Spolek pro obnovu venkova ČR

Transkript

1 Spolek pro obnovu venkova ČR Mgr. Eduard Kavala předseda Spolku Sekretariát: Bělotín 151, Tel., fax: ; Vážený pan Ing. Jaroslav Krupka místopředseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Parlament České republiky Poslanecká sněmovna Sněmovní Praha 1 - Malá Strana V Bělotíně 14. února 2012 Vážený pane poslanče, dopisem ze dne 11. dubna 2011 panu ministrovi pro místní rozvoj Ing. Kamilu Jankovskému jsme připomínkovali návrh novely stavebního zákona. Ačkoliv mně předtím pan ministr písemně ujistil, že Spolek pro obnovu venkova ČR bude mít možnost se k návrhu novely vyjádřit, ministerstvo naše připomínky, ani obdobné připomínky Svazu měst a obcí ČR, který je oficiálním připomínkovým místem, neakceptovalo a k žádnému dalšímu jednání nás nepřizvalo. Nezbývá mně proto nic jiného, než dát Vám jako zpravodaji novely stavebního zákona naše připomínky, aktualizované vzhledem sněmovnímu tisku 573/0, touto formou k dispozici a požádat Vás o jejich využití při projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony, v Poslanecké sněmovně. Budeme-li mít možnost, zástupce Spolku následující připomínky vysvětlí i na semináři, který jste avizoval ve svém vystoupení v rámci 1. čtení vládního návrhu zákona. 1. Nezastavitelnost zemědělských pozemků větších než 0,5 ha bez územního plánu 1.1. V části první, článku I vypustit bod 1, kterým se 2 odst. 1 písm. e) bod 2 stavebního zákona zrušuje. Odůvodnění: Zrušení stávajícího ustanovení 2 odst. 1 písm. e) bodu 2 by umožnilo ztrátu pro obraz malých obcí velmi důležitých a často jedinečných nezastavěných

2 prostor (např. farské zahrady, volné plochy vhodné pro pozdější využití pro veřejná prostranství, občanskou vybavenost atp.) na dosud nezastavitelných pozemcích, aniž by bylo předtím dosaženo shody o takovém záměru formou projednání a vydání územního plánu nebo alespoň souhlasu zastupitelstva obce jako dotčeného orgánu, jako je tomu u tlakem investorů méně ohroženého nezastavěného území podle 188a odst. 2 stavebního zákona. Zatímco pro velké obce, které v naprosté většině územní plány mají, tato legislativní úprava nemá žádný význam, ponechání stávající úpravy bude pro malé venkovské obce pojistkou, že jejich případné zastavení bude řešeno v rámci zpracování územního plánu a nikoliv jen jednotlivým rozhodnutím stavebního úřadu bez záruk provázání s celkovým koncepčním řešením a s větším rizikem korupčního jednání. 2. Přesun některých agend na obecné stavební úřady obcí s rozšířenou působností 2.1. V části první, článku I vypustit bod 18., kterým se mění 13 odst. 2 stavebního zákona, tak, že tento odstavec zůstane zachován v původním znění. Odůvodnění: Vypuštění původního znění tohoto bodu je nesystémové a nevyvážené. Bere krajům možnost na žádost obce po projednání s ministerstvem nařízením určit obecní úřad obecným stavebním úřadem, ačkoliv odejmutí působnosti stavebního úřadu dle 13 odst. 3 zůstává krajům zachováno. To jim může přinést jen nepopulární úlohu hrobaře stavebních úřadů na obcích nejnižší úrovně, protože při zúžení jejich působnosti, lze u řady z nich předpokládat nízkou efektivitu správních činností, bez vlivu na koncepční řešení jejich rozmístění. Znění podle vládního návrhu se týká jiné problematiky - má přenést působnost dosavadních obecných stavebních úřadů významné části staveb (stavby veřejné technické infrastruktury, stavby v působnosti speciálních stavebních úřadů a soubory staveb, jehož součástí je jedna či více staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů) na úřady obcí s rozšířenou působností a současně stanovit, že u dopravních staveb uvedených v 15, u kterých obecní úřad obce s rozšířenou působností není speciálním stavebním úřadem, má být obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vedení společného územního a stavebního řízení podle nově navrhovaného ustanovení 94a, přičemž speciální stavební úřad bude mít ve společném řízení postavení dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska. Takový rozsah přesunu činností z dosavadní působnosti obecných stavebních úřadů, které působí v hierarchicky níže postavených obcích, by výrazně omezil jejich aktivity s rizikem pozdějšího zrušení těchto stavebních úřadů pro neefektivnost a naopak na úřadech obcí s rozšířenou působností by si vyžádal významný nárůst administrativy, pro který nejsou materiálně ani personálně vybaveny a finančně zabezpečeny nepůjde jen o mzdy, ale také o provozní a investiční náklady, zvýšené náklady na cestovné na místní šetření atp. Protože jde o státní správu, vyvolalo by to oprávněné požadavky těchto obcí na jejich krytí ze státního rozpočtu. 2

3 Ve zvláštní části důvodové zprávy vládního návrhu je k bodům 15 až odst. 1 až 4 uvedeno, že v případě vodních děl není možné spojovat územní a stavební řízení a vydat jedno rozhodnutí (podle novely vodního zákona vodoprávními úřady příslušnými k vydání povolení pro vodní díla obce s rozšířenou působností, územní rozhodnutí o umístění vodních děl však mohou vydávat i pověřené obecní úřady nebo obecní úřady obcí se základní působností, pokud jsou obecnými stavebními úřady), a že stejná situace je u staveb silnic II. a III. třídy, u místních komunikací nebo u veřejně přístupných účelových komunikací. To má odůvodňovat přesun územního rozhodování na úřady obcí s rozšířenou působností. Na druhé straně obdobná situace u významnějších dopravních staveb, kdy by územní řízení vydával úřad obce s rozšířenou působností a stavební povolení by příslušelo hierarchicky výše postavenému speciálnímu stavebnímu úřadu, vládní návrh řeší změnou zákona (poslední 2 věty vládním návrhem změněného 13 odst. 2), podle níž společné řízení převzetím úpravy ze zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury bude obecný stavební úřad obce s rozšířenou působností příslušný k vedení společného územního a stavebního řízení, a speciální stavební úřad bude mít v tomto společném řízení postavení dotčeného orgánu, příslušného k vydání závazného stanoviska. Logicky vzato, nelze použít argumentaci k odůvodnění přesunu významné části agendy z obecných stavebních úřadů na nejnižší hierarchické úrovni obcí na úřady obcí s rozšířenou působností, kterou současně popíráme legislativní úpravou, která umožňuje součinnost obecného stavebního úřadu a speciálního stavebního úřadu na vyšším hierarchickém stupni. Doporučujeme součinnost obecného stavebního úřadu a speciálního stavebního úřadu upravit obecně v novém 94a (viz dále bod 2.4) shodně jak pro úřady obcí s rozšířenou působností, tak pro ostatní obecné stavební úřady. To umožní bez dalších legislativních změn slučovat územní a stavební řízení tak, že je povede obecný stavební úřad na nejnižším hierarchickém stupni obcí. Při navrhování přesunu části agend na úřady obcí s rozšířenou působností nelze vycházet z argumentu, že by tím došlo ke zkvalitnění správní praxe nebo z paušálního tvrzení, že stavební úřady na nejnižší úrovni procují špatně. To dokládá Vyhodnocení průzkumu stavebních úřadů Spolku pro obnovu venkova ČR, uvedené v příloze a publikované 17. března 2011 na webu Spolku ( Toto vyhodnocení ukázalo, že se výsledky rozhodování obecných stavebních úřadů na nejnižší úrovni obcí, měřeno počtem úspěšných odvolání, významně neodlišují od rozhodování stavebních úřadů na obcích s rozšířenou působností. Na druhé straně je třeba vidět, že ponechání odborného aparátu v nejnižší možné úrovni vytváří pracovní příležitosti pro kvalifikované pracovníky, kteří mohou být oporou obce i při dalších činnostech a nepřímo napomáhají 3

4 jejímu rozvoji už tím, že zpravidla v dané venkovské obci se svou rodinou bydlí a intelektuálně ji posilují. Přesun územního rozhodování u staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů ( 15) je třeba diferencovat. Může být např. odůvodněn u dopravních staveb nadmístního významu, tuto otázku navrhujeme proto řešit v jiné části stavebního zákona viz bod 2.3. tohoto dopisu). Přesouvat územní rozhodování o místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích, které mají zpravidla místní význam, považujeme za neadekvátní a v rozporu s principem subsidiarity. Pro zjednodušení a posílení rozhodování obecných stavebních úřadů na nejnižší úrovni i v případech, kdy územní a stavební řízení nebude vedeno společně, naopak navrhujeme provést změnu v zákoně o pozemních komunikacích dle bodu 2.5. tohoto dopisu. Pokud jde o umisťování staveb veřejné technické infrastruktury, není tak složité, aby je nemohly zajišťovat jako dosud obecné stavební úřady na nejnižší úrovni obcí. Společné územní a stavebního řízení bude, jak je výše uvedeno, umožněno. Stejně jako v případech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikacích je žádoucí ponechat univerzální rozhodování o umístění těchto staveb těmto úřadům, kde je také znalost území nejvyšší a vztah k realizaci územních plánů obcí, z nichž rozhodování vychází, nejbližší. Pokud jde o územní rozhodování o souboru staveb, jehož součástí je jedna či více staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů, její přenesení na úřad obce s rozšířenou působností by způsobilo velký zmatek a nepředvídatelnost rozhodování. Týkalo by se totiž staveb, které běžně povolují obecné stavební úřady (např. větší rodinné domy), ale protože bude napojený do kanalizace přes ČOV, anebo např. součástí návrhu bude i prodloužení kanalizační stoky nebo vodovodního řádu o pár metrů, už ho bude povolovat obecní úřad obce s rozšířenou působností. V praxi by tak nastala situace, kdy by obdobné stavby v jedné obci by povolovaly různé stavební úřady (jeden rodinný dům v obci povolí obecný stavební úřad a podobný RD, řešený s ČOV, nebo s prodloužením řádu, povolí stavební úřad na obci s rozšířenou působností). Byla by to značně nepřehledná situace pro stavebníky, pro dotčené orgány, při archivaci i zpětně při dohledávání dokumentace. Rodinný dům s ČOV by např. povoloval obecní úřad obce s rozšířenou působností, ale následnou přístavbu nebo nástavbu rodinného domu obecný stavební úřad. Dokumentace jedné stavby by tedy byla uložena na dvou stavebních úřadech. Stanovení příslušnosti úřadu k územnímu řízení o souboru staveb je ostatně dostatečně řešeno stávajícím ustanovením 4 odst. 1 stavebního zákona. Proto jsou změny 13 odst. 2 z těchto důvodů nežádoucí V části první, článku I změnit bod 19., kterým se mění 13 odst. 3 stavebního zákona, takže tento bod bude znít: V 13 odst. 3 a 4 se písmeno g) nahrazuje písmenem e). Odůvodnění: Tato úprava reaguje na předchozí návrh ponechání 13 odst. 2 v původním znění. 4

5 2.3. V části první, článku I nahradit bod 20., kterým se mění 13 odst. 4 stavebního zákona novým zněním: V 13 doplnit odst. 6, který zní: (6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonává působnost podle tohoto zákona u staveb v působnosti speciálních stavebních úřadů podle 15 odst. 1 písm. a), b) a c) s výjimkou místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Odůvodnění: Potřebná úprava 13 odst. 4 je zahrnuta do bodu 19. článku I části první vládního návrhu zákona, jak je uvedeno v bodě 2.2. výše. Nově navržené ustanovení umožní přenést působnost pro územní řízení u dopravních staveb nadmístního významu (tj. staveb leteckých, staveb na dráze a staveb dálnic a silnic), které se zpravidla realizují ve správních obvodech více stavebních úřadů, z obecných stavebních úřadů v nejnižších stupních hierarchie obcí na obecné stavební úřady obcí s rozšířenou působností. Na vodní díla, které mají většinou lokální charakter a územní řízení mohou být efektivně prováděna obecnými stavebními úřady na nejnižší úrovni, se tato úprava nevztahuje. Individuální rozhodnutí o určení příslušného stavebního úřadu staveb, které zasahují do územních obvodů více stavebních úřadů, umožňuje stávající ustanovení 13 odst V části první, článku I doplnit v bodě 141 znění nového 94a o nový odstavec 7 (současný odstavec 7 se přečísluje na 8), který zní: (7) Společné rozhodnutí vydává a společné řízení vede obecný stavební úřad, který by byl jinak příslušný k vydání územního rozhodnutí. Speciální stavební úřad má ve společném řízení postavení dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska. Odůvodnění: Navrhovaná dikce umožňuje vést společná řízení jak orgánů stejné obce, tak v případech, kdy jsou příslušné stavební úřady (obecní a speciální) v různých obcích. Navržené doplnění v souladu v souladu s cílem zásady jeden úřad jedno rozhodnutí zjednodušuje řízení u staveb, kde by pro samostatné stavební řízení byl jinak příslušný speciální stavební úřad, který potřebnou odbornost zajistí v rámci svého postavení dotčeného orgánu stejně, jako při přenesení kompetencí pro územní rozhodování na úřady obcí s rozšířenou působností. Řízení však bude bez zvyšování administrativních nároků na úřadech obcí s rozšířenou působností ponecháno v souladu s principem subsidiarity na nejnižší možné úrovni. Stejný princip by byl uplatněn na soubory staveb, kdy bude v souladu s 4 stavebního zákona příslušný ten obecný úřad, v jehož kompetenci je stavba hlavní. To např. umožňuje v rámci souboru staveb s hlavní stavbou rodinného domu obecným úřadem na nejnižším stupni projednat stavbu studny, kde by jinak byla kompetence na pověřeném obecním úřadě, ovšem za respektování 5

6 jeho závazného stanoviska, a v případě společného řízení ve smyslu výše uvedeného návrhu vydat příslušné rozhodnutí V novele stavebního zákona se navrhuje doplnit část šestnáctou v tomto znění: ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o pozemních komunikacích Článek XX. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 259/1998 Sb., zákona 146/1999 Sb., zákona 102/2000 Sb., zákona 132/2000 Sb., zákona 489/2001 Sb., zákona 259/2002 Sb., zákona 256/2002 Sb., zákona 320/2002 Sb., zákona 358/2003 Sb., zákona 186/2004 Sb., zákona 80/2006 Sb., zákona 186/2006 Sb., zákona 311/2006 Sb.a zákona 342/2006 Sb. se mění takto: 1. V 40 odst. 4 písm. a) se vypouští slova místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. 2. V 40 se doplňuje odst. 4a, který zní: 1. Ostatní obecné stavební úřady vykonávají působnost speciálního stavebního úřadu ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Část šestnáctá, týkající se účinnosti novely stavebního zákona, se označí jako část sedmnáctá. Odůvodnění: Navržený přesun kompetencí odpovídá zásadě jeden úřad - jedno rozhodnutí u nejvíce frekventovaných speciálních staveb. Využívá přitom místních znalostí stavebních úřadů na nejnižší úrovni, před posledními novelami silničního zákona tam ostatně prováděné. 3. Posuzování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace z hlediska vlivů na životní prostředí, lhůty projednávání územně plánovací dokumentace, možnost zpracování konceptu 3.1. V části první, článku I změnit bod 28., týkající se 19 odst. 2 stavebního zákona, takto: (2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území ( 18 odst. 1) a územně plánovací dokumentace na životní prostředí. Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně závěru a výsledků posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Odůvodnění: Dosavadní posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území se odvozovalo od znění 18 odst. 1, podle kterého je cílem územního plánování vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Aniž by byl 6

7 tento cíl dotčen, čemuž odpovídá ponechání stávajícího obsahu dokumentů územního plánování, navrhujeme nadále namísto vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracovávat pouze vyhodnocení vlivů na životní prostředí rozsahem a způsobem posuzování odpovídajícím evropským a našim předpisům, což podstatně zjednoduší přehlednost a srozumitelnost územně plánovacích postupů. Zatímco u politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje a územního plánu v novele stavebního zákona počítalo MMR s vyhodnocením jejich vlivu na životní prostředí v rámci vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, tedy podle stavebního zákona, posouzení regulačních plánů z hlediska vlivů na životní prostředí odkazovalo na zvláštní předpis - zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Předkládaný návrh tuto dvojakost sjednocuje a předpokládá zpracování vyhodnocení vlivů podle předpisů stavebního zákona s tím, že konečné slovo při uzavírání procesu posuzování budou mít orgány životního prostředí v duchu uvedeného zvláštního zákona V části první, článku I vypustit bod 32, v němž se navrhuje vypustit slova popřípadě konceptu z 23 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Odůvodnění: Možnost zpracování konceptu územně plánovací dokumentace se navrhuje v zákonu ponechat. Projednání konceptu by mělo být těžištěm projednání s veřejností a posuzování vlivu na životní prostředí včetně posouzení variant či alternativ řešení V části první, článku I zařadit za bod 37. nový bod, týkající se 33 odst. 3 stavebního zákona: V 33 odst. 3 se nahrazují slova udržitelný rozvoj území slovy životní prostředí. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I změnit bod 38., týkající se 33 odst. 4 stavebního zákona takto: (4) Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh politiky územního rozvoje, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, oznámí místo a dobu konání veřejného projednání nejméně 30 dnů předem a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů ode dne veřejného projednání. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Ustanovení 22 odst. 1 až 3 se použijí přiměřeně. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I změnit bod 48., týkající se 36 odst. 1 stavebního zákona takto: V 36 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami Záležitosti týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou být součástí zásad územního rozvoje, pokud to ministerstvo ve stanovisku podle 37 odst. 9 nevyloučí. Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor a stanovit pro ně využití, jehož potřebu a možnosti umístění je nutno prověřit (dále jen územní rezerva ). V územní rezervě jsou zakázány změny v území [ 2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené využití ztížit nebo 7

8 znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující realizaci stanoveného využití lze jen na základě aktualizace zásad územního rozvoje. Současně s návrhem zásad územního rozvoje se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na životní prostředí a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I změnit bod 50., týkající se 36 odst. 3 stavebního zákona takto: V 36 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Zásady územního rozvoje ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Odůvodnění: I když by z čistě formálního hlediska bylo možno nahradit slova udržitelný rozvoj území slovy životní prostředí s odvoláním na odůvodnění výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona, navrhujeme z věcného hlediska požadavek, aby vyhodnocení vlivů neobsahovalo podrobnosti náležející podrobnější územně plánovací dokumentaci vypustit. Něco jiného je obsah dokumentace a něco jiného podrobnost posouzení, u kterého nelze předem vyloučit, že bude muset v některých případech pracovat i s větším detailem, např. pro stanovení počtu obyvatel ve vymezené části území nebo určení podrobnější terénní konfigurace pro posouzení postižení nadměrným hlukem nebo posouzení důsledků znečištění ovzduší, bez kterých nebude možno posouzení seriózně uzavřít. Aniž by šlo o zaměňování SEA a EIA je nutno z věcného hlediska jejich prolínání co do obsahu jednotlivých typů posuzování připustit. Nelze v tom vidět nějaké obstrukce vůči procesu územního plánování, ale ospravedlnitelný cíl kvalitního rozhodování a dobré správy V části první, článku I změnit bod 51., týkající se 37 stavebního zákona takto: 37 (1) Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí. (2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje podmínky pro pořízení a vydání regulačního plánu, které jsou návrhem jeho zadání ( 36 odst. 2), a tento regulační plán bude nahrazovat rozhodnutí o umístění záměru, který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, zašle pořizovatel návrh zadání včetně oznámení záměru příslušnému úřadu podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen příslušný úřad ) k provedení zjišťovacího řízení 11) a orgánu ochrany přírody k uplatnění stanoviska podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Závěr zjišťovacího řízení včetně stanoviska orgánu ochrany přírody pořizovatel zohlední v návrhu zadání a připojí k odůvodnění návrhu zásad územního rozvoje. (3) (4) Krajský úřad doručí návrh zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí veřejnou vyhláškou, ve které oznámí místo a dobu veřejného jednání o návrhu zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na životní prostředí 8

9 spojeného s výkladem, které se koná nejdříve 30 dnů ode dne doručení. Do 30 dnů ode dne doručení po veřejném jednání může k návrhu a vyhodnocení každý uplatnit u krajského úřadu písemně své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Vyhláška musí obsahovat poučení o možnostech a termínech podání připomínek i o tom, že k později podaným připomínkám se nepřihlíží. (4) (3) Krajský úřad oznámí místo a dobu společného jednání o návrhu zásad územního rozvoje a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným obcím, orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené obce a orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání, ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. (5) Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh zásad územního rozvoje příslušným orgánům sousedních států, jejichž území může být uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud sousední stát o konzultace projeví tyto orgány o konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní. (6) Vyhodnocení podle odstavce 1 projedná krajský úřad se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, ministerstva a krajské hygienické stanice. Místo a dobu jednání oznámí krajský úřad uvedeným ministerstvům a krajské hygienické stanici nejméně 15 dnů předem a vyzve je k uplatnění vyjádření k vyhodnocení nejpozději do 30 dnů ode dne jednání. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Ve vyjádřeních ministerstva uvedou připomínky k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území a k výběru varianty řešení. (7) Krajský úřad zašle návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, stanoviska, připomínky, vyjádření a případné výsledky konzultací podle odstavců 3 až 6 Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle 4 odst. 2, a ministerstvu. Ministerstvo životního uplatní stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených podkladů. Ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí krajskému úřadu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho stanoviska. (8) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast vyplyne, že zásady územního rozvoje mají významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle 4 odst. 2 písm. b). (9) Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje z hledisek zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a souladu s politikou územního rozvoje a to do 30 dnů od obdržení kopií stanovisek, připomínek, vyjádření a výsledků konzultací. Pokud nezašle své stanovisko ve stanovené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho stanoviska. 9

10 (10) V případě, že ministerstvo upozorní ve stanovisku krajský úřad na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 9, lze zahájit řízení o zásadách územního rozvoje až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků. Odůvodnění: Nahrazení vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyhodnocením vlivů na životní prostředí již bylo odůvodněno výše. Podstatné je doplnění zákona o povinné veřejného jednání, svolané veřejnou vyhláškou s třicetidenním předstihem, a možnost každého uplatnit své připomínky a stanoviska dalších 30 dnů po tomto jednání (tedy celkem v 60ti denní lhůtě stejně jako u Politiky územního rozvoje). Netřeba snad zdůrazňovat, že takový způsob je otevřenější veřejnosti i obcím (obce byly do návrhu doplněny; navrhuje se u nich stejně jako u dotčených orgánů oslovení jednotlivě, což není v podmínkách elektronické komunikace problémem) a odpovídá Århuské úmluvě. Kratší termíny by v tak složité problematice byly spíše formální. Je třeba vidět, že pořizovatele to v práci nijak podstatně nezdržuje, protože všechna jednání lze provádět souběžně pod kontrolou veřejnosti a také proto, že podstatné připomínky budou pravděpodobně vzneseny při veřejném jednání, takže bezprostředně po tomto jednání může začít připravovat vyhodnocení výsledků projednání návrhu a zahájit jednání s ministerstvy podle odst. 6. Vypuštění textu, týkající se vyváženého vztahu územních podmínek udržitelného rozvoje území a výběru varianty řešení v odst. 6 odpovídá navrhovanému upuštění od samostatného vyhodnocování vlivů trvale na udržitelný rozvoj území. To zůstane předmětem vyhodnocování a posuzování pořizovatele a každého dotčeného orgánu v souladu s jeho působností, stejně jako vyjadřování se k výběru variant, které není žádnou specifickou činností ministerstev (na rozdíl od posuzování vlivů na životní prostředí), aby právě jen od nich bylo zákonem vyžadováno. V odst. 7 se navrhuje vypustit větu Pokud Ministerstvo životního prostředí stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné zásady územního rozvoje vydat i bez jeho stanoviska. Lhůtu pro uzavření závažného posuzování vlivů na životní prostředí, která se v případě zásad územního rozvoje týká MŽP, považujeme za pořádkovou a není ani z hlediska postavení tohoto institutu možné připustit, že by mohla být nesplněna V části první, článku I změnit bod 52., týkající se 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona takto: (1) Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání 21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve jednotlivě ministerstvo, dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. (2) Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen oprávněný investor ) a zástupce veřejnosti mohou podat námitky proti návrhu zásad územního rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit do 7 15 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány 10

11 a ministerstvo uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání ( 37 odst. 3) změněny. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost upozorněni. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. Pokud jde o prodloužení lhůty, kdy se nejdříve může konat veřejné projednání po doručení veřejné vyhlášky sjednocuje se s časovými možnostmi obcí a dotčených orgánů, takže nebude příčinou prodloužení doby pořizování územního plánu, ale zvýší kvalitu projednání s veřejností. Stejnou 30ti denní lhůtu ode dne doručení vyhlášky pro veřejnost obsahuje i návrh MMR v úrovni návrhu územního plánu. Ke kvalitě projednání by mělo přispět i navržené prodloužení lhůty do kdy je možno podat námitky V části první, článku I změnit bod 56., týkající se 40 odst. 2 písm. b) stavebního zákona takto: (2) Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména a) výsledek přezkoumání podle odstavce 1, b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí, c) stanovisko podle 37 odst. 7, d) sdělení, jak bylo stanovisko podle 37 odst. 7 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I změnit bod 57., v části, týkající se 42 odst. 2 stavebního zákona takto: (2) Krajský úřad doručí návrh zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje veřejnou vyhláškou. Do dnů ode dne doručení může každý k návrhu uplatnit u krajského úřadu písemně své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Odůvodnění: Prodloužení lhůty v odst. 2 je v souladu s lhůtou pro obce a dotčené orgány, státní správy uvedené v odstavci 1. Vytváří předpoklady pro kvalitnější projednání s veřejností, aniž by prodlužovalo celkovou dobu projednávání zprávy V části první, článku I změnit bod 59., týkající se 42 odst. 4 stavebního zákona takto: 11

12 V 42 odst. 4 se za slova až 41 vkládají slova s výjimkou vyhodnocení vlivů aktualizace zásad územního rozvoje na udržitelný rozvoj území životní prostředí, které se zpracovává jen pokud Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle odstavce 1 uvedlo, že má být tato aktualizace posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I změnit bod 63., týkající se 43 odst. 3 stavebního zákona takto: V 43 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Odůvodnění: Stejně, jak je výše uvedeno v bodě 3.6. k bodu 50. vládního návrhu zákona, týkajícího se 36 odst. 3, navrhujeme požadavek, aby vyhodnocení vlivů neobsahovalo podrobnosti náležející podrobnější územně plánovací dokumentaci vypustit. Něco jiného je obsah dokumentace a něco jiného podrobnost posouzení, u kterého nelze předem vyloučit, že bude muset v některých případech pracovat i s větším detailem, aby mohlo být posouzení seriózně uzavřeno. Aniž by šlo o zaměňování SEA a EIA je nutno z věcného hlediska jejich prolínání co do obsahu jednotlivých typů posuzování připustit. Nelze v tom vidět nějaké obstrukce vůči procesu územního plánování, ale ospravedlnitelný cíl kvalitního rozhodování a dobré správy V části první, článku I změnit bod 66., týkající se 45 odst. 1 stavebního zákona takto: V 45 odst. 1 se za slovo projektantem vkládají slova a na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I změnit bod 67., týkající se 45 odst. 2 stavebního zákona takto: V 45 odst. 4 se za slovo zpracování vkládají slova, na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I změnit bod 69., týkající se 47 odst. 2 a 3 stavebního zákona takto: V 47 odstavce 2 a 3 znějí: (2) Pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu. V případě pořizování územního plánu jiným obecním úřadem zašle pořizovatel návrh zadání též obci, pro kterou ho pořizuje. Pořizovatel doručí návrh zadání veřejnou vyhláškou. Do dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský úřad jako orgán příslušný úřad u pořizovatele v téže lhůtě své stanovisko, sousední obce mohou uplatnit podněty. Nejpozději 7 dní uplynutím této lhůty 12

13 doručí příslušný orgán ochrany přírody pořizovateli a příslušnému úřadu stanovisko podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. K připomínkám, vyjádřením a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží. (3) Krajský úřad jako příslušný úřad ve stanovisku podle odstavce 2 uvede, zda má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle 10i zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, nebo pokud příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast 11), uvede pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí.. Odůvodnění: Stejně, jako u zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje se prodlužuje doba pro uplatnění připomínek veřejnosti na stejný časový úsek, jako mají k dispozici obce a dotčené orgány. Dále se v souladu s odůvodněním k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona zaměňují slova udržitelný rozvoj území za životní prostředí V části první, článku I nahradit bod 71, týkající se 47 odst. 5 stavebního zákona takto: V 47 odst. 5 věta druhá zní: V odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného 11), 12) orgánu zastupitelstvo obce uloží v zadání zpracování konceptu územního plánu ověřujícího variantní řešení nebo variantního řešení návrhu územního plánu. Odůvodnění: Původní znění, počítající s možností zpracování konceptu územního plánu, který by ověřil variantní řešení, lépe odpovídá potřebám projednání s veřejností, pro kterou otvírá větší časový prostor pro hledání koncepce rozvoje obce, čemuž napomáhá i větší možnost diskutovat nad vizí projektanta a reálně ji ovlivnit. Proto se navrhuje tuto možnost ponechat i nadále, což by také umožnilo v této etapě ukončit posuzování vlivu na životní prostředí, které by pak nezatěžovalo etapu návrhu, která by se soustředila na formální dokončení plánu. V této souvislosti doporučujeme zvážit, zda se nevrátit k možnosti zpracování konceptu, v jehož rámci by bylo těžiště projednávání variant a alternativ řešení a také posuzování vlivů na životní prostředí, u ostatní územně plánovací dokumentace. Větší časová náročnost by byla u složitějších případů (pravděpodobně jen u nich by pořizovatel takový postup zvolil) kompenzována vyloučením opakovaného projednávání oproti konceptu formálně náročnějších návrhů, které při nekvalitním projednání s veřejností nemusí obstát v posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Protože vládní návrh zákona preferuje s ohledem na časové úspory vynechání etapy konceptu, je dikce zvolena tak, aby bylo možné také variantní zpracování návrhu V části první, článku I nahradit znění bodu 72, kterým měly být zrušeny ustanovení 48 a 49, týkající se konceptu územního plánu takto: 48 a 49 znějí: 13

14 48 (1) Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí. (2) O konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na životní prostředí se koná veřejné projednání jednání. Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání jednání spojeného s výkladem veřejnou vyhláškou nejméně 15 dnů předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky, ve které oznámí místo a dobu veřejného jednání spojeného s výkladem, které se koná nejdříve 30 dnů ode dne doručení. Do dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky. Ve stejné lhůtě mohou vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit své námitky. Po tuto dobu pořizovatel zajistí, aby byly koncept územního plánu a vyhodnocení vlivů na životní prostředí vystaveny k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Vyhláška musí obsahovat poučení o možnostech a termínech podání připomínek a námitek i o tom, že k později podaným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. (3) Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání jednání dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím jednotlivě nejméně dnů předem. Dotčené orgány vyzve, aby uplatnily svá stanoviska nejpozději do dnů ode dne veřejného projednání jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při veřejném projednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům se nepřihlíží. (4) Sousední obce mohou uplatnit své připomínky z hlediska využití navazujícího území do 15 dnů ode dne veřejného projednání. O svých připomínkách ve stejné lhůtě informují krajský úřad. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. (4) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, pořizovatel zašle krajskému úřadu kopie stanovisek, připomínek a výsledků konzultací jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu územního plánu podle 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle 4 odst. 2. Krajský úřad zašle pořizovateli toto stanovisko do 30 dnů od obdržení uvedených podkladů. K později uplatněnému stanovisku se nepřihlíží. (5) Krajský úřad sdělí do 30 dnů ode dne veřejného projednání jednání stanovisko s podmínkami pro zajištění koordinace využívání území, zejména z hlediska širších územních vztahů, pro zajištění souladu obsahu územního plánu s politikou územního rozvoje, územně plánovací dokumentací kraje, tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy. Při řešení rozporů se postupuje podle 136 odst. 6 správního řádu přiměřeně. (6) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území projedná Rada obcí. Své vyjádření k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s doporučením jedné varianty sdělí pořizovateli do 30 dnů od předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. (7) Pokud krajský úřad ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že územní plán má významný negativní vliv na území na příznivý stav předmětu 14

15 ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle 37 odst. 5 obdobně 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření stanoví příslušný orgán ochrany přírody svým stanoviskem [ 4 odst. 2 písm. b)]. (8) Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území stanoví prováděcí právní předpis. 49 (1) Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení. (2) K návrhu pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel připojí odůvodnění, které obsahuje zejména a) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, b) vyhodnocení souladů se stanovisky dotčených orgánů, stanoviskem krajského úřadu, popřípadě s výsledky řešení rozporů, politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, c) zdůvodnění výběru varianty řešení s přihlédnutím k vyhodnocení vlivů variant na udržitelný rozvoj území životní prostředí, d) vyhodnocení, jak byly zohledněny námitky a připomínky. (3) Pokyny pro zpracování návrhu územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce.. Odůvodnění: Důvody pro ponechání možnosti zpracování konceptu územního plánu byly výše vysvětleny (zejména v předchozím bodě tohoto dopisu). Nahrazení vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyhodnocením vlivu na životní prostředí bylo výše vysvětleno. Lhůty jsou sjednoceny s lhůtami pro projednávání zásad územního rozvoje a mají i obdobné vysvětlení V části první, článku I změnit část bodu 73., týkající se 50 takto: 50 (1) Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává a nebylo uzavřeno v etapě konceptu územního plánu. Náležitosti obsahu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí v rozsahu 19 odst. 2 stanoví prováděcí právní předpis. (2) (3) Pořizovatel doručí návrh územního plánu a vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává, veřejnou vyhláškou, ve které oznámí místo a dobu veřejného jednání spojeného s výkladem, které se koná nejdříve 30 dnů ode dne doručení.. Do 30 dnů ode dne doručení ode dne veřejného projednání může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Po tuto dobu pořizovatel zajistí, aby byly koncept územního plánu a vyhodnocení vlivů na životní prostředí vystaveny k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou 15

16 územní plán pořizuje. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Vyhláška musí obsahovat poučení o možnostech a termínech podání připomínek a námitek i o tom, že k později podaným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. (3) (2) Pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává, nejméně 15 dnů předem jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu, obci, pro kterou je územní plán pořizován, a sousedním obcím; krajskému úřadu zároveň předá návrh územního plánu pro posouzení podle odstavců 6 až 8 spolu s vyhodnocením vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit své připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Pokud návrh územního plánu obsahuje návrh zadání regulačního plánu ( 43 odst. 2), postupuje se přiměřeně podle 37 odst. 2. (4) Pokud je ve vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na životní prostředí zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh územního plánu příslušným orgánům sousedního státu, jehož území může být uplatňováním územního plánu přímo ovlivněno, a nabídne mu konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, pořizovatel se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní; k účasti přizve Ministerstvo životního prostředí a krajský úřad. (5) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí projedná Rada obcí. Vyjádření k tomuto vyhodnocení sdělí pořizovateli do 30 dnů od předložení podkladů, jinak se k němu nepřihlíží. (6) Pokud se zpracovává vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pořizovatel zašle stanoviska, připomínky a výsledky konzultací podle odstavců 2 až 4 příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, které není stanoviskem podle 4 odst. 2. Příslušný úřad stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení těchto podkladů. Ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, se lhůta pro uplatnění stanoviska prodlužuje, nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko neuplatní ve lhůtě podle věty druhé ani v prodloužené lhůtě, je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska. (7) Pokud z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast vyplyne, že územní plán má významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení vydaných zásad územního rozvoje z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle 4 odst. 2 písm. b). (8) Krajský úřad zašle pořizovateli stanovisko k návrhu územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s výjimkou územního plánu pro území hlavního města Prahy souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Pokud nezašle stanovisko do 30 dnů od obdržení stanovisek, připomínek a výsledků konzultací, je možné územní plán vydat i bez jeho stanoviska. 16

17 (9) V případě, že krajský úřad upozorní ve stanovisku pořizovatele na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 8, lze zahájit řízení o územním plánu až na základě potvrzení krajského úřadu o odstranění nedostatků. Odůvodnění: Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je nahrazeno vyhodnocením vlivu na životní prostředí, což bylo výše vysvětleno a lhůty jsou sjednoceny s lhůtami pro projednávání zásad územního rozvoje a mají i obdobné vysvětlení. Navrhované ponechání možnosti zpracování konceptu umožní doplnit odst. 1 o ustanovení, z něhož vyplývá, že pokud bylo posouzení vlivů na životní prostředí ukončeno v etapě konceptu, v etapě návrhu se již nezpracovává. To nevylučuje ani možnost, pokud se to nepodařilo, vyhodnocení vlivu na životní prostředí projednat v této etapě. V odst. 6 je vyškrtnuta poslední poslední věta, která by umožnila při nedodržení pořádkového termínu vydat územní plán bez stanoviska příslušného úřadu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí ze stejných důvodů jako je uvedeno v bodě 3.7. tohoto dopisu k zásadám územního rozvoje V části první, článku I nahradit bod 74, týkající se 52 odst. 1 stavebního zákona takto: V 52 odstavec 1 zní: (1) Upravený a posouzený návrh územního plánu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území životní prostředí, pokud se zpracovává, a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání 21) návrhu a vyhodnocení se koná nejdříve dnů po dni doručení. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován, dotčené orgány, krajský úřad a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem.. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona. Upravená lhůta sjednocená pro doručení veřejnou vyhláškou a jmenovité přizvání zvýší kvalitu projednání s veřejností, aniž by prodloužila dobu projednávání V části první, článku I nahradit bod 76, týkající se 52 odst. 3 věty první takto: V 52 odst. 3 větě první se slova při veřejném projednání nahrazují slovy do 7 15 dnů ode dne veřejného projednání. Odůvodnění: Navržené prodloužení lhůty by mělo přispět ke zvýšení kvality projednávání, obdobně jako v bodě 3.8. tohoto dopisu, týkajícího se zásad územního rozvoje V části první, článku I nahradit bod 80, týkající se 53 odst. 5 stavebního zákona takto: V 53 odstavec 5 zní: (5) Součástí odůvodnění územního plánu je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména 17

18 a) výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4, b) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí, c) stanovisko krajského úřadu podle 50 odst. 6, d) sdělení, jak bylo stanovisko podle 50 odst. 6 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, e) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty, f) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.. Odůvodnění: Viz výše k bodu 28., týkajícího se 19 odst. 2 stavebního zákona V části první, článku I nahradit bod 83, v části týkající se 55 odst. 3 stavebního zákona, takto: V 55 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: (3) Dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj rozhodovat na základě 54 odst. 4 a 5, zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu. Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny územního plánu se v tomto případě nezpracovávají. V rozsahu této změny se dále postupuje obdobně podle 43 až 45, 50 odst. 2 až 9 a 51 až 54; vyhodnocení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje nezpracovává. Dojde-li ke zrušení celého územního plánu, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn.. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6. Odůvodnění: I v případě zrušení části územního plánu doporučujeme zpracovávat vyhodnocení vlivů na životní prostředí (které by mělo ve smyslu připomínky k bodu 28 nahradit vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území), vyžaduje-li jeho zpracování zvláštní zákon. Je to nutné např. jen proto, že od doby zpracování územně plánovací dokumentace kraje mohly být nastat nové skutečnosti nebo na základě podrobnějšího posouzení zjištěna fakta, odůvodňující změnu územně plánovací dokumentace kraje, k čemuž může přispět právě vyhodnocení vlivů na životní prostředí V části první, článku I zrušit bod 84, týkající se 56. Odůvodnění: Navrhovaná změna souvisí s návrhem na ponechání možnosti zpracování konceptu, jak je výše uvedeno zejména v bodech 3.2. a 3.16 tohoto dopisu V části první, článku I nahradit bod 84, v části týkající se 64 odst. 3 stavebního zákona takto: (3) Každý může uplatnit u pořizovatele ve lhůtě do dnů ode dne doručení návrhu zadání regulačního plánu s oznámením záměru písemně požadavky na obsah zadání a zaslat příslušnému úřadu písemné vyjádření k oznámení záměru. Orgány uvedené v odstavci 2 písm. b) a d) mohou uplatnit do 30 dnů od obdržení návrhu zadání u pořizovatele vyjádření, 18