ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA"

Transkript

1

2

3

4 prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Odpovědná redaktorka Radoslava Kovandová Sazba a zlom Antonín Plicka Počet stran 168 Vydání 1., 2010 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo fotobanka Allphoto ISBN

5 / Obsah Předmluva... 9 Zelenina a výživa člověka Co je výživa Co je zelenina Zelenina má zelenou Globalizace trhu ovlivnila i zeleninu Vývoj výživy člověka Začátky života Předkové primátů milionů let se zeleninou Zeleninové druhy v paleolitu Rozvoj zemědělství a chovatelství Zelenina proti civilizačním chorobám Co způsobila změna stravy Deset bodů pro zeleninu Harmonická skladba hlavních živin Glykemický index Složení mastných kyselin v tucích Soubor minerálních látek Rovnováha minerálních látek Poměr sodíku a draslíku Obsah vitaminů Obsah vlákniny Obsah ochranných složek Obsah energie Další ochranné účinky zeleniny Všestranné působení zeleniny Estetika zeleniny Nejen konzumace, ale i pěstování zeleniny

6 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Zelenina s paletou živin, chutí a vůní Co v sobě skrývá zelenina Co říkají tabulky nutričních hodnot Energetická hodnota Voda Základní živiny Bílkoviny Tuky Sacharidy Minerální látky Vitaminy Vitageny Zdraví chránící složky zeleniny Bioaktivní vitaminy Ochranné účinky minerálních látek Potravinová vláknina včetně pektinů Alkoholy Bioaktivní kyseliny Bioaktivní proteiny Fenolické sloučeniny Glykosidy Thioly Kukurbitaciny Zdravá barevnost zeleniny Fytoncidy rostlinná antibiotika Antioxidační účinnost zeleniny Organoleptické vlastnosti Vnější vzhled a textura Chuť Aromové složky Barevnost Žádoucí mikroflóra Stravitelnost zeleninových jídel Zvládnutá rizika nežádoucích složek Přehled rizikových složek Rizikové přírodní látky Dusičnany Cizorodé látky z prostředí Pesticidy a jejich rezidua Mikrobiální kontaminace

7 OBSAH Široký sortiment čerstvé zeleniny Tržní sortiment zeleniny Požadavky na jakost Košťálová zelenina Kořenová zelenina Listová a naťová zelenina Lusková zelenina Plodová zelenina Cibulová zelenina Dužnaté výhonky, klasy a poupata Co je ještě zeleninou Další rostliny využívané jako zelenina Exotické zeleniny Kořeninové rostliny Jedlé květy Naklíčená semena Jakost čerstvé zeleniny Jakost se tvoří na poli Bioprodukce Péče o jakost po sklizni Skladovaná zelenina Upravená chlazená zelenina Jakost konzervované zeleniny Sterilovaná zelenina Sušená zelenina Zelenina v soli Proslazovaná zelenina Zmrazená zelenina Mléčně kvašená zelenina Chemicky konzervovaná zelenina Zeleninové protlaky Zeleninové nápoje Zelenina pro netradiční zpracování Přídatné látky ze zeleniny Potravinové doplňky ze zeleniny Zeleninové tablety Funkční potraviny a zelenina

8 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Plný stůl zeleniny Čerstvá zelenina Saláty z čerstvé zeleniny Pomazánky ze syrové zeleniny Plněná syrová zelenina Čerstvé šťávy Tepelně zpracovaná zelenina Zvýrazňování chuti Vařená zelenina Saláty z vařené zeleniny Dušená zelenina Dušená plněná zelenina Zapékaná zelenina Zeleninové polévky Zeleninové omáčky Zeleninové pyré Smažená zelenina Zeleninové poháry Moučná jídla ze zeleniny Zeleninové koktejly Kombinovaná jídla Zelenina a životní styl Výživová doporučení Zelenina denně, celoročně a po celý život Zelenina ve výživových směrech Trendy ve výživě Závěr Literatura Přílohy Rejstřík zeleninových druhů

9 Předmluva Znalosti o výživě člověka, jejím vývoji a jejich potravinových zdrojích se stále prohlubují. To, co dnes dokážeme moderními přístroji v potravinách určit a s neuvěřitelnou přesností změřit, bylo ještě před půl stoletím nemožné. Vědci nacházejí stále nové a nové látky obsažené v potravinách a zkoumají jejich účinek na lidské zdraví. Zjišťují, které z nich jsou lidskému zdraví prospěšné, a naopak které jsou rizikové. Opravují údaje o ztrátách živin a u rizikových složek stále přísněji určují jejich přípustné limity, aby tak byly potraviny co nejvíce bezpečné a užitečné. To se týká všech potravin, včetně zeleniny. Vědci došli také k poznání, že složení naší dnešní stravy není v souladu s genetickým uspořádáním našeho těla. Proto bych rád uvedl jako podtitulek této publikace Souznění s přírodou. Tím nemám na mysli různé alternativní způsoby výživy, ale pokus dát do souladu současné podmínky výživy s naší genetickou výbavou. Právě zelenina v tom hraje významnou úlohu. K tomu jsem zaměřil tuto publikaci. Čerpal jsem jak ze svých dlouholetých zkušeností a z publikovaných prací našich i zahraničních, tak i z vědecké a odborné literatury a z četných konzultací se svými kolegy. Děkuji a vděčím za cenné rady a podněty v oboru potravinářství prof. Ing. Vladimíru Kyzlinkovi, DrSc. (in memoriam), v oboru jakosti rostlinných produktů doc. Ing. Jaroslavu Prugarovi, DrSc., v oboru výživy člověka pak MUDr. Pavlu Reilovi, CSc., v oboru pěstování zeleniny prof. Ing. Magdaléně Valšíkové, Ph.D., ale i řadě dalších, z jejichž prací jsem také čerpal. Za cenné připomínky vděčím svým prvním čtenářkám své ženě Boženě a dceři Heleně. Čtenáře pak prosím o shovívavost, pokud se mu bude zdát některá kapitola příliš odborná: až se bude k této publikaci později vracet (v což doufám), jistě zjistí, že se i ty, dnes novotou vonící poznatky staly zcela běžnou součástí každodenního života. Najde tu kdykoli encyklopedický přehled poznatků o nutriční hodnotě zeleniny, jak byly známy na začátku třetího milénia. Svět vstupuje do třetího tisíciletí značně změněn a s ním se změnila i výživa člověka. Změnil se celosvětový trh s potravinami. Zhoršuje se životní prostředí. Narůstají ekonomické a etické problémy potravinového řetězce celého světa. Dochází k rozporům mezi bohatými a chudými zeměmi. Došlo také k nebývalé populační explozi počet obyvatel Země již překročil 6 miliard a dále se zvyšuje. Současně s tím rostou i starosti, jak je nasytit. Vždyť každý člověk by 9

10 měl zkonzumovat za rok asi 700 kg různých potravin. V listině lidských práv je zakotveno právo každého na přiměřenou potravu, přesto nebyl dosud splněn tento požadavek, vytyčený organizací pro potraviny a zemědělství (FAO) při Organizaci spojených národů už po druhé světové válce. Na jedné straně stovky milionů obyvatel této planety mají nadbytek potravin, na druhé straně téměř miliarda obyvatel trpí hladem. Ročně jich zemře hladem na 200 milionů. Průmyslové zpracování potravin narušilo harmonickou výživu člověka. Úsilí vyrobit trvanlivé potraviny vedlo k produkci vysoko vymílané mouky, rafinovaného cukru a tuků, bílé rýže a dalších potravin, které sice jsou dobrým zdrojem energie a lze je dlouho skladovat i přepravovat na velké vzdálenosti, jsou však zbaveny mnoha potřebných látek, bez kterých se člověk dlouhodobě neobejde. Současně s průmyslovou produkcí potravin se postupně omezovala široká paleta přírodních potravinových zdrojů. Ve vyspělých zemích dochází při tom k paradoxní situaci, kterou odborníci označují jako hlad nasycených : Lidé s dostatkem potravin bohatých na energii trpí hladem po vitaminech, minerálních látkách a mnoha dalších biologicky významných složkách původní stravy. Proto odborníci usilují o odstranění současných nesprávných stravovacích zvyklostí. Zásady racionální výživy zdůrazňují co nejpestřejší jídelníček s vysokou spotřebou zeleniny, přiměřenou spotřebou libového masa a s omezením spotřeby energeticky bohatých potravin. Významu zeleniny v lidské výživě věnují pozornost nejenom pěstitelé, potravináři, výzkumníci a lékaři, ale stále více také spotřebitelé. Proč, jak a v jakém množství a složení je třeba jíst zeleninu, jaký má význam, jak může být její nutriční a biologická hodnota ovlivňována během pěstování, skladování, průmyslovém a kulinářském zpracování to jsou některé otázky, na které chce dát odpověď tato kniha podle současných vědeckých znalostí. Autor

11 Zelenina a výživa člověka Co je výživa Výživa je samozřejmě jednou ze základních potřeb člověka, nezbytná pro jeho život. Výživou ve formě stravy přijímá člověk nezbytné látky, které potřebuje ke svému životu. Tyto látky jsou obsaženy v různých potravinách, spolu s vodou a kyslíkem ze vzduchu poskytují materiál pro získání energie, aby tělo mohlo fungovat, pro získání materiálu ke stavbě a celoživotnímu obnovování těla. Veškerá potrava je působením trávicích šťáv v trávicím ústroji rozebrána na jednoduché látky, které vstřebáním pronikají skrze sliznici střeva do žilních krevních vlásečnic. Odtud se žilkami a posléze velkou žilou všechno, co se vstřebalo, dostane do jater. Hlavním úkolem jater je přeměna a skladování živin. V játrech se uskladňují tuky, sacharidy, bílkoviny i vitaminy. Játra dokáží vychytávat z krevního oběhu některé toxické látky a neutralizovat je. Probíhá v nich zpracování a přeměna látek, tedy procesy, které souhrnně označujeme jako metabolizmus. Obdobné procesy probíhají ve všech buňkách našeho těla během celého života. Každá buňka teprve ve svém nitru prostřednictvím enzymů získává energii nezbytnou pro svou existenci, a to z látek, které získala z krevních vlásečnic, jenž každou buňku obklopují. Bez takto získané energie by buňka ztratila svoji organizovanou strukturu a zahynula by. Fungování buněk by rovněž skončilo, kdyby jim červené krvinky ve vlásečnicích nepředávaly kyslík. Bez kyslíku končí život během několika málo minut. Bez vody obvykle po pěti dnech. Metabolizmus by nemohl fungovat, kdyby nepracovaly enzymy. To jsou látky, které si vyrábí buňka sama podle návodu, který je uschován v jejím jádře ve formě genetické informace. Enzymy jí pomohou získat energii z živin. Bez tisíců enzymů by nemohly vznikat bílkoviny tvořící strukturu těla, bílkoviny umožňující jeho celoživotní obnovu, ani obranné bílkoviny, hormony a další působky, přenášející informace a tak koordinující fungování celého organizmu po celý jeho život. Dnes už víme, že jídlo nás nejen drží naživu a dodává nám energii a materiál k životu, ale že také podstatným způsobem ovlivňuje naši psychiku. Poslední výzkumy naznačují, že to, co jíme, má z mnoha důvodů vliv nejen na naše zdraví, ale i na naši náladu a duševní harmonii. Jídlo rozehrává v organizmu 11

12 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA složité chemické pochody, které ovlivňují současně činnost mozku s nervovou soustavou. Už jen pohled na dostupné jídlo vyvolává příjemné pocity. I tyto reakce máme v genech. Je to zázračné, jak celý složitě organizovaný systém funguje a vzdoruje proti zániku, proti neuspořádanému chaotickému rozpadu je to neustálé úsilí o uspořádanost každé živé buňky v organizmu, čili jak říkají odborníci boj proti entropii a tedy proti smrti. Nakonec jedinec podlehne, ale jeho potomci nesou poselství života dál. Můžeme se jistě ptát, jaký to má všechno smysl. Lidová moudrost si na tyto závažné otázky po smyslu života odpovídá prostě: jíme, abychom žili, a nežijeme, abychom jedli. Smyslem života je život sám. Naštěstí jsme ke složitým mechanizmům metabolizmu dostali i schopnost těšit se ze všech úkonů, kterými se bráníme entropii: schopnost vnímat chuť, vůni a vzhled pokrmů a nápojů, mít požitek z jídla i potěšení z tvorby nových generací. A to je dobře. Co je zelenina Celosvětově je známo více než čtvrt milionu rostlinných druhů, z toho druhů je jedlých a z nich se využívá jako potravina. Ve velkém se však pěstuje jen asi 120 druhů rostlinných potravin. Pouze 9 druhů rostlin dodává lidstvu více než 75 % rostlinné potravy. K udržení většího počtu konzumovaných rostlin přispívá se stovkami druhů a tisíci odrůdami výrazně právě zelenina. Co vlastně patří mezi zeleninu? Vyhláška k zákonu o potravinách definuje zeleninu jako různé jedlé části rostlin. Mohou to být listy, celá nať, kořeny, cibule, stonky, řapíky, květy, soukvětí, bulvy, hlízy, výhony, plody aj. Zelenina pochází z rostlin jednoletých, dvouletých, někdy i vytrvalých. Jde o byliny, které netvoří trvalé dřevité nadzemní orgány. Seznam zeleninových druhů je v různých zemích odlišný. Tak např. v USA se melouny počítají mezi ovoce a brambory jsou pokládány za zeleninu. U nás se ve statistických výkazech řadí k zelenině jen brambory rané. Vyspělé mladé fazolové, hrachové a sojové lusky jsou u nás zeleninou, zatímco jejich suchá semena patří mezi luštěniny. Naklíčený hrách nebo sója už mají vlastnosti mladé rostliny a mohou být řazeny k zelenině. Nejednotné je zařazení natí. Zatímco kopr, petrželová a celerová nať je v seznamu zelenin, bazalka a libeček patří mezi kořeninové rostliny. Čerstvá zelenina je uváděna na trh bezprostředně po sklizni nebo po určité době skladování v syrovém stavu. Má často spolu s ovocem, jedlými květy, naklíčenými semeny a kořeninovými rostlinami podobné výživové funkce. Patří mezi nízkoenergetické potraviny s vysokým obsahem vody. Charakterizuje ji vitaminová bohatost, značný obsah minerálních složek, vlákniny (zvláště pek- 12

13 ZELENINA A VÝŽIVA ČLOVĚKA tinu) a velký komplex ochranných látek, zejména vitaminů. Zvláště významné vitaminy zeleniny jsou vitamin C, provitamin A, vitaminy skupiny B a z vitagenů pak bioflavonoidy a S-methylmethioin. Z ochranných látek jsou to zejména látky fenolické. Dalším znakem zeleniny je, že je zpravidla málo kyselá nebo nekyselá. Zelenina je pro zdraví přínosem, ať již se konzumuje v čerstvém stavu, různě konzervovaná nebo potravinářsky a kulinárně upravovaná nesčetnými způsoby. Z hlediska atraktivity pro spotřebitele je významná rozmanitostí vůní, chutí, pestrostí druhů a odrůd s možností všestranného kulinářského využití. Z hlediska dietní hodnoty je důležitá dobrá a rychlá stravitelnost. Sklizeň zeleniny je v našich podmínkách mírného pásma rozložená velmi nerovnoměrně během roku tak, že velká část produkce zeleniny se sklízí ve třech měsících roku v červenci, srpnu a v září. Proto je i spotřeba u nás vypěstované zeleniny značně nerovnoměrná a musí být doplňována dovozem nebo konzervovanými produkty. Zelenina má zelenou U nás se spotřebuje ročně na jednoho obyvatele 80,2 kg zeleniny, a jsme tak stále hluboko pod průměrem Evropy. Ve středomořských zemích přesahuje roční spotřeba zeleniny dokonce 130 kg. Chceme-li se dostat na přední místa ve spotřebě zeleniny (a tím i ve zdraví), musíme se dostat z podprůměrnosti. Máme pro to dostatečné předpoklady. Na trhu je po celý rok dostatek zeleniny i široká paleta výrobků z ní. Nevyužité rezervy máme i v pestrosti zeleninových druhů, a zejména v kulinářském zpracování. S naší spotřebou průměrně 30 druhů jsme daleko za téměř 60 druhy, které se konzumují ve Francii, nebo dokonce 80 druhy, které lze najít na čínském jídelním lístku. Je mnoho důvodů, proč se doporučuje značné zvýšení spotřeby zeleniny. Většinou rovněž souvisí se změnami, ke kterým v minulém století došlo. Ve vyspělých státech se výrazně snížil podíl fyzické práce, a tím i potřeba energeticky vydatných potravin. Zvýšila se stresová zátěž (znečistění a hlučnost prostředí, zrychlení životního stylu i radikální změny potravinových zdrojů aj.), to vše má hluboký vliv na naši výživu, protože zvyšuje potřebu minerálních a ochranných látek. Prohloubily se také znalosti o ochranných složkách přítomných v zelenině a ovoci, prokázalo se, že právě tyto složky snižují riziko řady tzv. civilizačních chorob, souvisejících s výživou. Proto je zelenina jedním z významných činitelů správné výživy. K tomu směřují rovněž současná výživová doporučení. Zelenina byla vždy žádoucí a nezbytnou složkou stravy. Až dvě světové války, kdy byla zelenina často náhražkou masa a nikoli jeho doplňkem, přispěly k poklesu její prestiže v očích spotřebitele. A přece, žádná potravinová skupina 13

14 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA se nevyznačuje takovou rozmanitostí a lahodností chuti, vůně barvy, tvaru a textury, jako má právě zelenina. Neustále stoupající poptávka po lahůdkových druzích zeleniny (brokolice, chřest, rajčata, květák, růžičková kapusta) naznačuje, že názory na zeleninu se začínají příznivě měnit. Globalizace trhu ovlivnila i zeleninu Celková světová spotřeba zeleniny vzrostla za pouhých 10 let z 13,6 miliard tun v roce 1997 na 19,9 miliard tun v roce 2006, tedy téměř o 50 %. Potravinové zdroje se převážejí po celém světě a většina zeleninových druhů je dnes u nás dostupná po celý rok, samozřejmě v rozdílných cenách. Celoročně je dostupná mrkev, zelí, cibule a řada jiných i zmrazených druhů. Zvýšila se rovnoměrnost spotřeby typicky sezónních zelenin, jako je např. z jara hlávkový salát, ředkvička, hrášek, kedlubny, v létě listová a salátová zelenina, okurky, rajčata, paprika, melouny, cukety, v podzimní sklizňové sezóně pekingské a čínské zelí, pór, červená řepa, celer bulvový i řapíkatý a další. Dostupnost umožňuje globalizace trhu s potravinami. Přitom se ale současně zvýšilo riziko zdravotní závadnosti, zkázy produktů, šíření choroboplodných zárodků. To vyvolává nutnost náročné péče o jakost a s tím spojených vyšších nákladů. 14

15 Vývoj výživy člověka Máme-li pochopit současné požadavky na výživu člověka a místo zeleniny v ní, je potřebné si uvědomit nesmírně dlouhou dobu, kdy se krok za krokem měnily podmínky života a živé organizmy se jim přizpůsobovaly. Na tento vývoj dnes navazujeme při určování dalších kroků v našem stravování. K poznání významu výživy ve vývoji (čili evoluci) člověka přispěly v poslední době nejen klasické vědy, ale také zcela nové vědní obory, které mnohdy nemají ani české názvy (nutrigenomika, metabolomika, nutriarcheologie a další). Klíč ke zdravému stravování leží v našich genech. Genetický základ lidského metabolizmu se v průběhu evoluce vyvíjel a postupně uzpůsobil tak, aby optimálně využíval informace, energii a živiny, které získával z velmi různorodé pestré potravy. Zelenina a podobné rostlinné zdroje potravy zde hrály po miliony let významnou úlohu. Nové poznatky přináší i evoluční lékařství, další disciplína, která vznikla koncem 20. století. Začátky života Před 4 3,8 miliardami let vznikly v oceánech první praorganizmy se základními znaky života. Klubíčko velkých molekul bílkovin, ve kterém hrála hlavní úlohu kyselina ribonukleová pojmenovali vědci LUCA (Last Universal Common Ancestor = nejzazší univerzální společný předek). Tahle Lucinka zvládla jednoduchý metabolizmus, dokázala se také sama rozmnožovat a dále vyvíjet a získané vlastnosti jsou dodnes předávány všemu živému na této planetě. Před 2,7 miliardami let vznikaly základy výživy a látkové výměny u prvních jednobuněčných organizmů. S mikroby máme dodnes společných řadu reakcí jako je přeměna bílkovin, sacharidů, tuků, energie i přenos informací. V moři se vyvinuly nejrůznější formy rostlinné i živočišné říše, včetně obratlovců. Když pradávné ryby vystoupily na souš, nabývaly postupně nových vlastností, ale uchovávaly si i staré. Dodnes si člověk udržuje vzpomínku na moře ve složení svých tělních tekutin. 15

16 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Předkové primátů Před asi 350 miliony let opustili první obratlovci oceány a přešli na pevninu. První savci se objevili přibližně před více než 200 miliony let. Někteří z nich se začali živit hmyzem, který se stal jejich hlavním potravním zdrojem. Podílel se významně na tvorbě kostry i nervové soustavy. 80 milionů let se zeleninou Před 80 miliony let (údaje archeologů se rozcházejí až o desítky milionů let) se hmyzožraví předkové primátů usadili v pralesích; žili na stromech. První primáti se objevili asi před miliony let. Rozšířili si výběr potravy o různé plody, ořechy, výhonky, hlízy, pupeny, listy. Již tehdy si doplňovali hlavní výživové látky ochrannými a léčivými složkami ze zeleniny. Využívali z rostlinné stravy vitaminy, stopové prvky a bioaktivní složky ke tvorbě svých trávicích enzymů a ochranných systémů. Při tom nadále konzumovali dostupné živočišné zdroje (hmyz, vejce, měkkýši, drobní obratlovci). Z tohoto vývojového období se nám zachovala žravost a mlsnost. Žravost, protože rostlinné potravy bylo třeba zkonzumovat daleko více než živočišné; mlsnost, protože rostlinná potrava je nasládlá a chuťově velmi pestrá. Rostlinná potrava s nadbytkem vitaminu C způsobila, že gen pro tvorbu vitaminu C se stal nepotřebný a přestal se dědit. Tak jsme dnes velmi závislí na zelenině a ovoci. Před miliony let se datují lidoopi. Před 7 miliony let se datují první přímí předci člověka. Když ubývalo pralesů, někteří z nich opustili koruny stromů. Bylo to skutečné vyhnání z ráje, v kterém stačilo lenivě se natáhnout a utrhnout sladké ovoce nebo šťavnaté výhonky, vybírat vejce z hnízd a sbírat hmyz. Později bylo zapotřebí namáhavě vyhrabávat kořínky, hlízy, cibule nebo se spojovat do skupin a lovit zvěř. Takový způsob obživy byl vlastně riskantním pokusem, který se podařil. Jejich potomci se vyvíjeli postupně v člověka a rozrostli se v prosperující populaci. V době od 1,8 milionu let pokračoval první lidský druh v rozšiřování sortimentu potravy a stal se lovcem a sběračem. Ke hmyzu, zelenině a ovoci konzumuje maso větších savců a získává tak kromě dobře využitelných bílkovin i nové bioaktivní složky. Došlo k charakteristické nepravidelnosti příjmu. Tvořily se geny pro schopnost ukládání koncentrované energie ve formě tuku, geny pro lov ve smečce a pro dorozumívání 16

17 VÝVOJ VÝŽIVY ČLOVĚKA Tab. 1 Výživa a velikost mozku ve vývoji člověka Kdy Kdo Objem mozku v ml Před 4 miliony let Australopithecus robustus Před 2 miliony let Homo habilis 660 Před 1,7 miliony let Homo erectus 900 Před 0,2 miliony let dodnes Homo sapiens Rozhodující krok k dalšímu vývoji se stalo používání ohně k úpravě stravy, k němuž došlo pravděpodobně už před 1,5 milionu let. To zvyšovalo využitelnost živin a odstraňovalo toxické termolabilní složky potravy. Podle jedné z hypotéz to mohlo mít rozhodující vliv na rozvoj inteligence člověka a na rozvoj mozku. Zeleninové druhy v paleolitu Období paleolitu začínalo před 2 miliony let a trval až do pozdního paleolitu ( let). Rostlinná potrava provázela naše předky stále. Podle současných archeologických poznatků konzumoval během roku typický sběrač-lovec více než 100 různých druhů rostlin; zeleniny, plodů nebo semen. Paleolitická strava obsahovala méně kyseliny fytové, která mimo jiné blokuje ve větším množství využití minerálních látek. Pravěký člověk znal řadu zelenin a jedlých semen. V archeologických vykopávkách z mladší doby kamenné se nalezla semena předchůdců hrachu, bobu a jiných rostlin. Rozvoj zemědělství a chovatelství Před lety začalo postupně docházet k dramatické změně ve způsobu získávání obživy. Některé populace rodu Homo přešly na pastevectví a zemědělství. Člověk začal konzumovat mléko chovaných zvířat. Podstatné zúžení potravinových zdrojů souviselo s omezením kočování a usídlením na jednom místě. Sezónní sklizně vyžadovaly nutnost konzervace úrody potravinových surovin i píce. Hlavním zdrojem energie se staly obiloviny (cereálie), které se zprvu sbíraly, později pěstovaly ve stále větším měřítku. K jejich zvýšené spotřebě docházelo na úkor jiných rostlinných (i zeleninových) zdrojů potravy. 17

18 * ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Malý počet pěstovaných plodin a domestikovaných zvířat vedl k tomu, že se lidská populace stala zranitelnější vzhledem k obdobím sucha, neúrody a jiných přírodních katastrof, protože byly zrušeny jiné potravní alternativy. Člověk se také vystavil nebezpečí poruch výživy z jednostranných zdrojů (tzv. specifické malnutrice). Na druhé straně pravidelná a dostačující strava zlepšila výživovou situaci a zdravotní stav. Člověk doby bronzové ( let před n. l.) pěstoval mrkev a pastinák. Mezi nejstarší zeleniny, které známe i dnes, patří vedle už uvedených též cibule, česnek, mangold a ředkev. V období starověku se zdokonalovalo zemědělství, zvláště pěstování obilí, luštěnin, okopanin, zeleniny. Chov zvířat byl doplňován o lov zvěře a ryb. Počet lidí se zvyšoval, koncentroval se do měst. Došlo ke změně skladby potravy. Jedlo se to, co se dalo pěstovat nebo chovat v okolí sídla. První historický záznam o zelenině vznikl před lety a pochází ze starého Egypta. Uvádí se v něm, že při stavbě velké pyramidy se spotřebovalo zeleniny za talentů stříbra, což představuje dnes asi 4 6 tun zlata. Za to bylo možno koupit pěknou pyramidu zeleniny. Tehdy byla známá ředkev, cibule, pór, česnek, okurky, melouny. Také v Číně a Indii pěstovali ve starověku dávno před naším letopočtem celou řadu zelenin. Orientální a staroegyptské znalosti o pěstování zeleniny přešly i do antického světa starého Řecka a Římské říše. V Římě se např. věřilo, že cibule a česnek podporují vtip a bojovnost. Proto zásoba těchto zelenin nesměla chybět v žádné vojenské výpravě. V čase rozkvětu světovládného Říma se postupně začaly pěstovat také zeleniny, dovezené ze vzdálených zemí. Císař Tiberius si tak oblíbil okurky dovezené z Indie, že je pro něj pěstovali ve speciálních pařeništích zakrytých pláty slídy. Antické zelinářství dospělo až ke specializaci pěstování jednotlivých druhů. Zeleninová zahrada z doby císaře Augusta se vyznačovala pestrostí. Pěstovalo se zelí, kadeřavá kapusta, mrkev, česnek, salát, ředkev, okurky, šťovík a jiné. Oblíbenou zeleninou byla endivie, brokolice, první formy kedluben a šáchor jedlý. Mangold pokládali už tehdy správně za velmi lehké jídlo. Římský politik Cato velice vychvaloval zelí i kapustu. Básník Horatius doporučoval červenou řepu jako dobrý prostředek na trávení. Celer a petržel používali především jako přísadu do jídla. Mrkev téměř nebyla na jídelním lístku, pokládali ji spíše za léčivou rostlinu. O křenu Theofrastos hovoří rovněž jako o léčivé rostlině. Staří Slované nezaostávali pokud jde o zeleninu za světovládnou říší. V hojné míře pěstovali česnek, cibuli, zelí, křen, mrkev a řepu. Po zániku Západořímské říše se evropské zelinářství jen pomalu vzpamatovávalo z hlubokého úpadku. Pěstování zeleniny se postupně rozšiřovalo mezi evropské národy zejména zásluhou klášterů, jejichž obyvatelé si potrpěli na dobrou kuchyni. 18

19 VÝVOJ VÝŽIVY ČLOVĚKA Ve středověku se prohlubují rozdíly ve stravování různých majetkových vrstev. Důležitým historickým dokumentem je nařízení Karla Velikého Capitulae de villis vel curtis, ve kterém je mimo jiné seznam užitkových rostlin pěstovaných na přání panovníka. Jsou v něm vyjmenovány i základní druhy zelenin. Nové druhy zelenin se ve středověku objevují jen zřídka. Víme jen, že v 15. století se k nám dostal z Asie špenát prostřednictvím Maurů přes Španělsko a Pyreneje. Na počátku novověku se výběr zelenin rozšířil v Evropě o nové druhy dovezené po objevení Ameriky v roku Postupně v Evropě zdomácněla rajčata, paprika, tykve, cukrová kukuřice a melouny. Z nejmladšího kontinentu Austrálie byl do Evropy přivezen novozélandský špenát. Asi v 18. století bylo k nám z Číny přivezeno pekingské zelí. V 16. století byla v Evropě vyšlechtěna nová zelenina, růžičková kapusta; hojně pěstovaná v Belgii. Zdálo by se, že novověk nepřinesl mnoho pro rozvoj pěstování zeleniny. Ve skutečnosti až obrovská šlechtitelská práce posledních století přinesla reálnou možnost vyprodukovat dostatek zeleniny nejen pro pěstitele, ale i pro trh v dostatečném množství i sortimentu. Množství odrůd jednotlivých druhů zelenin se nyní počítá na stovky. Schopnost původně planých a poloplaných rostlin vyprodukovat velké množství jedlých částí se podstatně zvýšila a dnes je bohatě využívána. Hektarové úrody hlavních druhů zeleniny se jen v minulém století více než zdvojnásobily. Byly také vyšlechtěny odrůdy se zcela novými vlastnostmi, různého látkového složení, barvy a tvaru. Existují odrůdy okurek, které nehořknou a sladkých paprik, které nepálí. Šlechtění je zaměřeno i na zvýšení obsahu vitaminů, na odolnost vůči teplotě, suchu, škůdcům. Jsou k dispozici odrůdy, které možno pěstovat i v subarktických podmínkách atp. K rozšíření poptávky zeleniny přispělo ve 20. století poznání důležitosti vitaminů, zejména vitaminu C, jehož významným zdrojem je zelenina. Před 200 lety byla sice venkovská strava prostší a hrubší, ale obsahovala čtyřikrát více bioaktivních ochranných látek než dnes. Dnes žije více než polovina lidstva ve městech; práce člověka je oddělena od obstarávání potravy, většina lidstva potraviny nakupuje (člověk nakupující, Homo emptus, food shoper). Radikálně se změnil způsob výživy velké části lidstva. Průmyslová výroba potravin, globální obchodní řetězce a zúžená surovinová základna, která dodává především takové potraviny, které lze vyrábět a distribuovat ve velkém, to vše vedlo k porušení rovnováhy mezi potřebami lidského organizmu a jejich uspokojováním. 19

20

21 Zelenina proti civilizačním chorobám Během několika posledních století průmyslové revoluce se náš způsob výživy změnil tak rychle, že se tomu nemohla přizpůsobit genetická výbava člověka, která se vytvářela několik milionů let. Z tohoto předpokladu vycházejí výživová doporučení tzv. paleolitické diety. Naše stravování by se podle ní mělo co nejvíce přizpůsobit tomu, co jedl jeskynní člověk, to znamená co nejvíce zeleniny, ovoce, libového masa, zvláště ryb a omezování rafinovaných potravin, jako jsou oleje, tuky, cukr, bílá mouka. Naproti tomu máme dnes nadbytek energeticky bohatých potravin, kterým však chybí látky ochranné, podporující imunitu a snižující rizika chorob. Co způsobila změna stravy Změna způsobu výživy spolu s úbytkem namáhavé práce a celkovým stylem sedavého života nese velký podíl na rozšíření tzv. civilizačních chorob. Mezi ně patří ateroskleróza s jejími důsledky (mozková mrtvice, ischemická choroba srdeční, infarkt), obezita, cukrovka druhého typu, vysoký krevní tlak, choroby s vysokými hodnotami cholesterolu a lipidů v krvi a řada dalších. Tyto choroby se často vyskytují současně. Používá se pro ně někdy název syndrom X, nověji metabolický syndrom a také syndrom inzulinové rezistence. Deset bodů pro zeleninu Proti dietě pozdního paleolitu se změnilo deset rozhodujících nutričních charakteristik potravin: harmonická skladba hlavních živin, glykemický index, složení mastných kyselin, 21

22 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA počet a množství stopových prvků, acidobasická rovnováha, poměr sodíku a draslíku, obsah vitaminů, obsah vlákniny, obsah bioaktivních ochranných látek, obsah energie. Ke zlepšení výživové situace ve všech deseti uvedených charakteristikách může výrazným způsobem přispět právě zvýšená konzumace zeleniny. Harmonická skladba hlavních živin Podíl potravin s vysoce koncentrovanými živinami (cukry, tuky) se zvýšil a současně se snížil podíl ostatních potravin, poskytujících ochranné složky. Změnila se také rovnováha mezi příjmem tří hlavních živin, sacharidů, tuků a bílkovin. Nadměrný podíl sacharidů a tuků může být účinně kompenzován konzumací zeleniny, která jich obsahuje velmi málo. Glykemický index Podíl potravin s nízkou koncentrací sacharidů (zelenina, celozrnné produkty) se v současnosti snížil a naopak vzrostl podíl potravin s velkým množstvím sacharidů, především cukru (spotřeba cukru je u nás 40 kg na hlavu a rok). Jak nás to ovlivňuje? Po požití stejného množství sacharidů v různých potravinách dochází během tří hodin k různě prudkému a různě vysokému zvýšení hodnot krevního cukru (glykemie). Glykemie se hodnotí stanovením glykemického indexu (GI), který může mít hodnotu od 0 do 100, Jako standard slouží glukóza s indexem GI = 100. Dnes se konzumuje podstatně více potravin s vysokým glykemickým indexem než v dobách dřívějších a to není příznivé. Většina zelenin má glykemický index menší než 10 %, jen některé kolem 30 %. Konzumace zeleniny tedy účinně snižuje riziko zvýšeného glykemického indexu. Složení mastných kyselin v tucích Vzrostlo množství tuků v naší stravě a zvýšil se podíl tuků živočišných, ve kterých je převaha nežádoucích nasycených mastných kyselin. Příjem energie 22

23 ZELENINA PROTI CIVILIZAČNÍM CHOROBÁM ve formě tuků v paleolitu činil přibližně %, v současnosti je to %. Je tedy dnešní spotřeba tuků vysoce nadměrná, navíc většinou v nevhodné skladbě mastných kyselin a s vysokým podílem cholesterolu. Tuky s příznivým složením jsou obsaženy v mořských rybách; rostlinných olejích a většině druhů ořechů. Příznivé složení mají tykvová semena. Zelenina sama nedodává prakticky žádné tuky a její zvýšená konzumace tedy přispívá k omezení jejich příjmu. Soubor minerálních látek Naše současná strava neobsahuje většinou dostatek minerálních látek, potřebných pro různé funkce lidského těla. Častý je nedostatek (deficit) železa, vápníku, ale i některých nezbytných (esenciálních) stopových prvků. Zejména je porušena jejich vzájemná rovnováha. Konzumace zeleniny je i v tomto směru prospěšná. Značným obsahem železa (10 60 mg.kg -1 ) se vyznačuje brukev, kadeřávek, kapusta hlávková, kapusta růžičková, mrkev, křen, listová a naťová zelenina. Bohatá na vápník (více než 800 mg.kg -1 ) je např. brokolice, kadeřávek, kapusta hlávková, celer naťový a řapíkatý, křen, kořenová petržel, listová a naťová zelenina. Zelenina obsahuje řadu dalších stopových prvků, potřebných pro různé funkce lidského těla. Je zde přítomen hořčík ( mg.kg -1 ), zinek (1,4 3,2 mg.kg -1 ), selen (0,01 0,02 mg.kg -1 ), jód (0,08 0,10 mg.kg -1 ), mangan (2,0 3,4 mg.kg -1 ), síra ( mg.kg -1 ), měď (0,5 0,9 mg.kg -1 ) a další. Využitelnost minerálních látek se v mnoha případech zvyšuje společnou konzumací s potravinami živočišného původu. Rovnováha minerálních látek Změnil se také poměr potravin kyselinotvorných a zásadotvorných. V každém organizmu se vytváří určitá rovnováha mezi prvky kyselinotvornými (hlavně síra, fosfor, chlór) a zásadotvornými (sodík, draslík, vápník, hořčík, železo). Náš organizmus udržuje tuto, tzv. acidobazickou rovnováhu v krvi a všech svých tkáních velice pečivě a důmyslně. Důležitými orgány, které se na tom svou činností podílejí, jsou plíce a ledviny. Předpokládá se, že rovnováha v příjmu minerálních látek jim jejich činnost usnadní. Zelenina spolu s ovocem je převážně zdrojem prvků zásadotvorných na rozdíl od většiny zdrojů současné stravy (maso, vejce, tvaroh. chléb, rýže, těstoviny aj.). Zásadotvorně působí např.: květák, ředkev, mrkev, kedluben, salát, fazolka, rajčata, hrášek, špenát, zelí a řada dalších. 23

24 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Poměr sodíku a draslíku Výrazně a rovněž nepříznivě vzrostl příjem kuchyňské soli, narušil tak poměr draslíku a sodíku. Spotřeba kuchyňské soli v potravinách (uzeninách, sýrech, pečivu) a přisolováním činí často g za den a měla by být poloviční. Zelenina spolu s ovocem svým vysokým obsahem draslíku pomáhá nastolit potřebnou rovnováhu. Mezi zeleninu, obsahující více než mg.kg -1 draslíku patří např.: špenát, fenykl, ředkev, kadeřavá a růžičková kapusta, brokolice, tykev, mangold, topinambury. Obsah sodíku v zelenině je při tom vesměs velmi nízký: mg.kg -1. Nízká úroveň sodných sloučenin umožňuje použití zeleniny a ovoce v dietách se sníženým obsahem soli. Obsah vitaminů Nedostačující je dnes příjem některých vitaminů, zejména vitaminu C a provitaminu A. Zelenina může účinně tento nedostatek kompenzovat. Velmi dobrým zdrojem vitaminu C je např. zeleninová paprika, brokolice, listová zelenina. Provitamin A čili β-karoten dodá mrkev, listová zelenina a další. Je zde ovšem obsažena řada dalších vitaminů, které člověk nezbytně potřebuje. Konzumace zeleniny účinnou ochranou před avitaminosou přispívá k udržení imunity celého organizmu. Obsah vlákniny Snížil se podíl vlákniny ve stravě. Rostlinné potravinové zdroje tvořily přibližně % veškeré stravy paleolitického člověka a poskytovaly denně až 100 gramů vlákniny. Vláknina ve stravě v době před začátkem zemědělství pocházela téměř výlučně z plodů, kořenů, luštěnin, ořechů, a další neobilninové potravy. Převážným zdrojem vlákniny jsou v současnosti obilninové (cereální) potraviny, které však neobsahují vysoce účinný pektinový komplex. Potravinovou vlákninu s pektinem poskytuje zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, celozrnné pečivo. Zelenina obsahuje g.kg -1 potravinové vlákniny s pestrým příznivým složením včetně pektinových látek, kterých je 8 24 g.kg -1. Proti doporučenému dennímu množství g vlákniny máme dnes spotřebu vlákniny podstatně menší. O významu vlákniny pro zdraví bude řeč v kapitole Zdraví chránící složky zeleniny. 24

25 ZELENINA PROTI CIVILIZAČNÍM CHOROBÁM Obsah ochranných složek Dalšími zdraví prospěšnými složkami zeleniny, které se dříve vůbec nebraly v úvahu, jsou bioaktivní ochranné faktory, v posledních desetiletích intenzivně studované. Bude o nich řeč v kapitole Zdraví chránící složky zeleniny. Zelenina spolu s ovocem je jejich hlavním zdrojem. Jde o soubor různorodých látek, které výrazně snižují rizika chorob kardiovaskulárních a nádorových, nebo zvyšují imunitu organizmu. Zejména jsou to antioxidanty, látky, které působí proti nadměrnému množství volných radikálů v těle. Škála ochranných účinků je ovšem mnohem širší. Některé složky působí proti mikrobům, jiné snižují rizika nádorových onemocnění. V některých zeleninách jsou i složky léčivé. Obsah energie Konečně, a to velmi významně, vzrostl zejména v civilizovaných zemích příjem energie, který značně převyšuje její potřebu. Protože potravy bylo vždy spíše nedostatek, byla naše genetická výbava od pradávna nastavena tak, aby ji tělo maximálně využilo a když nastalo období přechodné hojnosti, aby si ji uložilo do rezerv pro období nedostatku. Proto se nám i dnes nadbytek přijaté energie ukládá ve formě tukových rezerv. A tak mezi jiným přibývá v populaci i počet obézních osob a nemocných s cukrovkou druhého typu. Zvýšením podílu zeleniny v našem jídelníčku je možno úspěšně ovlivnit stravovací zvyklosti, snížit příjem energie a vrátit se ke správně harmonicky vyvážené stravě, prospěšné našemu zdraví. Další ochranné účinky zeleniny Naše populace je vystavena nejen riziku civilizačních chorob, ale i alergiím, vedlejším účinkům léků a často má sníženou imunitou proti chorobám. Vliv mají různí původci stresu, dříve neznámí, jako: nadměrný hluk, chemické znečištění vzduchu, silnější záření v důsledku ozónové díry aj. Zvýšení spotřeby zeleniny může podstatně přispět k ochraně proti těmto stresorům. Komplexní účinky zeleniny na zdraví jsou mnohostranné. Významný je už sám biologicky přirozený způsob zásobování organizmu vodou (hydratační účinek). Voda v zelenině nepřináší žádnou energii, je bez mikrobů a je biologicky optimálním roztokem živin. 25

26 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Protimikrobní působení je dáno látkami, které příznivě upravují střevní mikroflóru. Nacházejí se v: hořčici, křenu, česneku, cibuli, ředkvi, ředkvičce, rajčatech, paprice, košťálovinách a dalších druzích zeleniny. Významné je antioxidační působení zeleniny, které zneškodňuje metabolické produkty zejména masitých pokrmů, vznikající v lidském těle. Dobře je znám močopudný (diuretický) účinek, který vede k urychlené eliminaci dusíkatých odpadů a chloridů z lidského těla. Tento účinek souvisí s obsahem draslíku, ale také cukrů a kyselin. Je prokázán u pastináku, petržele, celeru, mrkve, melounu, tykve a chřestu. Vliv na trávicí funkce je často projímavý (laxativní), připisovaný hlavně vysokému obsahu potravinové vlákniny a pektinu, který zvyšuje pohyblivost (mobilitu) střev a tím i peristaltiku (posuny) obsahu trávicího traktu. Vláknina, která absorbuje mnoho vody, udržuje i přiměřenou konzistenci stolice a omezuje riziko zácpy (obstipace), pokud je zajištěn současně dostatečný přívod tekutin. Zvláště účinná je mrkev a cibule. Na zvýšení žaludeční sekrece příznivě působí zelí, červená řepa, zelí, mrkev, ředkev, kedlubny a křen. Méně žádoucí účinek plynopudný (flatulentní) mají jen některé druhy jako např. hrášek, zelí aj. Lze ho snížit důkladným rozžvýkáním nebo mělněním a vhodnou kuchyňskou úpravou (rozmixováním a přípravou bez tuku). Obtíže s plynatostí a nadýmáním (meteorizmem) hrozí zpravidla při náhlém přechodu na zeleninovou stravu. Žlučopudný (cholagický) účinek je způsoben přívodem hořečnatých a dalších solí, kyselinou citronovou, vinnou, jantarovou, jejichž malá množství obsahuje. Výrazně působí česnek, který omezuje i kornatění tepen a vysoký krevní tlak. Účinné složky česneku mírní otravu nikotinem. Protivředové účinky má S-methylmethioin, který snižuje hladinu tuků v krvi a je obsažen zejména v košťálové a plodové zelenině. Protizápalový účinek má šťáva z česneku, cibule a křenu, protirevmatický účinek mají sirné sloučeniny košťálovin a antihelmintový účinek (proti střevním parazitům) mají tykvová semena a česnek. Protinádorové (cytostatické) účinky zeleniny jsou prokázány stovkami experimentů. Vyšší příjem zeleniny průkazně souvisí s nižším rizikem rakoviny horního dýchacího traktu. Proti nádorům působí hořké látky okurek a salátu v komplexu ostatních přítomných složek. Snížení rizika rakoviny žaludku a tlustého střeva bylo pozorováno při stravě bohaté na lilkovitou, a kapustovitou zeleninu (např. brokolici). U nádorů dalších orgánů zatím nejsou studie dostatečně průkazné nebo jednoznačné. Léčebný (farmakologický) význam mají některé silice, aminokyseliny (cystein a methionin) a další. To se využívá při léčení některých chorob. Petržel a česnek jsou oficiálními léčivými rostlinami. Jde hlavně o komplexní účinek zeleniny. 26

27 ZELENINA PROTI CIVILIZAČNÍM CHOROBÁM Všestranné působení zeleniny Vliv zeleniny na lidský organizmus je mnohem širší. Zelenina poskytuje požitek z jídla svou chutí, vůni, barvou i vzhledem. Podporuje vylučování žaludečních šťáv, zvyšuje chuť k jídlu, reguluje látkovou přeměnu a urychluje průchod tráveniny zažívacím traktem. Výrazně zlepšuje peristaltiku střev, snižuje vstřebávání škodlivin sliznicí střev a upravuje střevní mikroflóru tím, že podporuje užitečné mikroby. V zelenině je řada složek, které samy o sobě nemají specifický účinek, ale působí společně s ostatními a mohou jejich účinek stimulovat. Pravidelná konzumace zeleniny chrání tedy lidský organizmus před různými poruchami a chorobami, má pozoruhodný účinek při upevňování zdraví. Estetika zeleniny Přínosem je také estetické vnímání zeleniny podávané při stolování, které se začíná prosazovat i u nás. Zelenina se také používá jako dekorativní prvek na talíři či míse, nebo dokonce jako samostatný umělecky ztvárněný artefakt. K estetickému působení zeleniny se vztahuje i nově vznikající výtvarná disciplína, jejíž anglické označení fruitcarving nebo foodstyling se překládá nejednotně jako potravinová nebo kuchařská artistika, výtvarnictví, potravinový design ap. Vytvořená umělecká díla se hodnotí a fotografují. Také u nás se novému výtvarnému oboru věnují nadšenci, kteří již stanuli na stupních vítězů v mezinárodních soutěžích. Zelenina v těchto výtvarných produktech hraje důležitou úlohu jako mnohotvárný materiál. Estetický vzhled zeleniny se odedávna hodnotil pozitivně nejen na stole, ale i při pěstování. Je řada zeleninových druhů, které potěší nejenom jazyk a nos, ale už při růstu i zrak. Mezi takové patří např. odrůdy hlávkového salátu s kadeřavými nebo červenými listy. Okrasná kadeřavá kapusta má pestrou tříbarevnou listovou růžici, připomínající obrovský květ. Při tom je použitelná i v kuchyni. Některé odrůdy mangoldu nebo rebarbory lahodí oku již v zahradě svým širokým listem a řapíky barvy slonové kosti či šarlatu. Nejen konzumace, ale i pěstování zeleniny Vliv rostlin na psychické zdraví člověka je znám odpradávna. Zahrada byla vždy místem relaxace. Od konce minulého století je ve světě šířen medicínský směr léčby zahradnickou činností. Využívá rostliny a práci v zahradě, ke zlepšení 27

28 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA psychických a fyzických vlastností lidí a k dosažení relaxace jejich těla a mysli. Toto hnutí, které má své světové organizace a konference, doporučuje budovat terapeutické zahrady u nemocnic, léčeben, lázní i škol všech typů. Vzhledem k tomu, že už téměř polovina lidstva žije v městských aglomeracích a mnozí ztratili zcela kontakt s živou přírodou, může být práce v zahradě účinnou ochranou před stresem, zrychleným životním tempem a dalšími negativními a nepřirozenými faktory. U nás má ostatně zahrádkářství dlouhou tradici (1895), v níž se spojuje příjemné s užitečným. Pěstování rostlin je dobrou relaxací v kontaktu s rostlinami a osvěžením v přírodním prostředí. V současnosti sice klesá zájem o zahrádkářské pěstování zeleniny, ale zdá se, že je to spíše z ekonomických a časových důvodů. Nové trendy naznačují, že terapeutická funkce zahrady začne opět nabývat na významu. K tomu přispívá také potřeba pěstování netržních zeleninových druhů, které jsou jen ojediněle dostupné v obchodní síti, nebo druhů, které se sklízejí postupně, nesnášejí přepravu a skladování (listová a naťová zelenina, kořeninové rostliny). Zahrádkářské pěstování zeleniny je současně vhodným způsobem využívání volného času pro relaxaci i tělesný pohyb. Vysoká potřeba ruční práce zde není nákladovou položkou, ale naopak přínosem v upevňování zdraví. 28

29 Zelenina s paletou živin, chutí a vůní Co v sobě skrývá zelenina Z porovnání výživových doporučených dávek základních živin s obsahem v zelenině při doporučované roční spotřebě 130 kg je zřejmá ochranná úloha před nadměrnou energetickou zátěží a vysoký podíl na vodní bilanci lidského organizmu. Ze základních živin je významný obsah cukrů, škrobů (cukrová kukuřice, hrášek, černý kořen), v některých případech i bílkovin (růžičková kapusta, brokolice, kadeřávek, hrášek). Rozhodující je obsah ochranných složek, jako jsou vitaminy, minerální látky, vláknina a další bioaktivní faktory zeleniny. Co říkají tabulky nutričních hodnot Někteří autoři tabulek látkového složení zeleniny publikují hodnoty průměrné, minimální a maximální. Různě publikované maximální a minimální hodnoty mívají často široké rozpětí a představují údaje, získané často za extrémních experimentálních podmínek. Údaj o maximální hodnotě je vhodným ukazatelem možného produkčního potenciálu daného druhu nebo odrůdy. Příliš velké rozdíly naměřených hodnot však vyvolávají u laického spotřebitele často nedůvěru k těmto výsledkům, proto je účelné pro základní orientaci o nutriční hodnotě charakterizovat každou položku jedinou tabulkovou hodnotou, která je blízká co největšímu počtu nalezených hodnot. Tato koncepce, již běžně používaná, je uplatněna také v tabulkách látkového složení zeleniny v příloze. Je v nich uváděn přepočet obsahu na kilogram čerstvé hmoty zeleniny, což dobře umožňuje vzájemné porovnávání množství živin. U jednotlivých druhů jsou uvedeny údaje o těch složkách, pro které jsou stanoveny doporučené výživové denní dávky (VDD). Přehled našich výživových doporučených dávek VDD pro lehce pracujícího muže ve věku let je uveden v tabulce, kde jsou tyto dávky porovnány s průměrnými hodnotami zeleniny. V některých nových zahraničních doporučených výživových dávkách lze najít dávky i několikrát vyšší. 29

30 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Tab. 2 Výživová doporučená denní dávka (VDD) pro muže lehce pracující, let a obsah živin v zelenině VDD současná VDD návrh Obsah v zelenině Energie *) kj/d kj/d kj/kg Základní složky *) g.d -1 g.d -1 g.kg -1 Voda Sušina 76 Bílkoviny Lipidy ,2 Sacharidy Popeloviny 6,7 Vláknina Minerální látky *) mg.d -1 mg.kg -1 Ca vápník Fe železo ,9 Na sodík Mg hořčík P fosfor Cl chlor K draslík Zn zinek 12,0 14,0 3,2 J jod 0,150 0,200 0,101 Mn mangan 2,50 2,50 3,4 Se selen 0,140 0,140 0,010 S síra Cu měď 1,50 1,50 0,90 Vitaminy *) mg.d -1 mg.kg -1 A jako β-karoten 6,0 6,0 5,18 B 1 thiamin 1,1 1,1 0,55 B 2 riboflavin 1,6 1,6 0,54 30

31 ZELENINA S PALETOU ŽIVIN, CHUTÍ A VŮNÍ VDD současná VDD návrh Obsah v zelenině B C kys. listová 0,2 0,2 0,42 B 6 pyridoxin 1,9 1,9 1,52 PP niacin 18,00 18,00 4,40 B 12 kobalamin 0,001 0,003 0,00 B 7 kys. pantotenová 8,00 8,00 2,20 B 15 kys. pangamová 2,00 2,00 0,00 C kys. askorbová D kalciferol 0,005 0,005 0 E tokoferol ,90 H biotin 0,15 0,15 K fylochinon 0,70 0,70 (P bioflavonoidy) (30) 410 (S-methylmethionin)? 6,1 Energetická hodnota Člověk je životně spjat s půdou, i když si to už téměř neuvědomuje. Všechna jeho potrava pochází z malého zázraku fotosyntézy. Schopnost využívat sluneční energii umožňují molekuly chlorofylu v zelených částech rostlin, které mění sluneční energii na energii chemicky vázanou ve formě různých organických látek. Energetická hodnota (energetická výtěžnost) potravin se udává od roku 1975 v kilojoulech (kj, čti kilodžaul), i když se ještě občas používá staré označení kilokalorie (kcal). Tyto dvě jednotky se přepočítávají v poměru 1 kcal = 4,1868 kj. Člověk v naprostém klidu stále spotřebovává energii nezbytnou pro funkci srdce, plic a ostatních orgánů tato spotřeba se označuje jako bazální (základní) metabolizmus, přesněji bazální výdej energie. Za den se tak spotřebuje na 1 kg hmotnosti těla 105 kj energie. Pro 70 kg vážícího muže je to kj. Podle namáhavosti činností, které vykonává potřebuje pak jako lehce pracující kj na den. Z toho je vidět, že převážná část celkové energetické spotřeby je nezbytná pro základní fungování organizmu. Pokud bude příjem energie z potravy nižší než výdej, bude tělo získávat energii ze svých rezerv a bude hubnout. Omezení příjmu energie má na hubnutí výraznější účinek než střední fyzická zátěž. 31

32 ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Různé potraviny nám dodávají různá množství energie. V 1 kg masa je průměrně kj (hodnoty kolísají podle tučnosti masa), v 1 kg chleba je průměrně kj, v 1 kg sýra je průměrně kj, (podle obsahu tuku může být nižší nebo vyšší) v 1 kg cukru je kj, v 1 kg škvařeného sádla kj v 1 kg másla kj). V porovnání s tím obsahuje 1 kg zeleniny průměrně jen kj a patří tedy mezi potraviny nízkoenergetické, což se využívá v dietách pro lehce a duševně pracující, v redukčních dietách a všude tam, kde je doporučován nízký příjem energie. Voda Společným znakem pro většinu zeleninových druhů je vysoký obsah vody v pletivech. V každém kilogramu zeleniny konzumujeme přibližně 3/4 litru vody biologického původu. Voda v rostlinných produktech je z hlediska výživy člověka zvláště hodnotná, protože je v ní rozpuštěna řada živin ve fyziologicky přijatelné koncentraci, která vyvolává osmotický tlak blízký osmotickému tlaku tělních tekutin. Význam vody v zelenině není ještě plně doceněn. Voda rostlinných orgánů je dobře přístupná lidskému organizmu; jen malá část je vázaná chemicky nebo koloidně. Díky vysokému obsahu vody jsou balastní látky v zeleninové stravě dostatečně zředěné a nejsou příčinou zácpy ani trávicích těžkostí. Člověk potřebuje denně průměrně 2 3 litry vody, v teplém a suchém prostředí až dvakrát tolik. Potřeba vody se ještě dále zvyšuje při námaze. Zelenina zabezpečuje více než 10 % denní potřeby vody, konzumujeme-li doporučené množství zeleniny. Základní živiny K základním živinám patří bílkoviny, tuky a sacharidy. Průměrná doporučená denní dávka je 70 g bílkovin, 70 g tuků a 370 g sacharidů. Bílkoviny Bílkoviny (proteiny) jsou základní složkou živých organizmů, složené z několika set až několika tisíc aminokyselin. Člověk je musí získávat potravou, z poloviny rostlinnou (45 50 %) a z poloviny živočišnou. Denní dávka bílkovin závisí na životních podmínkách a návycích. Např. některé vegetariánské kmeny Asie vystačí s 30 g bílkovin, zatímco Eskymáci, odkázaní převážně na živočišnou 32

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 7 3 prof. Ing. Karel Kopec,

Více

ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA

ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 3955. publikaci

Více

ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA

ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. ZELENINA VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 3955. publikaci

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY... Obsah ÚVOD... 14 1 VÝŽIVA ČLOVĚKA OD HISTORIE K SOUČASNOSTI... 17 1.1 HISTORIE... 17 1.2 SOUČASNOST...20 2 ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝŽIVĚ... 22 3 CO MÁ POTRAVA PŘINÉST ČLOVĚKU... 25 4 ENERGETICKÁ (KVANTITATIVNÍ)

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové

Více

zdraví síla rychlost vytrvalost

zdraví síla rychlost   vytrvalost zdraví rychlost vytrvalost síla www.ironpet.cz www.ironpet.cz IRONpet je přírodní české superprémiové krmivo bez obsahu lepku a kuřecího masa. Hlavním zdrojem bílkovin jsou maso z krocana nebo hovězí maso.

Více

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie

Více

Příloha 1 Příznaky nedostatku, nadbytku a možné důležité zdroje vitamínů (Müller- Urban a Hylla, 2004; Oberbeil, 1997)

Příloha 1 Příznaky nedostatku, nadbytku a možné důležité zdroje vitamínů (Müller- Urban a Hylla, 2004; Oberbeil, 1997) Příloha 1 Příznaky nedostatku, nadbytku a možné důležité zdroje vitamínů (Müller- Urban a Hylla, 24; Oberbeil, 1997) Obsahová látka Zdroje Příznaky nedostatku Příznaky nadbytku Zeleninového Ostatní původu

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ 5 tipů pro zdravou výživu v novém roce Velmi častým tématem různých novoročních předsevzetí bývá hubnutí a zdravá výživa. Nejen redukce

Více

VÝŽIVA. Živiny: bílkoviny tuky cukry esenciální látky: vitamíny, minerální soli, některé MK a AMK voda nestravitelné látky (hrubá vláknina)

VÝŽIVA. Živiny: bílkoviny tuky cukry esenciální látky: vitamíny, minerální soli, některé MK a AMK voda nestravitelné látky (hrubá vláknina) základní význam pro zdravý vývoj člověka krytí energetického výdeje stavební materiál pro naše tělo a neustálá obměna veškeré tělní hmoty = > potrava energetická hodnota: množství E, které potrava tělu

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

Výživová doporučení pyramida versus talíř. Leona Mužíková Alexandra Košťálová Anna Packová

Výživová doporučení pyramida versus talíř. Leona Mužíková Alexandra Košťálová Anna Packová Výživová doporučení pyramida versus talíř Leona Mužíková Alexandra Košťálová Anna Packová Výživová doporučení Cíl: rozvíjet a upevňovat zdraví lidí (populace) Podklad: vědecky podložené a ověřené studie

Více

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu. Datlový sirup TIENS Datlový sirup Čínští lékaři věří, že Jujuba Udržuje lidi fit Doplňuje energii Posiluje játra, slezinu a žaludek Vyživuje krev Zklidňuje nervy Moderní odborníci na výživu věří, že plody

Více

Bakterie mohou být dobré nebo špatné. Jejich hlavním úložištěm je tlusté střevo.

Bakterie mohou být dobré nebo špatné. Jejich hlavním úložištěm je tlusté střevo. TIENS DIGEST DOBRÉ ZINC and A ŠPATNÉ its influence BAKTERIE on V TRÁVICÍM human body SYSTÉMU Bakterie mohou být dobré nebo špatné. Jejich hlavním úložištěm je tlusté střevo. Špatné bakterie podporují chorobné

Více

OSVĚŽENÍ MLÉKEM. Karolína Hlavatá

OSVĚŽENÍ MLÉKEM. Karolína Hlavatá OSVĚŽENÍ MLÉKEM Karolína Hlavatá Mléko v dobách našich předků Mléko a mléčné výrobky jsou součástí výživy člověka již od mladší doby kamenné, kdy se člověk usadil a začal pěstovat obilí a chovat dobytek

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

Zásady výživy ve stáří

Zásady výživy ve stáří Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Chronická onemocnění ledvin a diabetes - skloubení diet

Chronická onemocnění ledvin a diabetes - skloubení diet Chronická onemocnění ledvin a diabetes - skloubení diet 26. 11. 2018 Diabetes a chronické onemocnění ledvin - skloubení diet Není výjimkou současně diagnostikované chronické onemocnění ledvin a diabetu

Více

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU Příjem - Potraviny jednotlivě 10.4.2011-16.4.2011 Datum Název Množství Energetický Sacharidy Jednoduché Vláknina (g) Bílkoviny Živočišné Rostlinné Tuky Živočišné Rostlinné

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

Tuky a chronické onemocnění ledvin

Tuky a chronické onemocnění ledvin Tuky a chronické onemocnění ledvin 4. 4. 2019 Tuky a chronické onemocnění ledvin Tuky mají ve výživě své nezastupitelné místo. Jsou ze všech živin nejenergetičtější obsahují zhruba dvojnásobnou energetickou

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_07 Název materiálu: Zpracování zeleniny II Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Zelenina

Více

Psychologie výživy a energie wellness jídla

Psychologie výživy a energie wellness jídla Psychologie výživy a energie wellness jídla Wellness jídlo Co je Wellness jídlo??? Jídlo, které vám dá víc energie než kolik má kalorií!!! Stupně stravovací úrovně Stupně stravovací úrovně jsou kvalitativně

Více

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF)

Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková. ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Text Jana Jirková Photo Jana Jirková Cover Design Jana Jirková ISBN 978-80-88174-01-1 (ve formátu PDF) Elektronické publikace: ISBN 978-80-88174-00-4 (ve formátu mobi) ISBN 978-80-88174-02-8 (ve formátu

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing.

EU peníze školám. Inovace školství. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Příprava pokrmů. Ing. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno

Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením. Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno Z pyramidy na talíř aneb jak rozumět výživovým doporučením Leona Mužíková Veronika Březková Masarykova univerzita Brno Je Pyramida výživy pro děti vhodnou pomůckou k aplikaci výživových doporučení (pro

Více

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Mateřské mléko Nejlepší způsob výživy je mateřské mléko složení je přizpůsobeno výživovým potřebám v různých fázích vývoje Složení mateřského

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Registrační č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Škola: Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život

Mastné. kyseliny. omega-3 a omega-6. Výživa pro lepší život SRPEN 2014 Mastné kyseliny omega-3 a omega-6 Esenciální mastné kyseliny naše tělo neumí produkovat v dostatečném množství. Podporují růst, zrak a správnou funkci mozku. & omega 3 omega 6 Mastné kyseliny

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

Negativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny

Negativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny Funkce biokatalyzátorů Pozitivní katalyzátory. chemické děje Negativní katalyzátory. chemické děje Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: Ovlivňují chemické děje v živém organismu zrychlují zpomalují

Více

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s.

Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Nemocnice Český Těšín a.s. Ostravská 783 Český Těšín, 737 01 www.nemocniceceskytesin.agel.cz tel.: 558 769 248 fax.: 558 736 599 Nutriční poradna v Nemocnici Český Těšín a.s. Sestavila: Jolana Kajzarová,

Více

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

Moderní přístupy k výživě dětí

Moderní přístupy k výživě dětí Moderní přístupy k výživě dětí Výuka VŠCHT Kužela, L. Moderní přístupy v oblasti výživy Převažující pojetí výživy doposud V popředí obava z hladovění Proto pohled spíše z kvantitativního hlediska Je stále

Více

Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny

Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny Draslík - Nepostradatelný prvek pro výnos a kvalitu zeleniny Význam draslíku při pěstovánĺ zeleniny Výměra orné půdy s nedostatečnou zásobou přístupného draslíku se v České republice zvětšuje. Zatímco

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP

KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP TIENS KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP Hlavní surovina Tiens Koncentrovaného datlového sirupu se připravuje z nejkvalitnějších plodů čínské datle jujuba, varieta Golden Silk. Je

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 2 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Složení potravin, energetická a biologická hodnota potravin Význam jednotlivých složek potravin pro výživu Složení

Více

RAW DIETA ANEB JE ZDRAVÁ SYROVÁ STRAVA?

RAW DIETA ANEB JE ZDRAVÁ SYROVÁ STRAVA? Pardubice DIETNÍ VÝŽIVA 2016 RAW DIETA ANEB JE ZDRAVÁ SYROVÁ STRAVA? Bc. Daniela Hanušková Mgr. Jana Spáčilová Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno Alternativní výživový směr syrová strava x živá

Více

CÍLENÁ REŽIMOVÁ INTERVENCE U ŽEN V OBDOBÍ MENOPAUZY A PO NÍ

CÍLENÁ REŽIMOVÁ INTERVENCE U ŽEN V OBDOBÍ MENOPAUZY A PO NÍ CÍLENÁ REŽIMOVÁ INTERVENCE U ŽEN V OBDOBÍ MENOPAUZY A PO NÍ Věra Boháčová, DiS. Fórum zdravé výživy PŘECHOD Z POHLEDU REŽIMU Několikaletý proces (ne jednorázová změna) Není určen jen geneticky, ale i dalšími

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová

Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua. Bc. Eliška Koublová Výživová doporučení, přídatné látky a rezidua Bc. Eliška Koublová Výživová doporučení Vznikla na základě zlepšení zdraví. Zdraví je podle WHO vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

Potravina s vysokým obsahem bílkovin, s nízkým obsahem cukrů, s vitamíny, která může být součástí diety k regulaci tělesné hmotnosti.

Potravina s vysokým obsahem bílkovin, s nízkým obsahem cukrů, s vitamíny, která může být součástí diety k regulaci tělesné hmotnosti. OMELETA S PŘÍCHUTÍ SLANINY v prášku Instantní směs pro přípravu omelety s příchutí slaniny. Potravina s vysokým obsahem bílkovin, s nízkým obsahem cukrů, s vitamíny, která může být součástí diety k regulaci

Více

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová Výživa dospělých Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. Výživa

Více

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8.

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

Mléko a mléčné výrobky ve výživě seniorů

Mléko a mléčné výrobky ve výživě seniorů Mléko a mléčné výrobky ve výživě seniorů Ing. Jiří Kopáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský Tisková konference propagačního a edukačního programu Mléko vás zdraví 08.11.2019 Měnící se demografický

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

MUDr. Milan Flekač, Ph.D.

MUDr. Milan Flekač, Ph.D. MUDr. Milan Flekač, Ph.D. Dieta Pojem dieta z řečtiny = denní režim Vhodný způsob stravování, který ovlivňuje onemocnění. U DM patří mezi pilíře terapie. Levný a velice účinný prostředek léčby. Výrazná

Více

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR Jitka Blahová, Marcela Dofková, Miroslava Krbůšková, Jana Řeháková, Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

PŘÍLOHY. Analyzované vzorky jsou dokumentovány v příloze A. Podrobný popis vzorků je uveden v kapitole 2.3.

PŘÍLOHY. Analyzované vzorky jsou dokumentovány v příloze A. Podrobný popis vzorků je uveden v kapitole 2.3. PŘÍLOHY Analyzované vzorky jsou dokumentovány v příloze A. Podrobný popis vzorků je uveden v kapitole 2.3. Příloha A: Fotopříloha analyzovaných vzorků Vzorek č. 1 Vzorek č. 2 Vzorek č. 3 Vzorek č. 4 Vzorek

Více

Kalorické tabulky potravin

Kalorické tabulky potravin BMI, Body Mass Index - jednoduchým výpočtem zjistíte, jak jste na tom s vaší váhou. BMI = hmotnost (kg) / výška (m) 2 BMI je však pouhým statistickým nástrojem, u konkrétních osob se může klinický stav

Více

Co je to tvrzení...?

Co je to tvrzení...? Co je to tvrzení...? tvrzení je sdělení, které není z hlediska označování povinné živiny jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, minerální látky (spec. sodík), jiné látky látky další s fysiologickým

Více

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz

Dieta porodnická dia ve FNKV. Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Dieta porodnická dia ve FNKV Lucie Nováková, DiS. Lucie.Novakova@fnkv.cz Obecná výživová doporučení pro těhotné ženy Příjem energie: Navýšení energetického příjmu od 10. týdne těhotenství u žen s převažující

Více

VLIV TECHNOLOGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ NA OSUD NUTRIČNĚ VÝZNAMNÝCH LÁTEK OVOCE A ZELENINY

VLIV TECHNOLOGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ NA OSUD NUTRIČNĚ VÝZNAMNÝCH LÁTEK OVOCE A ZELENINY VLIV TECHNOLOGICKÉHO ZPRACOVÁNÍ NA OSUD NUTRIČNĚ VÝZNAMNÝCH LÁTEK OVOCE A ZELENINY RUDOLF ŠEVČÍK, VÁCLAV POHŮNEK Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta potravinářské a biochemické technologie

Více

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na:

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na: Pitný režim Lidské tělo obsahuje 50-65% vody, samotné svaly obsahují až 70%. Už jen tento fakt snad dostatečně vypovídá o důležitosti vody v těle. Obyčejný pracující a nesportující člověk by měl přijmout

Více

SRDEČNĚ-CÉVNÍ SYSTÉM NERVOVÁ SOUSTAVA ENERGETICKÝ METABOLISMUS

SRDEČNĚ-CÉVNÍ SYSTÉM NERVOVÁ SOUSTAVA ENERGETICKÝ METABOLISMUS SRDEČNĚ-CÉVNÍ SYSTÉM NERVOVÁ SOUSTAVA ENERGETICKÝ METABOLISMUS CS Get Up Přípravek s energetizujícím účinkem, stimulující, má vliv na hladinu energetického metabolismu, podporuje normální činnost nervové

Více

Čerstvý sýr. Balení: Vakuově baleno. Váha jednoho sýru se pohybuje cca od 85 do 150 gramů. Výsledná cena je vypočítána dle gramáže.

Čerstvý sýr. Balení: Vakuově baleno. Váha jednoho sýru se pohybuje cca od 85 do 150 gramů. Výsledná cena je vypočítána dle gramáže. Čerstvý sýr 160,-Kč za 1 kilogram Balení: Vakuově baleno. Váha jednoho sýru se pohybuje cca od 85 do 150 gramů. Výsledná cena je vypočítána dle gramáže. Složení: MLÉKO, mlékárenská kultura, syřidlo, chlorid

Více

Tato prezentace seznamuje žáky s rozdělením zeleniny, jeho složením a využitím ve výživě. Materiál je určen pro výuku v předmětu Potraviny a výživa.

Tato prezentace seznamuje žáky s rozdělením zeleniny, jeho složením a využitím ve výživě. Materiál je určen pro výuku v předmětu Potraviny a výživa. Název školy Střední odborná škola Luhačovice Číslo projektu CZ.107/1.5.00/34.037 Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Mgr. Alena

Více

VLáKNINa. Růžena Krutilová

VLáKNINa. Růžena Krutilová VLáKNINa Růžena Krutilová Definice vlákniny AACC (2001): Vlákninu potravy tvoří jedlé části rostlin nebo analogické sacharidy, které jsou odolné vůči trávení a absorpci v lidském tenkém střevě a jsou zcela

Více

Andělika lékařská kořen

Andělika lékařská kořen Andělika lékařská kořen Andělika bývá v Číně používána za bylinu gynekologického významu, používanou při bolestivé menstruci a při problémech v přechodu ženy. Dále bývá používána Uklidnění a posílení nervové

Více

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA WWW.SAMSFIELD.COM SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA NÍZKÝ OBSAH OBILOVIN

Více

Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým

Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým 1. Co je TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým? TIENS Kardi je výživový doplněk obsahující olej z antarktického krillu, olej z plodů rakytníku

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19

Více

ZDRAVÉ DÍTĚ. z pohledu výživy.

ZDRAVÉ DÍTĚ. z pohledu výživy. ZDRAVÉ DÍTĚ z pohledu výživy www.kpclinic.cz VÍM, CO JÍM A JÍM ZDRAVĚ Miminku stačí mateřské mléko, aby rostlo Čím jsme starší zvyšují se nároky organismu na energii ABYSTE SPRÁVNĚ ROSTLY, POTŘEBUJETE

Více

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 TECHNOLOGIE NÁZEV PŘEDMĚTU Obor: Kuchař - Číšník Ročník: třetí Zpracovala: Anna Kachtíková TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN

Více

ŽIVINY V POTRAVĚ. Energii nám dodávají 3 základní živiny: Sacharidy Tuky Bílkoviny

ŽIVINY V POTRAVĚ. Energii nám dodávají 3 základní živiny: Sacharidy Tuky Bílkoviny ŽIVINY V POTRAVĚ Energii nám dodávají 3 základní živiny: Sacharidy Tuky Bílkoviny 1) SACHARIDY Hlavní zdroj energie Měly by tvořit cca 50-60% celkového energetického příjmu SLOŽENÉ (zdravější): Pečivo,

Více

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL

RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL RIZIKOVÉ ŽIVINY VE VÝŽIVĚ DĚTÍ ZE STUDIÍ SPOLEČNOSTI PRO VÝŽIVU P.TLÁSKAL STUDIE K HODNOCENÍ NUTRIČNÍCH FAKTORŮ U ZDRAVÝCH JEDINCŮ 1) Rok 2007 proběhla studie (Praha,Brno) a) 1087 dětí ve věku 4-6 let

Více

1996L0008 CS SMĚRNICE KOMISE 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti

1996L0008 CS SMĚRNICE KOMISE 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti 1996L0008 CS 20.06.2007 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE KOMISE 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o složení potravy. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Více

Desatero zdravé výživy. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Desatero zdravé výživy. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Desatero zdravé výživy PaedDr. & Mgr. Hana Čechová OSNOVA aneb 10 x P 1. Pravidelnost, pestrost, vyváženost stravy 2. Příprava a úprava stravy 3. Příjem - výdej energie 4. Preferujte chutě 5. Přijímejte

Více

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_06 Název materiálu: Zpracování zeleniny I Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Zelenina

Více

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství

Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce. Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Glykemický index a jeho využití ve výživě sportovce Bc. Blanka Sekerová Institut sportovního lekařství Bc. Blanka Sekerová Nutriční terapeutka Institut sportovního lékařství a.s. Vlastní poradenská činnost

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET?

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET? CO JSME SNĚDLI ZA 6 LET? Průměrný obyvatel České republiky spotřeboval za období let až celkem 7 35 obilovin v hodnotě mouky, z toho 4 rýže. Z mlýnských a pekárenských výrobků spotřeboval 3 76 chleba.

Více

Alternativní způsoby sravování. M g r. J I T K A P O K O R N Á

Alternativní způsoby sravování. M g r. J I T K A P O K O R N Á Alternativní způsoby sravování M g r. J I T K A P O K O R N Á Alternativní směry výživy Jedná se o celou řadu výživových směrů, které mají výhrady k obecně uznávaným zásadám správného stravování a jejich

Více

Sacharidy. Sacharidy. Co jsou sacharidy a k čemu slouží?

Sacharidy. Sacharidy. Co jsou sacharidy a k čemu slouží? Sacharidy 1. 11. 2018 Sacharidy Co jsou sacharidy a k čemu slouží? Společně s bílkovinami a tuky patří sacharidy k základním živinám a jsou pro naše tělo důležitým zdrojem energie. Jsou převážně rostlinného

Více

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz Hubněte zdravě......a natrvalo Výživa pilíř zdraví www.stob.cz www.stobklub.cz Špatný životní styl a civilizační onemocnění I přesto, že jsou tato témata stále omílaná ve stovkách publikací, na internetových

Více