Stanovení zbytkové plasticity u tablet z mikrokrystalické celulózy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stanovení zbytkové plasticity u tablet z mikrokrystalické celulózy"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Stanovení zbytkové plasticity u tablet z mikrokrystalické celulózy Diplomová práce Hradec Králové, 2007 Michaela Filipčíková

2 Za odborné vedení, rady a pomoc při vypracování této diplomové práce děkuji svému školiteli doc. RNDr. Milanu Řehulovi, CSc. Zvláštní poděkování patří také Mgr. Romanu Adámkovi a Mgr. Tomáši Ryslovi za pomoc a rady při zpracování grafické stránky práce.

3 OBSAH 1. ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Mikrokrystalické celulózy Plasticita a elasticita Charakterizace plasticity a elasticity Princip měření elasticity z výšky nebo průměru tablety Metody zjištění elasticity pouţívané ve farmaceutické technologii Úkol práce EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Pouţité suroviny Pouţité přístroje a zařízení Příprava tablet a postup při lisování Postup stanovení plasticity nebo elasticity suchého pojiva Pouţité metody pro stanovení plasticity TABULKY A GRAFY Vysvětlivky k tabulkám a grafům Tabulky Grafy DISKUSE Stanovení plasticity ze záznamu poklesu síly na čase Vliv lisovací síly na plasticitu mikrokrystalických celulóz První úsek závislosti plasticity na lisovací síle Druhý úsek závislosti plasticity na lisovací síle Vliv typu mikrokrystalické celulózy nebo postupu lisování tablet na druhý úsek závislosti plasticity na lisovací síle ZÁVĚR LITERATURA... 66

4 1. ÚVOD 4

5 Mikrokrystalická celulóza patří k důleţitým farmaceutickým pomocným látkám. Jedním z typů mikrokrystalické celulózy je Ceolus KG 802. Přestoţe patří mezi méně pouţívaná suchá pojiva, nachází uplatnění jednak při zpracovávání léčivých látek do tablet menších rozměrů a dále při zpracovávání léčivých látek citlivých vůči tlaku jako jsou antibiotika, enzymy a podobně. Tato látka se odlišuje od běţně pouţívaných mikrokrystalických celulóz vyšší hustotou a tyčinkovitým tvarem částic. Ostatní mikrokrystalické celulózy mají tvar kulovitý, obsahují uvnitř částic, mezi primárními slepenými jehličkami celulózy, poměrně velké mnoţství vzduchu. Z výše uvedených důvodů vyplývá, ţe se Ceolus KG 802 chová při lisování odlišně neţ ostatní celulózy. Cílem této práce je zhodnotit vliv lisovací síly na zbytkovou plasticitu Ceolusu KG

6 2. TEORETICKÁ ČÁST 6

7 2.1. Mikrokrystalické celulózy Mikrokrystalická celulóza (Cellulosum microcristallinum) je čištěná, částečně depolymerizovaná celulóza, která se připravuje působením minerálních kyselin na -celulózu. Ta se získává jako buničina z vláknitého rostlinného materiálu 1. Výsledný produkt se skládá z aglomerátů krystalických částic tvaru jehliček dlouhých 10 aţ 50 µm o průměru 1 aţ 10 µm. Komplexní hydrolýzou v kyselém prostředí vzniká D-glukóza. V molekule mikrokrystalické celulózy jsou jednotky D-glukózy vázány 1,4-glykosidickými vazbami, které jsou v konfiguraci β 2. K vlastnostem mikrokrystalické celulózy patří, ţe je to bílý, nebo téměř bílý, jemný nebo zrnitý prášek prakticky nerozpustný ve vodě, ve zředěných kyselinách a organických rozpouštědlech 1,2. Mikrokrystalická celulóza se vyuţívá hlavně jako suché pojivo na přímé lisování, dále pak působí v tabletách na jejich rozpad a můţe být také pojivem při vlhké granulaci. Při přímém lisování se u mikrokrystalické celulózy výborně uplatňuje její velká schopnost zhušťování. Ta vyplývá jednoduše z dobré rovnováhy mezi vysokou plasticitou a viskoelasticitou a malou křehkostí. S léčivy je kompatibilní, inkompatibility nejsou známy. Je bezproblémová i z hlediska toxicity. Schopnost mikrokrystalické celulózy vytvářet výlisky (zhušťovat se), práce lisování a mechanická odolnost výlisků (tablet) závisí na mnoha faktorech (obsahu vlhkosti, přidaných kluzných látkách, lisovatelnosti samotných léčiv atd) 3. Nejpouţívanějším druhem mikrokrystalické celulózy je Avicel. Vyrábí se v několika kvalitách a to jednak pro pouţití ve farmacii, potravinářství a pro technické pouţití. V dnešní době je na trhu k dispozici mnoho typů Avicelů, které se od sebe odlišují velikostí částic, sypnou hustotou a obsahem vlhkosti. Tyto odlišné vlastnosti umoţňují různé pouţití Avicelů. 7

8 Všechny druhy Avicelů jsou charakteristické bílou barvou, jsou bez chuti a zápachu. Z metabolického hlediska je můţeme ohodnotit jako inertní a netoxické 2. Jednotlivé typy mikrokrystalických celulóz A) AVICELY Avicel PH 101 Velikost částic tohoto Avicelu je 50 µm a obsah vlhkosti je 5 % (obr. č. 1). Jeho pouţití je nejčastěji jako plnivo pro přímé lisování a při vlhké granulaci pro zlepšení lisovatelnosti, pevnosti a rozpadavosti tablet. Dále se uplatňuje jako pojivo při draţování a jako nosič pro suché extrakty. Obr. č. 1: Avicel PH 101 8

9 Avicel PH 102 Částice tohoto Avicelu mají velikost 100 µm a obsah vlhkosti je 5 % (obr. č. 2). Pokud jej hodnotíme z hlediska lisovatelnosti, neliší se od Avicelu PH 101. Jeho větší částice však umoţňují lisování i velmi jemných prachů. V kombinaci s hydroxypropylcelulózou se pouţívá pro výrobu pomalu se rozpadajících tablet do dutiny ústní. Obr. č. 2: Avicel PH 102 Avicel PH 103 Typ Avicelu, který má sníţený obsah vlhkosti. Je ideální pro zpracování materiálů citlivých vůči vlhkosti. Velikost částic je 50 µm, ale obsah vlhkosti je jen 3 %. Avicel PH 105 Jde o Avicel s velikostí částic 20 µm. Obsah vlhkosti je 5 %. S výhodou se vyuţívá pro lisování hrubších granulátů nebo krystalických produktů. 9

10 Avicel PH 200 Tento Avicel má velikost částic 200 µm a obsah vlhkosti je 5 % (obr. č. 3). Díky kulovitému tvaru částic a jejich značné velikosti se vyznačuje velmi dobrou sypností, coţ sniţuje hmotnostní variabilitu tablet na minimum. Nachází uplatnění hlavně při přímém lisování a suché granulaci. Obr. č. 3: Avicel PH 200 Avicel PH 301 Částice tohoto Avicelu mají velikost 50 µm a obsah vlhkosti je 5 % (obr. č. 4). I přes to, ţe je tato velikost částic stejná jako u Avicelu PH 101, liší se od něj vyšší sypnou hmotností. Díky tomu dosahujeme menších rozdílů v hmotnostní proměnlivosti tablet. Nachází uplatnění při výrobě tablet menších rozměrů. 10

11 Obr. č. 4: Avicel PH 301 Avicel PH 302 Typ Avicelu, jehoţ částice mají velikost 100 µm a obsah vlhkosti je 5 % (obr. č. 5). Je také vhodný pro výrobu tablet menších rozměrů 2. Obr. č. 5: Avicel PH

12 B) CEOLUS KG Ceolus KG 802 Typ mikrokrystalické celulózy s výraznými tyčinkovitými konfiguracemi částic. Jejich velikost je přibliţně 50 µm. Pouţívá se především jako suché pojivo při přímém lisování. Díky svým výhodným vlastnostem nachází uplatnění jednak při zpracovávání léčivých látek do tablet menších rozměrů a dále při zpracovávání léčivých látek citlivých vůči tlaku jako jsou antibiotika, enzymy apod 4. Obr. č. 6: Ceolus KG 4 12

13 2.2. Plasticita a elasticita Charakterizace plasticity a elasticity Elasticita a plasticita z reologického pohledu Kaţdý materiál je charakterizován souhrnem v různé míře se uplatňujících reologických vlastností. Pokud materiál projevuje pouze jednu vlastnost, je to v důsledku potlačení vlastností ostatních. Mezi základní reologické vlastnosti patří elasticita (pruţnost) a plasticita (viskozita). Pevná pruţná tělesa, tak jak jsou chápána z teorie pruţnosti a pevnosti, reagují působením vnějších sil pouze pruţnými deformacemi. To znamená, ţe se působením vnějších sil mění jejich tvar. Teoreticky vzato by se pevná pruţná tělesa měla vracet po skončení deformujících sil k původním rozměrům. Reálná tělesa však odpovídají tomuto modelu pouze za předpokladu, ţe deformující mechanická napětí jsou dostatečně malá. Pokud překročíme působícím napětím určitou mez, podlehnou i typicky pevná tělesa trvalým deformacím. U těchto těles taktéţ při určitých hodnotách napětí vzniká zvláštní druh toku, tzv. kluz. Můţeme tedy o nich říci, ţe se v určitém rozsahu napětí deformují i plasticky, to znamená ţe tečou a tak se vyznačují vlastnostmi obvykle připisovanými kapalinám. Řada materiálů vyuţívaných v oblasti farmaceutické technologie má právě charakter vlastností mezi pevnými pruţnými tělesy a kapalinami 5. Elastická a plastická deformace během lisování tablet Lisování tablet je charakterizováno čtyřmi stádii. Mezi ně patří počáteční stádium, kdy je tabletovina volně nasypána do matrice, stádium zhutnění a stádia elastické (vratné) a plastické (trvalé) deformace. Ve stádiu zhutnění dochází především ke změně prostorového uspořádání částic, zmenšování vzdálenosti mezi nimi a vyplňování interpartikulárních prostorů. Ještě zde většinou nevznikají výlisky s potřebnou pevností. Ve stádiu elastické deformace jsou jiţ vyplněny interpartikulární prostory. 13

14 Částice nemohou dále ustupovat působící síle, dochází ke zmenšování intrapatrikulárních prostorů, výlisek se dále zhušťuje a vzniká v něm napětí úměrné lisovatelnosti dané látky. Jednotlivé atomy, ionty a molekuly získávají potenciální energii aţ do určité hodnoty napětí, po tzv. hranici elasticity. Pokud do této doby přerušíme působení deformační síly, navrátí se částice do původní polohy. Po překonání hranice elasticity (mez toku) nastává stádium plastické deformace. To je charakteristické trvalými změnami a fixacemi tvaru tablety, atomy, ionty a molekuly opouštějí své původní uspořádání. Plastická deformace bývá často doprovázena i drcením částic a vytvářením nových mezipovrchů. Dodaná práce se spotřebovává na změny v krystalové mříţce, tvorbu nových mezipovrchů rozdrcených částic a projevuje se i zvýšením teploty 3. Obr. č. 7: Zjednodušený popis procesu lisování obsahuje tři sloţky: elastickou deformaci, plastickou deformaci a fragmentaci 6 Elastická deformace Plastická deformace Fragmentace Před Během Po lisování lisováním lisování Uvedená stádia lisovacího procesu jsou však pouze teoretická. Farmaceutické materiály, které lisujeme, jsou většinou směsi několika léčiv a pomocných látek. Tato různorodost materiálů způsobuje, ţe se jednotlivé částice při působení tlaku chovají odlišně. U některých materiálů nedochází 14

15 vůbec k deformaci, jen se v prostoru účelně uspořádají, a u některých dochází pouze k elastické deformaci. Materiály mohou být taktéţ charakteristické tím, ţe u nich v průběhu lisování dochází k drcení, vytváření nových mezipovrchů a deformují se i plasticky. Pro tabletování se tedy vyţaduje dobrá plastická deformovatelnost 3. Tablety musí jako kaţdá léková forma splňovat poţadovaná jakostní kritéria 3. V našem lékopise, který se ve svých poţadavcích shoduje s Evropským lékopisem, je popsána řada metod pro hodnocení lékových forem včetně přesného popisu přístrojů, na kterých se zkoušky provádí 7. Mezi lékopisné zkoušky patří zkoušky rozpadavosti tablet, zkoušky disoluce, stanovení hmotnostní a obsahové stejnoměrnosti tablet, stanovení oděru a pevnosti tablet 8. 15

16 Princip měření elasticity z výšky nebo průměru tablety Tablety procházejí po vylisování expanzí. Metody, zabývající se měřením této expanze, hodnotí buď jen změnu výšky tablety nebo změnu jejího průměru. Nejvýhodnější by však bylo hodnocení tohoto stavu z hlediska změny objemu. Obecně se výpočet hodnoty elasticity (E) ze změny výšky tablety provede pomocí vzorce 9 : (Hy H x) E 100 [%] Hx kde H x je výška tablety na počátku měření a H y je výška tablety na konci měření. Výška tablety na počátku měření můţe být jednak výška tablety při maximální lisovací síle nebo před vyjmutím tablety z matrice. Obdobně výška tablety na konci měření můţe být výška tablety ihned po vyjmutí z matrice nebo ve stanovenou dobu po vylisování (obr. č. 8). Obr. č. 8: Expanze tablety - hodnocení výšky H 1 H 2 H 3 H 4 H 1. výška tablety při maximální lisovací síle H 2. výška tablety před vyjmutím z matrice H 3. výška tablety ihned po vyjmutí z matrice H 4. výška tablety ve stanovenou dobu po vylisování 16

17 Elasticita se můţe zjistit také ze změny průměru tablety (obr. č. 9). Jako počáteční hodnota je brán průměr matrice a jako konečná hodnota průměr tablety ve stanovenou dobu po vylisování. Výpočet hodnoty elasticity je analogický k výpočtu elasticity ze změny výšky tablety 10. Prací zabývajících se hodnocením průměrů tablet je podstatně méně neţ prací, které zjišťují změny jejich výšky. Obr. č. 9: Expanze tablety - hodnocení průměru D 1 D 2 D 1. průměr tablety v matrici D 2. průměr tablety ve stanovenou dobu po vylisování 17

18 Metody zjištění elasticity používané ve farmaceutické technologii Jednotlivé metody se liší pouze dobou, kdy byly zjišťovány parametry tablety. Hodnotí se buď výška nebo průměr tablety. Metoda č. 1 První metoda hodnotí výšku tablety při maximální lisovací síle a výšku tablety ihned po vyjmutí z matrice. Touto metodou se například hodnotila elasticita u tablet z α-laktózy. Cílem bylo taktéţ zjistit vliv přídavku polymerů a emulgátoru na elasticitu tablet. Pouţíval se mohohydrát α-laktózy (Pharmatose 200M), dále polyvinylpyrrolidony (Polyvinylpyrrolidon K17 a Polyvinylpyrrolidon K90) a polysorbát 80. Bylo připraveno několik druhů tabletovin. První se skládala z čisté laktózy, druhá obsahovala dvousloţkovou směs laktózy a vţdy jednoho z polyvinylpyrrolidonů a třetí se skládala ze směsi laktózy, polyvinylpyrrolidonu a polysorbátu 80. Částice čisté laktózy i směsí byly upraveny sprejovým sušením. Vzorky o hmotnosti 500 mg se kvantitativně převedly do matrice a lisovaly tlakem 275 MPa. Ze závěrů vyplývá, ţe elasticita tablet byla 10 % a přibliţně srovnatelná pro všechny typy tabletovin 11. Tato metoda se taktéţ pouţila při hodnocení vlivu mikrokrystalické celulózy jako pomocné látky na lisovatelnost pektinů. Pro hodnocení se tedy vyuţilo i stanovení elasticity u vylisovaných tablet. Pektin byl vyhodnocen jako špatně lisovatelná látka a pro zlepšení této jeho vlastnosti byly vytvářeny směsi s mikrokrystalickou celulózou v poměru 1:1. Pro práci byly pouţity Pektin 170, Pektin 621 a Avicel PH 101. Závěrem této práce je, ţe oba typy pektinů prokazují nedostatečné schopnosti pro plastickou deformaci, špatnou lisovatelnost a vysokou elasticitu. Hodnota elasticity byla v rozmezí %. Pro usnadnění lisovacího 18

19 procesu se doporučuje uţití pektinů ve směsi s plasticky se deformujícími materiály 12. Dále byla tato metoda pouţita pro zjištění vlivu různých krystalových modifikací ibuprofenu na elasticitu tablet. Ibuprofen byl překrystalizován různými metodami z odlišných rozpouštědel. Získaly se tak různé krystalové modifikace ibuprofenu. Tabletovina o hmotnosti 250 mg byla lisována od niţších lisovacích tlaků po nejvyšší moţné. Závěrem této práce je potvrzení vlivu krystalových modifikací ibuprofenu na elasticitu tablet 13. Metoda č. 2 Metoda sleduje výšku tablety při maximální lisovací síle a výšku tablety dvacet čtyři hodin po vylisování. Touto metodou se například hodnotil vliv velikosti částic různých typů hydroxypropylmetylcelulóz (Methocel K100LV, Methocel K4M, Methocel K15M a Methocel K100M) na elasticitu tablet. Kaţdý typ hydroxypropylmetylcelulózy byl rozdělen na frakce dle velikosti částic: do 45, , , a µm. Tabletovina o hmotnosti 400 mg se lisovala silou 10 kn. Z výsledků vyplývá, ţe velikost částic výrazně ovlivňuje elasticitu tablet. Hodnota elasticity roste s velikostí částic u všech typů hydroxypropylmetylcelulóz

20 Metoda č. 3 Metoda hodnotí výšku tablety před vyjmutím z matrice a dvacet čtyři hodin po vylisování. Touto metodou se například hodnotila elasticita u tablet z hydroxypropylmetylcelulózy (Methocel K4M). Cílem bylo taktéţ zjistit vliv přídavku plastifikátorů na elasticitu tablet. Jako pomocné látky pro plastifikaci byly pouţity propylenglykol, glycerol, dibutylester kyseliny sebakové a triacetin. Tabletovina byla připravena ze samotné hydroxypropylmetylcelulózy, dále pak ze směsi hydroxypropylmetylcelulózy a vţdy jednoho plastifikátoru. Jednotlivé naváţky tabletoviny o hmotnosti 240 mg byly kvantitativně převedeny do matrice a lisovány při různých tlacích zhruba do 200 MPa. Ze závěrů vyplývá, ţe hydroxypropylmetylcelulóza bez plastifikátorů má značnou kapacitu elasticity, coţ bylo demonstrováno rozsáhlou expanzí tablety po vylisování. Z plastifikátorů měl však pouze propylenglykol pozitivní vliv na zmírnění této expanze 15. Metoda č. 4 Další metoda sleduje jako počáteční hodnotu výšku tablety při maximální lisovací síle. Dále jsou hodnoceny výšky tablet ve stanovených časových intervalech, například ihned po vyjmutí tablety z matrice, po dvaceti čtyřech hodinách a nakonec deset dní po vylisování. Metoda je tedy výhodná z toho hlediska, ţe sleduje výšku tablety po delší časový interval a získává tak více parametrů, které pak mezi sebou porovnává. Metoda č. 4 se pouţila pro hodnocení vlivu přídavku mikrokrystalické celulózy na elasticitu tablet z karagenu. Cílem bylo taktéţ potvrdit domněnku, ţe se vzrůstajícím časovým intervalem roste i elasticita tablety. Pro práci byl pouţit karagen Gelcarin GP-911 NF, Avicel PH 101 a dále jako modelová látka monohydrát theofylinu. Elasticita byla měřena ve výše popsaných časových intervalech. 20

21 Výsledky této práce potvrzují, ţe se elasticita zvyšuje s delším časovým intervalem. Ihned po vylisování byla nejniţší a se vzrůstajícím časem také rostla. Největší změna však nastala okamţitě po vylisování a klesala s delším časovým intervalem, rozdíl mezi prvním dnem a deseti dny byl minimální. Nejniţší hodnotu elasticity měl theofylin, který měl největší schopnost plastické deformace, střední hodnotu elasticity měla mikrokrystalická celulóza a nejvyšší karagen. Tablety vylisované z čistého karagenu tedy prokazovaly větší elasticitu neţ tablety z mikrokrystalické celulózy. U tablet, které byly připraveny z dvousloţkové tabletoviny (karagenu a mikrokrystalické celulózy), byly zjištěny niţší hodnoty elasticity neţ u čistého karagenu

22 2.3. Úkol práce V souvislosti s řešením problematiky teorie lisování na Katedře farmaceutické technologie byl úkol této práce rozčleněn na tyto dílčí problémy: 1. stanovení plasticity ze záznamu poklesu síly na čase, 2. vliv lisovací síly na plasticitu mikrokrystalických celulóz: a. první úsek závislosti plasticity na lisovací síle, b. druhý úsek závislosti plasticity na lisovací síle, 3. vliv typu mikrokrystalické celulózy nebo postupu lisování tablet na druhý úsek závislosti plasticity na lisovací síle. S ohledem na nejasnost v oblasti plasticit můţeme povaţovat plasticitu za zbytkovou. 22

23 3. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 23

24 3.1. Použité suroviny Mikrokrystalická celulóza - CEOLUS KG 802 Výrobce: Asahi Kasei Chemicals Corporation Tokyo, Japan Č. šarţe: K3B Použité přístroje a zařízení Lisovací přípravek Výrobce: ADAMUS HT Zaklad Mechaniczny Narzadzla Precyzyjne, Polská republika Skládá se z dvoudílného pláště, matrice, horního a dolního lisovacího trnu. Přístroj pro zkoušení pevnosti materiálů v tlaku a tahu T1 - FRO 50 Výrobce: Zwick GmbH & Co., Ulm, Německo Zařízení zkouší pevnost materiálů v tahu a tlaku při síle v rozsahu od 0 do 50 kn. Rychlost zatěţování destrukční silou se dá kontinuálně měnit. Vzdálenost čelistí, mezi něţ se vkládá lisovací přípravek, se dá libovolně nastavit. Přístroj byl pouţit pro lisování tablet. 24

25 3.3. Příprava tablet a postup při lisování Z dané tabletoviny (Ceolus KG 802) byly postupně navaţovány vzorky o hmotnosti 500 mg s přesností na 1 mg. Pro kaţdou lisovací sílu bylo připraveno 6 vzorků. Do matrice adjustované v plášti byl zasunut dolní lisovací trn, který byl fixován zajišťovací částí. Poté byla do matrice kvantitativně přenesena tabletovina a mírně sklepána. Po sklepání byl zasunut horní lisovací trn a takto naplněná matrice byla vloţena mezi čelisti lisu. Byla nastavena poţadovaná lisovací síla a zapnut posun čelistí k sobě. Po dosaţení poţadované lisovací síly byl posun čelistí zastaven a udrţován po dobu 300 sekund, po této době se čelisti od sebe opět vzdálily. Lisovací přípravek byl vyjmut z čelistí lisu, byla odstraněna zajišťovací součást a tlakem na horní lisovací trn byla tableta vytlačena. Z tabletoviny bylo postupně připraveno 114 tablet válcového tvaru bez fazet o průměru 13 mm. Pro kaţdou lisovací sílu bylo připraveno 6 vzorků, které se lisovaly konstantní rychlostí cyklu s konstantní časovou prodlevou 300 sekund. Konkrétní lisovací síly 0,05; 0,1; 0,25; 0,5; 0,75; 1,0; 1,5; 2,0; 2,5; 3,0; 3,5; 4,0; 4,5; 5,0; 7,5; 10,0; 15,0; 20,0; 30,0 kn. Celkem tedy vzniklo 19 skupin po 6 tabletách. K přístroji byl připojen počítač, který při lisování kaţdého vzorku zaznamenával pomocí vhodného softwaru protokol o průběhu lisování. Tímto způsobem byly získány grafy závislosti síly na čase u kaţdého vzorku při určité nastavené lisovací síle. Převedením do programu test Xpert V9.01 byly získány hodnoty standardní síly, dráhy a času, které byly důleţité pro další hodnocení. Pro grafické a statistické zpracování výsledků byl pouţit program test Xpert V9.01, Origin Professional 7.5 a Microsoft Excel. 25

26 Parametry lisovacího procesu: vzdálenost čelistí: 117 mm rychlost cyklu: 2 mm/s předzatíţení: 2 N rychlost předzatíţení: 2 mm/s prodleva na ref. hodnotě síly při zatěţování: 300 s 26

27 3.4. Postup stanovení plasticity nebo elasticity suchého pojiva Hodnoty získané z původního měření byly převedeny pomocí programu text Xpert V9.01 do programu Microsoft Excel a dále graficky zpracovány v programu Origin Professional 7.5, kde byla vytvořena rovnice křivky prodlevy pro kaţdou lisovanou tabletu. Poté byly integrací zjištěny plochy pod křivkou i nad křivkou. Poměr plochy nad křivkou k oběma plochám dává výslednou plasticitu. Tato metoda je označována jako plošná. Pro stanovení plasticity byly pouţity taktéţ jednobodové metody, které byly zaloţeny na odečtu hodnot nejvyšších a nejniţších sil ze získaných dat. Jak jiţ bylo zmíněno, plasticita můţe být povaţována za zbytkovou Použité metody pro stanovení plasticity Stanovení plasticity jednobodovými metodami 1. Metoda F min A V počátečním stádiu, které je charakteristické vzrůstem síly, dochází především ke změně prostorového uspořádání částic, zmenšování vzdálenosti mezi nimi a vyplňování interpartikulárních prostorů. Se vzrůstem síly dochází taktéţ ke zmenšování intrapartikulárních prostorů, výlisek se dále zhušťuje. Zde nastupuje stádium reverzibilní elastické deformace. Po překonání hranice elasticity nastává plastická deformace, ta je charakteristická trvalými změnami a fixacemi tvaru tablety. Plastická deformace bývá často doprovázena i drcením částic. Tato fáze nastupuje před dosaţením vrcholu křivky (obr. č. 10). Po dosaţení maximální hodnoty síly je trn drţen ve stejné pozici po dobu pěti minut. Objem tablety se tedy nemění. V tomto úseku pokračuje plastická deformace. 27

28 Síla [kn] Obr. č. 10: Metoda F min A F max F min Hodnoty metody F min A se vypočítají ze vzorce: Čas [s] Fmin A F F max min F max.. maximální síla [kn] F min síla v čase 300 sekund [kn] Podíly mezi hodnotami maximálních sil a hodnotami sil v časech 300 sekund dávají výsledné hodnoty metody F min A

29 Síla [kn] 2. Metoda F min B Popis obrázku (obr. č. 11) je stejný jako u předchozí metody. Na rozdíl od první jednobodové metody však tato metoda dává do podílu pokles síly po 300 sekundách k maximální síle. Obr. č. 11: Metoda F min B F max - F min F max F min Hodnoty metody F min B se vypočítají ze vzorce: Čas [s] F (Fmax -F Fmax ) 100 min min B [%] F max.. maximální síla [kn] F min síla v čase 300 sekund [kn] Podíly mezi hodnotami poklesu sil po 300 sekundách a hodnotami maximálních sil dávají výsledné hodnoty metody F min B

30 Síla [kn] Stanovení plasticity pomocí plochy 3. Metoda PL Popis obrázku (obr. č. 12) byl zmíněn výše. V podstatě jde o plošné vyjádření druhé metody, která zachycuje pouze konečný stav po 300 sekundách. Tato metoda je výhodnější v tom, ţe zahrnuje celkový stav, tj. stav od počátku do 300 sekund děje. Obr. č. 12: Metoda PL plocha A plocha B Čas [s] 300 Hodnoty metody PL se vypočítají ze vzorce: plocha A PL 100 [%] (plocha A plocha B) kde plocha A [kn.s] vyjadřuje plochu nad křivkou a plocha B [kn.s] vyjadřuje plochu pod křivkou

31 4. TABULKY A GRAFY 31

32 4.1. Vysvětlivky k tabulkám a grafům A 1 = plasticita při lisovací síle 0 kn F max = maximální síla [kn] F min = síla v čase 300 s [kn] k = směrnice [%.kn -1 ] s = směrodatná odchylka t 1 = převrácená hodnota směrnice k [kn.% -1 ] X = průměr y 0 = hodnota na ose y, ke které se křivka limitně blíţí 32

33 4.2. Tabulky Tabulka č. 1 a) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min A, nastavená lisovací síla od 0,05 do 0,75 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 0,05 0,1 0,25 0,5 0,75 Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min A 1 0,0551 0,0218 1, ,0540 0,0218 1, ,0536 0,0222 1, ,0540 0,0221 1, ,0538 0,0216 1, ,0539 0,0203 1, ,1058 0,0423 1, ,1058 0,0469 1, ,1055 0,0393 1, ,1063 0,0420 1, ,1062 0,0408 1, ,1056 0,0450 1, ,2592 0,1120 1, ,2594 0,1006 1, ,2600 0,1043 1, ,2597 0,1005 1, ,2615 0,1004 1, ,2608 0,1106 1, ,5195 0,2018 1, ,5186 0,2024 1, ,5211 0,2023 1, ,5183 0,2004 1, ,5206 0,1988 1, ,5205 0,1957 1, ,7786 0,2949 1, ,7798 0,2984 1, ,7776 0,2997 1, ,7818 0,3035 1, ,7793 0,2942 1, ,7825 0,2984 1,

34 Tabulka č. 1 b) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min A, nastavená lisovací síla od 1 do 3 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 1 1,5 2 2,5 3 Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min A 1 1,0370 0,4036 1, ,0444 0,3961 1, ,0426 0,3907 1, ,0437 0,3989 1, ,0454 0,3900 1, ,0459 0,3924 1, ,5663 0,6014 1, ,5645 0,5915 1, ,5681 0,6060 1, ,5660 0,6109 1, ,5676 0,6072 1, ,5637 0,6080 1, ,0798 0,7996 1, ,0918 0,7911 1, ,0896 0,7897 1, ,0912 0,7741 1, ,1032 0,7796 1, ,0944 0,7766 1, ,6135 0,9860 1, ,6306 0,9686 1, ,6252 0,9693 1, ,6402 0,9704 1, ,6259 0,9801 1, ,6420 0,9714 1, ,1640 1,1338 1, ,1841 1,1577 1, ,1775 1,1355 1, ,1862 1,1464 1, ,1612 1,1391 1, ,1679 1,1372 1,

35 Tabulka č. 1 c) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min A, nastavená lisovací síla od 3,5 do 7,5 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 3,5 4 4,5 5 7,5 Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min A 1 3,7017 1,3265 1, ,7242 1,3324 1, ,7349 1,3588 1, ,7102 1,3236 1, ,7335 1,3292 1, ,7128 1,3424 1, ,2642 1,5012 1, ,2556 1,4952 1, ,2498 1,4988 1, ,2798 1,5025 1, ,2603 1,5151 1, ,2530 1,5031 1, ,8425 1,6378 1, ,8028 1,6475 1, ,8149 1,6522 1, ,7975 1,6413 1, ,8421 1,6528 1, ,8029 1,6366 1, ,3868 1,7886 1, ,3688 1,7509 1, ,3956 1,7791 1, ,4077 1,7692 1, ,3716 1,7765 1, ,4177 1,8007 1, ,2714 2,2582 1, ,2690 2,2514 1, ,2775 2,2523 1, ,2432 2,2431 1, ,2731 2,2574 1, ,3032 2,2546 1,

36 Tabulka č. 1 d) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min A, nastavená lisovací síla od 10 do 30 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min A 1 11,0904 2,5099 1, ,0759 2,4813 1, ,1907 2,4876 1, ,1764 2,5506 1, ,0990 2,4779 1, ,1813 2,4607 1, ,9483 2,6179 1, ,9792 2,5688 1, ,8570 2,5561 1, ,8467 2,5448 1, ,9214 2,5412 1, ,8996 2,5539 1, ,7959 2,3457 1, ,6001 2,3655 1, ,7861 2,3495 1, ,6875 2,3398 1, ,6917 2,3491 1, ,8124 2,3527 1, ,6346 1,9363 1, ,8931 1,8195 1, ,8245 1,8080 1, ,5798 1,7795 1, ,8496 1,7824 1, ,6347 1,8011 1,

37 Tabulka č. 1 e) Statistické charakteristiky plasticity hodnocené pomocí metody F min A Lisovací síla Statistické hodnocení metody F min A NASTAVENÁ [kn] X s 0,05 1,6681 0,0332 0,1 1,6790 0,0692 0,25 1,6760 0,0540 0,5 1,6267 0,0127 0,75 1,6190 0, ,6102 0,0144 1,5 1,6282 0, ,6011 0,0136 2,5 1,5887 0, ,5619 0,0048 3,5 1,5602 0, ,5449 0,0037 4,5 1,5185 0, ,4919 0,0052 7,5 1,3742 0, ,2887 0, ,1787 0, ,1153 0, ,0571 0,

38 Tabulka č. 2 a) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min B, nastavená lisovací síla od 0,05 do 0,75 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 0,05 0,1 0,25 0,5 0,75 Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min B [%] 1 0,0551 0, , ,0540 0, , ,0536 0, , ,0540 0, , ,0538 0, , ,0539 0, , ,1058 0, , ,1058 0, , ,1055 0, , ,1063 0, , ,1062 0, , ,1056 0, , ,2592 0, , ,2594 0, , ,2600 0, , ,2597 0, , ,2615 0, , ,2608 0, , ,5195 0, , ,5186 0, , ,5211 0, , ,5183 0, , ,5206 0, , ,5205 0, , ,7786 0, , ,7798 0, , ,7776 0, , ,7818 0, , ,7793 0, , ,7825 0, ,

39 Tabulka č. 2 b) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min B, nastavená lisovací síla od 1 do 3 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 1 1,5 2 2,5 3 Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min B [%] 1 1,0370 0, , ,0444 0, , ,0426 0, , ,0437 0, , ,0454 0, , ,0459 0, , ,5663 0, , ,5645 0, , ,5681 0, , ,5660 0, , ,5676 0, , ,5637 0, , ,0798 0, , ,0918 0, , ,0896 0, , ,0912 0, , ,1032 0, , ,0944 0, , ,6135 0, , ,6306 0, , ,6252 0, , ,6402 0, , ,6259 0, , ,6420 0, , ,1640 1, , ,1841 1, , ,1775 1, , ,1862 1, , ,1612 1, , ,1679 1, ,

40 Tabulka č. 2 c) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min B, nastavená lisovací síla od 3,5 do 7,5 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 3,5 4 4,5 5 7,5 Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min B [%] 1 3,7017 1, , ,7242 1, , ,7349 1, , ,7102 1, , ,7335 1, , ,7128 1, , ,2642 1, , ,2556 1, , ,2498 1, , ,2798 1, , ,2603 1, , ,2530 1, , ,8425 1, , ,8028 1, , ,8149 1, , ,7975 1, , ,8421 1, , ,8029 1, , ,3868 1, , ,3688 1, , ,3956 1, , ,4077 1, , ,3716 1, , ,4177 1, , ,2714 2, , ,2690 2, , ,2775 2, , ,2432 2, , ,2731 2, , ,3032 2, ,

41 Tabulka č. 2 d) Hodnoty plasticity vypočtené metodou F min B, nastavená lisovací síla od 10 do 30 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] Vzorek č. Lisovací síla SKUTEČNÁ [kn] Úbytek síly (F max - F min ) [kn] Plasticita metodou F min B [%] 1 11,0904 2, , ,0759 2, , ,1907 2, , ,1764 2, , ,0990 2, , ,1813 2, , ,9483 2, , ,9792 2, , ,8570 2, , ,8467 2, , ,9214 2, , ,8996 2, , ,7959 2, , ,6001 2, , ,7861 2, , ,6875 2, , ,6917 2, , ,8124 2, , ,6346 1,9363 5, ,8931 1,8195 5, ,8245 1,8080 5, ,5798 1,7795 5, ,8496 1,7824 5, ,6347 1,8011 5,

42 Tabulka č. 2 e) Statistické charakteristiky plasticity hodnocené pomocí meto- dy F min B Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] Statistické hodnocení metody F min B X [%] s [%] 0,05 40,0282 1,2130 0,1 40,3422 2,4112 0,25 40,2740 1,8899 0,5 38,5227 0,4845 0,75 38,2300 0, ,8924 0,5529 1,5 38,5790 0, ,5366 0,5265 2,5 37,0536 0, ,9737 0,1975 3,5 35,9045 0, ,2693 0,1526 4,5 34,1435 0, ,9690 0,2336 7,5 27,2314 0, ,4028 0, ,1624 0, ,3411 0, ,3984 0,

43 Tabulka č. 3 a) Hodnoty plasticity vypočtené metodou PL, nastavená lisovací síla od 0,05 do 0,75 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 0,05 0,1 0,25 0,5 0,75 Plasticita metodou PL Vzorek č. [%] 1 35, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

44 Tabulka č. 3 b) Hodnoty plasticity vypočtené metodou PL, nastavená lisovací síla od 1 do 3 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 1 1,5 2 2,5 3 Plasticita metodou PL Vzorek č. [%] 1 36, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

45 Tabulka č. 3 c) Hodnoty plasticity vypočtené metodou PL, nastavená lisovací síla od 3,5 do 7,5 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] 3,5 4 4,5 5 7,5 Plasticita metodou PL Vzorek č. [%] 1 33, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

46 Tabulka č. 3 d) Hodnoty plasticity vypočtené metodou PL, nastavená lisovací síla od 10 do 30 kn Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] Plasticita metodou PL Vzorek č. [%] 1 20, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,

47 Tabulka č. 3 e) Statistické charakteristiky plasticity hodnocené pomocí metody PL Lisovací síla NASTAVENÁ [kn] Statistické hodnocení metody PL X [%] s [%] 0,05 35,8336 0,6958 0,1 37,0225 2,0549 0,25 37,1785 1,4889 0,5 36,0394 0,4418 0,75 35,7663 0, ,4162 0,5260 1,5 36,0666 0, ,1136 0,5242 2,5 34,6668 0, ,6559 0,1737 3,5 33,6029 0, ,9366 0,1399 4,5 31,8349 0, ,7076 0,2215 7,5 25,2336 0, ,6642 0, ,8442 0, ,3712 0, ,8766 0,

48 4.3. Grafy Graf č. 1 a) Závislost plasticity na lisovací síle od 0 do 30 kn (metoda F min A ) 1,7 Ceolus KG 802 Plasticita metodou F min A 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1, Lisovací síla [kn] 48

49 Graf č. 1 b) Závislost plasticity na lisovací síle od 0 do 5 kn (metoda F min A ) 1,70 Ceolus KG 802 Plasticita metodou F min A 1,65 1,60 1,55 1, Lisovací síla [kn] 49

50 Graf č. 1 c) Závislost plasticity na lisovací síle od 4 do 30 kn (metoda F min A ) Plasticita metodou F min A 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 Ceolus KG 802 ExpDec1 fit of Data1_B Data: Data1_B Model: ExpDec1 Equation: y = A1*exp(-x/t1) + y0 Weighting: y No weighting Chi^2/DoF = E-6 R^2 = y ± A ± t ± ,1 1, Lisovací síla [kn] 50

51 Plasticita metodou F min B [%] Graf č. 2 a) Závislost plasticity na lisovací síle od 0 do 30 kn (metoda F min B ) Ceolus KG Lisovací síla [kn] 51

52 Plasticita metodou F min B [%] Graf č. 2 b) Závislost plasticity na lisovací síle od 0 do 5 kn (metoda F min B ) Ceolus KG Lisovací síla [kn] 52

53 Plasticita metodou F min B [%] Graf č. 2 c) Závislost plasticity na lisovací síle od 4 do 30 kn (metoda F min B ) Ceolus KG 802 ExpDec1 fit of Data1_B Data: Data1_B Model: ExpDec1 Equation: y = A1*exp(-x/t1) + y0 Weighting: y No weighting Chi^2/DoF = R^2 = y ± A ± t ± Lisovací síla [kn] 53

54 Plasticita metodou PL [%] Graf č. 3 a) Závislost plasticity na lisovací síle od 0 do 30 kn (metoda PL) 40 Ceolus KG Lisovací síla [kn] 54

55 Plasticita metodou PL [%] Graf č. 3 b) Závislost plasticity na lisovací síle od 0 do 5 kn (metoda PL) Ceolus KG Lisovací síla [kn] 55

56 Plasticita metodou PL [%] Graf č. 3 c) Závislost plasticity na lisovací síle od 4 do 30 kn (metoda PL) Ceolus KG 802 ExpDec1 fit of Data1_B Data: Data1_B Model: ExpDec1 Equation: y = A1*exp(-x/t1) + y0 Weighting: y No weighting Chi^2/DoF = R^2 = y ± A ± t ± Lisovací síla [kn] 56

57 Ln plasticity metodou F min B [%] Graf č. 4 Vzájemné porovnání plasticity mikrokrystalických celulóz 20,09 Avicel PH 102 Avicel PH 102 konstantní nárůst F Ceolus KG 802 7,39 2,72 1, Lisovací síla [kn] 57

58 58

59 5. DISKUSE 59

60 5.1. Stanovení plasticity ze záznamu poklesu síly na čase Hodnocení plasticity ze záznamu poklesu síly na čase bylo prováděno třemi níţe popsanými metodami. U prvních dvou metod se jednalo o postup pomocí jednobodového hodnocení. Třetí metoda byla zaloţena na hodnocení plochy. První metoda jednobodového hodnocení, označovaná jako metoda F min A, dávala do podílu hodnotu maximální síly a hodnotu síly v čase tři sta sekund. Naopak druhá metoda (F min B ) dávala do podílu pokles síly, který nastal po 300 sekundách, k maximální síle. Z výše uvedeného srovnání vyplývá, ţe hodnoty plasticity získané metodou F min B budou niţší neţ hodnoty získané metodou F min A. Třetí metoda, označovaná jako metoda PL, vyjadřuje celý proces úbytku síly v čase. V podstatě je plošným vyjádřením druhé metody jednobodového hodnocení F min B. Oproti jednobodové metodě, která zachycuje pouze konečný stav po 300 sekundách, však plošná metoda zahrnuje celkový stav, tj. stav od počátku do 300 sekund sledovaného děje. Porovnáním těchto tří metod se po teoretické stránce jeví jako nejvhodnější metoda třetí, protoţe nám nejpřesněji charakterizuje měřenou veličinu. Získané výsledky všech tří výše uvedených metod jsou shrnuty v tabulkách č. 1 a) aţ 3 e). 60

61 5.2. Vliv lisovací síly na plasticitu mikrokrystalických celulóz Pro hodnocení vlivu lisovací síly na plasticitu mikrokrystalických celulóz byly vyuţity jednak metody jednobodové F min A a F min B, tak i metoda PL, coţ je metoda hodnocení pomocí plochy. Výsledky metody F min A jsou uvedeny v tabulkách č. 1 a) aţ 1 e) a dále v grafech č. 1 a) aţ 1 c). Výsledky metody F min B jsou uvedeny v tabulkách č. 2 a) aţ 2 e) a dále v grafech č. 2 a) aţ 2 c). Výsledky metody PL jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a) aţ 3 e) a dále v grafech č. 3 a) aţ 3 c). S ohledem na skutečnost, ţe charakter závislosti plasticity na lisovací síle je u všech tří metod obdobný, bude toto hodnocení společné pro všechny tři metody. Ze získaných grafů jsme schopni rozlišit dvě fáze závislosti. První fáze se pohybuje v rozsahu lisovacích sil od 0 do 4 kn, a je vystřídána fází druhou, probíhající v úseku lisovacích sil od 4 do 30 kn První úsek závislosti plasticity na lisovací síle Charakter průběhu závislosti plasticity na lisovací síle v oblasti od 0 do 4 kn je uveden v grafu č. 1 b), 2 b), 3 b). Pokud se více zaměříme na tento úsek, zjistíme, ţe jej můţeme rozdělit na další dva specifické podúseky a to v rozmezí lisovacích sil od 0 do 1,5 kn a dále od 1,5 do 4 kn. První podúsek je charakteristický vzrůstem, respektive stagnací nebo mírným poklesem plasticity. V této fázi dochází k prvotnímu přeuspořádávání částic do volných vzduchových prostor. Toto přeuspořádávání nejspíše vede k určité prvotní stagnaci plasticity. Proto bychom tuto fázi lisování ovlivnili pouţitím kluzných látek. 61

62 Druhý podúsek jiţ zaznamenává pokles plasticity, který však ještě nedosahuje lineárního nebo exponenciálního charakteru. Prvotní přeuspořádávání částic tabletoviny je jiţ dokončeno. Tato fáze je tedy charakteristická tím, ţe zde primárně dochází k vypuzování vzduchu z mezičásticových prostor. Oba podúseky pak představují fázi předlisování tabletoviny Druhý úsek závislosti plasticity na lisovací síle Druhý úsek vyjadřující závislost plasticity na lisovací síle probíhá v rozsahu lisovacích sil od 4 do 30 kn. Křivka má jiţ jednoznačně exponenciální charakter, viz. grafy č. 1 c) 2 c) 3 c). V tomto úseku dochází k plastické deformaci tabletoviny. Můţeme jej charakterizovat směrnicí k, parametrem A 1 a y 0. Parametr y 0 nám vyjadřuje hodnotu plasticity, ke které se křivka limitně blíţí. Vlastní směrnice se rovná podílu: k = - 1 / t 1 k.. směrnice přímky [%.kn -1 ] t 1.. převrácená hodnota směrnice k, která byla vypočtena programem Origin [kn.% -1 ] 62

63 5.3. Vliv typu mikrokrystalické celulózy nebo postupu lisování tablet na druhý úsek závislosti plasticity na lisovací síle Ve své práci jsem pouţívala k lisování tablet jeden z typů mikrokrystalické celulózy, a to Ceolus KG 802. Tablety byly lisovány rychlostí 2 mm.s -1. Pro vlastní porovnání jsem pouţila výslednou křivku diplomantů spolupracujících na stejném problému 20,21. Má křivka závislosti plasticity Ceolusu KG 802 na lisovací síle v rozsahu od 4 do 30 kn byla porovnána s křivkou Avicelu PH 102, která vznikla za stejných lisovacích podmínek a dále s křivkou Avicelu PH 102 lisovaného s konstantním nárůstem zátěţe. Hodnoty plasticit u těchto tří vzorků byly získány metodou F min B, a byly zaneseny do společného grafu v závislosti na lisovací síle. Výsledné křivky jsou uvedeny v grafu č. 4. Rozdíl v hodnotách plasticit mezi Avicelem PH 102 a Ceolusem KG 802 se projevuje především při niţších lisovacích silách. Toto můţeme vysvětlit odlišnou hustotou a tvarem částic. Naopak ve druhé fázi, která jiţ představuje plastickou deformaci tabletoviny, je rozdíl mezi oběma plnivy minimální. Důkazem je i rychlostní konstanta, která má u Avicelu hodnotu - 0,06896 %.kn a u Ceolusu hodnotu - 0,07340 %.kn -1. Třetím lisovaným a později hodnoceným vzorkem byl Avicel PH 102, který byl lisován jiným postupem, a to s pomalejším a rovnoměrnějším nástupem síly. U tohoto vzorku byla dopočítána daleko nejvyšší hodnota rychlostní konstanty a to - 0,09697 %.kn -1, dále zde byly zjištěny i celkově niţší hodnoty plasticit, neţ tomu bylo u vzorků lisovaných klasickým postupem lisování. Důvodem tohoto jevu bylo nejspíše lepší vyuţití dodané síly k tvorbě optimální struktury tablety

64 6. ZÁVĚR 64

65 Z výsledků této práce lze vyvodit tyto závěry: 1. Všechny tři metody pouţité pro hodnocení závislosti plasticity na lisovací síle poskytují srovnatelné výsledky. 2. Z výsledných grafů závislosti plasticity na lisovací síle jsme schopni rozlišit dva úseky. a. První úsek probíhá v rozmezí lisovacích sil od 0 do 4 kn a charakterizuje fázi předlisování tablety. Křivka v této oblasti má stagnující nebo klesající nelineární charakter. b. Druhý úsek probíhá v rozmezí lisovacích sil od 4 do 30 kn. Křivka v této oblasti má jiţ exponenciální charakter s rychlostní konstantou - 0,07340 %.kn -1 a představuje plastickou deformaci tabletoviny. 3. Fáze plastické deformace je výrazně ovlivněna postupem lisování tablety. Pod tímto postupem se chápe lisování při konstantní rychlosti (mm.s -1 ) nebo při konstantním nárůstu síly (N.s -1 ). 65

66 7. LITERATURA 66

67 1. Český lékopis Doplněk díl. Praha, Grada s ŘEHULA, M.: Tuhé lékové formy. In: DOLEŢAL, P., DITTRICH, M., ŘEHULA, M., TOMÁŠEK, V.: Kurz pro kvalifikované osoby výrobců léčivých přípravků. Modul III. Farmaceutická technologie. Praha s CHALABALA, M. et al.: Technologie léků. 2. vyd. Praha, Galén s , [cit ]. 5. LÁZNÍČKOVÁ, A., ĎOUBAL, S., GASPAROVIČ, J., DITTRICH M.: Fyzikální chemie pro posluchače farmacie. II. díl. Praha, Karolinum s ALDERBORN, G., NYSTRÖM, CH.: Pharmaceutical Powder Compaction Technology. New York, Marcel Dekker 1996, s TOMÁŠEK, V.: Tuhé lékové formy. In: DOLEŢAL, P., DITTRICH, M., ŘEHULA, M., TOMÁŠEK, V.: Kurz pro kvalifikované osoby výrobců léčivých přípravků. Modul III. Farmaceutická technologie. Praha s ŘEHULA, M.: Přednášky z farmaceutické technologie pro studenty 4. ročníku. [Přednášky.] Hradec Králové Univerzita Karlova. Fakulta farmaceutická. 9. ARMSTRONG, N. A., HAINES-NUTT, R. F.: Elastic recovery and surface area changes in compacted powder systems. J. Pharm. Pharmacol., 24, 1972, s KACHRIMANIS, K., MALAMATARIS, S.: Compact size and mechanical strength of pharmaceutical diluents. Europ. J. Pharm. Sci., 24, 2005, s BERGGREN, J., FRENNING, G., ALDERBORN, G.: Compression behaviour and tablet-forming ability of spray-dried amorphous composite particles. Europ. J. Pharm. Sci., 22, 2004, s KIM, H., VENKATESH, G., FASSIHI, R.: Compactibility characterization of granular pectin for tableting operation using a compaction simulator. Int. J. Pharm., 161, 1998, s

68 13. DI MARTINO, P. et al.: Influence of crystal habit on the compression and densification machanism of ibuprofen. J. Cryst. Growth, 243, 2002, s NOKHODCHI, A., RUBINSTEIN, M. H., FORD J. L.: The effect of particle size and viscosity grade on the compaction properties of hydroxypropylmethylcellulose Int. J. Pharm., 126, 1995, s HARDY, I. J., COOK, W. G., MELIA, C. D.: Compression and compaction properties of plasticised high molecular weight hydroxypropylmethylcellulose (HPMC) as a hydrophilic matrix carrier. Int. J. Pharm., 311, 2006, s PICKER, K. M.: The use of carrageenan in mixture with microcrystalline cellulose and its functionality for making tablets. Eur. J. Pharm. Biopharm., 48, 1999, s NARAYAN, P., HANCOCK, B. C.: The relationship between the particle properties, mechanical behavior, and surface roughness of some pharmaceutical excipient compacts. Mat. Sci. Eng., A355, 2003, s EBBA, F. et al.: Stress relaxation studies of granules as a function of different lubricants. Eur. J. Pharm. Biopharm., 52, 2001, s ŘEHULA, M.: ústní sdělení, KŘIVKOVÁ, B.: Stanovení plasticity u tablet z mikrokrystalické celulózy. [Diplomová práce.] Hradec Králové Univerzita Karlova. Fakulta farmaceutická. 21. REICH, F.: Plasticita tablet z mikrokrystalické celulózy. [Diplomová práce.] Hradec Králové Univerzita Karlova. Fakulta farmaceutická. 68

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Diplomová práce 2007 Blanka Křivková Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie

Více

Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY

Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA

Více

Výroba tablet. Lisovací nástroje. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. Horní trn (razidlo) Lisovací matrice (forma, lisovnice)

Výroba tablet. Lisovací nástroje. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. Horní trn (razidlo) Lisovací matrice (forma, lisovnice) Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA

Více

Návody k speciálním praktickým cvičením z farmaceutické technologie. doc. RNDr. Milan Řehula, CSc. a kolektiv. Autorský kolektiv:

Návody k speciálním praktickým cvičením z farmaceutické technologie. doc. RNDr. Milan Řehula, CSc. a kolektiv. Autorský kolektiv: Návody k speciálním praktickým cvičením z farmaceutické technologie doc. RNDr. Milan Řehula, CSc. a kolektiv Autorský kolektiv: doc. RNDr. Milan Řehula, CSc. Mgr. Pavel Berka doc. RNDr. Milan Dittrich,

Více

CHEMICKÁ STRUKTURA A VISKOELASTICITA PLNIV PRO PŘÍMÉ LISOVÁNÍ TABLET LÉČIV. ROMAN ADÁMEK, MILAN ŘEHULA a TOMÁŠ RYSL. Úvod

CHEMICKÁ STRUKTURA A VISKOELASTICITA PLNIV PRO PŘÍMÉ LISOVÁNÍ TABLET LÉČIV. ROMAN ADÁMEK, MILAN ŘEHULA a TOMÁŠ RYSL. Úvod CHEMICKÁ STRUKTURA A VISKOELASTICITA PLNIV PRO PŘÍMÉ LISOVÁNÍ TABLET LÉČIV ROMAN ADÁMEK, MILAN ŘEHULA a TOMÁŠ RYSL Katedra farmaceutické technologie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita

Více

Výroba tablet. Fáze lisování. Lisovací nástroje. Typy tabletovacích lisů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob

Výroba tablet. Fáze lisování. Lisovací nástroje. Typy tabletovacích lisů. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY piva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla homogenizace homogenizace tabletování z granulátu TABLETOVINA

Více

UNIVERZITA KARLOVA. Deformační index u tablet z mikrokrystalické celulózy

UNIVERZITA KARLOVA. Deformační index u tablet z mikrokrystalické celulózy UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI Katedra farmaceutické technologie Deformační index u tablet z mikrokrystalické celulózy Rigorózní práce Hradec Králové, červen 2006 Jana Myslivečková Děkuji

Více

POROVNÁNÍ DVOU METOD CHARAKTERIZUJÍCÍCH PROCES LISOVÁNÍ TABLET. PETRA SVAČINOVÁ, MILAN ŘEHULA, PAVEL ONDREJČEK a MILOSLAVA RABIŠKOVÁ.

POROVNÁNÍ DVOU METOD CHARAKTERIZUJÍCÍCH PROCES LISOVÁNÍ TABLET. PETRA SVAČINOVÁ, MILAN ŘEHULA, PAVEL ONDREJČEK a MILOSLAVA RABIŠKOVÁ. POROVNÁNÍ DVOU METOD CHARAKTERIZUJÍCÍCH PROCES LISOVÁNÍ TABLET PETRA SVAČINOVÁ, MILAN ŘEHULA, PAVEL ONDREJČEK a MILOSLAVA RABIŠKOVÁ Katedra farmaceutické technologie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická

Více

P1/P2. Testování pevných lékových forem: Rozpadavost, oděr a pevnost tablet. Laboratoř oboru Výroba léčiv (N111049) Návod. Ing.

P1/P2. Testování pevných lékových forem: Rozpadavost, oděr a pevnost tablet. Laboratoř oboru Výroba léčiv (N111049) Návod. Ing. Laboratoř oboru Výroba léčiv (N111049) Návod P1/P2 Testování pevných lékových forem: Rozpadavost, oděr a pevnost tablet Vedoucí práce: Umístění práce: Ing. Tereza Školáková S27 OBSAH 1. Úvod... 1 2. Úkoly...

Více

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Stanovení plasticity u mannitolu (rigorózní práce) 2006 Mgr. Petra Šulková Děkuji Doc. RNDr. Milanu Řehulovi,

Více

AGLOMEROVANÝ MONOHYDRÁT -LAKTOSY A BEZVODÁ -LAKTOSA V PŘÍMÉM LISOVÁNÍ TABLET. JITKA MUŽÍKOVÁ, MARIE NEPRAŠOVÁ a HYNEK FASCHINGBAUER.

AGLOMEROVANÝ MONOHYDRÁT -LAKTOSY A BEZVODÁ -LAKTOSA V PŘÍMÉM LISOVÁNÍ TABLET. JITKA MUŽÍKOVÁ, MARIE NEPRAŠOVÁ a HYNEK FASCHINGBAUER. AGLOMEROVANÝ MONOHYDRÁT -LAKTOSY A BEZVODÁ -LAKTOSA V PŘÍMÉM LISOVÁNÍ TABLET JITKA MUŽÍKOVÁ, MARIE NEPRAŠOVÁ a HYNEK FASCHINGBAUER Katedra farmaceutické technologie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická

Více

II. TABLETY TABULETTAE

II. TABLETY TABULETTAE II. TABLETY TABULETTAE Definice tuhé mechanicky pevné přípravky jedna nebo více léčivých látek určeny k perorálnímu podávání polykají se celé žvýkají rozpouštějí nebo dispergují ve vodě ponechají se rozpouštět

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Rigorózní práce 2007 Mgr. Blanka Křivková Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ DIPLOMOVÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ DIPLOMOVÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Studium lisovatelnosti přímo lisovatelných tabletovin s tramadol hydrochloridem Hradec

Více

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček: Molekulová fyzika zkoumá vlastnosti látek na základě jejich vnitřní struktury, pohybu a vzájemného působení částic, ze kterých se látky skládají. Termodynamika se zabývá zákony přeměny různých forem energie

Více

Tablety TABLETOVÁNÍ PRÁŠKŮ. Možnosti podávání tablet. Druhy tablet. Tvary tablet. Pomocné látky 6.12.2012

Tablety TABLETOVÁNÍ PRÁŠKŮ. Možnosti podávání tablet. Druhy tablet. Tvary tablet. Pomocné látky 6.12.2012 Tablety TABLETOVÁNÍ PRÁŠKŮ Pavla Houštecká FCHT 2008 nejběžnější léková forma převážně pro perorální podání jsou to mechanicky pevné, pórovité výlisky tvořené směsí prášků, obsahující léčivé látky, pomocné

Více

VLIV NOVÉ KLUZNÉ LÁTKY SYLOIDU NA LISOVÁNÍ TABLET LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ. PAVEL ONDREJČEK, MILAN ŘEHULA, PETRA SVAČINOVÁ, JAN STONIŠ a MILOSLAVA RABIŠKOVÁ

VLIV NOVÉ KLUZNÉ LÁTKY SYLOIDU NA LISOVÁNÍ TABLET LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ. PAVEL ONDREJČEK, MILAN ŘEHULA, PETRA SVAČINOVÁ, JAN STONIŠ a MILOSLAVA RABIŠKOVÁ VLIV NOVÉ KLUZNÉ LÁTKY SYLOIDU NA LISOVÁNÍ TABLET LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ PAVEL ONDREJČEK, MILAN ŘEHULA, PETRA SVAČINOVÁ, JAN STONIŠ a MILOSLAVA RABIŠKOVÁ Katedra farmaceutické technologie, Farmaceutická fakulta

Více

Kompaktace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Suchá granulace Princip. Vazebné síly. Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy

Kompaktace. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Suchá granulace Princip. Vazebné síly. Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy Zvětšování velikosti částic Kompaktace, extrudace Kompaktace Suchá granulace Princip Stlačování sypké hmoty mezi dvěma povrchy Vazebné síly van der Waalsovy interakce mechanické zaklesnutí částic povrchové

Více

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin Mechanika kontinua Mechanika elastických těles Mechanika kapalin a plynů Kinematika tekutin Hydrostatika Hydrodynamika Kontinuum Pro vyšetřování

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.9 Plasticita a creep Vliv teploty na chování materiálu 1. Teplotní roztažnost L = L α T ( x) dl 2. Závislost modulu pružnosti na teplotě: Modul pružnosti při

Více

LISOVATELNOST TABLETOVINY

LISOVATELNOST TABLETOVINY UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmaceutické technologie LISOVATELNOST TABLETOVINY S MIKROKRYSTALICKOU CELULOSOU COMPRESSIBILITY OF THE POWDER MIXTURE WITH MICROCRYSTALLINE

Více

Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku

Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku . lekce Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku Obsah. Základní pojmy Vnitřní síly napětí. Základní reologické modely technických materiálů 3.3 Elementární reologické modely creepu

Více

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU

STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU STANOVENÍ PROPUSTNOSTI OBALOVÝCH MATERIÁLŮ PRO VODNÍ PÁRU Úvod Obecná teorie propustnosti polymerních obalových materiálů je zmíněna v návodu pro stanovení propustnosti pro kyslík. Na tomto místě je třeba

Více

NOVÁ SMĚSNÁ SUCHÁ POJIVA NA BÁZI LAKTOSY V PŘÍMÉM LISOVÁNÍ TABLET. JITKA MUŽÍKOVÁ a KATEŘINA HOLUBOVÁ. Úvod

NOVÁ SMĚSNÁ SUCHÁ POJIVA NA BÁZI LAKTOSY V PŘÍMÉM LISOVÁNÍ TABLET. JITKA MUŽÍKOVÁ a KATEŘINA HOLUBOVÁ. Úvod NOVÁ SMĚSNÁ SUCHÁ POJIVA NA BÁZI LAKTOSY V PŘÍMÉM LISOVÁNÍ TABLET JITKA MUŽÍKOVÁ a KATEŘINA HOLUBOVÁ Katedra farmaceutické technologie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové,

Více

FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE

FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Stanovení plasticity u hydrogenfosforečnanu vápenatého dihydrátu Determining the plasticity

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Katedra farmaceutické technologie

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Katedra farmaceutické technologie UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Ověření nové metody na hodnocení stresové relaxace tablet Validation of a new method for the evaluation

Více

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti Teoretická a skutečná pevnost kovů Trvalá deformace polykrystalů začíná při vyšším napětí než u monokrystalů, tj. hodnota meze

Více

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI

- 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI - 120 - VLIV REAKTOROVÉHO PROSTŘEDl' NA ZKŘEHNUTI' Cr-Mo-V OCELI Ing. K. Šplíchal, Ing. R. Axamit^RNDr. J. Otruba, Prof. Ing. J. Koutský, DrSc, ÚJV Řež 1. Úvod Rozvoj trhlin za účasti koroze v materiálech

Více

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Více

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Stanovení lisovatelnosti plniv a mastku Determining the compression behaviour of fillers and talc Diplomová

Více

2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely

2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely 2 Tokové chování polymerních tavenin reologické modely 2.1 Reologie jako vědní obor Polymerní materiály jsou obvykle zpracovávány v roztaveném stavu, proto se budeme v prvé řadě zabývat jejich tokovým

Více

METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D

METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D METODY FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE ČL 2009, D 2010 PharmDr. Zdenka Šklubalová, Ph.D. 10.6.2010 ZMĚNY D 2010 (harmonizace beze změn v textu) 2.9.1 Zkouška rozpadavosti tablet a tobolek 2.9.3 Zkouška disoluce

Více

Testování pevných lékových forem: Rozpadavost, oděr a pevnost tablet

Testování pevných lékových forem: Rozpadavost, oděr a pevnost tablet P Laboratoř oboru I Výroba léčiv (N111049) Návod Testování pevných lékových forem: Rozpadavost, oděr a pevnost tablet Vedoucí práce: Ing. Jana Vondroušová Studijní program: Studijní obor: Syntéza a výroba

Více

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA 2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA Pevnost skla reprezentující jeho mechanické vlastnosti nejčastěji bývá hlavním parametrem jeho využití. Nevýhodou skel je jejich poměrně nízká pevnost v tahu a rázu (pevnost

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Akce: Přednáška, KA 5 Téma: MODERNÍ METODY VSTŘIKOVÁNÍ PLASTŮ (1. přednáška) Lektor: Ing. Aleš Ausperger, Ph.D. Třída/y: 3MS Datum konání: 13. 3. 2014 Místo konání: malá aula Čas: 2. a 3. hodina; od 8:50

Více

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU

4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách

Více

STUDIUM PŘÍMO LISOVATELNÝCH TABLETOVIN A TABLET S DVĚMA TYPY CARBOPOL POLYMERU. JITKA MUŽÍKOVÁ a MARIE NEPRAŠOVÁ. Experimentální část.

STUDIUM PŘÍMO LISOVATELNÝCH TABLETOVIN A TABLET S DVĚMA TYPY CARBOPOL POLYMERU. JITKA MUŽÍKOVÁ a MARIE NEPRAŠOVÁ. Experimentální část. STUDIUM PŘÍMO LISOVATELNÝCH TABLETOVIN A TABLET S DVĚMA TYPY CARBOPOL POLYMERU JITKA MUŽÍKOVÁ a MARIE NEPRAŠOVÁ Katedra farmaceutické technologie, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci

Více

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.

VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE VÝPOČET ELASTICITY A PLASTICITY MIKROKRYSTALICKÉ CELULÓZY AVICELU PH-103 Hradec Králové

Více

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ STUDIJNÍ PODPORY PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA NAVAZUJÍCÍHO MAGISTERSKÉHO PROGRAMU STAVEBNÍ INŽENÝRSTVÍ -GEOTECHNIKA A PODZEMNÍ STAVITELSTVÍ MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

Více

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY

5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 5b MĚŘENÍ VISKOZITY KAPALIN POMOCÍ PADAJÍCÍ KULIČKY 1. TEORIE: Měření viskozity pomocí padající kuličky patří k nejstarším metodám

Více

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek Struktura a vlastnosti pevných látek Rozdělení pevných látek (PL): monokrystalické krystalické Pevné látky polykrystalické amorfní Pevné látky Krystalické látky jsou charakterizovány pravidelným uspořádáním

Více

Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY

Výroba tablet. Inženýrství chemicko-farmaceutických výrob. Lisování tablet. POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY Lisování tablet Výroba tablet GRANULÁT POMOCNÉ LÁTKY (kluzné látky, rozvolňovadla) LÉČIVÉ LÁTKY POMOCNÉ LÁTKY plniva, suchá pojiva, kluzné látky, rozvolňovadla tabletování z granulátu homogenizace TABLETOVINA

Více

Vliv kluzných látek na parametry rovnic lisování

Vliv kluzných látek na parametry rovnic lisování Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Rigorózní práce Vliv kluzných látek na parametry rovnic lisování Influence of Skid Substances to Compression

Více

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1 Porušení hornin Předpoklady pro popis mechanických vlastností hornin napjatost masivu je včase a prostoru proměnná nespojitosti jsou určeny pevnostními charakteristikami prostředí horniny ovlivňuje rychlost

Více

Úprava velikosti částic. Důvody proč zvětšovat částice. Úprava velikosti částic sypkých hmot Aglomerační procesy

Úprava velikosti částic. Důvody proč zvětšovat částice. Úprava velikosti částic sypkých hmot Aglomerační procesy Úprava velikosti částic sypkých hmot Aglomerační procesy Úprava velikosti částic Zmenšování Rozdrobňování, rozmělňování Drcení Mletí Zvětšování Aglomerace Granulace (vlhká, fluidní) Kompaktace Extrudace

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ DIPLOMOVÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ DIPLOMOVÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Studium lisovatelnosti a vlastností tablet ze směsných suchých pojiv sloţených ze dvou

Více

Univerzita Karlova v Praze. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Lisovatelnost různých šarží léku simvastatin

Univerzita Karlova v Praze. Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. Lisovatelnost různých šarží léku simvastatin Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Lisovatelnost různých šarží léku simvastatin Compressibility of different batches of the drug simvastatin

Více

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb

Ctislav Fiala: Optimalizace a multikriteriální hodnocení funkční způsobilosti pozemních staveb 16 Optimální hodnoty svázaných energií stropních konstrukcí (Graf. 6) zde je rozdíl materiálových konstant, tedy svázaných energií v 1 kg materiálu vložek nejmarkantnější, u polystyrénu je téměř 40krát

Více

Pevné lékové formy. Vlastnosti pevných látek. Charakterizace pevných látek ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství

Pevné lékové formy. Vlastnosti pevných látek. Charakterizace pevných látek ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství Pevné lékové formy Vlastnosti pevných látek stabilita Vlastnosti léčiva rozpustnost krystalinita ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství Charakterizace pevných látek difraktometrie

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ. Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ. Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Studium lisovacího procesu a vlastností tablet z anhydridu laktosy Hradec Králové 2012

Více

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN Stanovení požární odolnosti NAVRHOVÁNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ NA ÚČINKY POŽÁRU ČSN EN 1993-1-2 Ing. Jiří Jirků Ing. Zdeněk Sokol, Ph.D. Prof. Ing. František Wald, CSc. 1 2 Přestup tepla do konstrukce v ČSN

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid

Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky nepatří: a) asfalt b) křemík c) pryskyřice d) polvinylchlorid Mezi krystalické látky patří: a) grafit b) diamant c) jantar d) modrá skalice Mezi krystalické látky patří: a) rubín

Více

Nelineární problémy a MKP

Nelineární problémy a MKP Nelineární problémy a MKP Základní druhy nelinearit v mechanice tuhých těles: 1. materiálová (plasticita, viskoelasticita, viskoplasticita,...) 2. geometrická (velké posuvy a natočení, stabilita konstrukcí)

Více

Struktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs.

Struktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs. Struktura polymerů Základní představy: přírodní vs. syntetické V.Švorčík, vaclav.svorcik@vscht.cz celulóza přírodní kaučuk Příprava (výroba).struktura vlastnosti Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu)

Více

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní

Více

STANOVENÍ PEVNOSTI V TAHU U MĚKKÝCH OBALOVÝCH FÓLIÍ

STANOVENÍ PEVNOSTI V TAHU U MĚKKÝCH OBALOVÝCH FÓLIÍ STANOVENÍ PEVNOSTI V TAHU U MĚKKÝCH OBALOVÝCH FÓLIÍ 1. Úvod Pevnost v tahu je jednou ze základních mechanických vlastností obalových materiálů, charakterizujících jejich odolnost vůči mechanickému namáhání,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ. Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ. Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmaceutické technologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Studium mikronizovaných poloxamerů jako mazadel v přímém lisování tablet 2013 Barbora

Více

Nespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008

Nespojitá vlákna. Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Nespojitá vlákna Technická univerzita v Liberci kompozitní materiály 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek 2008 Vliv nespojitých vláken Zabývejme se nyní uspořádanými nespojitými vlákny ( 1D systém) s tahovým

Více

některých případech byly materiály po doformování nesoudržné).

některých případech byly materiály po doformování nesoudržné). VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ PRO VÝROBU TEPELNĚ IZOLAČNÍCH MALT A OMÍTEK UTILIZATION OF ORGANIC WASTES FOR PRODUCTION OF INSULATING MORTARS AND PLASTERS Jméno autora: Doc. RNDr. Ing. Stanislav Šťastník,

Více

6. Viskoelasticita materiálů

6. Viskoelasticita materiálů 6. Viskoelasticita materiálů Viskoelasticita materiálů souvisí se schopností materiálů tlumit mechanické vibrace. Uvažujme harmonické dynamické namáhání (tzn. střídavě v tahu a tlaku) materiálu v oblasti

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů

Více

Pevné lékové formy. Lisování tablet. Plnění kapslí (strojní) Plnění kapslí (ruční) » Sypké hmoty stojí u zrodu většiny pevných lékových forem

Pevné lékové formy. Lisování tablet. Plnění kapslí (strojní) Plnění kapslí (ruční) » Sypké hmoty stojí u zrodu většiny pevných lékových forem UNIVERZITA 3. VĚKU U3V FAKULTA CHEMICKÉ TECHNOLOGIE 2011-2012 Sypké hmoty ve farmaceutických výrobách Doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ PRAHA Doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D.

Více

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Stanovení lisovatelnosti hypromelos Hradec Králové, 2009 Zuzana Palounková Ráda bych poděkovala Doc.

Více

Aktuální trendy v oblasti modelování

Aktuální trendy v oblasti modelování Aktuální trendy v oblasti modelování Vladimír Červenka Radomír Pukl Červenka Consulting, Praha 1 Modelování betonové a železobetonové konstrukce - tunelové (definitivní) ostění Metoda konečných prvků,

Více

Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Hodnocení lisovatelnosti tablet s theofylinem pomoci lisovací rovnice Evaluation of compressibility of

Více

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI

6 ZKOUŠENÍ STAVEBNÍ OCELI 6 ZKOUŠENÍ TAVEBNÍ OCELI 6.1 URČENÍ DRUHU BETONÁŘKÉ VÝZTUŽE DLE POVRCHOVÝCH ÚPRAV 6.1.1 Podstata zkoušky Různé typy betonářské výztuže se liší nejen povrchovou úpravou, ale i různými pevnostmi a charakteristickými

Více

Požadavky na technické materiály

Požadavky na technické materiály Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky

Více

Systém nízkoúrovňových válečkových a řetězových dopravníků

Systém nízkoúrovňových válečkových a řetězových dopravníků Systém nízkoúrovňových válečkových a řetězových dopravníků Bc. Vít Hanus Vedoucí práce: Ing. František Starý Abstrakt Tématem práce je návrh a konstrukce modulárního systému válečkových a řetězových dopravníků

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE RIGORÓZNÍ PRÁCE Energetické hodnocení lisovacího procesu přímo lisovatelného isomaltu 2010 Mgr. Veronika

Více

TECHNOLOGIE I (slévání a svařování)

TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) TECHNOLOGIE I (slévání a svařování) Přednáška č. 3: Slévárenské slitiny pro výrobu odlitků, vlastnosti slévárenských slitin, faktory ovlivňující slévárenské vlastnosti, rovnovážné diagramy. Autoři přednášky:

Více

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006

Vybrané technologie povrchových úprav. Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Vybrané technologie povrchových úprav Základy vakuové techniky Doc. Ing. Karel Daďourek 2006 Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova

Více

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Stanovení lisovatelnosti mikrokrystalické celulosy a stearanu hořečnatého Determining the compression

Více

Nespojitá vlákna. Nanokompozity

Nespojitá vlákna. Nanokompozity Nespojitá vlákna Nanokompozity Pro 5. ročník nanomateriály Fakulta mechatroniky Katedra materiálu Strojní fakulty Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Vliv nespojitých vláken Uspořádaná

Více

Energetická bilance drcení tablet

Energetická bilance drcení tablet Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické technologie Energetická bilance drcení tablet rigorózní práce V HRADCI KRÁLOVÉ, 2006 MGR. VÁCLAV ČÁMSKÝ 1 Na tomto

Více

ÚLOHA 1. EXPONENCIÁLNÍ MODEL...2 ÚLOHA 2. MOCNINNÝ MODEL...7

ÚLOHA 1. EXPONENCIÁLNÍ MODEL...2 ÚLOHA 2. MOCNINNÝ MODEL...7 OBSAH ÚLOHA 1. EXPONENCIÁLNÍ MODEL...2 ÚLOHA 2. MOCNINNÝ MODEL...7 Úloha 1. Exponenciální model Zadání: Použijte exponenciální model pro stanovení počáteční hodnoty aktivity radionuklidu Ag 110m. Aktivita

Více

Měření teplotní roztažnosti

Měření teplotní roztažnosti KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty

Více

VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU

VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU VLASTNOSTI DRCENÉHO PÓROBETONU (zkoušky provedené ke 4.4.2012) STANOVENÍ ZÁKLADNÍCH FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ 1. Vlhkostní vlastnosti (frakce 2-4): přirozená vlhkost 3,0% hm. nasákavost - 99,3% hm. 2. Hmotnostní

Více

Plastická deformace a pevnost

Plastická deformace a pevnost Plastická deformace a pevnost Anelasticita vnitřní útlum Tahová zkouška (kovy, plasty, keramiky, kompozity) Fyzikální podstata pevnosti - dislokace (monokrystal polykrystal) - mez kluzu nízkouhlíkových

Více

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA. Semestrální práce

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA. Semestrální práce Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA Semestrální práce Licenční studium GALILEO Interaktivní statistická analýza dat Brno, 2015 Doc. Mgr. Jan Muselík, Ph.D.

Více

VLIV PŘÍSADY LICOMONT BS 100 NA VYBRANÉ VLASTNOSTI ASFALTOVÝCH POJIV INFLUENCE OF ADDITIVE LICOMONT BS 100 UPON PROPERTIES OF BITUMINOUS BINDERS

VLIV PŘÍSADY LICOMONT BS 100 NA VYBRANÉ VLASTNOSTI ASFALTOVÝCH POJIV INFLUENCE OF ADDITIVE LICOMONT BS 100 UPON PROPERTIES OF BITUMINOUS BINDERS VLIV PŘÍSADY LICOMONT BS 100 NA VYBRANÉ VLASTNOSTI ASFALTOVÝCH POJIV INFLUENCE OF ADDITIVE LICOMONT BS 100 UPON PROPERTIES OF BITUMINOUS BINDERS Ing. Eva Králová, ECT, s.r.o. Praha Ing. Josef Štěpánek,

Více

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken

VLASTNOSTI VLÁKEN. 3. Tepelné vlastnosti vláken VLASNOSI VLÁKEN 3. epelné vlastnosti vláken 3.. Úvod epelné vlastnosti vláken jsou velice důležité, neboť jsou rozhodující pro volbu vhodných parametrů zpracování i použití vláken. Závisí na chemickém

Více

Tváření. produktivní metody výroby polotovarů a hotových výrobků, které se dají dobře mechanizovat i automatizovat (velká výkonnost, minimální odpad)

Tváření. produktivní metody výroby polotovarů a hotových výrobků, které se dají dobře mechanizovat i automatizovat (velká výkonnost, minimální odpad) Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková

Více

Popis softwaru VISI Flow

Popis softwaru VISI Flow Popis softwaru VISI Flow Software VISI Flow představuje samostatný CAE software pro komplexní analýzu celého vstřikovacího procesu (plnohodnotná 3D analýza celého vstřikovacího cyklu včetně chlazení a

Více

4. Vytváření. 2. Vytváření tažením z tvárného (plastického) těsta z těsta % vlhkost. Tlak průměrně 0,5-3,5 MPa. Šnekový lis.

4. Vytváření. 2. Vytváření tažením z tvárného (plastického) těsta z těsta % vlhkost. Tlak průměrně 0,5-3,5 MPa. Šnekový lis. 4. Vytváření - převedení polydisperzního systému výrobní směsi v kompaktní systém konkrétních geometrických rozměrů (= výlisek). - změna tvaru a změna vzájemné polohy částic působením vnějších sil. 1.

Více

Ing. Radovan Nečas Mgr. Miroslav Hroza

Ing. Radovan Nečas Mgr. Miroslav Hroza Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. Hněvkovského, č.p. 30, or. 65, 617 00 BRNO zapsaná v OR u krajského soudu v Brně, oddíl B, vložka 3470 Aktivační energie rozkladu vápenců a její souvislost s ostatními

Více

Vliv různých druhů a poměrů mikrokrystalické celulosy a laktosy na fyzikální vlastnosti tabletovin a tablet.

Vliv různých druhů a poměrů mikrokrystalické celulosy a laktosy na fyzikální vlastnosti tabletovin a tablet. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE Vliv různých druhů a poměrů mikrokrystalické celulosy a laktosy na fyzikální vlastnosti tabletovin a

Více

Základy vakuové techniky

Základy vakuové techniky Základy vakuové techniky Střední rychlost plynů Rychlost molekuly v p = (2 k N A ) * (T/M 0 ), N A = 6. 10 23 molekul na mol (Avogadrova konstanta), k = 1,38. 10-23 J/K.. Boltzmannova konstanta, T.. absolutní

Více

Skladování sypkých látek. Tok prášku. Režim spotřeby skladové zásoby. Vliv vlastností prášku na jeho tok. Tok sypkých látek v zásobnících

Skladování sypkých látek. Tok prášku. Režim spotřeby skladové zásoby. Vliv vlastností prášku na jeho tok. Tok sypkých látek v zásobnících Skladování sypkých látek Sypké hmoty Doprava a skladování» V kontejnerech» menší objemy» zpracování a logistika na úrovni malých šarží» dlouhodobější skladování» V zásobnících (silech)» velké objemy (např.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE Studium vlastností tablet z přímo lisovatelného isomaltu 2009 Veronika Pavlasová Prohlášení

Více

Mol. fyz. a termodynamika

Mol. fyz. a termodynamika Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli

Více

OVMT Mechanické zkoušky

OVMT Mechanické zkoušky Mechanické zkoušky Mechanickými zkouškami zjišťujeme chování materiálu za působení vnějších sil, tzn., že zkoumáme jeho mechanické vlastnosti. Některé mechanické vlastnosti materiálu vyjadřují jeho odpor

Více

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE LABORATOŘ OBORU ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE (111) M FORMULACE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ Vedoucí práce: Ing. Barbora A. Čuříková Dr. rer. nat. Jarmila Zbytovská Umístění práce: laboratoř A73 Úvod Formulace léčiv

Více

Laboratorní práce č. 8: Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti

Laboratorní práce č. 8: Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti Laboratorní práce č. 8: Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti Cíl práce: Cílem laboratorní úlohy Elektrochemické metody stanovení korozní rychlosti je stanovení korozní rychlosti oceli v prostředí

Více

Stanovení lisovatelnosti ibuprofenu

Stanovení lisovatelnosti ibuprofenu UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMACEUTICKÉ TECHNOLOGIE D IPLOMOVÁ PRÁCE Stanovení lisovatelnosti ibuprofenu Evaluation of compressibility of ibuprofen Vedoucí

Více

2019 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

2019 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV Registrační aktuality 2 FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKY (FRC) POMOCNÝCH LÁTEK PROČ A KDY JE POUŽÍT Ing. Ivana Taševská Oddělení posuzování farmaceutické dokumentace chemických a rostlinných přípravků Funkční charakteristiky

Více

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení: BUM - 6 Zkouška rázem v ohybu Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Úvodní přednáška: 1) Vysvětlete pojem houževnatost. 2) Popište princip zkoušky

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

MÍSENÍ MÍSENÍ JE REVERZIBILNÍ PROCES. Mísení a segregace sypkých hmot INŽENÝRSTVÍ FARMACEUTICKÝCH

MÍSENÍ MÍSENÍ JE REVERZIBILNÍ PROCES. Mísení a segregace sypkých hmot INŽENÝRSTVÍ FARMACEUTICKÝCH Mísení a segregace sypkých hmot INŽENÝRSTVÍ FARMACEUTICKÝCH VÝROB MÍSENÍ Definice Operace při které se na dvě nebo více oddělených složek působí tak, aby se dostaly do stavu, kdy každá částice jedné složky

Více