ZLATO. Příběh neobyčejného kovu 2., aktualizované a doplněné vydání. Bohumil J. Studýnka, Jan Struž

Transkript

1 ZLATO Příběh neobyčejného kovu 2., aktualizované a doplněné vydání Bohumil J. Studýnka, Jan Struž

2 Tuto knihu věnuji památce svého otce Ing. Bohumila Studýnky ( ). B. J. S.

3 ZLATO Příběh neobyčejného kovu 2., aktualizované a doplněné vydání Bohumil J. Studýnka, Jan Struž GRADA Publishing

4 Nakladatelství děkuje za spolupráci a významnou finanční podporu partnerům vydání této knihy: CZECH TOP 100, a.s. Česká mincovna, a.s. Mimořádné poděkování patří České národní bance. Řada předmětů zobrazených v knize je ke zhlédnutí ve stálé expozici Lidé a peníze, umístěné v prostorách bývalého trezoru v hlavní budově ČNB, Na Příkopě 28, Praha 1. Za výjimečnou podporu a spolupráci při přípravě obrazové výbavy knihy děkuje nakladatelství Národnímu muzeu a jeho pracovníkům. Nakladatelství děkuje společnosti Fomei, a.s., za laskavé zapůjčení fotografického stolu s příslušenstvím. ZLATO Příběh neobyčejného kovu 2., aktualizované a doplněné vydání JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc., Ing. Jan Struž TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, tel.: , fax: jako svou publikaci Počet stran 344 Druhé vydání, Praha 2014 Odpovědné redaktorky PhDr. Renáta Slavíková, Mgr. Kamila Nováková Redakční spolupráce Petr Somogyi Grafický návrh Roman Kliský ( Sazba, zlom Roman Kliský ( Odborná redakce, popisky, rejstřík PhDr. Renáta Slavíková Lektorka kapitoly Zlato, peníze, měna a společnost doc. Ing. Helena Fialová, CSc. Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Copyright Grada Publishing, a.s., 2014 Copyright Bohumil J. Studýnka, Jan Struž, 2014 Cover Design Roman Kliský, 2014 Cover Photo Kunsthistorisches Museum, Vídeň Na titulní stránce knihy je zobrazen soubor zlatých předmětů nalezený v roce 1799 v Rumunsku a na zadní straně je slavná Celliniho slánka vyrobená pro francouzského krále Františka I. (Kunsthistorisches Museum, Vídeň). Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována a používána v elektronické podobě, kopírována a nahrávána bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství. V knize použité názvy produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. ISBN ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN (ve formátu PDF)

5 OBSAH Průvodce knihou... 8 Předmluva ZLATO SE PŘEDSTAVUJE Zlato bůh nebo ďábel? Co je to zlato? Zlatotepectví Pozlacovačství Různé slitiny zlata K čemu je dobré zlato? Zlato jako šperk Užití zlata v medicíně Zlato v technice TROCHU HISTORIE Zlato první mezi kovy Zlato a Bible Zlato v řeckých bájích a pověstech Zlatý věk lidstva? Zlatý věk je stále živý Zlato odvěký průvodce lidstva Egyptská říše zlata Další africké kultury Předoasijské kultury a zlato Zlato v evropském úsvitu Egejská oblast První Evropané Keltové Etruskové národ zlatníků

6 Obsah Starověký Řím Raný a vrcholný středověk Renesance a zámořské objevy Zlato Kolumbova kontinentu Zlatá éra pirátství Alchymie aneb jak vyrobit zlato Střípky z historie zlata na našem území Pravěké zlato Velkomoravské zlatnictví Zlato přemyslovských Čech České korunovační klenoty Skvosty Vyšehradské kapituly ÉRA NOVÝCH OBJEVŮ Sibiřské zlato Kalifornská zlatá horečka Australské zlato Období relativního klidu Jihoafrické dobrodružství Poslední objev 19. století Těžba zlata ve 20. století Jihoafrické zlaté doly Těžba zlata na území dnešního Ruska Těžba zlata v dalších částech světa ZLATO, PENÍZE, MĚNA A SPOLEČNOST Vznik peněžní směny Názory některých ekonomů a filozofů Nástin historie soužití zlata a peněz Zlatý monometalismus a systém zlatého standardu Standard zlatého slitku

7 Obsah Zlato nebo papírové peníze? Zlato a poválečný mezinárodní měnový systém Zlatá horečka v zimě 1979/ Jak funguje mezinárodní trh zlata Londýnský trh zlata Další významná centra obchodu se zlatem Zlato jako prostředek tezaurace Nejznámější zlaté mince Československé dukáty Slovenské dukáty Jak se vyrábějí mince Nejnovější zlaté mince z produkce České mincovny Které národy tezaurují nejvíce zlata? ZLATO MÁ JISTOU BUDOUCNOST Těžba zlata Zlatnictví Zlato a archeologie Zlato a kosmonautika Perspektiva zlata jako měnového kovu Zlato, zlato, zlato! ZLATÝ KALEIDOSKOP Co všechno je a není zlaté Důležitá data z historie zlata O autorech Resumé English Summary Poděkování Literatura Rejstřík

8 PRŮVODCE KNIHOU ZLATO SE PŘEDSTAVUJE Zlato kolik touhy a respektu se skrývá v jednom slově! Ale známe dobře tento kov? Kdo z nás ví, že zlato není jen šperkem nebo mincí; že je to kov s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi, díky kterým je využíváno v řadě oborů? O těchto zajímavých stránkách zlata bude pojednávat tato kapitola. 8

9 Průvodce knihou Zlato bůh nebo ďábel? To je otázka, kterou si již po celé věky kladou filozofové a ekonomové. Zlato je věčné a nezničitelné, neztrácí na hodnotě. Avšak cesta k němu je často dlážděna válkami a utrpením. Stojí to za to? Co je to zlato? V této části knihy je zlato představeno jako kov s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi. Víte, že zlato díky své vysoké kujnosti může být vytepáno na plátek o síle 0,005 milimetru? Víte, že se zlato využívá i v plastické chirurgii a v kosmonautice? Zlatotepectví Pozlacovačství Různé slitiny zlata K čemu je dobré zlato? Zlato jako šperk Užití zlata v medicíně

10 Průvodce knihou TROCHU HISTORIE Žádný jiný kov nedoprovází lidstvo tak věrně jako zlato. Již před 5000 lety vznikaly předměty obdivuhodné krásy, již staří Egypťané dokázali zlato využít ke stomatologickým účelům, již přes 2500 let se razí zlaté mince. Tato kapitola je nejen oslavou dovednosti a vynalézavosti našich předků, ale i výpovědí o vlivu zlata na společnost a dějiny. 10

11 Průvodce knihou Zlato první mezi kovy Zlato je poměrně měkký, snadno opracovatelný kov, a proto není divu, že již nejstarší civilizace ho znaly a využívaly. Postupem času zlato přestalo být pouhou ozdobou a začalo přebírat i peněžní funkce. Ale o tom pojednávají další kapitoly této knihy. Zlato a Bible Dokladů, že zlato bylo samozřejmou součástí života kočovných kmenů, nalezneme v Bibli celou řadu. Zlato bylo nejen důstojným materiálem pro výzdobu Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, ale také věčným pokušitelem, ztělesněným ve zlatém teleti. Zlato v řeckých bájích a pověstech Svět řeckých bohů byl odrazem života pozemského se všemi jeho ctnostmi a nectnostmi, proto v něm zlato nesmělo chybět. Zlato bylo pro svoji zářivost atributem slunečního boha Hélia, na druhé straně představovalo zlo a marnost, jak to popisuje příběh o králi Midásovi. 11

12 Průvodce knihou Zlatý věk lidstva? Kráčí lidstvo vstříc lepšímu osudu, anebo to nejšťastnější období své existence má už za sebou? To je filozofická otázka, která trápí myslitele po celá staletí a těžko někdy bude uspokojivě zodpovězena. Zlatý věk je stále živý Zlatý věk lidstva je fenomén, který se vyskytuje ve všech koutech světa. Je těžké říci, kde se nachází originální místo představ o pozemském ráji a zlatém věku. V Knize samé je pozemský ráj lidem odepřen pro prvotní hřích poznání. Ale právě nutkání k poznání lidstvu umožnilo přežít a expandovat dodnes. Zlato odvěký průvodce lidstva Tato podkapitola nás seznámí s nejranějšími metodami dobývání a zpracování zlata. Zalistujeme-li dále, otevře se nám svět starověkých Egypťanů a Sumerů i s jejich nepřekonatelným zlatnickým uměním. Egyptská říše zlata Další africké kultury Předoasijské kultury a zlato

13 Průvodce knihou Zlato v evropském úsvitu Náhle se ocitáme ve starověkém Řecku a Římě. Kde objevil Heinrich Schliemann Priamův poklad? Odkud brali Římané zlato a jaký měli k němu vztah? A jak to bylo se zlatachtivými Kelty? To je jen výběr z témat, o kterých vypráví tato část knihy. Egejská oblast První Evropané Keltové Etruskové národ zlatníků Starověký Řím Raný a vrcholný středověk Je to věk rytířů a křížových výprav. Zlato patří k nezbytným atributům panovníků, je vítanou kořistí z dobyvačných válek. Jeho záře však umocňuje i víru v Boha. Zlato zdobí nesčetné relikviáře, mezi nimiž určitě vyniká relikviář sv. Maura z Bečova nad Teplou. 13

14 Průvodce knihou Renesance a zámořské objevy Neuhasitelná touha po poznání i po zlatě, spojená s vírou v lidské schopnosti, žene Evropany napříč zeměkoulí. Objev amerického kontinentu přináší nejen zlato, ale i umělecké skvosty tajemných indiánských civilizací. Nakonec zavítáme mezi alchymisty doby Rudolfa II. Zlato Kolumbova kontinentu Zlatá éra pirátství Alchymie aneb jak vyrobit zlato

15 Průvodce knihou Střípky z historie zlata na našem území Každý z nás jistě zná české korunovační klenoty, ale kolik Čechů spatřilo pravěké zlaté šperky nalezené na našem území? Málokdo také ví o skvostech Vyšehradské kapituly nebo o pohřební výbavě kněžny ze Želének na Teplicku. O tom všem vypráví tato část knihy. Pravěké zlato Velkomoravské zlatnictví Zlato přemyslovských Čech České korunovační klenoty Skvosty Vyšehradské kapituly

16 Průvodce knihou ÉRA NOVÝCH OBJEVŮ Na Klondiku se našlo zlato! Kolik dobrodruhů by se i dnes okamžitě vypravilo za oceán, kdyby to bylo tak snadné jako v 19. století? Ve skutečnosti to zlatokopové neměli vůbec jednoduché ani tehdy. O jejich radostech a strastech, o těžbě zlata v různých částech světa vypráví celá tato kapitola. 16

17 Průvodce knihou Sibiřské zlato Málokdo tuší, že první zlatá horečka se odehrála na území ještě carského Ruska. Tato obrovská země je již od 18. století zevrubně zkoumána a postupně lidem odhaluje své netušené zásoby zlata. Kalifornská zlatá horečka Tak tady všechno začalo. Po objevu zlata na Sutterově pozemku zachvátilo zlaté šílenství celou Kalifornii a přitáhlo tisícihlavé davy zlatokopů ze všech koutů světa. Mladý stát se stal doslova kotlem národů, kde právo lynče bylo mnohokrát rychlejší než zaostávající zákonodárství. Přesto málokomu ze zlatokopů se podařilo skutečně zbohatnout. Australské zlato Kalifornská zlatá horečka se přenesla i do vzdálené Austrálie. Doposud zaostalá britská kolonie, která spíše sloužila jako jeden velký trestanecký tábor, se díky přílivu nových zlatachtivých obyvatel zcivilizovala a ztratila svůj nádech děsivosti. 17

18 * Průvodce knihou Období relativního klidu Druhá polovina 19. století znamenala určité zklidnění zlatého šílenství. Stále byla objevována nová a nová ložiska zlata, zejména v americké Nevadě nebo na Novém Zélandu, avšak zájem o ně už nebyl tak masový jako ve 40. a 50. letech 19. století. Jihoafrické dobrodružství V 80. letech 19. století vstupuje na kolbiště dobývání zlata mocný hráč, který se udrží na výsluní slávy také ve 20. století a pravděpodobně i v 21. století. Jedná se o dnešní Jihoafrickou republiku, která se do dějin zapsala i novou metodou získávání zlata z horniny, tzv. kyanidizací. Poslední objev 19. století Když se řekne zlatá horečka, vybavíme si zpravidla tu poslední a nejdramatičtější na řece Klondike, a to také díky románům Jacka Londona, přímého účastníka událostí. Nezměrné utrpení tisíců lidí, nalákaných vidinou bohatství, více než kdy jindy odhalilo pošetilost lidské touhy po zlatě. 18

19 Průvodce knihou Těžba zlata ve 20. století Dobývání zlata ztratilo až na výjimky romantiku individuálních akcí a stalo se skutečným průmyslovým odvětvím. Do souboje o zlato vstupují velké společnosti vyzbrojené dokonalou technikou, která umožňuje vyrvat přírodě mnohem větší množství zlata než kdykoliv předtím. Jihoafrické zlaté doly Těžba zlata na území dnešního Ruska Těžba zlata v dalších částech světa

20 Průvodce knihou ZLATO, PENÍZE, MĚNA A SPOLEČNOST Pod pojmem zlato si mnozí z nás asi představí pyramidu zlatých cihel v bankovním trezoru natolik zlato vstoupilo do našich životů jako ekonomický fenomén. V této kapitole se dozvíme, že zlato se kupuje a prodává na specializovaných trzích a že i po staletích je pro nás stále tím nejspolehlivějším ochráncem před nejistou budoucností. 20

21 Průvodce knihou Vznik peněžní směny Ačkoliv se nám zdá, že peníze existují odjakživa, není to pravda. Jaké podmínky musely být splněny, aby se zrodily peníze jako nástroj směny, a jaké funkce peníze plní, o tom pojednává tato část knihy. Názory některých ekonomů a filozofů Doposud jsme nechali zlato, aby k nám promlouvalo prostřednictvím historických událostí a skvostných artefaktů. Nyní dejme slovo filozofům a ekonomům, aby vyjádřili svůj názor na roli zlata ve společnosti a v peněžním hospodářství. 21

22 Průvodce knihou Nástin historie soužití zlata a peněz Cesta, kterou zlato muselo urazit, aby se z pouhé ozdoby či kultovního předmětu stalo penězi, nebyla krátká ani snadná. Muselo uplynout hodně času, než lidé dospěli k názoru, že zlato je díky svým fyzikálním vlastnostem ideální podobou peněz. Důvěra ve zlato jako stabilizátora měny a ekonomiky vyvrcholila vznikem zlatého standardu v 19. století. Zlatý monometalismus a systém zlatého standardu Standard zlatého slitku Zlato nebo papírové peníze? Zlato a poválečný mezinárodní měnový systém Zlatá horečka v zimě 1979/

23 Průvodce knihou Jak funguje mezinárodní trh zlata Zlato je zboží jako každé jiné skladuje se na paletách a jeho cena se řídí nabídkou a poptávkou. Prostřednictvím této podkapitoly se seznámíme s mechanismem nákupu a prodeje zlata, poznáme nejznámější zlaté mince a zamyslíme se nad otázkou, proč lidé vlastně zlato kupují. Londýnský trh zlata Další významná centra obchodu se zlatem Zlato jako prostředek tezaurace Nejznámější zlaté mince Československé dukáty Slovenské dukáty Jak se vyrábějí mince Které národy tezaurují nejvíce zlata?

24 Průvodce knihou ZLATO MÁ JISTOU BUDOUCNOST Je známo, že zásoby fosilních paliv vydrží lidstvu jen několik desetiletí. Nehrozí něco podobného zlatu? Na rozdíl od ropy či uhlí se vytěžené zlato nespotřebovává, nýbrž v té či oné podobě přetrvává dál. Také nic nenasvědčuje tomu, že bychom si ho cenili méně než naši předkové. Stále platí, že zlato je nejspolehlivějším uchovatelem hodnoty a nejkvalitnějším materiálem pro výrobu šperků a krásných předmětů vůbec. 24

25 Průvodce knihou Těžba zlata Zlatnictví Zlato a archeologie Zlato a kosmonautika Perspektiva zlata jako měnového kovu Zlato, zlato, zlato!

26 Průvodce knihou ZLATÝ KALEIDOSKOP Tato trochu rozverná kapitola nám má připomenout, v kolika významech používáme slovo zlatý, aniž by se často jednalo o skutečné zlato. A na závěr si připomeneme důležitá data z historie zlata. 26

27 Průvodce knihou Co všechno je a není zlaté Na začátku by mohla být primitivní hádanka co má společného Zlatovláska se Zlatými stránkami? Zjistíme, že prakticky vůbec nic, až na to slůvko zlatý. Toto srovnání svědčí nejen o bohatosti lidské fantazie, ale i o tom, že zlato je pevně zakotveno v našem myšlení. Důležitá data z historie zlata Společně se zlatem jsme ušli pořádný kus cesty a nyní nastala chvíle, abychom se ohlédli a připomněli si významné okamžiky z jeho historie. Jaký obrovský přerod zlato prodělalo! Zatímco na začátku bylo pouhým blýskavým kovem, hodícím se leda k výrobě šperků a ozdob, na počátku 21. století je důležitým komponentem vesmírných sond a pojistkou měnové stability řady ekonomik. Další aktuální informace o zlatě jsou průběžně publikovány na webové stránce 27

28 PŘEDMLUVA Když jsme v roce 1985 vydali knihu Zlato, zlato, zlato, měla u čtenářů velký ohlas. Ukázalo se, že toto téma je přitažlivé a nevyčerpatelné zároveň. Za posledních 30 let se kolem zlata seběhlo tolik událostí, že stálo za to, příběh zlata znovu navštívit a úplně znovu přepracovat. Zlato je symbolem života, pokroku, moci a prosperity. Je součástí našeho každodenního života, avšak na rozdíl od nás, lidí, neumírá, je věčné. Provází lidstvo od samotných počátků jeho historie a věrně ho následuje kamkoliv, třeba i do vesmíru. Proto napsat příběh tak univerzálního a jedinečného kovu nebylo jednoduché. Otevíráte knihu, která nechce být vyčerpávající encyklopedií zlata. Chce co nejvýstižněji představit zlato ve všech jeho nejdůležitějších rolích jako přírodní produkt výjimečných fyzikálních vlastností, jako ozdobu, měnový kov i jako předmět obchodu a samozřejmě také lidského mamonu. Náš příběh hledí stejně do minulosti jako do budoucnosti; z předlouhé historie zlata zachycuje jak nejdůležitější události, tak i zajímavé detaily a historky. Není to román na jednu noc. Je to povídání, které se dá číst dlouho a s přestávkami. Je to kniha plná nádherných fotografií, které daleko více než pouhá slova vypovídají o kráse a rozmanitosti zlata. Šíře tématu si vyžádala spolupráci s řadou odborníků s historiky, archeology, zlatníky, s odborníky na důlní těžbu a s kurátory muzejních sbírek. Díky jejich pomoci a péči mohla být v této knize publiková- na řada zajímavých faktů a fotografií. Předně bychom rádi poděkovali za radu, pomoc i poskytnutí podkladů našemu vysokoškolskému učiteli Ing. Bohumilu Suchardovi, bývalému výkonnému řediteli Mezinárodního měnového fondu. Dále bychom rádi vyjádřili svůj dík generálnímu řediteli Národního muzea Dr. Michalu Lukešovi, ředitelce Historického muzea Dr. Věře Přenosilové, dále Dr. Petru Šuléřovi a Dr. Luďku Galuškovi z Moravského zemského muzea v Brně za laskavost, s jakou nám umožnili fotodokumentaci cenných sbírkových předmětů. Náš nemenší dík patří také Ing. Karlu Drhovskému z Národního památkového ústavu v Plzni, který s nevšední ochotou poskytl fotografie relikviáře sv. Maura a dalších cenností a rovněž přispěl do této knihy vlastním textem. Velice jsme vděčni panu Antonínu Doležalovi, proboštovi Vyšehradské kapituly, a Dr. Janu Kotousovi, řediteli téže instituce, za laskavé zpřístupnění vzácných skvostů z majetku kapituly. Upřímně děkujeme Vlastislavu Benešovi, honorárnímu konzulovi Ekvádoru, za velkou obětavost, s jakou nám zprostředkoval fotografie z Museo del Oro, Santafé de Bogotá. Za laskavé poskytnutí textu a obrazové dokumentace dále děkujeme Ing. Janu Vízkovi, řediteli Divize Česká mincovna společnosti ORNELA, a Ing. Janu Menglerovi, CSc., generálnímu řediteli podniku SAFINA, a.s. Naše vřelé poděkování patří i těm, kteří svými vědomostmi a zkušenostmi přispěli ke zdárnému vzniku této knihy. Děkujeme Dr. Janu Komárkovi za cenné příspěvky z oboru chemie a alchymie, primářce MUDr. Věře Šatánkové za příspěvek z oboru plastické chirurgie, primáři MUDr. Milanu Odehnalovi, MBA, z oční kliniky FN Motol Praha, MUDr. Janě 28

29 Předmluva Tomasové Studýnkové, Ph.D., za příspěvek z oboru revmatologie a za celkové uspořádání části týkající se užití zlata v medicíně. Poděkování si zaslouží také pracovníci České národní banky Ing. Vladimír Kudlík, Ing. Tomáš Hládek a Dr. Leopold Surga, a to za poskytnutí údajů a fotografií z oblasti bankovnictví a peněžnictví. Za odbornou pomoc a spolupráci dále děkujeme sourozencům Petru a Haně Benešovým, Ing. Petru Morávkovi, Josefu Petráskovi, Haně Velechovské, členům pražského cechu zlatníků Jindřichovi Hrdému, Karlu Litschovi a Norbertu Rieglovi, dále děkujeme Zdeňku Medkovi a Ing. Ivanu Synkovi z Českého klubu zlatokopů. V neposlední řadě bychom rádi poděkovali za trpělivost, velkorysost a pochopení při realizaci průběžných změn odpovědné redaktorce knihy PhDr. Renátě Slavíkové, která nám výrazně pomohla i s výběrem a uspořádáním fotografií, a taktéž paní šéfredaktorce Ing. Kateřině Drongové a jejím spolupracovníkům z nakladatelství Grada Publishing, které nám i této knize věnovali. Děkujeme také Romanu Kliskému i všem ostatním fotografům, ať už profesionálům či amatérům, za jejich dílo, bez kterého by tato kniha nebyla tím, čím je. Mimořádné poděkování patří Kanceláři prezidenta republiky České republiky a Správě Pražského hradu. Bez jejich velkorysého a profesionálního přístupu by kniha byla významně ochuzena o fotografie stěžejního celonárodního významu. V této souvislosti vyjadřujeme zvláštní poděkování exprezidentovi České republiky panu prof. Václavu Klausovi. Díky laskavosti a pochopení všech zmíněných i nezmíněných (kterým se tímto omlouváme) vznikla kniha, jež se nově rovným dílem zabývá úlohou zlata jak v západní civilizaci, tak v dějinách na území naší země. Zlato nechalo v historii českého národa svoji nesmazatelnou stopu a také jeho prostřednictvím mohly naše dějiny a území více mluvit do těch světových. JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc. Ing. Jan Struž 29

30 30

31 Průvodce knihou K nejcennějším zlatnickým skvostům patří bezesporu české korunovační klenoty, reprezentované zejména Svatováclavskou korunou, kterou nechal zhotovit Karel IV. ke své korunovaci v roce Korunovační jablko a žezlo pocházejí z 30. let 16. století a součástí českého korunovačního souboru se staly až v průběhu století (Pražský hrad) 31

32 32 32

33 ZLATO SE PŘEDSTAVUJE Zlato je věčné, krásné, užitečné a nezničitelné. Je to malý zázrak, že v každé době bylo nanejvýš ceněno jako uchovatel hodnoty, že odolalo zubu času a nesnázím života. James Blakely Zlato! Zlato! Zlato! Zářivé a žluté, kruté a studené! Thomas Hood Zlato dokáže snáz překonat bdělou stráž, umí rozrazit zdi lépe než mocný blesk. Horatius Zlato je zjevením krásy i ošklivosti. Nicholas Boileau All that glisters is not gold. Není všechno zlato, co se třpytí. William Shakespeare, Kupec benátský (2. jednání, 7. scéna) 33

34 Zlato se představuje Ani ne tak magickou ja ko spíše pragmaticky vzniklou cifrou, pod kterou by cena zlata neměla dlouhodobě klesnout, je cena zhruba 300 amerických dolarů za trojskou unci, jež je adekvátní spodní hranicí současných průměrných těžebních nákladů. Zlato bůh nebo ďábel? Dne 14. dubna 2014 skončilo obchodování na newyorském trhu se zlatem na ceně 1326 amerických dolarů za jednu trojskou unci. Časově navazující měnový kurz mezi americkým dolarem a českou korunou byl 19,86 CZK/USD a referenční jedna trojská unce o teoretické hmotnosti 31,1 gramů čistého zlata a velikosti mm měla výchozí cenu korun českých (plus nezbytné ážio příplatek za zpracování a distribuci). Trojské unci zlata o těchto rozměrech se také říká ingotcard, neboť se v některých zemích světa prodává v bankách, klenotnictvích či v prodejnách dárkových předmětů jako suvenýr, dárek, příležitostná cennost při narození dítěte, při prvním svatém přijímání, při promoci, při svatbách, prostě tehdy, když Zlatý ingotcard chce dárce uctít obdarovaného věcí, jejíž hodnota přetrvá celý život, celé věky. Ano, při těchto příležitostech jsou jako dárek stále oblíbené prsteny, náhrdelníky, náušnice, náramky a jiné šperky ze zlata, nicméně v naší době uvyklé na nejrůznější platební a úvěrové karty se tento zajímavý nápad obchodníků se zlatem setkává se stále větším úspěchem. Kdo nic nemá, přeje si něco. Kdo něco má, přeje si všechno. (České přísloví) Zaslepená touha po zlatě se táhne jako červená nit celými dějinami lidstva, ať už máme na mysli objevitelské přesněji řečeno dobyvatelské cesty do nitra Ameriky, Afriky a Asie nebo početné zlaté horečky či dnešní shon po zisku a bohatství, to neviditelné 24hodinové globální obchodování s čímkoliv prostřednictvím elektronických médií. Zlato to je slovo znějící vánkem přeludů a tající v sobě vždy něco mimořádného a kouzelného. Jeden ze zlatých plechů, náhodně nalezených v roce 1927 při roztloukání silničního štěrku u Křepic, okr. Strakonice (Národní muzeum, Praha) 34

35 Zlato se představuje Lidstvo bylo zlatem odjakživa magicky přitahováno a pod příslibem zisku či pod hrozbou jeho ztráty bylo schopno těch nejstatečnějších nebo naopak těch nejpodlejších činů; hnalo se do válek nebo rychle spělo k míru. Vždy záleželo a bude záležet na tom, kdo zlato vlastní a k jakým cílům ho využívá. Zlato, zlato, lidi, na Klondiku se našlo zlato! tak zněly výkřiky prvních svědků objevu zlata na Aljašce koncem 19. století a zájemci o rychlé zbohatnutí se hrnuli ze všech stran světa za jakoukoliv cenu a všemi možnými dopravními prostředky. Města se vylidňovala a desetitisíce zlatokopů se vrhaly do náruče drsné severské přírody. Desetitisíce jich také hynuly, byly zabity, okradeny a zapomenuty, ale někteří z nich rychle zbohatli. Každodenní realitu zlatého šílenství na Aljašce mistrovským perem popsal spisovatel Jack London, nicméně nezkrotná touha po bohatství provázela všechny velké nálezy zlata v historii. Když do nejpoužívanějších internetových vyhledávačů zadáte slovo gold, tedy anglicky zlato, dostanete 599 milionů odkazů. Zadáním anglického slova God (Bůh) pak dostanete jenom 363 milionu odkazů. Není to cyničnost naší internetové doby? Stříbrná klec a zlatá svoboda. (České přísloví) Zlato má svoji výjimečnou a nezastupitelnou úlohu v průmyslu, lékařství, stomatologii, kosmonautice, chemii a v řadě dalších oborů. Stejně výsadnímu postavení se těší i jako prostředek peněžního hospodářství, zejména v mezinárodním měřítku, a nic na tom nemění skutečnost, že už několik desítek let je tato jeho role zpochybňována. V posledních 20 letech vzrostla nová vlna zájmu o zlato především jako reakce na kolapsy likvidity zejména v latinskoamerických zemích (Argentina, Brazílie, Mexiko, Venezuela apod.), jako sebezáchovná odezva konfliktů na Středním východě a s tím souvisejícího růstu ceny ropy. Uherský zlatý dukát z roku 1869 (Česká národ ní banka) Za pětatřicet dní ke zlatým polím! Plakát paroplavební společnosti nabízí zlatachtivým zájemcům rychlou dopravu do Kalifornie 35

36 Zlato se představuje V kritických okamžicích historie lidstva zlato bylo a vždy bude univerzálním platebním prostředkem. Není tak mrtvé, jak se snaží mnozí prohlašovat. Je to stále kov nadmíru přitažlivý pro peněžní hospodářství. Kdykoliv se hroutí měny a hodnoty tohoto světa, lidé ve strachu o svůj majetek utíkají ke zlatu. V 21. století jsme se ocitli v nové éře. Teroristické útoky dostaly zcela jiný rozměr (New York, Londýn, Madrid, Moskva, Boston, Volgograd), objevují se lokální války zejména v citlivých oblastech s cennými přírodními zdroji, kolapsy postihují velké světové banky a korporace. Bankroty hrozí celým státům, tentokrát nejen v třetím světě, ale přímo v Evropě. Souhrn těchto skutečností a vlivů jen synergicky zvyšuje nejistotu peněz a hodnot v držení jednotlivců, korporací i celých států. Akcie, dluhopisy, státní dluhopisy, jiné finanční produkty a jejich deriváty i hotové či žirové peníze samy přestávají být dostačujícími jistotami pro úspory, důchody, rezervy i investiční chuť vkládat zdroje do budoucna. Zlatá stokoruna vydaná u pří ležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. (Česká národní banka) Nebyly to vlády, ale trhy, kdo si zvolil zlato jako nejlepší podobu peněz. Zlato již po staletí funguje jako zboží trvalé hodnoty a jako nejžádanější peněžní prostředek. Ačkoliv by to málokdo hádal, ve výstavních prostorách České národní banky lze spatřit celou tunu zlata! Jedná se o pyramidu 80 zlatých cihel, z nichž každá váží 12,5 kilogramů Zcela zákonitě se vrací (zejména soukromý) zájem o fyzickou držbu zlata, nejlépe pak individuální investice s vlastním neomezeným přístupem a možností jeho přemísťování i prodeje v případě nutnosti či výhodnosti, a to bez potřeby prostředníků. Triumfální comeback zlata jako předmětu tezaurace, investice a mnohdy i přímého platidla v soukromém sektoru narostl. Jeho cena na trzích v roce 2011 zdvojnásobila nominálně vlastní výstřelek z roku 1980 (850 USD za trojskou unci) na nový rekord, zhruba 1920 USD za trojskou unci. Cena na úrovni okolo 1300 USD (2014) za trojskou unci je jenom střednědobým cenovým korekčním sedlem vývoje. Inflační propočty možného vzestupu jdou stále ještě přes úroveň 2200 USD. Zdůvodnění je prosté. Zlato je ztělesněním jistoty. Nelže. Je pravdomluvné samo o sobě. Neopomíjí hodnotu, kterou má v sobě ukrytou a která je vždy a zcela přenositelná. Lze ho v rámci práva a fungování trhu kdykoliv s jistotou směnit za aktuální potřeby či jiné statky, a to univerzálně. V krajnějších lidských okamžicích ho lze k pouhému přežití zpeněžit prakticky kdekoliv a za cokoliv. Nové století jen znovu ukazuje, jak může být život drsný a zlato stále platné a v podstatě nenahraditelné. Za posledních 5000 let nebylo nic lepšího dosud vymyšleno. 36

37 Zlato se představuje Co je to zlato? Fyzika dělí kovy podle měrné hmotnosti na lehké a těžké. K těm druhým počítáme všechny kovy s měrnou hmotností větší než 5 kg/dm 3. Sem tedy patří i zlato, protože má měrnou hmotnost 19,33 kg/dm 3. Laicky řečeno zlato je z hlediska hmotnosti kovem velmi těžkým, například je 2,5krát těžší než železo a 1,7krát těžší než olovo. Kilogram zlata představuje krychli o hraně cca 3,75 centimetrů. 37,27 cm 37,27 cm Jedna tuna zlata představuje krychli o hraně jen 37,27 centimetrů. Říkáte, že to není možné? Ale ano, přepočtěte si to Zlatý řetěz je pevnější než řetěz ukovaný ze železa. (Thomas Fuller) 37,27 cm Většina hornin a minerálů obsahuje zlato jen v minimálním množství. Například v zemské kůře se vyskytuje v průměru jen 0,0035 gramu zlata na tunu horniny. Aby těžba zlata byla za současného stavu techniky a těžebních metod rentabilní, musí jedna tuna horniny obsahovat více než jeden gram zlata. Kolik zlata obsahuje celý vesmír? Odpověď: Nekonečně mnoho. Zlato, latinsky zvané aurum, má chemickou značku Au a nachází se na 79. místě periodické tabulky prvků ve skupině vzácných kovů. Jeho atomové jádro obsahuje 79 protonů, kolem nichž obíhá stejný počet elektronů. Zlato nepodléhá vnějším vlivům, nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám a solím. Rozpouští se pouze v lučavce královské směsi kyseliny chlorovodíkové a dusičné a v roztocích kyanidů. Ve srovnání s jinými prvky zlato vyniká chemickou odolností, vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí (druhý nejvodivější kov za stříbrem), tažností a kujností (z 1 cm 3 zlata lze vytepat plech o ploše asi 18 m 2 ), leskem a vysokou hustotou. Vysoké hustoty zlata se využívá při gravitačních metodách jeho těžby. V přírodě se zlato vyskytuje často v ryzí podobě, a to ve formě drobných zrnek, šupinek nebo valounků. O velkém štěstí proto mohou mluvit ti, kterým se podařilo najít větší valouny ryzího zlata. Jeden z největších byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramů a ve světě je znám pod názvem Welcome Stranger (Vítej, cizinče). Zlatá desetimarka z roku 1872 (Česká národní banka) 37

38 Zlato se představuje Valouny zlata mívají obdivuhodné a bizarní tvary, které nálezcům často připomenou nějaký moment z jejich života nebo snů. A proto na seznamu těch nejznámějších valounů čte me názvy jako Poseidon, Zlatý velikán, Radostný, Velký Ben, Zlatý orel nebo Velký trojúhelník. Zlato se získává z křemenných žil, jež prostupují různými horninami, nebo z náplavů, které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. V přírodě se zlato vyskytuje buď ve formě ryzího kovu, nebo jako podstatná složka různých slitin obsahujících stříbro, měď nebo platinoidové kovy. Ze sloučenin zlata jsou v přírodě nejčastější teluridy zlata nebo zlata a stříbra. Zlato se dostává z hornin do vody a z vody přechází do organismu rostlin a živočichů. Čím složitější je forma života, tím obsahuje méně zlata. Mořské organismy obsahují v průměru 45 ppb zlata. Voda je sice lepší, avšak zlato září jako oheň planoucí do noci, je první mezi všemi poklady. (Pindaros) Když se v 70. letech 19. století objevil v jednom anglickém odborném časopise článek Edwarda Sonstadta, v němž autor popisoval svůj objev zlata v mořské vodě, způsobilo to rozruch mezi chemiky, geology a oceánology. Nutno dodat, že zmíněný badatel informoval čtenáře o tom, že při analýze vzorku mořské vody zjistil, že tuna vody by měla obsahovat 67 miligramů zlata. Ve srovnání s obsahem zlata v nejbohatších jihoafrických zlatonosných rudách (3 6 gramů zlata na tunu) a zlatonosných říčních píscích (150 miligramů na tunu) slibovalo oněch 67 miligramů v kombinaci se zdánlivě jednodušší těžbou z mořské vody obrovské zisky. Tzv. Holtermannův nuget vážil 214 kilogramů a v roce 1872 měl hodnotu 12 tisíc liber 38

39 Zlato se představuje I lidé neznalí chemických procesů dovedli logicky zdůvodnit původ zlata v mořské vodě. Není totiž obtížné zjistit, že nejvýznamnější naleziště zlata se nacházejí právě v údolích řek. Řeky neustále vyplavují a prosévají mikroskopické částečky zlata ze zlatonosných hornin a odnášejí je do oceánů. Vody světových moří by tedy měly oplývat zlatem. Touto logickou úvahou se řídili i zájemci o těžbu zlata v rozlehlých a hlubokých oceánech. Vyvstal ovšem problém, na kterém veškeré pokusy o těžbu zlata z mořské vody ztroskotaly jak zlato z vody získat? Během 150 let, které uplynuly od uveřejnění Sonstadtova článku, bylo vyvinuto asi 30 různých způsobů těžby, avšak všechny se ukázaly jako nerentabilní. Také oněch fascinujících 67 miligramů zlata v jedné tuně mořské vody muselo být revidováno. Obsah zlata v elementech biosféry se obyčejně udává v jednotkách ppm nebo ppb na jednu tunu zkoumaného materiálu. Tyto jednotky jsou odvozeny z anglických výrazů part per million (jedna část z milionu) a part per billion (jedna část z miliardy). Zlato je nejpřesvědčivější řečník. (Richard Barnfield) Jevgenij Kapitonov ve své knize Metaly uvádí: H. Münster zkoumal v roce 1892 vodu z Christian fjordu a našel v ní 5 6 miligramů zlata na tunu, Pack při rozboru vody odebrané u kalifornského pobřeží našel 30 miligramů; Koch, který zkoumal vodu ze Středozemního moře, uvedl nepatrné množství, jen 1,5 miligramu. Opravil se i samotný původce zprávy Edward Sonstadt, když napsal, že nová analýza mořské vody ukázala, že obsah zlata v ní je podstatně menší než 67 miligramů. Názorů, článků, vědeckých i laických pojednání se objevovalo čím dál více a většina z nich zářila optimismem. Chybělo však to hlavní alespoň gram zlata získaný z mořské vody. 39

40 Zlato se představuje Po porážce v první světové válce bylo Německu uloženo vyplatit vítězným státům válečné reparace v úctyhodné výši 123 miliard zlatých marek. Tato částka představovala 50 tisíc tun zlata a tento fakt byl základním impulsem pro chemika a fyzika, nositele Nobelovy ceny Fritze Habera, aby se pustil do výzkumu nového zdroje zlata. Po pětileté intenzívní práci mnohačlenného týmu vědeckých pracovníků uveřejnil Fritz Haber v roce 1927 článek, v němž shrnul výsledky dosavadních výzkumů souvisejících s hledáním zlata v mořské vodě. Co záleží na tom, kolik máš? Je daleko více toho, co nemáš. (Aulus Gellius) V závěru svého článku uvádí: Možná, že jednou někde najdou místo v oceánu, v kterém jsou soustředěny částečky tohoto vzácného kovu. Já jsem se vzdal tohoto pochybného hledání jehly v kupce sena. Nicméně, v mořské vodě je rozptýleno 0,001 6 miligramů zlata na metr krychlový. Moře a oceány naší planety tak obsahují až 10 milionů tun tohoto drahocenného kovu. Zlato však najdeme i v rostlinách. Například stromy obsahují 8 ppb zlata, keře 20 ppb zlata, houby, řasy a lišejníky až 60 ppb zlata. Také vesmírné meteority, sklovité tektity, měsíční prach a měsíční horniny obsahují malé částečky zlata. Průměrný obsah zlata ve vesmíru je 0,534 ppb. Díky svým skvělým fyzikálním a chemickým vlastnostem se zlato stalo základním materiálem řemesel, která jsou dodnes vážená a vzácná zlatotepectví a pozlacovačství. Již staří Egypťané zlatili postavy svých bohů, chrámové dveře, sarkofágy a další předměty. Krásné, jako by to samo nebe stvořilo a země provedla. (Čínské rčení) Dnes se pozlacování používá většinou při restaurování uměleckých a architektonických památek. Rámy obrazů, kopule kostelů, zámecké a hradní věžičky, sošky a jiné umělecké skvosty jsou znovu pokrývány nepatrnou vrstvičkou zlata. Slovem nepatrná se v tomto případě myslí jedna desetitisícina milime tru. Že si to neumíme představit? To je pochopitelné. Vždyť neexistuje ani žádné vhodné přirovnání, ale snad nám více odhalí pohled do zlatotepecké a následně do pozlacovačské dílny. Železná ozdoba pobitá zlatým a pravděpodobně stříbrným plechem; laténská doba (400 př. n. l. přelom letopočtu), naleziště Chlum, okr. Rokycany (Národní muzeum, Praha) 40 40

41 Zlato se představuje Základní vlastnosti zlata Chemická značka: Au (Aurum) Hustota: kg/m 3 Teplota tání: 1063 C Teplota varu: 2700 C Barva: zlatožlutá, žlutobílá Průhlednost: v tenkých vrstvičkách modrozeleně prosvítá Lesk: kovový Lom: hákovitý Štěpnost: není Tvrdost: 2,5 3; kujné Vryp: žlutý a lesklý Zvláštní znaky: vysoká kujnost, elektrická vodivost Zušlechťování: přidáváním dalších kovů mění vlastnosti 41 41

42 Zlato se představuje Celá, stále probíhající filmová série o Jamesi Bondovi, ztvárněném mnoha herci od Seana Conneryho až po současného představitele Daniela Craiga, není o ničem jiném nežli o ovládání zlata ve světě, resp. ovládání světa zlatem. Ne náhodou byl autor Jamese Bonda Ian Fleming ( ) námořníkem, bankéřem, novinářem a zpravodajcem rozvědky britského námořnictva. Zlatotepectví Ke zlatotepectví patří kromě materiálu, tedy zlata, také těžká kladiva, zlatotepecká forma a citlivé prsty. Forma se skládá z 1700 listů zhotovených z kůžičky hovězího slepého střeva, vydrží šest let a je téměř tak drahá a vzácná jako zpracovávaný kov. Ještě předtím, než zlatotepec vloží dřevěnými kleštěmi lupínky zlata do formy, vždy jeden lupínek mezi dvě kůžičky, zlato musí projít několika procesy. Musí být vytaveno do ingotů, zpracováno perlíkem a vytaženo do pásu silného 0,02 milimetru. Tento pás pak musí být rozstříhán na malé obdélníčky a 380 z nich je třeba vložit do první tepací formy, do takzvaného mačkadla. Zde se zlato zpracovává elektrickým pérovým bucharem, dokud se původní kousky nepromění v plátky o síle 0,005 milimetru a rozměru mm. Tyto zlaté lupínky se pak rozdělí na čtyři díly a vloží po 1500 kusech do druhé tepací formy. Listy této formy, mezi něž se zlato vkládá, jsou ze speciálně preparovaného pergamenového papíru. Když buchar ukončí svou jednotvárnou práci, zlatotepec vytáhne z formy lístky o rozměru milimetrů a o tloušťce 0,001 milimetru a každý tento lísteček se znovu rozdělí na čtyři díly. Které ženské srdce by opovrhlo zlatem? (Thomas Gray) Zlatá spolková koruna (líc) z roku 1859 (Česká národní banka) Vyžadovala-li dosavadní procedura pouze pečlivost a cit při zakládání a rozdělování lupínků, další postup pak závisí plně na mistrovství zlatotepce. Po založení 1440 lupínků do formy, která leží na rovně obroušeném žulovém kameni a je přidržována popruhy z teletiny, provádí zlatotepec úkon, který nedoznal změny od počátků tohoto řemesla. Sedmikilogramovým železným kladivem buší do formy a každý jeho úder je přesně propočten tak, aby se dosáhlo rovnoměrného roztažení tenoučkých lístečků, aniž by se roztrhly nebo aniž by se poškodila choulostivá forma. Zlatotepec udeří do formy 360krát za pět minut. Po dvou a půl hodinách čistého času tepání je proces u konce. Průsvitné nazelenalé lupínky jsou nyní silné 0,0001 milimetru. Jeden čtvereční metr pozlátka váží 2,45 gramů. Zlatá spolková koruna (rub) z roku Opis 50 EIN PFUND FEIN znamenal, že 50 těchto mincí bylo směnitelných za libru (500 gramů) ryzího zlata (Česká národní banka) Detail růže mistrovsky zhotovené z plátkového zlata. Váza s 12 růžemi, skvostný dar Marie Anny Savojské, manželky posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I. ( ), je dnes součástí svatovítského pokladu (Pražský hrad) 42

43 43 43

44 Zlato se představuje Na začátku května roku 1920 získal Josef Brůžek povolení provozovat živnost pozlacovačskou. Později se dokonce podílel na restaurování Vladislavského sálu na Pražském hradě. Po roce 1968 se chopil vedení firmy jeho syn. V jeho dílně v Betlémské ulici č. 8 na vás dýchne staromódní duch první republiky, neboť většina zařízení, jako jsou formy na ozdoby, pozlacovačské náčiní, ba dokonce stoly, pochází z této doby. K zákazníkům firmy patřily takové umělecké osobnosti jako Jan Zrzavý, Josef Lada, Jan Slavíček, Ota Janeček, Mikuláš Medek, Jiří Anderle, Adolf Born a další. Pozlacovačství Řemeslo pozlacovačské se traduje již od středověku. Technika a materiály, se kterými pracuje, zůstaly po staletí stejné. Zlacení obrazových rámů je ovšem jen částí náročných úkolů pozlacovače. Od gotiky až po baroko se pozlacovaly nejen rámy, ale i sochy, dekorativní prvky profánních i sakrálních interiérů, iluminované manuskripty. V souvislosti s pozlacováním rámů hovoříme o tzv. polimentovém zlacení na dřevě. Jaký je postup? Po slepení a obroušení dřevěných lišt se rám natře 4 až 7 vrstvami vlažné směsi kožního (zaječího) klihu a boloňské křídy a nechá se asi 24 hodin proschnout. Křídový povrch se pak jemně zbrousí speciálním nářadím kovovými háčky a škrabkami. Poté se rám ještě zbrousí namokro, aby získal ideální jemný povrch pro další fázi pozlacování. Křídový podklad se přetře několika vrstvami polimentu směsi jílovité hlinky, vaječného bílku a klihu a po zaschnutí se opět přeleští. Teprve nyní, po několikadenních přípravách, je rám hotov k vlastnímu pozlacování. Povrch se nejprve navlhčí čistým lihem a pak se pozlacuje 12 24karátovým tepaným zlatem, vyráběným v plátcích až 0,0001 milimetru tenkých. Tenké a velmi křehké plátky, které se krájí kovovým nožem na polštáři z jelení kůže, se nanášejí prokládacím štětcem z veverčích chlupů. Nakonec se pozlacený povrch leští achátem a zpevní nátěrem šelaku, druhem přírodní pryskyřice. Podle potřeby ze zlacený rám může patinovat speciálními přípravky nebo stíráním zlata pro dosažení starobylého vzhledu. Pozlacený gombík s ornamentem ptáčka (9. století); Uherské Hradiště-Staré Město (Moravské zemské muzeum, Brno) 44

45 Zlato se představuje Různé slitiny zlata Zlato je kov poměrně měkký, a proto ve svém ryzím stavu není vhodné pro výrobu zlatých předmětů. Směšováním zlata s jinými kovy se získávají slitiny s vyšší tvrdostí a pevností. Nejčastěji se vytvářejí zlaté slitiny s přísadou mědi, stříbra, niklu nebo paládia. Druh a množství přidaného kovu ovlivňuje i výslednou barvu. Přísadou mědi a stříbra dostaneme zlato červené, přísadou niklu nebo paládia získáme zlato bílé, kadmium zabarvuje zlato do zelena. Slitiny zlata s jinými kovy Červené zlato tato barva zlata je známá odedávna. Červený odstín se získává přidáním mědi. Vyrábí se obyčejně od ryzosti 750/1000 níže. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku. Zelené zlato slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině. Modré zlato slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18 : 6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu slitina zlata a mědi v poměru 4 : 1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu. Purpurové zlato tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18 : 6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce Bílé zlato je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, platina, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí. 45

46 Zlato se představuje Často se setkáme i s napodobeninou zlata zvanou double, jejímž základním materiálem je slitina mědi. Barvu zlata získává povlakem o síle nejméně osmi mikronů, který se na základní kov buď naválcuje mechanickou cestou, nebo nanese elektrochemicky či postřikem roztaveného kovu. Při výrobě slitin zlata musí být dodrženy úřední předpisy o ryzosti dané slitiny, neboť práce zlatníka vyžaduje, aby si slitina zachovala všechny vhodné technické vlastnosti, aby nebyla příliš křehká ani tvrdá, aby snesla všechny zpracovatelské postupy, jako je odlévání, tepání, válcování, lisování a broušení. Obsah ryzího zlata ve slitině se zjišťuje zkouškou, jejíž podstata spočívá v leptání slitiny různě upravenými kyselinami. Je to tzv. zkouška črtem. Otěr zkoumané slitiny zlata zanechá na tzv. prubířském kameni jedná se o jemnozrnnou křemičitou horninu sytě černé barvy zlatě zbarvený črt. Skleněnou tyčinkou se přes črt rozetřou postupně kapky zkušebních kyselin pro zlato 18karátové, 14karátové a 8karátové tak, aby se jednotlivé tekutiny nespojily. Obsahuje-li otřená slitina 18 karátů zlata nebo i více, barva črtu se pod těmito kyselinami nemění. Črt slitiny 14karátové změní pod kyselinou určenou pro 18karátové zlato barvu a po chvilce zmizí, stej- 46

47 Zlato se představuje ně tak jako črt slitiny 8karátové, který se zachová pouze pod kyselinou určenou právě na zlato této ryzosti. Zlatý črt se tedy nemění, odpovídá-li nanesená zkušební kyselina ryzosti zkoumané slitiny. Lučebně čistá kyselina je základní zkušební kyselinou pro zkoušky zlatých slitin. K přesnému zjištění ryzosti zlatých slitin provádějí státní zkušebny a afinérie (dílny, kde se taví drahé kovy) laboratorní zkoušky, jejichž složitý postup vyžaduje speciální znalosti a zvláštní zařízení. Množství drahého kovu ve slitinách se uvádí v tisícinách. Zlato označené 1000/1000 je zlato ryzí, tedy bez příměsí. V praxi však této absolutní ryzosti nelze dosáhnout, proto afinérie zlata označují nejryzejší zlato čtyřmi devítkami, což znamená, že obsahuje nanejvýš jednu desetitisícinu příměsi. Diamanty, červené almandiny a barevný dokáží umocnit krásu zlata. Detail tzv. polského poháru z první poloviny 18. století, který do svatovítského pokladu věnovala Kateřina Opaliňská, manželka polského krále Stanislava Leszczynského (Pražský hrad) 47

48 Zlato se představuje České puncovní značky pro zlato Ryzost č. 0 Ryzost č. 1 Ryzost č. 2 Ryzost č. 3 Ryzost č / / / / /1000 Je všeobecně známo, že zlato a stříbro, dva ušlechtilé kovy mimořádných vlastností, byly lidstvem už od pradávna vyhledávány nejen jako předmět obchodu, ale i jako platební prostředek. Protože také výroba šperků byla převážně vázána na tyto kovy, bylo třeba veškerou, zprvu ničím neusměrněnou výrobu zboží z drahých kovů postavit na zákonnou bázi, aby kupující nebyl při nákupu šperků klamán a aby obdržel skutečně hodnotné zboží. Stanovený poměr mezi zlatem a různými přísadami vedl k řadě ustanovení a předpisů, z nichž se později vyvinul puncovní zákon. Obsah ryzího kovu ve slitinách určených k výrobě zlatého zboží je tedy obyčejně stanoven státem. Ryzost běžně prodávaných zlatnických výrobků v České republice i na Slovensku je 585/1000, jedná se o tzv. 14karátové zlato. Puncovnictví je jednou z nejstarších činností při ochraně zájmů spotřebitele. V různých zemích se vyvíjelo odlišně, v závislosti na tamějším hospodářském a politickém vývoji. V českých zemích se až do února 1921 uplatňovaly rakousko-uherské puncovní předpisy, pak se zavedly nové československé puncovní značky. Od 1. ledna 1929 vstoupil v platnost první puncovní zákon, který byl pak několikrát pozměněn. Poslední verze puncovního zákona pochází z roku 1992, naposledy byl novelizován v roce V některých zemích, například v Německu, Itálii a Lucembursku, není uzákoněna puncovní povinnost vůbec, nebo se výrobky puncují jen od určité váhy. Puncovní značky mají svou historii, jsou odrazem doby, zvyků, bohatství, krásy, a proto se objevovaly a stále objevují na puncovních znacích zajímavé obrazce, číslice, zkratky nebo písmena. Kromě číslic tam najdeme také lidské postavy, zvířata, rostliny, nebeská tělesa a různé symboly. Ve Velké Británii, kde má puncovnictví letitou tradici, se na zlaté zboží razí povinně punc výrobce, punc s číselným údajem ryzosti a punc příslušného puncovního úřadu. Ukázka puncovní značky 48

49 Zlato se představuje Osmnáctikarátové šperkařské výrobky se obyčejně zhotovují na zakázku, stejně jako ty o ryzosti 22 karátů. Karát, arabsky kirat, z řeckého keration, označuje semeno rohovníku obecného, který roste v jižní Evropě, Asii a Africe. Tato tvrdá semena mají zpravidla jen minimálně kolísající váhu, okolo 0,195 gramu. Proto se stala základem pro vážení drahých kovů, kamenů a perel. U zlata se již na karáty neváží. Karát byl symbolicky ponechán jako poměrová jednotka ryzosti. Čisté zlato obsahuje 24 karátů, tj. přesně 24/24 poměrových dílů celku. Pro nižší ryzosti se pak v čitateli zlomku uvádí celé číslo nižší než 24. Oblíbená čtrnáctka hlásá, že předmět má 14/24 stupně ryzosti. Punc značka vyražená do předmětu z drahého kovu jako garance dohodnuté čistoty kovu. Základní hmotnostní jednotkou pro drahé kovy byla téměř v celé Evropě hřivna, která vycházela z římské marky neboli libry, dělící se na 12 uncí o celkové hmotnosti 327,12 gramů. Frankové, kteří ji převzali, snížili postupně její hmotnost na 218,08 gramů, tedy na 8 uncí. Aby byla zaručena správnost závaží, bylo zvykem vyrazit na závaží kontrolní značku neboli marku. Odtud pochází pojmenování marka a tento název se poprvé vyskytuje v historických pramenech roku Ovšem hmotnost jedné hřivny se v jednotlivých oblastech lišila. Kolínská marka byla rovna 233,856 gramům, pařížská o něco více, vídeňská 280,888 gramům a česká jen 256,875 gramům. V Rusku se používalo k vážení drahých kovů zcela jiných jednotek jeden dolja představoval hmotnost 0,04443 gramu, jeden zolotnik se rovnal 96 doljům, vážil 4,266 gramů. V Ang lii se používala dodnes známá trojská unce, která odpovídá přibližně 31 gramům. Ve světě se však vyjadřuje hmotnost zlata i v jiných jednotkách například v tolech v oblastech Indie, Pakistánu, Středního a Blízkého východu a třeba také v Singapuru. V Thajsku se váží zlato na bahty, ve Vietnamu na chi a v Korei na dony. Pro turisty cestující do těchto oblastí přikládáme stručnou přepočítávací tabulku. Přehled vybraných hmotnostních jednotek drahých kovů Hmotnostní jednotka Hmotnost (v gramech) Hmotnost (v trojských uncích) 100 gramů 3,22 1 trojská unce 31,10 10 tolů 116,64 3,75 10 bathů 152,44 4,90 5 chi 18,75 0,60 10 donů 37,50 1,21 49

50 Zlato se představuje Jak vzniká punc Každý z nás si jistě tu otázku položil, když se snažil najít na svém prstýnku či náušnici miniaturní puncovní značku jak lze něco tak malinkého vůbec vyrobit? I když se dnes využívají moderní prostředky, jako je laser nebo leptání, základem puncovnictví zůstává, tak jako kdysi, zručnost a umělecké cítění kovorytce. Kovorytec vyryje na špičku ocelového razníku, jehož tvar bývá přizpůsoben typu šperku, negativní obraz puncu Razník se pomocí klíče vsadí do tzv. puncovačky. Jedná se o ruční lis, rychle použitelný ve zlatnických provozech Stiskem páčky na puncovačce se do šperku vyrazí punc. Puncy se mohou vyrážet i pomocí kladívka nebo pomocí pneumatických a elektromagnetických lisů Punc nebývá větší než 0,5 1 milimetru, přesto šikovné ruce kovorytce dokáží i na tak malé ploše stvořit dokonalé umělecké dílo. Na obrázku vidíme miniaturu betlému 50

51 Zlato se představuje Práce kovorytce vyžaduje mimořádné soustředění a pečlivost. Proto není divu, že toto řemeslo je v Čechách na vymření. Josef Petrásek z Jablonce nad Nisou nám dovolil nahlédnout do své kovorytecké dílny. Ve středu pracovního stolu se nachází otočný rytecký svěrák, který slouží k upevnění razníku. K vyrytí puncovního obrazce slouží sada nejrůznějších rydel. Nezbytná je také brýlová lupa bez ní by miniaturní značky nebyly vůbec viditelné. Důležitým pomocníkem je rovněž pantografická fréza (vlevo), která umožňuje vyrýt obrazec ve zmenšeném měřítku podle umělohmotné předlohy 51

52 Zlato se představuje 52

53 K čemu je dobré zlato? Zlato se představuje Kolik je vlastně na světě zlata? To je otázka, kterou si položil snad každý. Instinktivní odpověď zní málo, proto je přece tak vzácné! Všechno zlato vytěžené od pravěku až do dneška by na základě odhadů vytvořilo krychli o hraně něco málo přes 22 metrů, která by se ještě stále vešla pod oblouky Eiffelovy věže v Paříži. Nikoliv Filip, nýbrž jeho zlato dobylo řecká města. (Plútarchos o Filipovi Makedonském) Na první pohled je to sice množství mizivé, ovšem přepočítáme-li naši zlatou krychli na peníze, dojdeme k ohromujícímu číslu. Podle ceny, za jakou se zlato prodávalo v dubnu 2014, tedy zhruba 1326 amerických dolarů za trojskou unci, by zlatá krychle měla hodnotu neuvěřitelných 9715 miliard dolarů! Jistě by bylo zajímavé dokumentovat na tomto modelu i obrovský rozmach těžby v posledních letech. Když bychom totiž podobný propočet provedli v roce 1984, dospěli bychom k výsledku, že hrana oné krychle by měřila 17,5 metrů. Ovšem toto zlato by asi jen těžko někdo dával dohromady. Kam se podělo? Nebo ptejme se poněkud přesněji co se s ním děje? Odhaduje se, že například celé dvě desítky tisíc tun, které lidská touha vyrvala z hlubin či povrchu země, jsou definitivně alespoň prozatím ztraceny. Jsou skryty kdesi v tajemných skrýších, hrobech a útrobách potopených lodí. Občas se sice určité množství zlata podaří se štěstím znovu nalézt, ale ve stejnou chvíli se zase podobným způsobem jinde na zeměkouli nějaké to množství zlata ztratí. Zlaté cihly navršené do fascinující výše lze spatřit ve Federální rezervní bance v New Yorku Všechno doposud vytěžené zlato by vytvořilo krychli o hraně 22 metrů a pohodlně by se vešlo pod oblouky Eiffelovy věže v Paříži Podle statistik IMF opatrují v březnu 2014 cedulové banky všech států světa ve svých trezorech jako součást devizových rezerv neuvěřitelných ,8 tun zlata je to v podstatě rezervní fond pro mezinárodní platby. Další tisíce tun zlata se spotřebovávají stejně, jak je tomu u jiných kovů. Žlutý kov je už po tisíciletí materiálem, ze kterého člověk vyrábí výrobky. Zdá se, že použití výrazu výrobek je v souvislosti s ušlechtilým, královským kovem trochu neadekvátním slovním spojením, nicméně přesně vystihujícím skutečnost. 53

54 Zlato se představuje Zlatnickým unikátem je sbírka tzv. carských velikonočních vajíček, přičemž každé z nich má hodnotu nejméně 10 miliónů amerických dolarů. První nechal vyrobit v roce 1885 car Alexandr II. v dílně významného klenotníka Carla Fabergého a věnoval je své choti, carevně Marii Fjodorovně, jako dárek k Velikonocům. Zahájil tak tradici, která v carské rodině přetrvala dalších 30 let. Zlatníci vyrobili na zakázku cara celkem 50 uni kátních vajíček. Zlato jako šperk Když se řekne zlato, asi se nám nejčastěji vybaví slovo šperk. Již v dávných dobách se lidé krášlili a používali k tomu všechno, co upoutalo jejich pozornost. Zejména je lákala zářivě žlutá barva zlata. Lidé však neprahnou po zlatě jen kvůli lesku a žluti. Ženy chtějí být krásné a obdivované, věří, že zlatý šperk jim k tomu dopomůže. Vladaři prezentují zlatými šperky a jinými uměleckými předměty ze zlata svou sílu a moc před poddanými a nepřáteli. Zlatý šperk býval určitým mocenským symbolem, zdůrazňoval obvykle společenské postavení a hlavně majetkové poměry. Zlaté náušnice zdobené granulací z období Velké Moravy (9. století); Uherské Hradiště-Staré Město (Moravské zemské muzeum, Brno) Zlato se zkouší ohněm, žena zlatem, muž ženou. (Pythagoras ze Samu) V současném světě nelze již jednoznačně kategorizovat lidi podle lesknoucích se žlutých prstenů, náušnic, náhrdelníků, spon, náramků a jiných výtvorů zlatnického řemesla. Ale donedávna tomu tak bylo téměř bez výjimek. Nacházejí-li archeologové zlaté šperky či jiné předměty ze zlata, tuší a také podají důkazy o tom, že patřily králům, císařům, princům či princeznám, vojevůdcům, kněžím nebo jiným zámožným osobám tehdejší společnosti. Zlatem si člověk zdobil hlavu, uši, krk, paže, prsty a další části těla. Zlaté koruny či čelenky byly ozdobou těch nejmocnějších nebo příslušníků jejich rodin. Princezny egyptských králů pokládaly na svou hlavu síťky ze zlatých nití nebo věnečky ze zlatých lístečků. Mykénští vladaři se pyšnili čelenkami, jejichž přední část byla zdobena slunci a měsíčky uspořádanými v překrývajících se kroužcích. Náušnice spatřily světlo světa na březích Nilu. Egyptské ženy se krášlily náušnicemi v podobě půlměsíčků, kopretin, spirálek a kroužků. Řecké ženy nosily spirálovité náušnice zakončené podobou zvířecí hlavy. U dalších národů byly v módě zase jiné kreace. Torzo zlatého diadému; doba halštatská ( př. n. l.), naleziště Opařany, okr. Tábor (Sbírka Národního muzea, H ) 54

55 Zlato se představuje Mezi nejrozšířenější šperky řadíme náhrdelníky, řetízky a medailónky. Dnešní klenotnické obchody nabízejí celou škálu zlatých řetízků s přívěsky nejrůznějších tvarů a symbolů. Není to však vynález 20. století, protože již civilizace před naším letopočtem holdovaly nejrůznějším druhům šperků. Asi nejužívanějším zlatým šperkem, ať už v minulosti či v přítomnosti, jsou prsteny. Podle řecké báje vymyslel prsten bůh Zeus, když poručil Prométheovi, jenž přinesl lidem oheň, nosit stále železný prsten na paměť svého přikování ke skále. Zlatými prsteny se mohli v antickém Římě zprvu zdobit jen senátoři. Svobodným občanům bylo dovoleno nosit prsteny ze stříbra a otrokům ze železa. Používání zlatých prstenů se však stále více rozšiřovalo, a tak kolem roku 23 n. l. bylo třeba vyhlásit zákon, který dovoloval jejich nošení pouze těm, kteří pocházeli z rodin nejméně po dvě generace svobodných. Později se tento zákon obcházel a podle řady autorů vedla móda veřejně předvádět své bohatství až k nošení více prstenů na stejném prstu, což konzervativci přijímali s neskrývaným pohrdáním. Ještě nedokončený nákrčník z moderní zlatnické dílny dokládá, že tento druh šperku je stále oblíbený Nejběžnější a nejjednodušší zlaté prsteny tehdejšího Říma měly tenké lůžko osazené drahým kamenem, jako je smaragd nebo karneol, ale používaly se i kameje nebo barevné sklo, většinou oválného tvaru, což zvýraznilo barvy a jednoduchost geometrických forem populárních v tehdejší Itálii. V kameni byly často vyryty různé motivy. Pečetní prsteny zdůrazňovaly význam svého nositele. Nákrčník ze zlatého drátu; doba stěhování národů (4. 6. století), naleziště Bříza, okr. Litoměřice (Sbírka Národního muzea, H ) 55

56 Zlato se představuje Archeologické nálezy ze starší doby římské potvrzují nošení zlatých prstenů jako doklad osobního vztahu germánských bojovníků k Římanům a částečně i jako důkaz jejich romanizace. Prsten byl symbolem vysokého postavení a prostředkem dorozumívání mezi vyslanci vzdálených osob. Proč si však vyměňují prsteny muž a žena vstupující do svazku manželského? Původ tohoto zvyku se nepodařilo jednoznačně vysvětlit. Podle tradovaného výkladu, jenž vznikl již kdysi hodně dávno, je prsten symbolem věčnosti (je to kruh bez začátku a bez konce) a jednoty. A výměna prstenů při svatebním obřadu symbolizuje odhodlané přání muže a ženy žít spolu po celý život. Okamžik navlékání snubního prstenu je prý velmi důležitý. Jestliže se nastávající manžel s prstenem zastaví před druhým článkem nevěstina prstu, bude to ona, kdo bude mít hlavní slovo v manželství, podaří-li se ženichovi nasadit prsten bez zaváhání až k úpatí prstu, bude vládcem v manželství on. Takže vám, kteří máte ještě před svatbou, doporučujeme, abyste si tento odstavec přečetli ještě jednou a důkladně, ostatním přejeme příjemné vzpomínání na okamžik jejich svatby. Zlatý prsten bohatě zdobený granulací zhotovili v 9. století velkomoravští zlatníci; Uherské Hradiště-Staré Město (Moravské zemské muzeum, Brno) Elegantní zlaté prsteny z pohřební výbavy Anny Jagellonské ( 1547), choti císaře Ferdinanda I. Habsburského (Pražský hrad) Prsten v podobě stočeného hada je oblíbeným šperkem již od antických dob Prostý zlatý prsten se zasazeným kamenem pochází z keltského hradiště Stradonice, okr. Beroun, pravděpodobně se však jedná o importovaný římský šperk (Sbírka Národního muzea, H ) Řekové nosili prsten na čtvrtém prstu levé ruky, odtud název prsteník, Galové na prostředníku. Ve středověku se nošení prstenu na čtvrtém prstu levé ruky vykládalo tím, že prý od tohoto prstu vede tepna přímo k srdci. Dnes však vidíme dívky, ženy, ba i muže, že nosí několik prstenů někdy i na všech deseti prstech, nevyjímaje také prsty na nohou. Móda je móda. 56

57 57

58 Zlato se představuje Mezi šperky je nutno zařadit i brože, náramky, různé spony, pásy, knoflíky, kravatové jehlice atd. Ze žlutého, zářícího kovu se vyráběly i jiné předměty než šperky. V rumunských Transylvánských Alpách archeologové objevili zlatou sekeru; podle římského historika Plinia Mladšího používal císař Augustus zlatý nočník; vojsko krále Šalomouna bojovalo se zlatými ochrannými štíty. Zlato bratrskou nenávist a rodinné spory budí, rozděluje přátele a občanské války plodí. (Abraham Cowley)) Půlkilogramová zlatá sekerka, nalezená při vybírání bramborů na poli pana Váši v Sokolči, okr. Nymburk, představuje ojedinělý nález na našem území. Byla vyrobena někdy na počátku 1. tisíciletí př. n. l. lidem lužické kultury. Pravděpodobně sloužila jako odznak moci nebo jako kultovní předmět (Sbírka Národního muzea, H ) 58 58

59 Zlato se představuje Karel Täubl uvádí ve své knize Zlatnictví, stříbrnictví a klenotnictví řadu dalších zajímavostí a kuriozit z historie prstenu: Až do pozdního středověku se u národů všech ras žena kupovala a pouze jednostranné darování prstenu mužem nevěstě znamenalo formální potvrzení právního aktu uzavření sňatku. V době výstředního přepychu starých Římanů navlékal ženich své vyvolené prostý, nezdobený železný kroužek. Po skončení středověku ustoupila původní střízlivá symbolika pojetí poetickému a na místo práva nastoupila vzájemná láska a romantika. Jak rozličné změny zaznamenala v průběhu času symbolika prstenu, tak rozmanité byly i jeho umělecké tvary, ovlivňované vkusem a stupněm vzdělání od dob pohanských, křesťanských až po dnešek. Z hlediska historického zájmu jsou zajímavé pečetní prsteny. Například Caesarův pečetní prsten nesl reliéf Venušiny hlavy, Augustův byl ozdoben reliéfem Sfingy, portrétem Alexandra Velikého a později i podobiznou svého majitele. Hrozníčková náušnice z hrobu kněžny (9. století); Želénky, okr. Teplice (Národní muzeum, Praha) Římané zlato učinili jedním ze stavebních materiálů svých honosných paláců. Císař Nero, vedle Caesara snad nejznámější postava římských dějin, nechal s velkou marnotratností vybudovat tzv. Zlatý dům, jenž plně odpovídal svému názvu. Zlato se stalo oblíbeným dekoračním materiálem i pro japonské císaře. Dokladem jejich velké vášně pro zlato byl nádherný pavilón v Kjótu, vystavěný kolem roku 1397, nebo socha Buddhy vytvořená v roce 745, jež obsahovala 163 kilogramů zlata. K velkolepým a honosným stavbám antického Říma patřila tzv. Hadriánova vila, rozsáhlý areál, který si v letech nechal postavit císař Hadrián 59

60 Zlato se představuje Ostatně Buddhovy sochy a sošky se vyrábějí dodnes a zlato je oblíbeným materiálem. Tento zvláštní artikl zaznamenává největší odbyt v jihovýchodní Asii, a to buď jako suvenýr pro americké a evropské turisty, či jako rodinná náboženská relikvie, nebo v neposlední době také jako dobrá investice. Ze zlata byly a jsou zhotovovány také trůny, karetní stolky, klenotnice, stoly, talíře, příbory, mísy, vázy, zbraně, tabatěrky, zapalovače, dokonce i vany, umyvadla, vodovodní kohoutky, kliky u dveří, klíče ty posledně jmenované jsou výstřelky milionářů. Není snad třeba dodávat, že jde o předměty, jejichž funkci by zastoupily stejně dobře, ne-li lépe, výrobky z jiných kovů nebo umělých hmot. Výroba obyčejných věcí ze zlata jasně dokazuje hmotnou přesycenost těchto lidí. Ale zlato za to nemůže. V bývalé jízdárně vídeňského Schönbrunnu je od roku 1922 vystavena největší světová sbírka panovnických kočárů, které vévodí Imperiální vůz, vytvořený kolem roku 1765 mistrem F. X. Wagenschönem pro ty nejskvělejší události. Je celý pozlacený a bylo do něj zapřahováno osm starokladrubských běloušů v červených sametových postrojích se zlatým kováním. Luxus bohatých je zaplacen bídou chudých. (Franz Kafka) Zlato učarovalo i lékařům, ale ze zcela jiných důvodů než císařům, zlatníkům, bankéřům, milionářům či dobrodruhům. Dostali se sice k němu oklikou, přes alchymii, ale buďme alchymistům vděčni, že ho pro lékařství objevili. Nejstarší doklady využití zlata v medicíně pocházejí z oblasti zubního lékařství a dentální protetiky. U některých objevených egyptských mumií byly chybějící zuby nahrazeny falešnými, které byly připevněny k ostatním nitkou, kroužkem nebo obroučkou ze zlata. Féničané tento způsob také používali a Řekové, Etruskové a Římané tuto techniku ještě zdokonalili. Aztékové dovedli zub vyhlodat a dutinku zalít zlatem. Pozlacená tabatěrka (datovaná 1849), kterou kníže Metternich pravděpodobně dostal darem během svého exilu v Anglii (zámek Kynžvart) 60

61 Různá pečetítka z počátku 19. století 61

62 Zlato se představuje Na návštěvě ve zlatnické dílně Zlatnictví je téměř tak staré jako lidstvo samo. Již ve 3. tisíciletí př. n. l. vznikaly šperky úchvatné krásy. Ačkoliv dnešní zlatníci mohou využívat ve své práci celou škálu polotovarů, šikovné ruce a bohatá obrazotvornost zůstávají i nadále základem jejich řemesla. Tavení zlata před odléváním do forem nebo mechanickým zpracováním. Pro usnadnění tavby se přidává kuchyňská sůl nebo kyselina boritá Konkrétní podoba prstenu se rodí nejprve na papíře ve formě náčrtků. Pomocí vzorkových kroužků upevněných ve svazku (uprostřed) se poté změří průměr zákazníkova prstu. Kuželovitý předmět (vlevo) pak slouží jako míra pro výrobu prstenu Zlatnice brousí jehlovým pilníkem prsten, opřený o tzv. fajnágl neboli zlatnickou skobu Jaký by to byl prsten bez ozdobného kamínku? Než se kamínek zasadí do lůžka, musí se nejprve změřit digitálním mikrometrem 62

63 Zlato se představuje Zlatník vkládá kamínek do prstenu Sada různých kladívek a paliček sloužících k mechanickému opracování zlata Vyřezávání ozdoby lupénkovou pilkou vyžaduje maximální pečlivost a naprosté soustředění Po skončení práce je třeba drahocenný odpad smést. K zachycení zlatého prachu slouží zlatníkům již od středověku jakýsi druh kožené zástěry pevně připevněné k pracovnímu stolu Patron zlatníků sv. Eligius vytepává zlatý pohár (Metropolitan Museum of Art, New York) 63

64 Zlato se představuje Užití zlata v medicíně Pro své unikátní chemické a fyzikální vlastnosti, zejména biologickou inertnost, nacházelo zlato od pradávna uplatnění i v medicíně a léčitelství. Písemné zmínky o využití zlata k různým léčebným účelům tak najdeme i v nálezech z doby nejranějších civilizací. Nejstarší záznamy pocházejí z Alexandrie a Egypta. Egypťané používali zlato už před 5000 lety k tělesné a duchovní očistě. Věřili, že zlato v těle stimuluje životní sílu. Předpokládané magické vlastnosti zlata přisuzovali jeho podobnosti se Sluncem a věřili také, že zlato reprezentuje sílu Slunce na Zemi podobnou té, kterou představuje srdce v lidském těle, a proto bylo zlato přímo předurčeno k využití knězi, léčiteli a šamany. Alexandrijští alchymisté vyvinuli pro změnu elixír z tekutého zlata. Pokládali ho za mystický kov, který představuje dokonalost hmoty, a jeho přítomnost v těle mohla podle nich vyléčit celou řadu nemocí, navodit stav dokonalého zdraví, a dokonce obnovit mládí. První písemná zmínka o využití zlata jako léku však pochází z Indie, z doby kolem roku 5000 let př. n. l., kdy vznikla tzv. ajurvédská medicína, která používala pro své léky především různé byliny a koření. Mezi nimi je však i jedenáct léků, jež obsahují zlato. Připravovány byly složitou technologií kov se nařezal na tenké plátky, poté rozdrtil a smíchal s rozpustnou sírou a následně vypálil v peci. Celý tento proces byl opakován 150krát a trval šest měsíců. Medicínské bádání udělalo tak enormní pokrok, že už prakticky neexistuje žádný zdravý člověk. (A. Huxley) Také taoističtí filozofové staré Číny (2500 př. n. l.) pomocí zlata a stříbra zvyšovali kvalitu svých medicín a medikamentů. Zlato používali např. k léčení spalniček, planých neštovic a různých vředů. Perské lékařské školy založené nestoriánskými křesťany, lékárníky a lékaři, jako byli Yabir Ibn Hayan (známý pod jménem Geber), Avicenna a Rhazes, také prosazovaly zlato jako tzv. panacea, tedy všelék. Kolem roku 1300 publikoval Geber svou stať Summa perfectionnis Magisterii, ve které poprvé představil Aqua Regiu neboli lučavku královskou, resp. roztok kyseliny chlorovodíkové a dusičné s unikátní vlastností rozpustit zlato. Geber byl přesvědčen, že tento roztok zlata má schopnost vrátit ztracené mládí. Zlatá etruská zubní protéza (Musée de l École Dentaire, Paříž) Ve středověké Evropě byly extrémně populární zlatem potažené tablety a různé zlaté vody. Také jeden z největších alchymistů všech dob Paracelsus ( ), 64

65 Zlato se představuje který je považován za zakladatele předchůdkyně dnešní farmakologie, tj. chemie medicíny iatrochemie, vyrobil v renesančních dobách mnoho úspěšných léků z kovových nerostů, včetně zlata. Používal ho k léčení melancholie, neboť podle něj zlato činí srdce šťastné. Léčbu pomocí léků s monovalentním zlatem do moderní medicíny zavedli v 19. století dva profesoři univerzity v Montpellier André-Jean Chrestien a Pierre Figuier. Nazvali ji chrysoterapie a tento název odvodili z řecké mytologie, ze jména zlatovlasé dcery Apollónova kněze z města Chrýsy, Chrysei. Figuier byl lékárník a popsal chemické složení sloučenin zlata jako chlorid zlata s chloridem sodíku. Chrestien tyto sloučeniny používal pro jejich protizánětlivé a antiseptické účinky k léčení tuberkulózy a syfilidy. Co nevyléčí léky, vyléčí železo, co nevyléčí železo, vyléčí oheň, co nevyléčí oheň, je třeba pokládat za nevyléčitelné. (Hippokratés) Tuberkulózu se pomocí těžkých kovů a především zlata snažil léčit i zakladatel moderní chemoterapie a imunologie, německý lékař a nositel Nobelovy ceny (1908) Paul Ehrlich. Při léčbě jednoho pacienta, který kromě tuberkulózy trpěl také revmatickou artritidou, si povšiml pozitivního efektu léčby i na zanícených kloubech. S určitým úspěchem se tak zlato používalo k léčbě pacientů se zánětlivým kloubním onemocněním artritidou i dále. V roce 1929 francouzský lékař Jacques Forestier představil na revmatologické klinice v Hôpital Cochin v Paříži první tzv. chorobu modifikující preparát k léčbě revmatoidní artritidy. Šlo o intramuskulární injekci zlata. Při léčbě zánětu kloubů, provázejícího HIV infekci, preparátem zlata byl zjištěn zároveň i určitý protivirový účinek zlaté terapie přímo na samotnou infekci HIV. Dlouhodobé používání těchto přípravků kromě celé řady jiných nežádoucích vedlejších účinků nicméně vede k usazování zlata v organismu a ke vzniku tzv. chrysiázy neboli trvalého šedého a šedomodrého zbarvení kůže. 65

66 Zlato ve stomatologii Zlato se představuje První použití zlata v protetické stomatologii je zaznamenáno již z doby před 4500 lety ve starém Egyptě. Jako o mnoho zručnější zhotovitelé zlatých zubních protéz však vynikli Etruskové na území dnešní Itálie 700 let př. n. l. Dvě z nich jsou uloženy v Public Museum v Liverpoolu. Pomocí dvou jemných pásků zlata o šířce 5 mm a síle 1 mm šperkaři vytvořili prstenec, do něhož pomocí malých zlatých nýtků připevnili náhradní zuby. Jako náhradní zuby používali Etruskové především zuby zvířecí a jejich velikost upravovali broušením. Zlaté pásky sloužily i ke zpevnění uvolněného chrupu. Lékaři jsou šťastní lidé, protože na jejich úspěchy se dívá slunce a jejich omyly zakrývá zem. (Latinské přísloví) Zlatá zubní protéza zasazená do vulkanitu zuby jsou zhotoveny z porcelánu, konec 19. století (Musée de la Chirurgie Dentaire, Lyon) Zubní náhrady měly tehdy zřejmě především kosmetický a reprezentativní charakter nalezené zubní náhrady se nacházely pouze na viditelných předních částech chrupu. Náhrady zubů upevněné proužkovými spojkami z ryzího zlata byly používány především u řezáků. Etruské zlaté protézy byly velmi trvanlivé a svým nositelům vydržely až do smrti, což dokumentují nálezy lebek se zachovalými, velmi precizně zpracovanými zlatými můstky. Na Etrusky poté navázali Římané zdokonalili techniku, ale volili poněkud jinou cestu. Používali především zlaté drátky, kterými byly nahrazované zuby provrtány a přivazovány k okolním zubům. Můstky byly upevňovány na okrajové zuby zlatými kruhovými sponami. Mezeru vyplnily obdobnými sponami upevněné zuby náhradní, nejdříve zuby lidské většinou vypadlé zuby samotného pacienta, od dob císaře Augusta (63 př. n. l. 14 n. l.) pak zuby umělé, zhotovené ze slonoviny nebo zvířecích kostí. 66

67 Zlato se představuje Jako téměř všechny převzaté techniky, tak i výrobu zlatých dentálních protéz přivedli Římané přímo k dokonalosti, které bylo znovu dosaženo až v 18. století. Ve starém Římě bylo používání dentálního zlata regulováno i zákonem, konkrétně v desáté desce prvního základního souboru římských norem tzv. Zákoníku dvanácti desek (Lex nebo Leges duodecim tabularum) pocházejícího z roku 449 př. n. l., o nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Je v něm uvedeno, že žádný člověk nesmí být pohřben ani spálen se zlatými předměty, což byla snaha zabránit vykrádání hrobů. Jedinou výjimkou bylo právě zlato použité na drátky, můstky a další produkty vyspělé římské dentální protetiky. Zvláštní předpisy pro používání zubního zlata ovlivňují v některých zemích jeho nákup a prodej dodnes. O používání zlata jako dentálního kovu najdeme zmínky i ve středověku. Například v účetních spisech z doby panování francouzského krále Jindřicha IV. ( ) se objevila tato lapidární poznámka: Zlato na plombování zubů krále 15 liber, 15 sou. Král Jindřich nakonec zemřel násilnou smrtí a byl pohřben i se svými zlatými zuby. Zubní protetiku starověku však středověk nepřekonal. Zlato je i v současnosti ve stomatologii běžné a rozšířené, a to i přes rozmach moderních technologií, umožňujících výrobu nových a stále dokonalejších materiálů. Zlato zůstalo pro stomatology jedinečným a do určité míry nenahraditelným kovem. Přesto se však jeho užívání na různých místech země liší. V Indii tak můžete potkat chudáky, jejichž zubní dutiny jsou vyplněny zlatem, které si jejich nositel ukládá na zaplacení svého pohřbu. Naopak v USA se rozmohlo nahrazování dentálního zlata jinými drahými kovy, jako je například palladium nebo platina. 67

68 Zlato se představuje Zlato v plastické a kosmetické chirurgii Zlato se však nepoužívalo jen jako zubní náhrada. Jeho další, poněkud zvláštní využití je doloženo i ve starověkých kulturách Babylonu, Jericha a Egypta. Zlato se tu používalo k výrobě tzv. umělých očí, které se vsazovaly do očních důlků mumií, vík sarkofágů nebo očí soch jako symbol světla života. I dnes se zlaté implantáty vsazují do očních víček při rehabilitaci po paralýze faciálního nervu, kdy dochází k poruše funkce víčka, a bez použití těchto implantátů by oko zůstávalo otevřené. Využívá se též při řešení potíží pacienta s neschopností uzavírat oční štěrbinu, tzv. lagoftalmus. Nejčastěji vzniká po obrně lícního nervu po infekcích, úrazech, cévních příhodách i neurochirurgických operacích. Víčka nejdou zcela zavřít a zejména následný efekt tzv. suchého oka může ohrozit integritu celého oka. Jednoduché řešení přináší právě zlatý implantát do horního víčka. Kromě známé unikátní neutrálnosti vůči živé tkáni (a citlivému oku zejména) zde přináší svoji další žádanou fyzikální vlastnost jev měrné hmotnosti; je totiž těžké (skoro třikrát těžší než např. železo). Prostá úvaha o gravitační síle samotné hmotnosti vloženého implantátu vyřešila problém. Prosté a přitom geniální jako zátěžové olůvko na záclony. Hmotnost implantátu se určuje srovnávacím využíváním zkušebních etalonů přesně na vznik potřebné gravitační síly k překonání resistence konkrétního nervu a svalu. Implantát ve tvaru obdélníku velikosti 3 1 cm je vytvarován individuálně podle zakřivení oka. Nejmladšímu českému pacientu s aplikací tohoto zlatého řešení v Česku jsou 4 roky, nejstaršímu pak 85 let. Přináší významné zlepšení kvality života pro postižené pacienty. Zlaté implantáty jako náhrady chybějících lebečních kostí, tentokrát živých lidí po zranění lebky, se objevily již v lékařství jihoamerických Inků. V novodobé historii je znám případ z roku 1834, kdy Robert Liston využil biologické inertnosti zlatého implantátu při náhradě kosti po operaci zhoubného nádoru v čelisti. Zajímavé je, že tato operace proběhla úplně bez anestezie. Také v kosmetické chirurgii se zlato běžně používá už od pradávna. V Číně mají omlazovací kúry s využitím zlata nejdelší tradici. Čínští císaři si v minulosti pravidelně obkládali obličej tenkými plátky zlata, aby neměli vrásky a jejich pleť zůstala jemná a čistá. Zlato se však používá ke zlepšení a zpevnění obličejových partií i dnes. Lidské tělo má totiž tendenci ohraničit každé cizí těleso vrstvou vaziv, a tak ho oddělit od ostatních tkání. Proto tenké zlaté drátky vsazené pod kůží jsou brzy obaleny nepružným, ale velmi pevným vazivem, které zabrání posunu a povolování tkání. Tyto vlastnosti si zachovává i po odstranění implantátů a výsledkem je zpevněná, odolnější kůže, která nepodléhá tak snadno stárnutí. Zlatý oční implantát 68

69 Zlato se představuje Nanotechnologie v medicíně Dá se říct, že první nanotechnologie v léčbě byly použity již ve starověku. Koloidní zlato, tj. roztok s částicemi zlata o velikosti řádově nanometrů, pro medicínské účely používali již Číňané, Indové a Arabové. Terapeutické možnosti zlaté esence quinta essentis auri popsal ve středověku v Evropě Paracelsus. Ve formě tzv. aurum potabile pitného zlata ho předepisoval jeho vrstevník Giovanni Andrea svým pacientům k léčbě psychických poruch, epilepsie či syfilidy. V současné době jsou nanočástice zlata používány k léčebným i diagnostickým účelům. Lze je použít například jako kontrastní látky zobrazovacích metod při určování rozsahu nádorových onemocnění. Nanotechnologie také přinášejí do budoucna šanci vyřešit asi hlavní problém v léčbě rakoviny tedy aby lék působil jen na rakovinné buňky a zdravé buňky nepoškozoval. Nanočástice s vrstvou zlata se mohou připojit na rakovinné buňky tím, že se na povrch této vrstvy navážou protilátky. Po navázání nanočástic na rakovinné buňky lze tyto buňky zvnějšku selektivně odstranit pomocí infračerveného laseru. Zlaté nanočástice se uplatňují i jako transportní médium pro cílenou aplikaci látky jednak léku toxického pro nádorové buňky a jednak jako nosiče látek zvyšujících citlivost nádoru na jiný podnět. Využití mají zlaté nanočástice i v implantační chirurgii povrchy nanostrukturních materiálů totiž výrazně usnadňují vhojení cizorodého tělesa do organizmu. Bezoár, kámen tvořící se v zažívacím traktu některých savců, využil v první polovině 16. století neznámý zlatník k vytvoření pozoruhodného zlatého artefaktu. Údajně léčivá moc kamene a magičnost žlutého kovu se tu vzájemně násobí v jedinečné symbióze (Kunsthistorisches Museum, Vídeň) Poznámka: Kapitolu Užití zlata v medicíně zpracovala a editovala MUDr. Jana Tomasová Studýnková, Ph.D. 69