Kázání na hoře. Texty na tento týden Mt 5, ; 13,44 46; Mi 6,6 8

Transkript

1 Týden od 10. do 16. dubna 3 Texty na tento týden Mt 5, ; 13,44 46; Mi 6,6 8 Základní verš Když Ježíš dokončil tato slova, zástupy žasly nad jeho učením; neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich zákoníci. (Mt 7,28.29) V 2. knize Mojžíšově je představen Bůh, který vyvádí děti Izraele z Egypta, křtí je v Rudém či Rákosovém moři, pomáhá jim překonat problémy čtyřicetiletého putování pouští, činí zázraky a znamení a setkává se s nimi osobně na hoře, kde jim dává zákon. V Matoušově evangeliu pozorujeme Ježíše, který vychází z Egypta, je pokřtěn v řece Jordánu, čtyřicet dní tráví v poušti, dělá znamení a zázraky a setkává se osobně s Izraelci na hoře, kde potvrzuje a vysvětluje ten samý zákon, který byl dán na Sínaji. Ježíš provázel izraelský národ během dějin, sám se stal jedním z nich a v něm se naplnila všechna starozákonní zaslíbení. je tím nejmocnějším kázáním, jaké kdy bylo předneseno. Ježíšova slova velmi silně ovlivnila nejen jeho posluchače, ale i všechny ty, kteří v nich rozpoznali poselství, jež mění jejich životy během celé historie křesťanství až dodnes. Ježíšova slova na hoře však nejsou jen kázáním, které si stačí vyslechnout nebo přečíst je třeba podle něho žít. Během našeho studia Ježíšova (Mt 5 7) se soustředíme i na to, co Kristus řekl o uskutečňování jeho slov v našich životech (Mt 13). 18 lekce číslo 3

2 Principy a normy Neděle 10. dubna 1 Když spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. 2 Tu otevřel ústa a učil je: 3 Blaze chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské. 4 Blaze těm, kdo pláčou, neboť oni budou potěšeni. 5 Blaze tichým, neboť oni dostanou zemi za dědictví. 6 Blaze těm, kdo hladovějí a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. 7 Blaze milosrdným, neboť oni dojdou milosrdenství. 8 Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha. 9 Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími. 10 Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské. (Mt 5,1 10) Přečti si celé (Mt 5 7) pokud budeš mít možnost, tak je nejlepší přečíst jej celé najednou. Zapiš si, co tě v něm nejvíce upoutalo, překvapilo či znejistilo. Pravděpodobně žádná jiná náboženská promluva v dějinách lidstva nepřitáhla tolik pozornosti, kolik se věnovalo. Ježíšův výklad morálky obdivovali mnozí filozofové, představitelé mnohých náboženských proudů, jež nejsou křesťanské, ale i lidé, kteří odmítli uctívat Krista. Ve 20. století byl nejznámějším nekřesťanským stoupencem tohoto kázání Mahátma Gándhí. (Blomberg Craig L. The New American Commentary: Matthew, 1992, svazek 22, str. 93, 94) K tomuto kázání přistupují lidé různými způsoby. Někteří jeho poselství vnímají jako nedosažitelný morální ideál, který nás vede k vyznání, že Ježíšova spravedlnost je naší jedinou nadějí na záchranu, protože nikdo z nás nemůže naplnit nebeské standardy, jež jsou v představeny. Jiní ho vnímají jako přednášku o občanské morálce a výzvu k pacifizmu. Další v něm rozpoznávají sociální evangelium, skrze které je možné na zemi vlastním úsilím vybudovat Boží království. V určitém smyslu každý z nás vnáší do něco z vlastního vidění světa. Dotýká se nás totiž svojí zvěstí a mocí na citlivých místech a my na tento dotek reagujeme rozličnými způsoby. Kázáním na hoře se Ježíš snažil napravit důsledky nesprávné výchovy a podat posluchačům pravdivý obraz o svém království i o sobě samém. Pravdy, které zvěstoval, jsou pro nás dnes stejně důležité jako tehdy pro zástup, který Ježíše poslouchal. I my si potřebujeme osvojit zásady Božího království. (DA 299; TV 188) Ať už se na díváme z jakéhokoliv úhlu, Ježíš nám v něm představuje základní principy Božího království. Představuje Boha jako vládce království, představuje jeho charakter a hovoří o tom, k jakému životu nás jako obyvatele jeho království povolává. Je to radikální a zásadní povolání, které nás vede od principů a norem pomíjivého světského života k principům a normám věčného Božího království (Da 7,27). Co tě v oslovuje nejvíce? Vede tě to k činům, nebo naopak k nečinnosti? Jak se toto poselství projevuje (či může projevit) ve tvém životě? lekce číslo 3 19

3 Pondělí 11. dubna a zákon 17 Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. 18 Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. 19 Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil lidi, bude v království nebeském vyhlášen za nejmenšího; kdo by je však zachovával a učil, ten bude v království nebeském vyhlášen velkým. 20 Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského. 21 Slyšeli jste, že bylo řečeno otcům: Nezabiješ! Kdo by zabil, bude vydán soudu. 22 Já však vám pravím, že již ten, kdo se hněvá na svého bratra, bude vydán soudu; kdo snižuje svého bratra, bude vydán radě; a kdo svého bratra zatracuje, propadne ohnivému peklu. (Mt 5,17 22) Někteří křesťané vnímají jako nový Kristův zákon, který nahradil Boží zákon. Tvrdí, že zákonický systém byl nahrazen zákonem milosti nebo že Ježíšův zákon se liší od Božího zákona. Tyto názory jsou nesprávným pochopením. Co říkají texty týkající se zákona zaznamenané v Mt 5, ; Jk 2,10.11 a Ř 7,7 o konceptu, že by zákon (Desatero) mohl být nahrazen něčím jiným například Kázáním na hoře? Většina Židů rozumí přikázáním v kontextu milosti. Když vezmeme v úvahu, že Ježíš vedl k praktickému uskutečňování milosti v maximální míře, nepochybně vnímal požadavky Božího království ve světle milosti (Mt 6, ; L 11,4; Mk 10,15; 11,25). Proto v příbězích evangelia Ježíš vyzdvihuje ty, kteří jsou pokorní a uznávají Boží vládu a to i tehdy, když selhali v úsilí o morální dokonalost (Mt 5,48). Milost království, o níž Ježíš mluvil, však není nečinnou milostí jak ji často vnímá velká část západního křesťanstva. V evangeliích poselství o Božím království proměňuje ty, kteří ho v pokoře přijímají, a naopak zneklidňuje a drtí ty, kteří jsou namyšlení a nábožensky i sociálně lhostejní. (Keener Craig S. The Gospel of Matthew: A Socio-Rhetorical Commentary, 2009, str. 161, 162) Jak pomáhá text v Gn 15,6 pochopit, že spasení bylo vždy darem, který přijímáme vírou? Víra, o níž mluvil Kristus, nebyla nějakým novým druhem víry. Byla to stejná víra, jíž věřili lidé od pádu člověka do hříchu. nepřináší ani nějaký nový způsob spasení. Vždy byli lidé díky Boží milosti ospravedlněni pouze na základě víry (Ř 3,28; Ef 2,8). I Izraelci u Rudého moře byli zachráněni milostí, kterou přijali vírou ještě dříve, než byli na Sínaji vyzváni k poslušnosti Božího zákona (Ex 20,2). Jaké jsou tvé zkušenosti s Božím zákonem a s životem, který se jím řídí? Proč je důležité si stále znovu připomínat a uvědomovat, že každý z nás je spasen pouze na základě víry, a ne díky dodržování zákona? 20 lekce číslo 3

4 Úterý 12. dubna Spravedlnost zákoníků a farizeů Neboť vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského. (Mt 5,20) 6 Jak předstoupím před Hospodina? S čím se mám sklonit před Bohem na výšině? Mohu před něj předstoupit s oběťmi zápalnými, s ročními býčky? 7 Cožpak má Hospodin zalíbení v tisících beranů, v deseti tisících potoků oleje? Což smím dát za svou nevěrnost svého prvorozence, v oběť za svůj hřích plod svého lůna? 8 Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem. (Mi 6,6 8) Co měl Ježíš na mysli, když v Mt 5,20 prohlásil: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského? Přestože ospravedlnění přichází vždy na základě víry a správně praktikovaný judaizmus má být postaven na milosti, postupně se do něj vetřelo zákonictví podobně jako do jakéhokoliv jiného náboženského systému, který bere vážně poslušnost tedy například i adventizmus. V době, kdy Ježíš působil zde na zemi, mnozí (ne všichni) náboženští představitelé podlehli přístupu, který by se dal označit jako tvrdá a strohá zbožnost, která neznala pokoru, soucit ani lásku, takže jejich vliv neměl moc chránit svět před zkažeností. (MB 53; MN 36) Soustředění na vnější formu, především když je postavena na představách člověka, nemá moc měnit životy či přinést proměnu charakteru. Jediná opravdová víra je ta, která se projevuje láskou (Ga 5,6). Jen tato víra může způsobit, že je vnější změna jednání Bohu příjemná. Jak je možné rozumět slovům proroka, která jsou zaznamenána v Mi 6,6 8? V jakém smyslu je možné považovat tyto verše za shrnutí? Ani ve starozákonní době nebyly oběti cílem samy o sobě, ale prostředkem či cestou k cíli, kterým byl (kromě jiného) život, jenž odrážel Boží charakter a lásku. To se může stát jen prostřednictvím úplného podřízení se Bohu a pochopení, že jsme plně závislí na jeho zachraňující milosti. Navzdory různým vnějším projevům zbožnosti a víry nebyli mnozí farizeové a zákoníci vzorem toho, jak by měl žít Boží následovník. Jako adventisté věříme v ospravedlnění z víry a jsme přesvědčeni, že toho, kdo věří, může zachránit pouze Ježíšova spravedlnost. Jak si však můžeš být jistý, že se do tvého života nevkrádá nějaká forma zákonictví? lekce číslo 3 21

5 Středa 13. dubna Principy království 43 Slyšeli jste, že bylo řečeno: Milovati budeš bližního svého a nenávidět nepřítele svého. 44 Já však vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, 45 abyste byli syny nebeského Otce; protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. 46 Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás čeká odměna? Což i celníci nečiní totéž? 47 A jestliže zdravíte jenom své bratry, co činíte zvláštního? Což i pohané nečiní totéž? 48 Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec. (Mt 5,43 48) Jak je možné rozumět Ježíšovým slovům zaznamenaným v Mt 5,48? Ježíšovo učení, které je obsaženo v textu Mt 5,48, je pravděpodobně nejradikálnější. Mnohým připadá jeho výzva ohromující či extrémní. Jak můžeme být tak dokonalí, jako je nebeský Otec? Co tato slova znamenají? Důležitým klíčem k pochopení Ježíšova vyjádření je slovo tedy. Naznačuje, že uvedený výrok je závěrem, shrnutím toho, co předcházelo. Soustřeďme se tedy na předcházející verše. Jak kontext Mt 4,43 47 vysvětluje text v Mt 5,48? Tato myšlenka se neobjevuje poprvé v Písmu až v evangeliích. Ve 3. knize Mojžíšově Hospodin svůj lid vybízí: Buďte svatí, neboť já Hospodin, váš Bůh, jsem svatý (Lv 19,2). Lukáš zaznamenává Ježíšova slova jiným způsobem: Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec (L 6,36). Kontext v Mt 5,43 47 nemluví o vnějším přizpůsobení se pravidlům a normám zákona i když je to důležité. Ježíš se v této části zaměřuje na to, že máme milovat lidi nejen ty, kteří si naši lásku zaslouží, ale i ty, jež je podle společenského náhledu nelehké (někdy dokonce nemožné či nesprávné) milovat. Opět se zde ukazuje rozdíl mezi Božími a lidskými normami. Je důležité uvědomit si, že nás Bůh nevyzývá k něčemu, čeho bychom nemohli v jeho síle dosáhnout. Pokud bychom se měli sami rozhodnout a měla nás přitom ovládat naše sobecká a hříšná srdce, kdo by chtěl milovat své nepřátele? Tímto způsobem opravdu svět nefunguje. My jsme však již nyní vírou občany nebeského království! Dostali jsme zaslíbení, že když se podřídíme Bohu, tak Ten, který v nás začal dobré dílo, je dovede až do konce v den Krista Ježíše (Fp 1,6; B21). Jaké větší dílo v nás může Bůh udělat, než nás přivést k tomu, abychom dokázali milovat, jako On miluje nás? V čem by byl tvůj život jiný, kdybys opravdu miloval své nepřátele? 22 lekce číslo 3

6 Království nebeské je jako Čtvrtek 14. dubna 44 Království nebeské je jako poklad ukrytý v poli, který někdo najde a skryje; z radosti nad tím jde, prodá všecko, co má, a koupí to pole. 45 Anebo je království nebeské, jako když obchodník, který kupuje krásné perly, 46 objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji. (Mt 13,44 46) Ježíš nepronesl pouze. Poselství o království pronášel i na mnoha jiných místech. V Matouši 13. kapitole je zaznamenáno, že Ježíš učil z lodě a zástup stál na břehu (Mt 13,2). Kristus vyprávěl podobenství o rozsévači, v němž ukázal na důležitost toho, že jeho slovo nemáme pouze poslouchat, ale máme podle něho i žít (Mt 13,3 23). Které skutečnosti zdůrazňuje Ježíš v podobenstvích zaznamenaných v Mt 13,44 46? Jaké jsou souvislosti mezi těmito podobenstvími a Kázáním na hoře? V těchto podobenstvích se objevují dvě stejné myšlenky. (1) Ježíš klade důraz na to, že se člověk něčeho vzdá, aby mohl získat něco nového, co považuje za velmi cenné. (2) Kristus zdůrazňuje velkou hodnotu toho, za co je člověk ochoten vyměnit všechno, co má. Jak člověk pracující na poli, tak obchodník oba prodali všechno, co měli, aby získali to, co našli. Je jasné, že spasení není na prodej (Iz 55,1.2; Ř 3,24; Zj 22,17). Hlavním poselstvím podobenství je, že nic, co máme na tomto světě, nemá takovou hodnotu, abychom díky tomu přišli o království, které očekáváme. Potřebujeme udělat zásadní rozhodnutí, abychom mohli žít podle Boží vůle dát Boha a jeho vůli zjevenou v Písmu na první místo ve svém životě. Musíme se odevzdat Bohu a nechat jej, aby nás naplnil svým Duchem (Ř 8,5 10). To nemusí být vůbec lehké musíme zemřít svému egoistickému já a vzít na sebe svůj kříž. Pokud však budeme mít před sebou hodnotu toho, co nám Bůh zaslíbil, budeme mít motivaci pro potřebná rozhodnutí. Kdy jsi ve svém životě poprvé prodal všechno kdy jsi učinil první rozhodnutí žít podle zásad Božího království? Jak toto rozhodnutí obnovuješ? lekce číslo 3 23

7 Pátek 15. dubna Podněty k zamyšlení V obou podobenstvích, zaznamenaných v Mt 13,44 46, našel zemědělec i obchodník něco, co mělo ohromnou hodnotu. V kontextu celé kapitoly je zřejmé, že podobenství mluví o objevení, resp. poznání pravdy, která vede k věčnému životu. Tento důraz je důležitý. Žijeme totiž ve společnosti, kde se pravda považuje v lepším případě za staromódní, v horším je hodnocena jako velmi nebezpečná záležitost. Tento mylný postoj si žel osvojili i mnozí křesťané. Poselství těchto podobenství však je, že pravda nejenže existuje, ale přináší do života člověka zásadní změnu. To by však nemělo být překvapením. V Bibli je předpokládáno, že existuje absolutní pravda. Ježíš řekl: Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne (J 14,6). Pokud toto není výrok o absolutní pravdě, tak co jiného by jí mohlo být? V tomto kontextu je skutečností, že toho mnoho nevíme, mnohému nerozumíme, a jak napsal apoštol Pavel naše poznání je jen částečné (1K 13,9). Ano, existuje ještě mnoho záležitostí, které máme poznat. Pravda přináší do našeho života změnu, která vede buď k věčnému životu, nebo k věčné smrti. K tématu je možné přečíst si kapitolu z knihy Touha věků. Naplánujte si také přečtení knihy Myšlenky o naději. Otázky k rozhovoru 1. Jak by asi vypadal svět, kdyby se každý řídil principy? 2. Ježíš v vyprávěl podobenství o dvou stavitelích moudrém a nerozumném (Mt 7,24 27). V Galileji tomuto podobenství posluchači dobře rozuměli. Během dlouhých období sucha téměř nebylo možné odhadnout, kde je písek a kde kámen. Z dálky nebylo možné rozpoznat, zda někdo staví dům na skále nebo na písku. Když však přišlo období dešťů, pískové základy domu voda rozmočila a ten ztratil oporu a zřítil se. Jak vám bouřky a povodně, které přicházejí do vašeho života, zjevují, zda je váš život postavený na skále, nebo na písku? Jak můžete dům svého života stavět na pevných základech, aby obstál i v těch největších zkouškách? 24 Západ slunce: 19:57 lekce číslo 3