ dñti jsou benjamönci, kterém se váichni vàdy vñnovali. Jsou kreativnö a nedñlå jim probläm riskovat. Jejich postoj k àivotu je váak ponñkud lehkovåàné. U lidö jsou velice oblöbenö pro svou zåbavnost. 40 DneánÖ rodiny Äasto majö menáö poäet dñtö. NenÖ tedy moànä, aby si dñti v domåcöm prostüedö vyzkouáely soupeüenö a vytvåüenö daláöch vazeb, kromñ vazeb k rodiäâm. Rozvoj rozumovéch vñdomostö dñtö, kterä vyrâstajö samy v rodinñ, je rychlejáö neà v minuléch letech, ale dñje se tak na çkor sociålnöch vztahâ. TÖm je naruáena klasickå socializace dötñte.,,nejvñtáö püekåàkou ve vévoji sociålnöho chovånö je váak pro mnohä malå rodina, kterå àije perfektnñ zaüözenå, finanänñ zajiátñnå, hermeticky uzavüenå ve svéch ÄtyÜech stñnåch. V takovä malä rodinñ vyrâstå dobüe opatrované jedinåäek.ê VrstevnÑci DaláÖ socializace proböhå interakcö s vrstevnöky a püedstavuje klöäové aspekt ve vévoji znalostö sociålnöho svñta. Vztahu mezi vrstevnöky se u dñtö do tüö let püisuzovala donedåvna pouze malå dâleàitost. NynÖ se ståle zdârazåuje vliv rodiny, ale püesto se jià objevujö nåzory, àe i dñti ve vñku dvou let dokåàö navazovat plnohodnotnä vazby s ostatnömi dñtmi.,,v obdobö po dosaàenö dvou let je dötñ uà po váech strånkåch tvorem 38 Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s MATëJÇEK, Z. Co, kdy a jak ve vächovå dåtç. s ÇAPEK, J.; ÇAPKOVí, M. PozitivnÇ vächova sourozencà v rodinå. s PREKOP, J. MalÄ tyran. s

17 spoleäenském. i kdyà si jeátñ hraje spöá vedle ostatnöch dñtö neàli s nimi, zaäönå se ve spoleänosti stejnñ staréch dñtö cötit dobüe. Navazuje püåtelstvö, z nichà nñkterå vydràö i nñkolik let.ê 42 DÖtÑ kolem druhäho roku àivota zaäönå möt aktivnö zåjem o vztahy s druhémi dñtmi. Dokonce se v täto interakci samo prosazuje. KrÅtkä pobyty ve skupinñ mohou tedy dötñ obohatit pro jeho daláö vévoj. ZaÜazenÖ do jeslö tedy nemusö jevit v tomto vñku jako ákodlivå zkuáenost. Nutno váak podotknout, àe zåleàö na zralosti dötñte BACUS, A. VaÖe dçtå ve våku od 1 do 3 let. s Srov. LANGMEIER, J.; KREJÇîìOVí, D. VÄvojovÜ psychologie. s

18 3 JESLE Jesle jsou naáö spoleänostö vnömåny spöáe negativnñ. Tento nåzor je zapüöäinñn jejich propagovånöm minulém reàimem. Jak jsem psala jià véáe, pro dñti do tüö let je nejpüirozenñjáö a nejlepáö låskyplnå rodiäovskå pääe. NicmänÑ rodiäe musö zajistit dötñ i finanänñ, proto se musejö rozhodnout, jak situaci budou Üeáit. Pro mladä rodiäe je dnes prvnö dötñ püekvapivñ energeticky nåroänä. Pro jednoho z rodiäâ znamenå dötñ omezenö v kariäüe a nebezpeäö zastarånö kvalifikace. NarozenÖm druhäho dötñte se tato negativa jeátñ prohlubujö. V souäasnosti je zdârazåovån vliv ÄÅsteÄnÉch pracovnöch çvazkâ na rozhodnutö àeny möt daláö dötñ. V EvropÑ må ÄÅsteÄnÉ çvazek tüetina àen s dñtmi. 44 MladÅ rodina je po narozenö dötñte odkåzåna na uräité Äas na védñlek jednoho z rodiäâ a druhou ÄÅst do rodinnäho rozpoätu uräuje ståt. Do rozhodovånö rodiäâ se podstatnñ promötå sociålnö politika ståtu. Generace dneánöch rodiäâ je poznamenanå zcela jinou zkuáenostö neà proàövajö dneánö dñti, proto ji povaàuji za dâleàitou zmönit.,,moje vlastnö kråtkå zkuáenost s jeslemi v 70. letech minuläho stoletö nebyla nejlepáö. Kdyà jsem vidñla capat naáe dötñ mezi ostatnömi neveselémi dñtmi a mörnñ otråvenémi sestrami, samozüejmñ jsem mñla pocity viny a byla jsem råda, kdyà uà jsem ála na daláö mateüskou dovolenou. NejspÖá takovä zkuáenosti püeàövajö a tvoüö püedsudky vâäi souäasném jeslöm. Jenàe ty uà jsou jinä.ê Jesle påed rokem 1989 Na poäåtku sedmdesåtéch let 20. stoletö byla püi narozenö prvnöho dötñte proplåcena mateüskå dovolenå po dobu áesti mñsöcâ a do jednoho roku vñku dötñte byla matka po nåvratu do zamñstnånö zaüazena na stejnou pracovnö pozici. Po pâl roce vñku dötñte mohla matka zâstat doma, ale nedoståvala àådnä finanänö prostüedky. Propagovanou pääö o dötñ byly jesle, kterä byly zvéhodnñny töm, àe se za nñ platil minimålnö poplatek. Jesle mñly svä klady a zåpory. Mezi nespornä klady patüilo, àe jesle spadaly pod Ministerstvo zdravotnictvö. V jeslöch mohly pracovat pouze dñtskä sestry a do jeslö pravidelnñ dochåzel dñtské läkaü. Kaàdä dötñ mñlo vedenou zdravotnickou dokumentaci. V jeslöch proböhala peälivñ propracovanå véchovnå Äinnost. VÉchovy byly rozdñleny, napü. na rozumovou, na pohybovou, pracovnö a hudebnö oblast. V jeslöch pravidelnñ proböhaly besödky pro rodiäe dñtö. Systäm vedenö jeslö byl v celä republice shodné. Tuto jednotnost zajiáóovaly praktickä seminåüe, kterä se dñlaly ve váech jeslöch. Na seminåüöch sestry s dñtmi püedvådñly nacviäenä véchovnä Äinnosti. ZÅporem byl vñtáö kolektiv dñtö, nözké vñk dötñte püi nåstupu do jeslö a pracovnö doba rodiäâ (Äasto jià od áesti hodin). PozdÑji doálo k postupném zmñnåm v dobñ, po kterou byla matkåm vyplåcena penñàitå podpora v mateüstvö. A tak mohly bét matky s dñtmi na placenä mateüskä dovolenä nejprve do dvou let vñku dötñte, pozdñji do tüö let. 3.2 SouéasnÇ jesle Po roce 1989 se zmñnilo spoleäenskä klima a doálo k zåsadnöm zmñnåm. VÉchova dötñte mimo rodinu püestala bét tak véznamnñ podporovåna a poplatek za jesle a mateüskä ákolky se znatelnñ zvéáil. Byl kladen dâraz na rodinu, na vztah matky 44 NOVíK, T. Sourozeneckâ vztahy. s KOLíìOVí, J. KlÇÉ k jeslçm s

19 s dötñtem, zdârazåovån véznam prvnöch tüö let vñku dötñte pro vznik vazby na matku, nåslednñ bylo umoànñno prodlouàenö mateüskä dovolenä na ÄtyÜi roky. ZaÄal se sniàovat zåjem o umöstñnö dñtö do jeslö. PoÄet zavedenéch jeslö rok od roku klesal aà na souäasné poäet 49 zaüözenö v celä ÇR. Mimo tento poäet vznikajö v souäasnosti takä soukromä jesle nebo jinä formy hlödånö. Tyto sluàby vñtáinou nedosahujö odbornä çrovnñ bévaléch ståtnöch jeslö. Ty majö véhodu, àe z doby minulä ÄerpajÖ zabñhlä véchovnä reàimy a läty vyzkouáenou a propracovanou praxi. Jesle se snaàö dñti rozvöjet a mimo klasickéch véchov, kterä püejaly od jeslö z dob minuléch, se nabödka rozáiüuje o jazykovou véchovu, keramickä pråce a daláö programy. Doálo ale ke zmenáenö kolektivu dñtö a dñti tak majö moànost läpe se poznat. Jesle jsou zatöm ståle vedeny jako zdravotnickå zaüözenö, ale jià do nich nedochåzö dñtské läkaü. RodiÄe si mohou sami zvolit nejen dälku rodiäovskä dovolenä, ale takä formu pääe o dötñ a vñk, kdy dötñ zaäne jesle navátñvovat. ZajÖmavÉ je nåzor Üeditele Zdravotnickäho zaüözenö Jana Schneidera.,,Podle mñ by nejäistáö bylo, kdyby kaàdé rodiä, které nemâàe nebo se nechce od uräitäho vñku starat o svä dötñ permanentnñ, dostal püöspñvek na pääi a bylo by ÄistÑ na nñm, jak se rozhodne tento püöspñvek vyuàöt. Jestli se rozhodne tento püöspñvek vyuàöt na to, aby si zaplatil châvu, nebo jestli ho då babiäce na püilepáenou k dâchodu, jestli z toho zaplatö au-pairku, nebo jestli z toho zaplatö jesle. Tento systäm funguje jià v nñkolika zemöch Evropy, napüöklad ve Francii, a myslöm si, àe dobüe.ê 46,,V Çeskä republice je v souäasnä dobñ umöstñno v jeslöch zhruba 1% dñtö, protoàe kapacity jeslö nejsou vyááö. K nevyuàövånö jeslö dochåzö patrnñ z toho dâvodu, àe rodiäe, kteüö v nich umöstö dötñ vöce neà pñt kråt za mñsöc, ztråcö rodiäovské püöspñvek (v hodnotñ KÄ/mÑsÖÄnÑ) a za jesle platö nñkolikanåsobnñ vyááö ÄÅstku neà za mateüskou ákolu.ê 47 V souäasnä dobñ si mohou rodiäe dovolit püiväst dötñ bñhem dne do jeslö kdykoliv, vñtáinou je to kolem osmä hodiny, a dñti si Äasto vyzvedåvajö jià po spanö kolem druhä aà tüetö hodiny, dñti stråvö v jeslöch pouze nezbytnñ dlouhou dobu. RodiÄe se jim mohou ve zbévajöcöm Äase dostateänñ vñnovat. Velmi zåleàö na postoji matky, dötñ odråàö psychickä rozpoloàenö matky. Kdyà je matka çzkostnå, je çzkostnä i dötñ a jeho adaptace proböhå hâüe a deláö dobu. Sebejistä a spokojenä matky majö spokojenä a sebejistä dñti, je vytvoüena dostateänñ jistå vazba mezi matkou a dötñtem. 3.3 Jesle v èeskçch BudÉjovicÑch V ÇeskÉch BudÑjovicÖch v souäasnä dobñ fungujö dvoje jesle. Tyto jesle patüö do organizace JeslovÅ a azylovå zaüözenö v ÇeskÉch BudÑjovicÖch. ZÜizovatelem täto püöspñvkovä organizace je StatutÅrnÖ mñsto Çeskä BudÑjovice. HlavnÖm çäelem jeslö je poskytovånö véchovnä pääe dñtem do tüö let vñku. V pääi o malä dñti må toto zaüözenö jià dlouholetou tradici. Poskytovanä sluàby pro rodiäe s dñtmi jsou trojöho typu. V jeslöch mâàe bét dötñ umöstñno trvale, pokud oba jeho rodiäe chodö do zamñstnånö Äi pokud je jeden z rodiäâ zamñstnån a druhé je na rodiäovskä dovolenä s druhém dötñtem nebo je dlouhodobñ nemocné. RodiÄe, kteüö do pråce nechodö a ÄerpajÖ rodiäovskou dovolenou, mohou vyuàöt pravidelnéch pñtidennöch jeslö, nepravidelnéch jeslö a odpolednö hlödacö sluàby. Ve véjimeänéch püöpadech mâàe jesle navátñvovat dötñ do ÄtyÜ let. 46 KOLíìOVí, J. KlÇÉ k jeslçm. s BRITSKõ LISTY. CÇlem nenç do jeslç hnüt rodiée, kteáç nemajç züjem jçt do prüce.. 19

20 4 VÜZKUM 4.1 CÑl pozorovänñ CÖlem pozorovånö bylo zjistit, jak se rozvöjejö schopnosti dñtö v jeslöch püi véchovnéch zamñstnånöch a volnä hüe. Sledovala jsem jednak posun ve vévoji jednotlivéch dñtö, ale täà jsem porovnåvala rozdöly mezi jednotlivémi skupinami. 4.2 Popis sledovançho souboru détñ Pracovala jsem se skupinkou devöti dñtö z jednoho oddñlenö jeslö. V dobñ mäho pozorovånö byly dñti ve vñku od dvaceti sedmi mñsöcâ do tüiceti ÄtyÜ mñsöcâ. DÑti jsem rozdñlila na tüi skupiny. Ve skupiné é. 1 byli dva chlapci a jedna dövka. VÑk dñtö na zaäåtku pozorovånö (v ÜÖjnu) byl tüicet jeden mñsöc. Tyto dñti dochåzely do jeslö jià nejmänñ sedm mñsöcâ. RM, dñvka Nastupovala ve vñku osmnåcti mñsöcâ. ZvykÅnÖ u nö proböhalo bez problämâ. Byla uà zvyklå na pääi jinéch osob, düöve ji hlödaly i châvy. PÜi püechodu do jeslö vâbec neplakala. Sourozence nemå. FT, chlapec Nastoupil do jeslö ve vñku dvaceti mñsöcâ. Sourozence nemå. PÜi nåstupu do jeslö vâbec neplakal. Krizi möval kolem desåtä hodiny, kdy ståle dokola opakoval,,måma, måma,ê ale neplakal. PD, chlapec Nastoupil ve vñku dvaceti mñsöcâ. MÅ staráöho bratra. PÜi nåstupu do jeslö neplakal, hned se zapojil do dennöho reàimu oddñlenö. Ve skupiné é. 2 byli jeden chlapec a dvñ dövky. VÑk dñtö na zaäåtku pozorovånö (v ÜÖjnu) byl dvacet sedm mñsöcâ. DÑti navátñvovaly jesle tüi mñsöce. PK, dñvka Nastoupila do jeslö ve vñku dvaceti ÄtyÜ mñsöcâ. Sourozence nemå. Adaptace byla pozvolnå. RÅno püi püöchodu s matkou plakala. PÜes den byla usmñvavå. Kontakt s dñtmi se snaàila navåzat püåtelském áirokém çsmñvem a poáóuchovånöm dñtö. PM, chlapec Nastoupil k trvalä dochåzce do jeslö ve vñku dvaceti ÄtyÜ mñsöcâ. MÅ staráö sestru. Adaptace byla postupnå, trvala tüi tédny. HE, dñvka VÑk püi nåstupu do jeslö byl dvacet ÄtyÜi mñsöcâ. Sourozence nemå. V prâbñhu adaptace byla Äasto nemocnå. Z domova si nosila panenku a lahviäku na pitö, kterä musela möt ståle püi sobñ. Adaptace byla postupnå. V jeslöch zpoäåtku nechtñla vâbec nic jöst. Za téden se situace urovnala a dövenka zaäala postupnñ jöst jeslovou stravu. Ve skupiné é. 3 byli dva chlapci a jedna dövka. VÑk dñtö na zaäåtku pozorovånö (v ÜÖjnu) byl tüicet jeden mñsöc. CelÅ tato skupina chodila do jeslö zatöm pouze jeden mñsöc. Tyto dñti mñly jià v ÜÖjnu za sebou çspñánou adaptaci na reàim jeslö. KA, chlapec Do jeslö nastoupil ve vñku tüiceti mñsöcâ. MÅ staráö sestru. Chlapec si na jesle zvykl velmi rychle, tämñü vâbec neplakal. KM, chlapec VÑk püi nåstupu do jeslö byl tüicet jeden mñsöc. Sourozence nemå. Na pobyt v jeslöch si zvykal bez vñtáöch problämâ. Adaptace mu trvala asi jeden téden. 20

21 SA, dñvka VÑk püi nåstupu do jeslö byl tüicet jeden mñsöc.. Sourozence nemå. Adaptace u nö proböhala velmi pomalu a s problämy, celé proces trval tüi tédny. DÑti ze váech zahrnutéch skupin àijö v çplnéch rodinåch. V kaàdä skupinñ je jeden chlapec, které må staráöho sourozence. StaráÖho sourozence majö tedy tüi dñti, kdeàto áest dñtö dosud sourozence nemå. 4.3 Popis sledovançho proståedñ VÉzkum jsem provådñla v jeslöch E. Pittera v ÇeskÉch BudÑjovicÖch. Jesle leàö ve stüedu mñsta a cesta rodiäâ s dötñtem do jeslö trvå prâmñrnñ tüicet minut. DÑti v jeslöch stråvö prâmñrnñ áest hodin dennñ. Jesle E. Pittera poskytujö sluàby dñtem od áesti mñsöcâ do tüö let. ZaÜÖzenÖ må ÄtyÜi oddñlenö a dñti jsou rozdñleny na oddñlenö podle vñku. Skupiny dñtö na oddñlenöch jsou malä a pracujö s nimi vàdy dvñ zdravotnö sestry, kterä o dñtech vedou podrobnou zdravotnö dokumentaci a çzce spolupracujö s rodiäi. CelkovÅ kapacita jeslö je ÄtyÜicet pñt möst. ZÅkladnÖ rozdñlenö dñtö na jednotlivå oddñlenö se provådö vàdy v zåüö, ale nenö fixnö na celé rok. V jeslöch totià nenö püesnñ uräen termön zåpisu a dñti jsou püijömåny prâbñànñ podle toho, kdy jejich rodiäe potüebujö nastoupit do zamñstnånö. Proto jsou ståvajöcö dñti na oddñlenöch bñhem roku podle potüeb rodiäâ doplåovåny novémi dñtmi. A naopak dñti, kterä dosåhnou vñku tüö let, odchåzejö do ákolky. Na zaäåtku zåüö jsem zhodnotila sloàenö dñtö na váech ÄtyÜech oddñlenöch a podle püedpoklådanä stability a velikosti skupiny jsem zvolila oddñlenö, kterä budu sledovat. Ve vñkovä hranici, kterou jsem se zabévala, püipadå sedm dñtö na jednu sestru. Pobyt v jeslöch proböhå podle ståläho dennöho reàimu, kterämu jsem musela svâj vézkum püizpâsobit, abych dñti nijak nepüöznivñ neovlivåovala, protoàe jsou jeátñ velmi malä a tñàko si zvykajö na jakäkoliv zmñny. Z tohoto dâvodu jsem takä pozorovånö zaäala realizovat aà v ÜÖjnu, aby dñti byly jià alespoå do uräitä möry adaptovåny na novä prostüedö DennÑ reêim jeslñ RÅno od 6.00 do 8.00 hodin proböhå püöjem dñtö, rodiäe je püedåvajö zdravotnöm sestråm. Po osmä hodinñ nåsleduje rannö rozcviäka a potä svaäinka. Od 8.30 do hodin naståvå Äas na véchovu. Od do11.00 hodin si dñti hrajö venku. Od hodin je püöprava na obñd, nåsleduje obñd a potä odpolednö spånek, které trvå do hodin. Po odpolednö svaäinñ si dñti volnñ hrajö a postupnñ, jak si pro nñ püichåzejö rodiäe, opouátñjö jesle. 4.4 VçzkumnÇ otäzky VynikajÑ déti z prvnñ skupiny ve vëech ÅÑzençch vçchoväch? Je u détñ ze tåetñ skupiny nejlçpe vidét vçvojovç posun v osobnñm rozvoji ve vëech ÅÑzençch vçchoväch? 21

22 4.5 Metodika vçzkumu Jako metodu nejvhodnñjáö pro svâj vézkum jsem zvolila pozorovånö. PozorovÅnÖ probñhlo dva tédny v ÜÖjnu a dva tédny v lednu, abych mñla moànost porovnat dosaàenä vésledky z hlediska Äasoväho i vévojoväho posunu. Dobu pozorovånö jsem co nejvöce püizpâsobila Äasovämu harmonogramu oddñlenö, abych dñti nevystavovala zbyteänämu stresu. VÉchovy proböhajö vàdy v dopolednöch hodinåch, v Äase od 8.30 do hodin. V täto dobñ jsou jià v jeslöch püötomny váechny dñti a program tudöà nenö naruáovån püöchodem rodiäâ ani daláöch dñtö. Na viditelnä projevy dötñte samozüejmñ mâàe takä pâsobit Üada vedlejáöch faktorâ, z nichà ováem pouze nñkterä lze jednoznaänñ rozpoznat (napü. dötñ nñco bolö, reakce dötñte ovlivnila rannö hådka rodiäâ, dötñ se dobüe nevyspalo, nemå nåladu atd.). Jeho sledovatelné projev proto mâàe bét v mñüitelnäm dni nebo obdobö netypické. VÉvoj dötñte takä vàdy neproböhå lineårnñ, ale ÄastÑji spöáe ve skocöch nebo mâàe dokonce kolösat. Váech tñchto faktorâ si váömåm püi sväm pozorovånö. DÖky tomu, àe se sledovanémi dñtmi pracuji dennñ, mohu obvykle posoudit, zda dötñ v danäm dni reaguje pro nñj typicky nebo zda je jeho projev netypické, nñjakém zpâsobem odliáné od jeho bñànäho standardu. TÉlesnou vçchovu jsem se mñla moànost zabévat dennñ püi rannöm cviäenö od 8.00 do 8.15 hodin, a v püöpadñ hudebnñ pohyboväho celku ve Ätvrtek v dobñ od 9.30 do 9.45 hodin. Rozumovou vçchovu jsem s dñtmi absolvovala v prvnöm tédnu pozorovånö v pondñlö, ve stüedu a v påtek vàdy v Äase od 8.30 do hodin. PracovnÑ vçchovu jsem s dñtmi provådñla ve druhäm tédnu pozorovånö v pondñlö, ve stüedu a v påtek vàdy v Äase od 8.30 do hodin. Volnou hru jsem pozorovala v rannöch hodinåch od 6.00 do 8.00 hodin v pondñlö, ve stüedu a v påtek a nåsledujöcö téden v odpolednöch hodinåch v Äase od do16.00 hodin v pondñlö, ve stüedu a v påtek SledovanÇ ÅÑzenÇ vçchovy a volnä hra VÉchova proböhå buï s kaàdém dötñtem jednotlivñ nebo v menáö skupince. Toto rozhodnutö zåleàö na nåroänosti véchovy a zkuáenostech sestry, kterå véchovu vede. DâleàitÅ je takä jejö znalost dñtö, se kterémi bude pracovat. Skupinky dñtö jsou zåmñrnñ tvoüeny tak, aby v nich byly dñti spolupracujöcö a komunikativnö, ale rovnñà dñti nespolupracujöcö Äi ty, kterä jeátñ tolik nehovoüö. DÑti dobüe reagujö na nåpodobu a rådy opakujö po sobñ. U kaàdä véchovy, kterou sleduji ve sväm pozorovånö, jsem uvedla püöklad véchovy a postup, jakém véchova proböhå. V kaàdä jednotlivä véchovñ jsem si zvolila kritäria, podle kteréch sleduji vévoj dötñte. Tato kritäria jsem uräila podle püedpoklådanäho vévoje dñtö v uräitäm vñku, vyvozenäho z literatury, zabévajöcö se danou problematikou, püedeváöm z VÉvojovä psychologie autorâ Langmeiera a KrejÄÖÜovä a. Jednotlivä kategorie tu charakterizujö, do jakä möry si dötñ osvojilo znalost nebo cvik TÉlesnÄ vçchova TÑlesnou véchovu zaäleåujeme v prâbñhu dne hned nñkolikråt. RÅno püed svaäinkou je kråtkä rannö cviäenö, bñhem dne lze zaüadit tñlovéchovné celek nebo hudebnñ pohybovou véchovu. TÑlesnÅ véchova je zamñüena na procviäenö motorickéch 22