Naučná stezka Ostrov u Macochy

Transkript

1 Vítáme Vás v Ostrově u Macochy Vítáme Vás v CHKO Moravský kras, v městysu. Nacházíte se u jeskyně Balcarka v PR Balcarova skála Vintoky, na začátku naučné stezky, která vede zajímavými místy v okolí Ostrova u Macochy. Na trase dlouhé 8,3 km s převýšením 128 metrů je umístěno 11 informačních panelů poskytující zajímavé informace o dané lokalitě, přírodě a historii území. Téma zastavení: Zdroj: mapy.cz Vítejte v Ostrově u Macochy Větrné mlýny Císařská jeskyně Amatérská jeskyně vede mírně zvlněným terénem a její absolvování není příliš Kalvodův kříž fyzicky náročné a lze ji zvládnout i s menšími dětmi. Na trase se nacházejí místa Velká Dohoda k odpočinku. U Domínky Legenda: Tůně pod Císařskou jeskyní Trasa naučné stezky U rybníka Zastavení Mlynářovo propadání

2 Větrné mlýny V minulosti využívali lidé na Drahanské vrchovině k pohonu mlýnů, sloužících k mletí obilí na mouku, energii větru. Důvodem je nedostatek vodních toků vhodných k využití pro tento účel a také poloha sídel na kopcích. Větrné mlýny lze rozdělit na dva základní typy. Holandský větrný mlýn je zděný a má kuželový nebo válcový tvar a pohyblivá je jen horní část s lopatkami. Sloupový mlýn je dřevěný a otáčí se celý proti větru. Střešní prostor větrného mlýna s palečním kolem na hřídeli Mlynářská profese byla velmi náročná a mlynář musel ovládat nejen mlynářské řemeslo, ale i zpracování dřeva, kamene a kovů. Díky dovednostem byly mlynáři ve svém okolí velice uznávání a vážení. Těžký život mlynáře Mlýn holandského typu byl postaven přibližně v roce Má typický válcovitý tvar o průměru 9,38 metrů a výšku 12 metrů. Průměr větrného kola s lopatkami je 13 metrů. Mlýn byl naposledy v provozu v roce Větrný mlýn v Rudici Rudice Mlýn je holandského typu a pochází z roku Se zrušením mlynářského práva v roce 1945 byla ukončena jeho činnost. V současné době je zde stálá muzejní expozice speleologie, mineralogie, historie hutnictví a obce. Ruprechtov Větrný mlýn byl postavený v roce Při modernizaci zde byla instalována Halladayova turbína, která se běžně využívá v Americe při čerpání vody. Větrný mlýn v Ruprechtově

3 Kostel sv. Máří Magdalény Je jednou z výrazných dominant obce. V roce 1490 kostel založily dvě sestry, zřejmě majitelky holštejnského panství. Při požáru v roce 1650, kdy byla zničena část obce, shořel kostel a přilehlá fara. Následná oprava se uskutečnila z almužny, kterou sbíral poustevník z Ostrova. Ten zemřel roku 1670 v Litomyšli, kde sbíral opět almužny pro tamější kostel. Teprve roku 1779 byla ke kostelu přistavěna věž. V červnu 1851 ji Kostel sv. Máří Magdalény však zapálil při bouři blesk a následný požár byl tak silný, že roztavil i zvony. Ty byly poté znovu odlity. V průběhu II. světové války byly zvony odevzdány. Po válce se vrátil pouze jeden. Ostrovská propast Byla objevena v roce 1861 speleologem Jindřichem Wankelem, jenž pronikl do hloubky téměř 11 metrů. Další průzkumy prováděl v letech 1907 až 1909 Karel Absolon. Při těchto průzkumech bylo dosaženo dna propasti v hloubce 40 metrů. Na dně propasti se nachází 2 tůňky, ale předpokládá se, že skutečné dno propasti je asi o 25 metrů níže, Bohoslužba v Císařské jeskyni neboť hladina tůní je právě 25 metrů nad hladinou podzemní vody. Jindřich Wankel Wankel se narodil v roce 1821 v Praze a zemřel v roce 1897 v Olomouci. Byl lékař a významný český archeolog a speleolog. V Moravském krasu zmapoval mnoho jeskyní, zejména pak Býčí skálu a Pekárnu. V roce 1856 provedl průzkum propasti Macocha. Světovou proslulost získal objevem pohřebiště v Býčí skále. J. Wankel Karel Absolon Narodil se v roce 1877 v Boskovicích a zemřel v roce 1960 v Brně. Prováděl výzkum Sloupských jeskyní, jeskyně Pekárna a organizoval objevné práce v okolí Macochy. Jeho zásluhou byla objevena K. Absolon: Punkevní jeskyně v roce 1909 Punkevní jeskyně a Kateřinská jeskyně. K. Absolon

4 Císařská jeskyně Historie Nacházíte se na okraji Panské skály, kde v oblasti nynějšího Dvora žili v tvrzi příslušníci holštejnského panství. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349 a v 15. století, kdy začalo holštejnské panství zanikat, patřil Ostrov k největším obcím v panství. V roce 1570 se stal majitelem upadajícího panství Bernard Drnovský na Rájci a až do začátku 20. století jsou dějiny obce spojeny s panstvím rodu Salmů z Rájce. V roce 1912 byla obec povýšena na městys a tento status byl obci navrácen roku Ostrovský žleb Je krasové údolí navazující v severní části na Hradecký žleb a pod Vintockou ostrožnou přecházející v Suchý žleb. Voda přitékající do údolí se ztrácí v ponoru V Jedlích a U Domínky. V údolí se také nachází velké množství jeskyní a závrtů. Císařská jeskyně Jeskyni objevil v roce 1748 jeden z průkopníků speleologie Johannes Anton Nagel. Od doby, kdy jeskyni navštívil v roce 1824 Krápníková výzdoba v Císařské jeskyni císař František I. a císařovna Marie Terezie Neapolsko Sicilská se nazývá jeskyně Císařská. Významných speleologických objevů dosáhl na začátku 20. století Karel Absolon. V jeskyni byly v roce 1930 vybudovány chodníky, můstky a přístaviště pro čluny a až do roku 1953 byla zpřístupněna veřejnosti. Dnes slouží jako dětská léčebna se speleoterapií. Socha panny Marie Lurdské v císařské jeskyni

5 Amatérská jeskyně Ostrovská plošina Rozprostírá se v území mezi Pustým a Suchým žlebem na ploše 8,7 km2 a tvoří ji čtyři samostatné geomorfologické celky: plošina Bukovinky, Šošůvská, Macošská a Ostrovská plošina. Vlastní Ostrovská plošina se nachází v centrální části krasové plošiny a její rozloha je přibližně 3 km2. Typickým krasovým Závrt Městikáď jevem pro tuto jsou závrty. Nacházejí se zde tři největší závrty v Moravském krasu: Dolina o průměru 166 metrů, Měšiny s průměrem 164 metrů a Městikáď o průměru přes 106 metrů. První průzkumy závrtů a pokusy o proniknutí do nitra Ostrovské plošiny se datují od roku Nejznámější pokus o průnik pod Ostrovskou plošinu prováděl v roce 1934 Karel Absolon v závrtu Městikáď. Amatérská jeskyně Chodba samoty Jedná se o největší jeskynní systém v České republice, jehož délka je kolem 40 km. Tento systém tvoří Stará a Nová Amatérská jeskyně, Sloupsko-šošůvské a Punkevní jeskyně, Stará a Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka a jeskyně C 13. V prostoru Nové Amatérské jeskyně dochází k soutoku Bílé vody a Sloupského potoku, čímž vzniká říčka Punkva. V jeskyni se nachází rozmanitá krápníková výzdoba, čistá jezírka a tůně. Východiskem pro objevování Amatérské jeskyně se stal v roce 1969 Cikánský závrt na Simonově vrchu. V tomto roce byla objevena Stará a později Nová Amatérská jeskyně, která byla postupně propojována s dalšími jeskyněmi v okolí. Po změně společenských poměrů započala Česká speleologická společnost v roce 1902 novou éru průzkumů, které vedly k objevení přes 7 km nových chodeb. V roce 2005 došlo k propojení se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi. Mapa Amatérské jeskyně

6 Kalvodův kříž Kalvodův kříž Byl postaven v roce 1771 rodinou Kalvodů z Drnovic u Vyškova jako památka zachránění od moru. V letech 1771 až 1772 za vlády Marie Terezie byl v českých zemích hladomor způsobený deštivým počasím před žněmi. Obilí se z polí sklízelo jen s velkými potížemi a většinou shnilo. V celé Rakouské monarchii nastala chudoba a hlad. V důsledku hladomoru vypuklo mnoho nemocí, na které zemřela v českých zemích více než desetina obyvatel. Kostel Jména Panny Marie Barokní chrám v obci Křtiny byl postavený podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Výstavba chrámu začala v roce 1718 stavbou kaple sv. Anny, která byla dokončena v roce Samotná stavba chrámu začala roku 1728 a byla dokončena v roce V průběhu výstavby byl projekt částečně Zvony v kostele Jména Panny Marie změněn. Vysvěcen byl po dokončení výzdoby až roku 1771 brněnským biskupem. Kostel Jména Panny Marie Kostel Panny Marie Bolestné Barokní poutní kostel ve Sloupě postavil architekt I. M. Canevale v letech 1751 až 1754 na místě původní dřevěné kaple z roku V kapli se nacházela socha Panny Marie, které byly přičítány zázraky a za kterou se sjížděli poutníci z širokého okolí. V kryptě kostela je pochována zakladatelka kostela hraběnka Karolína z Roggendorfu. Ostatní příslušníci rodu Salmů jsou pochováni na sloupském hřbitově. Vápencový lom Malá Dohoda Malá Dohoda Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách Vápencový lom Malá Dohoda vznikl ve 30. letech 20. století a nachází se nedaleko Kalvodova kříže. Společnost založila skupina vápeníků Kostel Panny Marie Bolestné z Lipovce. Z důvodu zastaralé technologie byl provoz v lomu ukončen v 70. letech 20. století

7 Velká Dohoda Vápenka Velká dohoda Významnou nerostnou surovinou byl vždy v Moravském krasu vápenec, který se používal pro výrobu vápna a jako stavební kámen. Vápenec se těžil ve vápencových lomech již od středověku a v jednoduchých vápenkách milířích se pálilo vápno. Nejstarší pec na výrobu vápna se nacházela ve 13. století u hradu Holštejn. K výraznému rozvoji vápenictví došlo v 19. století, neboť byla potřeba hromadná produkce vápna pro rozvíjející se stavebnictví, zemědělství a cukrovarnictví. V období první republiky vznikaly vápenky Vápenka Velká Dohoda s šachtovými pecemi vytápěnými dřevem a koksem. Provoz ve vápence Malá dohoda u obce Holštejn byl ukončen roku Společnost s názvem Velká dohoda založilo devět vápenických rodin z Lipovce a roku 1928 společně postavily šachtovou vápenku, která v době svého vzniku patřila k těm nejmodernějším. Jednalo se o pec s vnějším topením, kdy horký vzduch z topeniště prostupoval navezeným vápencem. V peci se topilo dřevem a kvůli vysoké spotřebě se později změnila konstrukce na pec s vnitřním topením, kdy se vápenec prokládal koksem. Provoz lomu byl ukončen v polovině 70. let 20. století. Vápenka Velká dohoda Jak žil vápeník Vápeník pracoval v lomu sám nebo se svou rodinou. V menších lomech se pracovalo přes celou zimu a vápeník musel nalámat a odvést k vápenici 60 až 110 tun vápence na celou příští sezónu. Kromě vápeník lámání před kamene pálením musel vápna V areálu lomu se nachází Škola v přírodě. Jedná se o naučné panely umístěné na dně a po obvodu lomu. připravit 150 až 240 m3 dřeva. Práce Technické vybavení ve vápence v lomu byla fyzicky velmi náročná

8 U Domínky Ponor V Jedlích a Domínka V propadání V Jedlích, nacházející se pod 6 metrů vysokou skálou, se do podzemí propadají vody Jedelského potoka. Potok vzniká soutokem severní a jižní větve Jedelského potoka, který má délku 3,1 km a plocha jeho povodí je 3,5 km 2. Pramen potůčku v lesní trati U Domínky protéká lesem pouze několik desítek metrů a následně se propadá do podzemí v propadání U Domínky. V suchých obdobích může potůček zcela vyschnout. Propadání V Jedlích Pověst V dobách, kdy prostý člověk musel sloužit vrchnosti a vykonávat pro něj těžkou robotu, žil na okraji obce Lipovec uhlíř s dcerou Dominikou. Domínka, jak ji všichni říkali, byla ze všech lipoveckých děvčat nejhezčí a nejhodnější. Každý den ráno žala trávu na lesní stráni Plániv i na pasece V Jedlích a v nůších ji snášela domů. Tehdy si Domínku vyhlídl mladý panský lesník, ale pokaždé když se ji snažil chytit, vyklouzla mu a utekla do selských polí, kam se neodvážil, neboť znal tvrdé pěsti selských synků, kterým se Domínka také líbila. Až jednoho dne na lesní mýtině, kdy Domínka žala trávu a vesele si prozpěvovala, se k ní lesník opatrně plížil stále blíže. Co se tenkrát stalo, ví jen Jeskyně Dagmar Jeskyně má propasťovitý charakter a délka chodeb je přibližně 500 metrů. Jeskyni tvoří dvě hlavní větve. Západní větev klesá přes tři dómy 30 metrů hluboko, v jižní větvi se nachází řada propastí klesajících do hloubky až 70 metrů. V jeskyni je bohatá krápníková výzdoba a našli se zde střepy z konce 13. století. Bůh, ale v ten den čekal uhlíř na Domínku marně. Až druhý den našli její bezduché tělo ležet u studánky. Lipovecké panny a mládenci ji vystrojili krásný pohřeb a pochovali na hřbitově v Lipovci. Viníka tehdy nikdo nepotrestal, avšak boží mlýny melou pomalu, ale jistě a ani ne po roce našli lesníka, který Domínku zabil, se střelnou ránou na prsou. Jestli to byl pytlák, nešťastná náhoda nebo pomsta zůstane tajemstvím. Železné žebře v Dómu konce Mapa jeskyně Dagmar z roku 1959 Krápníková výzdoba akce_04.jpg

9 Tůně pod Císařskou jeskyní Tůně pod Císařkou jeskyní vznikly v rámci revitalizace potoka Lopač v roce Mokřady zaujímají plochu 2,4 ha a nachází se zde tři vodní tůně, jejichž celková plocha vodní hladiny je 145 m2. Tůně a mokřady Mokřad je přírodní biotop s výskytem rostlin a živočichů vyžadující povrchovou vodu nebo alespoň vysokou hladinu podzemní vody. V krajině se jedná z hlediska druhové rozmanitosti o nejbohatší území, neboť se zde vyskytují vodní i suchozemské organismy. Mokřady jsou významné zásobárny vody v krajině Orobinec širolistý a mají vysokou retenční schopnost vody. Jejich počet a rozloha se však neustále zmenšuje. Tůně se v krajině vyskytují v nivách řek či potoků. Jedná se o zaplavenou terénní prohlubeň, která není za běžného stavu vody Ostřice štíhlá Blatouch bahenní součástí vodního toku. Tůně jsou přirozenou součástí krajiny. Flóra a fauna V zamokřených lokalitách se často vyskytuje orobinec širokolistý, ostřice štíhlá a sítina rozkladitá. Výraznou rostlinou v tomto ekosystému je žlutě kvetoucí blatouch bahenní a kosatec žlutý. Vlhké prostředí je nevhodné pro stromy, které dorůstají do malé výšky a brzy odumírají. V těchto podmínkách zde roste vrba, olše a topol. Pro tento ekosystém jsou typickými živočichy obojživelníci, kteří se zde vyskytují v několika životních stádiích, od vajíčka vyvíjejícího se ve vodě až po dospělce žijícího na souši. Mezi obojživelníky patří rosnička, čolek a chráněný mlok skvrnitý. Sýc rousný žijící v lesích u Ostrova u Macochy Mlok skvrnitý Rosnička zelená

10 U rybníka Historie Rybníky byly v českých zemích pravděpodobně budovány již v 8. a 9. století a zřizovali se k uchovávání ryb vylovených z řek a potoků. První písemná zmínka o rybnících je v listině kladrubského kláštera, jenž pochází z roku Na konci 13. století bylo v českých zemích několik set rybníků. Další výstavbu rybníků přerušili husitské války, kdy bylo mnoho Rybník u Holštejna hrází rybníku strženo a rybníky pak sloužily ve válečné taktice. Od konce 15. století se opět začalo s výstavbou rybníků. V této době byly postaveny třeboňské rybníky Nevděk (Svět) a Rožmberk. Na Moravě vznikla řada rybníků na Pohořelicku a Lednicku. Třicetiletá válka v 17. století zapříčinila zpomalení výstavby dalších rybníků. Rybníkářství bylo až na konci 19. století založeno na vědeckých základech. Dnes nově navrhované nádrže plní jiné funkce. Jedná se Rybník Olšovec o retenční, krajinotvorné a ekologické funkce. Rybníkářství v Moravském krasu Rybníky nacházející se v CHKO Moravský kras jsou z hlediska rybářského spíše řazeny většinou k pstruhovým vodám. Plochy rybníků jsou menší, zpravidla několik ha. Významný rybník je v Jedovnicích, ten však neleží v Moravském krasu. První zmínka o rybníku v Ostrově u Macochy pochází z roku Plocha rybníka je přibližně 2 ha. Po skončené rekonstrukci v roce 2013 slouží k rekreačním účelům. Petrovický rybník Bezpečnostní přeliv Je součástí každého vodního díla a slouží jako ochrana proti přelití hráze. Umožňuje bezpečné odvedení přebytečné vody, např. při povodních. Přehrada