Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO SPRINTERY Diplomová práce (bakalářská)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO SPRINTERY Diplomová práce (bakalářská)"

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO SPRINTERY Diplomová práce (bakalářská) Autor: Eliška Egnerová, učitelství pro stření školy, tělesná výchova biologie Vedoucí práce: Mgr. Iva Machová, PhD. Olomouc 2013

2 Jméno a příjmení autora: Název bakalářské práce: Pracoviště: Vedoucí diplomové práce: Eliška Egnerová Kompenzační cvičení pro sprintery Katedra sportu Mgr. Iva Machová, PhD. Rok obhajoby: 2013 Abstrakt: Cílem bakalářské práce je sestavení baterie kompenzačních cviků, které pomáhají předcházet a případně i odstraňovat zranění sprinterů. V práci je zařazena historie sprintu, jeho charakteristika, technika, její nácvik a nejčastější chyby. Zmíněny jsou i hlavní zatěžované svaly při sprintu, s čímž souvisí nejčetnější zranění. Práce shrnuje poznatky o kompenzačních cvičeních a uvádí příklady jejich využití v tréninku sprinterů. Klíčová slova: běhy na krátké tratě, technika sprintu, trénink sprinterů, svaly zapojené do sprintu, zranění sprinterů, kompenzační cvičení, protahovací cvičení, posilovací cvičení. Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

3 Author s first name and surname: Eliška Egnerová Title of the bachelor thesis: Department: Supervisor: Compensatory exercises for sprinters Department of Sport Mgr. Iva Machová, PhD. The year of presentation: 2013 Abstract: The aim of bachelor thesis is to create set of compensatory exercises, which help prevent sprinters injuries and help with their removal. The thesis includes history of sprint, its characteristic, training of technique and the most common mistakes. There are mentioned muscles most loaded during sprint, which relates to the most frequent injuries. The thesis summarizes knowledge about compensatory exercises and states examples of their use in training of sprinters. Keywords: runs on short distances, technique of sprinting, training of sprinting, muscles joined in sprinting, sprinters injuries, compensatory exercises, stretching exercises, strengthening exercises. I agree the thesis paper to be lent within the library service.

4 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Ivy Machové, Ph.D. Uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 30. dubna 2013

5 Děkuji své vedoucí práce, Mgr. Ivě Machové, PhD. za odborný dohled a všechny konzultace, rady a připomínky, které mi při tvorbě bakalářské práce poskytla. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Aleši Gábovi, PhD. za jeho cenné návrhy a nápady a Vlastě Egnerové, která byla ochotná stát se na celý den mým figurantem při tvorbě fotografií.

6 Obsah 1 ÚVOD PŘEHLED POZNATKŮ Běhy na krátké tratě Charakteristika disciplín Historie sprintů Vývoj technologií Doping Doping ve sprintu Technika sprintu Běžecký krok Fáze sprintu Nácvik techniky sprintu Nejčastější chyby ve sprinterské technice Výkon ve sprintu Faktory somatické Faktory kondiční Faktory techniky Rychlost sprinterů Trénink sprintů Trénink v rámci dlouhodobé přípravy Struktura tréninku (= stavba tréninkové jednotky) Tréninkové prostředky pro běhy na krátké tratě Anatomicko fyziologické základy sprintů Fyzické parametry sprinterů Energetické nároky sprintů Svaly zapojené do sprintu... 25

7 2.8 Zranění sprinterů Kompenzační cvičení Typy kompenzačních cvičení Didaktické zásady kompenzačních cvičení Pomůcky užívané při kompenzačních cvičení CÍLE Dílčí úkoly METODIKA VÝSLEDKY Cviky na plosky chodidel, kotníky a přední stranu bérců Cviky na oblast lýtek Cviky na přední stranu stehen a flexory kyčlí Cviky na zadní stranu stehen Cviky na přitahovače stehen Cviky na oblast hýždí Cviky na oblast břicha DISKUZE ZÁVĚRY SOUHRN SUMMARY REFERENČNÍ SEZNAM PŘÍLOHY... 66

8 1 ÚVOD Dnešní vrcholová atletika, kam patří i běhy na krátké tratě, klade velmi vysoké nároky na fyzickou zdatnost a připravenost sportovce. Děti již od útlého věku docházejí na tréninky, které se postupně stávají obtížnějšími. Bohužel nejeden sprinter je v průběhu své kariéry nucen na delší dobu přerušit přípravu kvůli zranění. Přitom mnohdy se mu dá snadno předejít. Přílišná jednostranná zátěž může vést k reakci svalů, které se mohou začít zkracovat nebo ochabovat. Proto je vhodné do tréninku zařazovat taková cvičení, která mají jednostranné zatížení korigovat. Jsou nazývány cviky kompenzačními. Kompenzační cvičení se v poslední době dostávají čím dál tím více do povědomí sportovců a trenérů, ovšem literatury zaměřené na kompenzaci v atletice mnoho není. Rozhodla jsem se tedy vytvořit zásobník cviků, které jsou zaměřeny na svaly, jež jsou konkrétně při sprintu nejvíce namáhané. Atletice se věnuji od raného dětství, od 14 let se zaměřením na sprinty. Vybrala jsem si toto téma, protože z vlastní zkušenosti vím, jak náročné je zotavení a následný návrat po prodělaném zranění. Provádění těchto cviků zvyšuje pravděpodobnost, že se mu sprinter vyhne. 8

9 2 PŘEHLED POZNATKŮ 2.1 Běhy na krátké tratě Běhy na krátké vzdálenosti patří mezi atletické disciplíny, které jsou divácky velmi atraktivní, ovšem z pohledu závodníka jsou fyzicky velmi náročné. Cílem sprintera je totiž zdolat požadovanou trať v co nejkratším čase (v řádu maximálně několika desítek sekund). Musí tedy běžet s maximálním úsilím a intenzitou (Millerová et al., 2005). Do sprintů řadíme všechny závodní tratě v rozsahu do 400 m včetně. Zvláštními typy jsou běhy překážkové, kdy atleti kromě samotného běhu musí na trati překonat i 10 překážek, a běhy rozestavné (štafetové), které ovšem nejsou disciplínou individuální, ale týmovou. Sprint je důležitou složkou mnoha dalších disciplín, u kterých se výraznou měrou podílí na celkovém výkonu (Luža et al., 1995) Charakteristika disciplín Pro sprinty je charakteristické, že atleti musí zahájit závod výběhem ze startovních bloků a celou trať absolvovat v jim určené dráze, jak vymezují pravidla. Dle Jeřábka (2008) jsou mistrovskými sprinterskými disciplínami jak pro muže, tak i pro ženy tratě o délce 100 m, 200 m a 400 m. V halových podmínkách je nejkratším sprintem běh na 60 m. V žákovských kategoriích se závodí v bězích ve vzdálenostech 60 m, 150 m a 300 m. Krátké hladké běhy se dají rozdělit na běhy pouze po přímé trati a na ty, při kterých musí závodník běžet i v zatáčce. Do první skupiny patří všechny běhy do 100 m včetně, do druhé pak běhy od 150 m do 400 m včetně. Závod na 400 m je jediná disciplína, při které sprinter absolvuje zatáčky 2 (týká se hlavní závodní sezóny; závody v hale mají různé specifické změny; příčinou je pouze 200m okruh). Při běhu v zatáčce působí na běžce i odstředivá síla, která výrazně ovlivňuje techniku běhu Historie sprintů Od pradávna je běh nedílnou součástí boje člověka o život. Někdy se snažil dostihnout kořist, jindy naopak uniknout nepříteli. S prvními sprinterskými závody se setkáváme již v antickém Řecku na Olympijských hrách, jejichž počátek je datován k roku 776 př. n. l. Trať běhu byla na délku jedno stadia, tedy 192,27 m. Následně byl přidán roku 724 př. n. l. tzv. diaulos běh na dva stadiony (Kössl, Šturmabauer a Waic, 1994). 9

10 Poprvé se sprint na 100 m objevil již na prvních novodobých Olympijských hrách v Aténách v roce S časem 12,0 s zvítězil Američan Thomas Burke, který jako jediný ze startovního pole použil nízký start (Majumdar & Robergs, 2011). Světové rekordy a národní rekordy se začaly oficiálně zaznamenávat spolu se vznikem atletických asociací. Například Česká atletická amatérská unie vznikla v roce 1897, proto se za první národní sprinterský rekord považuje výkon Bohumila Pohla, který zaběhl 100 m v roce 1900 za 11,4 s. Mezinárodní atletická amatérská unie byla založena až v roce Ve stejném roce vznikl i první světový rekord. Vytvořil jej Američan D. Lippincott časem 10,6 s. (Millerová et al., 2005). Dnes držené rekordy jsou výrazně lepší než ty první. Některých bylo dosaženo teprve nedávno, některé jsou neměnné již po několik desítek let. Do druhé skupiny patří například ženské rekordy na 100 m a 200 m, které drží reprezentantka USA Florence Griffith-Joyner již 24 let (Majumdar & Robergs, 2011). Ale i v našich sprinterských rekordech se jeden takový najde. Je jím rekord štafety na 4x100 m ve složení Matoušek, Demeč, Kynos a Bohman, kteří jej vytvořili roku1972 na Olympijských hrách v Mnichově (Millerová et al, 2005). Nejnovější sprinterský rekord je v držení běžce, jehož jméno zná i ten, kdo se o atletiku jinak nezajímá. Jamajčan Usain Bolt v srpnu 2009 na Mistrovství světa v Berlíně prolétl 100 m tratí a zvítězil časem 9,58 s (Majumdar & Robergs, 2011). Oproti prvnímu světovému rekordu z roku 1912 je to jednosekundový rozdíl. Tento výrazný posun vznikl zejména díky objevování nových poznatků a technologií. Dle Langera (2009), byl růst výkonnosti dán zkvalitněním přípravy, tříbením techniky, vylepšením běžeckých povrchů a obuvi Vývoj technologií Sportovní výstroj, ale i prostředí a vybavení, ve kterém sprinty probíhají, se od začátku 20. století výrazně proměnily. Jak je zmíněno výše, nejdůležitější byl přechod od přírodních běžeckých povrchů stadionů k povrchům umělým. První syntetický povrch se objevil již ve 40. letech 20. století, ale ještě 18. Olympijské hry v japonském Tokiu (1964) proběhly na škváře (Majumdar & Robergs, 2011). Umělé povrchy jsou tvrdší, tím pádem i rychlejší, vrací rychleji energii zpět k atletu, takže může ihned pokračovat v dalším kroku (Williams, 2003). Avšak častý a dlouhodobý běh na tvrdých površích může být příčinnou některých zranění (například MTSS Medial Tibial Stress Syndrom; v překladu se jedná o zánět okostice) (Logan, 2006). Proto by se měly povrchy často střídat a měla by být používaná vhodná odpružená obuv. 10

11 Vývoj je patrný i v případě startovacího a měřícího zařízení. Do roku 1912 se čas měřil ručně pomocí stopek. Následně došlo k elektronické synchronizaci startérovy zbraně s měřením času. V dnešní době je vše již plně zautomatizováno, časy se měří s přesností na 0,001 s; automatické měření je povinné od roku 1977 (Majumdar & Robergs, 2011). Dalším důležitým startovacím zařízením jsou startovní bloky. Dle pravidel atletiky (Žák, 2010) musí být při mezinárodních soutěžích nebo při pokusu, který má být schválen jako světový rekord, použity tzv. zátěžové bloky, které jsou napojeny na zařízení pro signalizaci předčasného startu. Měří se a zaznamenává reakční doba běžců na startovní výstřel. Pokud je u některého sprintera nižší než 0,1 s, jedná se o předčasný start. Běh je proto přerušen a příslušný jedinec diskvalifikován. Důležitou součástí závodníkovy výstroje je běžecká obuv. I ta, zejména sprinterské trety, prošla vývojem. První boty s hřeby se objevily již v roce Od té doby, v každém dalším závodě, kde byl tento typ obuvi použit, zajistily svým nositelům vítězství (Majumdar & Robergs, 2011). Hřebíky na tretrách zvyšují tření mezi chodidlem a podložkou, snižují podkluzování, čímž umožňují rychlejší odraz běžce. Tretry jsou na rozdíl od běžeckých tenisek méně odpružené a mají nižší patu, proto by měly být nošeny pouze na závodech a tréninkových částech zaměřených na rozvoj rychlosti (Logan, Hunter, Hopking, Felland & Parcell, 2010). Dnešní specializované tretry pro sprintery jsou lehké, málo ohebné a tuhé; tuhost obuvi zlepšuje výkon, protože mění napětí v lýtkových svalech (Majumdar & Robergs, 2011). 2.2 Doping Pod pojmem doping rozumíme podání tělu cizích nebo tělu vlastních substancí v nefyziologických dávkách za účelem docílení umělého zvýšení výkonnosti a tím i docílení neoprávněných výhod oproti soupeřům (Gross, 1990). Doping a jeho potírání jsou dnes bohužel nedílnou součástí vrcholového sportu. Důvody, proč se sportovci k dopingu uchylují, jsou různé. Často užijí nepovolené látky proto, že se zraní a chtějí zmírnit bolest, urychlit léčbu a rekonvalescenci. Ovšem i tento druh dopingu může vážně ohrozit zdraví a kariéru jedince (Antidopingový výbor ČR, 2013). Dalším důvodem, zřejmě tím nejčastějším, je touha po lepších výsledcích, vítězství a slávě. Výkony přesahující hranice lidských možností byly pro veřejnost odjakživa magicky přitažlivé a dnes se díky nim vrcholový sportovec stává velice rychle mediálně známým (Hnízdil, 2002, 367). Ačkoliv celý život tvrdě trénují, fyziologická cesta nemusí přinést 11

12 požadovaný úspěch; nebo již jen nedosahují takových výsledků jako dříve. Proto sáhnou po dopingu (Gross, 1990). Dokonalé vymýcení dopingu je pouze utopistickou touhou, vždy bude někdo chtít být lepší, než jsou ostatní nebo je on sám. Ale právě použitím kompenzačních cvičení se dá zabránit vzniku zranění, které by mohlo k dopingu vést Doping ve sprintu Sprint je velice náročná disciplína; není v něm nouze o konkurenci a zraněné sportovce, proto se mu doping nevyhýbá. Látky užívané sprintery Látky, které dopující sprinteři nejčastěji užívají, se dají rozdělit do 4 skupin: a) Stimulancia jedná se o látky se stimulačním účinkem, které jsou schopny povzbudit řadu tělesných funkcí a tak zvýšit výkon sportovce. Ovlivňují např. krevní oběh (způsobují tachykardii a zvýšení krevního tlaku) nebo únavu, která mizí. Řadí se sem amfetamin, efedrin, kokain a kofein (Gross, 1990). b) Analgetika látky potlačující bolest. Hlavní efekt spočívá v tlumení nebo vyloučení bolesti. Pokud ale bude postižená oblast dále namáhána, může se díky tomuto postupu stát z lehčího zranění závažnější, kdy se např. natažení přemění na natržení. Nejznámějšími analgetiky jsou morfin, heroin a kodein (Gross, 1990). c) Diuretika látky zvyšující vylučování vody z organismu. Užívají se k zamaskování užití jiných forem dopingu, protože spolu s vodou jsou vyplavovány i metabolity, které by mohla případná kontrola odhalit (Antidopingový výbor ČR, 2013). d) Anabolické steroidy látky, díky kterým roste svalová hmota a tím i výkon sportovce. Steroidy jsou ze zakázaných látek nejznámější, ale také nejrizikovější. Sportovci je užívající mají nejen mohutnější svalstvo, ale zvládají i intenzivnější tréninky, pomaleji se unavují a naopak rychle regenerují síly. Na druhou stranu může užití steroidů způsobit velmi závažné poruchy zdraví (poškození kloubů, vazů a šlach, předčasná osifikace kostí, hypertrofie srdeční svaloviny, změny druhotních pohlavních znaků, snižují plodnost aj.), někdy i smrt. Dalšími nežádoucími účinky jsou snížení imunity a psychické poruchy (změny nálad a zvýšená agresivita) (Antidopingový výbor ČR, 2013). 12

13 2.3 Technika sprintu Technika sprintu neprošla, oproti technickým disciplínám a překážkovým běhům, výraznými změnami (Luža et al., 1995). Sprinty jsou pohybovou činností cyklického charakteru, při níž se neustále opakuje základní prvek všech běhů běžecký krok (Kampmiller et all., 2002) Běžecký krok Běžecký krok se skládá z oporové a letové fáze, které se neustále střídají (Kampmiller et all., 2002). Běh je tedy rytmickou soustavou kroků (Luža et all., 1995). V oporové fázi dochází ke kontaktu dolních končetin s podložkou (došlap a následný odraz); v této části kroku může být ovlivněna rychlost a směr pohybu těžiště (pomyslného středu hmotnosti těla). V letové fázi se těžiště pohybuje pouze pomocí setrvačnosti (Kampmiller et all., 2002). Oporová fáze Oporová fáze začíná prvním a končí posledním kontaktem nohy s podložkou. Sama se skládá ze tří částí amortizační, akcelerační a přechodné, kterou nazýváme momentem vertikály (Jeřábek, 2008). V amortizační části dochází k došlapu na přední část chodidla před těžištěm. V okamžiku došlapu se došlapující končetina stává odrazovou nohou a druhá nohou švihovou. Po došlapu se odrazová noha pokrčuje v kolenu, čímž se dle Kampmillera (2002) vytváří svalové předpětí, které přispívá ke zvýšené účinnosti následného odrazu. Zároveň mírně poklesává těžiště. Švihová noha se v této části také pokrčuje v koleni se současným přitažením paty k hýždi; stehno vykonává pohyb vpřed (Jeřábek, 2008). V momentu vertikály se těžiště těla nachází přímo nad opěrným bodem. V této fázi je také nejníže z celého běžeckého kroku. Obě končetiny jsou pokrčené v kolenou, stehna mají podél sebe. Bérec švihové nohy je složen pod hýždí (Jeřábek, 2008). V amortizační fázi i momentu vertikály dochází k poklesu rychlosti těžiště. V akcelerační části odrazové fáze se naopak pohyb těžiště zrychluje. Odrazová noha se dopíná ve všech kloubech (kyčelním, kolením, hlezenním), jako poslední je v kontaktu s podložkou palec. Těžiště se posouvá před opěrný bod, při čemž i mírně stoupá. Pohyb švihové nohy pokračuje kolenem vpřed s patou stále u hýždě (Jeřábek, 2008). Odrazová noha vykonává po celou dobu oporové fáze tzv. dvojitou práci v kotníku. Chodidlo došlapuje na špičku, kontakt s podložkou pokračuje položením vnější strany, při čemž se pata vůbec nebo pouze minimálně dotýká povrchu. Při odrazu následuje stejný 13

14 pohyb, jen v opačném sledu, chodidlo se odvíjí od podložky. Čím vyšší je rychlost běhu, tím menší plocha chodidla dopadá na podložku (Kampmiller et al., 2002). Současně s pohybem dolních končetin se pohybují i paže (avšak vždy opačným směrem). Pomáhají tak vyrovnat rotaci trupu způsobenou pohybem nohou (Kampmiller et all., 2002). Dochází i k náklonu trupu; velikost náklonu závisí od rychlosti běhu (Luža et all., 1995). Letová fáze V průběhu letové fáze probíhá výměna funkcí nohou švihová se stává odrazovou, odrazová švihovou (Jeřábek, 2008). Dle Kampmillera et al. (2002) následuje po maximálním roznožení (kdy je úhel mezi stehny cca ) aktivní střih končetin. Bérec švihové nohy se spouští z pod hýždě a vykyvuje vpřed, čímž se připravuje na aktivní došlap. Odrazová se zášvihem pokrčuje v kolenním kloubu; bérec pomalu začíná pohyb pro složení se pod hýždi (Jeřábek, 2008) Fáze sprintu Běhy na krátké tratě tvoří komplexní činnost, která se dle Kampmillera et al. (2002) skládá ze tří fází: startu a startovního rozběhu, běhu po trati a doběhu do cíle. Všechny sprinty musí být dle pravidel zahájeny výstřelem ze startovní pistole (nebo jiného schváleného zařízení) poté, co závodníci zaujmou jedinou povolenou startovní polohu, tzv. nízký start. Všichni sprinteři musí použít startovní bloky (Žák, 2010). Dle Luži et al. (1995) dělíme nízký start na tři složky dvě statické a jednu dynamickou. Navzájem jsou od sebe odděleny jednotlivými startovními povely a polohami. Statické složky tvoří polohy po povelech Připravte se a Pozor ; dynamickou tvoří startovní rozběh po startovním výstřelu. Startovní rozběh následuje po výstřelu z pistole startéra. Úkolem fáze je dosáhnout nejvyšší rychlosti v co nejkratším čase. Jedná se o jednu z kritických fází běhu, protože pohyb při startu je velmi dynamický; dochází k mohutnému odrazu z přední nohy, na kterou je tak vyvíjen velký tlak. Přetížení svalů stehen často končí zraněním. Po vyběhnutí z bloků následuje tzv. šlapavý způsob běhu (Luža et al., 1995). Kromě startu jsou kritickými body i přechod ze šlapavého běhu do běhu švihového, běh v zatáčce a doběh do cíle (Kampmiller et at., 2002). 14

15 Pokud běžec nemá dostatečně zpevněné kotníky, může v zatáčce dojít vlivem odstředivé síly, mírného náklonu a vytočení chodidel k podvrknutí kotníku (Luža et al., 1995). Po průběhu cílem běžci sníží úsilí, dobíhají již pouze setrvačností, nikdy ale prudce nebrzdí, ani výrazně nemění směr. Změny v rychlosti a směru běhu by mohly způsobit závažná zranění (Kampmiller et al., 2002) Nácvik techniky sprintu V začátcích nácviku je důležité naučit děti přirozeně a lehce se pohybovat. Musí se odnaučit běhat po celých chodidlech nebo přes paty, nesprávné práci paží aj. Pouze po perfektně zvládnutých základech se mohou plně soustředit na rozvoj rychlosti (Langer, 2009). Výcvik nejmenších dětí je nejlepší pojmout formou nejrůznějších pohybových her a soutěží, protože tréninkový dril starších běžců je pro ně nezáživný. Rozvíjí svoje kondiční a zejména koordinační schopnosti a ještě se u toho baví. Pro nácvik sprinterské techniky jsou vhodné zejména nejrůznější honičky (Langer, 2009). S postupným růstem běžců dochází ke změně skladby tréninku. Hry přestávají mít dominantní roli, ustupují jiným tréninkovým prostředkům. Základem je tzv. sprinterská abeceda. Ta se seskládá z řady cviků, které jsou zaměřeny vždy na určitou oblast běžeckého kroku. Dle Jeřábka (2008) tvoří gró abecedy 5 cviků: liftink, skipink, zakopávání, předkopávání a koleso. Liftink rozvíjí dvojitou práci a rozsah pohybu v kotníku. Skipink je zaměřen na vysoké zvedání kolen při běhu. Díky zakopávání se naučí běžci správně a rychle přitahovat bérec a patu ke stehnu. Předkopávání posiluje lýtkové svaly a rozvíjí rychlou práci chodidla při odrazu. Koleso je velmi náročné, protože v sobě kombinuje zakopávání a skipink. Abeceda bývá doplněna řadou speciálních běžeckých a odrazových cvičení. Mezi ně jsou řazeny např. cval stranou, zkřižný běh, poskočný klus, odpichy, dopichy a jiné. Tato cvičení rozvíjí kondici a koordinaci. Stejně jako u abecedy se u nich dá velmi dobře korigovat práce paží, podsazení pánve a vzpřímený trup (Jeřábek, 2008). Mezi další prostředky nácviku sprintu patří vědomá korekce pohybů. Při ní je využíváno různě dlouhých úseků (max. do délky 100 m), které jsou běhány s různou intenzitou nebo stupňovaně. To umožňuje plné uvědomění si polohy jednotlivých částí těla stejně jako pohybů, které provádí. Korekce chyb probíhá na základě vlastních pocitů běžce 15

16 nebo slovní informace trenéra. Stejně se postupuje i v případě nácviku běhu v zatáčce (Jeřábek, 2008). V neposlední řadě je důležité zvládnout správně techniku nízkého startu a startovního výběhu, tedy akceleraci. Proto je vhodné zařadit do tréninku starty z různých poloh, z klidu i za pohybu, na různé podněty, padavý start, rozběh z polovysokého a polonízkého startu. Vždy by měl po nich následovat alespoň 30m běh, aby se rozvíjel i šlapavý způsob běhu, popř. přechod do švihového. Nízký start je nacvičován nejdříve po jednotlivých částech (zakleknutí, zvednutí pánve s náklonem vpřed a výběh). Musí být několikrát po sobě opakovány s neustálou korekcí, aby si sprinter zafixoval správné provedení jednotlivých poloh (Langer, 2009). Dnes se již často běh zaznamenává na video; atlet si může sám sebe pozorně prohlédnout, zjistit kde a jak závažné chyby dělá (Jeřábek, 2008) Nejčastější chyby ve sprinterské technice Ve sprintech dochází k různým chybám v provedení, což může způsobit větší energetickou zátěž, zhoršení výkonu nebo zranění. Sedavý způsob běhu příčinnou mohou být slabší odrazové schopnosti, oslabené svaly zadní strany stehen, nedokončený odraz a nedostatečná ohebnost v kyčelním kloubu. Při sezení v běhu běžec nedosahuje optimální délky kroku. Řešením je zejména rozvoj odrazových schopností a posílení extenzorů kyčle (Tvrzník & Soumar, 2012). Běh po patách - příčinou jsou nedostatečně silné nebo oslabené natahovače v hlezenním kloubu. Pro odstranění chyby je nutné posílit ohýbače chodidla a natahovačů kotníku např. během v poklusu po špičkách (Kampmiller et al., 2002). Záklon trupu a hlavy důvodem pro přílišný záklon jsou oslabené břišní svaly nebo naopak nepřiměřeně přetížené a zkrácené šíjové a zádové svaly. Důležité je vědomě zvětšit předklon trupu (a podélné osy těla), relaxovat a protahovat přepínané zádové a posilovat břišní svalstvo. Pomoci může směřování pohledu asi 15 m před sebe (Kampmiller et al., 2002). Předklon a kulatá záda příčinou jsou zkrácené prsní svalstvo a ochablé mezilopatkové svaly. Kulatá záda způsobují předsunutí těžiště, zhoršenou práci paží a zkrácení kroku. Vhodné je začít posilovat svaly mezi lopatkami a protahovat prsní svaly (Tvrzník & Soumar, 2012). Vytáčení trupu díky nesprávné, křečovité práci paží a celkově nedostatečné koordinaci pohybové činnosti dochází k nadměrnému vytáčení trupu. Odstranit lze tím, že uvolníme 16

17 práci paží a uvolníme pohyb v ramenním pletenci. Pro zautomatizování je dobré měnit intenzitu prováděných běžeckých cvičení (Kampmiller et al., 2002). Nízké zvedaní kolen příčinou jsou nedostatečně silné přitahovače kyčle a břišní svaly, případně nedostatečná elasticita v kolenu. Řešením je samozřejmě posílení oslabených skupin a zvýšení pohyblivosti v kolenních a kyčelních kloubech. Přispět může i zařazení vysokého poklusu, vysokého skipinku, kolesa a běhu se zdůrazněným zvedáním kolen a odrazem (Kampmiller et al., 2002). Nadměrné výkyvy boků příčinou je oslabení abduktorů (odtahovačů) a adduktorů (přitahovačů). Dochází tak k vyosení pánve, u švihové nohy často i k vytočení kolena dovnitř a následnému pronačnímu propadu (kotník se propadá směrem dovnitř). Nápravou je posílení jak abduktorů i adduktorů (Tvrzník & Soumar, 2012). Nesprávná práce paží důvodem jsou příliš vytažená ramena, křečovitý pohyb, omezený pohyb v ramenou, nadměrné napnutí v loktech. Důležité je uvolnit pohyb v ramenním pletenci, protahovat zkrácené trapézové svaly, měnit intenzitu práce a nechat paže vést nohy. Vhodné je provádět imitační cvičení bez pohybu (např. před zrcadlem) a za pomalé chůze (Kampmiller et al., 2002). Pro celkově nekoordinované běžecké pohyby je nutné neustále na chyby upozorňovat a vědomě je korigovat. Nápomocné je v tomto případě stále opakovat v malých obměnách běžecká cvičení, běhat rovnoměrné, stupňované a rozložené úseky (Kampmiller et al., 2002). 2.4 Výkon ve sprintu Na výkon sprintera působí několik vlivů tzv. faktorů. Nejvýznamnějšími jsou faktory somatické, kondiční a faktory techniky, ale i ostatní (např. taktika, psychika nebo materiální zajištění) hrají důležitou roli (Dovalil et al., 2002) Faktory somatické Somatické faktory jsou poměrně neměnné, protože jsou z velké části podmíněny geneticky, Záměrnou činností (pohybem a vhodným stravováním) lze ovlivnit například hmotnost a množství tuku (změnit poměr mezi tukem a aktivní svalovou hmotou). Výšku, délkové rozměry a poměry a složení svalstva ovšem změnit nelze (Dovalil et al., 2002). Tělesné složení (zejména složení svalů) je pro sprintera nejdůležitějším faktorem vůbec. Poměr zastoupení jednotlivých typů svalových vláken předurčuje, jakých maximálních 17

18 výsledků může běžec dosáhnout. Optimem pro sprint je % pomalých a % rychlých bílých vláken (Dovalil et al., 2002) Faktory kondiční Do kondičních faktorů jsou řazeny pohybové schopnosti jedince. Ve sprintech tvoří podstatnou složku výkonu schopnosti rychlostně silové (Jeřábek, 2008). Mezi konkrétní schopnosti, které bezprostředně ovlivňují výkon ve sprintu, patří reakční rychlost, startovní akcelerace, maximální rychlost, rychlostní vytrvalost a speciální sprinterská vytrvalost (Millerová et al., 2005) Faktory techniky Technika výrazně ovlivňuje výkon sprintera. Trénink techniky se zaměřuje na odstraňování chyb, automatizaci a zefektivnění pohybů za účelem zajištění hospodárného provádění běhu (z hlediska energetického krytí) (Dovalil et al., 2008). 2.5 Rychlost sprinterů Na rychlost běhu má rozhodující vliv poměr dvou základních vlastností kroku frekvence a délky kroku. Ty jsou pro každého vysoce individuální (Langer, 2009). Ovšem obecně platí, že je rozdíl v délce a frekvenci kroku mezi sprintery a sprinterkami. Charakteristickou vlastností nejlepších žen je vysoká kroková frekvence ( rytmus ), zatímco dlouhý krok je typickým rysem nejrychlejších běžců. Proto by se tréninková příprava měla zaměřovat u sprinterek na zvýšení frekvence a u sprinterů na prodloužení kroku (Paruzel-Dyja, Walaszczyk & Iskra, 2006). 2.6 Trénink sprintů V současnosti je trénink (sportovní) charakterizován jako složitý a účelně organizovaný proces rozvoje specializované výkonnosti sportovce ve vybraném sportovním odvětví (Vindušková et al., 2003, 111). Tréninkem se atlet vyvíjí i v oblasti společenské (postupným zvládnutím tréninkového prostředí, zapojováním do soutěží, formováním vztahů v rámci tréninkového kolektivu, kontaktem se soupeři, apod.) (Vindušková et al., 2003). 18

19 2.6.1 Trénink v rámci dlouhodobé přípravy Mnohaletý trénink může být znázorněn pomyslnou pyramidou. Malé dítě musí zvládnout obsáhlou bázi nejzákladnějších prvků. Spolu s rostoucím věkem a výkonností se snižuje množství nově učeného; dříve naučené se jen neustále opakuje. Vrcholek pyramidy pak tvoří sportovec se svým maximálním výkonem (Perič et al., 2012). Podle zákonitostí růstu výkonnosti má víceletý trénink v jednotlivých letech přípravy odlišné cíle a úkoly. Proto se tréninkový proces dělí do etap. Perič et al. (2012) jej rozdělují na čtyři: a) seznámení se sportem, b) základní trénink, c) specializovaný trénink, d) vrcholový trénink. Přesné věkové hranice mezi etapami neexistují. Proto jsou uvedená rozpětí pouze orientační (Millerová et al., 2005). a) Etapa seznámení se sportem (do 10 let) Jeřábek (2008) tuto etapu nazývá předsportovní přípravou. Rozvíjí se v ní pohybové schopnosti a utváří se základní dovednosti. Dítě by si mělo vytvořit návyk k pravidelnému pohybu. Hlavním cílem této etapy je vytvořit všeobecné základy pro daný sport (Perič et al., 2012). Z hlediska motoriky je nejdůležitější rozvoj koordinace. Dle Millerové et al. (2005) by trénink měl probíhat ve skupinách a měly by být použity zejména prostředky herního charakteru. Pomocí her se děti učí běhat, skákat a házet. b) Etapa základního tréninku (10 15 let) V tomto věku svěřenci oplývají všestranností, proto by se měli naučit a následně rozvíjet co nejvíce možných pohybových dovedností a tím získat základy pro všechny hlavní disciplíny Proto obsah tréninku tvoří cvičení všeobecného charakteru; speciálních cvičení je ještě využíváno zřídka (Jeřábek, 2008). Právě díky všestrannosti žáci závodí především ve vícebojích (Millerová et al., 2005). Spolu s rozvojem dovedností by si měli sportovci vytvořit trvalý kladný vztah k systematickému trénování (Vindušková et al., 2003). 19

20 c) Etapa specializované přípravy (16 19 let) Již dochází k zaměření sportovce na konkrétní disciplínu, popř. skupinu disciplín (hody vrhy, skoky sprinty, běhy vytrvalostního charakteru) (Jeřábek, 2008). Trénink začíná být tréninkem v pravém slova smyslu. Obecné pohybové dovednosti se přeměňují ve speciální a propojují se s technikou. Proto má v tréninku významnou roli technická příprava (Perič et al., 2012). Intenzita a objem v tréninkovém zatížení se postupně zvyšují, ovšem vždy musí být přiměřeny tělesnému a psychickému vývoji sportovce (Millerová et al., 2005). Trénink sprintera je zaměřen na rozvoj všech druhů rychlosti (reakční, akcelerační a maximální), sprinterské vytrvalosti, odrazové síly, techniky běhu a nízkého startu, koordinace a pohyblivost. Prohlubují se i znalosti týkající se správné regenerace a odpočinku (Millerová et al., 2005). d) Etapa vrcholové přípravy (od 20 let) V etapě vrcholové přípravy dochází k prohloubení specializace. Cílem je dosáhnout vysoké výkonnosti a tím i úspěšnosti v určité disciplíně (Millerová et al., 2005). Intenzita i objem tréninku dosahují maximálních hodnot. Převládají speciální cvičení rozvíjející schopnosti a dovednosti, které přímo ovlivňují výkon (Jeřábek, 2008) Struktura tréninku (= stavba tréninkové jednotky) Každý jednotlivý trénink atletiky musí dle Langera (2009) sledovat tzv. fyziologickou křivku zatěžování. V úvodu se zátěž pomalu navyšuje, v hlavní části kulminuje a v závěru se opět postupně snižuje. Dle Periče et al. (2012) se proto tréninková jednotka dělí na tři od sebe dobře odlišitelné části úvodní, hlavní a závěrečnou. a) Úvodní část Část úvodní slouží ke správné přípravě organismu před hlavní částí. Sama se skládá ze tří oddílů psychické přípravy, rozcvičení a průpravné části (Perič et al., 2012). V rámci psychické přípravy se atlet dokonale seznámí s náplní tréninku a připravuje se na zátěž (Perič et al., 2012). 20

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce KOMPENZAČNÍ PROGRAM Seminární práce Trenérská škola II.ročník Vypracoval: Zbyněk Mařák Specializace : Lední hokej Datum: 16.5.2011 1 OBSAH 1. Lední hokej 2. Kompenzační cvičení 2.1. Kompenzační cvičení:

Více

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Svalové dysbalance Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz FLEXORY-ohybače: dvojhlavý sval pažní flexe loketního kloubu sval bedrokyčlostehenní flexe kyčelního kloubu EXTENZORY natahovače, napínače trojhlavý

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

Člověk a společnost. 10.Dělení svalů a jejich činnosti. Dělení svalů a jejich činnosti. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 10.Dělení svalů a jejich činnosti. Dělení svalů a jejich činnosti. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: Jméno tvůrce Strana: 1 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

Zdravotní tělesná výchova Obsah

Zdravotní tělesná výchova Obsah Zdravotní tělesná výchova Obsah Odborné učiliště Chelčického 2, Praha 3 zpracoval: Mgr. Milan Kubic 1 Zdravotní tělesná výchova ZTV vychází ze tří na sebe navazujících fází: - Fáze dechová - Fáze pohybová

Více

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby A otočení jedné nohy nártem (vč. hřebetu prstů) směrem dolů a lehké zatížení => protažení prstů a nártu

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - protahovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava

VY_32_INOVACE_11.05 1/7 3.2.11.5 Svalová soustava Svalová soustava 1/7 3.2.11.5 Cíl charakterizovat druhy svalstva - popsat stavbu svalu - objasnit pojmy výživa a únava svalstva - chápat význam relaxace a tréninku - vyjmenovat nejznámější druhy svalstva - uvést úrazy,

Více

Běhám, běháš, běháme

Běhám, běháš, běháme metodická PŘÍLOha ČaSOPISU ČaSPV POhyB Je život 1/2008 Příloha č. 43 Běhám, běháš, běháme Bc. Antonín Morávek Grafická úprava Olga Pokorná pohyb_2_08_priloha.indd 1 19.5.2008 13:59:42 Pohyb je život www.caspv.cz

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení uvolňovací a dechová Označení materiálu: Datum

Více

Rozcvičení ve volejbale

Rozcvičení ve volejbale Rozcvičení ve volejbale Každá tréninková jednotka, příprava na utkání by měla být zahájena kvalitním rozcvičením. Jeho hlavním cílem je připravit organismus hráče na následující zatížení a zároveň slouží

Více

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice SILOVÁ PŘÍPRAVA ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice ROZDĚLENÍ SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ > statické > dynamické > absolutní (maximální síla) > výbušná síla > rychlá síla > vytrvalostní síla 2 VÝZNAM SILOVÉHO

Více

BĚŽECKÁ OBUV PITNÝ REŽIM TECHNIKA BĚHU DOPORUČENÍ A PRAKTICKÉ RADY (NEJEN) PRO BĚH

BĚŽECKÁ OBUV PITNÝ REŽIM TECHNIKA BĚHU DOPORUČENÍ A PRAKTICKÉ RADY (NEJEN) PRO BĚH BĚŽECKÁ OBUV PITNÝ REŽIM TECHNIKA BĚHU DOPORUČENÍ A PRAKTICKÉ RADY (NEJEN) PRO BĚH Otázky před výběrem běžeckých bot pro jaký druh běhu budu boty potřebovat na jakém povrchu budu nejčastěji běhat jak často

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - posilovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Tejpování. Mgr. Jana Kuncová, DiS. Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015

Tejpování. Mgr. Jana Kuncová, DiS. Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015 Tejpování Metodický seminář sekce OB 13.-15. 11. 2015 Mgr. Jana Kuncová, DiS Funkce tejpu Ochranná omezení pohybu kvůli ochraně poraněné tkáně a tím i zmírnění bolestivosti, při sportu jako prevence poranění

Více

BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ

BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ BIOMECHANIKA SPORTU ODRAZ Co je to odraz? Základní činnost, bez které by nemohly být realizovány běžné lokomoční aktivity (opakované odrazy při chůzi, běhu) Komplex multi kloubních akcí, při kterém spolupůsobí

Více

Zásobník protahovacích cviků

Zásobník protahovacích cviků Zásobník protahovacích cviků Obsah Úvod 1. Ohybač paže 2. Natahovače paže 3. Natahovače kyčle a ohybače kolena 4. Ohybač kyčle a natahovače kolena 5. Ohybače kyčle 6. Odtahovače a zevní rotátory kyčle

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI. Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ

KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI. Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc, Česká republika RESUMÉ Práce řeší zásady

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha.

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. Svinutí páteře neboli crunch Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. 4 série po 0 cvicích Nekřižte prsty za hlavou, abyste nestlačovala krční svaly.

Více

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_05_01 Tématický celek: Člověk Autor: Mgr. Andrea Teplá Datum: září 2011 Anotace:

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI

VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI VYUŽITÍ ERGONOMIE PŘI PRÁCI Michal Kalina ERGONOMIE Optimalizace lidské činnosti Zabývá se ochranou zdraví člověka při práci Zkoumá účinky sil a polohy na pohybový systém VYUŽITÍ POZNATKŮ ERGONOMIE Sníží

Více

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21 Mimosezónní tréninkový plán 2015 Nadhazovači a poziční hráči 16-21 1. 2. týden 1. týden tempo 1:0:1 sec odpočinek 1 min mezi okruhy počet opakování : 2 Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

Více

ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU

ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU - dělíme na získané a vrozené Vrozené vady nohou Kososvislá noha (pes equinovarus) : noha vtočená dovnitř měkké tkáně a hlavně vazy jsou zkráceny na vnitřní straně a v plosce chůze

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ !!!!!!!!!! DÝCHÁNÍ BĚHEM CVIČENÍ!!!!!!!!!!

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ !!!!!!!!!! DÝCHÁNÍ BĚHEM CVIČENÍ!!!!!!!!!! KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ = soubor jednotlivých cviků v jednotlivých cvičebních polohách, které můžeme účelně modifikovat s využitím různého náčiní (švihadlo, ručník, polštář apod.) a nářadí (žebřiny, židle,

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_14 Název materiálu: Nejčastější sportovní úrazy úrazy Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém.

Více

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu

Cvičte alespoň doma! 1. Spodní část přímého břišního svalu. 1.1. Přítahy kolen k trupu Cvičte alespoň doma! Každý začátek nového roku přináší prostor pro naplňování vytčených plánů a předsevzetí, mezi něž se pravidelně řadí i cvičení pro zlepšení postavy a snížení hmotnosti, jež si častěji

Více

Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu.

Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu. PŘÍTAHY Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu. Táhnout a tlačit. Přítahy jsou jedny z nejobávanějších

Více

Popis jednotlivých regeneračních cvičení V TĚLOCVIČNĚ

Popis jednotlivých regeneračních cvičení V TĚLOCVIČNĚ KLINIKA LÉČEBNÉ REHABILITACE FNO Popis jednotlivých regeneračních cvičení V TĚLOCVIČNĚ RANNÍ JÓGA VYKROČTE DO SVÉHO PRACOVNÍHO DNE PLNÍ ENERGIE Lekce jemné lehce dynamické jógy. Zaměříme se na cvičení

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Špatné držení těla Celkově vzato, křížový syndrom souvisí s naším většinou sedavým stylem života a špatnými

Více

Procvičování kloubů CX - 01

Procvičování kloubů CX - 01 Procvičování kloubů CX - 01 Typ produktu: Cvičení a relaxace Funkce: Posilování, rozvoj a zlepšování svalů ramen. Zlepšuje celkovou ohebnost kloubů ramen, zápěstí, loktů a klíčních kostí. Použití: Přidržte

Více

Sada pro atletickou pfiípravku. Literatura: DOSTÁL, E., VELEBIL, V. a kol. Didaktika školní atletiky. Praha: UK, 1992.

Sada pro atletickou pfiípravku. Literatura: DOSTÁL, E., VELEBIL, V. a kol. Didaktika školní atletiky. Praha: UK, 1992. Český atletický svaz ve spolupráci s firmou Jipast a.s. navrhl Sadu pro atletickou přípravku, která obsahuje nářadí a náčiní využitelné v tréninku desetiletých a jedenáctiletých atletů. SADA PRO ATLETICKOU

Více

Formy silového tréninku a jejich aplikace

Formy silového tréninku a jejich aplikace Formy silového tréninku a jejich aplikace 1. OB jako silově vytrvalostní sport (jeho specifika z hlediska požadavků na sílu). 2. Metody silového tréninku a jejich vliv na vytrvalostní výkon. 3. Aplikace

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

Soubor kompenzačních cvičení

Soubor kompenzačních cvičení Soubor kompenzačních cvičení součást přípravy každého sportovce - silné a protažené svaly - rovnováha - pohyb, jako dárek pro každý den - způsob, jak mohu předcházet zranění soustředění plynulost kontrola

Více

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu Vlivy na padnutí oděvu ze strany nositele: konstrukce kostry držení těla tvar a proměnlivost postavy Faktory jejichž příčinou existuje spousta variací postav: zaměstnání,

Více

Zásobník protahovacích cviků

Zásobník protahovacích cviků Zásobník protahovacích cviků 1. Ohybače paže 1. Ohybače paže 2. Natahovače paže 3. Natahovače kyčle a ohybače kolena 4. Ohybače kyčle a natahovače kolena 5. Ohybače kyčle 6. Odtahovače a zevní rotátory

Více

Pěnový válec. uvolní a posílí svaly ZDRAVÍ

Pěnový válec. uvolní a posílí svaly ZDRAVÍ Pěnový válec uvolní a posílí svaly TEXT: JANA ČECHOVÁ KAŽDÝ ZNÁ POCIT TĚŽKÝCH, UNAVENÝCH NOHOU A ZATUHLÝCH SVALŮ. ROZBĚHNOUT SE V TOMTO STAVU DRUHÝ DEN PO NÁROČNÉM TRÉNINKU NENÍ ŽÁDNÁ LAHODA A TRVÁ CHVÍLI,

Více

SPECIÁLNÍ PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ PRO ROZVOJ KLOUBNÍ POHYBLIVOSTI V NÁCVIKU PŘEKÁŽKOVÉHO BĚHU. Marie VALOVÁ - Roman VALA

SPECIÁLNÍ PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ PRO ROZVOJ KLOUBNÍ POHYBLIVOSTI V NÁCVIKU PŘEKÁŽKOVÉHO BĚHU. Marie VALOVÁ - Roman VALA SPECIÁLNÍ PRŮPRAVNÁ CVIČENÍ PRO ROZVOJ KLOUBNÍ POHYBLIVOSTI V NÁCVIKU PŘEKÁŽKOVÉHO BĚHU Marie VALOVÁ - Roman VALA Ostravská Univerzita, Ostrava, Katedra tělesné výchovy, Czech Republic ABSTRAKT Překážkový

Více

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení Obsah: Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal (KZ 1) Kompenzační protahovací cvičení pro volejbal (KZ 2) Kompenzační posilovací cvičení pro volejbal (KZ 3) 491 Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal

Více

Technika plaveckých způsobů

Technika plaveckých způsobů Technika plaveckých způsobů Kraul Díky cyklickému pohybu je to nejrychlejší a nejpřirozenější plavecký způsob. Poloha těla: tělo leží na břiše, poloha je mírně šikmá tzn. ramena jsou výše než boky. Poloha

Více

Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1

Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1 Název: Autor: Kompenzační cvičení Marta Bursová Formát: 17x24 cm, 196 stran Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1 Anotace Jedinečná publikace předkládá všem kondičním, výkonnostním i vrcholovým

Více

TĚHOTENSKÉ PLAVÁNÍ 1) Uvolnění zádových svalů

TĚHOTENSKÉ PLAVÁNÍ 1) Uvolnění zádových svalů TĚHOTENSKÉ PLAVÁNÍ 1) Uvolnění zádových svalů Velká většina těhotných žen trpí bolestmi nejčastěji v oblasti hrudní a bederní páteře. V důsledku stále rostoucí dělohy dochází k nepřirozenému prohýbání

Více

Zpomalení a detail na kotníky. Skiping normální rychlost Zpomalení - šipka na záda, koleno, ruce společně s komentářem

Zpomalení a detail na kotníky. Skiping normální rychlost Zpomalení - šipka na záda, koleno, ruce společně s komentářem Scénář DVD atletika AT1,AT2 Menu výběr: Běžecká abeceda Švihová technika Nízký start a šlapavá technika Štafetový běh Hod míčkem Vrh koulí Skok do dálky základní technika krok Skok do výšky flop Poznámka:

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Procvičování kloubů CX - 01

Procvičování kloubů CX - 01 Procvičování kloubů CX - 01 Typ produktu: Cvičení a relaxace Funkce: Procvičování, posilování a rozvoj svalů ramen a rukou. Zlepšuje celkovou ohebnost kloubů ramen, zápěstí, loktů a klíčních kostí. Použití:

Více

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!!

Dopravné - 50,- Kč cesta na penzion POD LESEM. Masáže každý pátek od 16.00 hod. V jiné dny dle dohody,mimo čtvrtek. OBJEDNÁVKY NA PENZIONU!!!!! Masáž Cena Doba trvání Masáž šíje 100 Kč 20 min Masáž zad 200 Kč 40 min Masáž zad a šíje 250 Kč 60 min Masáž horních končetin 200 Kč 20 min Masáž dolních končetin 250 Kč 40 min Masáž hrudníku a břicha

Více

Technika a její zdokonalování ve sprinterských a běžeckých disciplínách

Technika a její zdokonalování ve sprinterských a běžeckých disciplínách Specializace atletika učební text Sestavila: PaedDr. Jitka Vindušková, CSc. Technika a její zdokonalování ve sprinterských a běžeckých disciplínách V krátkých sprintech se jedná o výkony krátkodobé, prováděné

Více

Pohybová soustava - svalová soustava

Pohybová soustava - svalová soustava Pohybová soustava - svalová soustava - Člověk má asi 600 svalů - Svaly zabezpečují aktivní pohyb z místa na místo - Chrání vnitřní orgány - Tvoří stěny některých orgánů - Udržuje vzpřímenou polohu těla

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

CVIKY KE SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI

CVIKY KE SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI CVIKY KE SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI Provádět tělesná cvičení efektivně je základem funkčního tréninku. Prostudujte si proto následující cviky dříve, než budete přidávat zátěž nebo provádět cvičení proti odporu.

Více

VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE

VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE VÝUKOVÉ KARTY: SPORTOVNÍ CHŮZE Tato specifická atletická disciplína může být dětem přiblížena pomocí různých soutěží a hrátek. Soutěže a činnosti IAAF Dětské atletiky tuto disciplínu nezahrnují do svého

Více

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18.

POHYBOVÉ ÚSTROJÍ. 10 100 svalových vláken + řídká vaziva = snopečky + snopečky = snopce + snopce = sval 18. POHYBOVÉ ÚSTROJÍ - rozlišujeme ho podle složení buněk : HLADKÉ(útrobní) PŘÍČNĚ PRUHOVANÉ ( kosterní) SRDEČNÍ - tělo obsahuje až 600 svalů, tj. 40% tělesné hmotnosti HISTORIE: - vypracované svalstvo bylo

Více

Nový pohled na ergoscreening pracovišť

Nový pohled na ergoscreening pracovišť Nový pohled na ergoscreening pracovišť Požadavky legislativy Vyhl.č.79/2013 Sb. 2 Obsah pracovnělékařských služeb a) hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců nebo osob ucházejících se o zaměstnání je 1.

Více

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace

POZNÁMKY. OSVsebepoznávání,seberegulace 1 VÝSTUP UČIVO PRŮŘEZOVÉ TÉMA MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1. ROČNÍK žák - spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti -význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ ÚVOD Vlivem nerovnoměrné zátěže pohybového aparátu vznikají u hokejistů svalové dysbalance a poruchy držení těla skolióza, bederní hyperlordóza,

Více

Spojte běh s jógou. 4 sady cviků k rovnováze ZDRAVÍ

Spojte běh s jógou. 4 sady cviků k rovnováze ZDRAVÍ ZDRAVÍ 4 sady cviků k rovnováze Spojte běh s jógou TEXT: JANA ČECHOVÁ, WWW.MOVE-OM.COM FOTO: MARTIN SYMON BĚŽÍTE V TEMPU RYCHLÉM TAK AKORÁT, ABYSTE STIHLI POZOROVAT KRÁSU OKOLNÍ PŘÍRODY. UDRŽUJETE PRAVIDELNÝ

Více

PaedDr. Jitka Vinduškov katedra atletiky, UK FTVS Praha Červen 2008

PaedDr. Jitka Vinduškov katedra atletiky, UK FTVS Praha Červen 2008 Trénink a závodz vodění ve vícebojíchch PaedDr. Jitka Vinduškov ková, CSc. katedra atletiky, UK FTVS Praha Červen 2008 Cíle a úkoly Cílem vícebojav cebojařského tréninku je je dosažen ení nejlepší šího

Více

CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. Spouštějte nohy, dokud nejsou

CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. Spouštějte nohy, dokud nejsou Cviky a protažení TRICEPSOVÉ KLIKY CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. 2 Položte ruku na každou tyč, odtlačte se a úplně natáhněte paže. 1 Postavte

Více

Procvičování kloubů LK - 01

Procvičování kloubů LK - 01 Procvičování kloubů LK - 01 Typ produktu: Cvičení a relaxace Funkce: Procvičování, posilování a rozvoj svalů ramen a rukou. Zlepšuje celkovou ohebnost kloubů ramen, zápěstí, loktů a klíčních kostí. Použití:

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

Florbalová škola Teiwaz

Florbalová škola Teiwaz Florbalová škola Teiwaz Protahování Strečink =protahování Strečink pomáhá rychlejší regeneraci svalů Strečink zvyšuje rozsah kloubní pohyblivosti a pružnosti svalů i šlach Strečink pomáhá snižovat svalovou

Více

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA

Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Školení trenérů juda III.třídy 2014 Seminární práce SILOVÁ PŘÍPRAVA Niepel Miroslav 29.5.2014 1 Obsah 1. Úvod 2. Síla obecně 3. Druhy síly 4. Obecná silová příprava 5. Způsob rozvoje síly 6. Speciální

Více

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES

Více

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz

Diagnostika pohybu u lukostřelců. PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz Diagnostika pohybu u lukostřelců PaedDr. Martina Končalová www.mfkcentrum.cz ANAMÉZA DOTAZNÍK PLÁN TRÉNINK nebo TERAPIE VYŠETŘENÍ KONTROLA METODA VOLBA FYZIOTERAPIE, CVIČENÍ DIAGNOSTIKA SVAL Má sílu Trenér

Více

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Metodika lokomočních pohybů a vývoj motoriky Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Základní pohyby LOKOMOCE = pohyb člověka ve smyslu změny místa = pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti Lokomoční

Více

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny.

Doporučení Vezměte si, prosím, pohodlný oděv. Cvičí se na boso. Veškeré pomůcky jsou pro vás zajištěny. Statistiky uvádí, že potíže se zády, šíjí a rameny přivádí do ordinací lékařů stále více lidí. 80% populace již zažilo bolesti v zádech. Nemoci s tím související přispívají značným dílem k rozsahu pracovní

Více

Pohybové aktivity ve vodě zdravotně orientované programy

Pohybové aktivity ve vodě zdravotně orientované programy Felgrová Ivana učební text Katedra plaveckých sportů UK FTVS Pohybové aktivity ve vodě zdravotně orientované programy Zpracovala: Pokorná Jitka (katedra plaveckých sportů UK FTVS) Co představuje zdravotní

Více

ŽS/17 Rozvoj flexibility

ŽS/17 Rozvoj flexibility Obsah: Metody strečinku Cvičení zaměřená na svalstvo nohou (KF 1) Cvičení zaměřená na zádové svalstvo (KF 2) Cvičení zaměřená na břišní svalstvo (KF 3) Cvičení zaměřená na svalstvo pletence ramenního,

Více

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické

Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova. Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické Kritéria maturitní zkoušky z volitelného předmětu tělesná výchova Maturitní zkouška je složena ze 2 částí A/ praktické B/ teoretické A/ praktická část 2013 GYMNASTIKA 1. test: Akrobatická sestava Popis

Více

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory:

Kondiční příprava. Rozvoj PSch je determinován především faktory: Kondiční příprava (dříve tělesná) nebo-li kondiční trénink je zaměřen na vyvolání adaptačních změn v organismu sportovce a to především na rozvoj pohybových schopností (PSch). Rozvoj PSch je determinován

Více

Uvolněte se, s výdechem uchopte bližší rukou špičku nohy a pomalu ji přitahujte k bérci.

Uvolněte se, s výdechem uchopte bližší rukou špičku nohy a pomalu ji přitahujte k bérci. Strečink Před několika dny se mi dostala do rukou zajímavá publikace s názvem Strečink od Michaela J. Altera, kde je popsáno a s názornými ilustracemi vyobrazeno tři sta protahovacích cviků. V knize nenajdete

Více

Metodické pokyny k motorickým testům (13/14 let U23)

Metodické pokyny k motorickým testům (13/14 let U23) Metodické pokyny k motorickým testům (13/14 let U23) Povinnost testování ve 22. a 40. týdnu mají oddíly se statutem SpS a SCM. Výsledky jsou zapisovány do rozeslané excelové tabulky a zasílají se emailem

Více

Seminární práce. Školení trenérů III. třídy. Obratnost, ohebnost a jejich rozvoj

Seminární práce. Školení trenérů III. třídy. Obratnost, ohebnost a jejich rozvoj Seminární práce Školení trenérů III. třídy Obratnost, ohebnost a jejich rozvoj Barbora Binhaková Liberec 2014 Obsah Úvod... 3 Obratnost... 4 Oblasti obratnostních schopností... 4 Obratnost a technika pohybu...

Více

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HOD OŠTĚPEM Diplomová práce (bakalářská) Autor: Markéta Karpíšková, tělesná výchova a sport Vedoucí práce: Mgr. Iva Machová,

Více

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr.

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Seminář Tv Gymnázium Dr. školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302

Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Aerobní kapacita množství energie uvolněné oxidativním způsobem Vyjadřuje se hodnotou VO 2 max (ml

Více

Strečink - hamstringy svaly zadní strany stehna - 1. - vsedě I. Strečink - hamstringy svaly zadní strany stehna - 2. - vsedě II.

Strečink - hamstringy svaly zadní strany stehna - 1. - vsedě I. Strečink - hamstringy svaly zadní strany stehna - 2. - vsedě II. Strečink - hamstringy svaly zadní strany stehna - 1. - vsedě I. Sedíme na zemi, pokrčíme jednu dolní končetinu tak, aby se její chodidlo dotýkalo zevnitř druhého stehna. Vnější stranu lýtka a stehna bychom

Více

10. lekce 1. KLOUBNÍ POHYBLIVOST

10. lekce 1. KLOUBNÍ POHYBLIVOST 10. lekce Tématický plán: Teorie - Kloubní pohyblivost, zásady a metody rozvoje. Strečink. Praxe - Kompenzační cvičení- program pro vadné držení těla. Lavičky. Doporučená literatura 1. KLOUBNÍ POHYBLIVOST

Více

10 pravidel pro správné sezení

10 pravidel pro správné sezení Ergonomie sezení Řada z nás tráví v zaměstnání většinu pracovní doby vsedě. Připočteme-li navíc dobu strávenou vsedě u jídla, v dopravních prostředcích nebo televize, prosedíme neuvěřitelných 80 000 hodin

Více

Předmět: Základy gymnastiky

Předmět: Základy gymnastiky Předmět: Základy gymnastiky Charakteristika volitelného předmětu základy gymnastiky 1. stupeň Obsah tohoto vyučovacího předmětu vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví stanovených RVP ZV a realizuje

Více

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku

001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku 001:Torbjorn Karlsen: Základní principy tréninku Překlad z nové norské knížky Vytrvalost, vydanou norským olympijským výborem pro vrcholové sportovce a trenéry. Správné naplánování a realizace tréninku

Více

Funkční hýžďové svaly

Funkční hýžďové svaly Funkční hýžďové svaly uleví od bolesti a zvýší výkon TEXT: DAGMAR MOSTECKÁ, WWW.BEBALANCED.CZ CHCETE ZVÝŠIT VÝKONNOST, PŘI BĚHU LÉPE VYPADAT A JEŠTĚ ULEVIT KYČLÍM A ZÁDŮM? PAK SE NAUČTE SPRÁVNĚ ZAPOJOVAT

Více