Správní území zahrnuje celkem 21 měst a obcí. Tato správní oblast nemá žádnou obec s pověřeným obecním úřadem.

Transkript

1 Správní oblast Jedná se o oblast střední velikosti v Karlovarském kraji. Tato oblast se rozkládá ve východní části Karlovarského kraje. Tato oblast sousedí na severu se správní oblastí Aš a se státní hranicí s Německem. Na východě rovněž sousedí se státní hranicí s Německem a s Plzeňským krajem. V jižní části tato oblast sousedí s Plzeňským krajem a se správní oblastí mariánské Lázně a na západě sousedí se správní oblastí Sokolov. Správní území zahrnuje celkem 21 měst a obcí. Tato správní oblast nemá žádnou obec s pověřeným obecním úřadem. V této oblasti je Ha zemědělské půda a Ha nezemědělské půdy. V oblasti se ke vyskytovalo celkem ekonomických subjektů. V oblasti bylo ke konci roku registrováno obyvatel a došlo zde k celkovému úbytku o 161 obyvatel oproti období roku Strana č. 1

2 Tabulka 1 Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje ORP Rozloha (km 2 ) % za kraj Počet obyvatel % za kraj počet obyvatel sídla ORP % z počtu obyvatel celého ORP Hustota osídlení na km 2 Aš 144,0 4, ,0 5, ,0 74,8 124,4 497,0 15, ,0 17, ,0 65,9 106,5 Karlovy Vary 1 196,0 36, ,0 29, ,0 57,2 75,2 Kraslice 265,0 8, ,0 4, ,0 50,4 53,3 Mariánské Lázně 405,0 12, ,0 8, ,0 55,8 60,8 Ostrov 319,0 9, ,0 9, ,0 58,0 94,0 Sokolov 489,0 14, ,0 25, ,0 31,0 161,4 Karlovarský kraj 3 314,0 100, ,0 100, ,0 93,0 Česká republika , ,0 132,7 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k ) Tabulka 2 Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje ORP Počet obcí % za kraj Počet obcí se statutem města % za kraj Počet obcí nad 1000 obyvatel % za kraj Počet katastrální ch území Aš 5 3,8 2 5,4 3 7,1 24 4, ,9 5 13,5 6 14, ,5 Karlovy Vary 40 30,3 8 21, ,2 Kraslice 8 6,1 4 10,8 3 7, Mariánské Lázně 14 10,6 3 8,1 4 9, ,9 Ostrov 14 10,6 6 16,2 5 11,9 46 8,2 Sokolov 30 22,7 9 24, Karlovarský kraj Česká republika Viz statistická ročenka KK 2009 (data k ) % za kraj Vyhodnocení stavu a vývoje území Stav a vývoj území horninového prostředí a geologie Území ORP je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, ačkoliv velká část území je tvořena jednoduchým rovinatým terénem jedné z podkrušnohorských pánví - pánve chebské. Hlavním důvodem pestrosti je skutečnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur, a to tzv. riftu oháreckého SV - JZ směru a příkopové propadliny chebsko - domažlické SSZ - JJV směru. Projevem těchto linií na povrchu jsou podkrušnohorský prolom a tachovská brázda. Geologický význam chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku značný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál popř. limity využití: vývěry léčebných pramenů nejen ve Františkových Lázních, rezervace Strana č. 2

3 SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní hůrka (jíž věnoval svou pozornost i Johann Wolfgang von Goethe), zemětřesení, které bylo nejvýraznější v r.1985, nebo uranové zrudnění smrčinské žuly. Geologicky lze území rozdělit na dvě základní jednotky - chebskou pánev a krušnohorskou oblast. Petrograficky lze území ORP rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. Od největší plošné výměry k nejmenší nyní skupiny posujeme: první skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty chebské pánve - jíly a štěrkopísky v centrální části území ORP. Druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor). Matemorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj chebské pánve. Třetí skupinou hornin jsou hlubinnévyvřeliny - granitoidy, a to žula. V severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula. Čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické horniny čedičové horniny (Železná a Komorní hůrky, vrch Blatná s lomem v Libé, lom Slapany). Zemědělský půdní fond Krajinný ráz území ORP je typický svou kulturní zemědělskou krajinou v ské pánvi, kterou protéká v meandrech řeka Ohře, s rozsáhlými vodními plochami (VN Jesenice v jižní části pánevní oblasti, VN Skalka a rybníky v západním výběžku pánve), místy rašeliništi a slatišti (Soos, Nový Hrozňatov, Vackovec), a lesními komplexy po obvodu ské pánve - viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Tisícileté zemědělské hospodaření vytvořilo základní strukturu osídlení, kterou tvoří samostatné plužiny jednotlivých sídel o průměrném počtu cca 13 17ti jednolánových (děděním nerozdělovaných) statků. Krajinnému rázu odpovídá podíl zemědělského půdního fondu (ZPF) - 57,03% a pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1% Pozemky určené k plnění funkce lesa Krajinný ráz území ORP je typický lesními komplexy po obvodu ské pánve viz geomorfologické jednotky, jejichž názvy to dosvědčují: Smrčiny, Český les, Dyleňský les, Kynžvartský les, Slavkovský les... Krajinnému rázu odpovídá podíl pozemků určených k plnění funkce lesa (PUPFL) - 27,1%. Z hlediska pásem lesů ohrožených imisemi (Oblastní plány rozvoje lesů pro rok 2010 na portálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů) - je na území ORP 5 lokalit kategorie C: dvě lokality se nachází v JZ části (Dolní a Horní Hraničná a Svatý kříž), jedna lokalita se nachází mezi Skalnou a Velkým Luhem, dvě lokality se nachází SZ od Plesné. Technická infrastruktura Elektrická soustava má vazby na sousední Sokolovsko, především na elektrárny Tisová, Vřesová a rozvodnu ve Vítkově s transformací 220 kv/100 kv. Zásobování vodou je podstatnou složkou v území, která má nadregionální význam, vzhledem k tomu, že samotná ská pánev je jedinečná svým potenciálem velkého počtu vývěrů pramenů, podzemních i povrchových zdrojů vody. Hlavním je skupinový vodovod Nebanice s vazbou směrem Kynžvart - Mariánské Lázně a také Luby. Kanalizace a čištění odpadních vod, a také zásobování teplem jsou řešeny na lokálních úrovních, nemají tedy vazby na sousední území. Zásobování zemním plynem a elektronické komunikace jsou součástí nadregionálních soustav jednotlivých provozovatelů. Strana č. 3

4 Dopravní infrastruktura Poměrně dobrá dopravní infrastruktura, hustá silniční síť a dobré silniční a železniční spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Saskem. Dosažitelnost regionu pro návštěvníky z vnitrozemí i ze sousedních zemí je poměrně dobrá, a to i díky relativně husté síti hraničních přechodů. Některé dílčí oblasti uvnitř regionu však vykazují v tomto smyslu určité deficity. Jedním z důsledků vstupu ČR do EU je i výrazný nárůst dopravní zátěže, a to zejména u nákladní automobilové dopravy. Hlavní silniční tahy, spojující region se sousedním Bavorskem a Saskem, jsou však ve špatném technickém stavu a nesplňují současné kapacitní požadavky i bezpečnostní parametry. Zanedbávána je i údržba a rozvoj místních komunikací ve venkovských oblastech. Zásobování el. energií Obecně je možné situaci v ORP z hlediska napojení na elektrickou energii hodnotit jako velmi dobrou, neboť většina obcí je napojena na dostatečný příkon elektrické energie. Návrh Politiky územního rozvoje České republiky (PUR ČR) předpokládá další budování infrastruktury pro dálkový přenos elektrické energie. Navrhovaný koridor E2 požaduje územní ochranu pro zabezpečení transformační vazby 400/110 kv Vítkov u Sokolova SNR (Mechlenreut). Stanice Vítkov bude jako hraniční rozvodna sloužit pro napojení ČR (Pomezí nad Ohří) SRN. V ORP je majoritním dodavatelem elektrické energie společnost ČEZ a.s. (dříve Západočeská energetika a.s.). Zásobování elektrickou energií zajišťuje pomocí páteřového rozvodu velmi vysokého napětí (VVN) z nadřazeného uzlu Vítkov (okr. Sokolov). Vedení VVN spojuje jednotlivé uzly 110 kv soustavy. Významnou stavbou je také transformovna Jindřichov mezi obcemi a Třebeň. Nově navrhovanými vedeními jsou trasy Vítkov/Jidřichov Drmoul 2x110kV a vedení 400 kv Vítkov Pomezí. Tabulka 3 Souhrn instalovaných zařízení podle místa provozovny Elektrárna KVET KGJ MVE FVE VTE Trafo 110/22 220/110 kv kv 110/6 kv Celkem Aš 0,040 0,009 2, ,749 5,189 1,631 0,034 0, ,857 Karlovy vary 5 1,82 1,284 0, ,133 Kraslice 0, ,355 Mariánské Lázně 0,034 0,085 0, ,127 Ostrov 1,863 1, ,153 Sokolov 112, ,800 0,866 1,741 0, ,463 Karlovarský kraj ,8 7,909 6,999 0,136 3, ,84 Zdroj informací Operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu z roku Strana č. 4

5 Tabulka 4 Rozložení zdrojů el. energie podle sídla firmy Název subjektu Vodní Sluneční Typ zdroje ový a Větrný spalovací Parní Paroplyno vá Aš 0,041 0, , ,229 2,6249 5,265 5, Karlovy Vary 2,35 2,451 2, Kraslice 0,115 0, Mariánské Lázně 0,254 0, ,13 0 Ostrov 1,417 0, Sokolov 0,572 1,293 0, Karlovarský kraj 4,978 8,621 7,958 8, ,1 286 Uvedené hodnoty jsou v MWh. Zdroj informací databáze udělených licencí ERU. Data jsou platná k Zásobování vodou Hlavními zdroji pitné vody jsou zdroje podzemní i povrchové. Nejvydatnějším zdrojem podzemních vod je prameniště Nebanice (maximální vydatnost 200 l/s). Podíl obyvatel zásobovaných vodou z veřejného vodovodu je v ORP 90,2%, průměr Karlovarského kraje je 97% (PRVK KK 2005). Oblast ska patří mezi důležité vodohospodářské oblasti ČR. Lokalita ORP se nachází v centru ské pánve, tudíž akumulace podzemních vod zde byla vždy dostatečná, to se týká a zdrojů povrchových zdrojů. Nejvýznamnějším skupinovým vodovodem v území je úpravna vody Nebanice. Využívá podzemní vody ze soustavy vrtů a podzemních studní celého systému prameniště. Významným povrchovým zdrojem je nádrž Skalka na Ohři a nádrž Jesenice včetně prameniště Jesenice se třemi vrty u hráze vodní nádrže. Čerpání vody z úpravny Nebanice je zajištěno 3 výtlačnými řády Antonínova výšina a 2 x Jan. Součástí výtlačných řadů jsou vodojemy Antonínova Výšina, Jan, Nebanice, Odrava, Milhostov, Skalná, Velký Luh, Plesná. Dalšími zdroji jsou Hranice, Podhradí, Poustka, Ostroh, Libá, Lomnička, Luby, Nový Kostel, Hrzín, Milhostov, Okrouhlá, Malá Šitboř, Těšov, Dolní Žandov, Lipová, Hrozňatov, Pelhřimov, Pomezí nad Ohří, Vonšov, Starý Rybník, Jindřichov, Tuřany, Vojtanov, Cetnov, Krapice, Nová Ves, Hůrka, Dolní Lipina, Doubrava, Mýtina, Palič, Vackovec, Milíkov. Celé území je tedy poměrně dobře zásobeno sítí řadů a vodovodů. Strana č. 5

6 Tabulka 5 Rozsah zásobování, spotřeba vody Obec trvalí obyvatelé (počet) Zásobovaní obyvatelé (%) Zásobovaní obyvatelé (počet) Území obce (ha) Místní vodovodní potrubí (km) Dolní Žandov , ,73 9,67 Lázně , ,41 46, , ,19 138,38 Křižovatka , ,27 5,73 Libá , ,72 7,70 Lipová , ,87 Luby , ,31 14,70 Milhostov , ,11 6,48 Milíkov , ,25 2,60 Nebanice , ,79 3,86 Nový Kostel , ,30 3,41 Odrava , ,15 27,00 Okrouhlá , ,73 2,49 Plesná , ,63 7,24 Pomezí nad Ohří , ,33 10,81 Poustka , ,58 1,24 Skalná , ,46 17,84 Třebeň , ,23 16,07 Tuřany , ,33 Velký Luh , ,91 3,95 Vojtanov , ,10 11,22 Celkem ORP , ,40 337,18 Kanalizace a čištění odpadních vod Obdobně jako u vodovodů, lze celkovou situaci hodnotit na základě údajů poskytovaných programem rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje a ČSÚ. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci v roce 2005 je v ORP 77,2 %, průměr Karlovarského kraje je 81,5% (PRVK KK 2005). V ORP je odkanalizovaných 17 obcí. Čistírnami odpadních vod jsou vybaveny především větší města a obce, např., Dolní Žandov, Jindřichov, Křižovatka, Libá, Lipová, Luby, Milhostov, Nebanice, Nový Drahov, Nová Ves, Nový Kostel, Okrouhlá, Ostroh, Plesná, Podhrad, Skalná, Třebeň, Tuřany, Žírovice. Jedním z nadobecních kanalizačních systémů je např. Lázně s ČOV. Většinou se jedná o jednotné kanalizační systémy, částečně doplněné o kanalizaci dešťovou. Ve většině případů se ale jedná o zařízení v nepříliš dobrém technickém stavu a bude třeba řada rekonstrukcí. V řadě obcí a menších sídlech se v dnešní době provozují veřejné kanalizační sítě odvádějící předčištěnou nebo zcela nečištěnou splaškovou vodu do místních recipientů. Z velké většiny se jedná o nevyhovující zařízení a v neposlední řadě jsou stále lokality, které nejsou technicky řešené a do budoucna i velice nákladně obsloužitelné. V území působí několik subjektů provozující kanalizační síť, od soukromých, přes obce Strana č. 6

7 až po největšího provozovatele CHEVAK a.s. Tabulka 6 velká kanalizační zařízení Zařízení Plocha areálu Poznámka ČOV D. Lipina - Chevak 0,01 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV D.Žandov - Chevak 0,04 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV Háje - Chevak 0,28 ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV - Chevak 2,13 ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV Libá - Chevak 0,06 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV Luby - Chevak 0,27 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV N. Kostel - Chevak 0 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV Nebanice - Chevak 0,29 ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV Okrouhlá - Chevak 0 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV Plesná - Chevak 0,19 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV Střížkov - Chevak 0,03 ČOV - čistírna odpadních vod místní ČOV Třebeň - Chevak 0,11 ČOV - čistírna odpadních vod skupinová ČOV Žírovice - Chevak 0,1 ČOV - čistírna odpadních vod místní celkem ORP 3,51 Zásobování plynem Z hlediska napojení obyvatel na plynovod lze hodnotit situaci v ORP jako podprůměrnou z hlediska kraje. ofikace menších obcí je významná z důvodu omezování emisí z lokálních topenišť.v ORP je plynofikováno 10 obcí což odpovídá podílů 47,6%. ofikace naráží na roztříštěnou sídelní strukturu, která vyvolává značné náklady na rozvoj plynofikace v menších obcích. Území ORP plynem zásobuje společnost RWE (dříve Západočeská plynárenská a.s.) systémem vysokotlakých plynovodů ze zdroje ve Vřesové a z předávací tranzitního plynovodu ve Sviňomazech u Tachova. Z páteřních plynovodů dopravují médium jednotlivé přípojky do ch stanic. Větší města a obce jsou v současné době již plynofikována (, Fr. Lázně, D. Žandov, Skalná, Plesná, Luby a další). Tabulka 7 Vedení plynového potrubí a umístění ch stanic plynu ORP Produkt nebo služba Název subjektu, nebo objektu (provozovna) Lázně Zátiší typ objektu výkon MW parametry VTL Obec Ulice PSČ Držitel licence (zřizovatel) Lázně ZČP Net, s.r.o. Strana č. 7

8 Lázně 1 Anglická Lázně 4 Žírovice Lázně 5 Dlouhé Mosty Břehnická - Dolní Dvory Loužek Podhrad Tršnická Truhlářská Zlatý vrch Luby u u Plesná Skalná Lukas Skalná město Třebeň Horní Ves Velký Luh u u VTL VTL VTL Lázně Lázně Lázně ZČP Net, s.r.o. ZČP Net, s.r.o. ZČP Net, s.r.o. VTL ZČP Net, s.r.o. VTL ZČP Net, s.r.o. VTL ZČP Net, s.r.o. VTL ZČP Net, s.r.o. VTL ZČP Net, s.r.o. VTL ZČP Net, s.r.o. VTL ZČP Net, s.r.o. VTL Luby ZČP Net, s.r.o. VTL Plesná ZČP Net, s.r.o. VTL Skalná ZČP Net, s.r.o. VTL Skalná ZČP Net, s.r.o. VTL Třebeň ZČP Net, s.r.o. VTL Velký Luh ZČP Net, s.r.o. Zdroj informací operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep. energie velkého rozsahu z roku 2009 Strana č. 8

9 Zásobování teplem Soustav centralizovaného zásobování teplem se v ORP nachází hned několik. Největšími jsou CZT v u, kde provoz zajišťuje společnost TEREA s.r.o. prostřednictvím jednotlivých kotelen na zemní plyn a ve Františkových Lázních ze zdroje uhelno-plynové výtopny, kterou provozuje společnost Františkolázeňská výtopna s.r.o.. Podobný systém funguje i v menších obcích připojených na rozvod zemního plynu. Významným projektem je změna druhu paliva, který chystá Františkolázeňská výtopna s.r.o. v letech , a to přechod na spalování biomasy a s tím spojenou rekonstrukci výtopny. Tabulka 8 Souhrn zdrojů tepla podle umístění zdroje KVET Kotelna Teplárna Výtopna Celkem PAR,TEPL TEPL PAR, HORK HORK PAR Aš 26,56 26,56 27,74 32,80 80,70 113,50 119,98 Karlovy Vary 17,21 44,83 4,20 66,23 42,75 69,40 Kraslice 19,44 19,44 36,80 Mariánské Lázně 7,73 69,71 77,44 161,50 63,12 Ostrov 9,70 79,80 89,50 12,17 90,00 Sokolov 1 824,00 41,00 224,00 149, ,36 277,97 196,00 222,92 569,90 Celkem 1 824,00 154,44 348,63 303, ,03 161,50 580,53 265,40 312,92 569,90 Zdroj informací Operační plán pro řešení krizové situace Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu z roku Využití území Většinu území dotčeného území tvoří plochy ZPF. Oproti stavu po roce 1945 se poněkud zvětšily plochy lesů a nelesní zeleně. Výstavbou přehradních nádrží Jesenice, Skalka a Horka zvětšil se podíl vodních ploch, přes určitý úbytek rybníků a mokřadů. Intravilány zaniklých obcí byly využity částečně pro ZPF, LPF, nelesní zeleň a pro výstavbu rekreačních objektů a zahrad. Stále nevyužity zůstávají areály vojenských cvičit v okolí u (Maškov, Ján, Myslivna střelecké pole). Značně se rozšířily plochy rekreace nejen na březích obou přehradních nádrží, ale i v okolí měst. V poslední době dochází k postupné redukci ploch tržišť ( Dragoun, Vojtanov, Pomezí, Horné Lomany a pod) vzniklých po roce Na venkově dochází k chátrání většiny areálů zemědělské velkovýroby (Milhostov, Hluboká, Nebanice, Mýtina, Poustka, Střížov, Bříza, Skalná, Úbočí,..). Málo jsou využívány areály bývalých pohraničních rot, z nichž některé byly již zcela zdevastované (Oldřichov pod Dylení), ostatní jsou většinou prázdné. Během posledních několika let začaly vznikat větší skupiny rodinných domků na okraji některých menších obcí i nad rámec původních intravilánů (Komorní Dvůr, Tůně, Dolní Hraničná, Podhrad, Háje, Nebanice, Skalná, Libá, Žirovice, Dolní Lomany, Horní Lomany, Slatina, Jesenice, Okrouhlá,..). Územní plány z poslední doby vytváří rozsáhlé plochy pro individuální bytovou výstavbu (Plesná, Skalná, Starý Rybník, Dolní Žandov, Třebeň, Horní Ves, Okrouhlá, Jesenice,..). Územně se připravuje výstavba rodinných domů v Klestu, Chlumečku, v Komorním Dvoře, Libé, Skalné,..). V u zůstávají nevyužité bývalé kasárny v Havlíčkově ulici a správní budovy bývalé brigády PS v ulici 17. Listopadu (klášter kongregace Milosrdných sester svatého Kříže). Průmyslové území v u se částečně změnilo na obchodní centrum (Tesko, Kaufland). Pro stejný účel byl využit i areál kasáren nad Městskými sady v centru u. Průmyslová zóna v Hradišti se postupně naplňuje novými továrnami a obchody. Naproti tomu chátrá část průmyslové zóny v Dolních Dvorech. V dotčeném území je mnoho opuštěných nebo nedostatečně využívaných průmyslových objektů i areálů, (Vojtanov, Libá, Hrozňatov, Luby, Plesná, Dolní Žandov, ) z nichž některé už zůstaly pouze v torzu (Šlapany, Nový Hrozňatov, Mýtina- stáčírna,..). Pozitivní je Strana č. 9

10 probíhající oprava zámeckých areálů v Hrozňatově, Libé, Ostrohu, Skalné a Mostově. Nepodařilo se již zachránit zámek v Lubech, Lesné, Hrzíně, Malé Šitboři a Skalné. Problematický je stav areálu hradu a zámku ve Starém Rybníku, prostředního zámku ve Skalné i zámků v Novém Kostele Spálené, Paliči a v Okrouhlé. Sídla ska vznikala jako hromadné vsi s lánovým uspořádáním. Vzhledem k silné tržní i politické pozici města u nevznikla v ostatních obcích náměstí ani návsi. Výjimkou jsou okrajové obce Dolní Žandov s podélnou návsí před kostelem a Luby s malým náměstíčkem před radnicí. Tuto urbanistickou strukturu zástavby je třeba respektovat i v nových územních plánech a nenavrhovat násilně nová náměstí jako veřejná prostranství (viz 7, vyhl.269/2009sb, která upravuje vyhl MMR. 501/2006 Sb). Takto vzniklé plochy lze využít pro zeleň, hřiště apod. Bydlení Po druhé světové válce ustala na dlouhou dobu veškerá bytová výstavba v celém řešeném území. Asanace území historického jádra u po roce 1956 byla jedna z prvních akcí nové bytové výstavby u. Koncem padesátých let 20 století postavilo se v u první sídliště v Sadové ulici a zahájena výstavba sídliště Spáleniště. Začátkem šedesátých let byly realizovány bytové domy pro státní statek v Milhostově, náhradou za zatopenou Jesenici a Dřenice byla postaveny bytové domy v Okrouhlé a rodinné domy v Lipové. Od té doby se realizovaly ve všech městech panelová sídliště ve velkém rozsahu až do roku 1992 (Zlatý vrch v u). Výstavba rodinných domů se zprvu realizovala jako pohotovostní byty při výstavbě farem Státních statků. V Novém Kostele zůstala výstavba řadových RD torzem a po roce ji nebyla dostavěná (Na rozdíl od Křižovatky, kde byla jednotlivé domy odprodány soukromníkům a dostavěny.)vlastní výstavby soukromých rodinných domů byla zahájena až koncem šedesátých let. Do roku 1990 nikdy však nedosáhla rozsahu výstavby ve vnitrozemí. Tím i demolicí mnoha sídel nebo jejich větších částí, došlo v celém sku k značně nerovnoměrnému rozložení vzájemného poměru bytů v rodinných domech k bytům v bytových domech. (Viz Tabulka vzájemného poměru počtu bytů v RD k bytům v BD.) V u je tento poměr skoro čtvrtinový oproti celorepublikovému průměru, v okrese je na úrovni dvou třetin protože ani i na venkově převažovala výstavba bytů v bytových domech. Jak je patrné z tabulky postoupně se poměr vyrovnává. Přesto, hlavně v u by se i nadále měla preferovat výstavba bytů v rodinných domcích a novou výstavbu bytových domů potlačit. Jako sociální byty a byty pro nutné profese je možno upravovat bytový fond ve stávajících sídlištích. S ohledem na značné úbytky obyvatel v řešeném území a velkorysosti požadavků na novou výstavbu je ve vlastním území obcí i v územních plánech (starších i zcela nových) dostatek ploch pro novou bytovou výstavbu. Lze odhadnout, že v souhrnu jev řešeném území k dispozici nových ploch pro byty s cca 20 až 45 tis. obyvateli (záleží na formě bytové výstavby). Výstavba Stávající územní plány nabízí více ploch pro bytovou zástavbu, než bude možné naplnit přirozeným přírůstkem obyvatel. Atraktivita oblasti a rozvoj pracovních příležitostí není taková, aby byly tato disproporce vyrovnaná. Je proto nutné uvážlivě otvírat nové lokality stavenišť pro bydlení v prvé řadě s ohledem na ekonomický způsob budování a provozování nutné doprovodné dopravní i technické infrastruktury. Strana č. 10

11 Tabulka 9 výstavba bytů Obec Byty celkem (počet) Dokon.byty 2009 (počet) Dokon.byty 2008 (počet) Dokon.byty 2007 (počet) Dolní Žandov Lázně Křižovatka Libá Lipová Luby Milhostov Milíkov Nebanice Nový Kostel Odrava Okrouhlá Plesná Pomezí nad Ohří Poustka Skalná Třebeň Tuřany Velký Luh Vojtanov Celkem ORP Zdroj: ÚAP Podnikatelská struktura V zemědělství zůstala částečně zachována původní struktura velkých statků a družstev (Dolní Žandov,, Lázně, Odrava, Nebanice, Spálená, Křižovatka, Dolní Pelhřimov, ) i když v privatizované podobě. Z původních cca 6ti velkých statků zastřešovaných Oborovým podnikem a několika zemědělských družstev hospodaří nyní na řešeném území cca 110 zemědělských podnikatelských nebo vlastnických subjektů, včetně firem pokrývajících činnost německých zemědělců, kteří nakupují zemědělskou půdu v aukcích od PF a hospodaří na i z dotací EÚ, kterou získávají v Německu. Okresní hospodářská komora v u rozděluje svou členskou základnu do několika sekcí a podsekcí: Obchod a cestovní ruch Cestovní kanceláře a agentury, průvodci Hotely, restaurace, kavárny Internetový obchod Strana č. 11

12 Obchod (nepotravinami) Obchod (potravinami) Obchod a cestovní ruch - ostatní Průmysl a doprava Chemický průmysl Doprava Potravinářský průmysl Průmysl a doprava - ostatní Strojírenský průmysl Textilní, oděvní, obuvní a kožedělný průmysl Služby a finančnictví Finančnictví Kulturně-vzdělávací služby Ostatní služby Služby občanům Stavebnictví, technická řemesla a technická zařízení Stavebnictví Technická zařízení Technická řemesla Celkový počet členů OHK z řešeného území je však pouze 93 subjektů. Dle výpočtů (Hruška-Tvrdý) je však v celém řešeném území cca podnikatelských subjektů. Strana č. 12