Obsah Content. Trendy v podnikání vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni TRENDY V PODNIKÁNÍ BUSINESS TRENDS

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obsah Content. Trendy v podnikání vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni TRENDY V PODNIKÁNÍ BUSINESS TRENDS"

Transkript

1 TRENDY V PODNIKÁNÍ BUSINESS TRENDS Obsah Content Michaela Krechovská Editorial...2 Petr Janeček Ohlédnutí za konferencí Trendy v podnikání FINANCE A ÚČETNICTVÍ Jiří Bečica Obce a svěřené daně...4 Zdeněk Hruška, Lilia Dvořáková Sledování evnironmentálních daní v rámci nákladů podnikatelských subjektů Tomáš Rábek, Peter Serenčéš, Mairián Tóth, Zuzana Čierna, Andrea Piterková Veľkosť obhospodarovanej pôdy a finančné ukazovatele v podnikoch poľnohospodárskej prvovýroby na Slovensku Michaela Strzelecká Úskalí aplikace daně z přidané hodnoty u neziskových organizací PODNIKOVÁ EKONOMIKA Petr Fiala, Renata Majovská Modely kontraktů se stochastickou poptávkou Ladislav Lukáš, Jiří Hofman Analýza nesplacených pohledávek pomocí Markovových řetězcků případová studie REGIONÁLNÍ PLÁNOVÁNÍ Jiří Ježek Plánovací kultura v České republice na příkladu strategického plánování měst Jan Kopp Strategické plánování udržitelného rozvoje velkoplošných chráněných území Libor Lněnička Strategický plán = úspěch získávání dotací z EU? Vladimíra Šilhánková, Michael Pondělíček Strategické plány měst ve stínu klimatické změny Zveřejněné příspěvky byly recenzovány. Příspěvky neprocházejí jazykovou redakcí. Contributions in the journal have been reviewed but not edited. Klíčová slova Key words: Podniková ekonomika Business Economics Management Management Marketing Marketing Finance a účetnictví Finance and Accounting Trendy v podnikání Business Trends 4/2014 1

2 ÚVOD Vážení čtenáři, právě otevíráte další číslo vědeckého recenzovaného časopisu Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni Trendy v podnikání. Příspěvky v tomto čísle pochází ze stejnojmenné mezinárodní vědecké konference pořádané každoročně Fakultou ekonomickou v měsíci listopadu. Letos se jedná již o čtvrtý ročník konference, na které její účastníci prezentovali výsledky své vědecké a odborné práce a hojně diskutovali aktuální témata z oblasti marketingu a managementu v podnikové teorii i praxi, využití kvantitativních metod pro efektivní podnikové řízení, strategického plánování na úrovni měst a regionů, jakož i vztahy teorie a praxe. Na management organizací, ale i veřejnoprávních subjektů jsou v současném dynamickém globálním prostředí plném nejistot a změn kladeny stále větší nároky. Úspěšné budoucí směřování organizace, dosažení konkurenční výhody, efektivnost či zvyšování výkonnosti se stává úkolem strategického řízení, které je v rukou nejvyššího managementu. Důraz na strategický přístup a jeho nezastupitelnou roli je patrný z příspěvků řady autorů jak v oblasti podnikového řízení, tak v oblasti hospodaření měst, obcí či regionů a jejich plánování. Subjekty přitom mají na paměti nové koncepce a přístupy, které se postupně v posledních letech s vývojem společnosti a nového poznání rozvíjejí. Zabývají se proto nejen svými ekonomickými výsledky, ale zároveň otázkami udržitelného rozvoje, společenské odpovědnosti firem a environmentálními aspekty své činnosti ve snaze o dosažení lepší (socio)ekonomické budoucnosti. Toto číslo je díky výběru z konferenčních příspěvků opravdu velmi různorodé. Proto doufám, že zde naleznete zajímavá témata, která Vás budou moci obohatit o poznatky o nových a inovativních postupech, vývoji nových metod, inovaci různých aplikačních postupů, ukáží poslední trendy v podnikové ekonomice, managementu, marketingu, financích a účetnictví či managementu měst a regionů a stanou se tak pro Vás možnou budoucí inspirací. Za redakční radu Michaela Krechovská 2 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

3 OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ TRENDY V PODNIKÁNÍ 2014 Vážení čtenáři, v letošním roce byl uskutečněn již čtvrtý ročník mezinárodní vědecké konference Trendy v podnikání. Konferenci pořádá již tradičně Fakulta ekonomická Západočeské Univerzity v Plzni pod záštitou děkana fakulty pana doc. Dr. Ing. Miroslava Plevného. Konference se konala v termínu listopadu Z vybraných příspěvků byla sestavena tři konferenční čísla časopisu Trendy v podnikání, z nichž jedno právě držíte v ruce. Účastníci konference měli možnost prezentovat své příspěvky ve čtyřech odborných sekcích, jejichž témata byla následující: 1. Marketing a management v aktuální podnikové teorii a praxi, 2. Využití kvantitativních metod v ekonomickém a finančním řízení, 3. Strategické plánování pro města a regiony, 4. Vztah teorie a praxe v současném vysokém školství. Byli jsme potěšeni, že se na konferenci přihlásilo velké množstvní účastníků z tuzemska, ale také ze Slovenska, Polska, Srbska, Německa a Ruska. Nejvíce příspěvků bylo přihlášeno do sekce 1. Marketing a management v aktuální podnikové teorii a praxi. Účastníci si mohli vyzkoušet i moderní formu sdílení znalostí prostřednictvím sekce 4. Vztah teorie a praxe v současném vysokém školství, která probíhala formou panelové diskuze. Konference nabídla také možnost prezentování výsledků vědeckého bádání mladých vědeckých pracovníků, kteří tak měli možnost vyzkoušet si své prezentační dovednosti. Letošní ročník konference zaznamenal drobnou změnu v místě konání. Pro sdílení myšlenek a vědeckých poznatků byly pro letošní ročník vybrány konferenční prostory SECESE Plzeňského pivovaru Prazdroj. Realizace čtvrtého ročníku konference byla umožněna díky finanční podpoře z projektů OP VK, TAČR, ZČU (grant na podporu studentských vědeckých konferencí) a dalších zdrojů Fakulty ekonomické ZČU. Děkujeme všem účastníkům za zaslané příspěvky. Doufáme, že konference napomohla k vzájemnému transferu poznatků a umožnila vytvořit nové vazby mezi vědeckými pracovníky a podpořila vznik nových myšlenek. Budeme se těšit na další setkání s Vámi na příštím ročníku konference. Trendy v podnikání. Za organizační tým Petr Janeček Trendy v podnikání Business Trends 4/2014 3

4 OBCE A SVĚŘENÉ DANĚ Jiří Bečica ÚVOD Českou republiku charakterizuje velmi rozdrobená sídelní struktura vyznačující se velkým počtem zejména malých obcí (do tis. obyvatel). Ze zákona má každá obec povinnost hospodařit podle svého rozpočtu a zabezpečit pro své obyvatele určitou úroveň veřejných statků. K tomu, aby toho byly obce schopny, mají mimo jiné možnost ovlivňovat výši jim svěřených daní. Svěřenou daní je v rozpočtech obcí např. daň z příjmů právnických osob, pokud je právnickou osobou sama obec a výnos z různých druhů poplatků (správních, místních a poplatků spojených s životním prostředím). Vzhledem k tomu, že výčet správních poplatků je pro všechny obce stejný (stejně jako ceník upravující výši správních poplatků) a místní poplatky, stejně jako poplatky spojené s životním prostředím, jsou ve většině obcí z hlediska svého výnosu zanedbatelné, zůstává obcím možnost zásadním způsobem ovlivnit výši svěřených daní pouze u daně z nemovitých věcí, dříve daně z nemovitostí, u které mohou vstupovat do konstrukce daně pomocí různých koeficientů, např. koeficientu velikosti obce nebo místního koeficientu podle 12 zákona č. 338/1992 Sb., na základě zastupitelstvem přijaté obecně závazné vyhlášky. Role daně z nemovitých věcí je v ČR příjmem rozpočtů obcí dle zákona č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní, stejně jako ve většině zemí Evropy. Obecně se dá říci, že v téměř každé evropské zemi, mohou obce, jakožto jednotky územní samosprávy určitým způsobem zasahovat do konstrukce daně z nemovitostí (daně z pozemků a daně ze staveb), neboť tato je zpravidla příjmem jejich rozpočtu. Výjimku mezi Evropskými státy tvoří Belgie, kde je daň z nemovitostí příjmem rozpočtu státu a Francie, Irsko, Rakousko a Velká Británie, kde je výnos daně z nemovitostí částečně příjmem do rozpočtu obcí a částečně do rozpočtu státu nebo federace (Radvan, 2006, 26). Postavení obcí prošlo v rámci 20. stol. v České republice, stejně jako i v jiných státech Evropy a světa řadou změn, od extrémně centralizačních tendencí s omezováním samosprávného postavení a autonomie (na území ČR zejména v 70 a 80. letech 20. století, kdy nelze hovořit o jakýchkoli pravomocech obcí v oblasti ovlivňování daňových příjmů) až po opačně, silně decentralizační tendence s výraznou autonomií a decentralizací, zejména od 90 let 20. stol. (Peková, 2008, 390). Změnou zákona u daně z nemovitých věcí v roce 2008, s platností od roku 2009, došlo k zásadní změně v možnosti volených orgánů obcí (zastupitelstev) ovlivnit výši daně z nemovitosti, pomocí přijetí obecně závazné vyhlášky, která umožňuje zavést místní koeficient a zvýšit tak výnos této daně pro obecní rozpočet na max. pětinásobek zákonem stanoveného výpočtu. Tuto změnu umožnila novela zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů v části páté, kterou se mění zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí. Touto změnou došlo k významnému posílení rozhodovacích pravomocí volených zástupců nižších (územních) úrovní vlády, jakožto možnosti ovlivnit objem finančních prostředků, které přijdou do rozpočtu obce. (Sedmihradská, 2013) V klasické teorii se problematikou výběru a přerozdělování daní na různých úrovních vlády (v ČR úroveň státu, krajů a obcí) zabývá fiskální federalismus. Existuje velké množství autorů, kteří se teorií fiskálního federalismu zabývali ve svých pracích, čemuž odpovídají i různé přístupy a definice. Mezi prvními ekonomy, zabývajícími se touto oblastí v zahraniční literatuře, byli manželé Musgraveovi, kteří chápou fiskální federalismus jako systém, jehož účelem je umožnit různým skupinám žijícím v různých státech vyjádřit různé preference ohledně veřejných statků, což nutně vede 4 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

5 k rozdílům v úrovni zdanění a veřejných služeb, které jsou poskytovány obyvatelům na daném území (Musgrave, Musgraveová, 1994). Z českých autorů pak např. Peková uvádí, že fiskální federalismus se zabývá mimo jiné i teoretickým zdůvodněním optimálního přiřazení veřejných příjmů a veřejných výdajů rozpočtům jednotlivých vládních úrovní, včetně optimalizace finančních vztahů mezi nimi v praktické rozpočtové politice s cílem zvýšit alokační efektivnost (Peková, 2008, 390). Vzhledem k tomu, že současná daň z nemovitých věcí a její výnos je v plné výši určen do rozpočtu obce, ve které se zdaňovaná nemovitost nachází, je cílem příspěvku zhodnotit roli daně z nemovitosti v rozpočtech obcí v letech a ukázat přístup volených orgánů obcí k možnosti zavést místní koeficient. Dílčím cílem je ukázat stav zavedení místního koeficientu u obcí dle krajů ČR pro rok SVĚŘENÉ A SDÍLENÉ DANĚ V ROZPOČTECH OBCÍ Rozpočty obcí by z dlouhodobého hlediska měly být vyrovnané, což samo o sobě předpokládá možnost ovlivnit výši finančních zdrojů do rozpočtů obcí volenými orgány a jejich různorodost. Zdroje obcí by měly být natolik různorodé a pružné, aby příjmy z těchto zdrojů odpovídaly skutečnému vývoji nákladů na plnění úkolů, které je potřeba na místní úrovni zabezpečit. K tomu by měly sloužit daně svěřené, neboť daně sdílené (DPPO, DPFO, DPH) jsou do obecních rozpočtů přerozděleny na základě zákona o rozpočtovém určení daní, tedy jakákoli změna není pružná, neboť podléhá legislativnímu procesu a shoda napříč politickými stranami se jen velmi těžce hledá, navíc do tohoto rozhodování vstupují protichůdné zájmy různě velkých kategorií obcí, které prosazují své zájmy. Rozdělení příjmů v rozpočtech obcí na daně svěřené a sdílené v letech uvádí tabulka číslo jedna, ve které je rovněž uvedena výše daně z nemovitostí, která je z pohledu zastupitelstev obcí, co do své výše, jednoduše ovlivnitelná pomocí již zmíněných koeficientů, zejména místního koeficientu. Tab. 1: Výnos svěřených a sdílených daní na příjmech rozpočtů obcí v letech výnos z daně svěřené výnos z daně sdílené Celkem Celke z toho daň Rok mld. m mld. % z nemovitostí % mld. Kč % Kč Kč mld. Kč % ,4 12 5, , , ,7 14 6, , , ,4 14 8, , , ,5 14 8, , , ,7 16 9, , ,6 100 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat České daňové správy Možnost ovlivňovat výši obecního rozpočtu, je důležitá hlavně z důvodů pokrytí všech výdajů obcí a také z již zmíněného důvodu celkové vyrovnanosti hospodaření obce. Vychází se z předpokladu, že by obce měly mít ekonomickou autonomii při rozhodování, která je ve prospěch obcí zakotvena v Ústavě České republiky, kde je řečeno: Místní společenství mají v rámci hospodářské politiky státu právo na přiměřené vlastní finanční zdroje, se kterými mohou v rámci svých pravomocí volně nakládat. Příjmy obce jsou vymezeny příslušnými zákony (zákon o obcích, zákon o rozpočtovém určení daní a další) a rovněž jsou garantovány předpisy Evropskými, konkrétně, Evropskou chartou územní samosprávy. Z tabulky číslo jedna je zřejmé, že ekonomická autonomie obcí v ČR není vzhledem k výši svěřených daní velká, neboť výnos z daní Trendy v podnikání Business Trends 4/2014 5

6 sdílených (daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty) nedokážou obce ve své podstatě ovlivnit, vzhledem k tomu, že tyto daně jsou přerozdělovány dle pravidel zákona o RUD. V období let tvoří sdílené daně v průměru 86 % daňových příjmů rozpočtů obcí. Vzhledem k legislativním změnám, které proběhly v uvedeném období u daně z nemovitostí, se ale postupně snižuje hodnota přerozdělovaných prostředků, což zvyšuje výnosy ze svěřených daní o 4 % na 16 % v roce 2012 z původních 12 % v roce Role daně z nemovitostí na svěřených daních se z původních 28 % v roce 2008 skokově zvýšila až na 43 % v roce 2010 a od tohoto roku si udržuje cca 40%ní podíl na výnosu svěřených daní. Jak už bylo uvedeno výše, zastupitelstvo obce může svým rozhodnutím přímo ovlivnit výši výnosu z daně z nemovitostí a zajistit si tak prostředky do obecního rozpočtu. Využitím této možnosti se daň z nemovitostí může stát nejen stálým, ale i jistým příjmem obecního rozpočtu, zároveň také fiskálním nástrojem komunální politiky. Sedmihradská (2013) ukazuje na dopad zvýšené daňové autonomie na daňové příjmy. V tabulce číslo dvě je uveden výnos daně z nemovitostí a její podíl na daňových a celkových příjmech v rozpočtech obcí. Tab. 2: Výnos daně z nemovitostí v rozpočtech obcí v letech Daň/rok Výnos daně z nemovitostí v mld. Kč 5,2 6,4 8,7 8,6 9,5 Daňové příjmy obcí celkem v mld. Kč 154,4 136,6 142,9 141,9 145,5 Podíl na daňových příjmech obcí 3,3 4,6 6,1 6,1 6,6 v % Celkové příjmy obcí v mld. Kč 272,9 264,9 288,1 274,1 246,6 Podíl na celkových příjmech obcí v % 1,9 2,4 3,0 3,1 3,9 Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí ČR Z tabulky číslo dvě je patrné, že výnos daně z nemovitostí v posledních pěti letech vzrostl o cca 4,5 mld. Kč na 9,6 mld. Kč a tato daň se podílí na daňových příjmech obcí 6,6 % v roce 2012, kdy se zvedla o dvojnásobek z původních 3,3 % v roce Na celkových příjmech obcí se daň z nemovitostí podílí necelými 4 % v roce 2012 a i zde je patrný nárůst o dvojnásobek stavu z roku SÍDLA A MÍSTNÍ KOEFICIENT DANĚ Z NEMOVITOSTÍ Pro účely této části příspěvku budou obce, městyse, města a statutární města, pokud se o nich bude hovořit jako o celku, nazývány pojmem sídlo, aby nedocházelo k záměně v případech, kdy se bude hovořit o jednotkách používajících označení obec a nebudou zde zahrnuty městyse, města a statutární města. Tab. 3: Vývoj užití místního koeficientu daně z nemovitostí u sídel Rok Počet sídel se zavedeným místním koeficientem % vyjádřeni 0 % 6 % 5 % 5 % 6 % 8 % 8 % Počet sídel s nezavedeným koeficientem Celkový počet sídel Zavedení místního koeficientu dle 12 zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí je závislé na rozhodnutí volených zástupců. Poprvé byla Zdroj: Vlastní zpracování dle dat Ministerstva financí ČR možnost zavést místní koeficient dána zastupitelstvům sídel v roce 2008 s působností od roku V tabulce číslo tři je vidět 6 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

7 postupně rostoucí počet sídel, které přistoupily k zavedení místního koeficientu na dvojnásobek, třínásobek, čtyřnásobek nebo maximálně pětinásobek zákonem stanoveného výpočtu daně z nemovitostí. Zavedení místního koeficientu u daně z nemovitostí pro rok 2009 užilo celkem 389 sídel. V roce 2010 došlo změnou zákona u všech sídel ke zvýšení základních sazeb daně z nemovitostí, na což některé z nich zareagovaly snížením nebo zrušením místního koeficientu. V následujících letech však počet sídel, které se rozhodly místní koeficient zavést, roste a v roce 2014 již přesáhl počet 500, což odpovídá 8 % z celkového počtu. Lze tedy konstatovat, že využití místního koeficientu se pro řadu sídel stává atraktivní a relativně jednoduchou záležitostí, jak zajistit chybějící finanční prostředky do svého rozpočtu. Tabulka číslo čtyři ukazuje počet obcí, městysů, měst a statutárních měst v jednotlivých krajích ČR v roce 2014, které mají zaveden místní koeficient vyšší než jedna. V tabulce nejsou uvedeny vojenské újezdy, kterých je na území ČR celkem 5, ale v ani jednom není zaveden místní koeficient daně z nemovitosti vyšší, než je stanoveno v zákoně o dani z nemovitosti. Tabulka obsahuje všechny kraje ČR, vyjma hlavního města Prahy. U krajů je uveden celkový počet sídel spadajících k území příslušného kraje, které jsou dále rozděleny podle toho, jaký titul ze zákona o obcích využívají, tj. zda se jedná o klasickou obec, městys, město nebo statutární město. Ve sloupcích je pak uveden počet jednotek, které zavedly místní koeficient vyšší, než je stanoveno zákonem v základu (tj. koef. 2, 3, 4 a 5), následně jsou z uvedených dat spočítány procentní podíly zastoupení uvedené kategorie v příslušném kraji a také celkově za ČR. Tab. 4: Obce a místní koeficient daně z nemovitých věcí pro rok 2014 Kraj Celkem Obec Městys Město Statutární město Sídel mk % Počet mk % Poč m % Poč mk % Poč m % et k et et k Jihočeský , , Jihomoravský , , Karlovarský , , Vysočina , , Královéhradecký , , Liberecký , , Pardubický , , Plzeňský , , Středočeský , , Ústecký , , Zlínský , , Olomoucký , , Moravskoslezský , , Celkem za ČR , , Zdroj: Vlastní zpracování z dat Českého statistického úřadu a daňové správy Z tabulky číslo čtyři je patrné, že pro rok 2014 má zaveden vyšší místní koeficient než jedna celkem 508 nižších územněsprávních jednotek, což činí 8,1 % celkového počtu ÚSC v ČR. Z uvedeného počtu je 332 obcí, 25 městysů, 140 měst a 11 statutárních měst, což u obcí činí podíl 6,1 %; u městysů 12 %; u měst je to už téměř čtvrtina z celkového počtu a u statutárních měst je to necelá polovina, konkrétně 11 z 25 statutárních měst. Tabulka číslo pět pak ukazuje počet jednotek nesoucích titul obec, městys, město a statutární město v členění dle výše zavedeného místního koeficientu v rámci krajů ČR. Trendy v podnikání Business Trends 4/2014 7

8 Tab. 5: Výše místního koeficientu dle krajů ČR pro rok 2014 Kraj Obec Městys Město St. město Celkem Koeficien Koeficien Koeficient Koeficient t t Sídel Mk % Jihočeský , Jihomoravský , Karlovarský , Vysočina , Královéhradecký , Liberecký , Pardubický , Plzeňský , Středočeský , Ústecký , Zlínský , Olomoucký , Moravskoslezský , Celkem za ČR , Zdroj: Vlastní zpracování Z hlediska přístupu zastupitelstev jednotlivých sídel k zavádění místního koeficientu, v rámci územní příslušnosti sídla ke kraji ČR, panují mezi sídly v jednotlivých krajích značné rozdíly. Nejvíce sídel, které zavedly místní koeficient vyšší než jedna, je lokalizováno v Karlovarském kraji (25 %), následuje kraj Ústecký (15,5 %) a kraj Středočeský (14,9 % celkového počtu sídel). Vyšší než 10 % podíl lze vysledovat ještě u sídel Libereckého a Moravskoslezského kraje. Nejméně sídel zavedlo místní koeficient na území kraje Pardubického (2,4 %) a kraje Vysočina (2,8 % všech sídel kraje). 3. VÝSLEDKY A DISKUSE Daň z nemovitostí nepředstavuje výraznou položku příjmů rozpočtů obcí (cca 4 %) v porovnání s celkovými příjmy obcí, ale je to stabilní položka, se kterou mohou obce každoročně počítat. Zároveň se jedná o daň, která tvoří cca 40%ní podíl výnosu svěřených daní pro obce ČR a jednou z mála položek, které může ovlivnit svým rozhodnutím volené zastupitelstvo schválením obecně závazné vyhlášky. Největší procentuální zastoupení sídel, které v ČR používají titul obec a zavedly místní koeficient vyšší, než jedna, najdeme v krajích Karlovarském (17,4 %), Středočeském (13,5 %), Moravskoslezském (11,3 %) a Ústeckém (10,5 %). Průměr vyšší než je průměr za ČR pak ještě vykazuje kraj Liberecký, ostatní kraje jsou u sídel, používajících titul obec, pod průměrem ČR. Lokalizace městysů, z hlediska územní spádovosti ke krajům, je největší v kraji Libereckém. Místní koeficient vyšší než jedna zde má zavedeno celkem 50 % všech obcí kraje, které používají titul městys. Následuje kraj Ústecký s 30 %, Pardubický a Královehradecký s cca 20%ním zastoupením na úrovni městysů, které zavedly místní koeficient. Naopak ani jeden městys nemá zaveden koeficient v kraji Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a Karlovarském, což je patrně způsobeno nízkým počtem obcí, které mají tento titul na území kraje přidělen. Největší koncentrace měst, které zavedly místní koeficient, se nachází v krajích Karlovarském téměř polovina všech měst, následována krajem Ústeckým, Středočeským a Libereckým s cca třetinovým zastoupením. Méně měst se zavedeným místním koeficientem, než je průměr ČR (24 % celkového počtu všech měst) se nachází v krajích Plzeňském (11 %), 8 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

9 Vysočina (12 %), Pardubickém (14 %), Zlínském (17 %), Jihočeském (19 %) Královéhradeckém (21 %) a Olomouckém (22 %) kraji. Z hlediska statutárních měst, se jejich největší počet nachází v Ústeckém (3) a Moravskoslezském (3) kraji, což je patrně způsobeno vysokou koncentrací měst nad 40. tisíc obyvatel (města statutární) v těchto krajích. Celkem je zde 11 z počtu 26 měst, které mohou na území ČR tento titul používat. Místní koeficient daně z nemovitostí v hodnotě pětinásobku základu dle zákona o dani z nemovitosti využívá celkem 15 obcí ČR a 2 města Boží Dar na Karlovarsku a Černošice v okrese Praha-Západ. Zajímavostí pak je, že celkem 6 obcí, které uplatňují místní koeficient v nejvyšší míře, je v Moravskoslezském kraji, jedná se o hornickou obec Stonava na Karvinsku a dále obce Čeladná, Palkovice, Staré Hamry, Bílá a Žabeň v okrese Frýdek- Místek. Stejný koeficient pak uplatňují ještě obce Temelín a Dukovany, známé svou jadernou elektrárnou a dále obec Bílá Voda na Jesenicku, Hájek na Karlovarsku, Hrušovany na Chomutovsku, Rouchovany v okrese Třebíč, Trnávka na Pardubicku, obec Hulice v okrese Benešov a obec Vlkančice v okrese Praha- Východ. Místní koeficient ve výši čtyřnásobku základu pak uplatňuje 5 obcí v okrese Praha-Východ, konkrétně Čestlice, Kamenice, Kostelec u Křížků, Sulice, Světice a město Mnichovice. Dále pak obec Kobylnice a město Šlapanice v okrese Brno-venkov a obec Lipno nad Vltavou v okrese Český Krumlov. Celkem 26 obcí a měst Středočeského kraje z celkového počtu 54 v celé ČR uplatňuje trojnásobek místního koeficientu. Největším městem je statutární město Hradec Králové a dále např. lázeňská města Jánské Lázně a Klimkovice, dále pak Brandýs nad Orlicí, Abertamy, Klecany, Pyšely, Řevnice, Říčany a Úvaly v okolí Prahy. Koeficient na úrovni dvojnásobku má pak zavedeno celkem 428 územně samosprávných celků, z toho 269 obcí, 126 měst a 23 městysů a 10 statutárních měst, konkrétně se jedná o Frýdek-Místek, Havířov, Opava, Ústí nad Labem, Chomutov, Most, Liberec, Mladá Boleslav, Pardubice, a Karlovy Vary. ZÁVĚR V posledních letech došlo k mnoha úpravám u řady daní, které plynou do rozpočtu obcí. Jednou z daní, která v posledních 5 letech prodělala zásadní změnu, patří i daň z nemovitostí (nově daň z nemovitých věcí), která měla vést k navýšení daňových příjmů do obecních rozpočtů na základě rozhodnutí zastupitelstva obce po přijetí obecně závazné vyhlášky a je v podstatě jedinou svěřenou daní, kterou mohou obce svým rozhodnutím ovlivnit. I přes veškeré změny, byť veskrze pozitivní, nepatří daň z nemovitostí mezi významné zdroje příjmů obcí, zaručuje však poměrně stabilní a jistý příjem do rozpočtu. Podíl výnosu daně z nemovitosti se v letech pohyboval v rozmezí 3,3-6,6 % daňových příjmů a celkový výnos v roce 2012 dosáhl 9,6 mld. Kč, což je cca dvojnásobek stavu v roce Pozitivní zprávou pro rozpočty obcí v ČR je fakt, že celkový výnos daně z nemovitostí má v rámci jednotlivých sledovaných let tendenci neustálého a zároveň stabilního růstu. Jak již bylo výše zmíněno, od roku 2008 je ze zákona o dani z nemovitosti zastupitelstvům obcí v samostatné působnosti umožněno schválit zvýšení místního koeficientu až na pětinásobek zákonem stanoveného výpočtu. Zastupitelstva obcí přistupují k tomuto rozhodnutí jen velmi pomalu, což dokládají čísla, kdy za posledních šest let této možnosti využilo cekem 694 obcí, ale pro rok 2014 má schváleno vyšší koeficient než jedna, jen 508 z celkového počtu 6253 obcí, což činí pouze 8,1 %. Současně je potřeba zdůraznit, že příjmy obcí z daně z nemovitostí v jednotlivých letech neustále rostou, jak dokumentuje tabulka číslo dvě v textu. Podíváme-li se na zavedení místního koeficientu dle toho, jaký titul nižší územní celky ze zákona používají, zjistíme, že zastupitelstva obcí jsou při zavádění místního koeficientu opatrnější než volení zástupci městysů, měst a statutárních měst. Podíl obcí, které mají zaveden místní koeficient, je na úrovni 6,1 % z celkového počtu. Odvážnější v této oblasti Trendy v podnikání Business Trends 4/2014 9

10 jsou zastupitelstva městysů, kde činí podíl 12 %, u měst je podíl 24 % a u statutárních měst této možnosti využívá celkem 11 z 25, což činí 44 %. Z uvedeného výčtu je patrné, že rozhodnutí zavést místní koeficient je daleko častější v obcích s přiděleným titulem městys, město a statutární město, než u klasického názvu obec. Tabulka číslo čtyři uvádí počet jednotlivých obcí, městysů, měst a statutárních měst, které zavedly místní koeficient vyšší než jedna, v rámci územní spádovosti ke krajům, coby vyšším územněsprávním jednotkám. Tabulka číslo pět pak ukazuje rozvrstvení dle zavedeného místního koeficientu u obcí, městysů, měst a statutárních měst dle jednotlivých krajů v rámci ČR pro rok Zhodnocením daně z nemovitostí na celkových příjmech obcí v České republice, vyšla najevo snaha zvýšit působnost obcí a přenést pravomoc k zajištění a ovlivnění části daňových příjmů na obce. Na základě provedených změn v RUD a změně zákona o dani z věci nemovitých se poměr této daně k celkovým příjmům obcí zdvojnásobil. Poměr této daně na celkových příjmech obcí je však stále velmi nízký, přesto všechno však obcím zaručuje stabilní příjmy nezávislé na ekonomické prosperitě státu. Vliv daně z nemovitostí a vliv místního koeficientu je závislý také na možnostech a poměru dalších příjmových složek rozpočtů. Jeho hlavní úlohou je zajištění stabilních příjmů obce. Užití místního koeficientu si stále více nachází oblibu, a zvyšuje se počet obcí, které tuto možnost uplatňují. Nezbývá než doufat, že námi volení zástupci znají dobře všechna pro a proti při rozhodování o zavedení místního koeficientu. Literatura: Czech Statistical Office (2014). Public Database: Municipalities Budgets, Dostupné z: < ulka&childsel0=3&cislotab=fin4010uc_kr&ka pitola_id=24&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktua lizuj=aktualizovat&childsel0=3&pro_4_45=cz>. Česká republika (1992). Zákon č. 338/1992 Sb. ze dne o dani z nemovitých věcí. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 71/1992. Dostupný z: < Česká republika (2007). Zákon č. 261/2007 Sb. ze dne o stabilizaci veřejných rozpočtů. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 85/2000. Dostupný z: < Česká republika (2000). Zákon č. 243/2000 Sb. ze dne o rozpočtovém určení daní. In: Sbírka zákonů České republiky, částka 73/2000. Dostupný z: < European Charter on local-self government. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, Dostupné z: < Finanční správa (2014). Daň z nemovitých věcí v roce Dostupné z: < Musgrave, R. A., & Musgrave, P. B. (1994). Veřejné finance v teorii a praxi. Prague: Management Press. Peková, J. (2008). Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Prague: ASPI. Radvan, M. (2006). Zdanění nemovitostí v Evropě. Prague: LexisNexis CZ. Sedmihradská, L. (2013). Daňová pravomoc obcí u daně z nemovitostí v České republice a na Slovensku. Acta Oeconomica Pragensia, 21(1), Adresa autora (autorů): Ing. Bc. Jiří Bečica, Ph.D. Vysoká škola sociálně správní ICV Havířov, o. p. s. Katedra veřejné ekonomiky a správy Bečica@vsss.cz 10 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

11 MUNICIPALITIES AND ASSIGNED TAXES Jiří Bečica Abstract: The aim of this paper is to evaluate the role assigned and shared taxes in the budgets of municipalities and evaluation approach of city council to introduction local coefficient of the Real estate tax, as it allowed by 12 Act no. 338/1992 Coll. This paper evaluate revenue of Assigned taxes during the years in the Municipal budgets and shows the state of introduction of local coefficient for Real estate tax by municipalities, townships, towns and cities according to territorial jurisdiction of Czech regions. Key words: Assigned taxes, Real estate tax, Municipal budget, Local coefficient JEL Classification: H71 Trendy v podnikání Business Trends 4/

12 SLEDOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DANÍ V RÁMCI NÁKLADŮ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ Zdeněk Hruška, Lilia Dvořáková ÚVOD Environmentální daně by měly působit jako nápravný a zároveň preventivní prostředek pro odstraňování negativních externalit, které nabývají podobu znečišťování životního prostředí. Baranzini (2000) uvádí, že environmentální daně mají přímý a nepřímý efekt. Přímý efekt spočívá v růstu cen škodlivých produktů, což způsobuje změny ve struktuře spotřeby nebo ekologicky efektivní investice. Nepřímý efekt zahrnuje podporu přímého efektu, kdy z výnosů plynoucích z environmentálních daní jsou financovány projekty podporující životní prostředí. Přímý efekt environmentálních daní má dopad na výši cen podnikových vstupů, které podléhají environmentálnímu zdanění. Ekins (1999) dále uvádí, že environmentální daně mohou vést ke snižování výrobních nákladů, neboť podniky, kterým se zvyšuje cena vstupů, jsou nuceny vyhledávat úspory a zvyšovat efektivitu výrobních procesů. Zároveň působí environmentální daně jako motivační faktor pro podniky. Jedná se o motivační faktor ve smyslu omezování poškozování životního prostředí například formou využívání ekologicky šetrnějších výrobních vstupů. V této souvislosti lze předpokládat, že podniky budou více motivovány k zavádění inovací ve výrobních procesech a budou se snažit po zdanění vybraných výrobních vstupů nalézat alternativní řešení. Toto tvrzení potvrzuje i Albrecht (2006), který konstatuje, že environmentální daně mohou vést ke změně chování podniků vedoucí ke zlepšování životního prostředí. Náklady představují jednu ze základních ekonomických veličin v podnikatelském prostředí. Kovanicová et al. (2003) definují náklad jako...snížení ekonomického prospěchu během účetního období, a to jednak ve formě snížení aktiv, jednak ve formě zvýšení dluhů; obojí ústní v konečném důsledku (snížením zisku běžného období) do snížení vlastního kapitálu. Toto je pojetí nákladů z hlediska účetního, to znamená, že se jedná dle Hořejší et al. (2008) o explicitní náklady. V tomto ohledu budou dále zkoumány environmentální daně, které jsou součástí nákladů podnikatelských subjektů, neboť jejich zavedením dochází k růstu pořizovacích cen vybraných produktů. Sledování a řízení nákladů představuje jednu ze základních činností podnikového managementu, neboť pouze efektivní řízení nákladových položek podniku vede k dosahování ekonomických cílů podniku. Náklady mohou být v podnikatelských subjektech sledovány buď absolutně, nebo v relativním vyjádření, kdy jsou dávány do matematického vztahu k určité veličině. METODIKA A CÍLE Zpracování příspěvku bylo provedeno na základě rešerše dostupných odborných zdrojů formou desk research. Vycházeno bylo z monografických publikací, příspěvků v odborných časopisech, platné legislativy a dalších zdrojů. Dále byly využity metody reportingu, deskripce, explanace a další. V obecné rovině má výzkum převážně kvalitativní charakter. Hlavním cílem příspěvku je identifikovat způsob sledování environmentálních daní v rámci podnikových nákladů a navržení poměrových ukazatelů vedoucích k ucelenému pohledu na tuto problematiku přispívající k efektivnímu řízení nákladů u podnikatelských subjektů. Autoři v rámci provedeného výzkumu vycházeli rovněž z výsledků již realizovaného výzkumu, které byly publikovány jak v odborných časopisech, tak na odborných vědeckých konferencích (viz například Hruška & Dvořáková, 2012; Hruška & Dvořáková, 2013). Praktické ověření navrženého postupu účtování bylo provedeno 12 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

13 na příkladu nákupu pevných paliv, kdy bylo uvažováno černé uhlí, a cena byla stanovena na základě průměrné ceny na trhu při uvažování zrnitosti mm. Příspěvek byl zpracován s podporou projektu SGS Paradigma vývoje v 21. století a jeho vliv na chování ekonomických subjektů. 1. ENVIRONMENTÁLNÍ DANĚ JAKO SOUČÁST POŘIZOVACÍ CENY URČITÝCH VÝROBNÍCH VSTUPŮ Především výrobní podnikatelské subjekty způsobují dle charakteru jejich výrobní činnosti poškozování životního prostředí v různé výši. Toto poškození označuje Vaněček (1995) jako společenské náklady neboli negativní externality a všeobecným cílem je internalizace těchto externalit, k čemuž slouží mimo jiné environmentální daně. Zavedení environmentálních daní v České republice od roku 2008 se projevilo u podniků (konečných spotřebitelů) růstem cen výrobních vstupů, které podléhají environmentálnímu zdanění, proto lze doporučit sledování environmentálních daní v rámci analytické evidence výrobních nákladů (viz dále kapitola 2). Zimmermannová (2011) označuje tuto část pořizovací ceny výrobních vstupů jako environmentální náklady. V rámci sledování spotřeby elektrické energie, pevných paliv nebo zemního plynu a některých dalších plynů lze v podniku vyčíslit objem finančních prostředků, který podnik platí v ceně těchto vstupů v důsledku environmentálních daní. Výši a vývoj těchto nákladů je možno sledovat průběžně nebo periodicky (Zimmermannová, 2011). Mezi environmentální náklady lze zařadit i náklady na nákup emisních povolenek (týká se pouze vybraných podniků). Pro sledování environmentálních nákladů v podniku je možno doporučit využívání analytické evidence zahrnující tzv. environmentální účty. V rámci zefektivňování výrobního procesu se podnik snaží o minimalizaci nákladů. Jak již bylo uvedeno, environmentální daně by měly působit jako stimulace pro úsporu nákladů, zavádění environmentálních technologií či zavádění ekoinovací, což představuje příležitost pro podnikatelský subjekt a to zejména při rostoucí poptávce po ekologicky šetrnějších výrobcích (Vaněček, 1995). To jsou jen některé možnosti, jak podnik může dosahovat snižování environmentálních nákladů v podobě environmentálních daní. Zimmermannová (2011) doplňuje další možnosti, jako je volba environmentálně příznivějších surovin, optimalizace výrobních procesů, organizační změny apod. Další změny mohou být prováděny v rámci procesů umožňující provoz výrobní činnosti, kdy lze zmínit osvětlení nebo vytápění. I v těchto oblastech lze docílit značných úspor například náhradou svítícího zařízení a stejně jako u domácností změnou výtopu. Zimmermannová (2011) uvádí příklad přechodu z vytápění uhlím na vytápění biomasou. Před samotnou realizací takovýchto opatření je nutno zohlednit návratnost investice a její efektivnost pro podnikatelský subjekt. Pro tuto činnost lze využívat tradiční metody hodnocení efektivity investičních projektů. Zároveň by podnik při realizaci všech investičních projektů měl uvažovat veškeré náklady a tím pádem i environmentální daně, neboť zemní plyn, pevná paliva a zejména elektrická energie představují významnou část nákladů. To vše by mělo být v souladu se základním principem podnikatelské činnosti, kterým je princip hospodárnosti, jež Synek (2006) definuje jako tvorbu maximálních výstupů za užití minimálních vstupů. Při zavedení environmentálních daní do daňové soustavy České republiky došlo ke zvýšení cen vybraných produktů (pevná paliva, zemní plyn, elektřina), které jsou dle Synka (2006) součástí materiálových výrobních vstupů. Prvním efektem působícím na podnikovou sféru bylo zvýšení nákladů, kdy se jednalo o provozní náklady účtované ve skupině 50. Při zkoumání vlivu environmentálních daní z účetního hlediska vyplývá z této skutečnosti závěr, kdy toto zvýšení provozních nákladů vyvolává pokles výsledku hospodaření. Ceteris paribus pak dochází k poklesu podnikové výkonnosti měřené klasickými ukazateli, v nichž je dosazován zisk, to znamená především ukazatele rentability. Zvýšení podnikových nákladů se projeví v rámci vnitropodnikových kalkulací, jak na straně přímých, tak na straně režijních nákladů, přičemž se tato skutečnost Trendy v podnikání Business Trends 4/

14 bude odvíjet od zaměření ekonomické činnosti daného podnikatelského subjektu. Navýšení přímých nákladů lze identifikovat u podniků, v jejichž kalkulacích se objevují energetické produkty (zejména pevná paliva) jako přímý výrobní vstup, jež lze jednoznačně vyčíslit na kalkulační jednici. Vyčíslení nepřímých nákladů je prováděno pomocí rozpočítávání na kalkulační jednici, tudíž je nelze přímo přiřadit k určitému výkonu. Podnikatelský subjekt má několik možností, jak reagovat na zvýšení určitého typu nákladů, v tomto případě zvýšení vlivem zavedení environmentálních daní, nicméně to musí promítnout do strategického plánu: Navýšení výnosů (zvýšení marže při stávajícím objemu prodeje, zvýšení objemu prodaných produktů apod.) Nákladové úspory (kompletní vyhodnocení efektivnosti podnikových procesů a formulace opatření vedoucí k úsporám v oblasti nákladů) Přesun činnosti (přesun činnosti do států s mírnějším environmentálním zdaněním) Zvýšení prodejních cen (před zvýšením cen nutno provést analýzu trhu) 2. EVIDENCE ENVIRONMENTÁLNÍCH DANÍ V RÁMCI PODNIKOVÉHO ÚČETNICTVÍ Podnik jako odběratel (spotřebitel) nemusí účtovat environmentální daň odděleně, neboť se stává součástí pořizovací ceny dodávaných produktů (pevná paliva, elektřina, zemní plyn a některé další plyny). V případě, že je podnik konečným spotřebitelem, je na dokladu uvedena položka ekologická daň a její výše. Podnik může analyticky rozlišovat environmentální daně a cenu bez této daně, nicméně v konečném důsledku vchází celá částka do nákladových položek. Při účtování zásob způsobem A je nejprve položka účtována například na účet (například pevná paliva) a při výdeji do spotřeby je účtováno na nákladový účet (například spotřeba pevných paliv). Pokud podnikatelský subjekt sleduje environmentální náklady, jejichž součástí jsou i environmentální daně, využije dílčí analytické evidence, například daň z pevných paliv. Jak plyne z tab. 1, environmentální daň je součástí pořizovací ceny a při vyskladňování zdaňované komodity (v tomto případě pevných paliv) dochází k přenosu do nákladů, konkrétně na účet 502 s příslušným analytickým rozlišením. Tento náklad je dle zákona o daních z příjmů (Česká republika, 1992) daňově uznatelný, environmentální daň tedy způsobuje snížení daňového základu daně z příjmů u konečných spotřebitelů pevných paliv. Z tab. 1 lze vyčíslit, jakou relativní hodnotu činí environmentální daň z ceny pevných paliv v tomto případě. Přirozeně se výše daně bude lišit dle hodnoty spalného tepla v GJ, při uvažování 33 GJ spalného tepla na 1 tunu uhlí činí daň z pevných paliv 4,68 % z původní ceny. V případě dodavatele pevných paliv konečným spotřebitelům je daň z pevných paliv účtována na příslušný účet skupiny 34, kdy lze pomocí analytické evidence rozlišovat jednotlivé environmentální daně. Zvolit lze například účet pro daň z pevných paliv, kde je daňová povinnost účtována ve prospěch tohoto účtu. Pro dodavatele pevných paliv navíc vzniká povinnost vést evidenci o nákupu, prodeji a zásobách pevných paliv, včetně vyčíslení GJ spalného tepla. Běžné účetní případy jsou schematicky uvedeny v tab. 1. V tabulce jsou uvedeny údaje modelové případové studie, kdy je uvažován nákup 20 tun pevných paliv konečným spotřebitelem. Uvažován je plátce daně z přidané hodnoty a to jak u případu spotřebitele, tak u případu dodavatele pevných paliv. U pevných paliv je vycházeno z předpokladu, kdy 1 tuna uhlí představuje 33 GJ spalného tepla (Česká republika, 2007). 14 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

15 Tab. 1: Analytické rozlišování daně z pevných paliv v účetní jednotce (způsob A) Konečný spotřebitel (plátce daně z přidané hodnoty) Účetní případ Částka MD D Nákup pevných paliv (20 tun) Kč Daň z pevných paliv Kč Daň z přidané hodnoty Kč Zařazení pevných paliv na sklad Kč Analytická evidence environmentální daně Kč Výdej pevných paliv do spotřeby Kč Analytická evidence environmentální daně Kč Dodavatel pevných paliv konečnému spotřebiteli (plátce daně z přidané hodnoty) Prodej pevných paliv Kč Daň z pevných paliv Kč Daň z přidané hodnoty Kč Zdroj: vlastní zpracování Účetní jednotka může účtovat o zásobách rovněž způsobem B. Za využití této metody jsou výdaje na pořízení zásob jak nákupem, tak vlastní činností za trvání účetního období evidovány na příslušných nákladových účtech v účtové třídě 5. Pokud bude účetní jednotka využívat tuto metodu, nebude využíván účet pořízení a dodávky budou účtovány ihned na účet 502 s příslušným analytickým rozlišením. I při použití způsobu B pro evidenci zásob lze analyticky sledovat environmentální náklady, v tomto případě environmentální daně zatěžující pevná paliva. Účetní případy jsou ilustrovány v tab. 2, přičemž je vycházeno ze stejné případové studie, jako v předchozím případě. Tab. 2: Analytické rozlišování daně z pevných paliv v účetní jednotce (způsob B) Konečný spotřebitel (plátce daně z přidané hodnoty) Účetní případ Částka MD D Nákup pevných paliv (20 tun) Kč Daň z pevných paliv Kč Daň z přidané hodnoty Kč Zdroj: vlastní zpracování V tab. 2 je znázorněno, že u konečného spotřebitele lze opět za pomoci analytické evidence sledovat výši environmentální daně u zdaňovaného produktu. Účtování u dodavatele by bylo identické jako v předchozím případě, proto není znovu uváděno. Trendy v podnikání Business Trends 4/

16 Řada podniků v České republice využívá v rámci své ekonomické činnosti zemní plyn. Ten je účtován stejně jako pevná paliva na nákladový účet 502 a lze jej dále identifikovat za pomoci analytické evidence. Podnikatelský subjekt může evidovat spotřebu zemního plynu například na účtu a dále analyticky rozlišovat environmentální náklad v podobě environmentální daně na účtu Přirozeně záleží na podnikatelském subjektu, jaký způsob analytické evidence zvolí. Obdobně je postupováno při účtování elektřiny. Zde lze opět analyticky rozlišovat environmentální daň. Spotřebu elektřiny bez environmentální daně je možno účtovat na účet a environmentální daň jako environmentální náklad na účet V České republice je vymezen algoritmus výpočtu daňové povinnosti plynoucí z daně z příjmů vymezen zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento zákon vymezuje, jaké náklady lze uplatnit jako daňově uznatelné a jaké naopak daňově uznatelné nejsou a zvyšují základ daně. V podnikové praxi je proto obvyklé, že se liší účetní výsledek hospodaření a základ daně z příjmů, neboť účetní náklady a daňové náklady nejsou totožné. Podobná situace nastává i u výnosů, nicméně sledování daňově uznatelných výnosů a účetních výnosů není předmětem této práce. Environmentální daně jsou pro podnikatelské subjekty nákladem zahrnutým v pořizovací ceně (viz 25 zákona o účetnictví (Česká republika, 1991)) vybraných produktů, což bylo dokumentováno výše. Pro konečné spotřebitele, kteří nedisponují povolením pro nabytí produktu bez daně, dochází vlivem zavedení environmentální daně ke zvýšení vstupní ceny pevných paliv, zemního plynu a některých dalších plynů a elektřiny, což vede z účetního pohledu ke snížení výsledku hospodaření a z daňového pohledu ke snížení daňového základu, neboť se jedná o daňově uznatelné náklady. V konečném důsledku lze vyvodit závěr, kdy se vlivem environmentálních daní snižuje daňová povinnost u daně z příjmů, jejíž hodnota je účtována u podnikatelských subjektů na účty ve skupině ZOHLEDNĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DANÍ V PODNIKOVÉM ŘÍZENÍ NÁKLADŮ POMOCÍ POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Environmentální daně působí v rámci podnikových nákladů, kdy způsobují jejich nárůst, neboť u konečných spotřebitelů se zvyšuje cena produktu podléhajícímu environmentálnímu zdanění. V rámci sledování a řízení podnikové výkonnosti a řízení nákladů je vhodné vytvářet vazby na klíčové ukazatele. Pro účely měření a sledování environmentálních nákladů (v tomto případě environmentálních daní) byl vytvořen poměrový ukazatel, jenž má charakter ukazatele rentability. Jedná se o ukazatel ROCME, jenž vyjadřuje poměr zisku a jedné ze základních položek výkazu zisku a ztráty, konkrétně položky spotřeba materiálu a energie. Položka spotřeba materiálu a energie obsahuje mimo jiné právě environmentální daně, jež zvyšují cenu zdaňovaných produktů pro konečného spotřebitele. Matematické vyjádření ukazatele je uvedeno ve vzorci 1. kde: ROCME t = E t n i=1 MEC i,t 100 (1) ROCMEt...Return on Costs (Material and Energy) běžného účetního období Et...Earnings (zisk) běžného účetního období MECi,t...celkové náklady spotřeba materiálu a energie (Material and Energy Costs) běžného účetního období Označení ukazatele i jeho prvků bylo voleno z důvodu možnosti mezinárodního uplatnění a sjednocení odborné terminologie v anglickém jazyce. Tento ukazatel, který je označován jako ROCME, zohledňuje přímo zvýšení cen energetických produktů vlivem environmentálních daní. V rámci podnikové praxe lze doporučit periodické sledování tohoto ukazatele, přičemž cílem podniku by mělo být zvyšování jeho hodnoty. Při aplikaci analytické evidence do podnikového účetnictví lze u jednotlivých podniků realizovat průběžné sledování výše environmentálních daní jako součásti výrobních nákladů absolutně. Takovéto analytické rozlišení však 16 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

17 umožňuje podnikatelskému subjektu i sledování rentability environmentálních nákladů, kdy lze vyčíslit jejich rentabilitu a lze přitom vycházet ze vzorce pro výpočet navrženého ukazatele ROCME. Pro určení rentability pouze environmentálních daní je nutno vyčíslit jejich výši a poté by ukazatel nabýval následující podoby uvedené ve vzorci 2: kde: ROET t = E t n i=1 ET i,t 100 (2) ROETt...Return on Environmental Taxes (rentabilita environmentálních daní) Et...Earnings (zisk) běžného účetního období ETi,t...Environmental Taxes (environmentální daně) Rentabilita environmentálních nákladů může být sledována buď jako celková, v tomto případě je dána do poměru suma environmentálních daní (viz účty ; ; ) a zisku nebo za jednotlivé environmentální daně individuálně. Individuální sledování lze doporučit u environmentálních daní, které zatěžují výrobní vstupy výrazně ovlivňující výsledek hospodaření. Význam této evidence roste s uvažováním podnikatelského subjektu o investicích do inovací nebo nových technologií, neboť podnik by měl uvažovat nejen prvotní úspory v množství spotřebovaných vstupů, ale i úspory druhotné, jako jsou environmentální daně, které tyto výrobní vstupy zatěžují a zvyšují jejich vstupní cenu. Sledování a průběžné vyhodnocování je vhodné provádět v časové řadě stejně jako u běžných ukazatelů finanční analýzy. V delším časovém horizontu lze identifikovat vývojové tendence a stanovit trend. Využití ukazatele je vhodné zejména pro průmyslové podniky a výsledky lze využít například při rozhodování o investicích do ekoinovací. Mimo konstruovaných ukazatelů ROCME a ROET je možno vyčíslit ukazatel vyjadřující podíl environmentálních daní na nákladech podniku. Buď se může jednat o celkové náklady podniku, nebo pouze o položku z výkazu zisku a ztráty označenou jako spotřeba materiálu a energie. Hodnoty ukazatele využívající ve výpočtu položky spotřeba materiálu a energie mohou být vyčísleny dle následujícího vzorce 3: kde: ET MECt = n i=1 ET i,t n i=1 MEC i,t 100 (3) ET/MECt...podíl environmentálních daní (Environmental Taxes) na celkových nákladech spotřeba materiálu a energie (Material and Energy Costs) běžného účetního období ETi,t...část ceny vstupů ve formě environmentálních daní běžného účetního období MECi,t...celkové náklady spotřeba materiálu a energie (Material and Energy Costs) běžného účetního období Výši environmentálních daní zjistí podnikatelský subjekt na daňovém dokladu. Výpočet a monitoring tohoto ukazatele za jednotlivá účetní období je doporučen v návaznosti na identifikaci zatížení podniku environmentálními daněmi, což je poté zohledňováno při strategickém rozhodování o investičních projektech v souvislosti s nižší spotřebou produktů zdaňovaných environmentálními daněmi. ZÁVĚR Řízení nákladů v podnikové praxi zahrnuje jejich podrobné sledování, k čemuž napomáhá vhodně zvolená analytická evidence. Environmentální daně jsou součástí pořizovací ceny vybraných produktů, přičemž je lze označovat jako součást environmentálních nákladů podniku. Analytické rozlišování environmentálních daní v rámci podnikových nákladů pak umožňuje vyčíslení ukazatelů, které byly v tomto příspěvku navrženy. Pro podnikatelské subjekty byl navržen poměrový ukazatel, na jehož hodnotě se přímo podílejí environmentální daně. Tento ukazatel zohledňuje výši položky výkazu zisku a ztráty spotřeba materiálu a energie a výši zisku. Jedná se o ukazatel rentability, jenž byl označen jako ROCMEt. Je doporučeno monitorovat hodnotu tohoto ukazatele v časové řadě a sledovat vývoj jeho výše. Druhým navrženým ukazatelem byl ukazatel ROETt, který je zaměřen pouze na část nákladů ve Trendy v podnikání Business Trends 4/

18 formě environmentálních daní. Pro podnikovou praxi je doporučeno vyčíslení tohoto ukazatele například za účetní období a jeho kontinuální sledování v časové řadě. Dalším navrženým ukazatelem byl ukazatel ET/MECt, který udává podíl environmentálních daní (jež jsou součástí environmentálních nákladů podniku) na celkových nákladech na materiál a energii. Rovněž u tohoto ukazatele lze doporučit jeho sledování v časové řadě, přičemž se zaváděním ekoinovací nebo nových technologií a zvyšováním efektivnosti výrobního procesu lze předpokládat jeho snižování. Všechny navržené ukazatele poskytují procentuální výsledky. LITERATURA Albrecht, J. (2006). The use of consumption taxes to re-launch green tax reforms. International Review of Law and Economics, 26, Baranzini, A., Goldemberg, J., & Speck, S. (2000). A future for carbon taxes. Ecological Economics, 3(32), Ekins, P. (1999). European environmental taxes and charges: recent experience, issues and trends. Ecological Economics, 31, Hořejší, B., et al. (2008). Mikroekonomie. Praha: Management Press. Hruška, Z., & Dvořáková, L. (2012). Ekologické daně jako nástroj omezování negativních externalit. Mezinárodní Masarykova konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky (s ). Hradec Králové: Magnanimitas. Hruška, Z., & Dvořáková, L. (2013). Theoretical and practical problems of environmental taxation in conditions of the Czech Republic. E & M Ekonomie a management, 2013, 1(16), Kovanicová, D., et al. (2003). Finanční účetnictví světový koncept. Praha: Polygon. Synek, M., et al. (2006). Podniková ekonomika. Praha: C.H.Beck. Vaněček, V. (1995). Environmentální podnikové účetnictví. [online]. Dostupné z: < M13_Vanecek.htm>. Česká republika (1992). Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů Česká republika (2007). Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. In: Sbírka zákonů Česká republika (1991). Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In: Sbírka zákonů Zimmermannová, J. (2011). Environmentální náklady podniku spojené s plněním legislativy v České republice. Acta Oeconomica Pragensia, 5. Adresa autora (autorů): Ing. Zdeněk Hruška Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická Katedra financí a účetnictví hruskaz@kfu.zcu.cz prof. Ing. Lilia Dvořáková, CSc. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická Katedra financí a účetnictví, ldvorako@kfu.zcu.cz 18 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

19 THE MONITORING OF ENVIRONMENTAL TAXES IN BUSINESS COSTS Zdeněk Hruška, Lilia Dvořáková Abstract: Environmental taxes have to act as a stimulus tool for improving the environment and reducing pollution. Their imposition on natural gas and some other gases, solid fuels and electricity led to an increase in the prices of these products, for which the final consumers of the corporate sector represents an increase of costs. In the context of business costs, it is recommended to monitor individual cost components such as using analytical evidence. Environmental taxes belong to a group of environmental costs and their monitoring allows conceive ratios within the effective cost management in the enterprise. The aim of this paper is to propose evidence of environmental taxes as part of business costs and to propose ratios spelling their impact on business performance. The paper show first the status of environmental taxes on the costs of business entities and provides the way for the monitoring by analytical evidence in the context of corporate accounting. This evidence of environmental taxes is then the starting point for calculating the three proposed indicators reflecting this type of taxation in business practice. Key words: Analytical Evidence, Corporate Accounting, Environment, Environmental Tax JEL Classification: H23, M41, O44 Trendy v podnikání Business Trends 4/

20 VEĽKOSŤ OBHOSPODAROVANEJ PÔDY A FINANČNÉ UKAZOVATELE V PODNIKOCH POĽNOHOSPODÁRSKEJ PRVOVÝROBY NA SLOVENSKU Tomáš Rábek, Peter Serenčéš, Marián Tóth, Zuzana Čierna, Andrea Piterková ÚVOD Poľnohospodárstvo bolo vždy jednou z najdôležitejších častí národnej ekonomiky Slovenska. Aktuálny stav pôdy, počasia a klímy, to všetko vytvára príležitosti pre podporu poľnohospodárskej produkcie nielen prostredníctvom veľkých fariem, ale aj malých slovenských lokálnych farmárov (Fiľa, Tóthová & Slíšková, 2013). Drvivá väčšina nášho územia je pokrytá poľnohospodárskou pôdou a lesmi. Dôraz je kladený na poľnohospodársku pôdu malých fariem ale aj veľkých poľnohospodárskych podnikov a jej nevyhnutnú úlohu pri určovaní ako zdravého vidieckeho hospodárenia, tak aj pri tvorbe vidieckej krajiny (Králikova, Ciaian & pokrivčák, 2013). Krajinotvorba je jedným z najčastejšie citovaných prvkov multifunkčných vlastností poľnohospodárskeho sektora (Cahill, 2001). Vidiecke oblasti pokrývajú 90% územia Európskej únie, z ktorej viac ako polovica je poľnohospodársky obhospodarovaná (Loudjani & Devos, 2012). Veľkosť každej farmy je vždy relatívna vzhľadom k rozdeleniu celkovej poľnohospodárskej pôdy v každej krajine medzi jednotlivými podnikmi. Keďže 27 členských štátov EÚ sa líši, nie je jednoduché presne definovať, čo je malá farma. Z fyzického hľadiska veľkosť nám môže slúžiť k predstaveniu si malej farmy. Tá je najčastejšie obyčajne charakterizovaná počtom hektárov obhospodarovanej poľnohospodárskej pôdy. Pri použití tohto kritéria, malé farmy sú často definované ako tie farmy, ktoré majú menej ako 2 alebo menej ako 5 hektárov poľnohospodárskej pôdy (European Commission, 2011). Na Slovensku sú za tie väčšie farmy považované všetky s rozlohou viac ako 1000 hektárov. Slovensko je zaraďované v Európskej únii medzi lídrov vďaka svojej veľkosti poľnohospodárskych podnikov. Slovenská a Česká republika sú z pohľadu veľkosti fariem v rámci EÚ atypickými krajinami, keďže väčšina poľnohospodárskej pôdy je obhospodarovaná subjektmi s veľkou výmerou (Tóth et al., 2014). Vstupom SR do EÚ sa pôda stala základným prostriedkom na získavanie dotačných prostriedkov zo Spoločnej poľnohospodárskej politiky. Priame platby získava subjekt, ktorý pôdu obhospodaruje bez ohľadu na jej vlastníctvo. Vzhľadom na historický vývoj boli na Slovensku vzťahy samotných vlastníkov k pôde narušené a obhospodarovanie prešlo pod veľké celky v podobe družstiev a štátnych majetkov. V roku 2012, 23 rokov po zmene spoločenských pomerov, je stále podstatná časť poľnohospodárskej pôdy obhospodarovaná subjektmi s veľkou výmerou obhospodarovanej pôdy (Serenčéš et al., 2014). Viacerí slovenskí a zahraniční autori analyzujú výkonnosť poľnohospodárstva z rôznych aspektov. Autori (Grznár & Szabo, 2012) poukazujú na to, že poľnohospodárske odvetvie čelí po vstupe SR do EÚ výzve udržať si konkurenčnú schopnosť predovšetkým na domácom trhu a vytvoriť si pozície na veľkom európskom trhu. Doterajší vývoj naznačuje, že sa mu to darí len čiastočne. Spôsobuje to náročné podnikateľské prostredie, ktorého vývoj nie je vždy priaznivý na rozvoj agrárnych aktivít, ale aj málo flexibilná podnikateľská prax. Významným faktorom, ktorý podmieňuje konkurenčnú úspešnosť agrárneho sektora je technická a technologická úroveň výroby a miera i účinnosť využívania a obnovy fixných aktív v odvetvovom či podnikateľskom rámci. 20 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

21 Cieľom príspevku je porovnať výkonnosť poľnohospodárskych fariem v slovenskom poľnohospodárstve s využitím vybraných pomerových ukazovateľov založených na veľkosti obhospodarovanej poľnohospodárskej pôdy. METODIKA Hodnotenie vplyvu obhospodarovanej výmery pôdy bolo uskutočnené na databáze právnických osôb poľnohospodárskej prvovýroby na Slovensku. Údaje o jednotlivých subjektoch boli získané z Informačných listov Ministerstva poľnohospodárstva a rozvoja vidieka SR, ktoré obsahujú finančné výkazy a doplňujúce ukazovatele hospodárenia za časový horizont rokov Podniky boli zatriedené do skupín podľa obhospodarovanej pôdy (viď. tabuľka 1) v celkovom počte 1024 podnikov v roku 2009, 964 podnikov v roku 2010, 1097 podnikov v roku 2011 a 1133 podnikov v roku Tab. 1: Počet a zatriedenie podnikov podľa obhospodarovanej pôdy Obhospodarovaná pôda Skupina počet % počet % počet % počet % ,8% ,2% ,6% ,6% ,8% ,1% ,9% ,3% ,7% ,3% ,7% ,4% ,5% ,2% ,7% ,4% 2001 a viac ,2% ,2% ,1% ,2% Spolu X ,0% ,0% ,0% ,0% Zdroj: Informačné listy MPaRV SR, vlastné prepočty Najväčšiu skupinu podnikov tvoria podniky obhospodarujúce 1001 až 2000 ha, teda sú v skupine 4. Tieto podniky tvoria viac ako 28 % z celkového počtu podnikov. Druhú najpočetnejšiu skupinu podnikov tvoria podniky v skupine 3, teda o výmere hektárov. Veľkosť obhospodarovanej pôdy významne ovplyvňuje aj kapitálovú náročnosť podniku. Tabuľka 2 hodnotí štruktúru pasív podľa obhospodarovanej pôdy. Jednotlivé položky boli delené okrem obhospodarovanej pôdy aj počtom podnikov v príslušnej skupine, čím sme dostali priemernú kapitálovú vybavenosť na podnik. Pozorujeme, že práve podniky v skupine 1, teda (0-250 ha) majú najväčšie kapitálové vybavenie na 1 hektár poľnohospodárskej pôdy (viac ako 10 násobne). Ide o podniky s náročnejším technologickým vybavením (živočíšna výroba). Najmenšie vybavenie kapitálom je v skupine 3 ( ha). Tab. 2: Priemerná štruktúra pasív v jednotlivých skupinách podľa obhospodarovanej pôdy (v /ha) Štruktúra pasív Rok/Skupina Spolu vlastný kapitál a záväzky Trendy v podnikání Business Trends 4/

22 Vlastný kapitál Záväzky Časové rozlíšenie Zdroj: Informačné listy MPaRV SR, vlastné prepočty Skupina: 1: ha, 2: , 3: , 4: , 5: 2001 a viac Na poukázanie rozdielov medzi skupinami podnikov boli použité ukazovatele finančného charakteru zamerané na výkonnosť a charakterizovanie podniku: 1. Rentabilita aktív 2. Dotácie na hektár poľnohospodárskej pôdy 3. Rentabilita aktív bez dotácií 4. Pohotová likvidita 5. Celková zadlženosť Na charakterizovanie hodnôt jednotlivých ukazovateľov v skupinách obhospodarovanej pôdy boli využité popisné štatistiky medián, horný a dolný kvartil. VÝSLEDKY A DISKUSIA Vstup Slovenskej republiky do EÚ v roku 2004 mal vplyv na celú ekonomiku a aj sektor poľnohospodárstva, ktoré tvorí podstatnú časť výdavkov rozpočtu EÚ. Pôvodný systém dotácií a podpornej politiky v poľnohospodárstve SR bol nahradený Spoločnou Poľnohospodárskou Politikou (SPP). Kľúčové rozdiely na trhu poľnohospodárskej prvovýroby SR so situáciou v EÚ zostali. Jedným ja aj rozdiel vo veľkosti fariem, ktorých priemer na Slovensku, ako aj v Českej republike, je aj po 10 rokoch výrazne vyšší ako v starých členských krajinách a aj vo väčšine nových členských krajín. Preto je v prípade Slovenska dôležité hodnotenie fariem alebo poľnohospodárskych podnikov aj z hľadiska veľkosti obhospodarovanej pôdy. Tento aspekt je zvlášť významný v súvislosti so stropovaním dotácií (priamych platieb) na jednu farmu. Maximálny objem dotácií na jednu farmu je uvažovaný na úrovni po odrátaní mzdových nákladov vrátane sociálneho poistenia. Vhodnými ukazovateľmi na hodnotenie výkonnosti podniku sú ukazovatele rentability. Tie vyjadrujú výnosnosť podniku ako pomer dosiahnutého efektu k prostriedkom na jeho dosiahnutie. Sú to syntetické ukazovatele, do úrovne ktorých sa premieta úroveň likvidity, aktivity a zadlženosti. V teórii, ako aj v podnikovej praxi, sa v rámci merania rentability podniku používa pomerne veľa rôznych ukazovateľov rentability z dôvodu rôznych modifikácií zisku. Na hodnotenie rozdielov v rentabilite sme použili rentabilitu celkových aktív. Ukazovateľ je pomerom výsledku hospodárenia z bežnej činnosti pred zdanením k celkovým aktívam. Tým sme abstrahovali od daní, ako aj od mimoriadnej činnosti podniku. Tabuľka 3 nám poskytuje pohľad na výkonnosť v našom súbore podnikov za roky 2009 až 2012 v jednotlivých skupinách obhospodarovanej pôdy. Každá skupina je charakterizovaná tromi popisnými štatistikami (dolný kvartil, medián, horný kvartil). 22 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

23 Na celkovú úroveň rentability v poľnohospodárstve vplýva množstvo faktorov a jedným z dôležitých je počasie. Jeho vplyv sa preukázal na výsledkoch hospodárenia a tým aj rentabilite v roku V tomto roku boli klimatické podmienky v rastlinnej výroba výrazne negatívne, čo sa prejavilo na nízkych hektárových úrodách jednotlivých plodín u väčšiny podnikov poľnohospodárskej prvovýroby. Z porovnania v rámci skupín vyplýva, že najvyššia ziskovosť je dosiahnutá v skupine 1, teda u podnikov s výmerou ha. Výnosy z rozsahu pritom predpokladajú, že s rastom veľkosti podniku by mali klesať jednotkové náklady, a tým pádom pri jednej cenovej úrovni výstupov by mal rásť zisk. Môžeme konštatovať, že s rastom podniku z hľadiska obhospodarovanej pôdy klesá rentabilita aktív. Menšie podniky využívajú efektívnejšie investované aktíva. Celková úroveň rentability je však nízka. Z hľadiska rokov bol najmenej rentabilný rok 2009, v ktorom viac ako 20% podnikov z každej skupine dosiahlo stratu a tým aj zápornú rentabilitu. Na druhej strane úspešnými boli roky 2011 a 2012, v ktorých len v jednej skupine obhospodarovanej pôdy 25 % podnikov dosiahlo stratu. Z hľadiska testovania rozdielov medzi skupinami vyplýva, že existujú štatisticky preukazné rozdiely (ANOVA). Avšak, je možné vytvoriť z 5 skupín tri homogénne, medzi ktorými nie sú rozdiely, teda existujú podobnosti medzi nimi. Do prvej takejto skupiny patria podniky o výmere pôdy nad 501 ha. Druhú homogénnu skupinu tvoria podniky od 251 do 500 ha a podniky od 1001 a 2000 ha. A poslednú skupinu tvoria podniky od 0 po 500 ha. Tab. 3: Rentabilita aktív v slovenskom poľnohospodárstve v rokoch podľa obhospodarovanej pôdy Rok Popisné charakteristiky Skupina obhospodarovanej pôdy Dolný kvartil -5,02% -2,64% -5,57% -7,94% -7,95% Medián 0,74% 0,34% 0,21% 0,07% -0,53% Horný kvartil 5,51% 3,31% 1,55% 1,39% 0,87% Dolný kvartil -1,36% 0,14% -3,21% -2,07% -1,69% Medián 1,35% 1,39% 0,44% 0,80% 0,41% Horný kvartil 6,87% 6,36% 3,94% 3,10% 2,38% Dolný kvartil 0,07% 0,23% -0,48% 0,17% 0,18% Medián 2,01% 1,52% 0,89% 2,33% 1,29% Horný kvartil 8,73% 5,77% 4,71% 6,78% 6,35% Dolný kvartil 0,04% 0,11% 0,01% -1,18% -0,06% Medián 1,58% 1,11% 0,96% 0,88% 1,09% Horný kvartil 7,24% 4,60% 4,85% 4,50% 4,46% Zdroj: Informačné listy MPaRV SR, vlastné prepočty Skupina: 1: ha, 2: , 3: , 4: , 5: 2001 a viac Na výšku rentability výrazne vplýva výška dotačnej politiky, a preto druhým skúmaným pomerovým ukazovateľom je výška dotácií podľa obhospodarovanej pôdy. Trendy v podnikání Business Trends 4/

24 Význam podpôr zo zdrojov EÚ ako aj národných zdrojov je pre slovenských poľnohospodárskych výrobcov nenahraditeľný. Podpory stimulujú nielen ekonomiku odvetvia a jednotlivých komodít, ale aj investičný proces, čo spätne vplýva na znižovanie nákladov cez produktivitu práce (Chrastinová & Uhričaťová, 2014). Ak porovnáme mediány v Tabuľke 4, môžeme pozorovať, že najvyššie hodnoty v celom sledovanom období sú v skupine 3, teda u podnikov s výmerov ha. Avšak rozdiely medzi skupinami sa malé (s výnimkou skupiny 1), keďže väčšina dotácií je práve naviazaná na obhospodarované hektáre formou jednotnej platby na plochu. Tá predstavuje výplatu rovnakej sumy na jeden obhospodarovaný hektár (Single Area Payment Scheme (SAPS)). Toto potvrdilo aj testovanie štatisticky preukazných rozdielov. Z ANOVY síce vyplývajú celkové rozdiely, ale z následných testov kontrastov (post hoc tests Tukey HSD test) vyplýva, že rozdiely nie sú medzi skupinami 2, 3, 4 a 5. Rozdiely sú iba v skupine 1, oproti ostatným skupinám. Podniky s obhospodarovanou pôdou ha dosahujú najnižšiu úroveň dotácií na hektár obhospodarovanej pôdy. Tab. 4: Dotácie na hektár v slovenskom poľnohospodárstve podľa obhospodarovanej pôdy v rokoch ( /ha) Rok Popisné charakteristiky Skupina obhospodarovanej pôdy Dolný kvartil 153,9 183,3 237,0 239,3 256,1 Medián 192,6 282,5 330,6 319,7 311,9 Horný kvartil 275,1 371,2 409,8 402,6 376,6 Dolný kvartil 147,1 197,9 221,6 221,5 235,2 Medián 207,6 295,8 309,6 298,9 297,8 Horný kvartil 358,4 396,1 390,2 381,8 357,3 Dolný kvartil 156,0 173,5 213,5 217,2 226,8 Medián 205,0 249,3 279,5 278,8 270,2 Horný kvartil 321,5 314,0 350,0 346,6 325,4 Dolný kvartil 175,0 198,0 230,0 221,4 214,5 Medián 212,0 262,5 277,4 268,1 251,3 Horný kvartil 297,7 343,3 334,0 333,3 288,7 Zdroj: Informačné listy MPaRV SR, vlastné prepočty Skupina: 1: ha, 2: , 3: , 4: , 5: 2001 a viac Na otázku, aká by bola teda ziskovosť našich podnikov bez dotačnej politiky, odpovedá ďalší pomerový ukazovateľ. Ide o rentabilitu celkových aktív po odpočítaní dotácii (tabuľka 5). Z nich vyplýva, že bez dotácií nie je možné dosahovať v žiadnej skupine podnikov kladné výsledky hospodárenia. Pritom najlepšie sa javia práve podniky v skupine 1. Zo zisťovania rozdielov medzi skupinami (post hoc test Tukey HSD test) vyplývajú zaujímavé výsledky, a to, že neexistujú preukazné rozdiely medzi 1 a 5 skupinou podnikov, ani medzi 2 a 3 skupinou. 24 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

25 Tab. 5: Rentabilita aktív bez dotácií v slovenskom poľnohospodárstve v rokoch podľa obhospodarovanej pôdy UAA (%) Popisné Skupina obhospodarovanej pôdy Rok charakteristiky Dolný kvartil -23,27% -42,70% -35,66% -31,16% -26,84% Medián -9,84% -26,38% -24,35% -21,94% -19,49% Horný kvartil -1,57% -8,93% -15,39% -13,58% -13,73% Dolný kvartil -23,46% -38,39% -32,45% -26,28% -21,37% Medián -8,75% -21,64% -20,62% -16,62% -15,20% Horný kvartil -0,31% -6,53% -12,66% -11,03% -9,80% Dolný kvartil -17,82% -36,66% -30,62% -21,22% -18,09% Medián -6,28% -14,24% -17,53% -12,11% -10,78% Horný kvartil 2,16% -4,41% -7,61% -4,87% -3,29% Dolný kvartil -22,47% -32,11% -29,44% -23,32% -18,03% Medián -8,21% -15,23% -18,31% -14,35% -11,77% Horný kvartil 0,12% -4,86% -9,75% -7,82% -6,72% Zdroj: Informačné listy MPaRV SR, vlastné prepočty Skupina: 1: ha, 2: , 3: , 4: , 5: 2001 a viac Z hľadiska výkonnosti podniku je dôležité sledovať aj jeho likviditu, teda ako ľahko vie premeniť svoje obežné aktíva na hotovosť v pomere ku svojím krátkodobým záväzkom. Pre každý ukazovateľ likvidity existuje všeobecne platná a odporúčaná hodnota, ktorá však môže byť výrazne ovplyvnená práve samotným odvetvím, v ktorom podnik podniká. V našich analýzach sme sa zamerali na ukazovateľ pohotová likvidita, ktorý dáva do pomeru finančné účty ku celkovým krátkodobým pasívam (krátkodobé záväzky, krátkodobé bankové úvery a krátkodobé finančné výpomoci). V teórii sa uvádza, že existuje nepriama úmera medzi podnikovou rentabilitou a likviditou. Avšak v našej analýze sa tento vzťah nepotvrdil, hlavne čo sa týka podnikov v skupine 1 (do 250 ha). Pri nich pozorujeme vyššie hodnoty pohotovej likvidity, ako aj hodnoty vyššej rentability aktív. Na základe testovania rozdielov medzi skupinami, môžeme rozdiely potvrdiť. Tieto sú však menšie ako pri predchádzajúcich ukazovateľoch. Posledným sledovaným ukazovateľom je celková zadlženosť. Pomerové ukazovatele zadlženosti dávajú do pomeru predovšetkým jednotlivé časti Súvahy s ohľadom na položky charakterizujúce samotnú zadlženosť. Na ich základe je možné monitorovanie a analyzovanie finančných zdrojov podniku. V našom prípade ide o pomer cudzieho a celkového kapitálu v podniku, pričom tento stav má samozrejme aj dopad na podnikovú finančnú stabilitu, ale aj na rentabilitu vlastného kapitálu, či úverovú zadlženosť. Z výsledkov realizovaného prieskumu autorov (Mura & Buleca, 2012) z roku 2012 vyplinulo, že rozhodovanie o financovaní v podniku určujú hlavne skutočné obchodné potreby, možnosť prístupu k cudzím zdrojom a následne úrokové náklady. Dôležitú úlohu vo financovaní zohrávajú priame platby, ktoré predstavujú jednu z foriem dotácií podnikov poľnohospodársko-potravinárského sektora. Z tabuľky 7 vyplýva, že zadlženosť medzi skupinami má klesajúcu tendenciu. Teda, čím podnik využíva väčšiu výmeru poľnohospodárskej pôdy, tým je jeho zadlženosť nižšia. Na základe testov kontrastov vyplýva, že existujú štatistické rozdiely medzi takmer všetkými skupinami. Výnimku tvorí skupina 4 a 5. Trendy v podnikání Business Trends 4/

26 Tab. 6: Pohotová likvidita v slovenskom poľnohospodárstve v rokoch podľa obhospodarovanej pôdy Rok Popisné charakteristiky Skupina obhospodarovanej pôdy Dolný kvartil 0,06 0,04 0,02 0,02 0,02 Medián 0,22 0,13 0,14 0,09 0,09 Horný kvartil 0,75 0,53 0,52 0,36 0,41 Dolný kvartil 0,05 0,06 0,03 0,02 0,01 Medián 0,17 0,24 0,15 0,11 0,06 Horný kvartil 0,79 0,62 0,43 0,44 0,33 Dolný kvartil 0,06 0,03 0,02 0,01 0,01 Medián 0,25 0,14 0,10 0,07 0,05 Horný kvartil 0,89 0,51 0,44 0,44 0,52 Dolný kvartil 0,07 0,03 0,02 0,02 0,01 Medián 0,25 0,18 0,14 0,11 0,06 Horný kvartil 0,78 0,58 0,57 0,59 0,42 Zdroj: Informačné listy MPaRV SR, vlastné prepočty Skupina: 1: ha, 2: , 3: , 4: , 5: 2001 a viac Tab. 7: Celková zadlženosť v slovenskom poľnohospodárstve v rokoch podľa obhospodarovanej pôdy (%) Rok Popisné charakteristiky Skupina obhospodarovanej pôdy Dolný kvartil 36,3% 33,6% 27,1% 22,6% 20,4% Medián 55,2% 50,8% 44,1% 38,1% 36,7% Horný kvartil 76,4% 68,0% 65,7% 59,1% 57,1% Dolný kvartil 28,0% 30,8% 22,0% 21,5% 20,4% Medián 53,2% 48,2% 40,6% 36,4% 36,4% Horný kvartil 76,8% 62,8% 62,2% 61,0% 57,4% Dolný kvartil 31,1% 34,0% 25,0% 21,4% 19,1% Medián 54,4% 49,9% 43,1% 37,2% 36,8% Horný kvartil 74,7% 68,9% 67,0% 60,2% 60,6% Dolný kvartil 33,3% 29,8% 24,4% 21,9% 21,2% Medián 57,0% 49,8% 44,2% 35,7% 41,5% Horný kvartil 76,9% 66,6% 66,1% 59,2% 59,3% Zdroj: Informačné listy MPaRV SR, vlastné prepočty Skupina: 1: ha, 2: , 3: , 4: , 5: 2001 a viac. 26 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

27 ZÁVĚR Veľkosť obhospodarovanej pôdy predstavuje rozdiel v jednom z kľúčových výrobných faktorov v poľnohospodárstve. Je možné predpokladať, že úspory z rozsahu by mali pozitívne vplývať na rentabilitu v poľnohospodárstve. Avšak rentabilita aktív má klesajúcu tendenciu v závislosti od obhospodarovanej pôdy na Slovensku. Najvyššiu rentabilitu dosahujú podniky v najnižšej skupine ha. Tie sú zároveň prijímateľmi najnižšej úrovne dotačných prostriedkov. Menšie podniky je možné charakterizovať ako viac efektívne a menej náročné na verejné zdroje. Dôkazom toho je aj lepšia rentabilita bez dotácií. Z hľadiska finančných ukazovateľov pohotovej likvidity a celkovej zadlženosti taktiež existujú rozdiely v závislosti od obhospodarovanej pôdy. Podniky v poľnohospodárstve dosahujú celkovo nízku úroveň pohotovej likvidity, avšak podniky s obhospodarovanou pôdou ha sú z hľadiska pohotovej likvidity najviac schopné uhrádzať z pohotových prostriedkov ich krátkodobé záväzky. To je pri porovnaní s ich najlepšou rentabilitou paradoxné, lebo medzi úrovňou likvidity a rentability je z hľadiska teórie nepriama úmera. Celková zadlženosť s rastom obhospodarovanej pôdy klesá. Analýzu so zameraním na obhospodarovanú pôdu je potrebné rozšíriť o ďalšie ukazovatele a to ukazovatele, prostredníctvom ktorých je možné merať úroveň napĺňania cieľov Spoločnej poľnohospodárskej politiky. Tá má za cieľ aj podporu úrovne príjmu a rozvoja vidieckych oblastí a preto v ďalšom výskume svoje zameranie budeme orientovať na rozdiely v zamestnanosti a mzdách v závislosti od obhospodarovanej pôdy. Z už hodnotených ukazovateľov vyplýva, že podniky od 0 do 250 ha rozhodne nie sú menej efektívne ako väčšie podniky. Poďakovanie Článok bol spracovaný s podporou projektov VEGA Transmisný mechanizmus nástrojov SPP a ich vplyv na finančnú situáciu poľnohospodárskych podnikov číslo 1/0796/14 a Spoločná poľnohospodárska politika a jej vplyv na finančnú situáciu poľnohospodárskych podnikov na Slovensku číslo 1/0912/14. LITERATURA Cahill (2001) In: Králikova, A., Ciaian, P., & Pokrivčák, J. The value of agricultural landscape in Slovakia. In: Proceeding from VIII. International Conference on Applied Business Research ICABR 2013, (p ), East London: South Africa. Available on: < European Commission (2011). Fiľa, M., Tóthová, V., & Slišková, S. (2013). Slovak Consumers Preferences in Relation to Csa in Comparison with some International Results. Journal of Management and Marketing. 1(1), Grznár, M., & Szabo, Ľ. (2012). Poľnohospodárstvo a hospodárska a finančná kríza. In: Medzinárodné vedecké dni Globálne komoditné trhy: Nové výzvy úloha verejných politk, (s ). Nitra: SPU. Chrastinová, Z., & Uhričaťová, E. (2014). Slovenské poľnohospodárstvo v kontexte štátov EÚ. Vedecký časopis Ekonomika poľnohospodárstva, 14(2). Available on: < f [cit ]>. Králikova, A., Ciaian, P., & Pokrivčák, J. (2013). The value of agricultural landscape in Slovakia. Proceeding from VIII. International Conference on Applied Business Research ICABR 2013, (p ). East London: South Africa. Available on: < Loudjani, P., & Devos, W. (2012). Land Parcel Information Systems for implementing the CAP. Supporting the CAP & land management. Available on: < Martins, C., & Tosstorff, G. (2011). Agriculture and Fisheries. Available on: < FFPUB/KS-SF /EN/KS-SF EN.PDF>. Trendy v podnikání Business Trends 4/

28 Mura, L., & Buleca, J. (2012). Evaluation of Financing Possibilities of Small and Medium Industrial Enterprises. In: Procedia Economics and Finance, Nr. 3, 2012, pp Tóth, M., Čierna, Z., & Rábek, T. (2010). Podpora poľnohospodárstva na Slovensku od roku 1993 a jej vplyv na finančnú situáciu poľnohospodárskych podnikov (1st ed). Nitra : Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre. Serenčéš, P., et al. (2014). Benchmarking v Slovenskom poľnohospodárstve. Ekonomika poľnohospodárstva, Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum, Výskumný ústav ekonomiky poľnohospodárstva a potravinárstva, 14(2), Available on: < f [cit ]>. Tóth, M., et al. (2014). Vplyv dotácií na trhovú aktivitu - príklad agrosubjektov zo Slovenska. In Hradecké ekonomické dny (s ). Hradec Králové: Gaudeamus. Vlachynský, K., et al. (2006). Podnikové financie. Bratislava: Súvaha. Adresa autorov: Rábek Tomáš tomas.rabek@uniag.sk, Serenčéš Peter peter.serences@uniag.sk, Tóth Marián marian.toth@uniag.sk Čierna Zuzana zuzana.cierna@uniag.sk Andrea Piterková xpiterkovaa@is.uniag.sk Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, Fakulta ekonomiky a manažmentu, Katedra financií, Tr. A. Hlinku 2, Nitra THE SIZE OF AGRICULTURAL LAND AND FINANCIAL INDICATORS OF THE AGRICULTURAL ENTERPRISES IN SLOVAK REPUBLIC Tomáš Rábek, Peter Serenčéš, Mairián Tóth, Zuzana Čierna, Andrea Piterková Abstract: The aim of this paper is to compare the performance of agricultural Farms in Slovak agriculture using financial ratios based on Utilized Agricultural Area (UAA). The analysis was performed on a dataset of agricultural farms in the period Farms were divided into 5 groups according UAA. Slovakia is perceived as a leader among the European countries due to its size of farms. We conclude that there are differences in profitability, liquidity and indebtedness. Farms with UAA ha are more profitable, have overall low but higher liquidity out all UAA size Groups. Indebtedness of small Farms is higher compared to large Farms. Key words: agriculture, Common Agricultural Policy, financial situation, subsidies JEL Classification: Q12, Q14, Q18 28 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

29 ÚSKALÍ APLIKACE DANĚ Z PŘIDANÉ HODNOTY U NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Michaela Strzelecká ÚVOD Cílem příspěvku je poukázat na problematiku aplikace daně z přidané hodnoty v neziskovém prostředí. Systém daně z přidané hodnoty je v České republice uplatňován jednotnou legislativou, a to zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Česká republika, stejně jako všechny ostatní státy EU, je povinna implementovat do své právní úpravy směrnice Rady. Přesto, že je tato daň v prostoru EU vysoce harmonizována, je výše a počet sazeb daně, způsob placení daně, vyčíslení daňové povinnosti a možnosti daňového odpočtu na vstupu ponechán čistě v kompetenci jednotlivých členských států (Kubátová, 2009). V České republice, jako ve většině států EU je zavedena dvojí sazba DPH, a to základní (standardní) a snížená. V některých zemích EU jsou zavedeny tři sazby daně základní, snížená a supersnížená (např. Řecko, Španělsko, Francie), výjimku tvoří Dánsko, které má pouze jednu sazbu daně. Základní sazba daně se v zemích EU pohybuje v pásmu od 15 % do 27 %, dle Směrnice Rady nesmí být základní sazba daně nižší než 15 % (Berger, 2010). Pro naplnění cíle příspěvku byla provedena rešerše informačních zdrojů a desk research dostupných sekundárních dat pro zpracování. V rámci článku jsou použity metody deskripce, analýzy a komparace. 1. ČINNOSTI EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Hlavním a společným rysem neziskových organizací je, že nejsou zřízeny či založeny za účelem podnikání. V České republice neexistuje samostatný zvláštní zákon, který by činnost neziskových subjektů upravoval, definoval předmět jejich činností, způsob hospodaření a především zdaňování. Jediné legislativní vymezení bylo do konce roku 2013 uvedeno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kde byla v 18 uvedena skupina poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání. Výčet poplatníků uváděl například státní fondy, obce a kraje, příspěvkové organizace apod. (Merlíčková, Růžičková, 2013). Od roku 2014 dochází k legislativní úpravě a tentýž zákon uvádí v 17a tzv. veřejně prospěšného poplatníka, jímž je poplatník, který v souladu se svým zakladatelským dokumentem jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Následně 17a, odst. 2 vyjmenovává, které instituce veřejným poplatníkem nejsou. Obce, kraje a příspěvkové organizace, které budou následně předmětem tohoto článku, jmenovány nejsou (Česká republika, 1992). Činnosti ekonomických subjektů, konkrétně příspěvkových organizací, se dělí do dvou základních skupin činnost hlavní a doplňková, činnosti ekonomické a jiné činnosti do daňového režimu daně z přidané hodnoty nespadající. a) Členění činností dle zřizovacího dokumentu Vymezení činnosti hlavní a doplňkové je uvedeno ve zřizovacím dokumentu organizace (příspěvkové organizace zřizovací listina, v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů) a toto členění ovlivňuje stanovení daně z příjmů. V praxi se často činnosti z obou skupin vzájemně prolínají a je administrativně velmi obtížné rozřadit jednotlivé náklady a výnosy tak, aby byl Trendy v podnikání Business Trends 4/

30 správně stanoven základ daně pro oba druhy daní. (Maderová, Voltnerová & Tégl, 2009) b) Činnosti ekonomických subjektů Neziskové organizace, resp. příspěvkové organizace, se často mohou, vzhledem ke svým činnostem, ocitnout v režimu plátce daně z přidané hodnoty. Zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) vymezuje okruh osob povinných k dani a uvádí, že osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Zákonem je následně stanoven okruh plátců daně, kterými se stávají osoby povinné k dani, pokud jejich obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsících přesáhne 1 milion Kč. Z uvedeného vyplývá, že organizace jsou povinny provádět test obratu a v případě jeho překročení provést dle 94 ZDPH povinnou registraci plátce. (Fitříková & Musilová, 2013). 2. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY Pro neziskové subjekty, které se ocitnou v režimu plátce daně z přidané hodnoty, představuje tato skutečnost zvýšenou administrativní, ale především finanční zátěž. Jak již bylo uvedeno, administrativně je komplikované rozčleňování a přiřazování příjmů a výdajů ke správnému stanovení základu daně. Toto je způsobeno také skutečností, kdy plátce uskutečňuje své činnosti i v režimu plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, které vychází z 51 ZDPH. Mezi osvobozená plnění patří například základní poštovní služby, finanční a pojišťovací činnosti, výchova a vzdělávání, zdravotní služby, sociální pomoc atd. (Česká republika, 2004) a) Registrace plátce Zákonem o DPH je stanoven okruh plátců daně, kterými se stávají osoby povinné k dani, pokud jejich obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 milion Kč. Osoby povinné k dani za tímto účelem provádějí tzv. test obratu. V případě překročení limitu je nutno v souladu s 94 ZDPH provést povinnou registraci plátce. Jedná se o nejběžnější způsob vzniku povinnosti registrace plátce (Česká republika, 2004). Osoba povinná k dani se může stát registrovaným plátcem daně v následujících případech: překročením uvedeného limitu obratu, uzavřením smlouvy o sdružení nebo jiné smlouvy s plátcem daně, splněním specifických podmínek (dle ZDPH), dobrovolnou registrací. b) Předmět daně Dle 2 ZDPH je předmětem daně (Česká republika, 2004) dodání zboží nebo služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, nebo pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani a dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. c) Nárok na odpočet daně Problematika nároku na odpočet daně je vymezena v ZDPH (Česká republika, 2004). Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši, použije-li přijaté zdanitelné plnění pouze pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně. Takto stanovený nárok na odpočet daně na vstupu v plné výši využívají podnikatelské subjekty, které, až na výjimky, neuskutečňují své činnosti v režimu plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Neziskové subjekty k výpočtu nároku na odpočet daně používají tzv. dvoustupňový systém krácení nároku na odpočet, a to v souladu s 75 a 76 ZDPH. Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci 30 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

31 svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování: zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku, plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, vyjmenovaných finančních a pojišťovacích činností uskutečněných s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojená s vývozem zboží, prodeje podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, popř. dalších specifických plnění. Nárok na odpočet daně v poměrné výši ( 75 ZDPH) je možno použít pouze ve výši odpovídající rozsahu použití plnění pro ekonomické činnosti. Paragraf hovoří o poměrném koeficientu, avšak jeho stanovení není v zákoně upraveno. Během zdaňovacího období se tento koeficient stanoví odhadem, v závěru roku se provádí revize odhadu a je-li skutečnost odlišná o více než deset procentních bodů, provede se oprava odpočtu. Nárok na odpočet daně v krácené výši ( 76 ZDHP) se provádí na základě krátícího koeficientu. Výpočet krátícího koeficientu je stanoven zákonem, vzorec je stanoven následovně: 1) čitatel je součet částek základů daně nebo hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně uvedených v 72, odst. 1 ZDPH, 2) jmenovatel představuje celkovou hodnotu čitatele a součet hodnot plnění plátcem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Koeficient má dvojí podobu zálohový představuje skutečný krátící koeficient předchozího kalendářního roku, použije se pro všechna zdaňovací období a v posledním zdaňovacím období se tzv. vypořádává, vypořádací koeficient vypočítá se dle skutečnosti v běžném kalendářním roce, dle takto opraveného koeficientu se v posledním daňovém přiznání upraví nárok na odpočet za všechna zdaňovací období kalendářního roku zpětně a výše tohoto koeficientu v následujícím roce slouží jako koeficient zálohový. Do součtu částek se započítávají veškeré úplaty, tzn. nikoliv výnosy, ale také přijaté zálohy, pokud z těchto přijatých úplat vznikla plátci povinnost přiznat daň. d) Identifikovaná osoba Samostatným okruhem plátců jsou tzv. identifikované osoby. Jedná se o subjekty, které pořizují zboží či služby z jiného členského státu, které je předmětem daně v tuzemsku, s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytne službu s místem plnění v jiném členském státě. Identifikovaná osoba není plnohodnotným plátcem, má pouze povinnost přiznat daň a nemá právo provádět odpočet daně na vstupu. 3. DOPADY KRÁCENÍ DANĚ NA NÁKLADY ORGANIZACE V praxi zjišťujeme, že neziskové subjekty (plátci daně), jsou oproti subjektům-plátcům z podnikatelského prostředí značně finančně znevýhodněné. Tuto skutečnost způsobuje povinnost používat poměrný a krátící koeficient při výpočtu nároku na odpočet na vstupu. Nadměrné finanční zatížení způsobuje především konstrukce krátícího koeficientu, kde do hodnoty jmenovatele vstupují i hodnoty plnění, která s činnostmi spadajícími do výpočtu DPH zcela nesouvisejí. Výše krátícího koeficientu v procentech určuje výši nároku na odpočet daně na vstupu. Zbylý neuznaný odpočet daně se přesouvá zpět do nákladů organizace. Vypočtená výše koeficientu tak přímo ovlivňuje výši nákladů organizace. Vzhledem ke skutečnosti, že se skutečná výše krátícího koeficientu vypočte až po skončení kalendářního roku, může se neuznaná výše odpočtu značně lišit. Zpětné přeúčtování do nákladů do ukončení kalendářního (účetního) roku tak může velmi nepříznivě ovlivnit celkové hospodaření organizace a značně narušit plán hospodaření. Trendy v podnikání Business Trends 4/

32 a) Krátící koeficient Stručné vymezení vstupních dat pro výpočet krátícího koeficientu dle konkrétních účtů příspěvkové organizace představuje Tabulka 1. Tab. 1: Vymezení vstupních dat pro výpočet krátícího koeficientu Vymezení vstupních dat pro výpočet krátícího koeficientu Čitatel hodnoty výnosů z doplňkové činnosti Vstupní data pro výpočet krátícího koeficientu je možno z pohledu daňového přiznání (DAP) charakterizovat následovně řádek č. 1 DAP dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku v základní sazbě daně (čitatel výpočtu koeficientu), řádek č. 2 DAP dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku ve snížené sazbě daně (čitatel výpočtu koeficientu), řádek č. 50 DAP plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (jmenovatel výpočtu koeficientu). Řádek č. 50 DAP představuje z pohledu výpočtu krátícího koeficientu kritický prvek, protože jsou zde zahrnuta plnění, která s činnostmi v rámci DPH souvisejí (resp. s doplňkovou činností), avšak zahrnuje i nahodilé příjmy, které jeho výši ovlivňují, avšak s činnostmi DPH zcela nesouvisejí. Výnosy související s DPH jsou převážně předmětem doplňkové činnosti organizace, mají svou kontinuitu a nezpůsobují výkyvy vypočteného koeficientu. Oproti tomu výnosy (příjmy) s činnostmi DPH nesouvisející jsou nahodilé, a mohou skokově ovlivnit náklady organizace v závěru roku. Tuto částku není možno předem odhadnout a tudíž ani rozpočtovat. V důsledku této situace může dojít k nevyrovnanému hospodaření příspěvkové organizace. b) Provedení výzkumu a metodika Pro potvrzení této hypotézy byl proveden výzkum v oblasti hospodaření příspěvkových Jmenovatel hodnoty výnosů z doplňkové činnosti hodnoty výnosů z hlavní činnosti hodnoty výnosů ostatních Zdroj: vlastní zpracování organizací. Byla zkoumána data 12 příspěvkových organizací za období let Sledování vývoje výše koeficientu bylo provedeno dle uvedeného způsobu konstrukce výpočtu dle zákona o DPH. Vzhledem ke skutečnosti, že do výpočtu koeficientu (K) spadají i výnosy, resp. příjmy, které s činnostmi zasahujícími do oblasti daně z přidané hodnoty nesouvisejí, je navržena úprava výpočtu koeficientu (K1). Upravená verze výpočtu pro koeficient (K1) nezahrnuje nahodilé příjmy obsažené v řádku č. 50 DAP. Data pro zpracování výzkumu byla převzata z účetních výkazů a rozborů hospodaření jednotlivých příspěvkových organizací za období Data byla dále doplněna údaji z ARIS Webu databáze Ministerstva financí České republiky (Ministerstvo financí ČR, ). Vzhledem ke konstrukci koeficientu a v návaznosti na daňové přiznání DPH byla data rozčleněna dle následujících charakteristik: výnosy (zdanitelná plnění), která nejsou předmětem daně, výnosy (zdanitelná plnění) osvobozená bez nároku na odpočet, výnosy (plnění), která nejsou předmětem daně. Data byla následně dosazena do konstrukce výpočtu koeficientu dle Tab. 1. Sledovanými jevy byly vypočtený koeficient (K) dle stávající právní úpravy a nově vypočtený koeficient (K1) s navrženou změnou úpravy výpočtu koeficientu. 32 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

33 Koeficient (K) pro výpočet byla do jmenovatele vzorce zahrnuta veškerá plnění včetně nahodilých příjmů (ostatní výnosy), které tvoří ostatní platby žáků za aktivity, které s činnostmi spadajícími do oblasti DPH organizace zcela nesouvisejí, avšak významně ovlivňují výši vypočteného koeficientu, Navržená změna koeficientu (K1) do výpočtu nebyly zahrnuty nahodilé příjmy. U příspěvkových organizací základních škol, se jedná o platby žáků za služby spojené s výjezdy do škol v přírodě, na lyžařské a ekologické kurzy, zahraniční studijní pobyty a exkurze a podobně. Tyto aktivity jsou kromě vzdělávacího programu organizovány z důvodu zvyšování atraktivity školy s cílem zvyšování výkonů (počtu žáků) a následně získání vyššího příspěvku pro svou činnost. Zároveň však tyto výnosy negativně ovlivňují výši nákladů organizace. Obr. 1: Vývoj hodnoty krátícího koeficientu 30% 25% 20% 15% 10% Výpočet dle zákona Navržená změna K (1) 5% 0% Zdroj: výkazy příspěvkových organizací, vlastní zpracování Z provedené analýzy je zřejmé, že navrhovaná změna konstrukce výpočtu krátícího koeficientu jednoznačně zmírňuje finanční dopad daně z přidané hodnoty na neziskové organizace. Systém výpočtu výše daně na vstupu tak nepřímo ovlivňuje výdaje zřizovatele, neboť neuznaná část odpočtu daně se pro příspěvkovou organizaci stává zpět nákladem. ZÁVĚR Neziskové organizace se mohou vzhledem ke svým činnostem ocitnout v roli plátce daně z přidané hodnoty. Stávající právní úprava této daně vymezuje předmět daně a možnosti snížení daňové povinnosti nárokem na odpočet daně. V případě plátce, který funguje v režimu činností ekonomických a činností s ekonomickými nesouvisejícími, je nutno provést úpravu nároku na odpočet daně. Zákon o DPH stanovuje dvoustupňový systém krácení tohoto nároku, a to odpočet v poměrné výši a odpočet v krácené výši. Pro výpočty krácení daně je v zákoně stanoven krátící koeficient, jehož konstrukce vychází ze struktury daňového přiznání pro daň z přidané hodnoty. Takto vypočtený neuznaný nárok se převádí zpět do nákladů organizace. Konstrukce výpočtu koeficientu však v sobě zahrnuje nesourodá plnění, která snižují procentní podíl možnosti odpočtu daně na vstupu. Dochází tak k vyššímu finančnímu zatížení, které celkově ovlivňuje hospodaření organizace. Použitím navrhované změny výpočtu koeficientu lze docílit snížení daňového zatížení subjektůplátců daně z přidané hodnoty. Takto ušetřené prostředky by mohla příspěvková organizace použít pro svůj další rozvoj, případně by o tuto částku byl snížen příspěvek zřizovatele. Trendy v podnikání Business Trends 4/

34 LITERATURA Berger, W., Kindl, C., & Wakounig, M. (2010). Směrnice ES o dani z přidané hodnoty: praktický komentář (1st ed.). Praha: VOX. Fitříková, D., & Musilová, L. (2013). Průvodce DPH u neziskových subjektů: 2013/2014 (2nd ed.). Olomouc: ANAG. Kubátová, K. (2009). Daňová teorie: úvod do problematiky (2nd ed.). Praha: ASPI. Maderová Voltnerová K., & Tégl, P. (2009). Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací (1st ed.). Olomouc: ANAG. Merlíčková Růžičková, R., (2013). Neziskové organizace: vznik-účetnictví-daně (12th ed.). Olomouc: ANAG. Rektořík, J., et al. (2010). Organizace neziskového sektoru: Základy ekonomiky, teorie a řízení. III. Praha: EKOPRESS, s.r.o. Stuchlíková, H., & Komrsková, S. (2011). Zdaňování neziskových organizací (8th ed.). Olomouc: ANAG. Česká republika (2004). Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. In: Sbírka zákonů ČR, částka 78. Dostupné z: < Česká republika (1992). Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In: Sbírka zákonů ČR, částka 117. Dostupné z: < Ministerstvo financí ČR ( ). ARISWeb. Dostupné z: < Adresa autora: Ing. Michaela Strzelecká Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Katedra financí a účetnictví o102207@opf.slu.cz DIFFICULTIES OF APPLICATION OF VALUE ADDED TAX FOR NON-PROFIT ORGANIZATIONS Michaela Strzelecká Abstract: The paper focuses on the application of indirect taxes in the non-profit sector. The VAT system in the Czech Republic is applied by a uniform legislation that is applicable to all types of taxpayers. Czech Republic, as well as other EU member states, is obliged to implement into its legislation the Directives of the EU Council. Non-profit organizations, because of their actions can find themselves in the role of a payer of value added tax. The law on value added tax for all tax payers defines the tax subject and the possibility of reducing tax liability via tax deductibility. The aim of this paper is to point out the specifics of tax deduction for non-profit organizations, of the issue of two-tier system of reduced claim of deduction and its impact on the management of non-profit organizations. Key words: The non-profit sector, semi-budgetary organization, value added tax, tax deductibility, coefficient JEL Classification: H25 34 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

35 MODELY KONTRAKTŮ SE STOCHASTICKOU POPTÁVKOU Petr Fiala, Renata Majovská ÚVOD Management dodavatelských řetězců je bouřlivě se vyvíjející disciplína využívající koncepce, které byly vyvinuty v různých jiných disciplínách, jako je logistika, marketing, finanční management, operační management, informační systémy, ekonomie, systémová dynamika a operační výzkum. Kvalita managementu dodavatelského řetězce je považována za klíč k budoucí konkurenceschopnosti řetězce. Navrhování a řízení dodavatelských řetězců je nyní považováno za vedoucí prvek strategie a za efektivní způsob vytváření hodnoty pro zákazníka a vyvolává značný zájem manažerů a výzkumníků. Mezi základní problémy řízení dodavatelských řetězců patří koordinace členů řetězce. Jedním ze způsobů koordinace je uzavírání kontraktů mezi členy řetězce. Příspěvek se zabývá modelováním kontraktů při stochastické poptávce. Článek je organizován následovně. V první části jsou shrnuty základní požadavky pro kontrakty při koordinaci dodavatelského řetězce. Přehled a srovnání kontraktů s cenově nezávislou stochastickou poptávkou je uveden v druhé části. Není příliš mnoho známo o kontraktech v dodavatelských řetězcích s cenově závislou stochastickou poptávkou. Návrh kontraktu s cenově závislou stochastickou poptávkou je analyzován ve třetí části. Ve čtvrté části je postup ilustrován na numerickém příkladu. Vlastnosti navrženého kontraktu jsou zdůrazněny v závěru článku. 1. KONTRAKTY V DODAVATELSKÝCH ŘETĚZCÍCH Dodavatelský řetězec je definován jako vícestupňový systém dodavatelů, výrobců, distributorů, prodejců a zákazníků. Mezi stupni dodavatelského řetězce v obou směrech proudí materiálové, finanční, informační a rozhodovací toky. Materiálové toky zahrnují toky nových produktů směrem od dodavatelů k zákazníkům a opačné toky vracení, servisu, recyklace a likvidace produktů. Finanční toky zahrnují různé druhy plateb, úvěry, toky plynoucí z vlastnických vztahů atd. Informační toky propojují systém informacemi o objednávkách, dodávkách, plánech atd. Rozhodovací toky jsou posloupnosti rozhodnutí účastníků ovlivňující celkovou výkonnost řetězce. Důležitou otázkou je pak modelování vztahů v rámci dodavatelských řetězců (viz Fiala, 2003). Vývoj strategií snížení rizika, se kterým se setkávají prodejci, se stává stále více kritickým v oblasti dodavatelských řetězců. Zejména v globálním trhu, kdy je konkurence mezi firmami nahrazována konkurencí mezi dodavatelskými řetězci. Existuje několik nástrojů na snížení rizika v rámci dodavatelských řetězců, často užívanými nástroji jsou postupy pro sdílení informací mezi členy řetězce (viz Fiala, 2005). V současné době je značná pozornost výzkumníků zaměřena na kontrakty v dodavatelských řetězcích (přehled např. v Cachon, 2003; Tsay, 1999), které jsou využívány pro motivaci koordinace dodavatelských řetězců, tj. aby celkový zisk decentralizovaného dodavatelského řetězce byl roven zisku, který dosahuje centralizovaný systém. Typy kontraktů se liší podle předpokladů a aplikace v jednotlivých odvětvích. Specifický kontrakt použitý firmami je výsledkem vyjednávacího procesu. Kontrakty jsou hodnoceny podle žádoucích vlastností: koordinace dodavatelského řetězce, flexibilita umožňující libovolné rozdělení zisku dodavatelského řetězce, snadnost použití kontraktu. 1. Kontrakt koordinuje dodavatelský řetězec, jestliže optimální řešení dodavatelského řetězce tvoří Nashovu rovnováhu, tj. žádná firma nemá možnost ziskového odchýlení od optimálního řešení. Je ideální, když existuje Trendy v podnikání Business Trends 4/

36 jediné optimální řešení, jinak je možné, že se firmy mohou koordinovat na sub-optimálních řešeních. V modelu prodavače novin je veličinou, kterou je potřeba koordinovat, prodavačem objednávané množství. 2. Jsou žádoucí dostatečně flexibilní kontrakty, aby umožnily libovolné rozdělení zisku dodavatelského řetězce mezi firmy. Jestliže koordinační kontrakt může libovolně rozdělit zisky, potom také existuje paretovsky optimální kontrakt, který dominuje nekoordinující kontrakt, tj. zisk každé firmy není horší a alespoň u jedné firmy je lepší u koordinujícího kontraktu. 3. Ačkoliv koordinace a libovolné rozdělení zisku jsou žádoucí vlastnosti, kontrakty s těmito vlastnostmi mívají vyšší transakční náklady. Důsledkem toho je, že navrhovatel kontraktu může ve skutečnosti preferovat jednoduchý kontrakt, i když neoptimalizuje výkonnost dodavatelského řetězce. Jednoduchý kontrakt je zejména žádoucí, jestliže efektivnost kontraktu je vysoká a když navrhovatel kontraktu dostane podstatný podíl zisku dodavatelského řetězce. Problém s cenově závislou deterministickou poptávkou odpovídá problému dvojí ziskové marže. Řešením problému je uzavření kontraktu se sdílením zisku. Velkoobchodní cena je potom nepodstatná pro oba účastníky a dodavatelský řetězec dosáhne maximální zisk. V dalších částech příspěvku se zaměříme na modelování kontraktů se stochastickou poptávkou. Nejdříve uděláme přehled kontraktů s cenově nezávislou poptávkou a dále navrhneme postup pro modelování a řešení kontraktů s cenově závislou poptávkou. 2. CENOVĚ NEZÁVISLÁ STOCHASTICKÁ POPTÁVKA Uvažujme dodavatelský řetěz, kdy v jedné časové periodě dodavatel prodává produkt odběrateli, který prodává zákazníkům se stochastickou poptávkou. Předpokládejme, že stochastická poptávka x má spojitou distribuční funkci F(x), ke které existuje inverzní funkce. Předpokládejme dále, že se jedná o situaci s úplnou informací, kdy distribuční funkce poptávky a informace o nákladech jsou všeobecně známy. Je definována funkce frekvence chyb (failure rate function) rozdělení x f ( x) g( x) = (1) 1 F( x) a zobecněná funkce frekvence chyb h(x) = x g(x). (2) Předpokládá se, že rozdělení má vlastnost rostoucí zobecněné funkce frekvence chyb (IGFR - increasing generalized failure rate property). Mnoho rozdělení má vlastnost IGFR, včetně rovnoměrného, normálního, exponenciálního, gamma a Weibullova rozdělení. Definujme následující veličiny: q celkové množství objednané odběratelem; c náklady dodavatele; p prodejní cena. Tato specifikace bývá označována jako tzv. problém prodavače novin (newsvendor problem). Centralizované řešení Centralizované řešení slouží pro benchmarking decentralizovaného dodavatelského řetězce. Centralizované řešení je bráno pro zcela integrovanou firmu, která řídí výrobu i prodej zákazníkům. Zisk integrované firmy pro úroveň zásob q je z( q) = ( p c) q p F( x) dx. (3) Zisková funkce je konkávní pro proměnnou q a optimální řešení je dáno q 0 q 0 = 1 p c F. (4) p Maximum zisku systému z(q 0 ) je zcela určeno úrovní zásob q 0. Decentralizované řešení může být zlepšeno pomocí kontraktů. Kontrakt koordinuje řetězec, jestliže motivuje výběr optimální úrovně zásob jako u centralizovaného řešení q Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

37 Kontrakty s velkoobchodní cenou U kontraktů s velkoobchodní cenou dodavatel prodává odběrateli za cenu w. Odběratel řeší analogický problém jako integrovaná firma, ale nakupuje zásobu za velkoobchodní cenu w místo výroby při nákladech c. Zisk odběratele je z R ( q) = ( p w) q p F( x) dx. (5) Zisková funkce je konkávní pro proměnnou q a optimální řešení je dáno = 1 p w q( w) F. (6) p Dodavatel působí jako vůdce ve Stackelbergově modelu a odhaduje, jak bude objednávat odběratel pro každou velkoobchodní cenu. Dodavatel odhaduje poptávkou křivku q(w) a jeho zisk je 1 p w z1 ( w) = ( w c) q( w) = ( w c) F. (7) p Dodavatel zná přesně, co bude objednávat odběratel při každé velkoobchodní ceně a nenese riziko. Veškeré riziko spočívá na odběrateli. Kontrakt s velkoobchodní cenou koordinuje řetězec jedině tehdy, když by dodavatel dosáhl nekladného zisku. Takže samozřejmě dodavatel preferuje vyšší velkoobchodní cenu. Důsledkem je, že kontrakt s velkoobchodní cenou není obecně považován za koordinující kontrakt. Sofistikovanější kontrakty se liší od kontraktu s velkoobchodní cenou tím, že převádějí určité riziko, plynoucí ze stochastické poptávky, na dodavatele. Jako příklad uvedeme kontrakty se zpětným odkoupením. Kontrakty se zpětným odkoupením Při kontraktu se zpětným odkoupením (viz Pasternack, 1985) dodavatel počítá odběrateli velkoobchodní cenu w, ale platí odběrateli b za každou zbývající jednotku na konci prodejní sezóny. Odběratel by neměl profitovat na neprodaných zásobách, takže předpokládáme b w. Dále se předpokládá, že strategie vracení u decentralizovaného řetězce nezavádí q 0 další náklady nad rámec nákladů u centralizovaného systému. Zisk odběratele je q 2 ) 0 z ( q) = ( p w) q ( p b) F( x dx. (8) Odběratel řeší problém prodavače novin. Optimální řešení je = 1 p w q( w, b) F p b. (9) Řešení bez vracení nebo úplné vracení jsou sub-optimální řešení. Strategie mezi těmito krajními situacemi vedou ke koordinaci řetězce. Dodavatel nabízí kontrakt (w(ε), b(ε)) s ε (0, p c, kde εp w( ε ) = p ε, b( ε ) = p. (10) p c Pro všechna ε (0, p c, p > w(ε) > b(ε) a (11) p p w( ε ) = b( ε ) p c. (12) p Odběratel objednává množství jako integrovaný systém q(w(ε), b(ε)) = q 0 (13) a zisk řetězce je roven zisku integrovaného řetězce z(q 0 ). Zisk dodavatele je klesající v ε ε 0 z1( w( ), b( )) 1 z( q ) p c ε ε =. (14) Zisk odběratele je rostoucí v ε 0 z2 ( w( ε ), b( ε )) = ε z( q ). (15) p c Existují i další typy kontraktů Další typy kontraktů jako jsou kontrakty s flexibilním množstvím (viz Tsay & Nahmias & Agrawal, 1999 a Lariviera, 1999), Záložní dohody (Backup Agreements) (viz Eppen & Iyer, 1997), opční kontrakty (Option Contracts) (viz Barnes- Schuster & Bassok & Anupindi, 2002) a další. Trendy v podnikání Business Trends 4/

38 3. CENOVĚ ZÁVISLÁ STOCHASTICKÁ POPTÁVKA Cílem této části je analyzovat kontrakty pro kombinovaný problém koordinace dodavatelského řetězce s cenově závislou stochastickou poptávkou. Zatím je v literatuře věnována malá pozornost kombinovanému problému koordinace dodavatelského řetězce s cenově závislou a stochastickou poptávkou. Kontrakty navržené pro koordinaci s cenově nezávislou stochastickou poptávkou nejsou použitelné pro koordinaci dodavatelského řetězce s cenově závislou stochastickou poptávkou. Budeme analyzovat multiplikativní tvar cenově závislé stochastické poptávky Obr. 1: Dodavatelský řetězec s cenově závislou stochastickou poptávkou D(p, x) = y(p)x, (16) jako funkci proměnných p a x, kde x je náhodná proměnná nezávislá na p a y(p) je spojitá, nezáporná, dvakrát diferencovatelná funkce. Očekávaná hodnota poptávky D je určena hodnotou funkce y(p) pro danou cenu p: E[D(p, x)] = y(p). (17) Toky v dodavatelském řetězci s cenově závislou stochastickou poptávkou jsou zachyceny v Obr. 1. Materiálové a jednotkové finanční toky jsou vyjádřeny pomocí plných a čárkovaných čar. Dodavatel c q max(0; q-d) b w Odběratel min(q; D) Očekávaný zisk pro centralizované řešení pro úroveň výstupu q a cenu p je roven: z(p, q) = E{p[min(q, D(p, x)] - cq}= E{(p c)q - p max(0; q-d(p, x)) } = (18) q y( p) = ( p c) q py( p) F( x) dx. (19) Cílem je určit optimální hodnoty (p 0, q 0 ), které maximalizují očekávaný zisk z(p, q). Pro pevnou cenu p se tento problém redukuje na standardní problém kamelota bez cenové závislosti a optimální úroveň zásob je rovna 0 q p 0 Zdroj:Autoři 1 p c = y( p) F. (20) p Substitucí této hodnoty q 0 do očekávaného zisku dostáváme 1 p c F p 1 p c z(p) = y( p)[( p c) F p F( x) dx] p 0 (21) Tento problém je nyní s jedinou rozhodovací proměnnou p a optimální cenu p 0 je možno získat řešením rovnice 38 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

39 dz( p) = 0. (22) dp Předpoklady existence a jedinečnosti optimálního řešení (p 0, q 0 ) jsou konkávnost deterministické části poptávkové funkce y(p) a IGFR vlastnost stochastické části poptávkové funkce x. Navržený kontrakt pro koordinaci decentralizovaného dodavatelského řetězce je hybrid kontraktu s velkoobchodní cenou a kontraktu se zpětným odkupem. Velkoobchodní cena w a cena zpětného odkupu b jsou určeny podle následujících vztahů: w = λ (p - c) + c, (23) b = λ p, kde 0 λ 1. (24) Použitím takových cen w a b dostáváme zisky dodavatele a odběratele pro libovolnou úroveň výstupu q a cenu p: z1 = E{(w c)q + b max(0; q-d(p, x))} = E{λ (p c)q - λ p max(0; q-d(p, x))} = λ z. (25) z2 = E {p[min(q, D(p, x)] - wq + b max(0; q-d(p, x))}= E { (p - w - c)q (p - b) max(0; q-d(p, x))} = (26) = (1 - λ) E{(p c)q - p max(0; q-d(p, x)) } = (1 - λ) z. (27) Z předchozího vyjádření zisků dodavatele a odběratele je zřejmé, že dodavatel a odběratel řeší stejný problém jako centralizovaný dodavatelský řetězec a suma zisků dodavatele a odběratele je rovna zisku centralizovaného dodavatelského řetězce. Parametr λ charakterizuje rozdělení celkového zisku mezi dodavatele a odběratele. 4. ILUSTRAČNÍ PŘÍKLAD Postup je ilustrován na následujícím numerickém příkladu. Cenově závislá deterministická část poptávky je y(p) = 100 p 2 (28) a stochastická část je dána náhodnou proměnnou x na interval (0,5;1,5) s distribuční funkcí rovnoměrného rozdělení F(x) = x 0,5. (29) Náklady dodavatele Očekávaný zisk c = 2. (30) 1 p c F p p c y( p)[( p c) F p F( x dx p = z(p) = 1 ) ] 0 1 p 2 F p (31) = 2 1 p 2 (100 p )[( p 2) F p ( x 0,5) dx] p = Řešením rovnice dz( p) = 0 dp (32) 2 1,5 p 2 1,5 p 2 = (100 p ). p 2 (33) dostaneme optimální cenu 0 (34) p 0 = 6,56 (35) a potom optimální úroveň zásob q 0 1 p c = y( p) F = 68,36. (36) p Očekávaný zisk z(p 0, q 0 ) = 266,89. (37) Nastavením dělícího parametru λ = 0,5 (38) je určena velkoobchodní cena w a cena zpětného odkupu b w = λ (p - c) + c = 4,28 (39) b = λ p = 3,28. (40) Zisk dodavatele a zisk odběratele jsou z1 = λ z(p 0, q 0 ) = 133,445 (41) z2 = (1 - λ) z(p 0, q 0 ) = 133,445. (42) Součet zisku odběratele a zisku dodavatele je roven zisku centralizovaného dodavatelského řetězce a tudíž je dodavatelský řetězec koordinován. Trendy v podnikání Business Trends 4/

40 ZÁVĚR Existuje rozsáhlá literatura o kontraktech v dodavatelských řetězcích. Avšak není příliš mnoho výsledků o vztazích mezi modely kontraktů v dodavatelských řetězcích a o kombinovaném problému koordinace dodavatelského řetězce s cenově závislou a stochastickou poptávkou. Navržený kontrakt pro koordinaci decentralizovaného dodavatelského řetězce s cenově závislou a stochastickou poptávkou má požadované vlastnosti. Dodavatelský řetězec je zcela koordinován, tzn. celkový zisk decentralizovaného dodavatelského řetězce je roven zisku dosažitelnému centralizovaným systémem. Flexibilita dosažení libovolného rozdělení je řízena výběrem hodnoty parametru λ při stanovení velkoobchodní ceny w a ceny zpětného odkupu b. Kontrakt má relativní výhody při implementaci. Dodavatel musí monitorovat jen cenu, nikoliv prodané množství. Analýza jednoduchých případů kontraktů poskytuje doporučení pro složitější reálné problémy. Reálné problémy v dodavatelských řetězcích jsou řešeny pomocí společného řešení problémů partnerstvím v dodavatelských řetězcích. Partnerské vztahy jsou založeny na dodavatelských kontraktech. Výzkum obecného rámce, který by syntetizoval existující výsledky pro varietu forem dodavatelských řetězců, by byl velmi žádoucí. PODĚKOVÁNÍ Výzkumný projekt byl podporován grantem č S 07/0166, uděleným Grantovou agenturou České republiky, a grantem IGA F4/19/2013, Fakulty informatiky a statistiky, Vysoké školy ekonomické v Praze. LITERATURA Anupindi, R., & Bassok, Y. Supply Contracts with Quantity Commitments and Stochastic Demand. In: Tayur, S., Magazine, M., & Ganeshan, R. (1999). Quantitative Models for Supply Chain Management (s ). Boston: Kluwer Academic Publishers. Barnes-Schuster, D., Bassok, Y., & Anupindi, R. (2002). Coordination and Flexibility in Supply Contracts with Options. Manufacturing & Services Operations Management, (3), Cachon, G. Supply Chain Coordination with Contracts. In: Graves, S., & De Koko, T. (2003). Handbooks in Operations Research and Management Science: Supply Chain Management. North-Holland. Ccorbett, C., & Tang, C. Designing Supply Contracts: Contract Type and Information Asymmetry. In: Tayur, S., Magazine, M., & Ganeshan, R. (1999). Quantitative Models for Supply Chain Management ( ). Boston: Kluwer Academic Publishers. Eppen, G. D., & Iyer, A., V. (1997). Backup Agreements in Fashion Buying - the Value of Upstream Flexibility. Management Science, Fiala, P. (2003). Modeling of relations in supply chains. [Special Issueon Supply Chain Management]. Vision: The Journal of Business Perspective, 7, Fiala, P. (2005). Information sharing in supply chains. OMEGA: The International Journal of Management Science, 33, Lariviere, M. A. Supply Chain Contracting and Coordination with Stochastic Demand. In: Tayur, S., Magazine, M., & Ganeshan, R. (ed.). (1999). Quantitative Models for Supply Chain Management. Boston: Kluwer Academic Publishers. Pasternack, B. (1985). Optimal pricing and returns policies for perishable commodities. Marketing Science, (2), Tsay, A. A. (1999). The Quantity Flexibility Contract and Supplier-Customer Incentives. Management Science, Tsay, A. A., Nahmias, S., & Agrawal, N. Modeling Supply Chain Contracts: A Review. In: Tayur, S., Magazine, M., & Ganeshan, R. (ed.). (1999). Quantitative Models for Supply Chain Management. Boston: Kluwer Academic Publishers, Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

41 Adresa autora (autorů): Prof. RNDr. Ing. Petr Fiala, CSc., MBA Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Katedra ekonometrie pfiala@vse.cz PaedDr. Renata Majovská, PhD. Vysoká škola báňská - TU, Ostrava Ekonomická fakulta Katedra matematických metod v ekonomice, renata.majovska@vsb.cz MODELS OF CONTRACTS WITH STOCHASTIC DEMAND Petr Fiala, Renata Majovská Abstract: Supply chain is a decentralized system where material, financial, information and decision flows connect members. Supply chain contract is a coordination mechanism that provides incentives to all of its members so that the decentralized supply chain behaves as the integrated one. When the demand is stochastic than the newsvendor model can be applied. The newsvendor model is not complex, but it is sufficiently rich to study important questions in supply chain coordination. In a standard newsvendor problem the price is assumed to be fixed. There is a vast literature on supply chain contracts recently. However, little work has been done on the relationships of those supply chain contract models and on the combined problem of supply chain coordination with price-dependent stochastic demand. The proposed contract for supply chain coordination with price-dependent stochastic demand has desirable features. The supply chain is fully coordinated. Flexibility to allow any division of the supply chain s profit is managed by the selected parameter in the setting of the wholesale price and the buyback price. It has relative advantages in implementation. The supplier needs to monitor the price only, not the quantity sold. The analysis of the simple cases of contracts gives recommendations for more complex real problem. Key words: Contract, coordination, price-dependent, stochastic demand, supply chain JEL Classification: C44, C70 Trendy v podnikání Business Trends 4/

42 Analýza nesplacených pohledávek pomocí Markovových řetězců případová studie Ladislav Lukáš, Jiří Hofman ÚVOD Finanční management, a především řízení finančních toků, hraje stěžejní roli v existenci každého podniku. Jsou to především pohledávky, které představují dominantní složku příjmových finančních toků u většiny podniků. Důležitou složkou každé pohledávky je jasné stanovení platebních podmínek a především termínů splatnosti. V reálném světě dodavatelsko-odběratelských vztahů však je nutné připustit, že platby pohledávek, a zejména plnění stanovených termínů splatnosti, mohou vést ke značným finančním problémům, a tak představují nezanedbatelný rizikový faktor v podnikání. Úkolem finančního managementu je tyto rizikové faktory co nejpodrobněji sledovat a analyzovat. Jde o celý komplex otázek a úkolů. Jedním z nejdůležitějších je odhad a včasná tvorba odpovídajících finančních rezerv podniku pro pokrytí nesplacených pohledávek, které je podnik nucen odepisovat jako nedobytné pohledávky. V praxi existuje celé řada různých metod jak tyto procesy sledovat, analyzovat a i odhadovat případné následky. Jednou z nich je analýza nesplacených pohledávek podniku pomocí Markovových řetězců. 1. ABSORPČNÍ MARKOVŮV ŘETĚZEC Obecný postup využití absorpčních Markovových řetězců pro analýzu nesplacených pohledávek je dobře znám. Bývá dokonce často zařazen do kvalitních učebnic operačního výzkumu či kvantitativních metod v ekonomii, a to právě do kapitol zaměřených na teorii a použití Markovových řetězců např. Anderson, Sweeney & Williams, (1998); Render, Stair & Hanna (2003) a též Lukáš (2009). Podrobnější aspekty teorie Markovových řetězců jakožto diskrétních náhodných posloupností splňujících Markovovu vlastnost jsou v Yin & Zhang (2005). Rizika a souvislosti mezi nesplacenými pohledávkami a finančním poddimenzováním jsou analyzovány v Sopranzetti (1999). Problematika nesplacených pohledávek v rámci dodavatelsko-oběratelských vztahů je diskutována v Garmichael & Balatbat (2010). Obecný pohled na analytickou strukturu fundamentální matice absorpčního Markovova řetězce používaného při analýzách nesplacených pohledávek je v Hofman & Lukáš (2014), a to včetně diskuse o citlivosti této matice na podmíněných pravděpodobnostech splacení. Jak známo, Markovův řetězec (zkráceně MŘ) je diskrétní náhodná posloupnost, u které výskyt stavu v bezprostřední následné budoucnosti závisí jen na stavu, ve které se tato posloupnost nachází. Číselně je tento přechod ze současného stavu do budoucího vyjádřen podmíněnou pravděpodobností přechodu. Obecně tato podmíněná pravděpodobnost může záviset na počtu kroků, které byly vykonány od počátku pak se takový MŘ nazývá nehomogenní. V případě, že zmíněná podmíněná pravděpodobnost nezávisí na počtu provedených kroků jde o tzv homogenní MŘ. Matice podmíněných pravděpodobností přechodů P takového MŘ má tvar P = [pij], pij = P(s(k)=j s(k 1)=i), i,j = 1,, n, k = 1, 2, (1) kde n udává celkový počet stavů, ve kterém se MŘ může vyskytnout, k vyjadřuje počet kroků, s(0) označuje stav, ve kterém se MŘ nachází na počátku, s(k 1)=i vyjadřuje, že ve stávajícím okamžiku, či kroku, je MŘ ve stavu i, zatímco v následujícím okamžiku, tedy v k-tém kroku, bude ve stavu s(k)=j. Absorpční MŘ, jak známo z teorie, obsahuje jen tzv. transientní a absorpční stavy. Transientním stavem se nazývá takový stav, do kterého po 42 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

43 provedení jistého konečného počtu kroků se již nelze vrátit, tj. pravděpodobnost takového návratu je nulová, čili jde o jev nemožný. Naopak, absorpční stav, řekněme třeba m, je charakterizován podmínkou pmm = 1, která vyjadřuje skutečnost, že pokud se MŘ do takového stavu dostane, zůstane v něm natrvalo, čili jde o jev jistý. Samozřejmě je nutné, aby existoval jiný stav, pochopitelně transientní, řekněme i, ze kterého lze do absorpčního stavu m přejít, tzn. pim > 0. Matice podmíněných pravděpodobností přechodů P absorpčního MŘ má kanonický tvar (2) s pevnou strukturou submatic, do které lze převést libovolný absorpční MŘ vhodnou permutací stavů P = I 0, (2) R Q kde matice Q, R a I, rozměrů sxs, sx(n s), respektive (n s)x(n s), jsou matice podmíněných pravděpodobností přechodů, a to Q jen mezi transientními stavy navzájem, R z transientních stavů do absorpčních, a I, což je jednotková matice, mezi absorpčními stavy. Samozřejmě, přechody z absorpčních stavů do transientních jsou nemožné, což je vystiženo nulovou maticí 0 rozměru (n s)xs. Celkový počet stavů je n, z toho transientních je s, a absorpčních n s. Nejdůležitějším pojmem v teorii absorpčních MŘ je tzv. fundamentální matice (3) N = (I Q) 1 = n=0 Q n, (3) která vyjadřuje očekávání, tj. střední hodnotu, kolikrát se proces modelovaný zvoleným absorpčním MŘ ocitne v transientním stavu j, když na počátku vyšel z transientního stavu i, při uvažování neomezeného počtu kroků vývoje procesu. Pro naše potřeby je důležitý ještě i vztah (4), který umožňuje spočítat očekávané objemy jisté veličiny v absorpčních stavech vyjádřené vektorem y, známe-li její odpovídající objemy v transientních stavech vyjádřené vektorem t, když samozřejmě platí, že celkové objemové bilance uvažované veličiny ve všech transientních stavech na straně jedné, a všech absorpčních stavech na straně druhé, si jsou navzájem rovny. y T = t T n s s B, B = N R, k=1 y k = i=1 t i (4) 2. STRUKTURA DATABÁZE PRO ANALÝZU NESPLACENÝCH POHLEDÁVEK Pro zpracování analýzy nesplacených pohledávek podniku je vhodné vytvořit z obvyklých účetních záznamů samostatnou problémově-orientovanou databázi. To lze provést buď pomocí tzv. Report generátoru v rámci používaného účetního software, nebo třeba pomocí vytvořené Java aplikace, která filtruje příslušné účetní záznamy tak, aby z nich extrahovala právě potřebná data. Struktura takové problémově-orientované databáze je vlastně jednoduchá. Můžeme jí množinově zapsat následovně D0 = {mk, ddk, pdk}, k=1,..,k (5a) kde mk udává výši pohledávky v Kč, ddk a pdk představují důležité časové údaje, a sice termín splatnosti pohledávky, respektive skutečný okamžik platby, a konečně K udává celkový počet vyfiltrovaných záznamů. Pro vlastní podklady, které již přímo používáme k výpočtům pomocí sestaveného programu v sw Mathematica, D0 ještě transformujeme na D1 s ještě jednodušší strukturou D1 = {mk, δk}, k=1,..,k, δk = pdk ddk t (5b) kde veličina δk vyjadřuje zpoždění platby pohledávky oproti termínu splatnosti ve dnech, což je formálně vyjádřeno jako časová vzdálenost mezi okamžiky pdk a ddk s indexem t zdůrazňujícím, že zde měříme podle času (time), jmenovitě podle kalendáře Pomocí D1 lze získat různé časové řady, a tak může sloužit pro různé přístupy k analýze nesplacených pohledávek. Pokud se rozhodneme provést takovou analýzu s použitím aparátu absorpčních MŘ potřebujeme ještě nadefinovat množinu stavů. Absorpční stavy jsou jasné buď váznoucí pohledávka po době splatnosti bude po nějaké době zaplacena, a tím finanční vztah vyrovnán, nebo se váznoucí pohledávka stane Trendy v podnikání Business Trends 4/

44 nedobytnou a přejde ve ztrátu. Takže uvažujeme právě dva absorpční stavy pohledávky splacené a nesplacené. Volba transientních stavů je mnohem volnější. Především mají vystihnout jisté časové intervaly, do kterých lze časová data z D1 roztřídit, a dále jejich počet vlastně vystihuje finanční trpělivost věřitele vůči dlužníkům při splácení váznoucích pohledávek po termínu jejich splatnosti. Lze zvolit týden, případně i den, ale obvykle se za vhodný časový interval považuje měsíc, přesněji Δ = 30 dní. Pro případovou studii analýzy nesplacených pohledávek jsme zvolili podnik kategorie MSP v Západočeském kraji, od něhož jsme získali potřebná data o jeho všech váznoucích pohledávkách za rok 2011, což byl podklad pro sestavení problémově-orientované databáze D1. Pro roztřídění dat jsme použili délku časového intervalu Δ = 30, čímž jsme zároveň jasně zvolili časovou charakteristiku transientních stavů, s tím, že první sledované záznamy o váznoucích pohledávkách pocházely již z prosince Sledovali jsme dvě veličiny jednak počty váznoucích pohledávek, a jednak finanční objemy těchto pohledávek po termínu jejich splatnosti. Získané výsledky jsou na Obr. 1. Obr. 1: Váznoucí pohledávky v r počty (vlevo), finanční objemy v 10 5 Kč (vpravo) Zdroj:vlastní výpočet Řádky odpovídají měsícům roku 2011, sloupce 1-12 měsíčním zpožděním, 13. sloupec charakterizuje váznoucí pohledávky přesahující hranici trpělivosti věřitele, která byla stanovena na 390 dni, a 14. sloupec ukazuje příslušné váznoucí pohledávky, které byly však splaceny. Přeměřítkování finačních objemů pomocí 10 5 Kč bylo zvoleno v konkrétním případě ryze prakticky, neboť oba spočtené grafy tak mají formálně podobná vertikální měřítka. 5. PODNIK KATEGORIE MSP V ZÁPADOČESKÉM KRAJI NESPLACENÉ POHLEDÁVKY PŘÍPADOVÁ STUDIE ROK 2011 Jak bylo již uvedeno v předchozím odstavci, pro případovou studii jsme zvolili podnik kategorie MSP v Západočeském kraji. Vzhledem k citlivosti finančních údajů, a také proto, že příspěvek je zaměřen na metodickou část aplikace aparátu absorpčních MŘ na analýzu nesplacených pohledávek zachováváme anonymitu příslušného podniku. Navíc se ukazuje, že takový přístup pak umožňuje celkem lehce vedle skutečných počtů, ale především finančních objemů váznoucích pohledávek uvazovat i alternativní, či modelové objemy. Struktura submatice Q je obecně, vzhledem k nevratnosti času, jednoduchá. Jediné nenulové prvky jsou na první horní vedlejší diagonále, tzn. pi,i+1, které vyjadřují přechod z i- tého stavu, tedy i-tého měsíce, do bezprostředně následujícího vyjadřují tedy stárnutí váznoucí pohledávky. Naopak komplementární podmíněná pravděpodobnost 1 pi,i+1 vyjadřuje míru, že váznoucí pohledávka v i-tém měsíci po termínu splatnosti bude splacena, a figuruje v i-tém řádku a prvním sloupci submatice R. 44 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

45 K výpočtu těchto podmíněných pravděpodobností jsme využili zprůměrovaných hodnot z těch, které jsou na Obr. 1. Uvažujeme tedy průměrné počty i finanční objemy váznoucích pohledávek v jednotlivých transientních stavech, kterých je celkem 13. Z posledního transientního stavu, který tak představuje trpělivost věřitele, je možný přechod již jen do absorpčních stavů, a to q do nesplacených pohledávek, zatímco 1 q do splacených. Numerické hodnoty složek prvních sloupců submatic R, zde Tab. 1: Hodnoty podmíněných pravděpodobností splacení váznoucích pohledávek v r s 1 s 2 s 3 s 4 s 5 s 6 s 7 s 8 s 9 s 10 s 11 s 12 s 13 R n R f Zdroj: vlastní výpočet označených Rn, respektive Rf, neboť je počítáme buď z počtů váznoucích pohledávek, anebo jejich finančních objemů, jsou uvedeny v Tab. 1. Jejich grafické vyjádření je na Obr. 2. Obr. 2: Podmíněné pravděpodobnosti splacení váznoucích pohledávek v r Zdroj:vlastní výpočet Na Obr. 2 vlevo jsou hodnoty počítané z průměrných počtů pohledávek, tedy složky prvního sloupce submatice Rn, zatímco vpravo jsou složky prvního sloupce submatice Rf, tj. stejné podmíněné pravděpodobnosti přechodů ale počítané z průměrných finančních objemů váznoucích pohledávek. Srovnáním hodnot jak v Tab. 1 tak i na Obr. 2 lze konstatovat, že vzájemné odchylky jsou velmi malé. Při všech těchto výpočtech byly zároveň použity i průměrné hodnoty jak počtu, tak i finančního objemu splacených pohledávek nacházejících se v i-tém transientním stavu váznoucích pohledávek, tj. v i-tém měsíci po termínu splatnosti. Z D1 lze též sestavit složky vektoru t, který pomocí (4) umožňuje spočítat vektor y, který představuje kýžený výsledek celé analýzy pomocí absorpčních MŘ. Vzhledem k tomu, že můžeme analyzovat jak počty nesplacených pohledávek, tak i jejich finanční objemy, tak bychom, podobně jako u submatic R, měli obecně uvažovat vektory tn a tf, tedy přesně řečeno vektor počtu váznoucích pohledávek v uvažovaných transientních stavech, respektive vektor finančních objemů váznoucích pohledávek v těchto stavech. V praxi samozřejmě mnohem důležitější roli hrají finanční objemy nežli samotné počty váznoucích pohledávek. Proto se soustředíme jen na tf, a dále tento vektor budeme jednoduše označovat jen t. Složky vektoru t spočteme opět jako průměrné finanční objemy váznoucích pohledávek v příslušných transientních stavech. Vzhledem však k evidentní citlivosti takových dat, Trendy v podnikání Business Trends 4/

46 a zároveň s ohledem na snahu získat jednoduše, nejlépe přímo v procentech, vyjádřené odhady splacených a nesplacených pohledávek, tj. očekávaných finančních objemů v absorpčních stavech příslušného MŘ zvolíme pro naše výpočty vektor t tak, že i=1 t i = 100x10 5 Kč, takže i stejný objem bude celkově distribuován do příslušných dvou absorpčních stavů tedy splacených a nesplacených pohledávek. 13 Tab. 2: Průměrné hodnoty finančních objemů v transientních stavech v měřítku 10 5 Kč s 1 s 2 s 3 s 4 s 5 s 6 s 7 s 8 s 9 s 10 s 11 s 12 s 13 t Zdroj: vlastní výpočet Numerické hodnoty složek vektoru t jsou v Tab. 2, a jejich rozdělení je graficky znázorněno na Obr. 3. Obr. 3: Rozdělení průměrných hodnot finančních objemů v transientních stavech (x10 5 Kč) Zdroj:vlastní výpočet Z Tab. 2 i Obr. 3 je patrné, že průměrné finanční objemy váznoucích pohledávek v transientních stavech velmi rychle klesají. Ostatně to plně koresponduje i s hodnotami na Obr. 1, kde jsou zachyceny i drobné odchylky v hodnotách příslušející jednotlivým měsícům roku Samozřejmě, že by bylo možné, a při dalších aplikacích jistě i záhodné, mít k dispozici delší časové řady, tzn. větší problémově-orientovanou databázi D1. Nyní již lze provést všechny výpočty, jejichž cílem je určení vektoru y. Jádro příslušného algoritmu, který byl naprogramován v sw Mathematica, obsahuje vlastně jen tři hlavní kroky 1) Sestavit z dat D1 submatice Q a R, tzn. vyčíslit podmíněné pravděpodobnosti pi,i+1, resp. 1 pi,i+1 pro i=1,..,12 a pro i=13 spočítat podmíněné pravděpodobnosti q, resp. 1 q. 2) Sestavit matici I Q rozměru 13x13, provést její inverzi, tzn. spočítat (I Q) 1, a tak podle (3) dostat fundamentální matici N příslušného MŘ, kterým analyzujeme proces splácení váznoucích pohledávek podniku. 3) Sestavit vektor t, opět s využitím D1, který obsahuje 13 složek, a pomocí (4) spočítat vektor y, který má jen 2 složky, zato však nadmíru kýžené, neboť obsahují odhady splacených a konečně nesplacených váznoucích pohledávek při vyčerpání stanovené trpělivosti podniku jako věřitele vůči dlužníkům s váznoucími pohledávkami. Když jsme uvažovali dvě submatice Rn a Rf, sestavené z D1 buď podle počtu váznoucích pohledávek, nebo podle jejich finančních objemů, musíme uvažovat i dvě submatice Q, tedy Qn a Qf, a tím pádem dostaneme i dvě fundamentální matice Nn a Nf. Když provedeme všechny výpočty, získáme očekávané finanční objemy v absorpčních stavech, které jsou uvedeny v Tab Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

47 Tab. 3: Očekávané finanční objemy v absorpčních stavech v měřítku 10 5 Kč splacené pohledávky nesplacené pohledávky y n y f Zdroj: vlastní výpočet Tyto hodnoty ukazují, že podnik se stanovenou hranicí trpělivosti 390 dní a procesem vymáhání váznoucích pohledávek, který je vlastně popsán z podnikových účetních dat sestavenou problémově-orientovanou databází D1, může očekávat finanční ztráty z nedobytných pohledávek kolem poloviny procenta či dokonce méně váznoucích finančních objemů. Což je jistě velmi povzbudivý výsledek. Pro další analýzu se nabízejí dva směry, jednak uvažovat jiná rozdělení finančních objemů v transientních stavech, nebo podrobněji sledovat proces zkracování trpělivosti podniku jako věřitele. Pro ilustraci prvního směru jsme vygenerovali pomocí generátoru pseudo-náhodných čísel možné složky vektoru t, které splňují podmínku, že celkový objem je 100x10 5 Kč, avšak jeho rozdělení, které je na Obr. 4 je podstatně jiné než na Obr. 3. Obr. 4: Rozdělení možných hodnot finančních objemů v transientních stavech (x10 5 Kč) Zdroj:vlastní výpočet Přitažlivější se nám zdá analýza trpělivosti věřitele, a její vliv na očekávané finanční objemy v absorpčních stavech tedy jinak řečeno, nakolik ovlivní zkrácení trpělivosti velikost očekávaných finančních ztrát z nedobytných pohledávek. Samozřejmě, že v této analýze, která je postavena na využívání aparátu absorpčních MŘ neuvažujeme žádné náklady spojené s vymáháním váznoucích pohledávek, které přirozeně budou podstatně růst s delší trpělivostí, tedy delším procesem vymáhání váznoucích pohledávek. Ve světle takových úvah, pak onen velmi povzbudivý výsledek může značně poblednout, neboť se k němu budou muset k tíži připočítat právě uvedené náklady na vymáhání. Jádrem pro provedení výpočtů k analýze trpělivosti podniku-věřitele zůstává dříve uvedený algoritmus. Pracujeme i se stejnou databází D1, avšak mění se její zpracování, a to od původní trpělivosti 390 dní, což je 13Δ, když pracujeme se zvolenou časovou charakteristikou jednoho transientního stavu Δ=30, až na 90 dní, tedy 3Δ. Výsledky jsou na Obr. 5. Obr. 5: Očekávané splacené pohledávky (vlevo), nesplacené pohledávky (vpravo), (x10 5 Kč) Trendy v podnikání Business Trends 4/

48 Zdroj:vlastní výpočet Na horizontální ose udávají celá čísla délky intervalů trpělivosti, 1 ~ 13Δ=390 dní, 2 ~ 12Δ=360 dní,, 11 ~ 3Δ=90 dní. Na vertikální ose jsou očekávané finanční objemy v absorpčních stavech vlevo, splacené váznoucí pohledávky, vpravo nesplacené, tj. ty které se staly nedobytnými, a to v závislosti na délce intervalu trpělivosti se splácením váznoucích pohledávek dlužníků. Výsledky jsou vyneseny opět s měřítkem 10 5 Kč, takže umožňují snadnou orientaci a interpretaci výsledků v procentech. Vidíme, že podstatnému nárůstu očekávaných finančních ztrát dochází až při zkrácení na čtyři, či jen tři násobky Δ, tj. pro poměrně velmi krátké trpělivosti, konkrétně 120, respektive dokonce jen 90 dní. Obr. 6: Očekávané splacené pohledávky (vlevo), nesplacené pohledávky (vpravo), (x10 5 Kč) Zdroj:vlastní výpočet Obr. 7: Očekávané splacené (vlevo) a nesplacené pohledávky (vpravo), (x10 5 Kč) data z Obr. 4 Zdroj:vlastní výpočet 48 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

49 Vytvořený program v sw Mathematica pro analýzu nesplacených pohledávek pomocí absorpčních MŘ lze, jak vidno, použít v různých směrech. Na Obr. 7 jsou výsledky analýzy netrpělivosti provedené s procesem splácení váznoucích pohledávek modelovaným absorpčním MŘ se submaticemi Qn a Qf sestrojenými podle údajů z D1, avšak s uvažováním možného rozdělení finančních objemů v transientních stavech podle dat zobrazených na Obr. 4. Modře jsou výsledky spočtené s fundamentální maticí Nn, a špinavě žlutou jsou výsledky s Nf. Vidíme, že výsledky se navzájem mírně odlišují, a to tak, že hodnoty spočtené pomocí Nf jsou mírně pesimističtější vzhledem k očekávaným finančním objemům splacených pohledávek. Vliv odlišného zadaného rozdělení finančních objemů v absorpčních stavech se také projevil, a to tak, že dochází k pozorovatelnému, byť nejdříve mírnému, poklesu v očekávaných finančních objemech splacených pohledávek, a to počítaných jak s Nn tak i Nf, již při zkrácení intervalu trpělivosti z původních 13Δ=390 dní. Progresivnější pokles pak nastává od intervalu trpělivosti 7Δ=210 dní, tedy sedmi měsíců. Tento efekt lze samozřejmě vidět i při sledování objemu nesplacených pohledávek, tedy hodnot v pravé části Obr. 7. Závěrem ukážeme ještě na Obr. 8 shrnutí předchozích výsledků, a tak jednotně pohledět jak na výsledky analýzy trpělivosti při zkracování intervalu trpělivosti, tak i na případné vlivy různých rozdělení průměrných finančních objemů v transientních stavech, které při této analýze zadáváme. Obr. 8: Srovnání očekávaných splacených a nesplacených pohledávek, (x10 5 Kč) varianty Zdroj:vlastní výpočet Modře a špinavě žlutě jsou uvedeny výsledky spočtené pomocí fundamentálních matic Nn, respektive Nf se zadanými hodnotami průměrných finančních objemů v transientních stavech uvedenými na Obr. 4. Zeleně jsou vyneseny výsledky spočtené pomocí Nf s hodnotami složek vektoru t z Tab. 2. Na levé straně Obr. 8 vlevo, vidíme srovnání všech provedených variant výpočtů z pohledu očekávaných splacených pohledávek při zkracování intervalu trpělivosti z 390 dní až na 90 dní. Na pravé straně jsou pak uvedeny příslušné očekávané finanční objemy nesplacených pohledávek, které se pro podnik staly nedobytnými a představují finanční ztráty. Vztah těchto spočtených výsledků je vzájemně komplementární v tom smyslu, že jejich vždy odpovídající součet dá 100x10 5 Kč, což byl také celkový finanční objem váznoucích pohledávek v transientních stavech, které můžeme sledovat na základě účetních dat podniku. ZÁVĚR Příspěvek je věnován použití absorpčních MŘ k analýze splacených a nesplacených pohledávek z množiny váznoucích pohledávek po termínu jejich splatnosti u vybraného podniku ze Západočeského kraje, který patří do kategorie MSP. Analýza byla provedena na základě dat získaných z účetních dokladů podniku za rok Z těchto dat byla vhodnou Trendy v podnikání Business Trends 4/

50 filtrací sestavena problémově-orientovaná databáze, pomocí které byly pak sestrojeny potřebné matice podmíněných pravděpodobností přechodů. Další postup se opíral o výpočet fundamentální matice příslušného absorpčního MŘ, pomocí kterého byl celý proces splácení váznoucích pohledávek v podniku modelován. Vstupní data umožnily pracovat se dvěma fundamentálními maticemi podle orientace na počty či finanční objemy váznoucích pohledávek. Hlavním přínosem příspěvku je analýza závislosti očekávaných finančních ztrát z nesplacených pohledávek, které se staly nedobytnými po překročení meze trpělivosti se splácením váznoucích pohledávek po jejich době splatnosti. Všechny výpočty byly provedeny vlastním programem sestaveným pomocí sw Mathematica. V další etapě výzkumu se chceme věnovat jednak dalším variantám algoritmu sestavení matice podmíněných pravděpodobností přechodů, a též analýze citlivosti objemů nesplacených pohledávek na parametrech procesu splácení. Příspěvek je jedním z výstupů projektu SGS Kvantitativní modelování a experimenty pro ekonomii a podnikovou ekonomiku řešeného na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity v Plzni, jehož poskytovatelem je ZČU v Plzni. LITERATURA Anderson, D. R., Sweeney, D. J., & Williams, T. A. (1988). An Introduction to Mangement Science Quantitative Approaches to Decision Making (5th ed.). (s ). Minnesota: St. Paul West Publ. Co. Garmichael, D. G., & Balatbat, M. C. A. (2010). A contractor s analysis of the likelihood payment of claims. Journal of Financial Management of Property and Construction. 15(2), Hofman, J., & Lukáš, L. (2014). Markov chain model used for sensitivity analysis of paid/unpaid claims in after-payment-due process. 32-th Int.Conf. Mathematical Methods in Economics Proceedings Part I ( ). Olomouc: Palackého Univerzita. Lukáš, L. (2009). Pravděpodobnostní modely v managementu Markovovy řetězce a systémy hromadné obsluhy. Praha: ACADEMIA. Render, B., Stair, M. R. Jr., & Hanna, M. E. (2003). Quantitative Analysis for Management (8th ed.). (s ). New Jersey: Upper Saddle River: Pearson Education, Prentice Hall. Sopranzetti, B. J. (1999). Selling accounts receivable and the underinvestment problem. The Quarterly Review of Economics and Finance. 39(2), Yin, G., & Zhang, Q. (2005). Discrete-time Markov Chains. New York: Springer. Adresy autorů: Doc.RNDr.Ing. Ladislav Lukáš,CSc. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická Katedra ekonomie a kvantitativních metod lukasl@kem.zcu.cz Dr.Ing. Jiří Hofman Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická Katedra podnikové ekonomiky a managementu hofman@kpm.zcu.cz 50 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

51 OUTSTANDING ACCOUNTS RECEIVABLE ANALYSIS USING MARKOV CHAINS CASE STUDY Ladislav Lukáš, Jiří Hofman Abstract: The paper uses existing Markov chain theory to analyze problem of claim payment delayed process, which serves to estimate a distribution of paid/unpaid claims after payment due. Payment condition patterns and timing of claim payments play significant role in financial management. First, the corresponding data reported in usual accounting reports are extracted to yield records of delayed payment structures. Data processing procedure issues estimations of transitions probabilities of absorption Markov chain with several transition states and two absorption ones representing paid and unpaid claims, respectively. Fundamental matrix of absorption Markov chain is calculated by matrix inversion operation and used for averaged paid/unpaid claims estimation provided a vector of pending payments distributed in transient states is given. The goal of procedure is to determine bad debt losses expected after accounts receivable are arranged by aging schedule and the payment time forbearance is given. All these calculations are illustrated on the case study analyzing after-payment-due process of accounts receivable in selected SME company from West Bohemia region. The main contribution of the paper is dependence investigation of amount of receivables and expected losses from uncollectible accounts upon variable payment time forbearance defined prospectively by financial management of the company. All computations and graphical issues are performed by own code developed using sw Mathematica. Key words: Absorption Markov chain, Accounts receivable analysis, Outstanding accounts, Paid/unpaid claims, Fundamental matrix JEL Classification: C65, G35 Trendy v podnikání Business Trends 4/

52 PLÁNOVACÍ KULTURA V ČESKÉ REPUBLICE NA PŘÍKLADU STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ MĚST Jiří Ježek ÚVOD Příspěvek se zabývá změnou plánovací kultury v České republice po roce Středem pozornosti je strategické plánování měst a problémy s jeho praktickou aplikací. Empirické poznatky čerpá převážně z autorových výzkumů, realizovaných v posledních přibližně pěti letech (Ježek, 2013; Ježek, 2011; Ježek, 2008). Zvláště se opírá o reprezentativní výzkum 384 českých měst realizovaný na přelomu let 2012 a Plánování můžeme obecně definovat jako myšlenkovou anticipaci (předjímání) budoucího jednání, která většinou předchází racionálnímu rozhodnutí. Takové chápání ovšem není všemi přijímáno. Pohledem do historie vidíme, že představy o plánování (jeho pojetí, společenská role, cíle a úkoly, postupy, nástroje atd.) podléhají změnám. Ekonomové, regionalisté, politologové, sociologové či plánovači navíc rozvinuli své vlastní definice, odpovídají jejich poznávacím potřebám. Problematické na výše uvedené definici je také to, že se týká pouze plánování a neuvažuje o procesech prosazení a realizace plánů. Nebere zřetel ani na to, že rozvojové plány měst a regionů jsou především politickými rozhodnutími. 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE MĚST A REGIONŮ VYCHÁZEJÍCÍ HVĚZDA NA EVROPSKÉM PLÁNOVACÍM NEBI? Strategické plánování rozvoje měst a regionů je v současné době často diskutovaným tématem. Jedni ho odmítají jako prázdný pojem (jako jakýsi deštník, zahrnující různé koncepce). Jiní doufají, že po období plánovacího inkrementalismu nalezli novou hvězdu na plánovacím nebi, přičemž po období projektově-orientovaného plánování (80. a 90. léta minulého století) s dnes opět hledají strategické koncepty, které by propojily (integrovaly) rozvojové projekty s rozvojovými vizemi. V kontextu aktuálních společenských výzev a hrozeb (globalizace, ekonomická a sociální krize, demografické změny, pokles obyvatel řady měst atd.) je strategickému plánování přisuzována nelehká úloha řídit strukturální změny ve městech a regionech. Zatímco někteří, hlavně západoevropští autoři, dnes hovoří o strategickém obratu (např. Healey, 1996; Healey, 200ý; Wiechmann, 2008), tak jiní takové názory zpochybňují, neboť podle nich neodrážejí empirickou zkušenost (Musil, 2002 a jiní). Strategické plánování rozvoje měst a regionů je mezinárodně diskutovaným tématem. Bohužel postrádáme jeho jednoznačné vymezení. Významně se totiž projevují kulturní, politické, právní a správní tradice té které země. Také v českých podmínkách neexistuje všeobecný konsensus či jednotné chápání jeho praktické aplikace. V anglosaské diskusi je strategické plánování chápáno jako relativně otevřený sociální proces řídící strukturální změny na různých prostorových úrovních. Strategické plánování je sociální proces, prostřednictvím něhož se setkává velké množství lidí v různých institucionálních vztazích a pozicích, aby navrhli společný postup (planmaking process), stanovili obsahy (contents) a strategie, jak řídit prostorové změny (Ježek, 2013). Úkolem tohoto procesu tudíž není pouze navrhovat konkrétní strategie a projekty, ale také organizační strukturu, jak bude o strategiích a strategických projektech nejeno rozhodováno, ale i jak budou realizovány a vyhodnocovány (evaluovány). 52 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

53 2. PRAKTICKÁ APLIKACE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE MĚST Specifikem československého, resp. českého plánovacího systému je skutečnost, že se historicky zformovaly dva plánovací subsystémy. Socioekonomické plánování (před rokem 1989 nazývané oblastní) a územní plánování, které má nepochybně delší a bohatší tradici. Tato dvoukolejnost nebo plánovací dichotomie dodnes přetrvává, i když se na počátku 90. let 20. století zdálo, že převezmeme německý model prostorového plánování, který integruje jak územně-technické (fyzické), tak socioekonomické (rozvojové) aspekty. Zmíněná dvoukolejnost přináší řadu problémů, které by stály za podrobnější analýzu. Podíváme-li se na oblast strategického plánování, tak na jedné straně existuje velké množství měst, která si pořizují strategické plány (podle našich zjištění cca 54% měst, viz (Ježek, 2011)) a široká nabídka postupů a metodik, jak takové strategické plány pro města a regiony vytvářet, realizovat a evaluovat. Na druhé straně mnozí upozorňují, že se strategickým plánováním není vše v pořádku a že plánovací realita v České republice neodpovídá ani teoretickým předpokladům, ani politickým očekáváním. Někteří označují současný stav jako plánování pro plánování a ptají se, proč strategické plánování měst a regionů v České republice nefunguje a nepřináší očekávané výsledky? (Ježek, 2013) V současné době má městské a regionální plánování stále pejorativní nádech. Důvodem jsou nejenom negativní historické zkušenosti, ale také silný odpor vlivných ekonomických liberálů. Proto se pojem plánování užívá hlavně v kontextu územního plánování. Pro označení ostatních plánovacích dokumentů se častěji používají pojmy jako strategie, koncepce apod. (srov. Wokoun & Mates, et al., 2006) PLÁNOVÁNÍ DO ROKU 1989 V poválečném období ( ) klíčovou roli hrálo centrální národohospodářské plánování. Rozhodování o tom, do jaké části ekonomiky investovat, tvořilo nezpochybnitelné jádro centrálního plánování. Plánování tohoto typu však předpokládalo rozhodování o tom, kam lokalizovat nové investice. Tento úkol mělo zabezpečovat oblastní/ regionální plánování. Třetím nástrojem plánovitého řízení společnosti bylo územní plánování, jehož hlavním úkolem bylo řešení směrů vývoje sídelní struktury a stanovit výhledovou velikost sídelních útvarů. V rámci územního pánování se postupně vyvinula specifická forma, označovaná nejdříve jako koncepce osídlení a později koncepce urbanizace. V podstatě se jednalo o snahu řídit vývoj obcí a měst a celého sídelního systému. Vývoj ukázal, že se jednalo o složitý a obtížně realizovatelný cíl i za podmínky, že stát centrálně řídil ekonomiku a kdy neexistovala soutěž politických sil a stát kontroloval značnou část života obyvatel. První ucelené koncepce, použitelné v praxi vznikaly až v 60. letech 20. století. Územní plánování bylo dlouho chápáno jako prostorový průmět plánování ekonomického či dokonce odvětvového. To, že se za pojmem území/ prostor skrývá nesmírně složitá skutečnost sociálních struktur, vztahů, preferencí atd., nemohli plánovači brát v úvahu. Plánování mohlo určovat pouze základní hospodářské a prostorové proporce. I při aplikaci nejsofistikovanějších technik museli plánovači značně zjednodušovat bohatost sociálního a kulturního života. Mohlo mít úspěch jen v počátečních fázích obnovy válkou zničeného hospodářství. Se stoupajícím rozvojem hospodářství se dostávalo do stále větších problémů. Proto téměř od počátku existovaly snahy systém centrálního plánování neustále doplňovat, upravovat, reformovat. Přitom již koncem 50. let 20. století existovala v Československu snaha doplnit centrální národohospodářské plánování jemnějšími nástroji. Problémem se ovšem ukázala nedostatečná znalost složitých vztahů mezi ekonomikou, společností a prostorem. Jak uvádí např. Musil, tak plánovači byli v obtížné situaci někoho, kdo má moc rozhodovat, navrhovat a nařizovat, avšak nemá dostatečně hlubokou znalost objektu, který chce řídit. [9, s. 266] To bylo podle Musila způsobeno nejenom nedostatečným rozvojem teorie a Trendy v podnikání Business Trends 4/

54 výzkumu měst a regionů, a také ideologickými omezeními a přílišnou obecností politických direktiv, které měly plánovací orgány vést. Míra nejistot vyplývajících z neurčitostí direktiv a ideologických omezení se dnes často podceňuje. Za této situace byly často v modifikované podobě přijímány koncepce, které ideově vznikly v západní Evropě. Přitom se podle Musila jedná o fascinující historii, která bude vyžadovat v budoucnosti podrobnější historické prozkoumání. Dodnes nevíme přesně, zda šlo o vědomou snahu aplikovat poznatky západní vědy nebo o objevování již objeveného či o důsledek nedostatku vlastní invence (Musil, 2002, s ). 2.2 VNÍMÁNÍ A PRAKTICKÁ APLIKACE STRATEGICKÉHO PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE MĚST JAKO NOVÉ PLÁNOVACÍ KULTURY V oblasti rozvoje měst a regionů došlo v Československu resp. později v České republice po roce 1989 k významným změnám. Změnil se nejenom zákonný rámec, který městům a regionům poskytl nové kompetence a možnosti rozvoje, ale také městské a regionální samosprávy postupem času získaly potřebnou autoritu a pocit zodpovědnosti za rozvoj svého území. Počátkem 90. let 20. století převážily názory, že plánovací přístupy jsou neslučitelné s tržní ekonomikou, a že v podmínkách kapitalistické společnosti je plánování záležitostí pouze jednotlivců nebo podnikatelů. Města a obce v té době řešily zásadní transformační problémy (nové úkoly, nové instituce apod.), takže jim na úvahy o budoucnosti často nezbýval čas nebo je považovaly za méně důležité. Situace se začíná měnit přibližně v polovině 90. let, kdy se v České republice začínají objevovat myšlenky strategického plánování. Nositeli této změny se stávají především zahraniční poradenské organizace. Významný vliv měla také příprava vstupu České republiky do Evropské unie. Města a obce si začaly vytvářet nejrůznější strategické dokumenty. Jestliže v první polovině 90. let jsme se běžně setkávali s odporem vůči strategickému plánování měst a regionů, tak v letech můžeme hovořit o plánovací euforie. Podle našich zjištění má dnes strategický plán zpracováno 54% českých měst, jak již bylo uvedeno. Existence strategického plánu ekonomického a sociálního rozvoje není záležitostí pouze velkých a středních měst. Strategický plán má přibližně 40 % měst ve velikostní kategorii 3 až 20 tisíc obyvatel. Hlavním motivem pro jejich pořizování je možnost získání finančních prostředků ze strukturálních fondů na jejich realizaci. Strategické plánování je vnímáno jako nutné zlo. Vůle veřejných a soukromých aktérů společně a koordinovaně rozvíjet své město hraje spíše druhořadou roli. Uvedený pragmatismus podle některých autorů negativně ovlivňuje již tak nízkou plánovací kulturu českých měst a regionů. Z obsahového hlediska se strategické plány rozvoje měst zabývají mnohem více analýzou, než koncepcí budoucího rozvoje. Zpracovateli těchto dokumentů jsou většinou externí poradenské firmy. Jak ukazují naše zjištění, tak přibližně 1/3 českých měst si strategické plány zpracovává sama a zbylé dvě třetiny měst využívají služeb externích poradenských organizací. V situačních analýzách se objevují informace a data, která jsou snadno dostupná. Největší pozornost je věnována informacím o obyvatelstvu. Naopak kapitoly věnované místní ekonomice patří k informačně nejslabším. Informace jsou předkládány bez zhodnocení jejich relevance pro identifikaci strategie. Převážně se využívají kvantitativní data a informace. Metody kvalitativního výzkumu (např. strukturované rozhovory s experty) se používají spíše výjimečně. V posledních letech přibývá měst, která si v analytické fázi zpracování strategických plánů nechávají zpracovat průzkum obyvatel nebo průzkum podnikatelského prostředí. Problémem se ovšem ukazuje nejenom profesionalita, s níž jsou uvedené průzkumy zpracovány, ale především interpretace jejich výsledků. Evidentní bezradnost s tím, jak nakládat s výsledky těchto průzkumu způsobuje, že tvoří přílohy strategických plánů beztoho, aniž by byly jakkoliv v analytické části reflektovány. 54 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

55 Naše výzkumy také ukazují, že situační analýzy jsou spíše popisem (deskripcí) současné situace. Nejsou analyzovány hlubší příčiny a širší souvislosti problémů (činitelé současného stavu a budoucího vývoje). Chybí srovnávací analýzy s konkurenčními městy, které by objektivizovaly postavení měst a umožňovaly jejich profilaci. SWOT analýzy jsou většinou vytvářeny intuitivně. Zvláště analýzy příležitostí a hrozeb přitom mají většinou spekulativní charakter. Analytická část jakoby tvořila jádro strategického plánu rozvoje města. Koncepční (strategická) část je většinou počtem stran nepoměrně menší a většinou má formální charakter. Nevede k výběru omezeného počtu priorit, které je možné v daném časovém horizontu realizovat. Města se často snaží řešit všechny problémy najednou, bez hierarchizace problémů a jejich řešení. Jelikož většinou také nefunguje efektivní víceúrovňová komunikace a koordinace tvorby strategických plánů a podpůrných programů (např. priorit operačních programů), tak se města často snaží do strategií dostat vše, co by jen mohlo být v budoucnu podporováno. Výsledkem je situace, kdy si je většina strategických plánů podobná jako vejce vejci (projevuje se zde také vliv některých poradenských firem, nabízejících stejnou strategii více městům), přičemž neodrážejí skutečné strategické potřeby jednotlivých měst. Strategické plány tak neukazují cestu do budoucnosti. Jsou spíše seznamy všeho toho, co by mohlo být v ideálním případě podpořeno. Aktéři se s takovými strategickými plány většinou obtížně identifikují a v každodenní činnosti upřednostňují spíše nekoncepční a krátkodobé přístupy. Obecné přístupy ke strategickému plánování předpokládají, že si města nejdříve definují své prioritní cíle a klíčové projekty, na jejichž realizaci se budou snažit získat vnější podporu. Rovněž se předpokládá, že strategické plány budou vyjadřovat konsensus všech významných aktérů rozvoje měst, resp. koordinovat a integrovat jejich parciální zájmy a potřeby. Mnohá česká města jsou však v každodenní praxi vedena odlišnou logikou. Vyhledávají podpůrné programy (na co lze sehnat peníze) a teprve sekundárně se zabývají svými skutečnými potřebami. Takže nás nepřekvapuje, že v roce 2007 celkem 62 % dotázaných měst přiznalo, že by finanční prostředky, získané ze strukturálních fondů, v případě možnosti jejich volného použití, využily jiným efektivnějším způsobem. Příčiny tohoto problému samozřejmě nelze hledat pouze na straně měst, ale v celém systému veřejných podpor, resp. implementace strukturálních fondů v České republice. Zcela samostatným problémem strategického plánování rozvoje měst v České republice je uplatňování principů zastupitelské demokracie, resp. participace občanů, neziskových organizací a podnikatelů na rozhodovacích procesech. Veřejnost je považována pouze za poradní sbor. Občané jsou dotazováni na hodnocení současné situace beztoho, aniž by vedení měst s výsledky takových dotazování systematicky pracovala. Pracovní skupiny, pakliže vznikají, mají často pouze formální význam. Výkon městské správy je ovlivňován především politickou reprezentací, která disponuje prakticky nedělitelnou mocí. Političtí představitelé se často stylizují do role lepší správy. Zapojování všech významných aktérů a různé formy participace, jsou výsledkem spíše nahodilých snah, než cílevědomého zapojování. Tento přístup také oslabuje pocit potřeby provádět nezávislé a expertní posouzení učiněných rozhodnutí - přijatých strategických rozhodnutí. Proto se v České republice nejenom na místní úrovni (v rovině měst a obcí) velmi málo uplatňuje evaluace jakožto klíčová manažerská funkce. Pouze malá část měst provádí pravidelnou evaluaci strategických plánů. Taková praxe není pravidlem ani u velkoměst a měst střední velikosti. Navíc zvláště v souvislosti s realizací projektů podporovaných ze strukturálních fondů, je větší pozornost věnována finančním a právním aspektům (dodržování naplánovaného rozpočtu a zákonnosti výběrových řízení při realizaci projektů), než samotným výsledkům realizovaných projektů a jejich výstupům. Problémem evaluací je také to, že jsou často Trendy v podnikání Business Trends 4/

56 nasměrovány na hledání viníků a hledání jejich trestní zodpovědnosti. Strategické plánování rozvoje měst stále není chápáno jako proces učení. Mnohým českým městům (zvláště těm malým) se nedaří kumulovat znalosti. Informace získávané v průběhu plánování a realizace rozvojových strategií nejsou systematicky zpracovávány a posuzovány z širšího ani věcného, ani časového (strategického) hlediska. Nevytvářejí se potřebné znalostní databáze, nedochází k intenzívní a efektivní výměně znalostí. Samostatným problémem strategického plánování rozvoje měst, nejenom v České republice, je otázka implementace (prosazení a realizace) strategických plánů v praxi. V této souvislosti městům chybí odpovídající organizační struktury podporující implementaci strategických plánů. Strategické plánování je stále vnímáno staticky jako tvorba plánů, a nikoliv dynamicky, jako nepřetržitý proces, v rámci něhož dochází k permanentnímu přehodnocování strategických cílů i opatření. ZÁVĚR Donedávna plánovači věřili, že plánování je důležité samo o sobě. Postupně se naučili, že plánování, tak jako všechno v tržním prostředí, je závislé na poptávce. I plánování musí objevovat svůj trh. Plánovači musí pro své myšlenky a plány získávat veřejnost a politiky, musí objevovat nové společenské potřeby, kterým budou sloužit. Tradiční představa plánování je velmi jednoduchá. Stačí vybrat správnou strategii a výsledek je zajištěn. Ve skutečnosti jsme svědky dlouhodobé krize městského a regionálního plánování v Evropě, které díky slábnoucí institucionální pozici, má pouze malý vliv na rozvojová opatření. Řídící potenciál strategického plánování měst a regionů se ukazuje jako značně omezený. Strategické plánování rozvoje měst a regionů v praxi (nejenom té české) doposud nenašlo odpovídající uplatnění. Existuje pro to řada důvodů (Borch et al., 2011; Faludi, 2004; Ježek, 2013; Kühn & Fischer, 2008): nepřináší okamžité výsledky - účinky strategických rozhodnutí se často projevují až s relativně větším časovým odstupem (někdy i po více desetiletích); přijatá strategická rozhodnutí jsou nevratná, těžko napravitelná, nestandardní a neopakovatelná často se uskutečňují za podmínek nejistoty a rizika; často nedokáže řešit klíčové problémy, které si vyžadují komplexní a často také nová (inovativní) a náročná řešení; vyžadují nejenom odvahu, ale i zájem o realizaci změn, a to od širokého spektra zainteresovaných aktérů, která v praxi často chybí; není možné ho aplikovat pomocí nějakých jednoduchých rutinních metod a postupů (současné snahy vytvořit jednotnou metodiku pro tvorbu všech strategických plánů neodpovídají realitě) zavedení není jednorázový proces, ale je zapotřebí vytvořit předpoklady pro jeho neustálé uplatňování. LITERATURA Borch, K., et al. (2011). Grundriss der Raumordnung und Raumentwicklung. Hannover: ARL. Faludi, A. (2004). Spatial Planning Tradition in Europe: Their Role in the ESDP Process. International Planning Studies, 9(2-3), Healey, P. (1996). The Communicative Turn in Planning Theory and Its Implications for Spatial Strategy Formation. Environment and Planning B: Planning and Design, 23, Healey, P. (2007). Urban Complexity and Spatial Strategies. Towards a realational planning for our times. London: Taylor and Francis. Ježek, J. (2013). Strategické plánování obcí a měst: nové přístupy a cesty k jeho zefektivnění. In XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, (s ). Brno: Masarykova univerzita. Ježek, J. (2011). Strategic urban development planning in the Czech Republic. In New trends of management in theory and practice in 56 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

57 crossborder comparison, (s ). Chemnitz: GUC Verlag. Ježek, J. (2008). Strategické regionální plánování. In Wokoun, R., & Malinovský, J. (ed) Regionální rozvoj. (s ). Praha: Linde. Kühn, M., & Fischer, M. (2008). Strategische Stadtplanung. Strategiebildung in schrumpfenden Städten aus planungs- und politikwissenschaftlicher Perspektive. Dortmund: Rohn. Musil, J. (2002). Urbanizace českých zemí a socialismus. In Horská, P., Maur, E., & Musil, J. Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa. (s ). Praha: Paseka. Newmann, P. (2008). Strategic Spatial Planning: Collective Action and Moments of Opportunity. European Planning Studies, 33(10), Selle, K. (2006). Zur räumlichen Entwicklung beitragen. Konzepte, Theorien, Impulse. Planung neu denken 1.Dortmund: Rohn. Wiechmann, T. (2008). Planung und Adaptation. Strategieentwicklung in Regionen, Organisationen und Netzwerken. Dortmund, Rohn. Wokoun, R., & Mates, P., et al. (2006). Management regionální politiky a reforma veřejné správy. Praha: Linde. Adresa autora: doc. RNDr. Jiří Ježek, Ph.D. Univerzita sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě Fakulta sociálnych vied Katedra veřejné politiky a veřejné správy jiri.jezek@ucm.sk PLANNING CULTURE IN THE CZECH REPUBLIC ON THE EXAMPLE OF STRATEGIC URBAN PLANNING Jiří Ježek Abstract: The paper deals with the planning culture in the Czech Republic. It deals mainly with strategic planning in urban development, which some referred to as "the new planning culture", and problems with its practical application. This paper draws empirical evidence mainly from the author's research, carried out during the past five years. It is mainly research of 384 cities, realized between 2012 and Strategic planning of cities and regions is a frequently discussed topic today. Some reject it as an empty concept, others are hoping that after the planning incrementalism they have found a "new star in the planning heavens" because after the period of project-oriented planning there is demand for strategic concepts that would combine (integrate) development projects with developing visions. Key words: Czech cities, implementation research, strategic planning, urban plannin JEL Classification: R58 Trendy v podnikání Business Trends 4/

58 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE VELKOPLOŠNÝCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ Jan Kopp ÚVOD Strategické plánování udržitelného rozvoje je procesem, který v daném území směřuje k symbióze ekonomicky efektivního hospodaření, všestranně kvalitního života obyvatel a životního prostředí vysoké úrovně. Je samozřejmé, že velkoplošná ochrana přírody a krajiny ve formě národního parku (dále NP) nebo chráněné krajinné oblasti (dále CHKO), definovaná podle Zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, zajišťuje environmentální kvalitu území. Limity vyplývající z velkoplošné ochrany přírody a krajiny mají vliv na omezení hospodářské činnosti. Zajišťuje však relativně přírodě blízká krajina s kvalitním životním prostředím také spokojenost pro místní obyvatele? Ve výzkum amenitní migrace (Bartoš et al., 2011), tedy konkrétně procesu stěhování obyvatel z měst do přírodně kvalitních území, jsme pracovali s hypotézou, že atraktivní přírodní prvky a vysoká úroveň životního prostředí jsou motivem pro část obyvatel měst, aby změnili trvalé bydliště a odstěhovali se do území s řádově vyšší kvalitou přírody, než nabízí města (Bartoš et al., 2011). Ukázalo se, že i u nás existují příklady takových migrantů, stěhujících se do národních parků nebo chráněných krajinných oblastí. Ale zároveň bylo zjištěno, že část amenitních migrantů je v novém prostředí nespokojena a nezřídka se stěhuje zpět. Mezi důvody se významně podílí právě limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny, které omezují hospodářské a další aktivity obyvatel (Bartoš et al., 2011). V tomto příspěvku proto analyzujeme strategické dokumenty, které plánují rozvoj v oblastech velkoplošných chráněných území v ČR. Pro analýzu jsme vybrali dvě modelová území velkoplošné ochrany v Plzeňském kraji západní část CHKO a NP Šumava a severní část CHKO Český les. Cílem bylo zjistit: 1. Které instituce, organizace nebo zájmové skupiny se podílejí na strategickém plánování rozvoje území? 2. Jaké jsou strategické cíle rozvoje území podle jednotlivých dokumentů a plánů strategického rozvoje? 3. Jak se liší strategické plánování podle stupně velkoplošné ochrany? 1. METODIKA Metodický postup výzkumu je založen na analýze strategických dokumentů a plánů jednotlivých institucí, organizací a zájmových skupin. Prvním krokem byl rozbor problematiky udržitelného rozvoje velkoplošných chráněných území, zaměřený nejen na podmínky v ČR, ale též na mezinárodní přístupy v ochraně krajinných celků. V druhé části analyzujeme 11 strategií, resp. strategických plánů území, zahrnutých do velkoplošných chráněných území (západní část CHKO a NP Šumavy a severní část CHKO Českého lesa). Rozbor je založen na komparaci dvou modelových území různého stupně velkoplošné ochrany (národní park vs. chráněná krajinná oblast). Srovnáváme nejen strategické plánování dvou území, ale zejména cíle v jednotlivých strategických dokumentech navzájem, implementační struktury a jejich vliv na území. Byla provedena kategorizace strategií a porovnány výhody a nevýhody jednotlivých přístupů. Předložený příspěvek je vstupem do rozboru celé problematiky, přičemž další podrobnější zpracování v rámci projektu TA ČR TD Strategické plánování obcí, měst a regionů: výzvy, problémy, možnosti řešení bude navazovat. 58 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

59 2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ VELKOPLOŠNÝCH CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍ V zákoně č.17/1992 Sb., o životním prostředí, je trvale udržitelný rozvoj definován jako takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Udržitelný rozvoj má dvě dimenze časovou a prostorovou. Časová dimenze vyžaduje zodpovědnost a solidaritu mezi různými generacemi lidské společnosti. Z pohledu chráněných území jako je Šumava či Český les tento přístup evokuje řadu konkrétních otázek: Můžeme si dovolit v zájmu ochrany přírodních procesů ponechat les samovolnému vývoji (včetně např. kůrovcové kalamity), i když to může omezit možnost těžby dřeva nebo rekreačního využití krajiny v dalších desetiletích? Můžeme si dovolit plánovat rozvoj infrastruktury pro sjezdové lyžování, aniž bychom uvažovali o snížení ekologické stability krajiny a třeba její možné degradaci pro další generace lidí? Prostorová dimenze udržitelného rozvoje vyžaduje, aby nebyl náš blahobyt zajištěn na úkor kvality života lidí v jiných částech světa. Jsou však ve velkoplošných chráněných oblastech podmínky pro soběstačné hospodaření regionu? Udržitelný rozvoj území klade stejnou důležitost na ekonomický rozvoj, sociální problematiku i kvalitu životního prostředí (Šilhánková et al., 2011). Udržitelný rozvoj však nemůže být redukován pouze na ochranu životního prostředí. Ekonomika chráněných území hraje roli nástroje k dosažení zlepšení sociálních podmínek a zároveň ochrana přírody má též měřitelné ekonomické efekty (Kettuen & Ten Brink, 2013). Z pohledu udržitelného rozvoje chráněných území je důležité vnímat krajinu v souladu s Evropskou úmluvou o krajině, která vstoupila v mezinárodní platnost v EU dne 1. března Hlavním cílem Úmluvy je zajistit ochranu jednotlivých typů evropské krajiny, v podstatě bez ohledu na míru jejich využívání. Evropské úmluva o krajině ukládá povinnost vytvářet a realizovat ohleduplné a z hlediska charakteru krajiny udržitelné krajinné politiky, a to za účasti veřejnosti a místních a regionálních úřadů, a dále pak zohledňovat charakter krajiny při formování politik územního rozvoje, urbánního plánování a jiných sektorálních či intersektorálních politik (výklad podle MŽP). Úmluva se tedy nesoustředí pouze na ochranu přírodních ekosystémů. Pod záštitou UNESCO programu MAB (Člověk a biosféra) vzniká od roku 1973 celosvětová síť velkoplošných biosférických rezervací UNESCO. Na našem území jsou mezi Biosférické rezervace UNESCO zařazeny kromě dvou národních parků (Šumava a Krkonoše) také tři CHKO (např. Křivoklátsko, Třeboňsko, Bílé Karpaty) a území Dolní Moravy (včetně CHKO Pálava). Během řady diskusních konferencí v rámci této iniciativy byla postupně prosazena myšlenka, že Biosférické rezervace UNESCO slouží nejen ochraně přírody, ale také podpoře soužití člověka s ochranou přírody. Podpora a zajištění udržitelného rozvoje místních komunit se ukazuje jako stěžejní myšlenka, doplňující doposud převažující normativní nástroje ochrany přírody na úkor prosperity místních komunit. Podle Madridského akčního plánu pro Biosférické rezervace UNESCO (Madridský akční plán, 2008) je důležité rozvíjet partnerství a ekonomické aktivity, protože zajištují příspěvky k ekonomickému rozvoji z hlediska posilování role soukromého sektoru, získávání prostředků na údržbu přírodních území (např. z cestovního ruchu). Společenská odpovědnost velkých nadnárodních firem stejně jako národního a regionálního soukromého sektoru zajištuje financování pro rozvoj a dodržování udržitelných praktik ochrany a rozvoje území. Problematikou udržitelného rozvoje biosférických rezervací se u nás zabýval mimo jiné výzkum participativního managementu biosférických rezervací (Kušová et al., 2008). Z jeho závěrů vyplývá, že koncept biosférických rezervací není plně kompatibilní s legislativním systémem České republiky. V něm nemá tento koncept svůj plnohodnotný ekvivalent a správu biosférických rezervací zajišťují správy CHKO nebo NP. Není ovšem definována forma přímé účasti správy chráněného území, jako orgánu Trendy v podnikání Business Trends 4/

60 státní správy, v projektech na podporu socioekonomického rozvoje (Kušová et al., 2008). Správy CHKO nebo NP nemohou z podstaty svých kompetencí a cílů zajišťovat komplexní rozvoj území. V důsledku tedy nelze ani očekávat, že strategické plánování velkoplošných chráněných území, prováděné přes jejich plány péče, bude prosazovat udržitelný rozvoj území v celé šíři. Samozřejmě z toho však nevyplývá, že by byly tyto plány péče v rozporu s udržitelným rozvojem, ale pouze ho výběrově doplňují s rizikem, že váha na ochranu přírody a krajiny bude ve strategickém plánování větší, než je únosné. Jinou cestou, než systémy velkoplošné ochrany území, jde koncept geoparků pod záštitou organizace UNESCO. Geoparkem se označuje území, které prezentuje a šetrně využívá místní atraktivity neživé přírody, zejména poskytuje obraz o geologickém vývoji Země a ukazuje vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj společnosti (Erikstad, 2013). Institut geoparků u nás nevychází z legislativy ochrany přírody (Kopp, 2013). V České republice geoparky vznikají na základě dobrovolné spolupráce různých místních subjektů v regionech, jejichž geologická stavba umožňuje zajímavou interpretaci geologických procesů, a kde se vytvoří funkční infrastruktura z místních skupin, podporující tradiční i nové geoturistické aktivity. Národní geopark jako certifikovaná instituce mimo z hlediska ekonomického rozvoje podporuje geoturismus, drobné zemědělství, tradiční řemesla a další původní hospodářské aktivity za účelem udržitelného rozvoje území (Kopp, 2013). V současné době (říjen 2014) je na území ČR šest Národní geoparků Český ráj, Egeria, GeoLoci, Železné hory, Kraj blanických rytířů a Podbeskydí, z nichž Český ráj je jediný zařazen do evropské a celosvětové sítě geoparků UNESCO. 3. ANALÝZA STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ 3.1. KOMPARACE MODELOVÝCH ÚZEMÍ Byl zapracován přehled aktuálních strategických rozvojových dokumentů pro dvě modelová území: Šumava západ a Český les sever. Území se liší formou velkoplošné ochrany. Tradiční CHKO Šumava, založená již v roce 1963, byla na počátku 90. let 20. století ve svém jádrovém území zařazena mezi národní parky ČR a také mezi biosférické rezervace UNESCO (s drobnými výjimkami ve shodné hranici s NPŠ). Území Českého lesa bylo vyhlášeno CHKO jako dosud poslední velkoplošné chráněné území ČR v roce 2005, přičemž byla vhodně uplatněna snaha vyjmout většinu sídel z území CHKO, takže je dopad ochrany přírody na rozvoj místní ekonomiky méně konfliktní, než v případě NP Šumava nebo některých CHKO. Tabulka 1 dokumentuje rozdíly v obou modelových územích z hlediska kategorizace ochrany, podle zařazení v rámci Politiky územního rozvoje a podle organizací místního partnerství. Tab. 1: Základní komparace modelových území Území Šumava západ Český les sever Kategorie VCHÚ NP (1991), CHKO (1963), Biosférická CHKO (2005) (rok vzniku) rezervace (1990) Kategorie IUCN II V Organizace místního Mikroregion Šumava západ (2001), partnerství (rok vzniku) MAS Ekoregion Úhlava o.p.s. (2007), Svaz obcí Národního parku Šumava (2008) Zařazení území podle Politiky územního rozvoje ČR [14] Pozn.: MAS Místní akční skupina SOB 1 Specifická oblast Šumava MAS Zlatá cesta o.p.s. (2006), GeoLoci o.p.s. (2006), MAS Český les o.p.s. (2008), Dobrovolný svazek obcí Lučina v kontaktu OS1 Rozvojová osa Praha Plzeň hranice ČR/Německo ( Nürnberg) Zdroj: vlastní zpracování 60 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

61 Kromě statutu ochrany podle naší legislativy spadají modelová území do odlišných kategorií podle mezinárodní kategorizace IUCN. NP Šumava je klasifikováno v kategorii II (národní park), CHKO Český les v kategorii V (chráněná krajina/mořská oblast). Je třeba uvést, že převod našeho stupně ochrany na mezinárodní systém IUCN není automatický, např. Krkonošský NP je řazen do kategorie V [4]. Kategorie IUCN vycházejí z doporučeného managementu území, nejedná se cíleně o certifikaci na kvalitnější a méně kvalitní území. Podle IUCN jsou chráněná území kategorie II rozsáhlá přírodní nebo přírodě blízká území, určená k ochraně velkoplošně probíhajících ekologických procesů spolu s množstvím druhů a ekosystémů pro dané území charakteristických, která zároveň dávají možnost pro realizaci duchovních, vědeckých, výchovných, rekreačních a návštěvních cílů, environmentálně a kulturně slučitelných s cíli ochrany území. Primárním cílem je chránit přirozenou biodiverzitu spolu s hlavními ekologickými strukturami a souvisejícími environmentálními procesy a podporovat vzdělávání a rekreaci (Hošek, 2013). V tomto směru je vymezení národního parku v ČR (podle Zákona č. 114/1992 Sb.) v zásadě orientováno pouze na ochranu přírody bez ohledu na možné rekreační využití území: Tab. 2: Strategie a strategické cíle modelových území Číslo strategie (orientační), odkaz, strategický plán / odpovědnost za implementaci 1. (MMR, 2008) Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Šumava na období / Správa CHKO Šumava 2. (SNP Šumava, 2014) Plán péče o Národní park Šumava na období / Správa NPŠ Strategické cíle Veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování a zlepšení přírodních poměrů a musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli sledovanými jejich vyhlášením. Na mezinárodní kategorizaci ochrany NP Šumava (II), zohledňující možnost podpory rekreace, se odvolává Svaz obcí Národního parku Šumava, protestující proti zaměření strategie NP Šumava pouze na ochranu přírody PŘEHLED STRATEGIÍ V tabulce 2 uvádíme přehled strategických plánů s uvedením struktury (tj. instituce, organizace či zájmové skupiny), odpovědné za jejich implementaci. Mezi strategické plány byly zařazeny také plány péče o CHKO či NP, protože mají aspoň částečně funkci sektorového strategického plánu, minimálně z hlediska dlouhodobého horizontu plánování. Každý ze strategických plánů zde citujeme ve výčtu deklarovaných cílů strategie, abychom mohli strategie dále porovnat. Do tabulky byly zařazeny také Svaz obcí NP Šumava a Biosférická rezervace Šumava, přestože nemají vlastní strategický dokument. Deklarované cíle jsou převzaty z oficiálních internetových stránek. V přehledu neuvádíme další sdružení obcí v mikroregionech, protože jejich strategické plány nejsou aktuální. Strategickým cílem ochrany přírody a krajiny na území CHKO Šumava je zachování stavu krajiny, udržení přírodních hodnot a ekologické stability území a ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. dostatečně rozsáhlá, celistvá a spojitá území spontánní nerušené přírody, kde se samovolně vyvíjejí původní nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy s přirozenou biologickou rozmanitostí, které jsou domovem ochranářsky významných druhů a struktur, vysoká a přírodnímu stavu odpovídající diverzita území na úrovni druhů a stanovišť, Trendy v podnikání Business Trends 4/

62 3. deklarace na internetu / Svaz obcí Národního parku Šumava 4. (Mas Ekoregion Úhlava, 2014) Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Ekoregion Úhlava / MAS 5. (Integra Consulting Services, 2010) Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava / Správa NPŠ implementační skupina 6. (NP Šumava, 2012) Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava (2012) / MŽP implementační skupina 7. Biosférická rezervace Šumava / Správa NPŠ a RRA Šumava 8. (SCHKO Český les, 2006) Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Český les na období / Správa CHKO zachování stavu lokalit významných pro ochranu biodiverzity závislých na pravidelné péči, zachovaná krajina s typickými architektonickými a urbanistickými prvky. Obce tohoto regionu očekávají, že se stát zhostí své odpovědnosti za rozvoj venkova i na Šumavě a nepřipustí, aby budoucnost Šumavy byla podřízena extrémním projektům a experimentům ochrany přírody. zvýšení atraktivity regionu MAS pro trvalé bydlení a návštěvníky regionu, udržení a zlepšení stavu přírodního bohatství a životního prostředí, zajištění ekonomicky udržitelného rozvoje regionu, prohloubení spolupráce na místní, regionální, národní a mezinárodní úrovni. diversifikovaná místní ekonomika, dopravní dostupnost území, dostupnost síťových služeb, udržitelná péče o krajinu, lesy a bezlesí, udržitelný cestovní ruch, kvalitní život komunit, partnerství pro rozvoj regionu. zlepšování podmínek pro podnikání na území Regionu Národního parku Šumava, podpora vzniku a rozvoje malých a středních podniků a posilování jejich konkurenceschopnosti, zlepšení dostupnosti a obslužnosti území regionu NPŠ, využívání přírodního a krajinného potenciálu území regionu NPŠ, udržitelný cestovní ruch využívající unikátní přírodní a kulturní potenciál území s ohledem na zachování jeho specifických hodnot, zlepšování kvality života obyvatelstva zajištěním dostupnosti veřejných služeb v oblasti vzdělávání, sociálních a zdravotních služeb, podpora rozvoje kultury a volnočasových aktivit, navázání úzké spolupráce mezi Správou NP Šumava, orgány veřejné správy a dalšími regionálními aktéry, společné sdílení vize a cíle strategie, společný postup při její realizaci. ochrana přírodní a kulturní rozmanitosti, sociálně, kulturně a přírodně udržitelný ekonomický rozvoj, logistická podpora výzkumu, monitoringu, environmentální výchovy a vzdělávání, zapojení místních komunit a účast všech zainteresovaných v procesu plánování a péče o celé území biosférické rezervace. uchování typického rázu krajiny s vysokou lesnatostí, s komplexy lesů přerušovaných enklávami existujících i zaniklých obcí a osad s extenzivním zemědělským hospodařením a zachování pestré škály druhově bohatých přirozených a polopřirozených společenstev se vzácnými druhy rostlin a živočichů, zachování a ochranu všech vyskytujících se přirozených lesních společenstev, zvyšování ekologické stability lesů, udržování druhové pestrosti území péčí o cenná společenstva a udržování, příp. vytváření vhodných životních podmínek pro vzácné a chráněné 62 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

63 9. (Mas Zlatá cesta, 2014) Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Zlatá cesta, o.p. s. / MAS 10. (MAS Český les, 2014) Komunitně vedená strategie místního rozvoje MAS Český les / MAS 11. (Dražský et al., 2011) Strategie udržitelného rozvoje Národního geoparku GeoLoci / GeoLoci o.p.s. druhy rostlin a živočichů, zachování a ochranu typického krajinného rázu a udržení pestrosti a relativní nezastavěnosti krajiny, včetně zachování, případně obnovy vybraných kulturních a historických charakteristik. zvýšení zaměstnanosti a podnikatelské aktivity místních obyvatel, udržitelné a efektivní využívání místních zdrojů, péče o krajinu a životní prostředí, udržitelný rozvoj cestovního ruchu a turistiky, zajištění dostupné a kvalitní občanské vybavenosti a veřejných služeb, rozvoj občanské společnosti a budování místní identity, zajištění kvalitní dopravní dostupnosti a vybavenosti území technickou infrastrukturou, zvyšování všeobecné informovanosti a rozvoj celoživotního vzdělávání. stabilizace obyvatelstva v území, zkvalitnění demografické struktury, podpora a tvorba podnikatelských příležitostí, rozvinutá infrastruktura, rozvinutý cestovní ruch, kvalitní životní prostředí. Cílem Národního geoparku GeoLoci je představit široké veřejnosti kouzlo místní krajiny, spoluvytvářené geomorfologickými procesy a následným působením člověka, zachyceném v pozůstatcích po hornické a důlní činnosti, ve využití místních hornin ve stavitelství a v umění nebo ve stopách dějinných událostí. Záměrem je tento potenciál území nejen poznat a chránit, ale také vhodnou formou jej využít pro podporu místní ekonomiky zejména v podobě rozvoje šetrného cestovního ruchu a tím pádem zvýšení ekonomické nezávislosti regionu a tedy i udržitelnosti života v něm. Zdroj: vlastní zpracování na základě citovaných strategických dokumentů 3.3. KATEGORIZACE STRATEGIÍ Na základě rozboru strategií, uvedených v tabulce 2, byla provedena kategorizace podle implementační struktury, vlivu zájmů státní správy nebo zájmových skupin a přibližného podílu modelového chráněného území v rámci územního dopadu konkrétního strategického plánu (tab. 3). Dále byla vyhodnocena vyváženost cílů strategií z pohledu udržitelného rozvoje. V podstatě je možné rozlišit tři základní kategorie strategického plánování v modelových oblastech: a) Plány péče o CHKO nebo NP jsou zaměřené na cíle ochrany přírody a v tomto kontextu se také dívají na socioekonomický rozvoj území jako na proces, který je třeba limitovat. Plány péče o CHKO jsou (na rozdíl od NP) vstřícnější k obcím a více podporují některé aktivity udržitelného rozvoje. Jako protiváha sektorového přístupu ochrany přírody k rozvoji území vznikl Svaz obcí NP Šumava, který prosazuje naopak omezení vlivu MŽP a zdůrazňuje nutnost průřezového přístupu ke strategickému plánování. b) Strategické dokumenty MAS, které jsou pro nové plánovací období aktuálně dostupné v pracovních verzích, vycházejí z principů udržitelného rozvoje se zapojením místních komunit a aktérů místního života. Při jejich vzniku doporučuje metodika MMR věnovat území CHKO či NP samostatnou pozornost v podstatě řešit plánování těchto území po formální stránce odděleně. Toto doporučení není příliš produktivní vzhledem k potřebě Trendy v podnikání Business Trends 4/

64 integrovat rozvoj území MAS z prostorového hlediska. Nicméně účast zástupců správy ochrany přírody a krajiny v procesu plánování MAS je velmi vhodná praxe. Nevýhodou strategických plánů MAS se jeví jejich účelové zaměření na potřebu čerpání finanční podpory z EU (bez znalosti, jak bude přesně podpora probíhat) a nižší schopnost implementace vzhledem k právní formě MAS. Do kategorie strategií prosazovaných místními aktivními aktéry lze zařadit i cíle rozvoje Národního parku GeoLoci, který zahrnuje také zájmového území severní části Českého lesa (Dražský et al., 2011). c) Porovnáním jednotlivých kategorií lze zjistit, že se jako nejvhodnější strategický plán jeví Tab. 3: Kategorizace strategií rozvoje modelových území Číslo strategie a odpovědnost za implementaci 1. Správa CHKO Šumava Kategorie vlivu Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava (KIPR), který vznikl jako pilotní projekt pro Specifickou oblast Šumava (SOB 1). Výhodná se jeví nejen vyvážená struktura cílů, ale také navrhovaný způsob implementace. Ta je podle návrhu sice příslušná MŽP, ale řízená meziresortním Centrálním řídícím výborem KIPR, zajišťovaná Regionální řídícím výborem KIPR a administrována Externím administrátorem (NP Šumava, 2012). Starší dokument Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava oproti tomu ponechával koordinační a administrativní roli v prosazení strategie na Správě NPŠ (Integra Consulting Services,2010). Přibližný podíl VCHÚ na území strategie Vyváženost strategie z hlediska udržitelného rozvoje MŽP 100 % preference ochrany přírody, sektorový přístup 2. Správa NP Šumava MŽP 100 % preference ochrany přírody, sektorový přístup 3. Svaz obcí NP Šumava obce 100 % vyvážení ochrany přírody preferencí sociální a ekonomické oblasti 4. MAS Ekoregion Úhlava, o.s. aktivní aktéři 1/3 vyvážené 5. Správa NPŠ implementační skupina 6. MŽP implementační skupina MŽP + místní aktéři MŽP + místní aktéři 100 % vyvážené 100 % vyvážené 7. NPŠ, RRA Šumava MŽP 100 % vyvážené 8. CHKO Český les MŽP 100 % preference ochrany přírody, sektorový přístup 9. MAS Zlatá cesta, o.p.s. aktivní aktéři 1/3 vyvážené 10. MAS Český les, o.s. aktivní aktéři 1/3 vyvážené 11. GeoLoci o.p.s. aktivní aktéři 1/10 vyvážené Zdroj: vlastní zpracování 64 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

65 ZÁVĚR Na základě provedeného rozboru a komparace strategických dokumentů lze formulovat odpovědi na otázky z úvodu. Na strategickém plánování modelových chráněných území se podílejí jednak zástupci zájmů MŽP (Správy CHKO a NP), jednak různé formy sdružení obcí, často sdružené spolu s dalšími místními aktéry do MAS. Jako nejvhodnější se jeví kombinace uvedených přístupů, kdy je komunitní přístup k plánování prosazován cíleně pro velkoplošná území ochrany přírody. To je též v souladu s požadavky Evropské úmluvy o krajině, principy řízení geoparků nebo biosférických rezervací UNESCO. Nejlepším příkladem se v tomto směru jeví Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava. Jeho cíle umožňují dosáhnout vyváženého rozvoje regionu v souladu s požadavky na udržitelnost a zároveň je navržena implementační struktura, která by měla mít dostatečné prostředky k prosazení cílů. Porovnáním obou modelových oblastí bylo zjištěno, že silnější stupeň ochrany (NP) vyvolává v praxi větší potřebu samostatné pozornosti strategického plánování, které by mělo zabránit prosazování pouze sektorových cílů určitých zájmových skupin. Zapojení území CHKO a NP do strategických plánů MAS podle současné metodiky je podle našeho názoru zbytečně formálně oddělováno. Je zapotřebí naopak větší integrace jednotlivých přístupů (MAS, mikroregiony, CHKO, geoparky, ORP apod.) do integrovaného strategického plánování. Tříštění sil, územní překrývání strategií, malá provázanost s plánováním rozvoje území za státní hranicí a nejasnost kompetencí ve strategickém plánování jsou faktory, které snižují úspěšnost plánování na mikroregionální úrovni. V tomto směru by měla být posílena role státu, nikoliv jako plánovací instituce, ale jako autority, která zpřesní legislativní podmínky a bude plánování velkoplošných chráněných území koordinovat. PODĚKOVÁNÍ Příspěvek vznikl v rámci projektu TA ČR TD Strategické plánování obcí, měst a regionů: výzvy, problémy, možnosti řešení. Děkujeme TA ČR za podporu. LITERATURA Bartoš, M., et al., (2011). Amenitní migrace do venkovských oblastí České republiky. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. Dražský, F., J., et al. (2011). Nominační dokumentace k žádosti o udělení titulu Národní geopark. Svojšín: GeoLoci o.p.s. Erikstad, L. (2013). Geoheritage and geodiversity management the questions for tomorrow. Proceedings of the Geologists Association, 124, Hošek, M. (2013). Kdy je národní park národním parkem? Světová kategorizace chráněných území v tuzemské praxi. Ochrana přírody, 3, Kettuen, M., & Ten Brink, P. (2013). Social and economic benefits of protected areas. An assessment guide. Oxon: Routledge. MAS Český les (2014). Komunitně vedená strategie místního rozvoje MAS Český les Halže: MAS Český les, o.s. Koop, J. (2013). Geoparky nová platforma regionálního marketingu. Trendy v podnikání, 3(3)3, NP Šumava (2012). Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu Národní park Šumava na období Praha: MŽP. Kušová, D., et al. (2008). Biosphere reserves an attempt to form sustainable landscapes (A case study of three biosphere reserves in the Czech Republic). Landscape and Urban Planning, 84(1), Madridský akční plán (2008). Madridský akční plán (český překlad). Madrid: UNESCO Man and the Biosphere Programme. SCHKO Český les (2006). Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Český les na období Přimda: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chráněné krajinné oblasti Český les. SCHKO Šumava (2012). Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Šumava na období Trendy v podnikání Business Trends 4/

66 Vimperk: Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava. SNP Šumava (2014). Plán péče o Národní park Šumava na období Vimperk: Správa Národního parku Šumava. MMR (2008). Politika územního rozvoje České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. Integra Consulting Services (2010). Strategický rámec udržitelného rozvoje Regionu NP Šumava. Praha: Integra Consulting Services s.r.o. MAS Ekoregion Úhlava (2014). Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Ekoregion Úhlava pracovní verze ( ). Nýrsko: Ekoregion Úhlava, o.s. MAS Zlatá cesta (2014). Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Zlatá cesta, o. p. s. pracovní verze ( ). Tachov: MAS Zlatá cesta, o. p. s. Šilhánková, V., et al. (2011). Indikátory udržitelného rozvoje pro města a obce. Hradec Králové: Civitas per Populi, o.s. Adresa autora: RNDr. Jan Kopp, Ph.D. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta ekonomická Katedra geografie kopp@kge.zcu.cz STRATEGIC PLANNING OF THE LARGE-SIZE PROTECTED AREAS SUSTAINABLE DEVELOPMENT Jan Kopp Abstract: This paper is a review concentrated on the sustainable development of large-size protected areas in the context of strategic planning in the Czech Republic. We compare goals of strategic development documents for two model protected areas (The Landscape Protected Area Český les nord and The Landscape Protected Area and National Park Šumava west). We classify strategic development documents by four parameters: (1) protected area management categories of the International Union for Conservation of Nature, (2) Specially Protected Area categories of the Czech Republic, (3) local and regional institutions, organizations and groups of interest, (4) balance of strategic goals for sustainable development. The results give recommendations and best practice examples for strategic planning of a large-size protected areas. Key words: Landscape Protected Area, National Park, strategic planning, sustainable development JEL Classification: R58 66 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

67 STRATEGICKÝ PLÁN = ÚSPĚCH ZÍSKÁVÁNÍ DOTACÍ Z EU? Libor Lněnička ÚVOD Strategické řízení je považované za jednu z nejdůležitějších činností ovlivňujících úspěšnost a vůbec existenci v budoucnu. Je nezbytnou a přirozenou komponentou práce všech vedoucích zaměstnanců, které jsou pod neustálým tlakem vnějších sil, makroekonomických ukazatelů, legislativních norem. Strategické řízení je úzce propojeno s endogenním regionálním rozvojem na místní úrovni, kdy veřejnoprávní subjekty se snaží najít správný koncept pro prostorové (regionální) plánování. Strategické plánování tedy můžeme chápat jako systematický způsob jak organizovat změny a vytvářet v celé společnosti široký konsenzus a společnou vizi pro lepší (socio)ekonomickou budoucnost. Výsledkem této činnosti je strategický plán, jako klíčový nástroj regionálního rozvoje území. Hlavním cílem zpracování strategického plánu rozvoje obce je navrhnout pro stanovené období promyšlenou množinu opatření na podporu ekonomického a sociálního rozvoje obce, která bude realizovatelná dostupnými finančními zdroji (včetně zdrojů EU) pro toto období (Lněnička, 2011). Strategický dokument představuje písemný souhrn stanovených cílů a návod k jejich dosažení. Jedná se o jakýsi komplexní socioekonomický plán rozvoje zahrnující směry a úkoly rozvoje finanční povahy, financované z předpokládaných dostupných finančních zdrojů, jakož i úkoly nefinanční povahy, jako jsou organizační úkoly, politická podpora, politiky, nástroje a rovněž doporučení pro vyšší orgány k podpoře regionu. (Lněnička, 2011). Zároveň je výchozím řídícím dokumentem určujícím následný přístup municipality a jeho partnerů k budoucímu vývoji vymezené oblasti nebo tématu. Od 1. ledna 2014 se rozběhlo nové programovací období politiky Hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU. Rada EU schválila 2. prosince 2013 na svém řádném zasedání víceletý finanční rámec EU pro období , přičemž na cíl 1b, týkající se právě soudržnosti, vyčlenila mil. EUR (v cenách z roku 2011). Alokace finančních prostředků konečným příjemcům probíhá na základě principu programování jeden ze základních principů stability EU. Na nadnárodní úrovni mají podobu dokumentu Evropa 2020, či nařízení Rady EU. Na úrovni členského státu se jedná o dokumenty, které vyvářejí závazek členského státu vůči EU, konkrétně Evropské komisi, o naplnění všech cílů vytýčených ve strategii Evropa Pro období je zpracována Dohoda o partnerství. Dokument vypracovaný členským státem za účasti partnerů v souladu s přístupem založeným na víceúrovňové správě, který stanoví strategii členského státu, priority a opatření pro účinné a efektivní využívání fondů za účelem dosahování cílů strategie Evropa I na té nejvyšší nadnárodní i národní úrovni je princip programování naplňován prostřednictvím řádně promyšlených strategických postupů. Proto se strategické řízení promítá vertikální strukturou z úrovně EU, členského státu, až po úroveň jednotlivých příjemců dotací. Přitom veřejnoprávní subjekty patří mezi nejpočetnější skupinu, která má šanci získat až 68 % alokovaných prostředků. Musí však být na to řádně připravena. Jedno z mnoha hodnotících kritérií, při posuzování relevantnosti a kvality projektu je soulad se strategickými dokumenty. Vlastní soulad se posuzuje od národní až po lokální úroveň a žadatelé musí deklarovat, že aktivity v zamýšleném projektu jsou v souladu s aktivitami, jež strategické dokumenty obsahují. Platí pravidlo, že čím vícekrát je soulad s různými dokumenty, tím je počet dosažených bodů vyšší. V období byl max. počet bodů 10 ze 100 možných. Záměrem příspěvku je prezentovat první výsledky výzkumné sondy, která proběhla na jaře 2014 mezi obcemi ČR s počtem obyvatel nad Cílem sondy bylo zjištění základní Trendy v podnikání Business Trends 4/

68 přípravy strategických dokumentů na úrovni obcí a jejich bezproblémová adaptace na nové programovací období EU. Výsledky výzkumné sondy přinesly zajímavé postřehy v oblasti různorodého přístupu k metodice zpracování tak významným dokumentů, jakými jsou strategické a komunitní plány rozvoje. 1. PŘÍSTUPY KE STRATEGICKÉMU ŘÍZENÍ V ZAHRANIČNÍ A ČR Rozvoj strategického řízení, respektive strategického plánování, je dominantní v poměrně nedávné době. Od 80. let 20. století dochází k přijetí principů plánování v dlouhodobějším horizontu nejprve ve Velké Británii. O 10 let později v zemích západní Evropy (Nizozemí, Francie, Německo). První studie v odborné literatuře se začínají objevovat v 90. letech a zaměřují se na analýzu spolupráce subjektů a aktérů do procesu plánování. Z významných autorů se problematikou ekonomického rozvoje a marketingu zabývali např. Blakely (1994), Hall (1992) nebo Chisholm (1997). Hlavní přístupy k metodice a postupů při zpracování strategického plánu definovali např. Anderson (1982), Mintzberg (1994), Heracleous & de Voge (1998) nebo Rabin, Miller & Hildreth (2000). V ČR se problematikou strategického řízení a plánování zabývají i geografové, přestože je to doména spíše regionální ekonomie, managementu a částečně také marketingu. Na přelomu století se začínají objevovat první publikace o strategickém plánování i v České republice. Metodické texty pro rozvoj měst definovali např. Rektořík (1999), Rektořík & Šelešovský (1999) nebo Vozáb (1999). Metodikou zpracování mikroregionálních studií se věnoval také Ústav územního rozvoje pod vedením Labounkové (2004). Pozdější přístupy k metodice tvorby strategického plánu definovali např. Bičík & Perlín (2006), Ježek (2006; 2008; 2008; 2013), Wokoun et al. (2008) nebo Kutscherauer (2008) nebo Lněnička (2011; 2012). Strategické plánování na úrovni obcí ČR se začalo projevovat v 90. letech minulého století. Nejprve začala strategicky uvažovat velká města, která měla dostatečné množství prostředků (finančních i materiálních) a také lidských zdrojů. Plánování dlouhodobých cílů rozvoje obcí v ČR je mj. spojeno s územním, strategickým a komunitním plánováním. Územní plánování je v ČR pro obce těžce ovlivnitelné, jelikož je legislativně podchyceno v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a obsah územního plánu dán vyhláškou č. 500/2006, ve znění vyhlášky 458/2012 Sb. Na druhé straně strategické a komunitní plánování je v ČR pouze doporučující, nemá oporu v legislativě, a tudíž pro veřejnoprávní subjekty je dobrovolné. Jediným zákonem, který částečně ovlivňuje proces strategického řízení ve veřejné správě je zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona můžeme říci, že strategické řízení je složitý interaktivní proces, kladoucí velké odborné i lidské nároky na všechny jeho aktéry. 2. ZÁKLADNÍ VÝZKUMNÁ VÝCHODISKA A METODOLOGIE Hlavní cíl výzkumné sondy byl zaměřen na zjištění připravenosti obcí ČR na nové programovací období EU , a to z pohledu strategického řízení. Jak již bylo řečeno výše, jedním z předpokladů úspěšného řízení obcí je jejich rozvoj řízený jak endogenním, tak i exogenním způsobem. Bez dostatečných finančních prostředků by celý mechanismus těžko fungoval. Proto i obce se snaží získávat finanční prostředky na svůj rozvoj z různých zdrojů. Jedním z předpokladů, jak efektivně hospodařit s finančními prostředky je právě existence střednědobých až dlouhodobých strategických dokumentů, kde je jasně deklarováno, jakým způsobem se obce budou rozvíjet. Prvním krokem v logické posloupnosti výzkumné sondy byla přípravná fáze. Z časového hlediska se jednalo o relativně náročnou fázi. Podle Robsona (1993) a Maxwella (1996) byly nastaveny základní prvky plánu výzkumu: účel výzkumu, teoretický a konceptuální rámec, výzkumnou otázku, metody, validitu a výběr. Za hlavní oblast výzkumu bylo zvoleno strategické řízení obcí 68 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

69 pomocí strategických plánů s aplikací na programovací období EU V dalším kroku byl formulován výzkumný problém: VP1 Obce ČR nad obyvatel mají zpracovaný strategický plán rozvoje obce, který jasně vymezuje rozvoj ze střednědobého, či dlouhodobého hlediska. Na základě definování výzkumného problému byl zvolen hlavní účel pomocí analytické metody ex-ante evaluace zhodnotit stav zpracování strategických plánů v obcích ČR nad obyvatel. Následná výzkumná otázka splňuje podmínku relevantnosti, testovatelnosti, originality, motivace a jednoduchosti. Pro účely výzkumu byla zvolena následující otázka: Jsou obce ČR s počtem obyvatel nad připraveny na čerpání SIF EU v období ? Poslední část této fáze byla věnována stanovení hypotéz. Hypotéza je svým způsobem tvrzení, které určitému objektu přiřazujeme proměnné. S ohledem na zaměření výzkumné sondy byly zformulovány následující hypotézy: H1: Podíl obcí ČR nad obyvatel se zpracovaným strategickým plánem je 40 %. H2: Pro následující období je podíl aktuálně platných strategických plánů u obcí nad obyvatel 70 %. Během let mnohé obce připravovaly, či připravují nové dlouhodobé strategické dokumenty s vidinou externího financování rozvojových aktivit, v plánu obsažených, prostřednictvím SIF EU. Pro některé je to již běžná praxe, jelikož již v minulosti strategický plán měly, pro některé však je strategické plánování novinkou. Jelikož je soubor všech obcí v ČR značně obsáhlý a pro obce neexistuje žádný legislativní předpis, který by obce zavazoval ke zpracování strategického plánu, bylo provedeno omezení. Toto omezení značně zredukovalo výzkumný soubor. Kritériem pro omezení byla velikostní kategorie obcí. Pro provedení dalších prací byly vybrány obce s počtem obyvatel nad k 1. lednu Základní výzkumný soubor se tímto administrativním krokem zúžil na obcí. Dalším krokem byla zjišťována existence strategického dokumentu, který by řešil střednědobý, či dlouhodobý rozvoj obce. Pomocí webových stránek jednotlivých obcí, nepřímého dotazování (telefon a ) bylo postupně analyzováno všech obcí. Velkým úspěchem je, že se podařilo takto dohledat všechny potřebné informace pro další vyvozování závěrů. Úspěšnost získání dat tedy byla 100 %. Jako doplňkové kritérium pro ověření hypotéz byla zjišťována aktuálnost dokumentu a doba platnosti. V některých obcích totiž během získávání dat končila platnost dokumentu, jiné zase již nový dokument zpracovávaly. 3. VYBRANÉ VÝSLEDKY VÝZKUMU První krok výzkumné sondy byl zaměřen na zjištění existence strategického dokumentu na úrovni obce. Z celkového počtu obcí mělo strategický dokument zpracováno pouze 30 %, tj. 425 obcí. Ve větší míře se jedná o velká města, která strategickým plánem mohou efektivněji a účelněji ovlivňovat svůj rozvoj na místní úrovni. Jestliže strategie má vést k naplňování dlouhodobých cílů, měl by i samotný strategický plán být dlouhodobým dokumentem s časovým rozpětím nad 10 let. Z provedené analýzy dat má dlouhodobý charakter pouze 18,6 % strategických dokumentů. Nejdelší časový horizont je rok 2030 (např. v případě statutárního města Hradec Králové nebo měst Orlová, Litoměřice, Čelákovice, Lanškroun, Česká Skalice, Chrast, Rokytnice nad Jizerou nebo obce Okříšky). Běžně se vyskytují strategie do roku 2020, či Největší počet strategií (53,8 %) mají střednědobý horizont (5 10 let). Pouze 10,9 % strategií je krátkodobých, Jedná se často o akční, či operativní plány menších obcí. Také je zde zahrnutý program obnovy vesnice realizovaný Ministerstvem pro místní rozvoj u malých obcí zkoumaného vzorku. V souboru je zastoupeno 16,7 % strategií, které nemají jasně definováno časové období platnosti. Dochází tak k průběžné aktualizaci dokumentů. Trendy v podnikání Business Trends 4/

70 Obr. 1: Strategické dokumenty obcí ČR nad obyvatel podle časové platnosti dokumentu Pozn. Stav k Zdroj: Vlastní šetření, V dalším kroku byly rozděleny obce dle velikostní kategorie. Svůj plán rozvoje mají všechna města s počtem obyvatel nad 100 tis. (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň i Liberec). V případě Liberce se jedná o dlouhodobý plán, jehož platnost končí v roce Ostatní města této kategorie připravují střednědobé plány, které se postupně aktualizují. Ve městech s počtem obyvatel nad 50 tis. již existuje jedna výjimka statutární město Teplice, které žádný dostupný zpracovaný strategický plán nemá. Všechna ostatní města (15) strategicky plánují. Nejlepší strategický plán byl dohledán u statutárního města Hradec Králové. Město má bohaté zkušenosti s procesem strategického plánování. Patří mezi první města v ČR, která celý proces strategického plánování zavedla. Jejich současně platný plán má charakter dlouhodobý s platností až do roku V případě Frýdku-Místku je platnost plánu stanovena do roku 2025 a Havířova a Opavy do roku Ostatní města postupně v průběhu let 2013 a 2014 své plány průběžně aktualizují. Měst s počtem obyvatel nad 10 tis. (do ) bylo k v ČR 110. Z tohoto počtu 74,5 % měst mají strategický plán, který je na webu veřejně dostupný. Dlouhodobý plán mají města Orlová, Kroměříž, Litoměřice, Sokolov, Valašské Meziříčí, Kopřivnice, Blansko, Náchod, Jirkov, Rožnov pod Radhoštěm, Bílina, Hlučín, Poděbrady, Český Krumlov, Čelákovice, Moravská Třebová, Lanškroun nebo Milovice. V ostatních městech má strategický plán charakter střednědobého plánu, mnohdy jenom právě shodně s programovým obdobím EU (např. Nový Jičín nebo Česká Třebová). U měst Žďár nad Sázavou, Kutná Hora, Beroun, Svitavy, Jičín, Slaný, Šternberk, je zpracován plán bez jasné časové platnosti. V případě měst Mladá Boleslav a Třebíč se jedná o krátkodobou strategii na 4 roky. Z větších měst, která strategický plán nemají zpracovaný lze jmenovat např. Příbram, Kolín, Břeclav zpracovává se, Havlíčkův Brod zde se zpracovává, Jindřichův Hradec v přípravě, Louny, Otrokovice, Bruntál, Uherský Brod v přípravě, Dvůr Králové nad Labem, Chodov, Rokycany, Krupka, Aš, Vrchlabí, Vysoké Mýto apod.). Rozptyl mezi existencí, či neexistencí plánu je větší. V další zkoumané velikostní kategorii obyvatel je rozptyl menší než u předchozí velikostní kategorie. Tato kategorie obsahuje celkem 140 obcí. U 40,7 % obcí strategický dokument vůbec neexistuje. Přesto převažuje stále pozitivní výsledek ve prospěch existence strategického dokumentu (87 obcí). Definici dlouhodobé strategie (nad 10 let) naplňovalo pouze 13,8 % měst např. Nové město nad Metují, Dobříš, Chotěboř, Třeboň, Bystřice pod Hostýnem, Dubí, Hrádek nad Nisou, Broumov, Jesenice, Mikulov, Králův Dvůr, Vodňany, Český Brod, Hořovice, Týniště nad Orlicí, Horní Slavkov, Doksy, Česká Skalice, Jílové, Valašské Klobouky, Bakov nad Jizerou nebo Habartov. Ostatní obce mají zpracovanou střednědobou strategii nejčastěji na 5 až 6 let. 70 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

71 Shodně s programovým obdobím EU je zpracováno 8 % plánů např. Tišnov, Mimoň, Kojetín, Letohrad, Hradec nad Moravicí. V případě Úpice (rok zpracování 2007), Jablunkova (rok zpracování 2005) se jedná o plán bez jasného vymezení platnosti. Poslední velikostní kategorie obcí znamená větší náklonnost běžným principům řízení bez existence jasné strategie na úrovni obce (79,3 %). Mnohdy nejsou obce připraveny, nemají dostatečné lidské i finanční zdroje. Přesto se však najdou obce (20,7 % z celkového počtu obcí), které bez povinnosti strategii zpracují a poté ji využívají při realizaci rozvojových aktivit. Dlouhodobé strategie v horizontu nad 10 let se vyskytují např. v obcích: Bělá pod Bezdězem, Osek, Modřice, Rudná, Ratíškovice, Desná, Chrast, Rokytnice nad Jizerou, Hodkovice nad Mohelkou, Starý Jičín, Průhonice, Tlumačov, Povrly, Proseč, Okříšky, Kněžmost, Stěžery, Hodslavice, Francova Lhota, Vřesina, Ondřejov, Bohdíkov, Husinec, Habry, Kosova Lhota, Lázně Toušeň nebo Sudkov. Není vůbec výjimkou, najít zpracovaný strategický plán až do roku 2030 (např. Chrast nebo Okříšky). Pouze 2,3 % strategií jsou zpracována shodně s novým programovým obdobím V této velikostní kategorii se vyskytují mj. krátkodobé operativní, či akční plány na 2 4 roky (např. Zliv, Štramberk, Klecany, Sedlec- Prčice, Proboštov, Velké Popovice, Strašice, Drnovice, Vikýřovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Jince, Nehvizdy, Horní Bludovice, Chlum u Třeboně, Želechovice nad Dřevnicí, Milotice, Studenec, Bašť, Horní Cerkev, Lukov, Kladruby, Želetava, Telnice, Strmilov, Rybitví, Štětín, Strážov, Pozlovice, Brněnec, Dolní Studénky, Brozany nad Ohří, Čeladná, Osek nad Bečvou, Novosedly, Trapice, Osečná, Příchovice nebo Plavy). V případě některých obcí se strategický plán v době výzkumu připravoval, např. Mostek, Velké Svatoňovice, Chocerady, Údlice, Tetčice, Roudné, Sivice, Načeradec, či Radvanice. Z provedené analýzy podle velikostních skupin jasně vyplývá, že čím je obec větší, tím lépe zvládá principy strategického řízení. Příklad významných měst (Hradec Králové nebo Litoměřice), kde strategické plánování funguje již od začátku 90. let. 20. století, ukazuje, že se jedná o efektivní a účinný nástroj řízení na úrovni samosprávy. Další významnou oblastí, která nás zajímala, bylo územní hledisko. Provedenou jednouchou shlukovou analýzou byla komprimována data za vyšší územní celky dle příslušnosti jednotlivých obcí. V prvním kroku za okresy ČR, v dalším za kraje ČR. Okresní srovnání je prezentováno na následujícím obr. č. 2. Obr. 2: Stav zpracování strategických plánu obcí ČR nad obyvatel podle okresní příslušnosti Pozn. Stav k Zdroj: Vlastní šetření, Trendy v podnikání Business Trends 4/

72 V meziokresním srovnání je značná nerovnoměrnost a nevyváženost mezi podílem existence, či neexistence strategického plánu. Mezi TOP 10 okresů, kde je lokalizováno 10 a více obcí se zpracovaným strategickým plánem patří okresy Praha-východ (24 obcí), Prahazápad (17 obcí), Kladno, Frýdek-Místek (12 obcí), Brno-venkov, Šumperk, Nový Jičín (11 obcí), České Budějovice, Olomouc a Zlín (10 obcí). Poté je již míra zpracování strategií různá. 5 nejúspěšnějších okresů ovšem patří mezi hustě osídlené, kde je zastoupeno více obcí se statutem města. Nicméně např. v případě okresů Šumperk, České Budějovice nebo Olomouc, kde je většinou 1 2 dominantních sídel, je více menších obcí, jež mají pracovanou svoji strategii. Na druhé straně jsou to opět okresy Brno-venkov (49 obcí) a Olomouc (34 obcí), které vykazují nejvíce obcí bez zpracované strategie. Projevuje se zde hustota osídlení obcí nad 1 tis. obyvatel. Mezi další okresy s obcemi bez strategických dokumentů patří Opava (33 obcí), Uherské Hradiště (32 obcí) a Frýdek-Místek (31 obcí). Vyloučíme-li okresy, které mají pouze jednu obec (Brno-město, hlavní město Praha, Plzeň-město a Ostrava-město) a statistiku zkreslují, tak nejméně zpracovaných strategií lze nalézt v okresech Kutná Hora (1 obec), dále pak v okresech Domažlice, Klatovy, Kolín, Louny, Plzeň-sever, Žďár nad Sázavou a Jeseník (2 obce). Vzhledem k velmi nerovnoměrnému rozložení obyvatelstva v ČR nelze mezi sebou okresy ani kraje porovnávat, jelikož každý územní celek vykazuje různou míru hustoty zalidnění a také je různě zastoupen počtem obcí zahrnutých ve výzkumu. ZÁVĚR Strategické řízení ve veřejné správě obsahuje mnoho dalších aspektů (např. městský a obecní marketing, public relations, rozpočtová skladba nebo organizačně-technické zdroje atd.). Úzce navazuje a spolupracuje s dalšími typy řízení finanční, projektové a procesní. Výzkumná sonda se snažila podchytit pouze malou oblast strategického řízení. Nicméně z pohledu využití zdrojů a značného propojení s finanční oblastí se jedná o část podstatnou. Všechny kroky dalšího rozvoje, které obce budou v budoucnu realizovat, by měly být promyšlené, efektivní a hlavně účinné. Z tohoto pohledu právě záleží na připravenosti obcí. Ty obce, které mají platný a aktuální strategický plán, mají jistou konkurenční výhodu. Na druhou stranu některé obce si podstatu strategického plánování uvědomily později a své strategie nyní připravují, aby byly schopné následně realizovat aktivity pomocí externího financování. Výzkumná sonda přinesla celkem zajímavé závěry. Ve vztahu k výzkumným krokům nastaveným v přípravné fázi, lze konstatovat, že některé významné parametry byly potvrzeny. Základní výsledky ve vztahu k výzkumným hypotézám ukazuje tabulka 2. Z celkového počtu obcí ČR nad obyvatel mělo strategický dokument zpracováno pouze 30 %, tj. 425 obcí. Tudíž hypotéza nebyla plně potvrzena. Přesto 75 % míra naplnění je značným úspěchem, protože jak již bylo řečeno výše, obce nemají povinnost jakýkoli strategický dokument zpracovávat. Legislativní předpisy v této oblasti neexistují a metodika pro zpracování strategického plánu byla zpracována pouze 3x (Kolektiv autorů, 2006; Holeček et al., 2012 a Lněnička, 2012) na lokální úrovni a 3x na mikroregionální úrovni (DHV, 2000; Labounková, 2004; Bičík & Perlín, 2006). Druhá výzkumná hypotéza byla zcela potvrzena. Obce vykazují 100 % připravenost na nové programovací období v oblasti strategického řízení. Významným předpokladem je právě existence strategického plánu, který přináší v soutěži o dotace značnou konkurenční výhodu. Podíl obcí, kde mají zpracovanou strategii, a je současně platná po celou dobu trvání programovacího období , je 84 %. 72 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

73 Tab. 1: Verifikace výzkumných hypotéz výzkumné sondy Číslo hypotézy H1 H2 Popis hypotézy Podíl obcí ČR nad obyvatel se zpracovaným strategickým plánem je 40 %. Pro následující období je podíl aktuálně platných strategických plánů u obcí nad obyvatel 70 %. Míra naplnění hypotézy (v %) Připravenost obcí ČR nad obyvatel 75 Střední 100 Vysoká Zdroj: Vlastní šetření, 2014 Výsledky výzkumné sondy také potvrdily správné nastavení výzkumného problému v úvodní části výzkumu. 72,4 % obcí má zpracovanou strategii, která splňuje podmínku časového hlediska (střednědobého i dlouhodobého). Při podrobnější analýze ovšem převažují střednědobé strategie (53,8 %), což může být dáno také značnou nejistotou plánovat hluboko do budoucnosti účastníků při vytváření strategie. Střednědobý horizont, tj let, je přece jenom přijatelnější, než horizont dlouhodobý (nad 10 let). Dosažené hodnoty výsledných hypotéz a výzkumného problému ukazují na vysokou připravenost obcí ČR nad obyvatel na další programovací období EU Mnohé obce již mají zkušenosti s čerpáním finančních prostředků z SIF EU v minulém období , proto mohou plánovat svůj rozvoj dlouhodoběji do budoucnosti. Ostatní obce si uvědomují, že právě ona konkurenční výhoda v podobě bodového zvýhodnění při hodnocení projektů, jim přináší vyšší šance na úspěch. A tím i na realizaci aktivit, které mohou být finančně náročné a obce si je ze svého vlastního rozpočtu nemohou dovolit financovat. Externí možnosti financování jim přináší mj. účelnější hospodaření a nakládání s majetkem a také hlavně efektivnější řízení obce. V říjnu 2014 proběhnou na území ČR komunální volby. U obcí, jež v současné době své strategie vytvářejí, mohou volby přinést nečekané zvraty. Z tohoto pohledu je dobré se v následných výzkumných pracích zaměřit právě na obce, které strategie připravují a výzkumnou sondu u nich zopakovat na začátku roku Stejně tak je možné pokračovat v podrobnější analýze porovnávání krajů ČR mezi sebou. Další část výzkumu bude podrobněji hodnotit obsahovou a věcnou část aktuálních zpracovaných strategických plánů (425) z pohledu nastavení vizí, priorit a aktivit. LITERATURA Anderson, P. F. (1982). Marketing, Strategic Planning and the Theory of the Firm. Journal of Marketing. 46(2), Bičík, I., & Perlín, R. (2006). Strategický plán mikroregionu: Metodická příručka pro zájemce o strategické plánování ve venkovských mikroregionech a obcích. Praha: Středočeský kraj. Blakely, E. J. (1994). Planning Local Ecomomic Development. Thousand Oask: Sage Publications, 343. DHV CR, (2000). Program rozvoje kraje: Metodická příručka. Praha: DHV CR Dostupné z:< PRK.htm>. Hall, S. The Question of Cultural Identity. In: Hall, S., Held, D., & McGrew, A. (eds). Modernity and Its Futures. Cambridge: Polity Press, Heracleous, L. & DeVoge, S. Bridging the gap of relevance: Strategic management and organizational development. Long Range Planning. 31(5), Holeček, J., et al. (2012). Metodika RoIA Nastavení implementačních procesů koncepčních dokumentů na krajské a obecní úrovni s cílem snížení implementačních Trendy v podnikání Business Trends 4/

74 deficitů s osvědčením č. 14-ÚÚR /02- WD o uznání uplatněné certifikované metodiky v souladu s podmínkami Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Brno: GaREP, spol. s r.o. Chisholm, M. (1995). 'How useful are measures of economic potential?' Environment and Planning A 28(10), Ježek, J. (2006). Strategické regionální plánování. Role regionálních rozvojových agentur, mikroregionů a vysokých škol v regionálním rozvoji. (s ). Plzeň: Západočeská univerzita. Ježek, J. (2008). Management v místním a regionálním rozvoji v podmínkách dynamických změn. Politika, právo, ekonomika a společnost - současnost a vize do roku (s ). Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o. Ježek, J. (2008). Strategické regionální plánování. In Wokoun, R., et al. Regionální rozvoj (s ). Praha: Linde Praha, a.s. Ježek, J. (2013). Strategické plánování obcí a měst: nové přístupy a cesty k jeho zefektivnění. XVI. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. (s ). Brno: Masarykova univerzita. Kolektiv autorů, (2006). Příprava, tvorba a realizace strategického plánu obcí a mikroregionů. Studijní opora (1st ed.). Ostrava: Moravskoslezský kraj. Kutscherauer, A. (2008). Disparity a jejich vliv na územní rozvoj země. Regionální disparity - jejich pojetí, klasifikace a měření (s. 1-10). Šilheřovice: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008, s ISBN Labounková V., et al. (2004). Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů: Výzkumná zpráva. Brno: Ústav územního rozvoje. Lněnička, L., (2011). Projektový management versus strategické plánování. In Aktuální praktický průvodce čerpáním finančních prostředků a podpůrné pomoci z programů státní podpory a Evropské unie (1st ed.). Praha: Verlag Dashöfer, spol. s r. o. Dostupné z: < Lněnička, L. (2012). Strategické plánování ve veřejné správě (1st ed.). E-learningový kurz. Brno: AQE advisors, a.s. Dostupné na: < Maxwell, J. A. (1996). Qualitative research design: An interactive approach. London: Sage. Mintzberg, H. (1994). The Rise and Fall of Strategic Planning. Harvard Business Review (January-February, 1994) - summary of my planning book, Rabin, J., Miller, G. J., & Hinldreth, W. B. (2000). Handbook of Strategic Management. Second edition, Revised and Expanded. New York: Marcel Dekker. Rektořík, J. (1999). Strategie rozvoje obce (včetně územního plánování). In Příručka pro zastupitele měst a obcí (Územní samospráva v ČR, SR a Rakousku), (s ). Brno: MU- PHARE. Rektořík, J., & Šelešovský, J. (1999). Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací (1st ed.). Brno: MU. Roboson, C. (1993). Real world research. Oxford: Blackwell. Rumford, CH. (2000). European Cohesion? Contradictions in EU Integration. Chippenham: Antony Rowe Ltd. Vozáb, J. (1999). Strategické plánování rozvoje měst v České republice. Praha: Přírodovědecká fakulta UK. Wokoun, R., et al. (2008). Regionální rozvoj. 1. Vyd. Praha. Linde Praha, a.s. Česká republika (2000). Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů České republiky. [on-line]. Částka 73, s Dostupný také z: < zakon&what=rok&stranka=8>. 74 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

75 Adresa autora: Mgr. Ing. Libor Lněnička, Ph.D. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra geografie STRATEGIC PLAN = SUCCESS OF OBTAINING GRANTS FROM EU? Libor Lněnička Abstract: From 1 January 2014 ran new programming period of economic, social and territorial cohesion EU. EU Council approved December 2, 2013 at its regular meeting EU multiannual financial framework for , with the objective 1b: the right consistency, set aside 325,149 mil. EUR (in 2011 prices). Public entities are among the largest group that has a chance to earn up to 68 % of allocated funds. Spatial planning in the Czech Republic for communities heavily influenced as it is based on legislation in Act no. 183/2006. On the other hand, strategic and community planning in the Czech Republic only recommending no basis in legislation, and therefore for public bodies is voluntary. The aim of this paper is to present the results of research probes, which took place in the spring of 2014 between the villages of the Czech Republic with a population of over probes aim was to determine the basic preparation of strategic documents at the municipal level and their hassle free "adaptation" to the new programming period of the European Union. The results of the research probe yielded interesting insights in diverse approach to processing methodology and important documents such as strategic plans and community development. Key words: Czech republic, development, strategic management, strategic planning, settlemens. JEL Classification: O21 Trendy v podnikání Business Trends 4/

76 STRATEGICKÉ PLÁNY MĚST VE STÍNU KLIMATICKÉ ZMĚNY Vladimíra Šilhánková, Michael Pondělíček ÚVOD KLIMATICKÁ ZMĚNA A JEJÍ PROJEVY Problematika změny klimatu se dnes diskutuje už ne pouze jako otázka klimatologická, ale stále více se prosazuje v oblasti formování politik od globální až po lokální úroveň (Desouza, 2013; Picket et al., 2014). Už není kladena otázka, zda klimatická změna probíhá či nikoli, ani zdali se jedná o globální oteplení nebo o úvodní oteplení před globálním ochlazením (Svoboda, 2009). Problematika se posouvá do nové roviny, a tou je otázka, jaké budou dopady klimatické změny na život a rozvoj jednotlivých měst a regionů, neboť jedno je jisté, ať bude, jak bude, bude jinak (Sádlo et al., 2008). Naším úkolem je tedy nejen zkoumat, jak bude, ale zejména jaké tyto změny budou mít dopady na život v konkrétním území městě nebo regionu, a samozřejmě, a to zejména, jaké budou dopady těchto změn a jak jsou na ně města a regiony připraveny. Města, regiony a jejich představitelé se musí připravit na to, že budou vytyčeny nové hranice regionálního a lokálního rozvoje a ty nebudou dány politickou situací, ale divočením počasí a dalšími faktory, které jsou v samotném důsledku schopny modifikovat sociální a politickou situaci v místě nebo dokonce zapříčinit i zásadní změny. Očekávaný příchod oteplení anebo jiná reakce klimatu a jaké jsou dopady - to je skutečná otázka, kterou se tedy v současnosti musíme na všech úrovních správy zabývat, štěstí totiž přeje připraveným. Hledání řešení a odpovídající reakce na dopady klimatické změny na naše města a obce by tedy měla být logická a přímá schopnost řešit situaci, směřující ke třem magickým slovům - resilience, adaptace, mitigace (odolnost, přizpůsobivost, zmírnění). Hledání odpovídající lokální reakce na změnu klimatu by nám usnadnilo významně cestu k tomu výše uvedenému, a to v oblasti adaptace na nové změněné podmínky a také resilience, tedy odolnost vůči těmto vlivům (Hyjánek, 2010; Metelka & Tolasz, 2009). CO TEDY LZE OČEKÁVAT OD ZMĚN PODNEBÍ? Podle našich představitelů oficiální meteorologie (Metelka & Tolasz, 2009) a IPCC, tedy podle mezinárodního panelu meteorologů ke klimatické změně, který dnes přerostl v poněkud nadbytečně rozhodující organizaci pod záštitou OSN a hovořící v silných politických proklamacích nelze ani u nás důsledky klimatické změny podcenit. Podle předpokládaných očekávání přinesou: Změny v rozložení srážek do celého roku, zejména nižší zimní a větší nárazové letní srážky. Chladnější a významně deštivější léta s většími výkyvy teplot. Chladnější a sušší zimy zejména s méně sněhu (ve výškách do 1000 m n. m.) a různými pro nás méně obvyklými jevy jako je ledovka, námrazy, přívalový sníh, apod. Extrémnější výkyvy teplot při změnách proudění vzduchu (nad Islandem a Atlantikem ovlivněné Golfským proudem). Extrémní příhody v rámci lokálního klimatu zejména u silných lokálních srážek, zvýšené průtoky menších řek a potoků, bouře s přívalovými dešti a krupobitím, bořivé větry, tornáda, aj. Silné vzdušné proudění plošně nad Evropou vyvolávající vánice, ledovky, kroupy, přívalové deště, časté vyšší rozdíly teplot v rozmezí stovek km, holomrazy, extrémní tepla v zimě aj. (Svoboda, 2009). Jaké lze u těchto projevů klimatické změny nazývané v odborné literatuře jako divočení počasí, které jsou ovlivněny dlouhodobými cykly záření a erupcí Slunce, vulkanickou činností, postavením planet, cykly oceánického 76 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

77 výměníku (např. efekt el Niňo), rychlostí a průběhem tzv. Jet streamu očekávat jako důsledky pro krajinu a sídla nejčastěji a nejpravděpodobněji: Povodňové stavy častěji během roku, často v letním a jarním období. Rozkolísání průtoků na menších vodních tocích a v menších povodích vlivem nadměrných lokálních srážek nebo přísušků. Větší pravděpodobnost zvýšeného proudění vzdušných mas doprovázené v přízemní oblasti vznikem větrných smrští, tornád, či hladových větrů a následných kalamit v lesích a na infrastruktuře. Nové zimní extrémy holomrazy, ledovky, lokální sněhové kalamity, bořivé zimní větry, apod. i na místech kde doposud k nim nedocházelo, tedy i mimo vyšší polohy. A jak se tedy naše města a obce na dopady klimatických změn připravují ve svých strategiích, pokud se na něco vůbec připravují? Článek je zaměřen na analýzu náhodně vybraného souboru strategických rozvojových dokumentů měst a obcí v České republice a promítnutí otázek spojených s klimatickou změnou do těchto dokumentů. 1. STRATEGICKÉ PLÁNY MĚST A OBCÍ V ČESKÉ REPUBLICE Strategické plánování ve veřejném sektoru by mělo být základním nástrojem rozvoje obce, města či regionu, jehož podstatou je s pomocí analýz a postupných konkrétních kroků dosáhnout v dlouhodobém časovém horizontu (zpravidla let) jasných změn k lepšímu. Jde tedy o plánování dlouhodobé, které umožňuje obcím, městům a regionům nejen stanovit koncepci strategie jejich rozvoje, ale také optimálně naplánovat lidské a finanční zdroje, pomocí kterých budou jednotlivé dílčí cíle realizovány. Cílem ovšem nemusí být jen rozvoj, ale naopak i utlumení či odstranění aktivity, která se ve městě vyskytuje anebo je pro město dále nežádoucí. Podstatné je, aby naplánované a následně zrealizované změny vedly k prokazatelnému zlepšení situace. Již na přelomu tisíciletí se ukázalo, že v procesu strategického plánování měst, obcí a regionů nelze opomíjet environmentální problematiku, se kterou úzce souvisí udržitelný rozvoj a jeho cíle. Strategické plánování založené na přístupu udržitelného rozvoje nebo environmentálním přístupu, musí základní principy udržitelnosti respektovat. Dlouhodobé cíle takovéto udržitelné strategie a cesty k jejich dosažení by měly vycházet z možností daného území a z reálných potřeb a možností místních obyvatel (Šilhánková & Pondělíček et al., 2013). V České republice žádný právní předpis dosud nepředepisuje, jakým způsobem postupovat při zpracování strategických plánů, či jakou metodu k jejich tvorbě použít, pouze že taková koncepce by měla ve vybraných případech projít procesem strategického posouzení vlivů na životní prostředí, tedy SEA. Odborníci a teoretikové věnující se strategickému plánování pro města, obce a regiony se ale shodují v tom, že v průběhu tvorby strategického plánu je nutné zhodnotit dosavadní vývoj a identifikovat hlavní problémy a cíle. Na základě této analýzy je dále potřeba hledat cesty, pomocí nichž budou naplněny vytyčené cíle a řešeny dosavadní problémy (Perlín & Bičík, 2006; Šilhánková, 2007; Wokoun et al., 2008) METODICKÉ POZNÁMKY Pro analýzu strategických dokumentů bylo náhodně vybráno 40 strategických rozvojových dokumentů strategických plánů spíše menších měst a obcí (Šilhánková, ). U jednotlivých strategických plánů pak byly zkoumány, v nich stanovené strategické cíle. Ze zkoumaných 40 dokumentů jen 20 obsahovalo jasně a přehledně definované strategické cíle, které bylo možno použít pro další analýzu. Již tento první krok tedy ukázal, že polovina konkrétních a reálných strategických plánů obcí a měst vůbec nemá ani základní náležitosti dobrého nebo alespoň použitelného strategického plánu s výběrem dosažitelných cílů rozvoje. Otázkou je, k čemu obce strategie bez stanovených cílů používají či jakou politiku podle nich vlastně prosazují? Ve skupině dále analyzovaných dokumentů zůstaly jen dokumenty následujících vybraných obcí a Trendy v podnikání Business Trends 4/

78 měst: Brandýs nad Labem Stará Boleslav, Klecany, Odolena Voda, Říčany, Úvaly, Beroun, Býkev, Černošice, Chodov, Kralupy nad Vltavou, Mirovice, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Krupá, Strakonice, Třebíč, Turnov, Vimperk a Volary. 2. DOPADY KLIMATICKÉ ZMĚNY DO MĚSTSKÝCH A OBECNÍCH STRATEGIÍ Soubor dvaceti strategických plánů prošel podrobnou analýzou vztahu jednotlivých strategických cílů k tématům spojeným s pravděpodobnými dopady vlivu klimatické změny na města a obce. (Úplný výčet cílů jednotlivých strategických plánů je v příloze 1 tohoto článku.) Z celkové analýzy vyplynulo, že jen tři analyzované dokumenty se alespoň dotkly otázek spojených s dopady klimatické změny na města a obce, a to dokumenty Chodova s cílem Podpora ochrany před přírodními vlivy a důsledky lidských činností), Strakonic (s cílem Předcházení škod působených živelnými pohromami) a Turnova (s cílem Realizace protipovodňových opatření). Je zjevné, že problematika pravděpodobných dopadů vlivu klimatické změny naše obce a města zatím příliš netíží, resp. si ji dosud neuvědomují. Pojmy v Evropě rozšířené a podporované v rámci řady společných projektů jako resilience a adaptace pak jsou městům a obcím zcela neznámé, zřejmě proto, že žádné z udržitelných hnutí nebo organizací jako např. NSZM nepovažovalo za nutné zařadit je do svého sortimentu nabídky na spolupráci nebo alespoň sdílení informací a příkladů. Na základě výše uvedeného jsme proto rozšířili analýzu i na strategické cíle, které směřují do oblasti ochrany životního prostředí a zlepšování jeho kvality. Výsledky jsou následující: Tab. 1: Analýza strategických cílů zaměřených na dopady klimatické změny a kvalitu životního prostředí obecně Město Brandýs nad Labem Stará Boleslav Počet cílů přímo zaměřených na ŽP vs. počet cílů celkem Název cíle / cílů 2 z 11 Zajistit stabilitu životního prostředí Klecany 1 ze 6 Zlepšení stavu životního prostředí Odolena Voda 1 z 11 Rozvoj a ochrana zeleně Říčany 1 ze 7 Usilovat o udržitelný rozvoj Úvaly 1 ze 4 Beroun 0 z 19 - Býkev 1 ze 16 Černošice 0 ze 12 - Chodov 3 z 22 Udržet kvalitu životního prostředí s vazbou na bydlení a rekreační a turistické vyžití Zlepšení kvality údržby veřejné zeleně a veřejného prostranství Podpora ochrany před přírodními vlivy a důsledky lidských činností Zlepšení kvality městské zeleně a veřejných prostranství Podpora trvale udržitelného rozvoje včetně příměstských částí 78 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

79 Kralupy nad Vltavou 1 z 18 Zlepšení stavu životního prostředí ve městě Mirovice 1 z 5 Péče o životní prostředí a infrastruktura Mladá Boleslav 3 z 22 Zlepšit nebo alespoň stabilizovat stav ovzduší ve městě Snížit hladinu hluku a světelného smogu Zvýšit kvalitu a estetickou a krajinnou hodnotu veřejné zeleně Mnichovo Hradiště 0 ze 7 - Neratovice 1 z 21 Zlepšení stavu a zachování veřejných ploch a zeleně ve městě Krupá 1 ze 7 Veřejná zeleň rozšíření, obnova, údržba, ošetření stromů v místním parku a na hřbitově Strakonice 5 z 25 Lepší životní prostředí Ochrana přírody a podpora environmentálního vzdělání Řešení ekologických zátěží Udržení vysoké kvality zeleně Předcházení škod působených živelnými pohromami Třebíč 1 z 11 Ochrana a zlepšení životního prostředí, kulturních památek a celková péče o vzhled města Turnov 3 ze 30 Obnova přírodních a kulturních památek Realizace protipovodňových opatření Obnova, údržba a rozšiřování ploch zeleně Vimperk 0 z 26 - Volary 1 z 10 Ochrana přírodního a kulturního dědictví Zdroj: Vlastní konstrukce z dat seminární práce studentů 2. Ročníku bakalářského studijního oboru Management a regionální rozvoj VŠRR, ak. rok pod vedením doc. Ing. arch. Vladimíry Šilhánkové, Ph.D Rozšířená analýza přinesla poněkud lepší výsledky, i když nelze říci, že by témata spojená s ochranou kvality životního (obytného) prostředí v městských a obecních strategiích dominovala, což je skutečně zajímavé. Z dvaceti analyzovaných dokumentů se jich řada dotkla problematiky jen povšechně a v obecné rovině a čtyři se vůbec problematiky kvality životního prostředí nedotkly, což je u takového dokumentu opravdu pozoruhodné. Jedná se o strategické plány Berouna, Černošic (oboje v okraji CHKO Český kras), Mnichova Hradiště (v dosahu CHKO Český ráj) a Vimperka (v dosahu CHKO a NP Šumava). Nejkomplexněji se pak tomuto environmentálnímu tématu věnují Strakonice (5 ze 25 strategických cílů). Procentuelní podíl strategických cílů v analyzovaných dokumentech vůči všem strategickým cílům zobrazuje následující graf. Trendy v podnikání Business Trends 4/

80 Obr. 1: Podíl cílů s vazbou na kvalitu životního prostředí vůči všem strategickým cílům v analyzovaných dokumentech Zdroj: Vlastní konstrukce z dat seminární práce studentů 2. Ročníku bakalářského studijního oboru Management a regionální rozvoj VŠRR, ak. Rok pod vedením doc. Ing. arch. Vladimíry Šilhánkové, Ph.D Zajímavé je, že zjevně neexistuje korelace mezi reálnou kvalitou životního prostředí v sídle (např. vyjádřeného koeficientem ekologické stability - KES) anebo v jeho dosahu (přítomnost CHKO a NP), a množstvím cílů, které se ve strategii obce této problematice věnují. Strakonice, které se problematice kvality životního prostředí věnují ve 20 % cílů, mají KES 0,66 (nízký) a Beroun bez jakéhokoli strategického cíle má ve stejném období KES 1,21, podobně jako Černošice 1,38 (oboje cca průměrný KES) a naopak Mnichovo Hradiště má KES 0,36 (velmi nízký) (Český statistický úřad, 2014). 3. REÁLNÉ HROZBY PRO MĚSTA A OBCE SPOJENÉ SE ZMĚNAMI KLIMATU Na přelomu let 2013 a 2014 byla u nás provedena zřejmě první reálná analýza hodnocení hrozeb způsobených změnami klimatu (expertními průzkumy a řízenými pohovory a následným vyhodnocením prostřednictvím metody DELPHI II) na příkladu města Hradce Králové, na jehož základě lze konstatovat, že nejvyšší ohrožení uvedeného města v důsledku dopadů klimatické změny lze spatřovat v oblasti vody, a to ať již jejího nedostatku, tak i přebytku. Jako hrozby v nejvyšší kategorii důležitosti tedy jako velmi velké hrozby byly vyhodnoceny: lokální povodeň, nedostatek srážek, dlouhotrvající sucho a vysychání - nedostatečnost vodních zdrojů. Jako středně velké hrozby pak byly hodnoceny: lokální přívalové deště, krupobití, plošná povodeň, požáry vzniklé přírodními vlivy (v následku sucha), bouře, smrště, vichřice, větrné poryvy, tornáda, výrazné zhoršení kvality ovzduší, chemické havárie, havárie plynovodů, havárie teplovodů, havárie vodovodních řadů, havárie kanalizace a vyřazení ČOV z provozu, narušení a rozpad energetických sítí, narušení a rozpad telekomunikačních sítí, destrukce staveb nezbytných pro fungování území města (nemocnice), narušení a destrukce dopravních tras a uzlů (mosty, přejezdy, apod.), nadměrná emise škodlivých látek do ovzduší (např. prach), zhoršování kvality vody ve vodních zdrojích a zhoršení zemědělské produkce (Pondělíček, 2013; Šilhánková & Pondělíček, 2013). Je samozřejmé, že různá města v ČR i v Evropě budou mít různou míru uskutečnění těchto rizik podle své polohy, nadmořské výšky, srážek a dalších faktorů, nicméně je patrné, že reálná rizika vlivem klimatické změny zde existují a strategické rozvojové dokumenty by 80 Trendy v podnikání Business Trends 4/2014

OBCE A SVĚŘENÉ DANĚ. Jiří Bečica. Trendy v podnikání vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni

OBCE A SVĚŘENÉ DANĚ. Jiří Bečica. Trendy v podnikání vědecký časopis Fakulty ekonomické ZČU v Plzni Trendy v podnikání, 4(4) 4-11 The Author(s) 2014 ISSN 1805-0603 Publisher: UWB in Pilsen http://www.fek.zcu.cz/tvp/ ÚVOD Českou republiku charakterizuje velmi rozdrobená sídelní struktura vyznačující se

Více

SLEDOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DANÍ V RÁMCI NÁKLADŮ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ

SLEDOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DANÍ V RÁMCI NÁKLADŮ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ Trendy v podnikání, 4(4) 12-19 The Author(s) 2014 ISSN 1805-0603 Publisher: UWB in Pilsen http://www.fek.zcu.cz/tvp/ SLEDOVÁNÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DANÍ V RÁMCI NÁKLADŮ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ Zdeněk Hruška,

Více

prosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7

prosinec 2016 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2015 vyrobené z uhlí... 7 prosinec 2016 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2015 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů a jejich

Více

prosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7

prosinec 2017 Graf č. 4: Porovnání průměrných předběžných a výsledných cen tepelné energie v roce 2016 vyrobené z uhlí... 7 prosinec 2017 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2016 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele...

Více

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED 5. 9. 2019 Miroslav MATEJ Ekonomický vývoj 2 VÝVOJ ČESKÉ EKONOMIKY růst reálného hrubého domácího produktu v % Zdroj: Predikce MF ČR (červenec

Více

Aktuální vývoj hospodaření územních samosprávných celků

Aktuální vývoj hospodaření územních samosprávných celků Aktuální vývoj hospodaření územních samosprávných celků Miroslav MATEJ ředitel Odbor financování územních rozpočtů Ministerstvo financí květen 2018 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013

Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 Vyhodnocení vývoje cen tepelné energie k 1. lednu 2013 listopad 2013 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2012 na jednotlivých úrovních předání tepelné energie. 3 3. Vývoj

Více

Financování a hospodaření obcí a krajů

Financování a hospodaření obcí a krajů Financování a hospodaření obcí a krajů Ministerstvo financí březen 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí v letech 2016 a 2017 Zadluženost a rozpočtová odpovědnost Státní rozpočet 2017 (dotace a daňová

Více

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 únor 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 Zadluženost a rozpočtová

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Finanční autonomie obcí

Finanční autonomie obcí Finanční autonomie obcí Miroslav MATEJ ředitel odboru Financování územních rozpočtů Prosinec 2018 1 Obsah prezentace Legislativa Územní struktura Kompetence a jejich financování Stav obecních financí Kam

Více

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Miroslav MATEJ ředitel odboru Financování územních rozpočtů březen 2019 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 - Otrokovice Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů

Více

Ministerstvo financí České republiky Vývoj daňových příjmů obcí, rozpočtová odpovědnost a financování výkonu státní správy

Ministerstvo financí České republiky Vývoj daňových příjmů obcí, rozpočtová odpovědnost a financování výkonu státní správy Vývoj daňových příjmů obcí, rozpočtová odpovědnost a financování výkonu státní správy Miroslav Matej, Ministerstvo financí listopad 2016 Obsah prezentace Vývoj daňových příjmů Zadluženost a plnění fiskálního

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí únor 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj daňových

Více

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Miroslav MATEJ ředitel odboru Financování územních rozpočtů únor 2019 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů

Více

Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí

Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí Fiskální federalismus, fiskální decentralizace, prostorové aspekty veřejných financí Ing. Irena Opluštilová, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy oplustii@econ.muni.cz Systémy územních rozpočtů Jaro

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Daňové příjmy obcí v roce 2007 zaznamenaly nárůst

Daňové příjmy obcí v roce 2007 zaznamenaly nárůst Daňové příjmy obcí v roce 2007 zaznamenaly nárůst K 1. 1. letošního roku nabyla účinnosti tolik diskutovaná novela zákona o rozpočtovém určení daní, která zásadně změnila způsob výpočtu konkrétního podílu

Více

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 Ministerstvo financí únor 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje

Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 1. října 2015 David Šátek Ministerstvo financí Obsah prezentace Hospodaření obcí v roce 2015 Predikce hospodaření obcí v roce 2016 Vývoj zadluženosti Návrh

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí duben 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj daňových

Více

Rozpočet a finanční vize měst a obcí

Rozpočet a finanční vize měst a obcí Rozpočet a finanční vize měst a obcí Příprava rozpočtu samospráv 2015 změny a vývoj, aktuality Miroslav Matej odbor Financování územních rozpočtů 11. září 2014 Obsah prezentace I. Aktuální vývoj daňových

Více

Teorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O

Teorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O Teorie fiskálního federalismu M K R _ S U R O J A R O 2 0 1 0 LITERATURA : ZÁKLADNÍ: Peková, J.: Hospodaření a finance územní samosprávy. Praha: Management Press, 2004. kapitola 4 DOPORUČENÁ: Musgrave,

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 15. října 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej květen 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (vývoj daňových příjmů a jejich

Více

VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010

VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010 Energetický regulační úřad sekce regulace odbor teplárenství říjen 2010 VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2010 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2009 na jednotlivých

Více

Vývoj příjmů a výdajů

Vývoj příjmů a výdajů Hospodaření města sledované z hlediska příjmů a výdajů celkem byla ve sledovaném období 2000-2006 ztrátové ve výši 17,2 mil. Kč. Celkové výdaje převýšily příjmy zejména v letech 2000-2003. V letech 2004

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 David Šátek Ministerstvo financí 19. listopadu 2015 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2015 (včetně

Více

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2018-2020 Miroslav MATEJ ředitel odboru Financování územních rozpočtů Ministerstvo financí listopad 2018 1 Obsah prezentace

Více

Financování obcí Ing. Luděk Tesař

Financování obcí Ing. Luděk Tesař Financování obcí 2008-2009 Ing. Luděk Tesař Luděk Tesař ekonom specialista na rozvoj samospráv certifikovaný projektový manažer IPMA 1998 2006 Ministerstvo financí RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2

FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. verze 2 FOND ÚSPOR ENERGIE A OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ verze 2 březen 2015 ÚVOD Město Litoměřice se ve své rozvojové strategii přihlásilo k principům tzv. udržitelné energetiky, to znamená k podpoře obnovitelných zdrojů

Více

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 z pohledu územní samosprávy

Státní rozpočet České republiky na rok 2009 z pohledu územní samosprávy Státní rozpočet České republiky na rok 2009 z pohledu územní samosprávy Ministerstvo financí ČR Praha říjen 2008 Jan Zikl ředitel odboru financování územních rozpočtů a programové financování Státní rozpočet

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Leden 2019 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2018 a 2019 Zadluženost a rozpočtová odpovědnost

Více

v nákladovém účetnictví

v nákladovém účetnictví Pojetí a členění nákladů v nákladovém účetnictví Pojetí a členění nákladů Efektivnost vrcholové kritérium výkonnosti podnikatelského procesu efektivnost vyjadřuje v podnikatelské oblasti kritéria (měřítka)

Více

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006 Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství prosinec 27 VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 26 Obsah: Úvod... 2 1. Přehled průměrných cen... 3 2. Porovnání cen a úrovní cen za rok

Více

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED. Karla RUCKÁ

HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED. Karla RUCKÁ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ OBCÍ A MĚST - AKTUÁLNÍ VÝVOJ A VÝHLED Karla RUCKÁ Ekonomický vývoj 2 VÝVOJ ČESKÉ EKONOMIKY růst reálného hrubého domácího produktu v % Zdroj: Predikce MF ČR (červenec 2019). 3

Více

Shrnutí - zásady fiskálního federalismu

Shrnutí - zásady fiskálního federalismu Shrnutí - zásady fiskálního federalismu centralizace přerozdělování centralizace stabilizace zajištění minimální úrovně veřejných služeb vyrovnání fiskální pozice neutrality Model fiskálního federalismu

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Účetnictví a daně obor Podnikání 1. Právní úprava účetnictví - předmět účetnictví, podstata, význam a funkce - právní normy k účetnictví - účtová osnova a

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 5 FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Obsah: 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. 5.2 Fiskální federalismus. 5.3 Fiskální decentralizace. 5.1 Prostorové aspekty veřejných financí. Veřejné finance

Více

VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2011

VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2011 Energetický regulační úřad sekce regulace odbor teplárenství listopad 2011 VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE k 1. lednu 2011 Obsah: 1. Úvod... 2 2. Přehled průměrných cen tepelné energie za rok 2010 na jednotlivých

Více

Schválený rozpočet Olomouckého kraje na rok 2017

Schválený rozpočet Olomouckého kraje na rok 2017 Schválený rozpočet Olomouckého kraje na rok 2017 Schválený usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje UZ/2/11/2016 ze dne 19. 12. 2016 Důvodová zpráva 1. Finanční hospodaření Olomouckého kraje se řídí

Více

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. 4. října 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD

ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ. 4. října 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ 4. října 2011 Zpracoval: Vladislav Vilímec poslanec PS PČR garant RUD RUD do roku 2000 Zákon o tzv. rozpočtovém určení daní č.243/2000 Sb. nahradil bývalý systém převodu daňových

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

I. Hlavní město Praha jako celek

I. Hlavní město Praha jako celek I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2018 přebytkem ve výši 6 660 789,91 tis. Kč. Výsledek hospodaření hlavního

Více

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,

Více

Návrh novely rozpočtového určení daní

Návrh novely rozpočtového určení daní Návrh novely rozpočtového určení daní Nový model sdílených daní pro obce Ministerstvo financí ČR červen 2011 Přehled daňových příjmů statutárních měst a Prahy v roce 2010 - skutečnost (včetně motivačních

Více

Obsah Předmluva 11 1 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 1 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Předmluva 11 1 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

KNIHOVNY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE

KNIHOVNY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE KNIHOVNY 2017 VÝBĚR ZE ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH ÚDAJŮ O KULTUŘE V ČESKÉ REPUBLICE NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU CENTRUM INFORMACÍ A STATISTIK KULTURY www.nipos-mk.cz KNIHOVNY Předmětem

Více

Aktuální vývoj a výhled financování ÚSC

Aktuální vývoj a výhled financování ÚSC Aktuální vývoj a výhled financování ÚSC Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 a 2018 Ministerstvo financí září 2017 1 Obsah prezentace

Více

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r Dny malých obcí

Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r Dny malých obcí Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a legislativní změny r. 2017 - Dny malých obcí Ministerstvo financí březen 2017 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a

Více

Financování podnikatelských subjektů pomocí hypotečních úvěrů jako podpora rozvoje regionů

Financování podnikatelských subjektů pomocí hypotečních úvěrů jako podpora rozvoje regionů Financování podnikatelských subjektů pomocí hypotečních úvěrů jako podpora rozvoje regionů LIBUŠE SVOBODOVÁ Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu 2 OBSAH Úvod Cíl a metody Výsledky

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ

MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ MONITORING ČERPÁNÍ DOTACÍ EU V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 214 22 Včetně přehledu čerpání dotací EU podnikatelskými subjekty (včetně OP PIK a prioritní osy 1 OP VVV) Listopad 217 (data k 2.11.) Čerpání dotací EU

Více

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTYSE CHODOVÁ PLANÁ 2018 2020 Obsah Úvod 3 Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech 2014 2016.. 3 Současnost rozpočet na rok 2017 6 Střednědobý výhled rozpočtu na roky

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Ekonomické výsledky nemocnic

Ekonomické výsledky nemocnic Ekonomické výsledky nemocnic k 31. 12. 2014 Zpracovatel: Ing. Markéta Bartůňková, Ing. Zdeňka Nováková Předkladatel: doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Datum: 9.11.2015 Ústav zdravotnických informací a statistiky

Více

I. Hlavní město Praha jako celek

I. Hlavní město Praha jako celek I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2017 přebytkem ve výši 7 452 991,66 tis. Kč. Výsledek hospodaření hlavního

Více

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze

Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze Porovnání výše zdanění vybraných paliv spotřební a ekologickou daní. Ing. Josef Březina, CSc Česká zemědělská univerzita v Praze 1. Úvod Česká republika se připravovala několik let na zavedení ekologických

Více

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků

Obsah Předmluva 11 Základy účetnictví 1.1 Účetní principy 1.2 Rozvaha a její prvky 1.3 Základy účtování na účtech stavů a toků Předmluva 11 Základy účetnictví 13 1.1 Účetní principy 13 1.1.1 Předmět a uživatelé účetnictví 13 1.1.1.1 Předmět účetnictví 13 1.1.1.2 Druhy účetnictví 14 1.1.1.3 Účetní soustavy 14 1.1.1.4 Uživatelé

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Teze k diplomové práci ANALÝZA VÝVOJE DANĚNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Teze k diplomové práci ANALÝZA VÝVOJE DANĚNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR PROVOZ A EKONOMIKA KATEDRA OBCHODU A FINANCÍ Teze k diplomové práci ANALÝZA VÝVOJE DANĚNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE Autor: Kateřina

Více

3.2 Analýza výběru místního poplatku z ubytovací kapacity za období let

3.2 Analýza výběru místního poplatku z ubytovací kapacity za období let 3.2 Analýza výběru místního poplatku z ubytovací kapacity za období let 2000 2015 Z celkového počtu 6 252 obcí v České republice vybíralo v roce 2015 místní poplatek z ubytovací kapacity 1 491 obcí (23,8

Více

MANAŽER ROKU 2016 finalisté

MANAŽER ROKU 2016 finalisté Vyhlašovatelé MANAŽER ROKU 2016 finalisté Celkem 71 finalistů Největší zastoupení ve finále mají manažeři působící v oblasti zpracovatelského průmyslu a zemědělství. Uspět mohou i zástupci IT a komunikace,

Více

Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů

Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů Přehled vývoje nedoplatků daňových příjmů veřejných rozpočtů Daňové nedoplatky představují rozdíl mezi daní, která měla být zaplacena, a skutečně zaplacenou částkou. Daní, která měla být zaplacena, může

Více

Regionální ekonomika a politika

Regionální ekonomika a politika Regionální ekonomika a politika Jméno, příjmení, tituly:................................................................................. Datum:.................................................................................................................

Více

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok

Úvod 3. Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech Současnost rozpočet na rok STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU MĚSTYSE CHODOVÁ PLANÁ 2019 2021 Obsah Úvod 3 Analýza hospodaření obce Chodová Planá v letech 2015 2017.. 3 Současnost rozpočet na rok 2018 6 Střednědobý výhled rozpočtu na roky

Více

M I N I S T E R S T V O F I N A N C Í Č R

M I N I S T E R S T V O F I N A N C Í Č R Rozpočty obcí a krajů Ministerstvo financí ČR Praha listopad 2009 Hospodaření rozpočtů územních samosprávných celků k III.Q roku 2009 Meziroční srovnání vývoje daňových příjmů obcí a HDP Predikce Návrh

Více

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních

Více

Státní rozpočet České republiky na rok 2007

Státní rozpočet České republiky na rok 2007 1/23 Státní rozpočet České republiky na rok 2007 Ing. Eduard Komárek Ministerstvo financí Finančnířízení měst, obcí a regionů v rámci zvyšování efektivity veřejné správy 20. 2. 2007 Velké Meziříčí 2/23

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období Návrh poslanců Radko Martínka, Bohuslava Sobotky, Josefa Smýkala, Hany Orgoníkové, Antonína Sedi, Zdeňka Škromacha, Petra Rafaje, Miloslava

Více

VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST

VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH ÚŘEDNÍKŮ - OBECNÁ ČÁST Úvodní informace ke studiu e-learningových kurzů RENTEL a. s. + Informace o kurzu + Informace ke studiu Úvod do managementu ve veřejné správě + Management jako

Více

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D. XIX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH ANALÝZA VÝVOJE POČTU PODNIKATELSKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2008-2014 ANALYSIS OF ENTREPRENEURSHIP DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC FROM 2008

Více

STRATEGICKÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ VČETNĚ PROJEKTOVÉ STUDIE

STRATEGICKÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ VČETNĚ PROJEKTOVÉ STUDIE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR VEŘEJNÁ SPRÁVA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ STRATEGICKÉ FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ VČETNĚ PROJEKTOVÉ STUDIE TEZE Jméno diplomanta: Vedoucí diplomové

Více

Rozpočet Ostravské univerzity na rok 2018

Rozpočet Ostravské univerzity na rok 2018 Rozpočet Ostravské univerzity na rok 2018 Základní principy hospodaření Ostravské univerzity jsou rámcově obsaženy ve Statutu OU, část jedenáctá, Pravidla hospodaření (platnost od 3/2017), která vycházejí

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Daňová soustava České republiky Autor diplomové práce: Bc. Lucie Ječná Vedoucí

Více

Střednědobý výhled rozpočtu na roky

Střednědobý výhled rozpočtu na roky Odbor financí a obecního živnostenského úřadu Města Bystřice nad Pernštejnem Střednědobý výhled rozpočtu na roky pro město Bystřice nad Pernštejnem Předkládá: Ing.Jana Jurošová vedoucí odboru financí a

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2015 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

II. Vlastní hlavní město Praha

II. Vlastní hlavní město Praha II. Vlastní hlavní město Praha 1. Úvod Rozpočet vlastního hl. m. Prahy na rok 2017 byl schválen s příjmy v objemu 48 2 752,90 tis. Kč a výdaji v objemu 65 193 281,00 tis. Kč. Během roku 2017 byly na základě

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.

Počet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent. Analytická část Úvod Předmětem následujícího textu jsou zjištění, plynoucí ze statistického šetření Českého statistického úřadu o licencích za rok 2014, zaměřeného na poskytovatele licencí, počty platných

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv Změna zákona o RUD v souvislosti se změnami v sazbách DPH Návrh státního rozpočtu na rok 2012 Ministerstvo financí ČR září 2011 Změna

Více

Helena Langšádlová místopředsedkyně RV PSP ČR. Připravované legislativní změny a další aktuální otázky z oblasti financování a rozvoje měst a obcí

Helena Langšádlová místopředsedkyně RV PSP ČR. Připravované legislativní změny a další aktuální otázky z oblasti financování a rozvoje měst a obcí Helena Langšádlová místopředsedkyně RV PSP ČR Připravované legislativní změny a další aktuální otázky z oblasti financování a rozvoje měst a obcí Novela zákona o loteriích Návrh vrácen Senátem Hlavní principy

Více

Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha

Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha Financování VÚSC Vybrané otázky Ing. Zuzana Trhlínová, Ph.D. Katedra veřejné správy, VŠFS Praha Role krajských rozpočtů Nastavení optimální míry finanční autonomie pro naplňování úkolů v rámci samostatné

Více

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Obsah Úvodem... 11 ZÁKON O DANÍCH Z PŘÍJMŮ Přehled změn...12 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů... 17 Příloha č. 1... 190 Příloha č. 2... 199 Příloha č. 3... 199 Vyhláška č. 146/1993 Sb., kterou

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti.

Většina podrobných údajů je uvedena přímo v Národním akčním plánu energetické účinnosti. PŘÍLOHA Č. 5 2. ZPRÁVA O POKROKU V OBLASTI PLNĚNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI V ČESKÉ REPUBLICE (podle odst. 1 čl. 24 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti) Úvod Směrnice Evropského

Více

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI

CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

I. Hlavní město Praha jako celek

I. Hlavní město Praha jako celek tis. Kč I. Hlavní město Praha jako celek 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2016 přebytkem ve výši 12 282 595,34 tis. Kč. Výsledek hospodaření

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více