MASARYKOVA UNIVERZITA. Volební geografie ČR: Analýza volební podpory KDU-ČSL

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Geografický ústav Volební geografie ČR: Analýza volební podpory KDU-ČSL Magisterská práce Mgr. Petr Voda Vedoucí práce: RNDr. Petr Daněk, Ph.D. UČO: Obor: Sociální geografie Imatrikulační ročník: 2005 Brno, 2010

2 Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Student: Studijní program: Studijní obor: Petr Voda Geografie a kartografie Sociální geografie Ředitel Geografického ústavu PřF MU Vám ve smyslu Studijního a zkušebního řádu MU určuje diplomovou práci s tématem: Volební geografie ČR: analýza volební podpory vybrané politické strany Electoral geography of the Czech Republic Zásady pro vypracování: Cílem práce je zmapovat změny v územním rozložení volební podpory vybrané politické strany nebo stran v ČR. Lze zvolit tradiční politickou stranu a hodnotit šíření její podpory od meziválečného období nebo stranu vzniklou po roce Jádrem práce je statistická analýza výsledků voleb, předpokládá se využití multivariantních statistických metod (regresní analýza, analýzy rozptylu, případně prostorová autokorelace, shluková analýza podle vlastního zaměření práce). Práci je možné doplnit také o kvalitativní výzkum mezi současnými manažery vybrané politické strany.

3 Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy: podle potřeby cca 60 až 80 stran Seznam odborné literatury: Vedoucí diplomové práce: RNDr. Petr Daněk, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: září 2008 Datum odevzdání diplomové práce: do 15. května 2010 RNDr. Vladimír Herber, CSc. pedagogický zástupce ředitele ústavu

4 Jméno a příjmení autora: Petr Voda Název diplomové práce: Volební geografie ČR: Analýza volební podpory KDU-ČSL Název v angličtině: Electoral geography of the Czech Republic: The Analysis of electoral support of KDU-ČSL Studijní obor: Sociální geografie Vedoucí diplomové práce: RNDr. Petr Daněk, Ph.D. Rok obhajoby: 2010 Anotace v češtině Práce se zabývá působením volební geografií KDU-ČSL. První část práce se věnuje rozložení volební podpory strany na území ČR v parlamentních, krajských a evropských volbách v letech V druhé části jsou za pomoci proměnných identifikovaných v teoretické části empiricky testovány formulované hypotézy. Volební podpora KDU-ČSL je závisla na katolickém prostředí a katolických voličích, částečně také na poloze území v rámci ČR a venkovském charakteru. Annotation This thesis deals with the electoral geography of KDU-ČSL. In the first part of the thesis the distribution of electoral support of the party is described in general, regional and European elections in the area of the Czech republic in the period from 1920 to In the following part the hypotheses formulated in the theoretical part are tested. Electoral support of KDU- ČSL depends on catholic environment and catholic voters, partially also on location in the CR and rural environment. Klíčová slova: volby, KDU-ČSL, 1. republika, volební podpora Keywords: Elections, 1 st republic, electoral support

5 Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma Volební geografie ČR: Analýza volební podpory KDU-ČSL vypracoval samostatně a použil zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně, podpis...

6 Poděkování Mé díky si zaslouží celá řada osob. Především děkuji RNDr. Petru Daňkovi, Ph.D. za celou řadu konstruktivních, kritických i povzbudivých komentářů.

7 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE 2. TEORIE A HISTORIE 2.1. Volební geografie 2.2. Rozhodování voliče Teorie konfliktních linií 2.3. Volby prvního a druhého řádu 2.4. Volební systémy a specifika sledovaných voleb Volby do Poslanecké sněmovny v letech Volby do Ústavodárného shromáždění v roce Volby do České národní rady a Poslanecké sněmovny v letech Krajské volby Volby do EP 2.5. Historie a profil strany KDU-ČSL Počátky křesťanské demokracie Křesťanská demokracie v období 1. republiky Křesťanská demokracie v období Křesťanská demokracie po roce Pozice ČSL a KDU-ČSL ve stranickém systému Profil strany DATA A METODY 3.1. Výběr územní úrovně 3.2. Data Data pro sledování volební podpory 3.3. Metody práce Metoda vymezování území volební podpory ANALÝZA VOLEBNÍ PODPORY KDU-ČSL 4.1. Vývoj volební podpory Vývoj volební podpory v parlamentních volbách Vývoj volební podpory v druhořadých volbách 4.2. Území volební podpory KDU-ČSL v letech Volební podpora v období v parlamentních volbách Volební podpora v období v parlamentních volbách Volební podpora v období v parlamentních volbách Míry koncentrace a úspěšnosti sledovaných stran v parlamentních volbách Území volební podpory v druhořadých volbách Mapa č. 24: Jádrové území volební podpory KDU-ČSL v druhořadých volbách v letech Míry koncentrace a úspěšnosti sledovaných stran v druhořadých volbách 4.3. Analýza podmíněnosti volební podpory Možné problémy s daty a interpretací výsledků

8 Výběr nezávisle proměnných Testování hypotéz Analýza pro období Průzkum proměnných Korelační analýza Lineární regresní analýza výsledků ČSL ve volbách v období Analýza podmíněnosti volební podpory ČSL v českých okresech v letech Průzkum proměnných pro data za české okresy v letech Korelační analýza v datech za české okresy v letech Lineární regresní analýza výsledků ČSL v českých okresech v parlamentních volbách v období Analýza pro období Průzkum proměnných Korelační analýza Lineární regresní analýza volební podpory KDU-ČSL ve volbách v období Shrnutí Vztah mezi podílem katolíků a volební podporu KDU-ČSL Regresní analýza bez proměnné podíl katolíků Logistická regrese ZÁVĚR LITERATURA A ZDROJE Zdroje dat SEZNAM ZKRATEK Seznam tabulek, map a obrázků Tabulky Mapy Obrázky Seznam příloh PŘÍLOHY

9 1. Úvod a cíl práce Jedním ze základních prvků demokratického zřízení jsou volby. Zároveň jsou hlavním nástrojem, kterým se občané zapojují do rozhodování o věcech veřejných. Jako takové jsou tedy předmětem zájmu především pro politologii. Na druhou stranu mají volby celou řadu prostorových aspektů, od lokalizace kandidátů, přes regionální diferenciaci volební kampaně až po regionální rozdíly ve volební podpoře. Proto je volbám věnována pozornost také v rámci geografie, především na poli její subdisciplíny volební geografie. V tomto oboru se výzkumy zaměřují především na identifikaci prostorových vzorců volebního chování. Volební geografové se snaží ukázat, kde kandidáti nebo strany získávají svou podporu a určovat, která skupina voličů je nejvíce náchylná k volbě toho kterého kandidáta nebo strany (Pink 2005). Volební geografie je disciplína stojící na pomezí politologie a geografie, která studuje geografické aspekty organizace, provedení a výsledku voleb (Johnston 2000: 157), přesněji v_rámci jejího přístupu zkoumání rozdílnosti volebních výsledku v prostoru ve spojitosti s_faktory podmiňujícími tyto rozdíly (Pink 2005: 150). Příčiny rozdílů, jejíž podstata není podle hlavního předpokladu volební geografie náhodná, byly hledány v průběhu času v_různých oblastech. V centru pozornosti této subdisciplíny politologie tak stojí především rozložení volební podpory. Existuje několik způsobů, kterými lze popisovat a vysvětlovat rozložení volební podpory ve společnosti a v prostoru. V současnosti jsou nejdůležitějším konceptem v této oblasti sociologické modely vysvětlení,mezi které lze řadit také teorii konfliktních linií Steina Rokkana, který považuje diferenciaci za výsledek politizace periferií a projev skrytého teritorialismu (Kostelecký 1993: ). Do 70. let 20. století převažoval názor (Butler Stokes: 1969), že prostorová diferenciace volebního chování je pouze odrazem rozdílného složení obyvatelstva. Později byly vymezeny faktory ovlivňující prostorovou distribuci volebních výsledků. Podle své povahy jsou faktory vnitřní, které se odvíjí od konkrétního stavu volebního obvodu, a faktory vnější, vycházející z vnějších vlivů působících na danou lokalitu. Roli hrají také další nejen sociologické faktory, jako jsou autorita a oblíbenost kandidáta, působení bezprostředního okolí (rodiny, přátel, spolupracovníků) na voliče (Pink 2005: ). Základní sledovanou charakteristikou voleb jsou jejich výsledky. Ve volbě voličů se odráží jejich motivy, ať jde o sociální ukotvení voliče, přesvědčení o sounáležitosti s volenou stranou, společný názor na řešení některých významných problémů nebo sympatie ke kandidátům. Tyto motivy mohou být měněny působením místního prostředí- lokálního 3

10 kontextu (Kostelecký 1993: 169). Odevzdání hlasu vyjadřuje podporu straně, která je pak základem pro další studium. Na území České republiky se pravidelně koná několik druhů voleb, od komunálních, přes krajské, senátní a parlamentní až k volbám evropským. Konání každých voleb představuje specifickou situaci, kterou určují pravidla, podle kterých se právě probíhající soutěž hraje, okruh kandidujících stran, vážnost voleb v očích voličů i kandidátů (včetně stran), aktuální společensko-politické podmínka i doba jejich konání. To vše způsobuje rozdílné výstupy voleb v podobě značně rozdílných výsledků i_rozdíly na vstupu, kdy strany vstupují do různých voleb s různými očekáváními, kandidáty a_také rozdílnými strategiemi, jak tato očekávání naplnit. V této práci bude věnována pozornost volební podpoře Křesťanské demokratické Unie České strany lidové (KDU-ČSL) v období začínajícím rokem Dílčím krokem bude pokus odhalit podmíněnost a vlivy, které způsobují různou výši podpory v různých typech voleb v období 1. republiky ( ) a_v současnosti ( ). Tato strana je předmětem zájmu ze dvou důvodů. KDU-ČSL se účastnila všech parlamentních voleb v Československé i České republice. Druhým důvodem je samotný charakter strany. KDU-ČSL je svým fungováním nejvíce blízká logice fungování dřívějších masových táborových stran. Ty na základě nějaké charakteristiky struktury společnosti oslovovaly velké skupiny voličů, kteří měli shodnou onu charakteristiku, např. náboženské vyznání nebo práci v průmyslu či zemědělství. KDU-ČSL oslovuje především voliče se shodným prvkem katolického vyznání (viz níže) a lze ji tak snadno klasifikovat v různých typologiích. Hlavním cílem práce je zmapovat územní rozložení volební podpory KDU-ČSL a její změny mezi volbami do různých institucí a na různých úrovních a také změny v čase. Důležitým cílem je také vysvětlení podmíněnosti regionální diferenciace výsledků. Dále se práce bude snažit odpovědět na některé partikulární otázky: - Existují rozdíly mezi volební podporou strany (respektive její sílou a rozmístěním) v_rozdílných volebních soutěžích (parlamentní krajské - evropské)? - Co způsobuje prostorovou diferenciaci volebních výsledků? - Jak (a proč) se mění podpora strany v čase? 4

11 Na základě těchto otázek jsou vytvořeny tyto hypotézy, které budou dále testovány. Předložené otázky potvrzují snahu o důkladnou analýzu volební podpory strany. Nebude tedy popsána jen mapa podpory, ale také mapa voličstva kdo jsou lidé, kteří stranu volí a proč. Zároveň bude ověřována platnost některých teorií a konceptů volebního chování. Za pomoci vhodně vybraných indikátorů bude konfrontováno prostorové rozložení volební podpory s teorii cleavages. Její předpoklady budou otestovány za pomocí regresních modelů a_to nejen na agregované úrovni obcí, ale také za využití dat z průzkumů na individuální úrovni, tedy za jednotlivé voliče. Základními nástroji práce jsou statistické metody analýzy dat. Využity budou standardní metody, jako je korelační a regresní analýza, ale i méně obvyklé metody (např. logistická regrese). Mimo čistě statistické metody bude využit také postup Jehličky a Sýkory (1991) pro vymezení území volební podpory a stabilní volební podpory. Analýza bude provedena na dvou úrovních, nejprve obecně v dlouhodobém pohledu za celé území České republiky, kdy budou použita agregovaná data za soudní okresy a data za obce přepočtená na tyto jednotky. Druhou a poněkud odlišnou úrovní je individuální úroveň, kdy budou na příkladu jediných voleb využita data za jednotlivce. Sledované období je ohraničeno roky 1920 a Sledovány ale budou jen volby do dolní komory Parlamentu, krajské volby a volby do Evropského parlamentu. Mimo pozornost práce stojí senátní a_komunální volby a také zemské volby v období 1. republiky. První kapitola nabídne teoretické pozadí práce, bude popsán současný stav disciplíny volební geografie, představeny základní teoretické přístupy k rozhodování voliče se zřetelem na teorii konfliktních linií a budou naznačeny některé obecné rozdíly mezi různými druhy voleb shrnuté v teorii voleb druhého řádu. Zároveň bude důkladně popsán charakter strany, a_to jak v minulosti, tak v současnosti. Pozornost bude věnována také pravidlům a některým významným událostem spojeným s jednotlivými volbami. Teoretická část vytváří základ pro analýzu, jejíž postup, založený na představených metodách a datech, a výsledky jsou shrnuty v druhé části práce. Především bude provedena analýza územního rozložení pomocí kartografické metody doplněné jednoduchými statistickými ukazateli. Volební výsledky ale nebudou jen popisovány. Pokus o jejich vysvětlení bude proveden pomocí lineární regrese. Zda jsou závěry takové analýzy platné jen pro okresy, nebo také pro jednotlivce, bude ověřeno pomocí logistické regrese. Shrnutí výsledků všech částí analýzy bude nabídnuto v závěru. 5

12 2. TEORIE A HISTORIE 2.1. Volební geografie V české geografii (i politologii) nemá volební geografie prakticky žádnou tradici. V_polovině minulého století byly sice pro Soupis map českých zemí z let 1951 a 1955 Františka Roubíka vyhotoveny kartogramy zachycující volební výsledky podle okresů, ovšem po tomto úvodním kartografickém zpracování nepokračovali autoři v hlubších rozborech, pátrajících po příčinách zjištěné územní variability a dalších souvislostech. Po událostech roku 1948 a_následujícím faktickém zrušení demokratických voleb ztratil veškerý výzkum v tomto směru nejen jakoukoli podporu, ale také smysl (Blažek Kostelecký 1991: 1). Změna nastala po roce 1989, kdy si především geografové uvědomili, že mohou svým pohledem obohatit poznání širších podmíněností a pravidelností výsledků voleb. První práce začaly vznikat již brzy po volbách v roce V těchto letech je většina prací produkována geografy, protože česká politologie stála na svém počátku a byla svázána s historií. Chyběl jí tak aparát pro studium kvantitativních dat, kterými výstupy z voleb jsou. Jednou z prvních prací byla geografická analýza parlamentních voleb konaných v roce 1990 Blažka kosteleckého (1991). Autoři se nevěnovali jen volebním výsledkům, ale představili také disciplínu obecně. Samotná analýza pak byla provedena s výsledky stran s podporou vyšší než 2,5 %. Byly představeny meziregionální rozdíly v podpoře těchto stran, k čemuž posloužila mj. také shluková analýza. Podmíněnost volebních výsledků pak byla zkoumána pomocí lineární regrese. Nezávisle proměnné, vytvořené z dat ze Sčítání lidu v roce 1980, popisovaly socioekonomické podmínky v okresech České republiky rozdělených do dvou skupin dle zemí (Čechy Morava). Chybí ovšem teoretické opodstatnění využití jednotlivých proměnných, respektive nastínění konkrétního kauzálního mechanismu, kterým určité vlastnosti sociální prostředí ovlivňují politické preference, které se projevují v odevzdání hlasů ve volbách. V případě KDU autoři k vysvětlení variability podpory využili informace o výši platu, podílu rodinných domů, rozvedených a obyvatel české národnosti. Vytvořený model měl poměrně vysokou vysvětlující sílu, přičemž nejsilnější proměnnou byla rozvodovost, která by ale spíše než indikátoru patologických jevů měla sloužit jako indikátor religiozity, která se ve využitém sčítání přímo nezjišťovala (czso.cz). Ve stejném roce byla publikována také práce Jehličky a Sýkory (1991) věnující se stabilitě výsledků svobodných voleb do dolní komory parlamentu. Mezi zkoumanými stranami byla také Československá strana lidová ČSL, respektive pozdější nástupce Křesťanská demokratická unie KDU. Mimo ni pak také Československá strana (národně) socialistická ČSS 6

13 (ČSNS), Československá sociální demokracie ČSSD (ČSDSD) a Komunistická strana Československa KSČ. Autoři zde vytvořili vlastní nástroje pro sledování území volební podpory (viz níže). Nalezeným územím volební podpory KDU je území jižní Moravy mimo oblasti Brna a_části Českomoravské vrchoviny. ČSS měla stabilně nejvyšší podporu ve velkých městech (Praha, Brno) a v oblasti východních Čech. Vymezení území volební podpory ČSSD prošlo několika změnami, první následovala po vzniku KSČ, druhá po vysídlení Němců a třetí po roce Rozložení volební podpory KSČ se proměnilo po 2. sv. válce a odsunu německého obyvatelstva z pohraničí. Volební podpora se tak přesunula z tradičních oblastí Rakovnicka a Kladenska do pohraničí. Prostorovému rozmístění volební podpory KSČ se věnoval také Petr Daněk (1993). Analyzoval výsledky voleb z let a z roku 1992 na území Moravy a Slezska a jejich souvislosti s indikátory socio-ekonomické struktury obyvatelstva. Podle výsledků této práce se neproměnila jen výše podpory v různých lokalitách, ale pravděpodobně také voličstvo strany. Zatímco před 2. sv. válkou byli voliči koncentrováni převážně v oblastech těžby uhlí a výsledky ukazovaly vysokou souvislost s podíly ateistů, dělníků a českého obyvatelstva, pak se ve volbách v roce 1946 volební podpora komunistické strany rozšířila i do dosídlených oblastí pohraničí. Rozložení výsledků voleb v roce 1992 se příliš nelišilo od rozložení z roku Regionálním rozdílům se věnuje studie Tomáše Kosteleckého (2001). Pozornost klade na sledování regionálních rozdílů v parlamentních volbách v letech 1992 až 1998 v ČR a na Slovensku a jejich vysvětlení. Ve sledovaném období (v ČR) se meziokresních rozdíly mírně zmenšovaly. Největší regionální rozdíly byly typické pro strany orientované na etnicky nebo nábožensky definované skupiny obyvatel. Mezi takové strany patří také KDU-ČSL. Volebně geografický aspekt má také Kosteleckého (2004: 40-46) studie metropolitních oblastí, ovšem věnuje se jen volební účasti. Kosteleckého prací z roku 2001 důkladný geografický výzkum voleb v České republice v podstatě končí. Volbám v letech 2002 a 2006 není věnováno mnoho pozornosti. Jde spíše o_popisné texty sloužící jen jako doplněk k uceleným studiím věnujícím se jednotlivým volbám (srovnej Sokol 2003, Kabát Pink 2006, Šaradín). Výzkumu krajských voleb nebyla ve volební geografii doposud věnována téměř žádná pozornost. Za výjimky lze považovat jen práce Sokola a Mrklase (2001), která krátce popisuje krajské volby v roce 2000 a potom text Pinka (2009) v publikaci Krajské volby Mimo popisu rozložení volebních výsledků je zde také provedeno srovnání s výsledky parlamentních voleb. To je založeno na rozdílu v počtu stranami získaných hlasů. 7

14 Pokud nebude brán zřetel na práci Jehličky a Sýkory, pak je zatím jediným příspěvkem ke studii voleb v dlouhém časovém měřítku publikace kolektivu Kyloušek, Pink a Šedo (2007) Volební mapa města Brna. Tato publikace se věnuje volbám konaným na území současného Brna již od roku 1907 a sleduje podporu všech významných soudobých stran ve všech volbách včetně komunálních. Vzhledem k popisnému charakteru práce a úzkému zaměření na vybranou lokalitu nejsou informace podané v této knize příliš přenositelné do jiných studií. Volební geografie je tedy v českém prostředí stále ještě dynamicky se rozvíjející subdisciplínou politické geografie. V obecném měřítku takové tvrzení ale již asi není zcela platné. Studie prostorové diferenciace volebních výsledků a podmiňujících faktorů se rozvíjely od 60. let s rozšířením kvantitativních metod v geografii. Volební výsledky byly analyticky vysvětlovány pomocí dat ze sčítání lidu a dalších pramenů dat o struktuře a_chování obyvatelstva v územních jednotkách. Práce se zaměřovaly na různost vztahu mezi volebním chováním a charakteristikami obyvatelstva v různých geografických měřítcích (Johnston 2000: 205) Rozhodování voliče Volební rozhodnutí je založeno na mnoha kritériích, která se mohou v podmínkách jednotlivých volebních prostředí značně lišit. V současnosti slouží k vysvětlování volebního chování tři okruhy teorií 1) sociologické, které si všímají sociálních a demografických charakteristik voličů (příkladem může být teorie konfliktních linií), 2) psychologické, které vysvětlení hledají v identifikaci voličů se stranou a v tématech nastolovaných ve volbách (tzv. tematické hlasování) a 3) spíše doplňující modely upřednostňující kontext, ve kterém se volič nachází. Zkoumání volebního chování kvantitativními metodami na základě psychologických modelů a tematického hlasování je téměř nemožné. Analytická část práce tedy bude vycházet především ze sociologického modelu Teorie konfliktních linií Dominantním přístupem ke studiu prostorové diferenciace volebních výsledků v Evropě je kompozitní přístup založený na teorii konfliktních linií (cleavages). Vychází z myšlenek tzv. Kolumbijské školy zaměřené na sociologii a především z knihy Steina Rokkana a Seimoura Lipseta Party Systems and Voter Alignments. Tato kniha byla v podstatě první studií spojující strukturu společnosti s podobou stranického systému. Autoři kladli důraz na historické procesy, které proti sobě postavily různé sociální skupiny. Vývoj 8

15 centralizovaného sekulárního státu ohrožoval soudobé teritoriální, kulturní a ekonomické vztahy a vytvářel tak konflikt, jehož průběh byl zásadní pro to, které sociální charakteristiky se staly důležitými pro utváření politické soutěže. Jednotlivé strany konfliktu mobilizovaly skupiny voličů na základě existujících dělících linií ve společnosti a ze společenského rozdělení se staly politické cleavages, které pak v daných podmínkách určovaly voličstvo stran a jejich program. Tyto linie jsou ve společnosti dlouhodobě přítomné (Evans 2004: 42). Zástupci Kolumbijské školy především hledali korelaci mezi sociálně demografickými charakteristikami a volebními výsledky stran. Tímto postupem získali tři základní poznatky: 1) lidé se shodnými charakteristikami sdílí také politické postoje a hodnoty (tzv. diferenciace), 2) rodiče předávají své hodnoty a postoje svým dětem (tzv. transmise) a 3) politické postoje může měnit skupina, se kterou je volič v intenzivním kontaktu. V tomto ohledu zdůrazňují především vliv politické socializace v raném věku, a hodnoty získané touto cestou považují za jen těžko změnitelné (Evans 2004: 44-45). Přístup této školy nelze označit za jednoznačně kompozitní či kontextuální, protože někteří autoři se zaměřovali především na individuální charakteristiky, jíní naopak studovali především kontext oblasti, ve které voliči žijí, přitom však vždy kladli důraz na vliv socio-ekonomických charakteristik voliče či voličů na politické postoje. Odevzdání hlasu pro určitou stranu tedy není podle Kolumbijské školy výsledkem procesu utváření vlastního voličova rozhodnutí, ale vyjádření sociálních charakteristik, které voliče v podstatě předurčují k volbě určité strany. Sociální kontext, ve kterém volič vyrůstá, strukturuje jeho postoje a hodnoty, které se pak projevují v příslušnosti k nějaké skupině. Každý vědomě či nevědomě náleží k nějaké jiné skupině ve společnosti, ať už je dána věkem, příjmem, náboženským vyznáním či jiným společným atributem. Politické strany využívají existenci těchto skupin pro mobilizaci své podpory. Příslušnost k určité skupině předurčuje člověka k členství v dalších skupinách, za příklad může sloužit organizace (některých) zaměstnanců v odborech, věřících v církvích apod., tyto formalizované skupiny potom usnadňují politickou mobilizaci daných skupin (Evans 2004: 48). Základním východiskem teorie konfliktních linií je předpoklad, že jedinci patřící do stejné sociální skupiny třídy se ve volbách chovají podobně (Evans 2004: 45). Složení obyvatelstva podle socioekonomických charakteristik tak vysvětluje volební chování. Tato teorie je užívána ve většině studií pojednávajících o prostorové variabilitě volebních výsledků, které úzce souvisejí s reálně existující sociální strukturou zkoumané oblasti. Klade důraz na rozdíly ve složení voličské základny v určeném regionu oproti celostátní úrovni. 9

16 Formulací geografických faktorů byl tento kompozitní přístup k chápání územních rozdílů ve volebních výsledcích změněn. Původní koncept cleavages je tedy založen na předpokladu, že náboženské, sociální či územní rozdělení společnosti se promítá do rozdělení stranicko-politického spektra a pokud je působení štěpení ve společnosti dostatečně silné, pak se může stát základem pro utváření reprezentace vzešlé z voleb, kdy občané patřící jednotlivým segmentům společnosti volí stranu reprezentující právě jejich segment (Hloušek Kopeček 2004). Nejdůležitějšími liniemi byly vlastníci/pracující a město/venkov, jejichž vznik podpořila především průmyslová revoluce a církev/stát a centrum/periferie vzniklé působením národní revoluce. Rokkan za nejvýznamnější cleavage považuje třídní konfliktní linii původně definovanou na základě konfliktu vlastníci pracující, která určuje postavení stran na ose levice pravice. Tato cleavage silně determinovala shodné rysy formování základní podoby jednotlivých stranických systémů, ovšem je těžké určit její vliv na strukturaci voličských základů vzniklých stran. Tento pohled na motivaci voličů k volbě určité strany totiž počítá jen s jediným identifikačním kritériem voliče. Z toho vyplývá, že věřící volič má volit křesťanskou stranu, dělník má volit socialistickou stranu a zemědělec agrární stranu. Koho ale má volit věřící dělník? Zároveň je patrné, že pevně ohraničené a jednoduše popsatelné skupiny voličů prakticky neexistují. (Vlachová, Řeháková 2007: , Lyons Linek 2007: ). Podmínkami pro významné působení štěpení na linii církev stát bylo dominantní postavení katolické církve nebo naopak přítomnost více početných náboženských skupin. V českých zemích byla religiozita poměrně vysoká a byla určena především příslušenstvím velkého podílu obyvatelstva ke katolické církvi. Podmínkou pro aktivizaci tohoto segmentu společnosti bylo v podstatě protikatolické zaměření národního obrození. Existence katolické menšiny pak umožnila přetrvání parlamentní reprezentace až do současnosti (Hloušek Kopeček 2004: 78-79). KDU-ČSL by se jako člen křesťanskodemokratické rodiny politických stran měla profilovat především na konfliktní linii církev-stát. Nelze však vyloučit, že tato teze, ač se logicky jeví jako přijatelná, nemá oporu v datech. Proto bude sledován také vliv ostatních konfliktních linií. Pokud někde vznikly katolické strany, pak obvykle reprezentovaly také venkovské obyvatelstvo na konfliktní linii město venkov. České země byly v tomto ohledu výjimkou. V době formování těchto linií byly naplněny podmínky o početně slabých městech a velké skupině samostatně hospodařících rolníků a zároveň v části území měla katolická církev 10

17 menší roli. Teoreticky by tak katolická reprezentace měla být zároveň reprezentantem Moravského venkova (Hloušek Kopeček 2004: 80-82). Konfliktní linie centrum-periferie rozděluje společnost a reprezentaci vzniklých segmentů společnosti na základě existence oblastí, které nesouhlasí s politikou centra. Formování periferního protestu, který se může zhmotnit ve vzniku politických stran, je dle Rokkanových předpokladů dáno nejlépe těmito podmínkami. Existuje jasně ohraničená a silná kontrakultura uvnitř určitého teritoria, na území periferie mají silný politický a ekonomický vliv také externí centra, ležící mimo daný stát, zatímco ekonomická závislost na formálním centu je minimální (Rokkan 1999: 332). Tyto podmínky však nejsou pro vznik periferních stran zcela nezbytné a zároveň ani dostačující. V takových podmínkách nemusí vznikat strany periferie a zároveň mohou takové strany vzniknout i v situaci, kdy tyto podmínky nejsou naplněny. Vymezení českých zemí i vnitřní struktura obyvatelstva se v průběhu doby měnilo. V různých obdobích tak bylo vymezení politické periferie různé. Zatímco v rámci Rakouska Uherska byly periferií celé české země, pak v období první republiky hledáme takovou periferii jen uvnitř českých zemí. Periferií byla v tomto období německá jazyková oblast, zatímco v roce 1946 jí byla spíše Morava a bezprostředně po roce 1990 jednoznačně Morava (Hloušek Kopeček 2004: 74). V současnosti neexistuje žádný věrohodný zdroj, který by takovou periferii vymezoval. V rokkanovském smyslu by uspořádání centra a periferie pravděpodobně nejlépe odpovídalo rozdělení na Čechy a Moravu, nebo spíše Prahy (a její metropolitní oblasti) a zbytku ČR. Vzhledem k Rokkanovým podmínkám a podobě současného stranického systému lze také dojít k závěru, že v rámci současné ČR nic jako politická periferie neexistuje. Poslední, a obvykle nejsilnější, tradiční konfliktní linií je ta vedoucí mezi vlastníky a_pracujícími. Tato linii od sebe oddělovala především socialistické a sociálně demokratické strany reprezentující dělnickou třídu a občanské strany, které získávaly podporu především od živnostníků, obchodníků, úředníků a vlastníků (Hloušek Kopeček 2004: 82-86). V současnosti řada autorů hovoří o ztrátě či oslabení vztahu mezi sociální strukturou a_volbou strany. Toto oslabení vysvětlující schopnosti teorie konfliktních linií velmi úzce souvisí s tzv. rozmrzáním stranických systému v západoevropských zemích, které probíhalo s různou dynamikou a intenzitou od 60. let minulého století (Kopeček 2005: 22). Termínem rozmrzání je označeno uvolňování vazeb mezi stranami a voliči vyjádřené ve zvyšující se 11

18 míře volatility 1. Pro toto tvrzení jsou nabízena dvě základní vysvětlení. Buďto jsou voliči více individualističtí nebo se jen změnily tradiční vztahy. Základním předpokladem pro změnu vztahů mezi voliči a stranami je změna v sociální struktuře spojená s růstem životní úrovně, změnou spotřebního chování, změněnou rolí žen, pokračujícím úpadkem náboženského vlivu a dalších společenských jevů po 2. světové válce, která se později projevila ve změně volebního chování. Spolu se sociální mobilitou se zvýšila také prostorová mobilita. Velká část obyvatelstva v Evropě opustila venkov. Zvýšila se vzdělanost a rozšířila se vrstva nemanuálních pracujících, kteří vytváří v podstatě novou třídu (Evans 2004: 56-57) Volby prvního a druhého řádu Tato práce se zabývá volební podporou KDU-ČSL ve volbách do několika různých institucí. Ne všechny volby jsou ve vnímání voličů (i jiných aspektech) rovnocenné. Někteří autoři si od konce 70. let začali všímat, že existují podstatné rozdíly ve volební účasti, podpoře menších stran a dalších prvcích mezi parlamentními a ostatními (krajskými, evropskými) volbami. Tento v současnosti v politické vědě velmi populární koncept druhořadých voleb bude stručně představen v následujících odstavcích. V české republice se odehrává celkem 5 různých volebních soutěží volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, volby do senátu Parlamentu České republiky, volby do krajských a obecních zastupitelstev a konečně od roku 2004 také volby do Evropského parlamentu. Účast v kterýchkoli z těchto volebních soutěží přináší šanci získat zastoupení ve sboru, který má vliv na veřejné dění v prostoru České republiky nebo jejich části. Ovšem některá zastupitelstva jsou voliči považovány za méně významná. To je případ především evropských, senátních a krajských voleb. Pro tyto soutěže se vžilo označení volby druhého řádu (Reif Schmitt 1980). K takovým volbám chodí méně voličů, strany utratí méně peněz na kampaň, jsou zdůrazňována témata, jejichž řešení náleží spíše některému z těles vzešlých z prvořadých voleb. Odlišnosti mezi prvo- a druhořadými volbami vidí Reif a Schmitt (1980) v šesti dimenzích. Nepodstatnější z nich je dimenze významu. Ta je založená na předpokladu, že je méně v sázce. Osoby zvolené v těchto volbách mají menší pravomoci nebo si alespoň voliči 1 Míra volatility ukazuje stabilitu či změnu volebních výsledků. Je určena volebním ziskem nových formací (tzv. stranické nahrazení) a přesunem podpory voličů mezi stranami (Šedo 2007: ). 12

19 myslí, že jejich pravomoci jsou omezené. Druhou dimenzí je specifikace arény druhořadých voleb, tedy v podstatě určení toho, co si druhořadá úroveň bere z prvořadé. Jako dobrá ilustrace může sloužit např. řešení zdravotnických poplatků v krajských volbách v roce Další rozměr je procedurálně-institucionální, který spočívá v rozdílech právní úpravy mezi jednotlivými řády. Volby se liší také v pojetí volebních kampaní. Její význam je podle Reifa a_schmitta (1980: 12-14) větší v druhořadých volbách, protože v prvořadých je stranám věnována větší pozornost ze strany médií i samotných voličů. Kandidáti nadsazují své sliby, aby přesvědčili voliče, že daná instituce má vliv. Pátou dimenzí je politická změna v hlavni aréně. Předpokládaným rozdílem jsou ztráty vládních stran v druhořadých volbách, přičemž se ale zisky stran v dalších prvořadých volbách vrací na obvyklou úroveň. Poslední rozměr je zaměřen na kulturní a sociální vlivy. Zkoumání v této dimenzi ale obvykle vyžaduje zahrnutí případů v rámci delšího časového úseku, neboť socio-ekonomické charakteristiky jsou v krátkodobém pohledu relativně stabilní. Na základě těchto dimenzí Reif a Schmitt (1980, 1984) identifikovali a popsali hlavní znaky druhořadých voleb. Základními atributy jsou nižší volební účast, větší podíl neplatných hlasů, větší šance a na zisk mandátů pro menší, regionální a protestní strany a hnutí a naopak ztráty vládních stran Koepke a Ringe (2006: 325). Odlišné je také volební chování, kdy regionální a známé osobnosti dostávají více hlasů. Ztráty vládních a obecně i větších stran 2 jsou dány odlišnou strategií voličů, či spíše jejich rezignací na strategickou volbu. Pokud voliči mají pocit, že volená instituce nemůže nic změnit, logicky je netrápí, zda jejich hlas nebude započítán a snáze mohou vyjádřit své upřímné preference (Carruba Timpone 2005: ). Vzhledem ke studiu podpory jsou klíčovými body této teorie ztráta podpory vládních stran a zároveň také posilování malých stran. S přihlédnutím k situaci, kdy KDU-ČSL je malou stranou a zároveň byla od roku 2002 stranou vládní, mohou být důsledky plynoucí z této teorie různého charakteru. V českém prostředí se druhořadým volbám věnuje zatím v podstatě pouze publikace Pavla Šaradína (2008) Teorie voleb druhého řádu a jejich aplikace v České republice, která se věnuje propojení představené teorie s výsledky krajských voleb. Mimo to je práce zaměřena také na širší problematiku voleb v ČR, a velkou částí svého rozsahu se věnuje zkoumání prvořadé arény. 2 Marsh (1998: 606) klade hranici velkých stran na 30% a předpokládá, že strany, které v předešlých poslaneckých volbách tuto hranici překonaly, budou ztrácet na úkor stran, které získaly okolo 4 %. 13

20 2.4. Volební systémy a specifika sledovaných voleb Zaměření práce prokládá dlouhé časové období. Mezi sledovanými volbami se několikrát změnily pravidla konání voleb. Rozdíly nejsou pozorovatelné jen napříč časem, ale také napříč různými typy voleb. Právní úprava a některé specifické okolnosti voleb jsou představeny v této části Volby do Poslanecké sněmovny v letech Již v prvních parlamentních volbách v českých zemích v rámci ČSR 3 v roce 1920 byl využit poměrný listinný systém (zákon 123/1920 Sb.). Stejně jako v současnosti se uplatňovala zásada rovného, všeobecného, přímého a tajného volebního práva. Odlišně byl nastaven věkový census (omezení volebního práva), který byl pro aktivní volební právo 21 let, pro pasivní pak 30 let (čl Ústavy ČSR). Volební účast byla povinná, nicméně zákon určoval důvody, které neúčast voliče omlouvaly (věk nad 70 let, zdravotní indispozice, neodkladné pracovní povinnosti, vzdálenost od obce více než 100 km a překážky v dopravě). Také přidělování mandátů stranám bylo podobné postupu, který se využíval i v letech V 1. skrutiniu se rozdělily mandáty na úrovni jednotlivých volebních krajů pomocí Hareovy kvóty 4, zbylé mandáty pak ve 2. a 3. skrutiniu na celostátní úrovni využitím Hagenbach-Bischoffovy 5 metody a nejvyšších zbytků dělení. Druhého skrutinia se účastnily jen strany, které alespoň v jednom volebním kraji získaly více než 20 tisíc hlasů 6 nebo v_některém volebním kraji dosáhly volebního čísla. 7 Kandidátní listiny byly přísně vázané. Voliči neměli žádnou možnost měnit pořadí kandidátů na listině (neexistovaly preferenční hlasy). Volebních krajů bylo na území dnešní ČR 15. Počty mandátů v obvodech byly taxativně vymezeny zákonem na základě počtu obyvatel (ČSÚ 2009: 28), proto musel být zákon před každými volbami novelizován. Na základě novely v roce 1925 bylo upraveno vymezení území některých volebních krajů. Tyto změny byly důsledkem Trianonské dohody, která ČSR přiřkla některá dříve sporná území, především Těšínsko a Valticko. Stanovil také nové počty poslanců, kteří budou 3 Volby se z důvodů válečných konfliktů a probíhajících mezinárodních jednání o sporná území se volby nekonaly na území Těšínska (Klimek 2002). 4 Volební číslo je rovno podílu počtu platných hlasů a počtu mandátů v obvodu. Volebním číslem se dělí počet hlasů odevzdaných pro strany a je jim přiděleno tolik mandátů, kolik celá část podílu (Havlík 2004: 121). 5 Volební číslo je rovno podílu součtu zbytků hlasů stran, které postoupily do 2. skrutinia a počtu zbývajících mandátů zvětšeného o jednu (Havlík 2004: 121). 6 V roce 1935 byla přidána podmínka zisku hlasů v celé ČSR. 7 Tento postup platil pouze ve volbách v roce Později se uplatňoval složitý mechanismus spočívající v rozdělení stran na strany národnostních menšin a ostatní a to jak mezi stranami ve skrutiniu, tak mimo. Mandáty byly rozděleny Hareovou ze souhrnu hlasů všech stran národnostních menšin a všech ostatních (viz ČSÚ 2009: 29, viz 53 zákona 205/1925). 14

21 voleni v jednotlivých volebních krajích. Později byly upravovány jen procedurální stránky (lhůty, hrazení nákladů). Ovšem před volbami došlo k významné změně společenského klimatu. Po nástupu Adolfa Hitlera na post kancléře v sousedním Německu se radikalizovala část německého obyvatelstva. Tato radikalizace se projevila především ve vzniku SdP (Sudetendeutsche Partei), která vystupovala jako reprezentant německého nacionalismu a fašismu (Balík a kol. 2004) Volby do Ústavodárného shromáždění v roce 1946 Pro organizaci voleb v roce 1946 byl vytvořen nový zákonný rámec (zákon č. 67/1946 Sb.), nicméně v mnoha bodech navazoval na ten platný v letech Snížila se hranice aktivního volebního práva na 18 let a pasivního na 21 let. Volební povinnost byla zachována. Osoby, které se v době voleb nezdržovaly v místě bydliště, mohly hlasovat na základě volebního průkazu, což bylo využíváno zejména v nově osídlovaných lokalitách v_pohraničí. Bylo stanoveno také omezení, které znemožňovalo výkon volebního práva občanům hlásících se k německé nebo maďarské národnosti (zákon č. 28/1946 Sb.). Zároveň byl také omezen okruh stran, kterým mohli voliči odevzdat své hlasy. Na základě Košického vládního programu se voleb mohly účastnit jen strany KSČ, ČSNS, ČSSD a ČSL. Počet volebních krajů vzrostl. Území současné ČR bylo rozděleno na 19 krajů. Novými volebními obvody byly Kladno, Praha venkov jih, Havlíčkův Brod, Tábor a_opava. V některých volebních krajích se změnilo středisko, namísto České Lípy Liberec, namísto Loun Ústí nad Labem a na místě Uherského Hradiště Zlín. Zároveň se značně změnilo i vymezení i původních volebních krajů. Počty mandátů v krajích byly stanoveny výpočtem na základě počtu oprávněných voličů. Před volbami byly rozděleny mandáty mezi jednotlivé země a po volbách pak mezi kraje pomocí Hareovy kvóty a největšího zbytku dělení. Přidělování mandátů stranám v prvním skrutiniu na úrovni volebních krajů probíhalo také pomocí Hareovy kvóty. Ve druhém skrutiniu se mandáty rozdělovaly na úrovni země podle Hagenbach-Bischoffovy metody a největších zbytků Volby do České národní rady a Poslanecké sněmovny v letech Parlamentní volby se od roku 1990 konají podle zásad poměrného zastoupení a_rovného, všeobecného, přímého a tajného volebního práva (článek 18 Ústavy). Volbami v_roce 1990 a 1992 byla obsazována Česká národní rada a Federální shromáždění. V těchto volbách bylo území České republiky rozděleno do 8 volebních krajů, na jejichž úrovni byly v prvním skrutiniu rozděleny mandáty pomocí Hagenbach-Bishoffovy kvóty mezi vázané 15

22 kandidátní listiny stran. Skrutinia se mohly zúčastnit pouze strany, které získaly více než 5 % hlasů. Ve druhém skrutiniu, které probíhalo na celostátní úrovni, byly rozdělovány mandáty rovněž pomocí Hagenbach-Bishoffovy a dále pomocí nejvyšších zbytků. Po vzniku samostatné České republiky se změnil název dolní komory na Poslaneckou sněmovnu. Pravidla voleb byly upraveny reformou před volbami v roce Hlavním dopadem bylo zvýšení počtu volebních krajů na 14 a tím i snížení průměrné mandátové velikosti obvodů. Dále byl zaveden d Hondtův 8 dělitel, spočívající v dělení výsledků stran řadou celých čísel, který umožňuje rozdělit všechny mandáty v jediném skrutiniu. Uzavírací klauzule zůstala na 5% úrovni. (247/1995 Sb., Belko 2004: , Čaloud 2006: ) Krajské volby Volené krajské samosprávy byly vytvořeny na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Tato norma rozdělila území České Republiky na 13 krajů a hlavní město Prahu, kde se ale konají pouze volby do magistrátu, nikoli zastupitelstva kraje. Samotné volby se pak konají podle pravidel specifikovaných v_zákoně 130/2000 Sb. o volbách do krajských zastupitelstev. Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. Volit může každý občan starší 18 let, který má své místo trvalého pobytu v obci nacházející se v rámci kraje. Zastoupení získávají pouze strany nebo koalice, které překročí klauzuli ve výši 5 %. Hlasy těchto stran jsou pak přepočteny hlasů na mandáty pomocí modifikovaného d`hondtova dělitele, ve kterém je první dělitel roven 1, Volby do EP Volbami do Evropského parlamentu se obsazuje jediný přímo volený nadnárodní parlament na světě. Zákon o volbě členů Evropského parlamentu vstoupil v platnost v roce 1978 a poprvé se na jeho základě konaly volby o rok později. Volební systém je v moci každého státu. V České republice se tak volí na základě poměrného volebního systému. Konkrétní pravidla jsou téměř shodná s těmi pro volbu do Poslanecké sněmovny. Odlišný je okruh lidí, kteří mohou být voleni, protože mezi ně patří i osoby, které nemají české občanství, ale jsou vedeny v evidenci obyvatelstva podle zvláštního předpisu (ovšem potom už nemůže kandidovat nikde jinde). Okruh stran, mezi které se rozdělí mandáty pomocí d Hondtova dělitele, je omezen 5% klauzulí ( 47 a 48 zákona č. 62/2003 Sb.). 8 Spočívá v dělení výsledků stran řadou celých čísel 1,2,3,4, 16

23 2.5. Historie a profil strany KDU-ČSL KDU-ČSL patří k tradičním českým stranám. Její vznik se datuje ještě do 19. století a_během své existence prošla strana bouřlivým vývojem s mnoha zvraty. Řada z událostí, které se v minulosti odehrály, významně ovlivňuje současnou pozici strany Počátky křesťanské demokracie Ve svých počátcích vznikala katolická strana v Čechách a na Moravě jako masová strana reprezentující již dlouhou dobu existující katolický segment společnosti, který lze vnímat jako ideově politickou subkulturu (Marek 2005: , Klíma 2003: 64). Mezi základní stimuly lze zařadit rozšiřování aktivního volebního práva a především encykliku Lva XIII. Rerum novarum. Tento papežský oběžník byl vydán v roce 1891 a nesl s sebou vizi církve v oblasti řešení sociálních problémů vzniklých v důsledku etablování industriální společnosti a následné sekularizace veřejného života. Lokální katolické spolky zakládané od 40. let 19. stol. se začaly měnit ve strany. Spolky zůstaly základem stran i po zavedení rovného volebního práva pro muže v roce Důležitým znakem bylo rovněž to, že katolický proud se vyvíjel odděleně v Čechách a na Moravě, ve shodě se zemským uspořádáním (Marek 2005: ). V Čechách konstituování samostatné katolické strany proběhlo v roce 1895 z_iniciativy křídla Národní strany a vznikla Pražská družina pro katolickou organizaci. Vedle toho proběhl roku 1894 ustavující sjezd Křesťansko-sociální strany v Čechách. S volbami v roce 1897 byly obě strany spojeny ve volební výbor - Národní stranu katolickou v království Českém. Vzhledem k neuspořádaným poměrům uvnitř strany se tato koalice rozpadla. Integrační a desintegrační kroky se pak několikrát zopakovaly (Marek 2005: ). Proti vývoji v Čechách byl vývoj politického katolicismu na Moravě téměř bezkonfliktní. Dobře fungoval model zastřešujícího ústředí, protože sociální i konzervativní frakce měly plnoprávné zastoupení ve vedení. Ústřední postava moravského katolického tábora Jiří Šrámek zastával názor o dvou sborech jedné armády. Tedy že konzervativní i_křesťansko-sociální hnutí jsou nutnými prvky křesťanského hnutí. Toto hnutí dostalo pevné organizační obrysy v roce 1899, kdy vznikla Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě. Politický katolicismus se stal nejsilnějším táborem na Moravě a strana jej reprezentující byla nejsilnějším politickým subjektem na Moravě, jak to dokládají volební úspěchy v letech 1906 a 1907 (Malíř 2005: ). Obě křídla strany si rozdělily v rámci svého tábora sféry vlivu a zájmové orientace. 17

24 Křesťanští sociálové podchytili a organizovali lidové vrstvy a akcentovali sociální a_svépomocný program, konzervativní skupina se pak zaměřovala zejména na střední vrstvy a_inteligenci a věnovala se především otázkám vysoké politiky (národně-politické, jazykové a_školské). Za účelem oslovit voliče strana založila řadu spolků - Katolický spolek českého rolnictva, Křesťansko-sociální spolek českých žen a dívek, v roce 1909 vznikla Organizace tělovýchovných aktivit (Orel) a mimoto také mládežnické organizace (např. Katolický skauting) (Malíř 2005: ). Základním programovým východiskem víra v Boha. Významným prvkem byl negativní postoj vůči liberalismu. Naopak důraz byl kladen na výchovu v katolickém učení, tradiční podobu rodiny, kdy bylo úkolem ženy pečovat o domácnost a být garantem výchovy dětí. Křesťanský politický program obsahoval i další konzervativní prvky. Pod vlivem encykliky Rerum novarum pak odmítal kapitalistický hospodářský systém a namísto toho podporoval zásahy státu do hospodářství a ideu solidarity. Křesťansko-sociální křídlo vznášelo také sociální požadavky, požadavky na likvidaci velkokapitalismu a jeho nahrazení stavovskou výrobou atd. (Marek 2005: ) Křesťanská demokracie v období 1. republiky Po vzniku nové samostatné Československé republiky se katolický proud ocitl v těžké situaci. V rámci budování nového státu byla vyvolána silná protikatolická vlna. Ta byla založena především na katolickém pozadí dřívější monarchie. A tak se nový stát snažil oprostit nejen od Vídně, ale také od Říma. Reprezentanti katolického tábora byli vnímáni v podstatě jako kolaboranti, kteří se spolčovali s monarchií. Vnější okolnosti nutily katolický proud k jednotě. Na Moravě se ještě v roce 1918 konsolidovala původní dvoustrana v_jedinou. Ta se v roce 1919 spojila s českou a slovenskou větví a vznikla Československá strana lidová (ČSL), ovšem s několika prvky decentralizace. Především neměla ústřední vedení. Na Moravě stál v čele Šrámek, v Čechách pak Šabata. Ústřední vedení vzniklo až po odchodu Slovenskej strany ludovej z jejich poslaneckého klubu a hlavní postavou se stal Šrámek, a častý ministr ve vládách a člen neformální ale velmi vlivné skupiny zvané Pětka, kterou tvořili zástupci 5 nejsilnějších českých stran mimo KSČ (Trapl 2005: ). Také program zůstal pro Čechy a Moravu oddělený. Vztah ke křesťanství, akcent na morálku a rodinu či antimilitarismus byl v obou zemích stejný, ale zatímco Morava uznávala soukromé vlastnictví (především ve vztahu v půdě) a existenci jednoho Československého národa, Čechy naopak podporovaly družstevní vlastnictví a považovaly Český a Slovenský 18

25 národ za samostatné. Moravské křídlo dále požadovalo samosprávu zemí, náboženskou výchovu ve školách, svobodu církve, nerozlučitelnost manželství či opatření proti alkoholismu a prostituci. Nadále fungovala rozsáhlá síť spolků a stranických organizací vzniklá před válkou (Trapl 2005: ). Pozici ČSL posílil negativní pohled ostatních českých stran na strany německé, maďarské či komunistické, vznik panské koalice 9 i volba Masaryka prezidentem. Strana se tak dokázala stát součástí relevantního okruhu stran a díky tomu prosadit i věci, o které by ostatní strany neusilovaly (např. uznání ČSR Vatikánem). Ovšem v celé řadě významných otázek byl její postoj v konfliktu s postoji ostatních. Především šlo o otázky pozemkové reformy, školské reformy, uznání SSSR, územně-správní členění státu či odluku církve od státu. Ve 30. letech stranu potkalo několik problémů. Předně se nedokázala podílet na řešení hospodářské krize, nastal spor mezi skupinami uvnitř strany. Do konce 30. let se strana stavěla proti nacionálnímu socialismu a kritizovala fašizaci a autoritářství republikánů 10. Rovněž byla proti ustupování německým požadavkům a appeasementu, nakonec i proti kapitulaci v roce 1939 (Trapl 2005: ) Křesťanská demokracie v období Pozice a vývoj ČSL v krátkém období mezi lety 1945 a 1948 je poměrně zvláštní. Tento stav byl dán především zvláštními podmínkami. Základem pro změnu podmínek byla snaha vytvořit jiné zřízení, než jaké existovalo v období před rokem 1938 a ratifikací tzv. Mnichovské smlouvy, která vedla k dočasné ztrátě pohraničí. Byl omezen tradiční demokratický model dělby moci a politickou základnou nového režimu se stala Národní fronta, která se z koordinačního orgánu odboje změnila v mocenskou instituci tvořenou hlavními politickými stranami. V tomto systému zcela chyběla opozice. Byla zakázána činnost jak extrémně i_umírněně pravicových stran. Zakázána tak byla např. nejsilnější prvorepubliková strana Agrárníci nebo Národní demokracie, mimo jiné člen Pětky. V obnoveném Československu tak fungoval jen omezený počet stran. Všechny měly socialistický nebo sociálně reformní program. ČSL byla jednou ze čtyř stran, kterým byla umožněna existence v českých zemích. Strana se účastnila jednání o programu a složení poválečné vlády, jehož výstupem byl tzv. 9 Šlo o jedinou vládní koalici založenou na společných ideových základech zúčastněných stran, její součástí byla také německá agrární strana Bund der Landwirte BdL(Balík a kol. 2004). 10 Nebo též Agrárníci (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu RSZML). 19

26 Košický vládní program. Zachování strany napomohla její činnost během války. Jan Šrámek byl předsedou obou exilových vlád (Trapl 2005: ). Členská základna se po válce změnila se vstupem některých členů zakázaných stran. V roce 1948 strana vykazovala asi členů (kdu.cz). Noví členové přitom tvořili asi 40% členské základny, část z nich pocházela z agrární strany, případně živnostenskoobchodnické strany. V roce 1948 se ČSL stala součástí událostí měnících režim. Ministři za tuto stranu podali v únoru 1948 demisi jako vyjádření nesouhlasu se zněním připravované ústavy a obsazováním pozic v bezpečnostních složkách zástupci KSČ. Prezident Beneš demisi přijal, čímž umožnil KSČ převzít moc ve státě a také způsobil dočasný faktický zánik ČSL. Její ústřední výbor se rozhodl ukončit veřejnou stranickou činnost. Poslanci ČSL byli zbavení mandátu, někteří emigrovali, 12 jich bylo uvězněno a 4 dokonce popraveni nebo umučeni. Bývalí poslanci ČSL založili v emigraci exilovou křesťansko-demokratickou stranu, která spolupracovala na založení Rady svobodného Československa a Středoevropské křesťansko-demokratické unie. Také Šrámek se pokusil v březnu 1948 o emigraci, ale byl zdržen a internován. Posledním relativně autonomní událostí byla kroměřížská konference ČSL, kde byly oficiálně odsouzeny komunistické praktiky. Generální tajemník strany Eduard Hála byl za kritické vystoupení na konferenci odsouzen na 12 let vězení. I když samostatná politika ČSL rokem 1948 končí, strana zůstala formálně činná (Lukeš 2006) Křesťanská demokracie po roce 1989 Česká strana lidová měla umožněnu existenci po celé období fungování nedemokratického režimu ukončeného sametovou revolucí v roce Musela se ale adaptovat na samostatné fungování a především se musela vrátit ke křesťansko-sociálním tématům, které byly během její existence v rámci Národní fronty nahrazeny socialismem (Fiala Suchý 2005: ). Prvním předsedou strany se stal Josef Bartončík, ovšem těsně před volbami v roce 1990 byl obviněn ze spolupráce s StB a musel se své předsenické funkce vzdát. Novým předsedou se stal charismatický Josef Lux, který dokončil konsolidaci strany. Zároveň ČSL převzala značku KDU (Křesťanská a demokratická unie), pod kterou kandidovala v roce 1990 v rámci koalice několika křesťanských stran. Současně ji ale opustil křesťansko-sociální proud. Strana sice splnila podmínky pro vstup do Poslanecké strany, ale rozhodla se neúčastnit se federální vlády vytvořené Občanským fórem, na druhou stranu byla součástí republikové vlády utvářené v ČNR (Fiala Suchý 2005: ). 20

27 Po dalších volbách v roce 1992 se stala součástí koaliční Klausovy vlády s ODS 11, ODA 12 a KDS 13. Zároveň se strana posunula na pivotální pozici ve stranicko-politickém spektru, která by ji umožnila být také součástí vlád, ve kterých by nebyla ODS. Stejná volební koalice ale pokračovala i po volbách v roce 1996, která ale kvůli problémům uvnitř ODS vláda padla. Jednáním o sestavení nové vlády měl být Jmenován Josef Lux. Ten svou roli pro počínající nemoc předal Josefu Tošovskému. I přesto měla KDU-ČSL v nové polopolitické vládě významnou úlohu (Fiala Suchý 2005: ). Po volbách v roce 1998 vznikla opoziční smlouva mezi vládní ČSSD a opoziční ODS. V reakci na ni KDU-ČSL začala spolupracovat s US 14, ODA a DeU 15 v rámci tzv. Čtyřkoalice (4koalice). V začátcích šlo o volební spolupráci v senátních a komunálních volbách. Ovšem postupně se stala platformou pro kritiku vůči opoziční smlouvě. Čtyřkoalice získala podporu části kulturně-společenských elit a prezidenta. Zároveň se těšila pozitivnímu vztahu s většinou médií. Vzhledem k nízké homogenitě koalice se ale objevovaly problémy. Především byl patrný rezervovaný vztah části KDU-ČSL k prohlubování spolupráce i_odmítavý vztah malých stran k úplné fůzi Čtyřkoalice, absence integrující postavy lídra a_nejasnosti ohledně případného koaličního partnera po volbách (Fiala Suchý 2005: ). Poté zamítnutí klíčových prvků reformy volebního systému Ústavním soudem zmizel jednotící tmel Čtyřkoalice a ta se v lednu 2002 rozpadla. Důvodem byl také tlak KDU-ČSL na ODA, aby urychleně splatila své dluhy, které se nakonec staly záminkou pro vyloučení ODA z koalice. Zároveň se spojila US a DeU do jediné strany. Spojenectví KDU-ČSL a US-DeU pak ve volbách v červnu 2002 získalo 14,3 % hlasů (Fiala Suchý 2005: ). Po odchodu nemocného Josefa Luxe vznikl problém s hledáním nového lídra. O tento post usilovali Jan Kasal a Cyril Svoboda. Od roku 1999 byl předsedou Kasal, v roce 2001 byl nahrazen Svobodou. Toho po dalších dvou letech vystřídal v čele Miroslav Kalousek. Po výrocích o možné koalici s KSČM po volbách v roce 2006 byl nucen odstoupit a novým předsedou se stal Jiří Čunek. Po jeho problémech s korupcí se stal předsedou znovu Cyril Svoboda. Mezitím stranu opustilo pravé křídlo okolo Miroslava Kalouska, které se stalo součástí nově vznikající strany TOP 09. Ovšem v době psaní této práce nebylo zřejmé, jaký 11 Občanská demokratická strana. 12 Občanská demokratická aliance. 13 Křesťansko-demokratická strana. 14 Unie svobody. 15 Demokratická unie. 21

28 vliv může mít působení této strany na volební podporu KDU-ČSL Pozice ČSL a KDU-ČSL ve stranickém systému V období do roku 1919 byla pozice katolických stran uvnitř soudobého stranického systému spíše okrajová. Stály mimo tzv. pokrokový blok. Do roku 1907 kvůli omezenému volebnímu právu navíc neměly významnější zastoupení v Říšské radě. Katolické strany odmítaly radikalismus pokrokových stran, stály spíše na pozici monarchie. V říšské radě neměly žádného českého politického partnera a orientovaly se především na jihoslovanské strany podobného zaměření (Marek 2005: ). Po vzniku samostatné Československé republiky byl katolický proud nadále považován za okrajový. Reprezentanti katolického tábora byli vnímáni v podstatě jako kolaboranti, kteří se spolčovali s monarchií. Pozici ČSL ale změnil negativní pohled ostatních českých stran na strany německé, maďarské či komunistické. Strana se tak dokázala stát součástí relevantního okruhu stran, byla zastoupena téměř ve všech prvorepublikových vládách. Jan Šrámek byl společně se zástupcem Agrárníků, Živnostníků, Sociální demokracie a Národní demokracie členem neformálního okruhu Pětka. Po 2. světové válce byla ČSL jednou ze čtyř stran, kterým byla umožněna existence. Zároveň byla jedinou nesocialistickou stranou v systému. Stranický systém, ve kterém nadále zůstala zachována KDU - ČSL, se začal utvářet po roce 1989 bez významnější kontinuity se stavem v roce Zároveň začaly vznikat nové strany, zatím bez jasné známky jejich síly. Tu změřily volby v červnu roku Do voleb rovněž nebylo zřejmé, které další konfliktní linie se projeví spolu s tou oddělující komunistickou stranu a její oponenty. Vnitřní vývoj obou dominantních aktérů sporu na této linii, Občanského fóra 16 (OF) a KSČ, znemožňoval vytváření stabilnějších vzorců volební soutěže. Volby, které vyhrálo OF, byly jakýmsi plebiscitem o komunistické minulosti. Úspěch KDU a HSD-SMS 17, reprezentujícího moravské zájmy, pak identifikoval alespoň částečnou existenci konfliktní linie církev stát a cleavage centrum periferie (Hloušek 2005: 443). Tyto linie byly potlačeny rozvíjející se socioekonomickou "transformační" konfliktní linií, na jejíž ose pravice levice se od voleb vymezovaly všechny relevantní politické formace. Na pravici se řadily strany koalice vzniklé po volbách v roce 1992: ODS, ODA a KDU-ČSL, která se ovšem stále profilovala také na náboženské cleavage, reprezentanty druhé strany spektra pak 16 OF bylo specifickým politickým subjektem charakteristickým pro českou podobu přechodu od komunistického systému v demokracii. Hnutí bylo uvnitř nehomogenní a trpělo řadou vnitřních konfliktů, rozpad OF pak způsobil přirozenou polarizaci stranického spektra (Pšeja 2005: 30). 17 Hnutí pro samosprávnou demokracii Společnost pro Moravu a Slezsko. 22

29 představovala především KSČM a ČSSD. Nevyhraněná zůstala populistická formace SPR- RSČ. V dalších letech proběhla v obou táborech významná konsolidace, především na levici, kde vedle neformálně vyloučené KSČM 18 homogenizovala prostor sociální demokracie. Po rozpadu ČSFR není třeba odlišovat vývoj stranického systému, protože činnost stran byla omezena pouze na území ČR již od roku Volby v roce 1996 potvrdily trend zjednodušení stranické soustavy (Hloušek 2005: 443). Předvolební boj se odvíjel především mezi ČSSD a ODS a v těchto mezích se udržuje dosud. V období do předčasných voleb v_roce 1998 dále rostl význam socioekonomické linie transformace. Vymezení na ose pravice - levice začalo být vnímáno voliči jako důležitý moment pro vytváření stranických preferencí. Zároveň také došlo ke stabilizaci stranických programů umožňujících zřejmé ideologické rozlišení relevantních stran (Hloušek 2005: 444, Pšeja 2005: 19). Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006 se poprvé podařilo překročit klauzuli Straně zelených, která tak doplnila zavedené pětistranné schéma posledních let. (Hloušek 2006: ) Profil strany KDU-ČSL je stranou náležející do rodiny křesťansko-demokratických stran (Bayme 1985: 81-99, Fiala - Strmiska 2004: 19). Vzhledem k volebním ziskům ji na základě Mairovy typologie můžeme v rámci parlamentních a evropských voleb považovat za malou stranu, naopak na úrovni krajů je spíše velkou stranou. Na všech úrovních jde o relevantní stranu s koaličním potenciálem, neboť disponuje mandáty ve volených sborech a má šanci být součástí exekutivy nebo jí je. Výjimkou jsou samozřejmě evropské volby, protože v nich nehrají roli samotné strany, ale spíše frakce tvořené těmito stranami a zároveň evropský parlament nevolí exekutivní orgány EU. Co do velikosti a významu členské základny se KDU-ČSL řadí spíše mezi masové strany podle Katze a Maira (Kopeček 2005). Tento typ se vyznačuje vysokým počtem členů, vysokou centralizací a úzce zaměřeným programem. Členové jsou využíváni v rámci předvolební kampaně nebo spíše předvolební mobilizace. KDU-ČSL disponuje druhým nejvyšším počtem členů v zemi, když její členstvo čítá přibližně členů (Linek Pecháček 2006). Tento počet se však vlivem stárnutí a_vymírání členstva nadále snižuje. To dokumentuje také vysoký průměrný věk členů strany, který byl přibližně 62 let. Většina straníků jsou lidé s nižší úrovní vzdělání a vzhledem k vysokému podílu členů v důchodovém věku také s nízkými měsíčními příjmy (do Proti KSČM byla vytvořena a posléze důsledně dodržována neformální dohoda o vyloučení. Např. ČSSD si spolupráci s KSČM zakázala Bohumínskou deklarací (Pšeja 2005: 98). 23

30 Kč). Členstvo KDU-ČSL je skupinou s vysokou mírou religiozity, kdy se 95 % členů se hlásí k římskokatolické církvi. Na Moravě je 90 % členů praktikujícími katolíky, kteří navštěvují bohoslužby pravidelně alespoň jednou týdně. V Čechách je tento podíl jen 75 %. Rozdíly mezi Moravou a Čech jsou také v zastoupení žen a ve vzdělanostní struktuře členstva. Na Moravě převažují mezi ženy, kdežto v Čechách je tento poměr vyrovnaný. V Čechách je pak vyšší míra zastoupení vysokoškolsky vzdělaných členů (Linek Pecháček 2006). Tyto informace se týkají pouze voličů strany a na jejich základě nelze tvrdit, že stejná je i struktura voličů. 24

31 3. DATA A METODY Ač se zdá téma volební podpory poměrně úzké, tak tomu tak není. Utváření volební podpory má celou řadu kvantitativních i kvalitativních aspektů, celou řadu prvků, které jsou zájmem různých disciplín, od politologie přes sociologii, psychologii, ekonomii až po geografii. Aby byla analýza alespoň částečně kompletní, tak musí být poměrně pestré i_metodologické zázemí práce. Jádrem práce je statistická analýza výsledků voleb. Využity budou standardní a obvyklé metody jako je analýza rozptylu, korelační a regresní analýza. K nalezení odpovědí na některé otázky bude nutné experimentovat s některými méně obvyklými metodami (např. prostorová autokorelace, logistická regrese). Mimo statistické metody bude aplikován postup Jehličky a Sýkory (1991) na vymezování území stabilní volební podpory (včetně výpočtu indexů koncentrace).na základě dále představených metod a_dat budou analyzovány volební výsledky parlamentních stran v bývalých soudních okresech České republiky ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České (a_československé) republiky v letech 1920 až 2006 a krajské a voleb do evropské volby Výběr územní úrovně V případě zkoumání voleb se zdá být nejvhodnější úrovní volební obvod, protože zde se naplňuje cíl voleb, tedy rozdělení mandátů mezi kandidující subjekty. Dalšími možnými úrovněmi analýzy jsou okresy, územní obvody obcí s rozšířenou působností, obvody pověřených obecních úřadů, obce, části obcí nebo volební okrsky. Tato analýza bude provedena na úrovni soudních okresů. Soudní okresy nebyly za základní jednotku stanoveny jen kvůli tomu, že jsou k nim vztaženy některé statistické údaje, ale také proto, že jejich počet je dostatečně vysoký pro potřeby statistických výpočtů a zároveň dostatečně nízký pro přehlednou kartografickou vizualizaci volebních výsledků. Svou roli hraje i_dostupnost dat. Pro období 1. republiky jsou volební výsledky vztažené k této úrovni lépe a_v mnoha případech i elektronicky dostupná. Pro volby v roce 1920 nejsou výsledky za nižší úrovně dostupné vůbec. Stejně tak data ze sčítání lidu jsou dostupná na úroveň obce jen v případě národnostního a náboženského složení. Není tedy možné převést všechna data z období na současné územní jednotky, ale naopak to možné je. V analýze tedy budou použita agregovaná data za soudní okresy. Volba těchto jednotky vychází ze situace, kdy se v meziválečném období uváděla data k soudním okresům. Těch bylo bez 13 pražských okresů 331, přičemž jejich vymezení se měnilo jen nepatrně. Jediné významnější změny proběhly mezi volbami v letech 1920 a 1925, kdy vznikl z částí 25

32 okresů Uherské Hradiště, Valašské Klobouky, Vizovice a Napajedla soudní okres Zlín a byly potvrzeny jako součást ČSR okresy na Těšínsku. V roce 1946 bylo okresů jen 162 a ČSÚ doposud neposkytuje data, která by umožnila provést přepočet na soudní okresy. Pro období od roku 1990 taková data k dispozici jsou, proto budou výsledky na úrovni ČR prezentovány za soudní okresy (ČSÚ 2009). Tento přepočet byl proveden následujícím způsobem. Byl využit číselník, který pro potřeby své práce Územní diferenciace náboženského vyznání obyvatel českých zemí zpracovali Daněk a Štěpánek (1993). V tomto číselníku je každé obci přiřazena číselná identifikace soudního okresu, do kterého náležela, popřípadě do kterého náleželo populační těžiště současné obce. Do číselníku byly přidány obce vzniklé po roce Volební výsledky voleb v letech za jednotlivé obce, stejně jako příslušná data ze Sčítání lidu 1991 a 2001 znovu za obce, pak byly na základě tohoto číselníku sečteny na úroveň okresů. Některé okresy pak byly sloučeny. V první řadě jde o pohraniční okresy, které byly z důvodu velmi malé populační velikosti sečteny se sousedními okresy. Takto byly sloučeny soudní okres Doupov a Kadaň, Kašperské Hory a Hartmanice, Osoblaha a Jindřichov, Volary a Horní Planá, Ronšperk (Poběžovice) a_hostouň, Teplá a Bečov nad Teplou, Planá a Bezdružice, Žlutice a Bochov, Jáchymov a_horní Blatná, Semily a Vysoké nad Jizerou, Nové Město pod Smrkem a Frýdlant a Litvínov a_hora sv. Kateřiny a Vejprty s Přísečnicemi a Horou sv. Šebestiána a také Votice a Sedlec mimo pohraničí. Kvůli různému vymezení soudních okresů na území současného hlavního města Prahy byly sloučeny také okresy na tomto území. Stejně tak byly spojeny okresy Olomouc město a Olomouc venkov, Moravská a Slezská Ostrava a Kobeřice a Hlučín. Kompletní matice slučování okresů je předmětem přílohy č. 2. Území současného vojenského újezdu Brdy bylo rozděleno mezi soudní okresy Rokycany, Zbiroh a Hořovice. Vzhledem k nedostupnosti dat potřebných pro přepočet nebyl tento postup aplikován v roce Data Data pro sledování volební podpory Sledované období začíná již rokem 1920, ovšem největší pozornost bude věnována volbám konaným mezi lety 2000 až Předmětem zájmu jsou volby do dolní komory parlamentu v období , krajské volby a volby do Evropského parlamentu v letech 2000 až Mimo zájem této práce stojí komunální a senátní volby. Nejdůležitějším důvodem vyloučení komunálních voleb je zcela odlišné spektrum uchazečů o mandáty. Především v malých obcích se lze ve velké míře setkat s nezávislými kandidáty, různými 26

33 účelovými formacemi apod., které získávají voliče, kteří v jiných volebních soutěžích volí jiné strany, nebo nevolí vůbec. Druhým aspektem je také kvantita. Obcí je více než 6000 a_v každé probíhá zvláštní volební soutěž. A tato práce nemůže mít rozsah, který by umožnil se s tímto množstvím uspokojivě vyrovnat. Senátní volby nebyly zahrnuty, protože probíhají podle odlišných pravidel. Ve vzorku jsou vždy zastoupeny alespoň dva případy voleb určitého typu, aby bylo možné alespoň naznačit jistou dynamiku v čase, v případě krajských a zvláště evropských voleb ale není počet případů natolik vysoký, aby bylo možné vyřknout nějaké silné závěry o vývoji v čase. Analyzované volebními výsledky pochází z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České (a Československé) republiky (PS PČR) v letech 1920, 1925, 1929, 1935, 1946 (Ústavodárné shromáždění), 1990, 1992, 1996, 1998, 2002 a 2006, krajských voleb v letech 2000, 2004 a 2008 a voleb do Evropského parlamentu v letech 2004 a Využita byla data poskytována Českým statistickým úřadem. Výsledky voleb z let před rokem 1990 byly získány z archivních statistických publikací a publikace Volby do zákonodárných orgánů Československa a České republiky (ČSÚ 2009). Pro hledání faktorů ovlivňujících volební podporu KDU-ČSL byla využita data ze sčítání lidu v letech 1930, 1991 a Tyto informace pak byly propojeny s daty o_výsledcích voleb. Data ze sčítání v roce 1930 byla spojena s výsledky všech voleb v letech K výsledkům voleb v letech 1990 a 1992 byla přiřazena data ze sčítání provedeného v roce Ke všem volbám od roku 1996 jsou pak vztažena data ze sčítání lidu z roku Metody práce Analýza dat je založena především na použití statistických metod, počínaje jednoduchými metodami umožňujícími vznik map a tabulek a přes vícerozměrnou regresní analýzu sloužící k hledání faktorů vysvětlujících regionální rozdíly ve volební podpoře KDU- ČSL a konče logistickou regresní analýzou sloužící k analýze dat o voličích. Mimo to jsou identifikována území volební podpory vymezená podle postupu představeného Jehličkou a_sýkorou (1991). Prvním krokem analýzy je představení celkových volebních výsledků. Následuje zhotovení a interpretace volebních map. Zobrazení informací v mapách 19 poslouží především 19 Veškeré mapy jsou vytvořeny na rozhraních geografických informačních systému vyvinutých firmou ESRI, tedy v programech ArcWIEW 3.0 a ArcMAP

34 k přesnějšímu vyjádření vymezených území. Srovnání jednotlivých map případně jejich "propojení" umožňuje získat představu o vzájemných vztazích jednotlivých subjektů (viz Hendl 2006: 96). Tyto mapy umožňují získat lepší přehled o podobě volební podpory strany a_působení některých vlivů a poskytují základ pro popis těchto jevů. Stanovení hranic intervalů v kartogramech 20 bylo provedeno tak, aby co nejvíce usnadnilo sledování vývoje a_rozdílů mezi jednotlivými volbami. Proto jsou pro každé volby hranice intervalů shodné. Pro hledání závislostí v modelech vysvětlujících volební podporu KDU-ČSL byla použita regresní analýza. Cílem této statistické metody je zhodnocení vztahu mezi jednou závisle proměnnou, kterou jsou ve všech případech volební výsledky KDU-ČSL, a jednou či více nezávisle proměnnými. Zjištěný vztah je vyjádřen prostřednictvím základních parametrů regresního modelu. Samotná analýza a testování navržených hypotéz pomocí regresní analýzy byla provedena v programu SPSS Metoda vymezování území volební podpory Metodika vlastní analýzy vychází ze zachycení intenzity volební podpory jednotlivých stran v příslušných územních jednotkách (soudních okresech), na jehož základě jsou vymezovány oblasti, ve kterých strana dosahuje určité úrovně volební podpory. Oblasti, ve kterých je koncentrováno 50% z celkového počtu stranou získaných hlasů, pak představují území její volební podpory. Prakticky lze tyto oblasti nalézt tímto způsobem. Okresy se seřadí sestupně podle relativního počtu stranou získaných hlasů. V horní části seznamu jsou kumulativně načítány absolutní hodnoty hlasů, dokud výsledek nedosáhne takového součtu, který představuje alespoň 50% hlasů. Započítán je vždy i okres, před jehož započítáním je hodnota menší než 50% ale po jeho započítání hodnota polovinu přesáhne 21. Nalezením jednotek obsažených v územích volební podpory ve všech volbách lze vymezit území stabilní volební podpory 22 (Jehlička, Sýkora 1991). Autoři v téže práci metodu území volební podpory rozšiřují doplněním analýzy měrami 20 Kartogram slouží k zobrazení relativních dat, kartodiagram (diagramová mapa) je také statistickou mapou, ale slouží především pro prezentaci statistických údajů v absolutní podobě (Kaňok 2004). 21 Existuje několik variant realizace metody. Někteří autoři používají k nalezení území volební podpory pouze relativně vyjádřeného počtu hlasů. Tento způsob má setřít vliv lidnatosti okresů. Tento způsob ale problematizuje využití koncentračních měr. Dalším způsobem je práce pouze s absolutními daty, která zvýhodňuje populačně velké okresy a zcela rezignuje na vyjádření relativní síly strany v území. Výsledky vytvořené při odlišných výkladech metody nejsou obvykle shodné (viz Kyloušek-Pink 2007: 152; Kabát - Pink 2006: 124). 22 Prakticky toho lze dosáhnout "překrytím" jednotlivých map a nalezením průniků mezi územími volební podpory. Jehlička se Sýkoru takto vyřešili problém s rozdílným vymezením okresů ve volbách do roku 1946 a v roce Území stabilní volební podpory představoval průnik map území volební podpory v jednotlivých volbách. Autoři tak učinili metodu nezávislou na jednotném územním členění (Jehlička, Sýkora 91: 84). 28

35 územní koncentrace, volební úspěšnosti a čisté územní koncentrace (Jehlička, Sýkora 1991: 84). Vypočtené míry umožňují kvantitativně popsat vztah mezi relativně vyjádřenou částí voličské podpory a rozlohou území, na níž se nachází a popsat rozdíly mezi voličskými základnami jednotlivých stran z hlediska jejich územní koncentrace a vyhodnotit jejich vývoj. Analýza územní koncentrace volební podpory je jednoduchou koncentrační mírou k_charakterizování, na jak velkém území získaly strany v jednotlivých volbách určitou poměrnou část hlasů 23. Územní koncentrace je podmíněna také úspěšností strany získávat v oblastech s vysokou volební podporou hlasy voličů. Tuto vlastnost kvantifikuje míra úspěšnosti 24, která je doplňující informací k míře koncentrace a vyjadřuje relaci mezi počtem stranou získaných hlasů v oblasti a celkovým počtem platných hlasů. Konstrukce míry územní koncentrace a míry úspěšnosti je vztažena ke třem úrovním voličské základny - 25 %, 50 % a_75 % 25 z celkového počtu stranou získaných hlasů. Okresy jsou opět seřazeny podle relativního počtu získaných hlasů a následně jsou absolutní počty hlasů kumulovány postupně do úrovně 25%, 50 % a 75 %. Každé kumulativní hodnotě odpovídá hodnota A vyjadřující rozlohu území v procentním podílu na území ČR a hodnota B, kterou je relativně vyjádřená část celkového počtu v daném území odevzdaných hlasů na všech hlasech odevzdaných na úrovni republiky. Čistá míra koncentrace 26 ukazuje, v jakém prostředí získala strana 25%, 50% a 75 % podíl svých voličů. Pokud je hodnota menší než jedna, je "jádrovou" oblastí venkov 27, pokud je větší než jedna, pak města. Z hlediska proměny v čase může výsledky ovlivnit především změna počtu nebo velikosti jednotek, počet stran účastnících se voleb a změny ve výši volební podpory strany. Problém se změnou počtu jednotek byl vyřešen přepočítáním výsledků na vymezení soudních okresů v roce Zůstaly však odlišnosti ve velikosti jednotek, protože plocha okresů ve volbách v období 1. republiky byla spočítána z mapy těchto jednotek, zatímco pro období od roku 1990 byla sečtena plocha obcí náležejících k jednotlivým okresům. Analýza v roce 1946 byla provedena na jiném počtu jednotek, proto jsou možnosti srovnání výsledků analýzy pro tento rok s ostatními roky značně limitované. 23 Míra koncentrace muk = x/a (x...25, 50, 75, A - rozloha v % území ČR) - vyjadřuje kolikrát více voličů připadá na jednotku rozlohy na dané úrovni hodnocení, než je průměrná hodnota v ČR. 24 Míra úspěšnosti mvu = x/b (x...25, 50, 75, B - počet voličů v % v území proti všem voličům v ČR) - vyjadřuje kolikrát vyšší procento hlasů než je průměr v ČR získá strana v sledovaných územích. 25 Takto definované meze jsou pouze orientační. Při velikosti a počtu jednotek takřka není možné získat kumulacemi přesně takovýchto hodnot a jako meze jsou tedy použity hodnoty podílů hlasů čí území, které se směrem shora ideálním mezím nejvíce přibližují. 26 Čistá míra koncentrace = muk/mvu. 27 Sledovanou jednotkou jsou okresy. Identifikace venkova není přesná, jde spíše o méně zalidněné regiony. 29

36 4. ANALÝZA VOLEBNÍ PODPORY KDU-ČSL Tato část tvoří jádro celé práce. Bude zde popsána volební podpora zkoumané strany jak ve své celkové výši, tak z územního hlediska. Dále budou hledány příčiny podmiňující popsanou podobu rozložení volební podpory Vývoj volební podpory Před důkladnou analýzou volební podpory KDU-ČSL budou představeny výsledky jednotlivých voleb ve sledovaném období. Pozornost bude věnována především výsledkům KDU-ČSL a nejsilnějších stran Vývoj volební podpory v parlamentních volbách První volby, kterými se tato práce zabývá, se konaly v roce Tyto volby byly zároveň prvními, které se konaly v samostatné Československé republice. Na území současné ČR získala nejvíce hlasů ČSDSD (22%, viz tab. 1). ČSL skončila na pátém místě, když získala celkem 9% hlasů. V období první republiky získávala mandáty v parlamentních volbách také Německá křesťansko-sociální strana lidová DCV. Tato strana sice měla podobný ideový profil jako ČSL. Jde ale o jinou organizaci. V těchto volbách se z důvodu územního sporu s Polskou republikou nevolilo na Těšínsku (ČSÚ 2009). Ve volbách v roce 1925 získali nejvyšší podíl hlasů Agrárníci. Původně nejsilnější se ČSDSD se v roce 1921 rozštěpila a nově vzniklá KSČ jí odebrala část hlasů. ČSL získala více hlasů než v předchozích volbách. Podíl získaných hlasů vzrostl téměř o 3 % body. Volební zisk v roce 1929 znovu klesl na hodnotu okolo 10% a mírný pokles pokračoval i ve volbách v roce Na tento pokles mohla mít vliv polarizace mezi Čechy a Němci, ze které těžili spíše radikální strany. Především SdP na německé straně, která volby dokonce vyhrála, a méně pak Národní demokracie (ČSND) na straně české. V období první republiky byla ČSL v rámci stranického systému tvořeného velkým počtem stran se ziskem pohybujícím se okolo 10 % spíše silnější stranou (Hloušek 2005: ). Její pořadí ve volbách se pohybovalo od 3. do 5. místa. Tato pozice pak byla vyjádřena také častým zastoupením ve vládách (Balík a kol. 2004). V letech proběhla 2. světová válka, po jejímž konci došlo k několika významným změnám, plynoucích z výsledku války. Především šlo o odsun německého obyvatelstva a dosídlení těchto oblastí, a pak také vnímání komunistů jakožto vítězů války. První volby po 2. světové válce vyhrála KSČ. Její vítězství bylo výrazné, získala téměř 30

37 dvakrát více hlasů než druhá ČSNS, která obdržela hlasy 23,5 % voličů. Také ČSL získala více než 20 % hlasů. Svůj vliv v růstu podpory sehrálo především omezení počtu stran. Zatímco v roce 1935 kandidovalo více jak 20 stran, nyní pouze čtyři. Voliči tak byli nuceni změnit své preference. V roce 1946 ještě neprobíhala žádná sociologická šetření k tématu voleb. Proto nelze přesně určit, kterým stranám noví voliči ČSL odevzdali své hlasy ve volbách v roce Vzhledem k podobnému zaměření Agrárníků lze spekulovat o tom, že to byla právě tato strana. ČSL v některých okresech získala více hlasů než vítěz voleb KSČ, dokonce zvítězila ve Zlínském volebním kraji (ČSÚ 2009). V prvních parlamentních volbách po událostech roku 1989 získala koalice KDU, jejímž hlavním článkem byla ČSL, velmi podobný podíl hlasů jako v roce 1935 v posledních volbách v období první republiky. Tyto volby byly ale především jakýmsi referendem o_režimu existujícímu do roku Zvítězilo uskupení kritické k této minulosti OF, které získalo téměř 50 % hlasů. Pro KSČ hlasovala čtvrtina voličů. Zastoupení v České národní radě získala také strana moravistů HSD-SMS, která získala 10 % hlasů (Volby.cz). Mezi roky 1990 a 1992, kdy se konaly další parlamentní volby, došlo k postupnému rozpadu OF a omezení významu postoje ke komunismu. Ve volbách zvítězila ODS (v koalici s KDS), jako nejsilnější strana s původem v OF. Zastoupení v parlamentu získalo 8 stran. KSČ (v koalici Levý blok), Česká strana sociálně demokratická ČSSD, HSD-SMS, Liberální a sociální unie (LSU), SPR-RSČ, ODA a KDU-ČSL. V souvislosti s rozpadem koaličního charakteru KDU došlo k propadu volební podpory této strany o 2 % body ve srovnání s rokem Ve volbách v roce 1996, kdy znovu zvítězila ODS, odevzdal hlas pro KDU-ČSL téměř stejný podíl voličů jako v roce Do Poslanecké sněmovny se dostaly stejné strany jako v roce 1992 s výjimkou HSD-SMS a LSU, které získaly méně než 5 % hlasů (Volby.cz). V roce 1998 se z vládní strany ODS odštěpila Unie svobody (US), následně byla vyslovena nedůvěra vládě a byly vyhlášeny předčasné volby. V těchto volbách zvítězila ČSSD, ODS skončila druhá. Mandáty získala také KSČM, US a KDU-ČSL. Volby konané v červnu 2002 byly významně ovlivněny uspořádáním exekutivy v_předchozím volebním období. Vládu představoval menšinový kabinet ČSSD, kterému byla vyslovena důvěra na základě opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS. Tato situace umožnila menším stranám profilovat se ve volební soutěži na kritice takového uspořádání. S touto motivací také vznikla Čtyřkoalice sdružující KDU-ČSL a US-DeU (Hloušek 2005: 445). I_přesto ve volbách znovu zvítězila ČSSD a ODS znovu skončila druhá. Vysokého zisku dosáhla také KSČM. Výše volebního zisku KDU-ČSL je vzhledem k výsledkům ostatních 31

38 voleb poměrně specifická. To je ale dáno tím, že nejde jen o zisk KDU-ČSL, ale také US- DeU. Toto uskupení získalo celkem 14,3 % hlasů. Samotná KDU-ČSL pak získala v roce ,2 % hlasů. Tyto volby byly jak v předvolební kampani, tak ve výsledcích voleb značně polarizované mezi ČSSD a ODS (Matušková 2006: 68-87), která nakonec zvítězila. Více jak 5 % hlasů získala KSČM a také Strana zelených (Volby.cz). Tab. 1: Výsledky parlamentních voleb v letech na území ČR ČSL 9,6 12,3 10,2 9,1 20,2 KDU-ČSL 8,4 6,3 8,1 9,0 14,3 7,2 ČSDSD 22,2 10,2 14,1 13,0 15,6 ČSSD 4,1 6,5 26,4 32,3 30,2 32,3 KSČ 12,1 9,9 8,9 40,2 KSČM 23,2 14,1 10,3 11,0 18,5 12,8 ČSNS 9,7 10,2 12,5 11,0 23,7 ČSNS 2,7 0,2 0,3 0,8 0,0 RSZML 12,4 12,6 13,2 13,2 OF/ODS 49,5 29,7 29,6 27,7 24,5 35,4 ČSND 8,0 4,7 4,5 6,4 ODA 5,9 6,4 0,0 0,5 ČSŽOSS 28 2,5 5,0 4,5 6,3 HSD-SMS 10,0 5,9 0,4 SdP 29 7,5 6,9 19,4 SPR-RSČ 6,0 8,0 3,9 DSDAP 30 14,2 7,5 8,8 4,7 SZ 4,1 1,1 2,4 6,3 DCV 4,4 5,8 6,1 2,6 LSU 6,5 BDL 5,0 7,9 2,3 US 8,6 DW 31 6,8 6,7 ostatní 5,3 4,2 2,6 3,2 7,9 19,0 10,8 6,0 8,8 6 Zdroj: ČSÚ 2009: Volby do zákonodárných orgánů Československa a České republiky Pozn.: Šedě jsou vyznačeny strany, které získaly mandáty ve všech obdobích, kurzívou německé strany Vývoj volební podpory v druhořadých volbách V období od roku 1920 do roku 1996 se na území ČR konaly pouze volby do Poslanecké sněmovny a Senátu a zastupitelstev obcí. V roce 2000 se poprvé volili zastupitelé do krajských zastupitelstev a v roce 2004 pak proběhly volby do Evropského parlamentu. Protože krajské volby představují 13 oddělených soutěží, ve kterých kandidují různé strany v různých koalicích, budou v této pasáží popsány celkové výsledky voleb za celou ČR jen velmi stručně a budou zároveň prezentovány i za jednotlivé kraje. Ve volbách v roce 2000 zvítězila v té době opoziční ODS. Zvítězila celkem v sedmi ze 13 krajů (viz tab. 2). KDU-ČSL kandidovala v rámci rovněž opoziční 4Koalice, která ve 28 Československá živnostensko-obchodnická strana. 29 V letech 1925 a 1929 SdP nekandidovala, jde o součet Deutsche nationalsozialistiche Arbeitpartei (DNSAP) a_ Deutsche Nationalpartei (DNP). 30 Deutsche Sozialdemokratische Arbeitpartei in der Tschechoslowakischen Republik DSDAP. 31 Deutsche Wahlgemeischaft. 32

39 volbách skončila druhá, když zvítězila ve zbylých 6 krajích. Nejslabší úspěšnou stranou byla vládní ČSSD, když získala o 6,5 % méně než KSČM. Vysoký podíl hlasů byl odevzdán ostatním neparlamentním stranám. V libereckém kraji to byla dokonce téměř 1/3 hlasů. Tab. 2: výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce Středo český Jihočeský Plzeň ský Karlo varský Úste cký Liberecký Hrad ecký Pardu bický Vyso čina Jihomo ravský Olomoucký Zlín ský Mor. slezký Celk. ODS 28,8 25,8 24,2 27,8 26,8 24,8 26,9 24,5 18,9 18,2 19,0 18,5 26,5 23,8 4KOAL 21,3 22,5 16,7 19,1 13,7 14,8 26,2 29,4 25,5 31,6 24,2 31,4 16,8 22,9 KSČM 21,9 19,4 21,0 22,4 28,2 16,3 18,0 17,5 20,0 20,8 21,5 16,3 25,0 21,1 ČSSD 15,8 13,4 14,9 16,4 17,2 13,0 13,2 13,4 11,5 13,5 16,3 15,1 15,6 14,7 ostatní 12,2 18,8 23,2 14,3 14,1 31,1 15,8 15,3 24,2 15,9 19,0 18,8 16,2 17,5 Zdroj: Volby.cz Také krajské volby v roce 2004 se konaly v situaci, kdy byla vládní stranou ČSSD, tentokráte společně s KDU-ČSL a US. Volby opět ve většině krajů vyhrála opoziční ODS, když nezvítězila pouze v Jihomoravském kraji (viz tab. 3). Zde zvítězila KDU-ČSL. Ta tentokrát kandidovala samostatně. Jen ve Středočeském, Pardubickém a Karlovarském kraji utvořila koalice. V prvním a druhém případě s Unií svobody, ve třetím pak se Stranou zelených. V Pardubickém kraji dosáhla strana druhého nejvyššího zisku, třetím v pořadí pak byl Zlínský kraj. Tab. 3: výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce Středo český Jihočeský Plzeň ský Karlo varský Úste cký Liberecký Hrad ecký Pardu bický Vyso čina Jihomo ravský Olomoucký Zlín ský Mor. slezký KDU 6,6 9,6 7,2 5,1 2,8 4,3 10,4 22,8 20,5 26,2 13,7 21,3 11,3 13,1 ODS 44,7 44,2 41,3 40,3 39,6 36,1 39,3 34,5 29,5 25,8 30,6 30,1 37,9 36,4 ČSSD 16,7 12,7 14,9 15,0 15,3 10,8 12,0 13,2 13,3 11,9 15,0 13,7 15,4 14,0 KSČM 19,0 19,1 19,9 22,7 25,3 15,9 16,7 17,3 21,0 19,1 21,4 15,5 22,0 19,7 ostat. 13,0 14,5 16,7 17,0 17,0 32,9 21,7 12,2 15,8 17,0 19,3 19,5 13,4 16,9 Zdroj: Volby.cz, Pozn.: šedě jsou vyznačeny kraje, ve kterých KDU-ČSL kandidovala v koalicích Velkou zvláštností krajských voleb v roce 2008 byla vysoká volební účast. Ta dosáhla celkem 40 %, přičemž v předchozích volbách byla pouze 30 %, respektive 33,5 % (Volby.cz). Největší podíl z platných hlasů zúčastněných voličů získala opoziční ČSSD a zvítězila ve všech krajích (viz tab. 4). Druhá skončila vládní ODS, která získala čtvrtinu hlasů. Nevyhrála však v žádném z krajů. Třetí skončila opoziční KSČM a čtvrtá vládní KDU-ČSL včetně koalic, kterých byla tato strana členem. V těchto volbách KDU-ČSL rozšířila počet krajů, ve kterých kandidovala v koalici. Obvykle šlo o koalice se Sdružením nezávislých kandidátů Evropskými demokraty SNK-ED. V Karlovarském kraji bylo partnerem místní hnutí Celk. 33

40 a_v Královéhradeckém kraji šlo jen o pojmenování a na kandidátní listině byli jen kandidáti KDU-ČSL a nestraníci. Tab. 4: výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce Středo český Jihočeský Plzeň ský Karlo varský Úste cký Liberecký Hrad ecký Pardu bický Vyso čina Jihomo ravský Olomoucký Zlín ský Mor. slezký KSČM 13,8 15,9 17,5 17,5 18,4 13,9 13,5 13,0 15,7 14,4 15,8 11,2 15,9 15,0 KDU 3,4 7,0 7,2 5,9 3,8 7,7 18,6 10,8 23,9 8,8 13,4 7,1 9,5 ODS 32,8 29,6 26,8 18,1 20,6 22,5 24,3 20,8 21,0 15,9 20,3 22,0 24,9 23,6 ČSSD 35,2 33,8 36,4 31,4 32,8 26,8 31,9 35,7 39,9 34,8 39,8 35,4 42,6 35,9 Ostat. 14,8 13,7 12,1 27,2 28,3 33,0 22,6 11,9 12,6 11,0 15,3 18,1 9,4 16,1 Zdroj: Volby.cz, Pozn.: šedě jsou vyznačeny kraje, ve kterých KDU-ČSL kandidovala v koalicích Česká republika vstoupila v květnu roku 2004 do Evropské unie a již na začátku června se zde konaly volby, ve kterých se vybíralo 24 zástupců do Evropského parlamentu. Nejvíce hlasů v těchto volbách získala opoziční ODS (viz tab. 5). Druhá skončila rovněž opoziční KSČM a na třetím místě pak uskupení bez zastoupení v Poslanecké sněmovně SNK- ED, když získala 11 % hlasů. Další neparlamentní strany získaly dohromady další pětinu hlasů. Vládní strana ČSSD získala nejnižší podíl hlasů ve sledovaných druhořadých volbách. Více hlasů získala i druhá vládní strana KDU-ČSL. Celk. Tab. 5: Výsledky voleb do Evropského Parlamentu v letech 2004 a ODS 30,0 31,5 ČSSD 8,8 22,4 KSČM 20,3 14,2 KDU-ČSL 9,6 7,6 SNK-ED 11,0 NEZ 8,2 ostatní 12,0 24,2 Zdroj: Volby.cz V roce 2009 dokázala v druhořadých volbách poprvé zvítězit vládní strana. Ovšem vládě, kterou spolu s ODS tvořila KDU-ČSL a zelení, byla ještě před těmito volbami vyslovena nedůvěra a jakékoli tvrzení o vládním či opozičním charakteru stran tak může být zavádějící. Volby se zároveň konaly v situaci končícího českého předsednictví Evropské unii. Ve volbách zvítězila ODS. Mandáty získaly také ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. Tentokrát neparlamentní strany nezískaly žádný mandát, ač v součtu získaly téměř ¼ hlasů (Volby.cz). 34

41 4.2. Území volební podpory KDU-ČSL v letech V předchozí části byl krátce představen vývoj volebních zisků ČSL (později KDU- ČSL). Jak ale probíhal vývoj volební podpory z územního hlediska? Popis geografických proměn volební podpory v čase od roku 1920 do současnosti nabídnou následující odstavce. Popis je založen na interpretaci kartogramů volebních výsledků v období od roku 1920 do roku Ve všech mapách byly použity shodné intervaly, proto lze snadno sledovat vývoj nejen meziregionálních rozdílů, ale také samotné proměny intenzity volební podpory Volební podpora v období v parlamentních volbách Již v prostorovém zobrazení výsledků parlamentních voleb v roce 1920 (viz mapa č. 1) lze pozorovat několik typických rysů územního rozložení volební podpory v prostoru současné České republiky. Prvním rysem je zřetelný rozdíl mezi podporou na Moravě a_v Čechách, kdy podpora na Moravě je vyšší. Druhý lze pak pozorovat mezi českou a_německou jazykovou oblastí tzv. Sudety (viz mapa č. 3). Přitom nejde jen o pohraničí severozápadních a severních Čech, oblast Jeseníků, Orlických hor a Šumavy, ale také o jižní Moravu a menší území uvnitř českých zemích jako je hřebečovský jazykový ostrov (soudní okresy Svitavy a Moravská Třebová) a okolí Jihlavy (soudní okres Štoky). V oblastech s převahou obyvatelstva německé národnosti získala ČSL jen velmi malý podíl hlasů. V mapě č. 1 je tato oblast zobrazena bílou barvou. Na Hlučínsku a Těšínsku se volby v roce 1920 vůbec nekonaly, což je v mapě zobrazeno tečkami. Naopak velmi tmavé odstíny určují soudní okresy s vysokou podporou ČSL. Především jde o všechny soudní okresy v rámci volebního kraje Uherské Hradiště, části volebních krajů Brno, Moravská Ostrava, Olomouc a Jihlava a dále některé okresy v jižních a severovýchodních Čechách. Tyto oblasti dohromady vytváří také území volební podpory strany v těchto volbách. 35

42 Mapa č. 1: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1920 Mapa č. 2, která zobrazuje výsledky parlamentních voleb v roce 1925, ukazuje velmi podobné rozložení volební podpory strany jako mapa vytvořená pro volby v roce Jejím účelem je ukázat charakter volební podpory v severovýchodním okraji republiky. V části této oblasti, konkrétně v okresech Frýdek a Hlučín, měla ČSL poměrně vysokou podporu. Naopak v okresech Karviná (Fryštát), Český Těšín a Jablunkov byla volební podpora poměrně nízká, především z důvodu přítomnosti silné polské menšiny. Strana tedy získávala podporu pouze v oblastech s převahou českého obyvatelstva. 36

43 Mapa č. 2: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1925 V roce 1929 se konaly parlamentní volby a o rok později se v ČSR uskutečnilo sčítání lidu. Tyto dvě události lze využít ke srovnání výsledků voleb s některými charakteristikami struktury obyvatelstva zjištěné sčítáním. Mapa č. 3 pak ukazuje rozdíl mezi podporou strany v oblastech s většinou německého obyvatelstva (především v Sudetech) a na ostatním území českých zemí. Je patrné, že jen v několika okresech s podílem německého obyvatelstva vyšším než 40%, získala strana vyšší podporu než 5 % hlasů. Zároveň je také patrné, že ČSL nezískala mnoho hlasů i v některých lokalitách mimo německou jazykovou oblast. Prvním případem jsou soudní okresy s polskou menšinou na Těšínsku a druhým pak okresy ve středních Čechách, především v okolí Plzně, Kladna a Rakovníku. Tato oblast byla baštou ČSSD a KSČ (viz ČSÚ 2009). Prostorové rozložení volební podpory v roce 1935 (viz mapa č. 4) bylo znovu velmi podobné rozložením znázorněným v předchozích mapách. Významnějším rozdílem je pouze nižší intenzita volební podpory. 37

44 Mapa č. 3: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1929 Mapa č. 4: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce

45 V interpretaci vytvořených map nebyly a ani nemohly být příliš zohledněny rozdíly v podpoře uvnitř oblastí patřících do stejných skupin určených výší volební podpory. Proto budou alespoň představeny konkrétní názvy soudních okresů, ve kterých byla volební podpora nejvyšší. Ve všech parlamentních volbách v období 1. republiky patřily do skupiny 10 okresů s nejvyšší volební podporou soudní okresy Valašské Klobouky, Strážnice, Valašské Meziříčí, Uherský Brod, Vizovice a Velké Meziříčí (viz tab. 6). Jde tedy především o okresy v národopisných oblastech Valašsko a Slovácko. Nicméně další okresy v této oblasti patřily mezi nejúspěšnější okresy jen v některých volbách (Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště a Uherský Ostroh) a okres Vsetín nepatřil do této skupiny ani v jednom případě. Naopak ve všech případech byly mezi nejúspěšnějšími okresy Velké Meziříčí a Klobouky u_brna. Ve volbách v roce 1929 byla velmi vysoká podpora strany také v okrese Ždánice a ve volbách v roce 1935 ještě v okrese Bystřice pod Hostýnem. Mezi jednotlivými lety lze pozorovat značné rozdíly. Vzhledem ke stabilní volební účasti jsou tyto rozdíly způsobeny změnami preferencí či generační a migrační výměnou voličů, jak to dokládají i rozdílné absolutní počty voličů ČSL v jednotlivých volbách. Tab. 6: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem ČSL ve volbách v letech abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. Valašské Klobouky , , , ,34 Strážnice , , , ,38 Valašské Meziříčí , , , ,78 Uherský Brod , , , ,97 Klobouky u Brna , , , ,34 Vizovice , , , ,20 Velké Meziříčí , , , ,08 Rožnov p. Radh , ,54 Holešov , ,22 Židlochovice ,95 Uherské Hradiště , ,31 Uherský Ostroh , ,65 Ždánice , ,67 Bystřice p. Host ,69 Zdroj: ČSÚ 2009: Volby do zákonodárných orgánů Československa a České republiky Z výše uvedených map je patrná jistá míra stability ve volební podpoře v parlamentních volbách v období 1. republiky. Tomu odpovídá jak vysoká souvislost mezi 39

46 výsledky voleb indikovaná vysokými hodnotami Pearsonova korelačního koeficientu spočítaného mezi jednotlivými výsledky (viz tab. 7), tak území stabilní volební podpory podobné jednotlivým územím volební podpory (viz mapa č. 5). Toto území je tvořeno především soudními okresy na jihovýchodní Moravě a Vysočině s enklávami v jižních, středních a východních Čechách (Lišov, Vlašim a Opočno). Tab. 7: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu pro volební výsledky ČSL v parlamentních volbách v letech rok ,980,979, ,992, ,984 Mapa č. 5: Území stabilní volební podpory ČSL v parlamentních volbách v letech Jehlička, a Sýkora (1991) ve svém článku navrhují sledovat volební podporu strany v několika úrovních. Doposud byla sledována 50 % úroveň volební podpory, tedy území, na kterém se koncentruje polovina voličů strany. Skutečné volební bašty lze ale lépe identifikovat na základě sledování 25 % úrovně volební podpory, což představuje území, na kterém se koncentruje čtvrtina voličů strany. V období první republiky byly takovými 40

47 volebními baštami vždy okresy na jihovýchodní Moravě (Valašské Meziříčí, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Valašské Klobouky, Uherský Brod, Uherský Ostroh a Uherské Hradiště, Strážnice, Kyjov, Slavkov, Ždánice, Klobouky a Židlochovice), několik okresů na Vysočině (Skuteč, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí, Bystřice nad Pernštejnem a Kunštát) a okres Konice (viz mapa č. 6). Tyto okresy tak tvoří jakési jádrové území volební podpory ČSL v období 1. republiky. Mapa č. 6: Jádrové území volební podpory ČSL v parlamentních volbách v letech Volební podpora v období v parlamentních volbách Po konci 2. světové války došlo k několika významným změnám. Především šlo o_odsun německého obyvatelstva a dosídlení těchto oblastí převážně slovanským obyvatelstvem. I přes tyto změny strana znovu získala nejvíce hlasů na jihovýchodě Moravy, na Vysočině a v jižních Čechách (viz mapa č. 7). V některých okresech 32 získala více hlasů než KSČ a ve Zlínském volebním kraji dokonce zvítězila. I přes odsun německého 32 Nové Město nad Metují, Litomyšl, Polička, Nové Město na Moravě, Tišnov, Velké Meziříčí, Moravské Budějovice, Hustopeče, Kroměříž, Holešov, Hranice, Litovel, Hodonín, Kyjov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Opava, Hlučín 41

48 obyvatelstva a omezené volební právo pro národnostní menšiny je oblast Sudet v mapě stále patrná. Podpora strany v tomto území sice vzrostla, zůstala ale i nadále výrazně nižší než ve v území, které odsunem zasaženo nebylo. Důvodem bude patrně specifická struktura dosídlenců a zcela hypoteticky pak naprosto odlišná motivace k volbě ČSL a k migraci do pohraničí. Zatímco hlavní motivací volit KDU je tradice, pak stěhování do pohraničí je popřením tradice. Výjimkami pro tyto závěry jsou volební výsledky v okrech Šumperk, Rychnov nad Kněžnou, Znojmo, Svitavy a Mikulov. V případech Šumperka, Rychnova a_znojma jde pravděpodobně o důsledek odlišného vymezení okresů, kdy např. část okresu Šumperk tvoří bývalý soudní okres Zábřeh, který byl v období 1. republiky součástí území stabilní volební podpory ČSL. Růst v případech Svitav a Mikulova může být způsoben specifickou strukturou přicházejícího obyvatelstva, které přicházelo z především z okolních oblastí, kde byla podpora ČSL vysoká. Mapa č. 7: Volební podpora ČSL ve volbách do Ústavodárného shromáždění v roce 1946 Také pro volby v roce 1946 byly identifikovány okresy s nejvyšší volební podporou ČSL (viz tab. 8). Vzhledem k jejich odlišnému vymezení nelze výsledky zcela srovnat s_okresy identifikovanými ve volbách v období 1. republiky. Především podíl hlasů není tak 42

49 vysoký jako v předchozím období, což může být dáno jak vyšší mírou agregace způsobenou menším počtem okresů, tak větší úspěšností konkurenčních stran. Dále jsou ve výčtu zastoupeny jiné okresy, než bylo obvyklé v období 1. republiky. Ve výčtu zůstaly zachovány jen okresy Uherský Brod, Velké Meziříčí a Holešov. Některé okresy (Strážnice, Vizovice, Valašské Klobouky) byly součástí jiných okresů, v jiných podpora strany vzrostla méně než v jiných. Zastoupeny tak nejsou žádné okresy na Valašsku. Naopak vysoká podpora byla v okresech Hlučín a Opava venkov ve Slezsku, Moravské Budějovice, Hustopeče a Kyjov na jižní Moravě a dále v okrese Litovel. Tab. 8: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem ČSL ve volbách v roce 1946 abs. rel. Uherský Brod ,38 Hlučín ,47 Velké Meziříčí ,92 Moravské Budějovice ,26 Hustopeče ,15 Kyjov ,94 Holešov ,51 Opava-venkov ,97 Litovel ,47 Zdroj: ČSÚ 2009: Volby do zákonodárných orgánů Československa a České republiky V únoru roku 1948 převzala moc KSČ jinou cestou než vítězstvím ve volbách a_nastolila nedemokratický režim, ve kterém volby nehrály nijak významnou roli. Vzhledem k absenci soutěživých voleb po dobu trvání režimu vedeného KSČ se práce nebude tímto obdobím zabývat Volební podpora v období v parlamentních volbách Moc KSČ byla zpochybněna a odstraněna na konci roku Již v roce 1990 se konaly svobodné parlamentní volby. Předmětem zájmu této práce jsou volby do předchůdce Poslanecké Sněmovny České národní rady. Ačkoli od posledních alespoň částečně svobodných a soutěživých voleb uplynulo 44 let, mapa územního rozložení volební podpory volební podpory ČSL, nyní kandidující v koalici KDU, je relativně podobná (viz mapa č. 8). V roce 1946 je patrná vyšší intenzita podpory daná omezením počtu stran. Ještě více podobná se zdá mapa volební podpory pro rok V tomto případě lze tuto podobnost ohodnotit také pomocí korelačního koeficientu, který dosahuje vysoké hodnoty 0,84 (viz příloha č. 3). Vzhledem k odlišnému vymezení 43

50 územních jednotek v roce 1946 bohužel není možné učinit srovnání za pomoci stejné metody i s volební podporou ve volbách do Ústavodárného shromáždění. Také na počátku 90. let byla volební podpora KDU-ČSL vyšší na Moravě než v Čechách a zvláště nízká pak na území bývalé německé jazykové oblasti. Výjimkou je okres Javorník, který se stal dokonce součástí území volební podpory KDU-ČSL. Stejně tak se součástí území volební podpory staly okresy s polskou menšinou. V rozložení volební podpory došlo ke změně také v její struktuře. Zatímco v předchozích volbách tvořila oblast podporou strany vyšší než 20 % ucelené území od jihovýchodní Moravy přes Vysočinu po jižní a východní Čechy, pak nyní lze tuto charakteristiku přičíst jen některým částem tohoto území. Především jde o okresy Valašské Klobouky, Vizovice, Strážnice, Klobouky, Hrotovice a několik okresů na Vysočině. Mapa č. 8: Volební podpora KDU ve volbách do ČNR v roce 1990 Zatímco ve volbách v roce 1990 byla KDU fakticky koalicí několika stran, tak v roce 1992, i když zkratka KDU v názvu zůstala, šlo pouze o jednu stranu. Možná také proto ubyl počet voličů strany. Rozložení volební podpory však zůstalo téměř shodné (viz mapa č. 9). Území volební podpory se však zmenšilo o okresy na Těšínsku a některé okresy v jižních 44

51 Čechách a na Vysočině. Na minimum se snížila volební podpora v současném Ústeckém a_libereckém kraji a na Plzeňsku. Mapa č. 9: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do ČNR v roce 1992 Rozmístění volební podpory ve volbách v roce 1996 a 1998 je velmi podobné stavu určenému volebními výsledky v roce V roce 1996 byla zaznamenána vyšší podpora než v roce 1992 především v severozápadních, jižních a východních Čechách. Zde došlo k nárůstu především v prostorech mezi Jabloncem nad Nisou a Hradcem Králové (mimo tyto okresy), Veselím nad Lužnici a Trhovými Sviny a v okolí Prachatic a Strakonic (viz mapa č. 10). Okresy v těchto místech se také staly součástí území volební podpory. V roce 1998 došlo k mírné dekoncentraci volební podpory a území se tedy znovu zvětšilo o další okresy v jižních a východních Čechách (viz mapa č. 11). 45

52 Mapa č. 10: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1996 Mapa č. 11: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do PS PČSR v roce

53 Velmi specifická situace nastala v roce 2002, kdy KDU-ČSL kandidovala společně s US-DeU (viz mapa č. 12). Tento koaliční partner měl silnější podporu ve velkých městech a_v Čechách (viz Voda 2007). V důsledku toho se také mírně pozměnila mapa volební podpory. Kromě toho, že významně vzrostla intenzita volební podpory, tak došlo i ke změnám v pořadí okresů s nejvyšší volební podporou KDU-ČSL. Do území volební podpory se tak zařadily okresy Praha a okolní okresy a Brno, které obvykle jeho součástí nebyly. Mapa č. 12: Volební podpora Čtyřkoalice ve volbách do PS PČSR v roce 2002 Ve volbách v roce 2006 se volební podpora vrátila přibližně zpět do hranic obvyklých ve volbách v letech (viz mapa č. 13). I přes zvláštní okolnosti voleb v roce 2002 tak zůstala volební podpora KDU-ČSL i nadále relativně stabilní. To dokládají i hodnoty korelačního koeficientu (viz tab. 9), které sice nejsou tak vysoké jako v období 1. republiky, stále se však pohybují okolo 0,95. Nižší jsou jen v případě srovnání s výsledky s roku 2002, kdy strana kandidovala v rámci Čtyřkoalice. I v těchto případech jde o hodnoty okolo 0,9. Naopak výše korelačního koeficientu mezi výsledky voleb 47

54 v letech 1996 a 1998 je velmi vysoká (0,99). Mezi těmito volbami ale uplynulo nejkratší časové období. Tab. 9: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu pro volební výsledky ČSL v_parlamentních volbách letech ,95 0,93 0,93 0,85 0, ,00 0,95 0,94 0,86 0, ,00 0,99 0,91 0, ,00 0,90 0, ,00 0, ,00 Mapa č. 13: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 2002 V období získávala KDU-ČSL nevětší podíly hlasy v okresech Valašské Klobouky, Velké Meziříčí, Klobouky u Brna, Kunštát, Ždánice, Strážnice, Uherský Brod a_vizovice (viz tab. 10). Jde téměř ve všech případech o stejné okresy jako v období 1._republiky. Nyní přibyl jen okres Kunštát a naopak ubyl okres Valašské Meziříčí. Zároveň také podstatně klesla absolutní i relativní podpora strany. Zatímco v období 1. republiky byla 48

55 v každých volbách ve všech deseti nejúspěšnějších okresech minimálně 30%, nyní byla vyšší než 30 % pouze v okrese Valašské Klobouky v letech 1990 a Změnil se také okruh soudních okresů, které patřily mezi okresy s nejvyšším ziskem pouze v některých volbách. Namísto okresů na Slovácku a Valašsku, které byly zastoupeny v období první republiky, do této skupiny nyní patří spíše okresy na Vysočině: Hrotovice, Jemnice, Litomyšl, Přibyslav a Hlinsko. Ve volbách v roce 1992 patřil do skupiny nejúspěšnějších okresů Konice, ve volbách v letech 1996 a 1998 také okres Žamberk, rodiště Josefa Luxe. Tab. 10: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem ČSL ve volbách v letech abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. Valašské Klobouky , , , , , ,69 Velké Meziříčí , , , , , ,40 Klobouky , , , , , ,90 Kunštát , , , , , ,62 Ždánice , , , , , ,29 Strážnice , , , , , ,86 Vizovice , , , , ,50 Hrotovice , , ,81 Přibyslav , ,89 Uherský Brod , , , , ,26 Litomyšl , , , ,69 Žamberk , ,39 Konice ,17 Jemnice ,11 Hlinsko ,76 Zdroj: Volby.cz + vlastní výpočty Výše představené mapy také naznačily podobu území stabilní volební podpory. Toto území tvoří podobně jako v období první republiky bývalé soudní okresy na jihovýchodní Moravě, v okolí Brna, na Vysočině, v Orlických horách a na pomezí jižních a středních Čech. Přesněji jde o souvislé území od soudního okresu Hranice, přes území celého současného Zlínského kraje mimo okresy Kroměříž a Zlín, Jihomoravský kraj bez soudních okresů Vranov nad Dyjí, Znojmo, Jaroslavice, Mikulov, Pohořelice, Ivančice, Brno - město, Blansko, Bučovice a Vyškov. Dále území tvoří řada okresů na Vysočině (Dačice, Telč, Jemnice, 49

56 Hrotovice, Náměšť nad Oslavou, Velké Meziříčí, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Přibyslav, Polná a Chotěboř). Území ve své souvislé části pokračuje také v Pardubickém kraji (Polička, Hlinsko, Skuteč, Vysoké Mýto, Litomyšl, Lanškroun, Štíty (dříve Šilperk) a Žamberk a končí okresem Zábřeh (viz mapa č. 14). Mimo to jsou součástí území stabilní volební podpory okresy Netolice, Jilemnice a_hlučín, soudní okresy na pomezí jižních a středních Čech Sedlčany, Sedlec, Vlašim a Dolní Kralovice a skupina okresů pod Orlickými horami Opočno, Náchod, Nové Město nad Metují a Česká Skalice. Mapa č. 14: Území stabilní volební podpory KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech V rámci území stabilní volební podpory bylo znovu identifikováno jádrové území volební podpory (viz mapa č. 15). Oproti stavu v období 1. republiky je poměrně širší. Znovu jej tvoří především okresy v současném Zlínském, Jihomoravském a Pardubickém kraji a na Vysočině a také okresy Opočno, Štíty, Konice a Hlučín ležící mimo představené kraje. 50

57 Mapa č. 15: Jádrové území volební podpory ČSL a KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Srovnáním map území stabilní volební podpory pro období první republiky, rok 1946 a období od roku 1990 lze určit, zda existuje nějaké území, na kterém KDU-ČSL tradičně získává vysoký podíl hlasů. Mapy byly nad sebe položeny v softwaru ArcMap a metodou intersect byly vybrány území, které byly součástí území volební podpory ve všech parlamentních volbách ve sledovaném období. Vzhledem k podobě předchozích map je zřejmé, že tradičními oblastmi s vysokou podporou KDU-ČSL je především jihovýchodní Morava a část Vysočiny. Především jde o území dnešního Zlínského kraje mimo samotný Zlín a části Jihomoravského a Vysočiny (viz mapa č. 16). Součástí území je pak také středočeský soudní okres Sedlec, Opočno v Královéhradeckém kraji, okresy Skuteč a_litomyšl v Pardubickém kraji, Konice a Hranice v Olomouckém kraji a Frenštát pod Radhoštěm.. Trvalé volební bašty ve všech parlamentních volbách v letech včetně voleb v roce 1946 tvoří okresy Nové město na Moravě, Velké Meziříčí, Židlochovice, Klobouky, Ždánice, Kyjov, Strážnice, Uherský Brod, Ostroh a Hradiště, Valašské Klobouky a_holešov (viz mapa č. 17). 51

58 Mapa č. 16: Území stabilní volební podpory ČSL a KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Mapa č. 17: Jádrové území volební podpory ČSL a KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech

59 Míry koncentrace a úspěšnosti sledovaných stran v parlamentních volbách Koncentrační míry doplňují vymezení území volební podpory popisem některých charakteristik územního rozložení voličské podpory. Umožňují kvantitativně popsat vztah mezi relativně vyjádřenou výší voličské podpory a rozlohou území, na které se nachází, a_popsat rozdíly v územní koncentrace voličské základny strany a vyhodnotit její vývoj. Tab. 11: Míra územní koncentrace volební podpory KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech ,72 2,37 2,40 2,22 1,57 1,31 1,92 1,63 1,39 2,18 1, ,23 2,01 1,91 1,84 1,40 1,26 1,58 1,33 1,17 1,86 1, ,91 1,77 1,70 1,77 1,29 1,21 1,38 1,21 1,11 1,43 1,15 Vysoké hodnoty míry územní koncentrace ukazují, že v území, kde strana získává 25_%, 50 %, 75 % volební podpory, je i značně vysoká "hustota" jejich voličů. Výsledná hodnota ukazuje, kolikrát je menší podíl rozlohy území ČR oproti podílu z hlasů získaných v celé ČR. Pokud tedy strana získá polovinu svých hlasů v území, jehož rozloha představuje čtvrtinu rozlohy ČR, pak je hodnota míry územní koncentrace 2. Naproti tomu zcela rovnoměrné rozložení volební podpory by odpovídalo hodnotě 1. Největší koncentrace voličů strany je obvykle v její jádrové oblasti (úroveň 25 %) a na vyšších úrovních klesá směrem k 1. Hodnoty míry územní koncentrace ukazují (viz tab. 12), že voličstvo KDU-ČSL je v poměrně výrazně koncentrované (viz Jehlička-Sýkora 1991, Voda 2007). Zároveň lze pozorovat také výrazné rozdíly mezi jednotlivými obdobími. Ve volbách v období 1. republiky byly hodnoty tohoto indexu pro úroveň 25% volební podpory vyšší než 2, v roce 1946 se hodnota vinnou omezeného stranického spektra, vyšší podpoře v bývalých Sudetech a_menšího počtu větších jednotek snížila na 1,5. Okolo této hodnoty se pak výsledná míra koncentrace pohybovala v parlamentních volbách po roce Tomu se vymykají hodnoty z parlamentních voleb v roce 1990 a V prvních parlamentních volbách byla míra koncentrace neobvykle nízká, ve volbách v roce 2002, kdy strana kandidovala společně s US, naopak v rámci sledovaného období neobvykle vysoká vinou vysoké podpory v Praze a Brně. Tab. 12: Míra volební úspěšnosti KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech ,83 3,24 3,36 3,20 1,88 2,09 2,58 2,10 1,96 1,39 2, ,10 2,72 2,74 2,64 1,62 1,61 2,07 1,69 1,61 1,31 1, ,36 2,17 2,12 2,07 1,38 1,23 1,60 1,37 1,31 1,18 1,35 53

60 Hodnoty míry volební úspěšnosti vyjadřují, kolikrát vyšší procento hlasů, než je republikový průměr, získá strana v oblastech s koncentrací 25 %, 50 %, 75 % voličské základny. Také zde výše hodnot ukazuje určitý vývoj v čase. Nejvyšší úspěšnost lze pozorovat v období 1. republiky, kdy strana získávala ve svém jádrovém území více než trojnásobný podíl hlasů, než kolik činil průměr za celé české země (viz tab. 13). V roce 1946 je míra úspěšnosti nižší a znovu se zvyšuje ve volbách v roce Celá 90. léta se pak hodnoty míry úspěšnosti pohybují okolo hodnoty 2. Minima dosahují v roce 2002, kdy v důsledku existence Čtyřkoalice získává strana ve své jádrové oblasti jen o necelou polovinu vyšší podíl hlasů než je podíl v celé ČR. Tab. 13: Čistá míra koncentrace volební podpory KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech ,71 0,73 0,71 0,69 0,83 0,63 0,75 0,78 0,71 1,57 0, ,72 0,74 0,70 0,70 0,86 0,78 0,76 0,79 0,73 1,42 0, ,81 0,81 0,80 0,85 0,93 0,99 0,86 0,88 0,84 1,20 0,85 Míra volební úspěšnosti, jak již bylo zmíněno výše, má vliv na hodnotu míry územní koncentrace. Podílem těchto hodnot vznikne čistá míra koncentrace, tj. ukazatel koncentrace očištěný od vlivu volební úspěšnosti. Hodnoty, kterých nabývá, vyjadřují, v jakém prostředí z_hlediska hustoty voličů získala strana 25 %, 50 %, 75 % hlasů. Hodnoty vyšší než jedna ukazují na lokalizaci volební podpory v hustěji osídlených regionech, naopak hodnota nižší než 1 signalizuje méně hustě zalidněné oblasti. (Jehlička, Sýkora 1990: 90) Nízké hodnoty v celém sledovaném období identifikují jako hlavní zdroj podpory méně zalidněné okresy (viz tab. 13). Od nejčastějších hodnot okolo 0,7 se odlišuje výše čisté míry koncentrace ve volbách v letech 1946, 1990 a Zatímco v roce 1946 šlo o efekt omezení počtu stran a hlavním zdrojem volební podpory zůstal nadále venkov, pak v roce 2002 jde o důsledek společné kandidatury s Unií svobody, která získávala vyšší podíly hlasů především ve velkých městech (viz Voda 2007). Naproti tomu byla čistá míra koncentrace velmi nízká v roce Z vypočtených měr je tedy patrné, že podpora KDU-ČSL v parlamentních volbách je obvykle vysoce koncentrovaná, s vysokou mírou volební úspěšnosti a základnou ve venkovských okresech. Výjimky z těchto závěrů určují volební výsledky v roce 1946 a V prvním případě je to důsledkem omezeného počtu kandidujících stran, v druhém pak kandidatura strany v rámci koalice. 54

61 Území volební podpory v druhořadých volbách Od roku 2000 se konají i jiné než parlamentní a komunální volby. V krajských volbách v roce 2000 kandidovala KDU-ČSL v rámci Čtyřkoalice. Volební podpora tohoto uskupení byla poměrně vysoká na celém území České republiky. Nadprůměrná byla především ve Zlínském, Jihomoravském, Pardubickém a Olomouckém kraji a na Vysočině. V těchto krajích koalice dokonce zvítězila (viz mapa č. 18). Silnou podporu měla také v jižní části Středočeského kraje a v Jihočeském kraji. Zvláštností je vysoká volební podpora v Karlových Varech, která je ale především odrazem místní vysoké podpory Unie svobody. I_přes tyto zvláštnosti ale území volební podpory utváří především okresy na jihovýchodní Moravě, Vysočině a ve východních a jižních Čechách, což jsou, jak je patrné z předchozích map, oblasti s tradičně nadprůměrnou podporou KDU-ČSL. Území volební podpory ale zahrnuje rozsáhlou část území ČR, je tedy zřejmé, že volební podpora KDU-ČSL byla v těchto volbách méně koncentrovaná než v ostatních volbách. Pokud je tento stav srovnán s územím volební podpory v následujících parlamentních volbách, které se konaly v roce 2002, pak nelze snížení územní koncentrace podpory vysvětlit jen kandidaturou v rámci koalice. Míra koncentrace je v případě parlamentních voleb o 0,2 vyšší, ačkoli koalice zůstala stejná. Mapa č. 18: Volební podpora Čtyřkoalice ve volbách do krajských zastupitelstev v roce

62 V krajských volbách v roce 2004 kandidovala KDU-ČSL ve většině krajů samostatně. Výjimkami byly pouze Středočeský, Karlovarský a Pardubický kraj. Nadprůměrnou podporu v krajích s koaliční kandidaturou ale získala pouze v Pardubickém kraji a pak také v jižní části Středočeského kraje (viz mapa č. 19). Zbylou část území volební podpory tvořily soudní okresy v moravských krajích, především v Jihomoravském a Zlínském kraji a na Vysočině. Naopak velmi nízká byla podpora v Ústeckém a Libereckém kraji. Oproti předcházejícím krajským volbám je území volební podpory méně rozsáhlé, což ukazuje, že podpora strany samotné je více koncentrovaná, než pokud kandiduje (na území celé ČR) v rámci koalice. Mapa č. 19: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2004 V krajských volbách v roce 2008 zvolila strana v různých krajích různé strategie. V Ústeckém kraji se voleb vůbec neúčastnila, v ostatních pak buď vytvářela koalice s různými stranami, nebo kandidovala samostatně. Do koalic vstupovala strana v především v krajích, kde neměla jistotu, že překoná 5 % klauzuli. Výsledná podpora v těchto krajích se pak pohybovala od 3,5 do 7,5 %. Výjimkou byl Pardubický kraj, kde byla KDU-ČSL součástí koalice ve všech krajských volbách, a kde vždy získala nadprůměrnou podporu (viz mapa č. 20). Strategie vytváření předvolebních koalic byla motivována spíše snahou překonat volební 56

63 klauzuli, než snahou zvítězit. Naproti tomu ve všech krajích, kde kandidovala strana samostatně, neklesla její podpora pod 7 %. Nejvyšší byla podpora KDU-ČSL v Jihomoravském kraji. Všechny soudní okresy tohoto regionu s výjimkou Pohořelic byly zároveň součástí území volební podpory. Druhého nejvyššího zisku dosáhla KDU-ČSL právě v rámci Koalice pro Pardubický kraj. Také tento kraj byl téměř celý součástí území volební podpory. Nižší podpora byla zaznamenána jen v soudních okresech Přelouč, Holice, Svitavy a Moravská Třebová. Mimo Jihomoravský a Pardubický kraj se staly součástí území volební podpory jen některé okresy ve Zlínském kraji a na Vysočině a soudní okres Hlučín. Mapa č. 20: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 Územní rozložení volební podpory ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 (viz mapa č. 21) je podobné spíše situaci z parlamentních voleb v roce 2006 než rozložení volební podpory ve volbách do krajského zastupitelstva, které se konaly v listopadu roku Jedním z důvodů tohoto stavu je to, že v evropských volbách strana kandiduje samostatně, druhým důvodem je nižší podpora v rámci Jihomoravského a Pardubického kraje. V případě Pardubického kraje jde o efekt neutvoření koalice, v případě Jihomoravského kraje jde o zvláštní situaci, kdy strana nedokáže oslovit v evropských i parlamentních volbách významnou část voličů, kteří jsou ji ochotní odevzdat hlas v krajských volbách. 57

64 Mapa č. 21: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 Mapa č. 22: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu v roce

65 Mapa č. 22, která zobrazuje volební podporu KDU-ČSL v evropských volbách v roce 2009, ukazuje zvláštní strukturu intenzity volební podpory v prostoru. Oblasti s nejvyšší podporou netvoří žádné souvislé území. Pro tento stav nelze nalézt nějaké jednoduché vysvětlení. Může jít o důsledek rozmístění kandidátů, kterých mohlo být na kandidátní listině platné pro celou ČR maximálně 30. To se týká především okresů Uničov, Kunštát, Uherský Brod a Hlučín, odkud pocházeli někteří kandidáti strany. Na druhou stranu byla podpora relativně nižší i v okresech, kde byla dříve rovněž vysoká, a kde stejně tak měl místo svého bydliště některý z kandidátů. Příčinou může být také působení konkurenčních stran. I přes rozdíly ve výši volební podpory nelze nalézt žádné specifické rysy ve vymezení území volební podpory. To je téměř shodné s územím určeným volebními výsledky v roce Podobně jako pro parlamentní volby v období 1. republiky a let byly také pro druhořadé volby vybrány nejúspěšnější soudní okresy. Zatímco v předchozích případech bylo mezi nejúspěšnějšími okresy vždy 6-7 shodných okresů, pak v tomto případě byly shodné jen tři: Valašské Klobouky, Strážnice a Ždánice. Tyto okresy se objevovaly mezi nejúspěšnějšími také v parlamentních volbách. S jednou výjimkou patřily mezi deset okresů s nejvyšším podílem hlasů okresy Klobouky u Brna, Litomyšl a Kunštát (viz tab. 14). Rozdílnost v seznamu soudních okresů s nevyšší podporou strany je způsobena především silnějším postavením Jihomoravského a Pardubického kraje v krajských volbách. Mezi nejúspěšnějšími okresy se tak objevují soudní okresy Kyjov, Slavkov, Židlochovice, Brno okolí, Jevíčko a Hlinsko. V roce se 2000 mezi okresy s nejvyšším podílem hlasů objevují ještě soudní okresy Opočno a Sedlec. V obou volbách do evropského parlamentu patřily mezi nejúspěšnější soudní okresy Velké Meziříčí, Uničov, Přibyslav, Uherský Brod a Konice. Tyto okresy se s výjimkou Uničova objevují mezi nejúspěšnějšími také v parlamentních volbách. V případě Uničova je vysoká podpora určena především personálně. Druhý v pořadí byl na kandidátní listině jak ve volbách v roce 2004 i v roce 2009 zapsán Jan Březina, pocházející právě z Uničova. Na území s působností pověřeného úřadu Uničov, které se téměř překrývá s územím soudního okresu Uničov, získal v obou případech okolo 70 % preferenčních hlasů (Volby.cz) 59

66 Tab. 14: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem KDU-ČSL ve volbách v letech EP 2009EP abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. abs. rel. Val. Klobouky , , , , ,16 Strážnice , , , , ,81 Ždánice , , , , ,22 Klobouky , , , ,74 Litomyšl , , , ,05 Kunštát , , , ,80 Velké Meziříčí , , ,63 Žamberk , , ,18 Kyjov , ,44 Hlinsko ,36 Opočno ,70 Sedlec ,55 Jevíčko ,47 Slavkov ,87 Židlochovice ,59 Brno - okolí ,21 Konice , ,01 Uherský Brod , ,13 Přibyslav , ,33 Uničov , ,23 Zdroj: Volby.cz + vlastní výpočty Rozdílnost volební podpory v krajských a evropských volbách dokládají také výsledky korelační analýzy (viz tab. 15, tabulka korelačních koeficientů mezi výsledky všech sledovaných voleb je obsažena v příloze č. 3). Především mezi výsledky krajských voleb v roce 2000 a všemi ostatními volbami je relativně nízká míra souvislosti, zvláště pak ve srovnání s hodnotami, které jsou obvyklé ve výsledcích korelační analýzy pro parlamentní volby. Naopak velmi vysoká souvislost je mezi výsledky obou evropských voleb, kdy dosahuje téměř hodnoty 1, která ukazuje dokonalou souvislost. Relativně vysoká korelace je také mezi výsledky krajských voleb v letech 2004 a 2008 a výsledky krajských a následujících evropských voleb a to jak v roce 2004, tak v letech 2008 a

67 Tab. 15: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu pro volební výsledky ČSL v parlamentních volbách v letech E 2004k ,75 0,80 0,71 0, E 1,00 0,89 0,78 0, k 1,00 0,90 0, ,00 0, ,00 Součástí území volební podpory ve všech volbách do krajských zastupitelstev a evropského parlamentu jsou některé soudní okresy z krajů Zlínského, Jihomoravského, Pardubického a Vysočiny (viz mapa č. 23) a okres Hlučín. V případě Zlínského kraje a Vysočiny je v území zastoupeno jen několik okresů, z Pardubického kraje je to přibližně polovina území ohraničená soudními okresy Žamberk, Štíty, Polička a Hlinsko. Jihomoravský kraj je součástí území stabilní volební podpory téměř celý, jen s výjimkou soudních okresů Brno a Ivančice a pak také soudních okresů v jižní části, ve kterých po 2. sv. válce proběhla výměna obyvatelstva. Mapa č. 23: Území stabilní volební podpory KDU-ČSL v druhořadých volbách v letech

68 Jádrové území volební podpory v těchto volbách se omezuje jen na několik soudních okresů. Jde o okresy Litomyšl a Jevíčko v Pardubickém kraji, Kunštát, Slavkov a tradiční okresy Židlochovice, Klobouky, Ždánice a Strážnice v Jihomoravském kraji a nakonec také soudní okres Valašské Klobouky ve Zlínském kraji. Skupina posledních pěti okresů představuje oblast, která byla ve všech volbách ve všech obdobích součástí jádrového území volební podpory (viz příloha č. 4). Mapa č. 24: Jádrové území volební podpory KDU-ČSL v druhořadých volbách v letech

69 Míry koncentrace a úspěšnosti sledovaných stran v druhořadých volbách Hodnoty vypočtené pro krajské (a evropské) volby jsou od těch vypočtených pro parlamentní volby mírně odlišné. Především jsou hodnoty vyšší, než je ve stejném období obvyklé v parlamentních volbách. Míra územní koncentrace se v krajských volbách pohybuje okolo 2, v evropských pak okolo 1,85 (viz tab. 16). Zatímco vysoké hodnoty v krajských volbách v roce 2000 lze přičíst kandidatuře v rámci Čtyřkoalice, tak v dalších letech byly hodnoty stejné nebo ještě vyšší, ačkoli Čtyřkoalice již neexistovala. Pravděpodobně jde o výsledek působení několika faktorů. KDU-ČSL v řadě krajů pokračovala v koaliční praxi a kandidovala v několika krajích v Koalicích pro kraj. V roce 2008 je druhým faktorem skutečnost, že v Ústeckém kraji nepostavila kandidátní listinu. V neposlední řadě hraje roli také vyšší podpora v rámci Jihomoravského a Pardubického kraje oproti jiným volbám. Podpora v rámci těchto dvou krajů je zároveň výrazně vyšší než podpora v ostatních krajích, což míru koncentrace zvyšuje. Zvláštností jsou výsledky analýzy pro krajské volby v roce 2004, kdy byla volební podpora koncentrována více na úrovni 50 % volební podpory než úrovni 25 %. Vyšší koncentrace na hladině 50 % volební podpory je dána tím, že plošně velmi malý soudní okres Brno město nebyl součástí jádrového území, ale byl součástí území volební podpory. Míry spočtené pro evropské volby jsou nižší než v případě krajských voleb, Zároveň jsou však vyšší než v případě voleb do Poslanecké sněmovny. Tab. 16: Míra územní koncentrace volební podpory KDU-ČSL v krajských a evropských volbách v letech k e ,08 2,02 2,37 1,87 1, ,54 2,20 2,25 1,60 1, ,26 1,60 1,41 1,31 1,21 Také míra volební úspěšnosti je v případě druhořadých voleb vyšší než v případě voleb parlamentních (viz tab. 17). Jedinou výjimkou jsou krajské volby v roce 2000, kdy byla v důsledku působení Čtyřkoalice volební podpora poměrně vyrovnaná na území celé ČR. I přes to, že v celé řadě krajů kandidoval KDU-ČSL i nadále v koalicích, tak volební úspěšnost významně vzrostla. Na rozdíl od výsledků ostatních měr jsou tentokrát hodnoty pro krajské i evropské volby téměř shodné. 63

70 Tab. 17: Míra volební úspěšnosti KDU-ČSL v krajských a evropských volbách v letech k e ,61 2,32 2,47 2,48 2, ,38 2,01 2,12 1,96 1, ,22 1,60 1,61 1,52 1,47 Čistá míra koncentrace podobně jako v parlamentních volbách obvykle dosahuje hodnot nižších než 1, což signalizuje méně hustě zalidněné oblasti (viz tab. 18). Hodnoty vyšší než jedna lze pozorovat na všech úrovních podpory v krajských volbách v roce 2000 a pak také na úrovni 50 % volební podpory v krajských volbách v roce 2004 a Výše hodnot je ovlivněna především výsledky v okrese Brno Město a Pardubice, ve kterých měla strana nadprůměrnou podporu, zatímco ve volbách do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu zde dosahuje nižších zisků. Hodnoty pro evropské volby ukazují, že v případě KDU-ČSL nemůžeme pozorovat významnější rozdíly mezi parlamentními a druhořadými volbami, ale mezi všemi jednotlivými typy, přičemž charakterem a rozložením volební podpory jsou si více podobné evropské a parlamentní volby než evropské a krajské. Tab. 18: Čistá míra koncentrace volební podpory KDU-ČSL v krajských a evropských volbách v letech k e ,30 0,87 0,96 0,75 0, ,11 1,10 1,06 0,82 0, ,03 1,00 0,88 0,86 0,83 Vytvořené mapy a provedené výpočty ukázaly některé shodné a některé rozdílné prvky mezi podporou v parlamentních a krajských volbách. Ve všech sledovaných volbách byla podpora lokalizována především na jihovýchodní Moravě a Vysočině s přesahy do jižních a východních Čech, dle čisté míry koncentrace ve spíše venkovských okresech. Pokud pomineme rok 2002, byla podpora vždy vysoce koncentrovaná. Hodnoty této charakteristiky ukazují na rozdíl mezi parlamentními volbami po roce 1990 a druhořadými volbami, ve kterých je vyšší. I přes určité odchylky je míra souvislosti mezi jednotlivými volbami značně vysoká napříč celým sledovaným časovým obdobím. 64

71 4.3. Analýza podmíněnosti volební podpory V předcházející části byla popsána volební podpora KDU-ČSL a její rozmístění v prostoru. Z podaných informací ale není zřejmé, které faktory určují výši volební podpory v okresech, a jaké jsou příčiny její rozdílnosti v různých částech současné ČR v různých obdobích. Tyto faktory a příčiny lze odhadnout pomocí vhodných statistických metod. Pro hledání podmíněnosti volební podpory KDU-ČSL byla použita regresní analýza. Závisle proměnnou byly volební výsledky strany, nezávisle proměnnými pak vybraná data o struktuře společnosti. Zjištěné vztahy jsou vyjádřeny prostřednictvím základních parametrů regresního modelu. Regrese provádí modelování vztahu mezi nezávisle proměnnými a závisle proměnnou pomocí odhadu průběhu lineární regresní křivky provedeného na základě metody nejmenších čtverců. Hodnota závisle proměnné je součtem konstanty, součinů regresních koeficientů, příslušných hodnot nezávislých proměnných a chyby odhadu (Karpíšek 2006: 1). Vhodnost modelu ukazují hodnoty indexu determinace a upraveného indexu determinace, které udávají proporci vysvětleného rozptylu závisle proměnné za pomoci nezávisle proměnných. Hodnota upraveného indexu determinace je snižována počtem použitých proměnných a je tedy věrohodnější a vhodnější k popisu výsledku modelu. Čím více se hodnota blíží k jedné, tím je závislost mezi nezávisle proměnnými a závisle proměnou větší. Standardní chyba se používá ke stanovení intervalů spolehlivosti, které ale mají význam jen při práci s výběrovými daty. Sledovat tuto charakteristiku zde nemá smysl, neboť analýza je založena na souboru všech okresů (Soukup Rabušic 2007). Hodnoty regresních koeficientů pak ukazují vypovídací schopnost jednotlivých nezávisle proměnných. Ta je určena především standardizovaným koeficientem Beta a koeficientem významnosti (sig.). Ten má ale znovu význam jen při práci daty, které jsou výběrem z populace (Soukup Rabušic 2007). Koeficient Beta určuje intenzitu a charakter vztahu mezi určitou nezávisle proměnnou a závisle proměnnou. Pokud je hodnota beta koeficientu kladná a vysoká, pak vysoké zastoupení jevu popsaného nezávislou proměnnou ukazuje na vysoké zastoupení jevu popisovaného závisle proměnnou (pozitivní závislost). Naopak pokud je jeho hodnota záporná, pak vysoké zastoupení dané charakteristiky snižuje hodnotu závisle proměnné (negativní závislost)(hendl 2006) Možné problémy s daty a interpretací výsledků Použití statistických metod s sebou nese spolu s výhodami i řadu nevýhod. Ve spojení s použitými daty jde především o nemožnost poskytovat odpovědi na otázky týkající se 65

72 individuální úrovně voliče. Jeho osobní rozhodnutí je tím, co utváří volební podporu strany, ovšem vzhledem k práci s agregovanými daty toho k individuálnímu rozhodnutí voliče nelze spolehlivě mnoho říci. Práce v této části nijak nevybočuje z řady jiných studií (srovnej Blažek Kostelecký 1991), které zakládají svou analýzu volebního chování na datech vzešlých z voleb. Taková data jsou vždy agregována za nějaké celky. Využití takových dat může zapříčinit vznik některé z tzv. ekologických chyb. Zcela chybná interpretace výsledků analýzy agregovaných dat, která je i zcela opačná než by byla formulována při práci s individuálními daty, je pak označována jako Robinsonův problém. Aby tato nevznikla, budou výsledky internovány nikoli za voliče, ale za okresy. Samotné volební chování jednotlivých voličů bude předmětem logistické regrese (viz níže) Výběr nezávisle proměnných KDU-ČSL je v některých ohledech velmi blízká dřívějším masovým táborovým stranám. Ty na základě nějaké charakteristiky struktury společnosti oslovovaly velkou skupinu voličů, kteří měli shodnou onu charakteristiku, např. náboženské vyznání nebo práci v průmyslu či zemědělství. Působení KDU-ČSL v českém stranickém systému je umožněno přetrvávající existencí konfliktní linie církev stát (Hloušek Kopeček 2004, Pšeja 2005). Některé teoretické práce hovoří o oslabování konfliktních linií vlivem posilování socioekonomické "transformační" konfliktní linie, na jejíž ose pravice - levice se od voleb v roce 1996 vymezovaly všechny relevantní politické formace (Hloušek 2005: 443). V této části práce bude učiněn pokus pomocí statistické analýzy ověřit, nakolik byla podpora KDU-ČSL ve volbách v období závislá na katolickém prostředí. Zároveň bude sledováno také působení jiných vlivů. Především jde o indikátory, které identifikují některé ze segmentů určených ostatními konfliktními liniemi. Bude tak využito proměnných, které definují město či venkov, centrum nebo periferii a skupiny oddělené modifikovanou socio-ekonomickou konfliktní linii. V potaz nebude brán rozdíl mezi vlastníky a pracujícími, ale mezi manuálně a nemanuálně pracujícími. Mimo to budou sledovány také některé další proměnné dále popisující regionální rozdíly ve složení společnosti. Tyto proměnné zároveň dále charakterizují vhodné prostředí pro působení konfliktních linií. Těmito proměnnými budou podíl rodáků, vzdělanost a nezaměstnanost. Nižší vzdělanost částečně popisuje venkov, manuálně pracující a periferní prostředí. V případě periferie ve smyslu jedné ze stran konfliktní linie centrum periferie by 66

73 mělo jít o periferii politickou a měla by tedy být určena vztahem k centru. Takový vztah těžko může vyjadřovat nějaká proměnná vytvořená z dat ze sčítání lidu. Vhodným může být v tomto případě prosté rozdělení České republiky na Čechy a Moravu (spolu se Slezskem). KDU-ČSL je považována za produkt štěpící linie církev - stát a v českém prostředí zároveň odráží vliv konfliktní linie město venkov. Proto byly vybrány jako základní proměnné pro regresní analýzu indikátory religiozity a urbanizace. V datech ze sčítání lidu byly nalezeny takové proměnné, které by co nejlépe odpovídaly zvoleným indikátorům. Proměnná podíl katolíků (dále katolíci) je vyjádřena podílem osob s římskokatolickým vyznáním na celkovém obyvatelstvu obce. Do této kategorie tak nejsou zahrnuty osoby s jiným vyznáním (evangelickým, husitským, apod.). Obvykle využívaná míra religiozity (podíl věřících na obyvatelstvu) byla zúžena pouze na katolíky na základě informací o profilu členstva strany (viz kapitola 2.7.) Osoby, které ve sčítání vyznání neuvedly, byly započítány do kategorie bez vyznání. Stejným způsobem byla proměnná vytvořena také pro období Míra urbanizace je dána podílem obyvatel, kteří na určitém území obývají sídla městského typu. Tato sídla byla určena existencí městského úřadu. Počet obyvatel v takových sídlech v okrese byl sečten a podělen celkovým počtem obyvatel v soudním okrese a převeden na procenta. Vzhledem k náročnosti určení měst v období 1. republiky a získání dat pro následný výpočet nebude tato proměnná využita v modelech pro období let Pro toto období ani nelze využít míry spočítané pro roky 1991 a 2001, protože po 2. sv. válce proběhla fáze urbanizace, která významně proměnila význam jednotlivých sídel. Venkov identifikuje částečně také podíl osob pracujících v zemědělství (zemědělci). Data ze sčítání lidu ale nabízejí jen součet se všemi pracujícími v primárním sektoru ekonomiky (kromě zemědělství také lesnictví a rybolov), proto může být tato proměnná mírně zkreslená. Tato proměnná bude využita také pro analýzu výsledků ČSL v letech Její konstrukce je ale odlišná. Ve sčítacích arších vyplňovaly své povolání i osoby, které jej již nevykonávaly (penzisté apod.). Na druhou stranu ale ekonomicky aktivní osoby byly odlišeny pomocí kategorie vydělávající. Proto by nebylo vhodné vztahovat informace o povolání k této kategorii. Jde tedy o podíl osob, které v zemědělství pracují nebo pracovaly, na celkovém počtu obyvatel soudního okresu (viz Československá statistika 1934: 9-15). Podíl rodáků (rodáci), tedy osob, které žijí v místě trvalého bydliště matky v době jejich narození, na celkovém počtu obyvatel územní jednotky, je ukazatelem "tradičnosti" místa a zároveň do značné míry odlišuje oblasti, odkud byli vysídleni Němci. Protože KDU- 67

74 ČSL se ve svém programu obrací k tradicím, předpokládá se zvýšená podpora strany v místech s vyšším podílem těchto osob. Hodnoty této charakteristiky nejsou v publikovaných výstupech Sčítání lidu z roku 1930 za soudní okresy dostupné. Proměnná indikující periferii (Morava) je dichotomickou proměnnou, která rozděluje území České republiky na Čechy jako centrum, a Moravu a Slezsko jako periferii. Vymezení je provedeno ve shodě s rozdělením soudních okresů podle zemí dle uspořádání platného v období 1. republiky (viz ČSÚ 2009). Další proměnné byly zařazeny s cílem kontrolovat, zda volba pro KDU-ČSL není spíše třídní. Proměnnou charakterizující strukturu ekonomické aktivity je podíl pracujících ve službách 33 na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Tato proměnná kontroluje, zda má strana nějaké významnější postavení mezi nemanuálně (nebo manuálně) pracujícími, jak byla modifikována původní linie vlastníci pracující. Ve službách ovšem řada osob rovněž pracuje manuálně, případně jde o málo kvalifikovanou pracovní sílu. Poslední proměnná vzdělanost kontroluje případný vliv vzdělanostní struktury obyvatelstva v obci na volební výsledky KDU-ČSL. Tato proměnná je vytvořena jako podíl osob se základním vzděláním a středoškolským vzděláním bez maturity na obyvatelstvu starším 15 let. Také tato proměnná není pro období 1. republiky dostupná. Naopak pouze pro analýzu volebních výsledků v období 1. republiky bude použita proměnná Němci, která představuje podíl obyvatel německé národnosti v soudních okresech. Význam této proměnné spočívá v úkolu identifikovat německou jazykovou oblast, kde jak je patrné z předchozí části analýzy, neměla ČSL téměř žádnou podporu. Konkrétní hypotézy, které budou ověřovány, zní takto: Pro období : ČSL je českou křesťansko-demokratickou stranou. V soudních okresech s vyšším podílem německého obyvatelstva a menším podílem katolíků tak získá méně hlasů. 33 Pro rok 1930 jde o součet pracujících v obchodu a peněžnictví a ve svobodných povoláních, pro rok 1990 byli sečteni pracující v obchodu, školství, kultuře a zdravotnictví a vědě a výzkumu a v ostatních činnostech, pro rok 2001 pak pyly sloučeny kategorie obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží", pohostinství a ubytování, peněžnictví a pojišťovnictví, činnost v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum, veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení, školství,zdravotní, veterinární a sociální činnost a ostatní veřejné a osobní služby. 68

75 Zároveň bude kontrolován případný vliv proměnných zemědělci, služby a Morava. V případě těchto proměnných lze předpokládat následující vztah. Podpora ČSL v soudním okrese roste s rostoucím podílem zemědělců, klesajícím podílem pracujících ve službách a s polohou na Moravě. Pro období : Prostorová diferenciace podpory je založena na nerovnoměrném rozložení věřících v prostoru a nerovnoměrné urbanizaci. Čím více se v soudním okrese nachází věřících a zároveň čím je v okrese menší míra urbanizace, tím více získává KDU-ČSL hlasů. Zároveň bude kontrolován případný vliv proměnných rodáci, zemědělci, služby a Morava. Lze předpokládat stejné vztahy jako v předchozím případě. Očekávání o rostoucí podpoře strany s rostoucím podílem rodáků bylo zmíněno již při konstrukci proměnné. 69

76 Testování hypotéz Samotné testování hypotéz bude provedeno ve dvou částech. Nejprve budou analyzovány výsledky ČSL v letech a poté výsledky voleb konaných po roce K ověření hypotéz byla využita regresní analýza. Pro aplikaci regresní analýzy musí být splněno několik předpokladů. Těmi jsou normalita závisle proměnné, statistická nezávislost (nekorelovanost) mezi nezávisle proměnnými a nezávislost jednotlivých pozorování. Normalita bude sledována v rámci průzkumu proměnných, nekorelovanost pak přímo v regresních modelech. Nezávislost pozorování není vzhledem ke způsobu vzniku dat (volby, sčítání) problematická Analýza pro období Průzkum proměnných Před samotným provedením regresní analýzy je nutné popsat základní charakteristiky vybraných proměnných střední polohu (průměr a medián) a charakteristiky rozptylu (směrodatná odchylka, variační koeficient), aby bylo zřejmé, zda data splňují některé podmínky pro využití regresní analýzy. Volební výsledky, které jsou závisle proměnnou, nejsou normálně rozděleny. Rozdíly mezi průměrem a mediánem (viz tab. 19) a především histogramy (viz obr. 1) ukazují, že rozložení hodnot je zešikmené. To je dáno především velkým počtem okresů, ve kterých ČSL nezískala téměř žádné hlasy. Také rozdělení hodnot proměnných podíl katolíků a Němci je zešikmené. Proměnné zemědělci a služby mají přibližně normální charakter, proměnná Morava je pak dichotomická a nemá smysl ji takto popisovat. Hodnoty variačního koeficientu ukazují, že rozdílnost hodnot volebních výsledků mezi jednotkami (soudními okresy) se příliš neměnila. Výjimkou je hodnota pro rok 1920, kdy se ale v části území nevolilo. Tab. 19: Popisné statistiky jednotlivých proměnných pro období volební výsledky podíl katolíků Němci zemědělci služby Morava N 304,0 311,0 311,0 311,0 311,0 311,0 311,0 311,0 311,0 průměr 10,6 13,4 11,3 9,9 83,1 32,7 34,1 10,2 1,3 medián 6,2 10,3 8,4 7,3 88,4 4,4 35,3 8,9 1,0 sm. odch. 11,6 13,1 11,3 9,7 14,4 39,3 16,4 5,8 0,5 Variační koeficient 109,9 97,6 99,4 97,2 17,3 120,1 48,1 57,0 35,4 minimum 0,0 0,0 0,0 0,0 25,6 0,0 0,9 2,5 1,0 maximum 55,1 64,8 55,5 49,3 99,2 97,8 82,7 84,6 2,0 70

77 Obr. 1: Histogram rozložení hodnot volebních výsledků ČSL v roce 1925 Korelační analýza Výsledky korelační analýzy provedené s daty za soudní okresy mezi jednotlivými proměnnými ukazují především vysokou souvislost (R=0,98) mezi výsledky jednotlivých voleb (viz tab. 20). Silný negativní vztah ukazují také hodnoty koeficientu mezi podílem německého obyvatelstva a výsledky ČSL. Korelační koeficient dosahuje vysokých hodnot také mezi podílem pracujících v zemědělství, proměnnou Morava a výsledky ČSL. Mezi předpokládanými nezávisle proměnnými není hodnotami korelačního koeficientu indikován žádný silnější vztah. Pouze mezi proměnnými podíl katolíků a zemědělci, Němci a zemědělci, Němci a podíl katolíků, zemědělci a služby a Morava a podíl katolíků nabývá koeficient hodnot od 0,3 do 0,4, což ale neukazuje na nějakou multikolinearitu v datech. Z prosté korelační analýzy lze odvodit pouze možné problémy, konečnou diagnostiku kolinearity provede lépe samotná regresní analýza (viz níže). 71

78 Tab. 20: Pearsonův korelační koeficient (R) mezi proměnnými pro období podíl katolíků Němci zemědělci služby Morava ,98 0,98 0,98 0,12-0,62 0,40-0,25 0, ,99 0,99 0,09-0,68 0,41-0,26 0, ,99 0,10-0,67 0,44-0,26 0, ,08-0,68 0,41-0,25 0,46 podíl katolíků 1 0,40 0,34-0,08 0,31 Němci 1-0,31 0,23-0,06 zemědělci 1-0,35 0,09 služby 1-0,13 Morava 1 Předpokládané vztahy mezi proměnnými dále popisuje tabulka 21. Zde jsou ukázány rozdíly mezi hodnotami nezávisle proměnných, jakých dosahují uvnitř a mimo jádrové území volební podpory a uvnitř a mimo území volební podpory, tedy v soudních okresech, kde se koncentruje čtvrtina, respektive polovina voličů ČSL. Pro tato území je ve všech sledovaných volbách na obou úrovních volební podpory charakteristický nadprůměrný podíl osob s katolickým vyznáním a pracujících v zemědělství a zároveň velmi podprůměrný podíl pracujících ve službách a téměř žádný podíl německého obyvatelstva. Přitom v území, kde se koncentruje čtvrtina voličů, je podíl katolíků a zemědělců vyšší a podíl německého obyvatelstva a pracujících ve službách naopak nižší, než v území, kde byla pro ČSL odevzdána polovina jejích hlasů. Tab. 21: Rozdíly mezi hodnotami proměnných v území volební podpory a mimo ni úroveň Podíl katolíků Podíl Němců zemědělci služby rok podpory v mimo v mimo v mimo v mimo ČR 76,3 34,0 22,7 14, ,0 89,2 75,1 0,6 37,0 44,5 20,8 7,9 14,7 50,0 87,9 73,2 3,9 41,9 40,2 18,2 9,1 15, ,0 87,5 75,0 2,0 37,6 43,7 20,4 7,7 14,9 50,0 87,1 74,4 5,8 38,9 32,5 21,1 10,0 14, ,0 89,1 74,9 2,0 37,5 46,2 20,2 8,2 14,8 50,0 86,8 74,4 5,7 39,0 35,4 20,5 9,4 15, ,0 87,7 74,9 1,9 37,8 45,5 20,1 8,1 14,9 50,0 86,2 74,5 6,6 38,9 33,3 20,9 9,8 15,0 72

79 Lineární regresní analýza výsledků ČSL ve volbách v období Pro všechny volby v období let byly vytvořeny regresní modely vysvětlující volební podporu ČSL v soudních okresech za využití shodných nezávisle proměnných. Těmito proměnnými byly proměnné katolíci, Němci, zemědělci, služby a Morava. S pomocí těchto proměnných dokázaly regresní modely vysvětlit, jak ukazuje upravený index determinace vynásobený číslem 100, okolo 67 % rozptylu závisle proměnné (viz tab. 22). Rozdíly mezi jednotlivými volbami jsou zanedbatelné. V případě roku 1920 není srovnání plně možné, protože v datovém souboru chyběla data ze 7 okresů v severovýchodní části republiky. Tab. 22: celkové výsledky regresních modelů pro volební výsledky ČSL v letech rok R upravený index determinace Vysvětlená variabilita ,822 0,670 67, ,838 0,698 69, ,835 0,692 69, ,839 0,698 69,8 Protože by nebylo zcela správné srovnávat výsledky lineární regresní analýzy pro rok 1920 s ostatními volbami, budou prvními představenými výsledky analýzy až výstupy modelu zkoumajícího volební výsledky ČSL v roce Proměnné s vysokou vysvětlující silou indikuje vysoká (záporná i kladná) hodnota standardizovaného Beta koeficientu. Tento model ukazuje především velmi silnou podmíněnost podpory ČSL podílem německého obyvatelstva (viz tab. 23). Hodnota pro proměnnou Němci dosahuje -0,7. Čím více tedy bylo v soudním okrese německého obyvatelstva, tím méně zde ČSL získala hlasů. Vlivnými proměnnými jsou také Morava a podíl katolíků. Tyto výsledky specifikují závěr, že ČSL získávala vyšší podíly hlasů především v moravských soudních okresech s českým obyvatelstvem a vyšším podílem osob hlásících se ke katolické víře. Naopak proměnné zemědělci a služby se ukazují jako věcně nevýznamné. To ale může být způsobeno tím, že proměnné opravdu nemají vliv, nebo tím, že jejich efekt byl popsán předchozími proměnnými. Statistiky tolerance a VIF ukazují případnou multikolinearitu mezi nezávisle proměnnými. Ta by byla indikována hodnotami okolo 10, tento problém tedy v tomto ani dalších modelech pro období nenastal. 73

80 Tab. 23: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1925 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta -12,242 0,000 podíl katolíků 0,240 0,265 0,000 1,926 Němci -0,247-0,743 0,000 1,750 zemědělci 0,045 0,056 0,166 1,672 služby -0,001-0,001 0,988 1,175 Morava 9,116 0,331 0,000 1,190 Výsledku modelu vytvořeného pro výsledky voleb v roce 1929 ukazují téměř shodné vztahy jako výsledky předchozího modelu (viz tab. 24). Nejsilnější proměnnou je znovu proměnná Němci, menší vliv na celkovou vypovídací schopnost modelu mají proměnné podíl katolíků a Morava. Proměnná zemědělci tentokrát není věcně nevýznamná. Hodnota standardizovaného Beta koeficientu ukazuje na očekávaný vztah, že volební zisk ČSL je vyšší v soudních okresech s vyšším podílem osob se zemědělským povoláním. Tab. 24: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1929 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta -11,217 0,000 podíl katolíků 0,192 0,245 0,000 1,926 Němci -0,204-0,712 0,000 1,750 zemědělci 0,075 0,109 0,008 1,672 služby 0,016 0,008 0,809 1,175 Morava 7,860 0,330 0,000 1,190 Výsledné hodnoty v modelu pro rok 1935 (viz tab. 25) jsou téměř totožné jako v modelu pro rok 1925 a velmi podobné hodnotám zjištěným v analýze výsledků voleb z roku Znovu je nejsilnější proměnnou podíl německého obyvatelstva a dalšími věcně významnými proměnnými jsou Morava a podíl katolíků. Tab. 25: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1935 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta -8,412 0,000 podíl katolíků 0,164 0,244 0,000 1,926 Němci -0,182-0,740 0,000 1,750 zemědělci 0,042 0,071 0,079 1,672 služby 0,017 0,010 0,769 1,175 Morava 6,771 0,332 0,000 1,190 74

81 Na základě provedené analýzy lze dojít k závěru, že ČSL byla v prvé řadě stranou českou, která dále získávala podporu především v moravských soudních okresech s vyšším podílem osob s katolickým vyznáním a povoláním v zemědělství. Vliv posledních dvou proměnných ale může být zkreslen tím, že strana měla velmi nízkou podporu v oblastech s německým obyvatelstvem, které se rovněž z velké části hlásilo ke katolické víře, a kde měl stejně tak vysoký podíl osob své povolání v zemědělství. Proto bude provedena stejná analýza znovu, ovšem jen za okresy, ve kterých pobývalo méně než 50 % německého obyvatelstva Analýza podmíněnosti volební podpory ČSL v českých okresech v letech Průzkum proměnných pro data za české okresy v letech Po vybrání okresu s menším než alespoň polovičním podílem německého obyvatelstva získalo rozdělení hodnot volebních výsledků ČSL přibližně normální rozdělení (viz obr. 2). Rozdílné hodnoty průměru a mediánu a rozložení četnosti hodnot v histogram ukazují oproti stavu v předchozí části analýzy jen malé zešikmení. Rozložení hodnot proměnných zemědělci a služby také odpovídá normálnímu rozdělení. V případě proměnné podíl katolíků je rozložení hodnot nadále zešikmeno doprava. Hodnoty variačního koeficientu (viz tab. 26) pro volební výsledky jsou v souboru neněmeckých okresech výrazně nižší, než byly při použití všech okresů. Ukazuje se, že se snížila rozdílnost volebních výsledků mezi jednotlivými soudními okresy. Přesněji, že v souboru pouze českých okresů je rozdílnost nižší než v souboru všech okresů. Minimální a maximální hodnoty zůstaly na stejné úrovni jako v předchozí analýze. Tab. 26: Popisné statistiky proměnných v českých okresech pro období volební výsledky podíl katolíků Němci zemědělci služby Morava N průměr 15,7 19,6 16,6 14,6 79,4 5,8 37,5 9,3 1,4 medián 12,5 17,4 14,7 12,7 84,2 0,7 37,8 8,4 1,0 sm. odch. 11,3 11,9 10,4 8,7 14,9 11,2 15,7 3,6 0,5 Variační koeficient 72,0 60,7 62,6 59,9 18,8 194,7 42,0 39,2 35,3 minimum 0,6 1,1 0,7 0,6 25,6 0,0 0,9 2,5 1,0 maximum 55,1 64,8 55,5 49,3 98,6 49,6 82,7 34,2 2,0 75

82 Obr. 2: Histogram rozložení hodnot volebních výsledků ČSL v roce 1925 v českých okresech Korelační analýza v datech za české okresy v letech Výsledky této korelační analýzy (viz tab. 27) se od předchozí v některých ohledech liší. Souvislost mezi výsledky jednotlivých voleb je nadále velmi silná. Silnou pozitivní souvislost lze nyní pozorovat také mezi podílem katolíků a volební podporou ČSL. V případě výsledků z analýzy se všemi okresy byl tento vztah podstatně slabší. Silnější souvislost je také mezi proměnnou Morava a volebními výsledky strany. Naopak slabší vztah je v tomto případě mezi podílem zemědělců a podílem německého obyvatelstva a podílem zemědělců a volební podporou strany. Mezi jednotlivými nezávisle proměnnými dosahuje korelační koeficient vyšších hodnot mezi proměnnými podíl katolíků a zemědělci, zemědělci a služby a Morava a podíl katolíků. Znovu ale nabývá hodnot nižších než 0,5. I přes vyšší hodnoty oproti předcházející analýze nelze hovořit o multikolinearitě v datech. 76

83 Tab. 27: Pearsonův korelační koeficient mezi proměnnými v českých okresech pro období podíl katolíků Němci zemědělci služby Morava ,98 0,97 0,97 0,51-0,14 0,33-0,26 0, ,99 0,98 0,52-0,17 0,34-0,26 0, ,99 1 0,98 0,53-0,17 0,40-0,27 0, ,98 0,98 1 0,51-0,18 0,35-0,25 0,63 podíl katolíků 0,52 0,53 0,51 1 0,13 0,48-0,25 0,42 Němci -0,17-0,17-0,18 0,13 1-0,18 0,17 0,13 zemědělci 0,34 0,40 0,35 0,48-0,18 1-0,47-0,02 služby -0,26-0,27-0,25-0,25 0,17-0,47 1-0,05 Morava 0,63 0,62 0,63 0,42 0,13-0,02-0,05 1 Lineární regresní analýza výsledků ČSL v českých okresech v parlamentních volbách v období Oproti předchozímu modelu se změnil počet územních jednotek, když ubyly německé okresy a byla vyloučena proměnná Němci. Ostatní proměnné zůstanou zachovány i v tomto modelu. Těmito proměnnými jsou katolíci, zemědělci, služby a Morava. S pomocí těchto proměnných dokázaly regresní modely vysvětlit % rozptylu závisle proměnné (viz tab. 28). Předchozí modely dokázaly vysvětlit téměř 70 % variability. Šlo ale o jiné území a jiné nezávisle proměnné. Rozdíly mezi jednotlivými volbami tentokrát nejsou zcela zanedbatelné. Model má vyšší vysvětlující schopnost v případě voleb v letech 1920 a První případ ale může být ovlivněn vynecháním okresů na Těšínsku a Hlučínsku. Rozdíly mezi ostatními modely již zanedbatelné jsou. Tab. 28: celkové výsledky regresních modelů pro volební výsledky ČSL v českých okresech v letech rok R upravený index determinace Vysvětlená variabilita (%) ,774 0,590 59, ,736 0,532 53, ,751 0,555 55, ,731 0,525 52,5 Detailní výsledky analýzy budou tentokráte ilustrovány jen na příkladě jednoho modelu. Za ten byl vybrán model pro volební výsledky ČSL v roce 1929, ve kterém index determinace nabýval nejvyšší hodnoty. Nejvlivnější proměnnou v tomto modelu je Morava, pro kterou je výsledná hodnota standardizovaného Beta koeficientu téměř 0,6 (viz tab. 29). Potvrzuje se tak vztah určený již v předchozí části, který byl naznačen také analýzou 77

84 územního rozložení volební podpory. Druhou nejsilnější proměnnou je podíl zemědělců, který nyní vyšší hodnotou oproti hodnotě ve výsledcích analýzy za celé území ČR ukazuje na existenci silnějšího vztahu mezi volební podporou ČSL a podílem osob s povoláním v zemědělství v soudních okresech. Naopak proměnná podíl katolíků je věcně téměř nevýznamná a hodnota standardizovaného Beta koeficientu ukazuje na spíše slabý vztah. Tab. 29: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu za české okresy pro rok 1929 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta -13,19 0,00 podíl katolíků 0,08 0,11 0,06 1,70 zemědělci 0,22 0,33 0,00 1,69 služby -0,17-0,06 0,26 1,29 Morava 12,34 0,57 0,00 1,32 Podle teoretických předpokladů měla být proměnná podíl katolíků věcně nejvýznamnější. To se ale doposud nepotvrdilo. V období let se jako významnější determinanty volební podpory ČSL jeví podíl německého obyvatelstva v soudních okresech, zemské rozdělení na Moravu a Čechy a také podíl osob s povoláním v zemědělství. Vysvětlující síla proměnné podíl katolíků tak bude otestována ještě v jednom modelu. Ten bude znovu vytvořen z dat za území okresů s podílem německého obyvatelstva menším 50 %. Závisle proměnnou budou nadále volební výsledky ČSL, nezávisle proměnnými pak podíl katolíků, zemědělci a služby.tento model je oproti předchozím dvěma nejslabší. Dokáže vysvětlit jen okolo 30 % variability volební podpory ČSL. Jeho vypovídací schopnost se v čase mírně mění (viz tab. 30). Tab. 30: celkové výsledky regresních modelů bez proměnné Morava pro volební výsledky ČSL v českých okresech v letech rok R upravený index determinace Vysvětlená variabilita ,530 0,269 26, ,545 0,286 28, ,561 0,304 30, ,530 0,270 27,0 Výsledky budou ilustrovány znovu jen příkladu analýzy volebních výsledků v roce V tomto modelu je podíl katolíků již nejsilnější proměnnou. Hodnota standardizovaného Beta koeficientu ale není tak vysoká jako v případě proměnných Němci a 78

85 Morava v předchozích modelech a ani model jako celek nemá takovou vysvětlující sílu jako oba předchozí. Proměnná služby je věcně nevýznamná a proměnná zemědělci má podle hodnoty koeficientu beta slabý vliv na celkovou vysvětlující sílu modelu. Tab. 31: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu za české okresy bez proměnné Morava pro rok 1929 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta -8,55 0,04 podíl katolíků 0,30 0,43 0,00 1,30 zemědělci 0,10 0,15 0,04 1,56 služby -0,27-0,09 0,16 1,29 Podíl katolíků tedy na základě provedených analýz nelze považovat za hlavní determinantu, která vysvětlovala regionální rozdíly ve výši volební podpory ČSL v soudních okresech. Na druhou stranu jde o nejvýznamnější proměnnou, která přesněji specifikuje možné voliče ČSL. Prvním modelem byl v podstatě určen český charakter strany, druhým modelem pak silná pozice na Moravě a teprve třetí model ukazuje na silnější podporu v katolických a zemědělských oblastech. 79

86 Analýza pro období Stejným způsobem jako volební výsledky strany v období budou analyzovány také výsledky v období po roce Za tímto účelem budou díky dostupnosti některých dalších dat využity některé nové proměnné. Protože po roce 1945 zmizel německý prvek z české společnosti, nebude dále sledován vliv národnostní struktury. Průzkum proměnných Také hodnoty volebních výsledků v letech obvykle nejsou normálně rozloženy. Ovšem lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými volbami. Ve všech parlamentních volbách s výjimkou voleb v roce 2002 bylo rozložení hodnot levostranné (viz obr. 3). V roce 2002 ale bylo téměř normální (viz obr. 4). Velmi podobné tomuto rozdělení je také rozložení četností v krajských volbách v roce 2000 a méně pak také v ostatních krajských volbách (viz obr. 5). Rozložení hodnot volební podpory KDU-ČSL v soudních okresech v evropských volbách kopíruje rozložení hodnot v parlamentních volbách (viz obr. 6). Hodnoty variačního koeficientu (viz tab. 32) rovněž ukazují na určité odlišnosti ve výši regionálních rozdílů volební podpory KDU-ČSL v čase. Rozdílnost hodnot měřená na úrovni soudních okresů se pohybovala od 22,3 % v parlamentních volbách v roce 2002, což ukazuje nízkou variabilitu, až po 83 % v krajských volbách v roce Vysokou hodnotu koeficientu lze pozorovat také v případě krajských voleb v roce Relativně nižší hodnoty jsou pak v obou evropských volbách, přičemž v roce 2004 byla 50 % a v roce %. V případě parlamentních voleb se pohybuje okolo 25 %. Tab. 32: Popisné statistiky závisle proměnných pro období EP 2009EP průměr 9,3 7,1 8,7 9,9 13,2 7,8 22,1 12,8 9,0 10,5 8,3 medián 8,0 5,9 7,8 8,9 12,7 6,8 21,5 10,4 7,8 8,7 7,0 sm. odch. 54,8 68,9 55,3 49,1 35,9 56,7 39,1 71,2 79,4 67,9 67,6 variační koeficient 26,2 24,1 23,3 23,5 22,3 19,6 74,8 83,2 51,6 50,5 31,9 minimum 1,8 1,0 1,4 2,6 5,0 1,3 7,7 1,0 0,0 1,9 0,9 maximum 32,4 27,4 28,3 29,8 32,2 27,7 52,8 43,9 37,7 39,3 35,2 80

87 Obr. 3: Histogram výsledků KDU-ČSL v roce 1992 Obr. 4: Histogram výsledků 4koalice v roce 2002 Obr. 5: Histogram výsledků 4koalice v roce 2000 Obr. 6: Histogram výsledků KDU-ČSL v roce 2004 Zatím byla popsána jen variabilita závisle proměnné a rozložení jejích hodnot. Statistické charakteristiky nezávisle proměnných jsou představeny v tabulkách 33 a 34, v první z nich jsou uvedeny hodnoty pro proměnné založené na datech ze sčítání lidu v roce 1991, ve druhé pro na datech ze sčítání lidu v roce Proměnné rodáci, zemědělci, služby, urbanizace a vzdělání mají v obou případech normální rozdělení. Proměnná věřící má mírně levostranné rozložení. Proměnnou Morava pak nemá význam takto charakterizovat, protože je dichotomická. Mezi daty z let 1991 a 2001 existují jisté rozdíly. V roce 2001 je vyšší podíl rodáků, menší podíl katolíků a vyšší míra urbanizace. Rozdíly v čase ve vzdělanosti, 81

88 zemědělství a službách nelze interpretovat jako růst či klesání, protože pro oba roky byly využity odlišné jmenovatele. Protože pro rok 1991 nebyl k dispozici celkový počet ekonomicky aktivních, byly podíly pracujících ve službách, jejíž kategorizace byla ve výstupech sčítání lidu rovněž různá, a v zemědělství počítány z produktivního obyvatelstva. Stejně tak vzdělanost byla vypočtena jako podíl určených skupin na celkovém počtu obyvatel bez skupiny osob do 15 let. Vlivem zvolených jednotek jsou některé průměrné hodnoty (zemědělství, katolíci) nadhodnoceny a jiné naopak podceněny (služby). Tab. 33: Popisné statistiky nezávisle proměnných pro rok 1991 rodáci katolíci zemědělci vzdělanost služby Morava Urbanizace průměr 45,9 42,2 17,0 59,7 26,6 0,4 54,6 medián 46,4 40,7 16,0 60,3 25,1 0,0 54,9 sm. odch. 8,6 15,7 8,8 4,2 5,9 0,5 23,4 variační koeficient 18,8 37,1 52,0 7,1 22,4 125,5 42,8 minimum 20,3 14,5 1,7 43,9 16,5 0,0 0,0 maximum 66,8 88,8 39,1 68,1 51,3 1,0 100,0 Tab. 34: Popisné statistiky nezávisle proměnných pro rok 2001 rodáci katolíci zemědělci vzdělanost služby Morava urbanizace průměr 49,2 28,6 7,4 67,9 37,0 0,4 55,6 medián 49,0 26,3 6,8 68,5 36,2 0,0 55,3 sm. odch. 6,3 13,9 4,4 5,7 6,5 0,5 22,1 variační koeficient 12,7 48,6 59,5 8,5 17,5 125,5 39,7 minimum 33,6 9,0 0,5 44,0 24,7 0,0 0,0 maximum 65,9 82,9 21,9 79,4 58,8 1,0 100,0 Korelační analýza Výsledky korelační analýzy, provedené s daty za soudní okresy mezi jednotlivými proměnnými, ukazují očekávanou vysokou souvislost mezi volebními výsledky a dále také mezi podílem katolíků, podílem rodáků a podílem hlasů pro KDU-ČSL (viz tab. 35). Korelační koeficient dosahuje vysokých hodnot také mezi podílem osob s nižším vzděláním a podílem pracujících ve službách a podílem katolíků a proměnnou Morava. V těchto případech se hodnoty korelačních koeficientu pohybují okolo 0,7 a to jak v datech ze sčítání lidu v roce 1991, tak v roce V tabulce jsou uvedeny jen hodnoty koeficientů mezi proměnnými v roce Celá korelační matice je obsahem přílohy č. 6. Poměrně vysokou korelaci lze sledovat také mezi podílem osob s nižším vzděláním a podílem osob pracujících v zemědělství, dále mezi mírou urbanizace a pracujícími v zemědělství a také mezi podílem rodáků a proměnnou Morava. Zda se jedná o multikolinearitu, bude znovu testováno až 82

89 v regresní analýze. Tab. 35: Pearsonův korelační koeficient mezi proměnnými pro období EP rodáci katolíci zemědělci urbanizace služby vzdělanost Morava ,85 0,89 0,77 0,72 0,68 0,90 0,35-0,32-0,25 0,04 0, ,84 0,87 0,72 0,74 0,77 0,11-0,22-0,07-0,23 0, EP 1 0,75 0,78 0,72 0,89 0,28-0,30-0,27 0,05 0, ,71 0,60 0,68 0,13-0,20-0,05-0,17 0, ,60 0,71 0,24-0,29-0,21 0,03 0,45 rodáci 1 0,71 0,02-0,13-0,09-0,22 0,42 katolíci 1 0,37-0,34-0,24 0,06 0,61 zemědělci 1-0,53-0,50 0,50 0,12 urbanizace 1 0,30-0,37-0,17 služby 1-0,75-0,03 vzdělanost 1 0,01 Stejně jako v případě analýzy volebních výsledků v období je i nyní uvedena tabulka s rozdíly v hodnotách vybraných proměnných, kterých nabývají v oblastech, kde se koncentruje čtvrtina, respektive polovina voličů ČSL, a mimo tyto oblasti. (viz tab. 36). Vzhledem k velkému počtu volebních soutěží konaných v tomto období jsou výsledky data uvedena jen za vybrané volby. Těmi byly parlamentní volby v letech 1990, 2002 a 2006, krajské volby v letech 2000 a 2008 a evropské volby v roce Pro areály volební podpory je ve všech sledovaných volbách na obou úrovních volební podpory charakteristický především nadprůměrný podíl osob s katolickým vyznáním. Na úrovni 25 % volební podpory je v parlamentních volbách (mimo rok 2002) a v evropských volbách podíl katolíků přibližně dvojnásobný oproti podílu v ostatním území ČR. V krajských volbách a parlamentních volbách v roce 2002 je poměr nižší, nicméně je v území volební podpory podíl katolíků vždy vyšší. Ve srovnání s výsledky v období 1. republiky se rozdíl mezi územím volební podpory a zbytkem území významně zvýšil, protože dříve byl podíl katolíku v území volební podpory vyšší jen o pětinu, nikoli dvojnásobně. Stejně tak je v oblastech s vyšší koncentrací voličů KDU-ČSL vyšší podíl rodáků, osob s nižším vzděláním a pracujících v zemědělství. Zároveň je v těchto územích podprůměrný podíl pracujících ve službách a nižší míra nezaměstnanosti. Rozdíly mezi územím volební podpory a ostatním území ale nejsou tak vysoké jako v případě podílu katolíků. V letech 2000 a 2002, v době existence Čtyřkoalice, byl vztah výše podpory se službami a vzdělaností obrácený. V území volební podpory pracoval vyšší podíl osob ve službách a nacházel se v nich menší podíl méně vzdělaných osob. 83

90 Tab. 36: Rozdíly mezi hodnotami proměnných v území volební podpory a mimo ni v období Úroveň podpory katolíci rodáci vzdělanost zemědělství služby v mimo v mimo v mimo v mimo v mimo ČR 39,0 49,9 69,9 7,7 24, ,3 35,8 55,3 49,1 76,6 69,0 13,8 6,9 17,1 25, ,9 31,6 54,2 47,9 72,5 68,7 10,8 6,3 20,5 26, ,8 25,0 58,1 50,3 55,4 63,3 6,8 4,6 37,7 41, ,7 25,4 55,1 51,7 59,0 61,8 4,2 5,0 44,3 40, ,5 23,7 57,4 51,5 68,3 60,6 7,9 4,5 35,3 42, ,9 20,1 55,1 50,9 66,4 59,4 7,1 3,9 37,0 43, ,7 24,2 57,1 51,3 58,4 61,7 5,0 4,8 42,4 41, ,7 21,9 54,3 51,2 62,4 61,2 5,5 4,6 40,8 41, ,5 25,5 57,6 51,6 61,5 61,4 4,7 4,9 45,7 40, ,7 23,9 56,3 51,2 62,8 60,9 5,6 4,7 42,0 41, ,8 23,8 57,8 51,5 68,5 60,6 7,6 4,5 35,2 42, ,6 21,2 55,1 51,0 65,7 59,9 6,7 4,1 37,6 42,8 Lineární regresní analýza volební podpory KDU-ČSL ve volbách v období Pro všechny volby v období let byly vytvořeny regresní modely vysvětlující volební podporu KDU-ČSL v soudních okresech za využití shodných nezávisle proměnných. Těmito proměnnými byly katolíci, rodáci, zemědělci, služby, vzdělanost, míra urbanizace a Morava. S pomocí těchto proměnných dokázaly regresní modely vysvětlit, jak ukazuje upravený index determinace, od 52,5 do 86,5 % rozptylu závisle proměnné (viz tab. 37). V prvních volbách byla explanační síla modelu téměř 80%, v podstatě shodná pak byla i v roce V dalších parlamentních volbách proporce vysvětlené variability v podpoře strany dále roste. Jedinou výjimkou jsou hodnoty vypočítané pro volby v roce Také v této hodnotě se projevuje společná kandidatura s Unií svobody. Ještě slabší je model pro první krajské volby konané v roce 2000 (viz obr. 7). Obr. 7: Vývoj hodnoty indexu determinace regresních modelů pro období

91 V krajských volbách hrají obecně roli i jiné faktory než v parlamentních a evropských volbách, protože hodnoty upraveného indexu determinace jsou ve všech případech nižší než v případě parlamentních i evropských voleb, kdy se ve všech případech pohybují okolo 80%. Naproti tomu je nejvyšší hodnotou pozorovanou u krajských voleb 70% v roce Stejný model ve stejném roce, jen vytvořený pro evropské volby, dokázal vysvětlit o 10 % variability více. Nižší hodnoty v krajských volbách lze přisuzovat zejména koaliční praxi a schopnosti oslovit i jiné než tradiční voliče strany. Zároveň je ze srovnání hodnot indexu determinace mezi všemi krajskými volbami a parlamentními volbami v roce 2002 zřejmé, že tvorba koalic není jediným vlivem způsobujícím rozdíly ve volební podpoře na těchto úrovních. Tab. 37: celkové výsledky regresních modelů upravený index Vysvětlená variabilita R determinace ,893 0,793 79, ,891 0,790 79, ,900 0,805 80, ,916 0,836 83, ,865 0,742 74, ,932 0,865 86, ,749 0,550 55,0 2004K 0,845 0,707 70, ,732 0,525 52,5 2004E 0,908 0,820 82, ,897 0,800 80,0 Pozn.:Tučně jsou vyznačeny parlamentní volby Dílčí koeficienty budou komentovány na několika případech. Ostatní výsledky budou uvedeny v příloze. Upravený index determinace ukazuje celkovou vysvětlující sílu modelů. Tato síla je daná především vysvětlující silou jednotlivých proměnných, kterou ukazuje standardizovaný beta koeficient. V modelu vytvořeném pro volby v roce 1990 je nejsilnější proměnnou podíl katolíků (viz tab. 38). Hodnota standardizovaného Beta koeficientu je téměř 0,9. Ukazuje tak na vysokou sílu této proměnné v modelu. Na základě nestandardizovaného koeficientu lze tento efekt i kvantitativně ohodnotit. V okrese, který má o 10 % vyšší podíl katolíků by mělo volit KDU-ČSL o 3 % voličů více než v okrese, ve kterém je podíl katolíků nižší. Další proměnné nejsou věcně příliš významné, což může být způsobeno velkým vlivem proměnné katolíci. Slabší vliv ve stejném směru mají také proměnné rodáci a Morava. Za pozornost stojí také statistiky tolerance a VIF identifikující multikolinearitu 85

92 proměnné. Jak ukazují hodnoty koeficientu VIF okolo 3,6 u proměnné Katolíci a 3,1 u proměnné vzdělání, jsou tyto proměnné částečně kolineární s jinými proměnnými v tomto případě podílem rodáků a mírou urbanizace. Nejde však ještě o škodlivou kolinearitu, tu by identifikovaly ještě vyšší hodnoty koeficientu VIF. Tab. 38: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1990 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta -4,373 0,346 katolíci 0,282 0,864 0,000 3,690 urbanizace -0,005-0,022 0,514 1,748 zemědělci -0,035-0,061 0,124 2,339 Morava -1,546-0,147 0,000 1,751 služby -0,026-0,030 0,477 2,594 rodáci 0,094 0,159 0,000 2,385 vzdělání -0,006-0,005 0,912 3,133 V roce 2002 kandidovala KDU-ČSL společně s US-DeU. Tato skutečnost se neprojevila jen v celkové vysvětlující síle modelu, ale také v hodnotách regresních koeficientů. Také v tomto případě je nejsilnější proměnnou podíl katolíků (viz tab. 39). Hodnota standardizovaného Beta koeficientu ji ale přisuzuje menší význam než v případě modelu pro rok Naopak větší význam je přisuzován proměnným vzdělanost, rodáci a Morava. Pouze efekt proměnné rodáci působí v předpokládaném směru, kdy s rostoucím podílem rodáků roste podpora KDU-ČSL. Naopak s vyšším podílem méně vzdělaných osob a v moravských soudních okresech podpora klesá. Příčinou takového vztahu může být charakter elektorátu Unie svobody, případně silné působení proměnné katolíci. Tab. 39: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2002 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta 21,904 0,000 katolíci 0,254 0,748 0,000 3,632 zemědělci -0,109-0,102 0,012 1,977 Morava -2,172-0,225 0,000 1,684 služby -0,091-0,125 0,012 2,915 rodáci 0,157 0,209 0,000 2,704 vzdělání -0,257-0,312 0,000 3,192 urbanizace -0,023-0,110 0,002 1,508 V roce 2006 se hodnoty regresních koeficientů (viz tab. 40) vrátily do stavu patrného z výsledků modelu pro rok Znovu je zřejmý vysoký vliv podílu katolíků, zatímco 86

93 standardizované koeficienty Beta přisuzují ostatním proměnným spíše nevýznamnou roli. Tab. 40: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2006 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta 7,076 0,034 katolíci 0,262 0,825 0,000 3,632 zemědělci 0,008 0,008 0,792 1,977 Morava -0,535-0,059 0,030 1,684 služby -0,091-0,134 0,000 2,915 rodáci 0,083 0,118 0,001 2,704 vzdělání -0,099-0,128 0,001 3,192 urbanizace -0,011-0,057 0,027 1,508 Také v krajských volbách v roce 2000 kandidovala KDU-ČSL v rámci čtyřkoalice. Výsledky tohoto modelu jsou tak do jisté míry podobné výsledkům modelu pro parlamentní volby v roce Podstatným rozdílem je především ještě nižší celková vysvětlující síla modelu. Také efekt některých proměnných je odlišný. Především jde o podíl rodáků, který je v tomto případě věcně nevýznamnou proměnnou (viz tab. 41). Naopak silný vliv má především proměnná podíl katolíků a méně pak proměnné vzdělání a Morava. Tab. 41: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2000 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta 33,207 0,006 katolíci 0,482 0,775 0,000 3,632 zemědělci -0,172-0,088 0,103 1,977 Morava -4,182-0,236 0,000 1,684 služby -0,071-0,053 0,414 2,915 rodáci 0,114 0,082 0,189 2,704 vzdělání -0,342-0,227 0,001 3,192 urbanizace -0,032-0,081 0,085 1,508 V krajských volbách v roce 2008 již KDU-ČSL nekandidovala s Unií svobody, ovšem v některých krajích vytvořila koalice s jinými stranami. Charakter elektorátu ostatních stran společně s případnými změnami volebního chování voličů mohl mít vliv na změny ve volební podpoře strany a tyto změny se odráží ve výsledcích regresního modelu. Jeho vypovídací schopnost je nízká a v rámci modelu má standardizovaný koeficient beta pro podíl katolíků relativně nízkou hodnotu (viz tab. 42). Další věcně významnou proměnnou je jen podíl rodáků. 87

94 Tab. 42: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2008 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta -5,889 0,561 katolíci 0,398 0,607 0,000 3,632 zemědělci 0,008 0,004 0,925 1,977 Morava 0,657 0,035 0,378 1,684 služby -0,122-0,087 0,099 2,915 rodáci 0,335 0,230 0,000 2,704 vzdělání -0,058-0,037 0,506 3,192 urbanizace -0,019-0,045 0,236 1,508 Jako příklad evropských voleb slouží ty, které se konaly v roce Stejně jako v ostatních případech, je i v tomto nejsilnější proměnnou podíl katolíků (viz tab. 43). Hodnota standardizovaného Beta koeficientu je nižší, než je obvyklé v parlamentních volbách a naopak vyšší než v krajských volbách. Věcně významnou proměnnou je v tomto modelu kromě podílu rodáků také podíl pracujících ve službách. Hodnota je v tomto případě záporná. To znamená, že pokud v soudním okrese pracoval vyšší podíl obyvatel ve službách, tak zde KDU-ČSL získala méně hlasů. Tab. 43: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2009 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. VIF konstanta 1,222 0,813 katolíci 0,293 0,722 0,000 3,632 zemědělci -0,067-0,052 0,145 1,977 Morava 0,780 0,068 0,041 1,684 služby -0,098-0,112 0,010 2,915 rodáci 0,133 0,147 0,000 2,704 vzdělání -0,051-0,052 0,252 3,192 urbanizace -0,009-0,037 0,241 1,508 Shrnutí Výsledky regresní analýzy ukazují, že nejvýznamnější nezávisle proměnnou je ve všech volbách podíl katolíků. Dalšími proměnné již byly věcně méně významné případně nevýznamné. Hodnoty standardizovaného koeficientu Beta pro nezávisle proměnnou podíl katolíků se v parlamentních volbách pohybují od 0,75 po 0,86. Lze tedy říci, že čím větší je v okrese podíl katolíků, tím vyšší podíl hlasů zde získá KDU-ČSL. Nelze však vysledovat žádný jasný vývoj vlivu této proměnné na podporu KDU-ČSL. Nejvyšší hodnota a tedy i vliv na rozložení volební podpory strany byl zaznamenán v roce 1990, nejnižší pak v letech 1992 a 88

95 2002. Hodnoty pro ostatní parlamentní volby jsou v podstatě shodné. I přes kandidaturu v rámci čtyřkoalice tedy patrně přetrvalo jako hlavní zdroj podpory strany katolické obyvatelstvo. Stejně tak tomu bylo v prvních krajských volbách i obou evropských volbách. Naopak v krajských volbách v letech 2004 a 2008 byly hodnoty beta koeficientu výrazně nižší, 0,6 v roce 2004 a dokonce jen 0,5 v roce Kromě toho, že v krajských volbách opravdu hraje pro podporu strany menší roli vyznání voličů, tak může jít také o chybu způsobenou stárnutím dat. Na druhou stranu by změny ve sledovaných proměnných měly být natolik pomalé, že by se neměly příliš projevit. To ostatně potvrzuje také poměrně vysoká hodnota beta koeficientu pro parlamentní volby v roce Pomocí regresní analýzy jsme se snažili potvrdit hypotézu, že: Čím větší je v okrese podíl katolíků, rodáků, pracujících v zemědělství a osob s nižším vzděláním, menší míra urbanizace a pokud je okres periferní, tak tím více zde KDU-ČSL získá hlasů. V tomto znění nelze hypotézu považovat za platnou. Ukázalo se, že jedinou opravdu významnou proměnnou pro podporu strany je podíl katolíků, který je hlavní determinantou podpory KDU-ČSL v okresech ve všech sledovaných volbách. Strana tak jednoznačně nadále stojí na jednom okraji štěpící linie církev stát. Na základě výsledků této analýzy by ji nebylo možné přisoudit roli reprezentanta venkova ani potvrdit její silnější postavení na Moravě. Stejně tak výsledky naznačují, že se strana neprofiluje nějakým zásadním způsobem na socioekonomické konfliktní linii Vztah mezi podílem katolíků a volební podporu KDU-ČSL Závislost volební podpory KDU-ČSL v roce 1990 na podílu katolíků v soudních okresech ukazuje odhad regresní křivky. V parlamentních volbách v roce 1990 se ukazuje poměrně silná závislost (viz obr. 8). Většina bodů symbolizujících jednotlivé okresy leží poměrně blízko přímky. Pokud body leží od přímky daleko, pak podpora KDU-ČSL neodpovídá hodnotě předpovídané odhadem, který je založené na podílu katolíků. V případě voleb leží vysoko nad přímkou zvláště okres Valašské Klobouky. Tento okres zároveň leží poměrně daleko od ostatních okresů. Je zde neobvykle vysoký podíl katolíků a zároveň neobvykle vysoká podpora KDU-ČSL. Výše nad přímkou leží především jihomoravské okresy, okresy na Vysočině, především na území současného Pardubického kraje, a okresy pod Orlickými Horami. V těchto okresech tedy KDU-ČSL získala více hlasů, než by 89

96 odpovídalo podílu katolíků. Naopak níže pod průběhem přímky se nachází ostatní moravské okresy. Volební podpora strany je zde nižší, než lze očekávat na základě podílu katolíků. Obr. 8: odhad regresní křivky závislosti volební podpory KDU v parlamentních volbách v roce 1990 na podílu katolíků Odhad regresní přímky a poloha okresů vůči ní vztažená se v případě krajských voleb v roce 2000 od předchozího případu mírně liší. V obrázku 9 se neprojevuje jen případná změna volební podpory KDU-ČSL ale také společná kandidatura s Unií Svobody. Výrazně vyšší podpora uskupení, než předpokládá model, je pozorovatelná v soudních okresech Žamberk a Litomyšl. Tyto odchylky lze vysvětlit především personálně. Žamberk je rodištěm 90

97 tehdejšího předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe, podpora v Litomyšli zřejmě souvisí s kandidaturou tehdejšího starosty Miroslava Brýdla. Vyšší podpora je pozorovatelná např. také v okresech Brno město, Jihlava, České Budějovice nebo Říčany, což je patrně efekt zahrnutí voličů Unie svobody. Podstatně nižší, než by odpovídalo podílu katolíků, je podpora v severomoravských a slezských okresech (Hlučín, Jablunkov, Horní Benešov, Bohumín, Karviná apod.). Okres Hlučín měl stejnou charakteristiku i ve volbách v roce Nachází se zde poměrně vysoký podíl katolíků, ale podpora KDU-ČSL je zde nižší, patrně z důvodu své polohy mimo jihovýchodní Moravu. V případě severní Moravy je příčinnou malý nárůst voličů koalice, způsobený nízkou podporou US v dané oblasti. Obr. 9: odhad regresní křivky závislosti volební podpory 4koalice v krajských volbách v roce 2000 na podílu katolíků 91

98 Situace znázorněná v obr. 10 představuje odhad regresní přímky pro výsledky krajských voleb v roce Pozice jednotlivých soudních okresů oproti regresní křivce se proti minulému příkladu výrazně proměnila. V těchto volbách vzhledem k výjimečně vysoké podpoře v Jihomoravském a Pardubickém kraji ležely vysoko nad přímkou téměř všechny okresy z těchto krajů. Naopak pod přímkou se nachází všechny okresy Zlínského kraje mimo Valašské Klobouky a Vsetín, většina okresů v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Body na dolní linii grafu reprezentují okresy v Ústeckém kraji, kde KDU-ČSL nepodala kandidátní listinu. Rozdíly v poloze jednotlivých bodů jsou dány především příslušností k určitému kraji. Příčinami rozdílů mezi kraji mohou být určité socio-ekonomické a historické charakteristiky a pak také rozdílné strategie ve volbách. Obr. 10: odhad regresní křivky závislosti volební podpory KDU-ČSL v krajských volbách v roce 2008 na podílu katolíků 92

99 Závislost volební podpory KDU-ČSL na podílu katolíků v evropských volbách je ukázána na příkladu voleb konaných v roce 2009 (viz obr. 11). Podoba tohoto grafu je téměř shodná s obrázky pro parlamentní volby, zvláště pro ty v roce Výjimky představují jen dva okresy vysoko nad přímkou. Vyšší podpora v soudním okrese Uničov souvisí s kandidaturou Jana Březiny, který byl na kandidátní listině umístěn jako číslo 2 a pochází právě z Uničova. Druhým okresem je Litomyšl, pro který se nepodařilo najít nějaké jednoduché vysvětlení. Obr. 11: odhad regresní křivky závislosti volební podpory KDU-ČSL v evropských volbách v roce 2009 na podílu katolíků 93

100 V případě okresů ležících daleko od přímky se opakují dva typy vysvětlení. Jedno spočívá v charakteristice geografické polohy okresů, kdy jihomoravské okresy se obvykle nachází nad přímkou, když zde KDU-ČSL volí více voličů, než předpokládá model, a ostatní moravské okresy pod přímkou, kde je vztah k výsledkům obrácený. Druhé vysvětlení je založeno na osobnostech kandidujících za stranu. Jde tedy o projev tzv. efektu kandidáta (viz Voda Pink 2010). Za příklady může sloužit zvýšená podpora v soudních okresech Žamberk v druhé polovině 90. let a Uničov v Evropských volbách. Žamberk byl rodištěm tehdejšího předsedy strany Luxe, Uničov pak bydlištěm europoslance Jana Březiny. V případě krajských voleb pak hraje roli i to, ke kterému kraji okres patří. Regresní analýza bez proměnné podíl katolíků Protože je možné, že se některé proměnné v provedené regresní analýze projevily jako slabé z toho důvodu, že jejich vliv přebil vliv proměnné podíl katolíků, tak bude na příkladu několika voleb provedena stejná analýza ještě jednou, ovšem bez této proměnné. Tímto postupem lze ověřit vliv dalších proměnných, ovšem případně zjištěnou závislost je potřeba brát jen jako doplněk k silnému působení katolického prostředí na výši volebních zisků strany. Závisle proměnnou je i v novém modelu podíl odevzdaných hlasů pro KDU-ČSL, nezávisle proměnnými pak jsou podíl rodáků, podíl pracujících v zemědělství a ve službách, míra urbanizace, vzdělanost a Morava. Podle výsledků indexu determinace (viz tab. 44) dokáže takový model vysvětlit stále ještě poměrně vysoké procento z variability závisle proměnné. Tab. 44: celkové výsledky regresních modelů bez proměnné Katolíci upravený Model R index determinace index determinace vysvětlená variabilita ,772 0,595 0,587 58, ,771 0,594 0,586 58, ,825 0,681 0,674 67, ,629 0,395 0,383 38, ,683 0,467 0,456 45, ,813 0,662 0,655 65,5 Z výsledků regresních koeficientů, které jsou ilustrovány na příkladu výsledků analýzy za rok 1990, je zřejmé, že roli nejvýznamnější proměnné nyní drží proměnná podíl rodáků (viz tab. 45). Závěr z předchozí analýzy lze doplnit o tvrzení, že KDU-ČSL získává více hlasů 94

101 v soudních okresech s vyšším podílem katolíků a spíše v tradičním prostředí, které je určeno vyšším podílem rodáků. Tato proměnná je oproti ostatním velmi významná a proto znovu může oslabovat jejich efekt. Analýza tedy bude provedena i bez této proměnné. Tab. 45: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez Katolíků pro rok 1990 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta -6,207 0,341 zemědělci 0,159 0,274 0,000 0,538 1,860 Morava 1,875 0,179 0,000 0,805 1,242 služby -0,089-0,104 0,077 0,390 2,562 rodáci 0,350 0,590 0,000 0,685 1,460 vzdělání -0,030-0,025 0,701 0,319 3,132 urbanizace 0,004 0,019 0,697 0,556 1,798 Poslední model je tedy vytvořen z nezávisle proměnných zemědělci, Morava, služby, vzdělanost a urbanizace. V případě využití těchto proměnných pro vysvětlení výsledků parlamentních voleb v letech 1990, 2002 a 2006, krajských voleb v letech 2000 a 2008 a evropských v roce 2009 dokáže model vysvětlit od 22 % variability ve výsledcích krajských voleb v roce 2000 po téměř 50 % ve výsledcích parlamentních voleb v roce 2006 a evropských voleb v roce 2009 (viz tab. 46). Tab. 46: celkové výsledky modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro vybrané volby Model R index determinace upravený index determinace vysvětlená variabilita ,598 0,357 0,346 34, ,594 0,353 0,342 34, ,690 0,476 0,468 46, ,483 0,233 0,220 22, ,570 0,324 0,313 31, ,690 0,476 0,467 46,7 V případě takto zvolených proměnných lze pozorovat poměrně silný negativní vliv proměnných služby a vzdělání (viz tab. 47). S rostoucím podílem pracujících ve službách a méně vzdělaných osob klesá podpora strany. Tato proměnná poměrně úzce souvisí s mírou urbanizace, její nízké hodnoty lze podobně jako proměnnou zemědělci považovat za indikátor venkova. V podobném směru působí i proměnná míra urbanizace. Na rozdíl od výsledků předchozích modelů je tentokráte patrná podmíněnost volebních výsledků KDU-ČSL proměnnou Morava. V moravských okresech by KDU-ČSL měla získávat více hlasů.stejně 95

102 tak by tomu mělo být v oblastech s vyšším podílem osob pracujících v zemědělství. Tab. 47: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 1990 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 44,621 0,000 zemědělci 0,143 0,246 0,000 0,539 1,857 Morava 3,022 0,288 0,000 0,839 1,192 služby -0,348-0,404 0,000 0,458 2,184 vzdělání -0,471-0,389 0,000 0,388 2,575 urbanizace -0,028-0,126 0,037 0,585 1,710 Regresní koeficienty v modelu pro rok 2002 jsou poněkud odlišné (viz tab. 48). Nejsilnější proměnnou je vzdělanost, která má silný negativní vztah k výši volebního zisku Čtyřkoalice. Stejná úměra platí i pro proměnné služby a míra urbanizace. Proměnná Morava ukazuje stejný vztah jako v modelu pro rok Proměnná zemědělci není v tomto případě věcně významná. Proměnné identifikující venkov mají v tomto případě nižší vliv, zatímco proměnné identifikující město jsou silnější. Znovu je potřeba zdůraznit vliv společné koalice a společného elektorátu s US. Tab. 48: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2002 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 68,990 0,000 zemědělci 0,064 0,060 0,319 0,584 1,712 Morava 2,575 0,266 0,000 0,966 1,036 služby -0,361-0,494 0,000 0,413 2,421 vzdělání -0,600-0,730 0,000 0,404 2,474 urbanizace -0,057-0,268 0,000 0,693 1,443 V regresním modelu vytvořeném pro analýzu výsledků voleb do evropského parlamentu v roce 2009 lze všechny zvolené proměnné považovat za věcně významné (viz tab. 49). Vlivné jsou především proměnné Morava, služby a vzdělání, méně pak urbanizace a zemědělci. Hodnoty koeficientů potvrzují vztahy s předchozích modelů, tedy že podpora KDU-ČSL je vyšší v moravských okresech s vyšším podílem zemědělců a naopak nižší v oblastech s vyšší mírou urbanizace, vysokým podílem osob pracujících ve službách a osob s nižším vzděláním. 96

103 Tab. 49: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2009 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 49,644 0,000 zemědělci 0,137 0,108 0,048 0,584 1,712 Morava 6,013 0,520 0,000 0,966 1,036 služby -0,382-0,438 0,000 0,413 2,421 vzdělání -0,412-0,419 0,000 0,404 2,474 urbanizace -0,046-0,180 0,000 0,693 1,443 Ve výsledcích modelu pro první krajské volby je oproti předchozímu případu proměnná Morava relativně slabší (viz tab. 50), ovšem je nutné vzít v úvahu, že se nejedná o výsledek samotné KDU-ČSL, ale Čtyřkoalice. Stejně tak mají menší vliv proměnné služby a zemědělci. Naopak nejvlivnější proměnnou je vzdělání. Všechny ukazují stejné vztahy jako v předchozích případech. Tab. 50: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2000 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 100,311 0,000 zemědělci 0,173 0,089 0,178 0,584 1,712 Morava 3,911 0,221 0,000 0,966 1,036 služby -0,483-0,361 0,000 0,413 2,421 vzdělání -0,858-0,570 0,000 0,404 2,474 urbanizace -0,087-0,222 0,000 0,693 1,443 Hodnoty regresních koeficientů v modelu pro rok 2008 se od toho pro rok 2000 liší především ve výši standardizovaných koeficientů Beta u proměnných vzdělání a Morava (viz tab. 51). Hodnota pro Moravu je vyšší, zatímco hodnota pro vzdělání je tentokrát nižší. Tab. 51: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2008 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 54,606 0,000 zemědělci 0,144 0,088 0,153 0,584 1,712 Morava 5,921 0,403 0,000 0,966 1,036 služby -0,401-0,361 0,000 0,413 2,421 vzdělání -0,449-0,360 0,000 0,404 2,474 urbanizace -0,064-0,198 0,001 0,693 1,443 Na základě výsledků doplňkové analýzy je potřeba změnit některé závěry vyřčené na základě první skupiny regresních modelů. Nyní je zřejmé, že vliv proměnných indikujících 97

104 vyšší volební podporu KDU-ČSL na periferii, tj. na Moravě, a ve venkovských okresech, je vyšší. Hodnoty regresních koeficientů pro proměnnou služby by mohly ukazovat také na postavení strany KDU-ČSL na straně manuálně pracujících, ovšem tyto hodnoty lze pravděpodobně lépe interpretovat jako ukazatel venkova. Některé závěry ale mohou být ovlivněny agregací dat. Především jde o výsledky ke konfliktní linii město venkov, protože analýza v této podobě není schopna postihnout rozdíly uvnitř okresů a výsledky tedy mohou být zkreslené. Proto je tato část doplněna analýzou podpory v jednotlivých velikostních skupinách obcí. Tab. 52: Srovnání volebních výsledků KDU-ČSL ve velikostních kategoriích obcí Podíl na Velikostní obyvatelstvu Parlamentní volby Krajské volby Volby do EP kategorie ,1 14,68 10,98 13,67 15,06 15,46 11,22 24,83 19,66 12,99 15,39 12, ,5 12,79 10,04 12,06 13,34 14,61 10,07 24,66 17,26 12,21 13,91 10, ,4 11,89 10,02 11,66 12,79 14,92 10,13 25,56 17,02 12,75 13,88 10, ,7 12,88 10,00 11,35 12,59 14,78 9,84 25,41 16,69 11,74 13,66 10, ,9 11,79 9,98 11,75 12,89 15,45 10,45 26,63 17,88 13,68 14,38 11, ,3 11,83 9,82 11,15 12,38 15,25 10,05 25,41 16,74 12,58 13,95 10, ,7 11,14 9,03 10,47 11,57 15,02 9,90 25,00 16,44 12,66 14,04 11, ,2 9,99 8,00 9,33 10,61 14,32 8,72 24,07 14,65 11,44 12,13 9, ,4 7,98 5,80 7,46 8,27 13,17 6,68 22,72 11,88 9,13 9,36 7, ,7 5,79 3,36 4,31 5,92 11,53 4,45 18,22 7,18 6,20 5,83 4, ,2 6,43 3,75 6,05 6,71 16,52 5,54 23,22 14,63 12,59 6,78 5,71 Výsledky této analýzy nabízejí zcela opačné výsledky, než nabídla regresní analýza. Ve všech parlamentních a evropských volbách s výjimkou roku 2002 byla volební podpora vždy nejvyšší v nejmenších obcích a s růstem populační velikosti obce postupně klesala, a to až do velikostní kategorie tis. obyvatel (viz tab. 52). V kategorii měst do a nad obyvatel vždy mírně vzrostla, především kvůli vyšší volební podpoře v Brně. V roce 2002 byla podpora ve všech kategoriích okolo 15 % a nižší byla pouze v obcích od do obyvatel. Tato výjimka je ale způsobena podporou voličů US. Podobně jsou v rámci velikostních kategorií rozděleny také výsledky všech krajských voleb. Na základě těchto výsledků je tedy zřejmé, že KDU-ČSL má významnější podporu na venkově než ve městech. Druhým problém je znovu agregace, ovšem nikoli z obcí na okresy, ale samotná agregace hlasů voličů. Pro vysvětlení chování samotných voličů proto následuje analýza několika volebních výsledků pomocí logistické regrese. 98

105 Logistická regrese Předchozí část práce se věnovala volební podpoře KDU-ČSL v soudních okresech České republiky. Analýza s tímto designem ale neumožňuje získat věrohodné závěry o tom, kdo tuto stranu vlastně volí. Tyto závěry lze použít jen jako hypotézy pro další studium. Ta následuje nyní v podobě binární logistické regrese. Na základě dat z povolebního průzkumu Sociologického ústavu AV ČR v roce 1996 budou identifikovány skupiny, ve kterých se nachází voliči s vyšší šancí volit KDU-ČSL. Nebudou sledovány jen proměnné, které byly využity v předchozí části, ale také některé další. Tyto další možné vlivy lze vysledovat v existujících analýzách elektorátu strany, zpracovaných některými sociologickými agenturami. Podle studie CVVM (Kunštát 2007) volí stranu častěji ženy než muži a spíše lidé se středoškolským vzděláním bez maturity a s odborným vzděláním. Velká část voličů strany je staršího věku, přibližně 40 % voličů je starších 60 let. Voliče KDU-ČSL lze charakterizovat i podle osobního příjmu. Největší podíl voličů strany hospodaří s měsíčním příjmem do Kč. Přestože 40% voličů strany tvoří nepracující důchodci, tak je většina voličů strany ekonomicky aktivních. Téměř 90% voličů KDU-ČSL se definovalo jako římští katolíci, kteří navštěvují bohoslužby minimálně jednou týdně. Avšak z těch, kteří sebe definovali jako katolíky, volí KDU-ČSL pouze 10-15%. Data za jednotlivce sebraná ve výběrovém průzkumu obsahují některé problémy, které se v případě dat z censu nevyskytují. Především jde o chybějící hodnoty. Objevují se lidé, kteří neměli volební právo, nevěděli, zda byli volit a koho vlastně volili. Chybějící hodnoty se objevují v téměř každé proměnné, výhodou však zůstává, že jsou definovány již tvůrcem dat. Všechny předpokládané proměnné jsou buďto nominální, případně ordinální, jen věk má částečně charakter kardinální proměnné. Pro potřeby binární logistické regrese je ale nutné pouze to, aby závisle proměnná byla dichotomická. V tomto případě tak byli respondenti rozděleni na skupiny volil KDU-ČSL (1) a nevolil KDU-ČSL (0), která zahrnuje všechny ostatní případy včetně těch, co se voleb vůbec nezúčastnili. Také další škály byly zjednodušeny tak, aby odpovídaly níže uvedeným skupinám. Respondenti byli rozděleni podle vyznání na katolíky a ostatní. Byl využit také údaj o četnosti návštěv kostela. Respondenti byli rozdělení na dvě skupiny, podle toho, zda chodí do kostela alespoň jednou měsíčně (praktikující) nebo méně (nevěřící). V korelační analýze (viz příloha) se tato proměnná ukázala jako vhodnější než prostý podíl katolíků. Ukazuje tak spíše na praktikující katolíky, jakožto hlavní skupinu voličů KDU-ČSL. Rozdělení podle toho, zda respondent podle vlastní identifikace obývá město, 99

106 předměstí, maloměsto nebo venkov, bylo upraveno na dvě skupiny součet venkova a maloměsta jako venkov a ostatní (město). Podle krajů (Severomoravského a Jihomoravského) pak byli vybráni respondenti z Moravy (a Slezska) jako jedna skupina (Morava) a ostatní jako druhá (Čechy). Do dvou skupin byli rozděleni respondenti také podle věku. Hranice byla stanovena na 50 let. Narození před rokem 1946 tvoří jednu skupinu (starší), mladší pak druhou. Proměnná rodina byla přeskupena tak, že v jedné skupině jsou rodiny se čtyřmi a více členy (velká rodina), v druhé pak menší. Poslední upravenou proměnnou je zemědělství, kdy jednu skupinu tvoří zemědělci, druhou pak ostatní. Na základě těchto informací a informací podaných v předchozí části byly pro binární regresi vytvořeny tyto binární skupiny: Praktikující x nevěřící venkov x město Zemědělci x ostatní Starší x mladší Ženy x muži Morava x Čechy Velká rodina x ostatní Testována je tato hypotéza: Volič má větší šanci volit KDU-ČSL, pokud je praktikující katolík, žena, s věkem nad 50 let pochází z venkova, z Moravy, je součástí velké rodiny a pracuje v zemědělství. Samotná binární logistická regrese byla provedena s dichotomickou závisle proměnnou "volil KDU" a kategorizovanými nezávisle proměnnými praktikující katolíci, venkované, rodiny, Moravané, starší, zemědělci a ženy. Pokud je hodnota signifikance 0 (viz tab. 25), jako v tomto případě, pak informace o nezávislých proměnných umožňují lepší predikci závislé proměnné, než bez této informace. Nagelkereho index determinace, který je obdobou upraveného indexu determinace v lineární regresi, ukazuje relativně vysokou hodnotou 0,3 (viz tab. 53) na poměrně vysokou explanační sílu modelu. Tab. 53: výsledky logistického regresního modelu Nagelkerkeho index determinace signifikance 0,

107 Většina proměnných v modelu se ukazuje jako statisticky nevýznamné. Nízké hodnoty Waldova testu (a z něj odvozené vysoké hodnoty signifikance) ukazují, že to, zda volič pochází z venkova, z vícečetné rodiny, zda pracuje v zemědělství, je starší 50 let nebo žena nehraje oproti vlivu toho, zda jsou praktikující katolíci, roli. Naopak signifikantní je rozdělení na praktikující katolíky a ostatní. Tato proměnná má nejvyšší hodnotu logaritmovaného koeficientu tzv. logitu (B) (viz tab. 54). Po jeho exponování pak můžeme říci, že voliči častěji navštěvující kostel mají přibližně 26 krát větší šanci volit KDU-ČSL, než voliči, kteří do kostela chodí méně než jednou měsíčně. Tento výsledek tak specifikuje skupinu, která nyní stojí na straně církve na konfliktní linii církev stát, jako praktikující katolíky. Tab. 54: hodnoty regresních koeficientů proměnných v logistickém regresním modelu B Wald Sig. Exp(B) Morava -0,16 0,33 0,56 0,85 Venkov 0,16 0,27 0,60 1,17 Praktikující 3,15 122,44 0,00 23,30 Rodiny -0,10 0,09 0,77 0,91 zemědělci -0,43 0,57 0,45 0,65 Starší 0,10 0,10 0,75 1,11 Žena 0,38 1,79 0,18 1,46 konstanta -3,75 97,63 0,00 0,02 Obdobně jako v případě lineární regrese bude provedena také stejná analýza bez proměnné praktikující katolíci. V tomto případě vznikne model, který je sice statisticky významný, ale jeho vysvětlující síla určená hodnotou nagelkerkova indexu determinace 0,44 je znovu poměrně vysoká. Hodnoty logitu a šancí pak ukazují, že šanci volit KDU-ČSL ovlivňují také proměnné starší a žena. Voliči starší 50 let mají dvojnásobnou šanci volit KDU-ČSL než mladší, podobně pravděpodobnost žen je dvojnásobná oproti mužům. Tab. 55: hodnoty regresních koeficientů proměnných v modelu bez proměnné praktikující B Wald df Exp(B) Morava 0,21 0,80 0,37 1,24 Venkov 0,32 1,38 0,24 1,38 Rodiny 0,04 0,02 0,90 1,04 Starší 0,744 7,23 0,01 2,10 Žena 0,75 8,73 0,00 2,11 konstanta -3,78 108,84 0,00 0,02 101

108 Logistickou regresní analýzou bylo testováno, zda předpokládané vztahy, které se ukazovaly jako silné na agregované úrovni, platí také na úrovni individuální, tedy pro jednotlivé voliče. Ukázalo se zejména, že větší tendenci volit KDU-ČSL mají katolíci, přesněji ti, které lze charakterizovat jako praktikující katolíky. Toto zjištění koresponduje i se závěry analýzy za okresy. V této analýze se nepotvrdila podmíněnost volební podpory s mírou urbanizací a pobytem na Moravě. Tato zjištění jsou ale značně limitována nízkou četností voličů KDU-ČSL ve vzorku a pravděpodobně samotnou konstrukcí vzorku, kdy se patrně nedostalo do výběru věrohodné procento voličů strany na (moravském) venkově. Výsledky naopak hodnotí efekt proměnných, které nebylo možné zkoumat na agregované úrovni a které zároveň nesouvisí s konfliktními liniemi. Ukazuje se, že větší šanci volit stranu mají ženy a osoby starší 50 let. 102

109 5. ZÁVĚR Tato práce se věnovala efektu volební podpoře ČSL, respektive KDU-ČSL v parlamentních, krajských a evropských volbách na území České republiky. Cílem práce bylo popsat rozmístění volební podpory, změny tohoto rozmístění v čase a také vysvětlit, čím bylo a je toto rozmístění způsobeno. Především bylo testováno, do jaké míry závisí volební výsledky strany na proměnných indikujících základní konfliktní linie. Pro dosažení těchto cílů byla vytvořena řada map a tabulek a byla také provedena také statistická analýza volebních výsledků s pomocí proměnných vytvořených z dat ze sčítání lidu a sociologických šetření. Testována byla hypotéza popisující podmínky vhodného prostředí pro vyšší volební podporu KDU-ČSL. Tato hypotéza předpokládá takový vztah, že Čím větší je v okrese podíl katolíků, rodáků, pracujících v zemědělství a osob s nižším vzděláním, menší míra urbanizace a pokud je okres periferní (Moravský), tak tím více zde KDU-ČSL získá hlasů. Před samotným testováním hypotéz byly představeny některé teorie vysvětlující volební rozhodnutí a chování. V tomto bodě byla pozornost věnována především teorii voleb druhého řádu, která předpokládá některé významné rozdíly mezi parlamentními volbami na straně jedné, a krajskými a evropskými volbami na straně druhé. Popsány byly také základní myšlenky teorie konfliktních linií, která je jedním ze základních sociologických modelů volebního chování. Zároveň ale bylo poukázáno na slábnoucí pozici této teorie a její klesající schopnost efektivně vysvětlovat důvody voličova rozhodnutí a tím i menší schopnost vysvětlit meziregionální rozdíly v podpoře strany. Následně byly popsány podmínky, za kterých se konaly jednotlivé sledované volby. Pozornost byla zaměřena především na pravidla, podle kterých se volby konaly a také na soudobý společenský a politický kontext, který mohl mít vliv na volební výsledky. Zvláštní kapitola byla věnována také historickému vývoji křesťanské demokracie od jejích počátků v druhé polovině 19. století, přes vznik jednotné strany a její působení v období 1. republiky až po současnost. V úvodu empirické části byly představeny metody práce, použitá data a vymezeno sledované území a časové období. Jako základní jednotka analýzy byl zvolen soudní okres. Tato volba umožnila standardizaci dat a jejich srovnávání napříč celým časovým obdobím s výjimkou voleb v roce Základními datovými zdroji práce byly volební výsledky parlamentních, krajských a evropských voleb v letech , informace ze sčítání lidu 103

110 v letech 1930, 1991 a 2001 a také sociologický volební průzkum z roku V následující pasáži byla pomocí metody vymezování volební podpory důkladně popsána podoba volební podpory KDU-ČSL a vývoj této podpory, respektive její stabilita, která byla dále ohodnocena korelační analýzou. V období 1. republiky se volební podpora pohybovala okolo 10 % a byla velmi stabilní, ve volbách v roce 1946 důsledkem omezení počtu stran vzrostla na 20 %. V letech činil volební zisk strany od 6 do 9 %. Výjimkou byly volby v roce 2002, kdy KDU-ČSL kandidovala společně s Unií svobody a získala vyšší podíl hlasů. Pro každé volby bylo vymezeno území volební podpory, ve kterém strana získala polovinu hlasů. Na základě těchto oblastí byla vymezena území stabilní volební podpory v různých obdobích a typech voleb a také napříč celým obdobím. V rámci těchto tradičních oblastí pak byly identifikovány jádra volební podpory. Tradičními oblastmi s vysokou podporou KDU-ČSL jsou především jihovýchodní Morava a část Vysočiny. Jde o území dnešního Zlínského kraje mimo samotný soudní okres Zlín a části Jihomoravského a Pardubického kraje a Vysočiny (viz mapa č. 13). Především se jedná o soudní okresy Valašské Klobouky, Klobouky u Brna, Velké Meziříčí, Strážnice, Ždánice a Uherský Brod. Hodnoty korelačního koeficientů ukazují, že mezi podporou ve všech parlamentních volbách je vysoká míra podobnosti. Zvláště vysoká je především uvnitř jednotlivých období. Naopak poměrně nízká je při srovnání kterýchkoli voleb s volbami v roce Bohužel nebylo možné tuto statistiku spočítat i pro volby v roce Pro lepší popis některých vlastností vymezených území byly vypočteny koncentrační míry, které kvantitativně popisují vztah mezi volební podporou a rozlohou území. Z vypočtených měr je patrné, že podpora KDU-ČSL v parlamentních volbách je relativně koncentrovaná, s vysokou mírou volební úspěšnosti a základnou ve venkovských okresech. Výjimky z těchto závěrů určují volební výsledky v roce 1946 a V prvním případě je na vinně omezený počet kandidujících stran, v druhém pak kandidatura strany v rámci koalice. Rozložení volební podpory v druhořadých volbách je relativně podobné jako v parlamentních volbách. Rozdíly lze pozorovat především v krajských volbách, ve kterých je volební podpora významně koncentrována v Jihomoravském a Pardubickém kraji. Naproti tomu je rozložení volební podpory v evropských volbách podobné spíše rozložení v parlamentních volbách. To ostatně dokládají i výsledky korelační analýzy (viz tab. 16). Především mezi výsledky krajských voleb v roce 2000 a všemi ostatními volbami je relativně nízká míra souvislosti. Naopak velmi vysoká je mezi výsledky obou evropských voleb. 104

111 Hodnoty koncentračních měr dále dokládají, že v případě KDU-ČSL nelze pozorovat významnější rozdíly mezi parlamentními a druhořadými volbami, ale spíše mezi všemi jednotlivými typy, přičemž charakterem a rozložením volební podpory jsou si více podobné evropské a parlamentní volby než evropské a krajské. Popisem volební podpory byla v podstatě popsána závisle proměnná pro statistické testování. Na základě teorie konfliktních linií a dříve provedených studií a byly identifikovány hlavní možné vlivy určující regionální rozdíly ve výši volební podpory. V první části statistického testování byla k vysvětlení závisle proměnné využita data agregovaná za území soudních okresů. Základním sledovaným vlivem na zisk strany byl podíl katolíků, jakožto identifikátor konfliktní linie církev stát, ovšem využity byly i proměnné popisující strany ostatních konfliktních linií a také další proměnné obecně popisující strukturu společnosti. S využitím těchto proměnných byla provedena regresní analýza pro všechny volby zvlášť v obdobích a Výsledky analýzy pro období vedou k závěru, že ČSL byla v prvé řadě stranou českou, která dále získávala podporu především v moravských soudních okresech s vyšším podílem osob s katolickým vyznáním a povoláním v zemědělství. Tento vztah byl dále testován v několika modelech jen ve výběru okresů, ve kterých se hlásila k německé národnosti méně než polovina obyvatel. Prvním modelem byl v podstatě určen český charakter strany, druhým modelem pak silná pozice na Moravě a třetí model ukázal na silnější podporu v katolických a zemědělských oblastech. Podíl katolíků je nejvýznamnější proměnnou, která přesněji specifikuje možné voliče ČSL. Také pro období se testovanou hypotézu v navrhovaném znění nepodařilo dokázat. Ukázalo se, že nejvýznamnější proměnnou určující výši podpory strany je podíl katolíků, který je hlavní determinantou podpory KDU-ČSL ve všech sledovaných volbách. Strana tak stojí na jednom okraji štěpící linie církev stát. Vztah mezi podílem katolíků a podporou strany byl prozkoumán podrobněji. Na základě grafu odhadu regresní přímky bylo popsáno, ve kterých okresech získává KDU-ČSL méně nebo více hlasů, než by odpovídalo podílu katolíků v daném soudním okrese. Ukázalo se, že odchylky jsou do značné míry určeny tím, zda se okresy nachází na jižní Moravě, nebo zda jsou bydlištěm některé z významných osobností kandidujících za stranu. V případě krajských voleb pak hraje roli i to, ke kterému kraji okres patří. Na základě dalších kroků v analýze byla prokázána závislost podpory na poloze na Moravě a na venkovském charakteru okresů. Na základě výsledků analýzy volební podpory 105

112 ve velikostních kategoriích obcí je ještě více patrné, že KDU-ČSL má významnější podporu na venkově než ve městech. Velmi podobných závěrů bylo dosaženo také pomocí logistické regrese. Většina proměnných se ukázala být nevýznamnými. To, zda volič pochází z vícečetné rodiny, z venkova a zda pracuje v zemědělství, nehraje ve vytvořených modelech roli. Naopak statisticky a věcně významné je to, zda volič je či není praktikující katolík. Voliči navštěvující kostel alespoň jednou měsíčně mají přibližně 26 krát větší šanci volit KDU-ČSL, než voliči, kteří do kostela chodí méně často. Menší, ale významnou šanci volit KDU-ČSL, mají osoby starší 50 let a ženy. Šance těchto skupin jsou přibližně dvojnásobné proti skupině voličů mladších 50 let a mužům. 106

113 LITERATURA A ZDROJE 1) Balík, S. a kol. (2004): Politický systém českých zemí Brno: IIPS. 2) Bartoš, J. Schlutz, J. Trapl, M. (1986): Historický místopis Moravy a Slezska v letech , Svazky X, Ostrava: Profil. 3) Belko, M. (2004): Vývoj volebního systému v českých zemích od roku 1848, in Chytilek, R. Šedo, J. (2004): Volební systémy. Brno: IIPS. 4) Blažek, J. - Kostelecký, T. (1991): Geografická analýza výsledku parlamentních voleb v roce Sborník České geografické společnosti, 1991, č. 1, s ) Butler, D. E. and Stokes, D. (1969) Political Change in Britain: Forces Shaping Electoral Choice. New York: St. Martin s Press. 6) Carruba, C. Timpone, J.T. (2005): Explaining Vote Switching Across First- and Second- Order Elections, Comparative Political Studies, roč. 38, č. 3, s ) ČSÚ (2009): Volby do zákonodárných orgánů Československa a České republiky Praha: ČSÚ. 8) Daněk, P. (1993): Communist Landscapes of Moravia and Silesia ( ). Scripta Fac.Brun., roč. 23, č. 1, s ) Daněk, P. - Štěpánek, V. (1993): Územní diferenciace náboženského vyznání obyvatel českých zemí Sborník ČGS, Praha: ČGS, roč. 99, č. 3, s ) Eibl, O. a kol. (2009): Krajské volby Brno: CDK. 11) Evans, J. A. J Voters & Voting: An Introduction. London: Sage Publications. The Federal Returning Officer [on-line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 107

114 12) Fiala, P. Mareš, M. (2005): Unie svobody Demokratická unie, in Malíř, J. Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu Svazek 2. Brno: Doplněk. 13) Fiala, P. Suchý, P. (2005): Křesťanská demokratická unie Československá strana lidová, in Malíř, J. Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu Svazek 2. Brno: Doplněk. 14) Havlík, V. a kol.(2004): Systémy poměrného zastoupení, in Chytilek, R. Šedo, J. a kol. (2004): Volební systémy, Brno: IIPS. 15) Hendl, Jan (2006): Přehled statistických metod zpracování dat. Analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál. 16) Hloušek, V. Kopeček, L. (2004): Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední Evropě. Brno: IIPS. 17) Hloušek, V. (2005): Česká republika in Strmiska, M. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál. 18) Jehlička, P. - Sýkora, L. (1991): Stabilita regionální podpory tradičních politických stran v českých zemích ( ). Sborník České geografické společnosti, roč. 96, č. 2, s ) Johnston, R. J. (2000): Electoral geography in Johnston, R. J. a kol. (2000): Dictionary of Human Geography. Oxford: Blackwell Publishers Ltd. 20) Kabát, M. Pink, M.(2006): Parlamentní volby 2006 a volební geografie, in: Čaloud, D. Foltýn, T. Havlík, V. Matušková, A. a kol. (2006): Volby do Poslanecké sněmovny v roce Brno: CDK. 21) Kaňok, J. (1999): Tematická kartografie. Ostrava: Ostravská univerzita. 108

115 22) Karpíšek, Z. (2006): Regresní analýza. Brno: ÚM FSI. 23) KDU-ČSL: oficiální stránky, [cit ]. Dostupný na WWW: < 24) Klíma, M. (2003): Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix. 25) Klimek, A. (2002): Velké dějiny zemí Koruny české, svazek XIV. Praha. 26) Koepke, J.R. - Ringe,N. (2006): The Second-Order Election Model in an Enlarged Europe. European Union Politics, roč. 7, č. 3, s ) Kopeček, L. (2005): Politické strany a stranické systémy ve srovnávací a teoretické perspektivě, in Strmiska, M. a kol. (2005): Politické strany moderní Evropy. Praha: Portál. 28) Kostelecký, T. (1993): Volby očima geografa in: Sýkora L. (1993): Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy 29) Kostelecký, T. (2001): Vzestup nebo pád politického regionalismu? Změny na politické mapě v letech 1992 až 1998 srovnání České a Slovenské republiky. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 30) Kostelecký, T. (2004): Metropolitan Areas in the Czech Republic Definitions, Basic Characteristics, Patterns of Suburbanisation and Their Impact on Political Behaviour. Praha: Sociologický ústav AV ČR. 31) Kunštát, D (2004a): Strany a voliči. CVVM. [on-line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < >. 32) Kunštát, D (2004b): Sociální a demografický profil voličského zázemí českých politických stran. CVVM. [on-line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < >. 109

116 33) Kyloušek, J. Pink, M. (2007): Electoral support for the Communist Party of Bohemia and Moravia in parliamentary elections in the Czech Republic after European Electoral Studies, roč. 2, č. 2, s , 15 s. 34) Kyloušek, J. Pink, M. Šedo, J. (2007): Volební mapa města Brna. Brno: CDK. 35) Linek, L. Pecháček, Š. (2006): Základní charakteristiky členské základny KDU-ČSL, [on-line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 36) Lukeš, B. (2006): Československá strana lidová po druhé světové válce. [on-line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < CESKOSLOVENSKA-STRANA-LIDOVA-PO-DRUHE-SVETOVE-VA.aspx>. 37) Lyons, P. Linek, L. (2007): Povaha a zdroje stranické identifikace. In Lebeda, T. a kol. (2007): Voliči a volby Praha: Sociologický ústav AV ČR. 38) Malíř, J. (2005): Moravská strana lidová, in Malíř, J. Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu Svazek 1. Brno: Doplněk. 39) Marek, P. (2005): Český politický katolicismus a politické strany, in Malíř, J. Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu Svazek 1. Brno: Doplněk. 40) Marsh, M. (1998): Testing the Second-Order Election Model after Four European Elections. British Journal of Political Science, roč. 28, č. 4, s

117 41) Novák, M. Vlachová, K. (2001): Linie štěpení v České republice, Komparace národní úrovně s příkladem konkrétní lokality. Sociologické texty. Praha: SoÚ. 42) Pink, M. (2005): Současné přístupy ve volební geografii, in Fiala, P. - Strmiska, M. (2005): Metody a přístupy ve víceúrovňovém vládnutí. Brno: CDK. 43) Pšeja, P. (2005): Stranický systém České republiky: Politické strany a jejich vývoj Brno: CDK. 44) Reif, K. Schmitt, H. (1980): Nine Second-Order National Elections. A Conceptual Framework for the Analysis of European Election Results, European Journal of Political Research, roč. 8, č. 2, s ) Řeháková, B.: Nebojte se logistické regrese. Sociologický časopis, roč. 36, č. 4, str ) Sokol, P. (2003): Volební geografie při parlamentních volbách 2002 in Linek, L. Mrklas, L. Seidlová, A. Sokol, P. a kol.: Volby do Poslanecké sněmovny Praha: Sociologický ústav AV ČR. 47) Sokol, P. Mrklas, L. (2001): Úvod do volební geografie krajů v České in Mrklas, L.: Krajské volby Fakta, názory, komentáře. Praha: CEVRO. 48) Soukup, P. Rabušic, L. (2007): Několik poznámek k jedné obsesi českých sociálních věd statistické významnosti, Sociologicky časopis, roč. 43, č. 2, s ) Šaradín, P. a kol (2004) : Volby do evropského parlamentu v ČR. Praha: Periplum. 50) Šedo, J. (2007): Volební systémy postkomunistických zemí. Brno: CDK. 51) Taylor P.J. - Johnston R.J. (1979): Geography of elections. London: Croom helm. 111

118 52) Trapl, M. (2005): Československá strana lidová, in Malíř, J. Marek, P. a kol. (2005): Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu Svazek 1. Brno: Doplněk. 53) Vlachová, K. Řeháková, B. (2007): Sociální třída a její vliv na chování voličů, in Lebeda, T. Linek, L. Lyons, P. Vlachová, K. a kol.: Voliči a volby Praha: SoÚ. 54) Voda, P. (2007): Území volební podpory českých parlamentních stran. Brno: MÚ (bakalářská práce). 55) Voda, P. - Pink, M. (2010): Candidates in Parliamentary Elections: Analysis of the Preferential Voting in the Elections to the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic in World Political Science Review, roč. 6, č. 1, s ) Ústava České republiky 57) Ústava Československé republiky 58) Volební zákon ČR: 247/1995 Sb. o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů. 59) Zákon č. 123/1920 Sb. 60) Zákon č. 205/1925 Sb. 61) Zákon č. 28/1946 Sb. 62) Zákon č. 347/1997 Sb. 63) Zákon č. 130/2000 Sb. 64) Zákon č. 62/2003 Sb. 112

119 Zdroje dat 1) ESRI: ArcCR500. 2) Československá statistika (1934): Sčítání lidu v republice československé ze dne 1. prosince Díl I, Růst, koncentrace a hustota obyvatelstva, pohlaví, věkové rozvrstvení, rodinný stav, státní příslušnost, národnost, náboženské vyznání. Praha: Bursík & Kohout. 3) Československá statistika (1935): Sčítání lidu v republice československé ze dne 1. prosince Díl II. Povolání obyvatelstva. Část 1, Druhy, skupiny a třídy hlavního povolání, poměr k povolání a sociální příslušnost, třídy vedlejšího zaměstnání. Praha: Bursík & Kohout. 4) ČSÚ (2009): Volby do zákonodárných orgánů Československa a České republiky Praha: ČSÚ. 5) ČSÚ: Sčítání lidu v roce ) ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů v roce ) ČSÚ: Volby.cz [on-line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 8) STEM: 1996 Czech Election: Post-Election Study June 1996 ( ZA3633 ). [on-line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < 113

120 Seznam zkratek BdL Bund der Landwirte ČNR Česká národní rada ČSDSD Československá sociálně demokratická strana dělnická ČSSD Československá sociální demokracie (Česká strana sociálně demokratická) ČSL Česká strana lidová ČSND Česka strana národně demokratická (Národní demokracie) ČSS Československá strana socialistická ČSNS Československá strana národně socialistická ČSŽOS Československá živnostensko-obchodnická strana. ČR Česká republika ČSR Československá republika ČSFR Česká a Slovenská federativní republika ČSÚ Český statistický úřad DCV Deutsche Christlichsozialische Volkpartei (Německá křesťansko-sociální strana lidová) DeU Demokratická unie DNP Deutsche Nationalpartei DNSAP Deutsche nationalsozialistiche Arbeitpartei DSDAP Deutsche Sozialdemokratische Arbeitpartei in der Tschechoslowakischen Republik DW Deutsche Wahlgemeischaft. EP Evropský parlament HSD-SMS Hnutí pro samosprávnou demokracii Společnost pro Moravu a Slezsko KDU Křesťanská a demokratická unie KDU-ČSL Křesťanská a demokratická unie Česká strana lidová KDS Křesťansko-demokratická strana KSČ Komunistická strana Československa KSČM Komunistická strana Čech a Moravy KZ Krajské zastupitelství LSU Liberální a sociální unie NEZ Nezávislí ODS Občanská demokratická strana. ODA Občanská demokratická aliance. OF Občanské fórum PS PČR RSZML Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu (Agrárníci) SdP Sudetendeutsche Partei SNK-ED Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté SPR-RSČ Sdružení pro republiku Republikánská strana Československa US Unie svobody. US-DeU Unie svobody Demokratická unie ÚS Ústavodárné shromáždění 114

121 Seznam tabulek, map a obrázků Tabulky Tab. 1: Výsledky parlamentních voleb v letech na území ČR Tab. 2: výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce 2000 Tab. 3: výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce 2004 Tab. 4: výsledky voleb do krajských zastupitelstev v roce 2008 Tab. 5: Výsledky voleb do Evropského Parlamentu v letech 2004 a 2009 Tab. 6: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem ČSL ve volbách v letech Tab. 7: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu pro volební výsledky ČSL v parlamentních volbách v letech Tab. 8: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem ČSL ve volbách v roce 1946 Tab. 9: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu pro volební výsledky ČSL v parlamentních volbách letech Tab. 10: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem ČSL ve volbách v letech Tab. 11: Míra územní koncentrace volební podpory KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Tab. 12: Míra volební úspěšnosti KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Tab. 13: Čistá míra koncentrace volební podpory KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Tab. 14: 10 okresů s nejvyšším relativním ziskem KDU-ČSL ve volbách v letech Tab. 15: Hodnoty Pearsonova korelačního koeficientu pro volební výsledky ČSL v parlamentních volbách v letech Tab. 16: Míra územní koncentrace volební podpory KDU-ČSL v krajských a evropských volbách v letech Tab. 17: Míra volební úspěšnosti KDU-ČSL v krajských a evropských volbách v letech Tab. 18: Čistá míra koncentrace volební podpory KDU-ČSL v krajských a evropských volbách v letech Tab. 19: Popisné statistiky jednotlivých proměnných pro období Tab. 20: Pearsonův korelační koeficient (R) mezi proměnnými pro období Tab. 21: Rozdíly mezi hodnotami proměnných v území volební podpory a mimo ni Tab. 22: celkové výsledky regresních modelů pro volební výsledky ČSL v letech Tab. 23: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1925 Tab. 24: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1929 Tab. 25: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1935 Tab. 26: Popisné statistiky jednotlivých proměnných v českých okresech pro období Tab. 27: Pearsonův korelační koeficient mezi proměnnými v českých okresech pro období Tab. 28: celkové výsledky regresních modelů pro volební výsledky ČSL v českých okresech v letech Tab. 29: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu za české okresy pro rok 1929 Tab. 30: celkové výsledky regresních modelů bez proměnné Morava pro volební výsledky ČSL v českých okresech v letech Tab. 31: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu za české okresy bez proměnné Morava pro rok

122 Tab. 32: Popisné statistiky závisle proměnných pro období Tab. 33: Popisné statistiky nezávisle proměnných pro rok 1991 Tab. 34: Popisné statistiky nezávisle proměnných pro rok 2001 Tab. 35: Pearsonův korelační koeficient mezi proměnnými pro období Tab. 36: Rozdíly mezi hodnotami proměnných v území volební podpory a mimo ni v období Tab. 37: celkové výsledky regresních modelů Tab. 38: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1990 Tab. 39: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2002 Tab. 40: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2006 Tab. 41: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2000 Tab. 42: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2008 Tab. 43: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2009 Tab. 44: celkové výsledky modelu bez proměnné Katolíci pro vybrané volby Tab. 45: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez Katolíků pro rok 1990 Tab. 46: celkové výsledky modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro vybrané volby Tab. 47: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 1990 Tab. 48: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2002 Tab. 49: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2009 Tab. 50: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2000 Tab. 51: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu bez proměnných katolíci a rodáci pro rok 2008 Tab. 52: Srovnání volebních výsledků KDU-ČSL ve velikostních kategoriích obcí Tab. 53: výsledky logistického regresního modelu Tab. 54: hodnoty regresních koeficientů proměnných v logistickém regresním modelu Tab. 55: hodnoty regresních koeficientů proměnných v modelu bez proměnné praktikující Mapy Mapa č. 1: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1920 Mapa č. 2: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1925 Mapa č. 3: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1929 Mapa č. 4: Volební podpora ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1935 Mapa č. 5: Území stabilní volební podpory ČSL v parlamentních volbách v letech Mapa č. 6: Jádrové území volební podpory ČSL v parlamentních volbách v letech Mapa č. 7: Volební podpora ČSL ve volbách do Ústavodárného shromáždění v roce 1946 Mapa č. 8: Volební podpora KDU ve volbách do ČNR v roce 1990 Mapa č. 10: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1996 Mapa č. 11: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 1998 Mapa č. 12: Volební podpora Čtyřkoalice ve volbách do PS PČSR v roce 2002 Mapa č. 13: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do PS PČSR v roce 2002 Mapa č. 14: Území stabilní volební podpory KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Mapa č. 15: Jádrové území volební podpory ČSL a KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech

123 Mapa č. 16: Území stabilní volební podpory ČSL a KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Mapa č. 17: Jádrové území volební podpory ČSL a KDU-ČSL v parlamentních volbách v letech Mapa č. 18: Volební podpora Čtyřkoalice ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2000 Mapa č. 19: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2004 Mapa č. 20: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008 Mapa č. 21: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 Mapa č. 22: Volební podpora KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2009 Mapa č. 23: Území stabilní volební podpory KDU-ČSL v druhořadých volbách v letech Mapa č. 24: Jádrové území volební podpory KDU-ČSL v druhořadých volbách v letech Obrázky Obr. 1: Histogram rozložení hodnot volebních výsledků ČSL v roce 1925 Obr. 2: Histogram rozložení hodnot volebních výsledků ČSL v roce 1925 v českých okresech Obr. 3: Histogram výsledků KDU-ČSL v roce 1992 Obr. 4: Histogram výsledků 4koalice v roce 2002 Obr. 5: Histogram výsledků KDU-ČSL v roce 2004 Obr. 6: Histogram výsledků 4koalice v roce 2000 Obr. 7: Hodnoty indexu determinace pro období Obr. 8: odhad regresní křivky závislosti volební podpory KDU v parlamentních volbách v roce 1990 na podílu katolíků Obr. 10: odhad regresní křivky závislosti volební podpory KDU-ČSL v krajských volbách v roce 2008 na podílu katolíků Obr. 11: odhad regresní křivky závislosti volební podpory KDU-ČSL v evropských volbách v roce 2009 na podílu katolíků 117

124 Seznam příloh Příloha č. 1: Vymezení volebních obvodů A Vymezení volebních obvodů v letech B Vymezení volebních obvodů v roce 1946 C Vymezení volebních obvodů v letech D Vymezení volebních obvodů v letech Příloha č. 2: matice slučování okresů Příloha č. 3: Pearsonův korelační koeficient mezi výsledky voleb v letech Příloha č. 4: Jádrové území volební podpory ČSL v letech Příloha č. 5: Soudní okresy (v roce 1930) Příloha č. 6: Pearsonův korelační koeficient mezi proměnnými pro období přílohy č. 7: Pokračování přílohy č. 6 Příloha č. 8: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1992 Příloha č. 9: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1996 Příloha č. 10: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1996 s daty ze SLBD 2001 Příloha č. 11: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1998 Příloha č. 12: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2004EP Příloha č. 13: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2004KV Příloha č. 14: Korelace k datům pro logistickou regresi 118

125 PŘÍLOHY Příloha č. 1: Vymezení volebních obvodů A Vymezení volebních obvodů v letech B Vymezení volebních obvodů v roce

126 C Vymezení volebních obvodů v letech D Vymezení volebních obvodů v letech

127 Příloha č. 2: matice slučování okresů nový okres sloučené okresy Vejprty Přísečnice Vejprty Hora Sv. Šebestiána Osoblaha Osoblaha Jindřichov Volary Volary Planá Horní Hostouň Hostouň Ronšperk (Poběžovice) Teplá Teplá Bečov n. Teplou Hartmanice Hartmanice Hory Kašperské Bezdružice Planá Bezdružice Žlutíce Žlutíce Bochov Žlutíce Horní Blatná Žlutice Kadaň Doupov Kadaň Litvínov Litvínov Hora Sv. Kateřiny Semily Semily Vysoké n. Jizerou Frýdlant Frýdlant Nové Město pod Smrkem Sedlec Votice Sedlec Ostrava Slezská Ostrava Moravská Ostrava Praha Praha sever Praha východ Praha západ hl. m. Praha Olomouc Olomouc - venkov Olomouc - město Hlučín Hlučín Kobeřice Příloha č. 3: Pearsonův korelační koeficient mezi výsledky voleb v letech E 2004k ,97 0,97 0,97 0,78 0,84 0,82 0,80 0,78 0,82 0,71 0,82 0,76 0,67 0, ,00 0,99 0,99 0,80 0,84 0,84 0,82 0,81 0,84 0,74 0,82 0,76 0,66 0, ,00 0,99 0,82 0,86 0,86 0,84 0,82 0,85 0,75 0,83 0,77 0,66 0, ,00 0,80 0,84 0,84 0,82 0,81 0,83 0,74 0,81 0,75 0,65 0, ,00 0,95 0,93 0,93 0,85 0,94 0,77 0,89 0,84 0,72 0, ,00 0,95 0,94 0,86 0,95 0,78 0,95 0,89 0,79 0, ,00 0,99 0,91 0,95 0,84 0,91 0,89 0,80 0, ,00 0,90 0,96 0,82 0,91 0,88 0,79 0, ,00 0,89 0,87 0,84 0,81 0,72 0, ,00 0,79 0,94 0,90 0,80 0, ,00 0,75 0,80 0,71 0, e 1,00 0,89 0,78 0, k 1,00 0,90 0, ,00 0, ,00 121

128 Příloha č. 4: Jádrové území volební podpory ČSL v letech Příloha č. 6: Pearsonův korelační koeficient mezi proměnnými pro období Parlamentní volby Volby do EP Volby do KZ rod kat zem vzd sluz mor ,95 1,00 0,95 0,94 0,86 0,95 0,95 0,94 0,78 0,89 0,79 0,69 0,87 0,28 0,06 -,39 0, ,93 0,95 1,00 0,99 0,91 0,95 0,91 0,91 0,84 0,89 0,80 0,72 0,84 0,28 0,02 -,38 0, ,93 0,94 0,99 1,00 0,90 0,96 0,91 0,91 0,82 0,88 0,79 0,72 0,85 0,32 0,05 -,40 0, ,85 0,86 0,91 0,90 1,00 0,89 0,84 0,85 0,87 0,81 0,72 0,75 0,72 0,09 -,16 -,20 0, ,94 0,95 0,95 0,96 0,89 1,00 0,94 0,95 0,79 0,90 0,80 0,73 0,89 0,31 0,03 -,38 0, E 0,89 0,95 0,91 0,91 0,84 0,94 1,00 0,99 0,75 0,89 0,78 0,69 0,85 0,24 0,02 -,39 0, ,89 0,94 0,91 0,91 0,85 0,95 0,99 1,00 0,76 0,90 0,81 0,69 0,84 0,25 0,02 -,37 0, ,77 0,78 0,84 0,82 0,87 0,79 0,75 0,76 1,00 0,80 0,71 0,62 0,66 0,12 -,12 -,19 0, ,84 0,89 0,89 0,88 0,81 0,90 0,89 0,90 0,80 1,00 0,90 0,67 0,80 0,23 0,03 -,37 0, ,72 0,79 0,80 0,79 0,72 0,80 0,78 0,81 0,71 0,90 1,00 0,59 0,68 0,21 0,02 -,30 0,45 rod91 0,68 0,69 0,72 0,72 0,75 0,73 0,69 0,69 0,62 0,67 0,59 1,00 0,66 0,01 -,19 -,19 0,37 kat91 0,87 0,87 0,84 0,85 0,72 0,89 0,85 0,84 0,66 0,80 0,68 0,66 1,00 0,42 0,10 -,40 0,60 zem91 0,32 0,28 0,28 0,32 0,09 0,31 0,24 0,25 0,12 0,23 0,21 0,01 0,42 1,00 0,56 -,48 0,06 vzd91 0,06 0,06 0,02 0,05 -,16 0,03 0,02 0,02 -,12 0,03 0,02 -,19 0,10 0,56 1,00 -,69 -,09 sluz91 -,36 -,39 -,38 -,40 -,20 -,38 -,39 -,37 -,19 -,37 -,30 -,19 -,40 -,48 -,69 1,00 -,18 urb91 -,28 -,29 -,27 -,30 -,18 -,30 -,26 -,27 -,18 -,26 -,25 -,14 -,34 -,60 -,49 0,38 -,15 rod01 0,68 0,70 0,71 0,71 0,74 0,72 0,72 0,71 0,60 0,70 0,60 0,95 0,65 -,04 -,15 -,24 0,42 kat01 0,90 0,91 0,87 0,88 0,77 0,92 0,89 0,88 0,68 0,83 0,71 0,70 0,98 0,33 0,06 -,38 0,61 zem01 0,35 0,31 0,31 0,35 0,11 0,34 0,28 0,27 0,13 0,28 0,24 0,06 0,46 0,93 0,48 -,45 0,12 urb01 -,32 -,34 -,31 -,34 -,22 -,34 -,30 -,30 -,20 -,30 -,29 -,19 -,36 -,57 -,47 0,39 -,17 sluz01 -,25 -,26 -,26 -,29 -,07 -,27 -,27 -,25 -,05 -,24 -,21 -,03 -,28 -,53 -,71 0,87 -,03 vzd01 0,04 0,06 -,01 0,02 -,23 0,02 0,05 0,03 -,17 0,04 0,03 -,30 0,10 0,57 0,92 -,68 0,01 mor 0,43 0,53 0,40 0,39 0,33 0,51 0,59 0,57 0,27 0,51 0,45 0,37 0,60 0,06 -,09 -,18 1,00 122

129 Příloha č. 7: Pokračování přílohy č rod kat zem urb sluz ,70 0,91 0,31 -,34 -, ,71 0,87 0,31 -,31 -, ,71 0,88 0,35 -,34 -, ,74 0,77 0,11 -,22 -, ,72 0,92 0,34 -,34 -, E 0,72 0,89 0,28 -,30 -, ,71 0,88 0,27 -,30 -, ,60 0,68 0,13 -,20 -, ,70 0,83 0,28 -,30 -, ,60 0,71 0,24 -,29 -,21 rod91 0,95 0,70 0,06 -,19 -,03 kat91 0,65 0,98 0,46 -,36 -,28 zem91 -,04 0,33 0,93 -,57 -,53 vzd91 -,15 0,06 0,48 -,47 -,71 sluz91 -,24 -,38 -,45 0,39 0,87 urb91 -,08 -,31 -,54 0,93 0,31 rod01 1,00 0,71 0,02 -,13 -,09 kat01 0,71 1,00 0,37 -,34 -,24 zem01 0,02 0,37 1,00 -,53 -,50 urb01 -,13 -,34 -,53 1,00 0,30 sluz01 -,09 -,24 -,50 0,30 1,00 vzd01 -,22 0,06 0,50 -,37 -,75 mor 0,42 0,61 0,12 -,17 -,03 Příloha č. 8: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1992 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta -3,511 0,431 katolíci 0,235 0,751 0,000 0,271 3,690 zemědělci -0,060-0,108 0,007 0,420 2,379 periferie -0,051-0,005 0,883 0,568 1,761 služby -0,076-0,093 0,028 0,386 2,592 rodáci 0,102 0,179 0,000 0,425 2,351 vzdělání -0,007-0,006 0,901 0,319 3,137 urbanizace -0,009-0,044 0,211 0,556 1,799 Příloha č. 9: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1996 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 7,541 0,100 katolíci 0,227 0,737 0,000 0,271 3,690 zemědělci -0,025-0,046 0,270 0,420 2,379 periferie -1,671-0,169 0,000 0,568 1,761 služby -0,136-0,167 0,000 0,386 2,592 rodáci 0,132 0,235 0,000 0,425 2,351 vzdělání -0,155-0,136 0,005 0,319 3,137 urbanizace -0,008-0,040 0,276 0,556 1,

130 Příloha č. 10: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1996 s daty ze SLBD 2001 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 12,346 0,005 katolíci 0,285 0,821 0,000 0,275 3,632 zemědělci 0,009 0,008 0,815 0,506 1,977 periferie -1,689-0,171 0,000 0,594 1,684 služby -0,133-0,178 0,000 0,343 2,915 rodáci 0,106 0,137 0,001 0,370 2,704 vzdělání -0,159-0,190 0,000 0,313 3,192 urbanizace -0,012-0,054 0,082 0,663 1,508 Příloha č. 11: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 1998 nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 12,201 0,003 katolíci 0,291 0,834 0,000 0,275 3,632 zemědělci 0,025 0,023 0,482 0,506 1,977 periferie -1,921-0,194 0,000 0,594 1,684 služby -0,135-0,180 0,000 0,343 2,915 rodáci 0,110 0,142 0,000 0,370 2,704 vzdělání -0,143-0,170 0,000 0,313 3,192 urbanizace -0,015-0,066 0,020 0,663 1,508 Příloha č. 12: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2004EP nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta 1,731 0,780 katolíci 0,361 0,706 0,000 0,275 3,632 zemědělci -0,085-0,053 0,118 0,506 1,977 periferie 1,329 0,091 0,004 0,594 1,684 služby -0,145-0,132 0,001 0,343 2,915 rodáci 0,177 0,156 0,000 0,370 2,704 vzdělání -0,063-0,051 0,237 0,313 3,192 urbanizace -0,010-0,030 0,308 0,663 1,508 Příloha č. 13: hodnoty koeficientů nezávisle proměnných v regresním modelu pro rok 2004 KV nestandardizovaný koeficient B standardizovaný Beta koeficient Sig. Tolerance VIF konstanta -5,889 0,561 katolíci 0,398 0,607 0,000 0,275 3,632 zemědělci 0,008 0,004 0,925 0,506 1,977 periferie 0,657 0,035 0,378 0,594 1,684 služby -0,122-0,087 0,099 0,343 2,915 rodáci 0,335 0,230 0,000 0,370 2,704 vzdělání -0,058-0,037 0,506 0,313 3,192 urbanizace -0,019-0,045 0,236 0,663 1,

131 Příloha č. 14: Korelace k datům pro logistickou regresi KDU Morava pohlaví vzdělání venkov katolici praktikujicí rodina zemedelci stari N volil_kdu 1 0,029 -,085** 0,036 0,039,221**,458** -0,033 0,027,086** Morava 0, ,016 0,024,114**,146**,091** 0,017-0,021-0,015 pohlaví -,09** -0, ,062* -0,031 -,09** -,116** -0,05 0,031 0,031 vzdělání 0,036 0,024 -,062* 1,062*,113**,069** -,09** 0,019,152** venkov 0,039,114** -0,031,062* 1,103**,064*,065*,105** -0,006 katolici,221**,146** -,09**,113**,103** 1,297** -0,013 0,041,209** praktikujicí,458**,091** -,12**,069**,064*,297** 1-0,043,106**,155** rodina -0,033 0,017-0,05 -,087**,065* -0,013-0, ,009 -,44** zemedelstvi 0,027-0,021 0,031 0,019,105** 0,041,106** 0, ,01 stari,086** -0,015 0,031,152** -0,006,209**,155** -,44** 0,01 1 **. Korelace je signifikantní na úrovni 0.01 *. Korelace je signifikantní na úrovni

132 Příloha č. 5: Soudní okresy (v roce 1930)