Mohelenská hadcová step

Transkript

1 Kamila Bendová Mohelenská hadcová step Úvod V kopcích chladné Vysočiny, nedaleko obce Mohelno vznikla nad meandry řeky Jihlavy naprosto unikátní lokalita, která se právem řadí mezi nejcennější v České republice (Knotek & Štefka 2014). Je jí národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Již v názvu můžeme objevit horninu, která tvoří podloží stepi. Je jí hadec, vyvřelá hornina tmavého zbarvení též nazývaná serpentinit, který svými charakteristickými fyzikálními a chemickými vlastnostmi napomáhá vytvářet suché teplé mikroklima a velmi specifické podmínky, díky jimž zde můžeme obdivovat vzácná rostlinná i živočišná společenstva. Rozloha této pozoruhodné rezervace činí více než 50 hektarů (Knotek 2006) a její nadmořská výška kolísá od 260 do 385 m. n. m (Veselý 2002). Dalším významným faktorem přispívajícím k neobvyklému rázu krajiny je její geomorfologie. Orientace stepi směrem na jih spolu s vlastnostmi podloží (hadec se velmi rychle zahřívá a díky své nízké tepelné vodivosti je schopen teplo dobře akumulovat) mají za následek až o C vyšší povrchovou teplotu oproti okolnímu vzduchu (Fornůsková & Poláková 2014). Na hadcích vznikající hořečnaté rendziny mají vysoký obsah půdního vzduchu a vysokou absolutní vodní kapacitu, což způsobuje spolu se sklonem svahu rychlý odtok vody a velkou vysýchavost (Veselý 2002). Naopak v hluboce zaříznutém kaňonu řeky Jihlavy je poměrně chladno a vlhko. To je způsobeno tím, že z vodního díla Dalešice je vypouštěna velmi studená spodní voda. Následkem je například výskyt horského druhu růže alpské (Rosa pendulina) nebo inverze rybích pásem z parmového na pstruhové (Fornůsková & Poláková 2014). Nemalým dílem se na nynějším rázu krajiny podílela a stále podílí činnost člověka a pastva dobytka. Historie Již v pravěku byla oblast Mohelna osídlována. Mohyly vznikající v pozdějších dobách propůjčily oblasti dokonce svůj název. Po mnoho let byla využívána lidmi ke jejich vlastnímu prospěchu bez ohledu na její unikátnost. Oním momentem, kdy se začalo uvažovat o nějaké formě ochrany Mohelenské hadcové stepi, byl nález mediteránní kapradiny podmrvky hadcové (Notholaena marantae) botanikem Carlem Römerem v roce První řádný návrh na zřízení chráněného území za účelem ochrany přirozeného charakteru mohelenské stepi podal v roce 1914 profesor Josef Podpěra. Další osobností, která se nejvíc zasloužila o botanický výzkum na stepi a její ochranu, byl učitel Rudolf Dvořák, který na stepi prováděl dokonce i dobrovolnou strážní službu. Územní ochrana byla zřízena až v roce 1933 a to po vlně lidového odporu proti plánované těžbě kamene v mohelenském amfiteátru. Kromě řady významných přírodovědců se o záchranu stepi zasloužil i spisovatel Karel Čapek. Na obranu stepi sepsal esej Prosba o milost, jež byla vydána v prosinci roku 1928 v Lidových novinách a přirovnávala těžbu kamene na stepi k "balení buřtů do listů Kodexu vyšebrodského". Nicméně obyvatelé Mohelna měli ke stepi, jako chráněnému území, značnou averzi.

2 V roce 1938 došlo k závažnému poškození východní části území a k výrazné změně celkového rázu krajiny výstavbou silnice z Mohelna do Dukovan. Na step pronikly ruderální druhy jako například akát, který zde byl nadto také uměle vysazován. V této době byl hlavním iniciátorem zoologického výzkumu profesor Kratochvíl, přizván byl třebíčský lékař Šilhavý a podíleli se zde i profesoři Müller, Tomšík a Gregor a učitel Lemberg. Po mnoho let přetrvával konzervativní názor, že nejlepším způsobem péče o krajinu bude její ohrazení, zalesnění a zakázání pastvy dobytka. To však vedlo ke ztrátě některých významných biotopů a s nimi i jejich rostlinných a živočišných obyvatel. Neblahý vliv měla i výstavba soustavy vodních děl Dukavany Dalešice v 70. letech 20. století. Teprve až od konce 80. let 20. století docházelo k průběžnému mýcení náletových dřevin a v roce 1997 byla obnovena pastva dobytka. Roku 2004 byla Mohelenská hadcová step zařazena do evropské soustavy chráněných území Natura Flóra Na první pohled nehostinné území s toxickým podkladem je naopak domovem mnoha druhů rostlin. Zvětráváním hadce se totiž do okolní půdy dostává poměrně velké množství hořčíku, železa a těžkých kovů, což má spolu s nedostatkem jiných živin za následek vznik zcela jedinečného prostředí a sním svázaného výskytu netypických forem rostlin, tzv. nanismů. Bylo zde nalezeno přes 620 druhů a některé jsou navíc na takovém to prostředí naprosto závislé. 25 druhů je dokonce zařazeno mezi zvláště chráněné (Knotek 2006). Velmi často se ve spojení s Mohelenskou hadcovou stepí hovoří o výskytu nanismů, kterých zde bylo napočítáno až 318 druhů. Na území Mohelenské hadcové stepi dochází ke střetu dvou fytogeografických oblastí, ze západního směru sem zasahuje chladnější a vlhčí oblast hercynská, z východu pak teplejší a sušší panonská (Fornůsková & Poláková 2014). Pro některé druhy je to místo nejsevernějšího výskytu. Například pro podmrvku hadcovou (Notholaena marantae), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), bílojetel německý (Dorycnium germanicum). Významnými zástupci jsou i starček roketolistý (Senecio erucifolius), pryšec sivý menší (Euphorbia seguieriana subsp. minor) nebo kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla) (Fornůsková & Poláková 2014). Na vlhčích severně orientovaných svazích můžeme dokonce spatřit i druhy perialpidské a dealpinské, jako brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), kručinku chlupatou (Genista pilosa), pěchavu vápnomilnou (Sesleria caerulea), dvojštítek hladkoplodý (Biscutella laevigata), penízek horský (Noccaea montana) nebo vítod hořký (Polygala amara) (Fornůsková & Poláková 2014). Největší mohelenskou vzácností je již zmiňovaná podmrvka hadcová (Notholaena marantae). Právě její objev továrním úředníkem C. Römerem v roce 1855 byl podnětem k dalšímu botanickému průzkumu oblasti a uvažování o zřízení ochranné zóny. Dalšími hadcovými kapraďorosty jsou sleziníky (například s. hadcový (Asplenium cuneifolium), s. nepravý

3 (Asplenium adulterinum) nebo s. routička (Asplenium ruta-muraria)). Taková to společenstva dále doplňuje kostřava sivá (Festuca pallens), česnek žlutý (Allium flavum) aj. (Fornůsková & Poláková 2014). Mezi zatím nezmíněné druhy dobře snášející extrémní suché a teplé podmínky stepi patří například sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kručinka chlupatá (Genista pilosa), mateřídouška časná (Thymus praecox), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) či chrpa porýnská (Centaurea stoebe) (Fornůsková & Poláková 2014). Pro step jsou typické i porosty travin, které tvoří kostřava nepravá (Festuca pulchra = F. pseudovina), ovsíř luční (Helictochloa pratensis = Avenula pratensis) či různé druhy kavylů (například k. vláskovitý (Stipa capillata), k. Ivanův (S. pennata), k. tenkolistý (S. tirsa), k. chlupatý (S. dasyphylla), k. vláskovitý (S. capillata) a k. sličný (S. pulcherrima)). Spolu s nimi lze však nalézt i kvetoucí druhy, například trávničku obecnou (Armeria vulgaris), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), diviznu brunátnou (Verbascum phoeniceum), rozrazil klasnatý (Veronica spicata) či rozrazil časný (Veronica praecox) (Fornůsková & Poláková 2014). Z dřevin, jež nejlépe snáší hadcové podloží, je na stepi nejvíce zastoupen dub zimní (Quercus petraea) a dnes již také borovice lesní (Pinus sylvestris), která se rozšířila až druhotně po přerušení pastvy. Místy se stále vyskytuje i uměle vysázený akát (Robinia pseudoacacia) (Veselý 2002). Z keřového patra je třeba zmínit především mahalebku obecnou (Prunus mahaleb) a dřišťál obecný (Berberis vulgaris). Velkou bohatost nalezneme i mezi sinicemi, bylo zde nalezeno 76 druhů (Veselý 2002). Fauna Na Mohelenské hadcové stepi můžeme obdivovat také obrovskou pestrost živočichů. Je tomu tak díky zastoupení celého spektra různých mikrohabitatů. S tím je spjata i bohatost rostlinných druhů, což přispívá k diverzitě bezobratlých, obzvláště pak zástupců skupiny blanokřídlých. Jedná se o jednu z druhově nejbohatších lokalit mravenců v celé Evropě, vyskytuje se zde až 64 druhů (Bezděčková & Bezděčka 2008). Byly zde popsány dokonce i dva nové druhy - Strongylognathus kratochvili a Bothriomyrmex corsicus mohelensis. Velmi zajímavými druhy jsou například mravenec zrnojed (Messor structor), mravenec vzácný (Proceratium melinum), mravenec potulný (Tapinoma erraticum) či mravenec příživný (Solenopsis fugax) (Fornůsková & Poláková 2014). Za zmínku též stojí výskyt hmyzích nanismů, hmyzích společenstev kručinky chlupaté a kavylů, teplomilných společenstev sarančí (Acrydoidea) a lepidopter (Zyganediae). Předmětem ochrany jsou kudlanka nábožná (Mantis regiosa), ploskoroh (Ascalaphus macaronius), okáč skalní (Hipparchiabriseis), otakárek fenyklový (Papilio machaon), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) a přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria) (Veselý 2002). Rozmanitou skupinou jsou taktéž brouci. Na místech s jen nízkou a řídkou vegetací stepi se můžeme setkat, mimo jiných běžných druhů, například s krascem Sphaenoptera antiqua, glaciálním reliktem střevlíčkem Cymindis variolosa, nebo kozlíčkem Musaria (Phytoecia) argus (Fornůsková & Poláková 2014).

4 Méně početná je v oblasti Mohelenské hadcové stepi skupina plžů. Mezi význačné druhy patří například trojzubka stepní (Chondrula tridens), poměrně velká páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), nebo naopak miniaturní drobnička válcovitá (Truncatellina cylindrica) (Fornůsková & Poláková 2014). Z řad zástupců herpetofauny za pozornost stojí výskyt ještěrky zelené (Lacerta viridis). K vidění jsou zde dokonce tři druhy užovek (například u. hladká (Coronells austriaca), u. obojková (Natrix natrix) a u. podplamatá (Natrix tessellata)) (Veselý 2002). Celková rozmanitost prostředí se odráží i na druhovém složení ptáků. Ve vyšších partiích má své hnízdiště výr velký (Bubo bubo). V lesních porostech můžeme zahlédnout i vzácnější druhy jako například krutihlava obecného (Jynx torquilla), skřivana lesního (Lullula arborea), lelka lesního (Caprimulgus europaeus), včelojeda lesního (Pernis apivorus) či dudka chocholatého (Upupa epops) (Fornůsková & Poláková 2014). Nedílnou součástí stepi je populace sysla obecného (Spermophilus citellus), která bohužel patří mezi poslední v okolí a v ČR vůbec. Nešetrné zemědělské zásahy do krajiny a nedostatek vhodných habitatů (těmi jsou plochy s udržovaným nízkým sečným trávníkem) zapříčinily, že se sysel stal kriticky ohroženým druhem. Ochrana Mohelenská hadcová step není jediným chráněným územím v okolí. Poblíž je možné nalézt hned další tři lokality ležících taktéž na hadci a oplývající netradiční květenu svázanou s touto horninou. V PP Biskoupská hadcová step jsou, stejně jako v NPR Mohelenská hadcová step, předmětem ochrany xerotermní porosty jižních svahů. Pod ochranu PR Dukovanský mlýn, PR Nad Řekami pak spadají severně orientované perialpidské bory (Fornůsková & Poláková 2014). Pro zachování výjimečného charakteru NPR Mohelenská hadcová step a její diverzity, je nutná pečlivě promyšlená a pravidelná péče. Avšak oplocení a snaha o nezasahování by mohly mít pro lokalitu katastrofální následky. Řešením problému je naopak pastva a kosení, neboť právě pastva patří mezi nejlevnější způsoby péče o maloplošná chráněná území. Navíc bylo prokázáno, že přispívá k udržení a dokonce i zvýšení biodiversity daného biotopu. Důležité je taktéž omezení pokryvnosti dřevin a redukce lesních ploch pro zachování vhodných habitatů xerotermofilních druhů. Aktivity prováděné na stepi musí být vhodně načasovány a přísně regulovány. Nevhodná je například pastva dobytka a kosení porostu v období od května do poloviny června (Přidal, 2010). Dobytek spásá nektarodárné a pylodárné druhy nutné pro udržení populace včel a jiných bezobratlých. Doporučuje se ponechat část porostu netknutou. Kosení je vhodné na přelomu června a července, kdy odkvétá čičorka pestrá (Cornilla varia). Rostlinou hmotu je však nutné ihned odstranit, aby nebránila v růstu ostatních druhů. Pro obnovení pastvy byly v Mohelenské hadcové stepi zvoleny ovce, neboť je zde jejich výskyt historicky potvrzen. Nicméně se uvažuje i o kombinaci s kozami, které jsou velmi nenáročné na výživu i ošetřování (Veselý 2010).

5 V současnosti o rezervaci pečuje spolu s městysem Mohelno Agentura ochrany přírody a krajiny ČR - regionální pracoviště Správa CHKO Moravský kras ve spolupráci s Pozemkovým spolkem Koniklec (Knotek & Štefka 2014). Možná řešení Veškeré snahy však často naráží na nedostatek financí, malou informovanost či nesprávné provádění plánovaných zásahů nebo nevhodné chování návštěvníků stepi. Vítaná by byla pravidelná strážní služba, jež by dohlížela na příchozí návštěvníky. Jejich počet se totiž v poslední době zvyšuje, ne každý se však chová natolik důstojně, jak by tato vzácná lokalita zasluhovala. Někdy je nevhodné počínání návštěvníků příčinou malé informovanosti. Podél naučné stezky se sice nachází naučné tabule, ale jen asi málo kdo jim věnuje dostatečnou pozornost. Vstup do rezervace by proto mohl být zpoplatněn (třeba jen symbolicky), ale již to by mohlo vést k odrazení některých návštěvníků, jejichž prvotním záměrem není obdiv přírody. U vstupu by navíc mohli být zběžně poučeni o zásadách, které musí dodržovat pod výstrahou pokuty. Slibnou budoucnost by mohl přinést Mohelenský mlýn v údolí pod stepí, kde se nachází umělecká galerie Čertův ocas se stálou expozicí skupiny Stir up. Nedávno zde také vzniklo detašované pracoviště Ústavu biologie obratlovců Akademie věd v Brně a jsou zde pořádány semináře a školení (BIOM 2015). Zdroje Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step - II: sborník z konference: Mohelno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 23 s. Fornůsková, A. a Poláková S. (eds.) Mohelenská hadcová step. Ústav biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Brno, 78 s. Knotek, J Mohelenská hadcová step: Historie (nejen právní) vyhlášení a ochrany jednoho (zvláště) chráněného území. České právo životního prostředí. 2006(18): Knotek, J. a Štefka L Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Městys Mohelno, Mohelno, 19 s. BIOM Mohelenský mlýn. Přidal, A. a Veselý P Návrhy a doporučení pro management národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step také s ohledem na potřeby opylovatelů (Hymenoptera: Apoidea) dle průzkumu v roce In: Veselý, P. a Přidal A. - Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step - III. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno,

6 Veselý, P Dílčí hodnocení managementu pastvy v NPR Mohelenská hadcová step za období In: Veselý, P. a Přidal A. - Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step - III. : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno, Veselý, P Mohelenská hadcová step: historie vzniku rezervace a jejího výzkumu. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Brno, 274 s. Veselý, P. a Čáp J. (eds.) Aktuální otázky ochrany a výzkumu NPR Mohelenská hadcová step IV: Mohelno, Amaprint-Kerndl, s.r.o., Třebíč, 40 s.