Průmyslové zóny města Ostravy a jejich budoucnost

Transkript

1 Statutární město Ostrava Průmyslové zóny města Ostravy a jejich budoucnost KLUB REGIONALISTŮ Ing. Daniel Adamčík Magistrát města Ostravy Odbor ekonomického rozvoje Oddělení strategických projektů

2 Rozvojová lokalita Mošnov

3 Historie zóny a výhled do budoucna zájem společnosti Hyundai o zónu, na základě vládního usnesení zóna získává statut strategické zóny a její plocha se rozšiřuje na 200ha první tři investoři v zóně Behr, Plakor a Cromodora Wheels příprava rozšířeného území (demolice, sanace) pozemky v zóně získává společnost Free Zone Ostrava v zóně získává pozemky společnost HB Reavis Group CZ, která plánuje přípravu multimodálního logistického centra realizace a dokončení staveb technické infrastruktury, včetně posílení kapacity elektrické energie 2012/ realizace kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava K společnosti umístěné v zóně investovaly nebo oznámily záměr investovat více než 6,5 mld. Kč a vytvořily cca 1414 nových pracovních míst. Investice SMO: 283 mil. Kč / Investice státu cca 793 mil. Kč. (výkupy nemovitostí, technická infrastruktura)

4

5 Multimodální logistické centrum Mošnov

6 Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová - Příprava zóny započala v roce 1999, realizace probíhala v letech Původně byla městem připravena plocha ha, následně území rozšířila společnost CTP Invest o 50ha (celková plocha PZ je 110 ha) - Náklady na přípravu zóny, výkupy pozemků a stavbu potřebné infrastruktury hradilo z převážné části statutární město Ostrava (celkové náklady zhruba 679 mil. Kč, město 560 mil. Kč) - V současné době působí v zóně přes 40 společností - Celkové investice v zóně dosáhly přes 7,7 mld. Kč (k ) - Vytvořeno bylo 6955 nových přímých pracovních míst (k ) - Zóna získala za roky 2004, 2005, 2007 a 2009 ocenění Ministerstva průmyslu a obchodu v soutěži o průmyslovou nemovitost roku (1. a 2. místo pro město Ostravu a 2x1. místo pro CTPark Ostrava) - Další rozšiřování zóny městem bylo zatím odloženo finančně náročné, majetkové problémy, chybí ÚP

7 PZ Hrabová stav

8 PZ Hrabová stav ha

9 Areál Vědecko-technologického parku Ostrava MFB III. MFB IV. MFB II. ELCOM Univerzitní kampus Ingeteam MFB I. IT4Innovation

10 Základní údaje o projektu Rozšíření VTPO Lokalita se nachází v docházkové vzdálenosti stávajícího areálu VŠB-TU, kampusu VŠB a fakultní nemocnice Rozdělení na 3. etapy, realizace dle finančních možností města Celková plocha je cca 26,5 ha, z toho již bylo vykoupeno cca 17,6ha Majetkově sceleno území pro plánovanou 1.etapu (cca 10ha) Náklady SMO na výkupy pozemků dosud byly cca 79 mil. Kč, zbývá zhruba mil. Kč Odhadované náklady na výstavbu technické infrastruktury ve fázi studie jsou cca mil. Kč Předpokládané financování z prostředků MPO/SMO Probíhá změna územního plánu území má být vyčleněno pro vědu a výzkum (změna ÚP v I.pololetí 2012) zde je kladen důraz na maximalizaci ploch zeleně a klidových zón

11 Rozšíření VTPO - vizualizace

12 Rozvojová zóna Hrušov Centrum města 35 ha Dálnice D1

13 Projekt Gravitační odvodnění Hrušova - projekt řeší přípravu technické infrastruktury území, stěžejní částí je navýšení terénu o cca 3,5m (vyrovnání propadu území vlivem důlní činnosti) - V červnu 2010 požádalo SMO o dotaci schválena meziresortní komisí při MPO (přiznaná výše dotace je 1547 mil. Kč) - V současné době je vydáno stanovisko EIA, je zpracována dokumentace pro území rozhodnutí, v nejbližších týdnech bude požádáno o územní rozhodnutí - V platném územím plánu je plocha vymezena pro lehký průmyslu, omezena je podmínkou realizace asanace, která má statut veřejně prospěšné stavby (možnost vyvlastnění pozemků) - Realizace projektu by měla probíhat v letech 2013 až 2014

14 Přehled zón základní údaje Průmyslová zóna/park Investované veřejné zdroje (v Kč) Počet nově vytvořených pracovních míst k Soukromé investované zdroje (mld.kč) Strategická průmyslová zóna Ostrava-Mošnov ,5 Průmyslová zóna Ostrava-Hrabová ,7 Vědecko-technologický park Ostrava Celkem ,2 +

15 Vývoj počtu zaměstnanců v průmyslových zónách * SPZ Ostrava- Mošnov PZ Ostrava- Hrabová SPZ Nošovice VTP Ostrava * K

16 Nezaměstnanost v % Vývoj nezaměstnanosti v Ostravě a HDP v Moravskoslezském kraji v letech 2001 až 2009 HDP v mld. Kč

17 PZI v mld. Kč Přímé zahraniční investice v mld. Kč (kumulativně) y = 10,967x - 17, y = 3,5291x + 19,878 y = 2,7318x + 12, Ostrava 8,02 15,26 19,23 19,20 24,29 41,06 46,91 43,33 87,60 109,31 114,68 121,24 122,21 Brno 15,66 27,01 35,83 41,04 41,25 48,65 52,00 35,99 39,48 41,58 51,25 74,77 75,06 Plzeň 7,41 14,85 20,72 24,56 37,84 38,20 32,94 35,03 36,43 37,84 37,09 46,95 46,97 Poznámka: Data k , absolutní hodnoty. Údaje za rok 2010 zahrnují pouze projekty agentury CzechInvest, celková data za rok 2010 budou k dispozici v březnu Zdroj: ČNB, CzechInvest 17

18 Přínosy a pozitivní hlediska přípravy PZ - Vytváření nových pracovních míst přímých i nepřímých (setrvání obyvatel v regionu, příchod nových) - Růst HDP Ostravy / MSK, zvyšování konkurenceschopnosti - Zánik neefektivních druhů výroby a služeb - Příchod nejnovějších technologií a postupů - Investice šetrné k životnímu prostředí - Dokončení a rozvoj potřebné infrastruktury - Vznik Mezinárodní školy - Zbohatnutí vlastníků půdy - Neekonomické přínosy (nižší kriminalita, gemblerství atd)

19 Negativa vytváření průmyslových zón - Zábor zemědělské půdy, vytváření nových brownfieldů - Růst cen specifických druhů produktů (?) - Nárůst dopravy (?) - Integrace nových kultur, zvyků (?)

20 Klíčová úloha státu při vytváření PZ/SPZ - Stát je či byl hlavní hybnou silou rozvoje průmyslových zón, tzv. servisní organizací je Agentura CzechInvest - Investice do zón pochází téměř výhradně z mimorozpočtových zdrojů (většinou se jedná o příjmy z privatizace) - Hlavním legislativním nástrojem je zákon o investičních pobídkách (č. 72/2000 Sb. v aktuálním znění) - Současná podoba zákona umožňuje podporu především investic s vyšší přidanou hodnotou, např. R&D, případně investice v nejméně rozvinutých regionech či částech ČR - Na špici investic v Evropě, prakticky i světově se ČR pohybovala v letech (např. příchod Hyundai, TPCA atd) - Jednou z prvních podpořených zón v ČR byla zóna v Karviné

21 Současná neutěšená situace co s ní? - Současný poměrně tristní (ve srovnání s vrcholem) stav obsazování státem podpořených PZ/SPZ novými investory je dán několik zásadními zlomy v přístupu státu - r personální změny v nejúspěšnější a nejakceschopnější agentuře pro podporu investic v CEE - r. 2007/2008 v platnost vstupuje novela zákona o IP, chybná reakce na situaci v rámci přístupu dost bylo montoven - r. 2009/2010 příchod/dopady globální ekonomické krize a neschopnost reagovat na vzniklou situaci - r úhrada za vynětí ze ZPF z důvodu ochrany půdy v reakci na solární boom narostla cca 10-20násobně!!! Cena za vynětí v mnoha případech převyšuje cenu samotného pozemku! - Pocit velkého sebeuspokojení ČR a naopak velká aktivita okolních států (Slovensko/Polsko), která systém pobídek ČR de facto okopírovaly, vylepšily a ušily na míru svým silným stránkám - Nová strategie konkurenceschopnosti ČR, jejíž dílčí součástí je rovněž část určená na podporu nových investic - Nejaktuálněji změna zákona o investičních pobídkách (MPO)

22 Zhodnocení efektivnosti vynaložených prostředků - Studie dopadů investice Hyundai na Moravskoslezský kraj (ARR, Berman Group, 07/2007) - Studie ekonomických dopadů realizace strategické průmyslové zóny Triangle (Zahradník, Jedlička 01/2008) - Studie dopadu investičních pobídek (CzechInvest/Delloite, 03/2010) *** Z přislíbených pobídek čerpají reálně investoři mezi 20-40% *** *** Bez pobídek by investovalo jen cca 27% firem *** *** Každá 1 Kč vložená do zón a pobídek investorů se státu vrátila přímo cca 8,65 násobně *** *** Vliv příchodu Hyundai na růst ekonomiky ČR se odhaduje v rozmezí 1-2 procentního bodu po zahájení výroby ***

23 Co nás čeká a nemine??? - Klíčovým faktorem dalšího vývoje bude přístup státu k investičním pobídkám správný mix přilákání montoven a R&D - Rozvoj zón již prakticky dosáhl svého vrcholu před 3-4 lety, strategie dalšího rozvoje, kterou by měl určovat především stát, je však značně nejistá a bez jasného cíle - Nutno zatraktivnit ČR jako sexy lokalitu pro zahraniční i domácí investice, snížit byrokratickou zátěž, podporovat ty subjekty, které přichází do ČR zaměstnávat pracovní sílu a jsou orientovány především na vývoz - Dalšími faktory bude možnost pokračování čerpání státních prostředků pro přípravu zón, změna výše poplatků za vynětí půdy z ZPF - Klíčovým faktorem se ukazuje udržení a rozvoj investic těch společností, které přišly v době největšího boomu na počátku nového tisíciletí

24 Děkuji za pozornost