VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v podmínkách České republiky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v podmínkách České republiky"

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v podmínkách České republiky Bakalářská práce Autor: Hana Chvátalová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2013

2 Copyright Hana Chvátalová

3

4 Abstrakt CHVÁTALOVÁ, Hana: Rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v podmínkách České republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Ivica Linderová PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava stran. Cílem bakalářské práce je identifikovat možnosti rozvoje dobrodružného cestovního ruchu v České republice. Práce prezentuje dobrodružný cestovní ruch jako stále se rozvíjející formu cestovního ruchu, která je součástí sportovního cestovního ruchu. Na základě analýzy primárních dat zjišťuje požadavky a preference potenciálních účastníků dobrodružného cestovního ruchu. Identifikací a zhodnocením možností uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu v České republice přispívá k zvýšení teoretické úrovně poznání dané problematiky. Klíčová slova Aktivita. Dobrodružství. Zážitek.

5 Abstract CHVÁTALOVÁ Hana: The development of adventure tourism in the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. Supervisor Ing. Ivica Linderová, PhD. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava pages. The goal of this bachelor thesis was to identify the opportunities for the expansion of adventure tourism in the Czech Republic. This work introduces progressively developing adventure tourism, which belongs to a group of sport tourism industry. Adventure tourist requirements and preferences were evaluated using available primary data. A proper identification and recognition of adventure tourism possibilities contributed to broaden the theoretical knowledge in the field of sport tourism industry. Key words Activity. Adventure. Experience.

6 Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Ivici Linderové, PhD. za odbornou pomoc, konzultace, cenné rady, připomínky a ochotu vést mě při zpracování bakalářské práce. Poděkování patří také za věnovaný čas a podporu. Poděkovat chci i mé rodině a to za oporu, kterou mi poskytovala nejen při vytváření této práce, ale také během studia.

7 Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne.... podpis

8 Obsah Seznam grafů, obrázků, schémat a tabulek... 5 Seznam zkratek... 6 Úvod Dobrodružný cestovní ruch a jeho specifika Dobrodružný cestovní ruch v systému cestovního ruchu Dobrodružství Zážitek Typologie dobrodružného cestovního ruchu Vývoj dobrodružného cestovního ruchu Specifika dobrodružného cestovního ruchu Motivy účasti na dobrodružném cestovním ruchu Požadavky na účasti na dobrodružném cestovním ruchu Analýza dobrodružného cestovního ruchu v České republice Cíl a metodika zkoumání Požadavky a preference účastníků cestovního ruchu v České republice Nabídka dobrodružných zájezdů v České republice Allegria Firma na zážitky s.r.o Zážitky.cz s.r.o Zážitková agentura Eldorado s.r.o. Netradiční zážitky Komparace cen nabídek dobrodružných výletů Zhodnocení možností uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu v České republice Závěr Seznam použité literatury Příloha: Dotazník... 56

9 Seznam grafů, obrázků, schémat a tabulek Graf 1: Výběrový soubor z hlediska věku a pohlaví Graf 2: Preferované země pro trávení dovolené Graf 3: Atraktivita dobrodružných aktivit ve vzduchu Graf 4: Atraktivita dobrodružných aktivit na vodě Graf 5: Atraktivita dobrodružných aktivit na zemi Graf 6: Ochota vycestovat v rámci určitého území Obrázek 1: Pilíře dobrodružného cestovního ruchu... 9 Obrázek 2: Trojúhelník zážitku Schéma 1: Řetěz služeb dobrodružného cestovního ruchu Tabulka 1: Milníky dobrodružných aktivit Tabulka 2: Porovnání motivů podle demografického hlediska Tabulka 3: Rozřazení aktivit dle místa pořádání Tabulka 4: Počet nabídek dobrodružných aktivit v jednotlivých krajích Tabulka 5: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných ve vodě nebo na vodě Tabulka 6: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných ve vzduchu 44 Tabulka 7: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných na sněhu Tabulka 8: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných na zemi

10 Seznam zkratek APEK ATDI ATTA & XOLA EOE GEA Asociace pro elektronickou komerci Adventure Tourism Development Index Adventure Travel Trade Association & Xola Consulting European Institute for Outdoor Adventure Education and Experiential Learning Global Experience Alliance Mezinárodní aliance zážitkových firem HDP UNESCO Hrubý domácí produkt United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu UNWTO United Nations World Tourism Organisation Světová organizace cestovního ruchu WEF TTCI WTTC World Economic Forum Travel and Tourism Competitiveness Index World Travel & Tourism Council 6

11 Úvod Česká republika je známá svojí bohatou historií a kulturními zdroji, řada památek je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO (historické centrum Prahy, Telče, Českého Krumlova, Lednicko-valtický areál, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a další), zároveň však má naše země dobré předpoklady pro rozvoj zážitkového cestovního ruchu. Z hlediska bezpečnosti patří Česká republika k bezpečnějším destinacím. Je součástí Schengenského prostoru a Evropské unie., což přispívá k zjednodušení cestování mezi zeměmi a případní návštěvníci mohou tuto skutečnost brát v potaz. Více jak jedna třetina země je zalesněná, jsou tu hory, mnoho národních parků a chráněných oblastí, což je výborný potenciál pro trh dobrodružného cestovního ruchu. Relativně malá rozloha země umístěné ve středu Evropy kombinovaná s její výbornou dostupností a infrastrukturou představuje ideální podmínky pro dobrodružně orientovaný cestovní ruch (ATDI, 2012). Další rozvoj dobrodružného cestovního ruchu záleží zejména na spolupráci vlády a lokálních společností, tedy veřejného a soukromého sektoru. Požadavky účastníků dobrodružného cestovního ruchu neustále rostou. Přitom rozvoj dobrodružného cestovního ruchu (pochopitelně nejen v České republice) je ovlivněn demografickými, socioekonomickými a technologickými změnami. Česká republika je podle Adventure Tourism Development Index (ATDI) na 9. místě mezi zeměmi rozvíjejícími se ve čtyřech oblastech, kterými jsou udržitelný rozvoj, zdraví, podnikání a kulturní zdroje a na 31. místě podle World Economic Forum Travel and Tourism Competitiveness Indexu (WEF TTCI) se svými kulturními zdroji, zdravím a hygienou a infrastrukturou cestovního ruchu (ATDI, 2012). Cílem bakalářské práce je identifikovat možnosti rozvoje dobrodružného cestovního ruchu v České republice. Bakalářská práce je rozdělena na tři části. Teoretická část je zaměřena na terminologii dobrodružného cestovního ruchu. Zabývá se definováním a zařazením dobrodružného cestovního ruchu v systému cestovního ruchu. Popisuje základní termíny, jako jsou dobrodružství a zážitek. Určuje typologii a specifika dobrodružného cestovního ruchu, vývoj v posledních letech a motivy. 7

12 V analytické části byla prostřednictvím sekundárního výzkumu provedena analýza a komparace nabídek a cen vybraných zážitkových agentur. Zabývali jsme se také rozborem primárního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím informačních technologií v rámci celé České republiky a osobním dotazováním v Kraji Vysočina. Následuje zhodnocení možného uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu cestovního ruchu v České republice. 8

13 1 Dobrodružný cestovní ruch a jeho specifika V současnosti představuje dobrodružný cestovní ruch v průmyslu cestovního ruchu jeden z nejrychleji rostoucích doplňkových segmentů trhu a jeho obliba v posledních letech znatelně roste. Podle prezidenta americké Společnosti pro dobrodružný cestovní ruch (Adventure Travel Society) daný trh stoupá stabilně každým rokem o 8 %. Klientská základna v Evropě je podstatně slabší, ale vykazuje nárůst o 15 % ročně. [5] V první polovině roku 2013 UNWTO uvádí odhad 20 mil. turistů, kteří zamířili do Evropy. Ve střední a východní Evropě vzrostl počet návštěvníků o 7 % a v jižní Evropě a Středomoří o 6 %. Podle údajů zveřejněných Ministerstvem pro místní rozvoj zavítalo v roce 2012 do České republiky téměř 22,7 milionu zahraničních návštěvníků. Ve srovnání s rokem 2011 vzrostl jejich počet o 1,2 mil., tedy asi o 6 %. Z toho počtu bylo 8,9 mil. zahraničních turistů (39,3 %). Z těchto čísel se dá tedy předpokládat vzrůstající zájem o Českou republiku jako destinaci cestovního ruchu. Cestovní ruch je možné klasifikovat jako dobrodružný, pokud zahrnuje alespoň dva ze tří elementů, a sice interakci s přírodou, interakci s kulturou nebo fyzickou aktivitu, jejímž jádrem je výlet zahrnující všechny tři elementy (The George Washington University, ATTA & Xola, 2011). Obrázek 1: Pilíře dobrodružného cestovního ruchu Zdroj: Zpracováno podle Dobrodružný cestovní ruch je jednou z forem cestovního ruchu. Hlavním rysem je neočekávanost, neexistence pevně daného programu, případně i určitá míra kontrolovaného rizika. Typickými aktivitami jsou horolezectví, vysokohorská turistika, zájezdy a pobyty s prvky extrémních a adrenalinový sportů skoky volným pádem ze skal s padákem, bungee jumping, rafting a sjíždění divokých řek, extrémní lyžování, 9

14 paragliding a snowboarding na extrémních svazích. Součástí dobrodružného cestovního ruchu může být hipoturistika (Pásková, Zelenka, 2002). Účastníci dobrodružného cestovního ruchu přitom vyhledávají takové aktivity, které jsou spojeny s nebezpečím nebo testováním fyzických a morálních vlastností v boji s přírodou (Indrová, 2009). Za dobrodružný je cestovní ruch považován, pokud existuje dostatečný počet aktivit, které disponují znakem zážitku, a je k dispozici motiv dobrodružství. V dobrodružném cestovním ruchu je hodnota zážitku z dovolené zdůrazněna naplňováním fyzických a psychických potřeb (Trümper, 1995). Dobrodružný cestovní ruch je venkovní aktivita volného času, která se většinou odehrává v neobvyklých, exotických, odlehlých nebo divokých místech, někdy zahrnuje i určitou formu nepohodlí v rámci transportace a součástí je rovněž mírná či těžká fyzická aktivita (Heneghan, 2006). Orieška (2010) uvádí, že dobrodružný cestovní ruch souvisí s dobrodružstvím, jímž se rozumí vzrušující událost, odvážný až lehkomyslný skutek spojený s nebezpečím. Hlavní charakteristikou dobrodružného cestovního ruchu s jistou mírou kontrolovaného rizika, který vznikl z touhy po objevování, je neočekávanost a absence pevně daného programu. Účast je motivována potřebou zažít nějaké dobrodružství, touhou po neznámém, nevypátraném nebo dosud netknutém. 1.1 Dobrodružný cestovní ruch v systému cestovního ruchu Zařazení dobrodružného cestovního ruchu do forem a druhů cestovního ruchu je chápáno různě. Podle Indrové (2009) se liší názory autorů v určování stanovisek k zařazení. Hesková (2006) uvádí, že cestovní ruch se projevuje v každodenní praxi v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a technicko-technologických možnostech. Podle Heskové (2006) se hovoří o druzích cestovního ruchu tehdy, když za základ posuzování cestovního ruchu vezmeme motivaci jejich účastníků, tj. účel, pro který cestují a pobývají přechodně na cizím místě. O formách cestovního ruchu mluvíme, když jako základ posuzování cestovního ruchu vezmeme různé příčiny, které ho ovlivňují, a důsledky, které přináší. 10

15 Pásková a Zelenka (2002) zařazují dobrodružný cestovní ruch do forem cestovního ruchu. Dále jej zařazují mezi formy venkovského cestovního ruchu společně s agroturismem, ekoagroturismem, ekoturismem a kulturním cestovním ruchem. Berg podle Bütowa (2008) zařazuje dobrodružný cestovní ruch do druhů cestovního ruchu. Druhy cestovního ruchu podle něj odpovídají na otázku, proč cestujeme, tedy jaký je důvod cesty, motiv a cíl. Do druhů cestovního ruchu řadí také sportovní cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, obchodní cestovní ruch a jiné. Jako motivy uvádí zotavení, regeneraci, zážitek a zkušenost. Cestovní ruch s dobrodružnými motivy se podle Indrové (2009) v poslední době vyčleňuje v samostatný typ cestovního ruchu. Dle kritéria motivace na účasti rozeznává dále: rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, cestovní ruch s náboženskou orientací, cestovní ruch se vzdělávacími motivy, cestovní ruch se společenskými motivy, zdravotně orientovaný cestovní ruch, sportovně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí, cestovní ruch s profesními motivy a specificky orientovaný cestovní ruch. Gúčik (2010) řadí dobrodružný cestovní ruch do druhů cestovního ruchu, a to podle motivace. Společně s ním sem řadí rekreační cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, gastronomický cestovní ruch, obchodní cestovní ruch, nákupní a politický cestovní ruch. Dobrodružný cestovní ruch chápeme jako jednu ze základních forem cestovního ruchu. Řadí se sem společně s rekreačním, sportovním, kulturním, lázeňským / zdravotním, obchodním (kongresovým, incentivním), gastronomickým cestovním ruchem. Jedná o formu, která je spjatá s aktivní účastí turistů na dobrodružných aktivitách, které mají především sportovní charakter Dobrodružství Neexistuje jednotná charakteristika, kterou lze vystihnout termín dobrodružství v souvislosti s cestovním ruchem. Nicméně existuje několik charakteristik, které tento pojem shrnují. Jedná se o nejistý výsledek, nebezpečí a riziko, výzvu, novinku, motivaci a vzrušení, únik, průzkum, objev a různé emoce. Charakteristika sama o sobě nevytváří 11

16 dobrodružství, ale dohromady tvoří to, co je obecně chápáno jako dobrodružství (Swarbrooke, 2003). Nejistý výsledek je jeden z nejdůležitějších aspektů dobrodružství. Nejistota v účastníkovi vyvolává vzrušení a odhodlání. Nejistotu může vytvořit určitá známka nebezpečí a novoty. V obou případech není jasné, jak skončí (Swarbrooke, 2003). Nebezpečí a riziko souvisí s nejistotou. Navzájem se velmi ovlivňují. Schopnost snášet riziko a nebezpečí je u každého jedince odlišná. Hranice mezi pozitivním vzrušením a strachem, spuštěným vlivem nebezpečí a rizika, jsou úzké. Každý člověk má své osobní hranice, které vnímá jako dobrodružství či ne (Swarbrooke, 2003). Výzva může nastat, jsou-li na dosah faktory jako nejistý výsledek, nebezpečí a riziko a může být intelektuální, morální, duchovní, emocionální a fyzická. Stupeň náročnosti má hodně co do činění s vnímanou intenzitou dobrodružství. Netýká se pouze míry nebezpečí, podstatná je také konkrétní fyzická a duševní konstituce účastníka (Swarbrooke, 2003). U novinky jde především o nový zážitek. Pro některé není to, co už jednou zažili dobrodružství (Swarbrooke, 2003). Dobrodružství je stimulující a intenzivní zážitek. Během dobrodružství jsou lidé vystaveni prostředí a situaci, které stimulují smysly, emoce, intelekt i tělo. Tato stimulace a vzrušení, které jsou často vnímány jako živost a zvýšení pozornosti, jsou způsobeny adrenalinem. Hranice mezi úzkostí a vzrušením je velmi malá a u každého člověka je rozdílná. Stimulace a intenzita, kterou zažíváme v průběhu dobrodružství, pomáhá při úniku z každodenního života (Swarbrooke, 2003). Normální svět a rutina jsou na nějakou dobu mimo vnímání a člověk vstoupí do jiného světa. V průzkumu a objevu prosazuje účastník vlastní znalosti a zkušenosti. Toto může také vnímat jako odměnu. Dobrodružství je vždy emocionální záležitost. Účastníci investují často hodně emocí do dobrodružství, dřív než k němu vůbec dojde. To se může prostřednictvím snění, starostí, prožívání pocitu úzkosti a vzrušení. Zážitek z dobrodružství se podobá horské dráze emocí, kde účastník zažije řadu emocí jako součást dobrodružství (Swarbrooke, 2003). Definice dobrodružství, které se objevují v literatuře, nejsou příliš výstižné a jsou většinou přizpůsobeny oblasti, pro kterou je zapotřebí konkrétní definici využít. Pro ilustraci uveďme několik těchto definic (Kirchner, 2009). 12

17 Beard a Wilson (2004) popisují dobrodružství jako termín obecně naznačující výchovné, vzdělávací nebo rekreační aktivity, které jsou vzrušující, napínavé a představují fyzickou výzvu. Dobrodružství vyžaduje prvek skutečného nebo subjektivně vnímaného rizika, kterému je účastník v průběhu činnosti vystaven. Toto riziko může být fyzické, emocionální, intelektuální nebo materiální. Autoři zároveň podotkli, že je zde vynechána nebo opomenuta sféra pracovní, kde se dobrodružství vyskytuje také. Navíc nesouhlasí s tvrzením, že při přijetí dobrodružství je nutné podstoupit i fyzickou výzvu. European Institute for Outdoor Adventure Education and Experiential Learning (EOE) chápe dobrodružství jako objevování nových oblastí pro získávání prožitků a zkušeností. Proces, který přitom probíhá, můžeme nazvat učením se pomocí prožitků a zkušeností (Neumann, 2004). Můžeme přitom definovat 5 fází dobrodružství, a to fázi hry nebo experimentování, fázi dobrodružství, fázi mezního dobrodružství, fázi nehod, reálného nebezpečí a fázi smrti. Fáze hry nebo experimentování leží pod hranicí normálních schopností - minimální zapojení, strach z fyzické újmy chybí, odpověď se pohybuje na škále legrace / příjemné až nudné / ztráta času. Fáze dobrodružství nastává, když jedinec má vše pod kontrolou a je si vědom svých schopností. Strach z fyzické újmy prakticky chybí, dochází k progresivnímu učení dovednostem. Při třetí fázi mezního dobrodružství dochází k tomu, že jedinec již nemá vše pod úplnou kontrolou, ale je schopen uspět, pokud se bude snažit nebo bude mít štěstí. Projevuje se nejistota výsledku a strach z fyzické újmy, prožívá se psychický stres, pýcha a uspokojení při úspěchu. Fázi nehod a reálného nebezpečí, při které nemá jedinec nic pod kontrolou, provází přecenění sil, strach, panika, možnost vysokého zapamatování a ponaučení. Pátou a zároveň poslední je fáze smrti (Martin & Priest, 1986) Zážitek Podle psychologického slovníku (Hartl a Hartlová, 2000) je zážitkem každý duševní jev, který jedinec prožívá. Je vždy vnitřní, subjektivní a citově provázaný. Jedná se o zdroj osobní zkušenosti. Zážitky se hromadí celý život a skládají jedinečné duševní bohatství každého člověka. 13

18 Obrázek 2: Trojúhelník zážitku Zdroj: Zpracováno podle TARSSANNEN, S.: Handbook for experience Tourism Agents Některé jazyky (např. angličtina, němčina) nerozlišují pojmy prožitek, zážitek a zkušenost. Český jazyk tyto pojmy rozlišuje. Prožitek chápe jako součást zážitku. Prožitek je podle Kirchnera (2009) konkrétnější svým obsahem, je jasněji ohraničený. Může se říci, že jeden zážitek se může skládat z několika různých prožitků (kurz může být nádherným zážitkem, jednotlivé momenty však hlubokým osobním prožitkem). Slovo zážitek má obecnější význam než slovo prožitek a je mu významově nadřazeno. Zážitek čerpá z proudu prožitků. Zážitek tak v sobě obsahuje současně uskutečněné prožitky (emoční náboj ze situace a jednání) a zvnitřněné zkušenosti (proces uvědomění a zvnitřnění). Prožitek tedy pro nás spíše vystihuje aktivitu prožívání (především jeho přítomnostní charakter tělesný i duševní) než jeho pasivitu. Jestliže se však k tomuto prožitku (nebo souboru prožitků) vracíme v minulosti (vzpomínka, analýza děje apod.), jeví se nám vhodné označení jako zážitek. Trvání zážitku závisí jednak na dispozici k převaze jedné nebo druhé funkce a jednak na intenzitě stimulace. Intenzivnější podněty se projeví větší perseverací (utkvělostí), vyžadují delší dobu restituce nervových buněk, neboť jsou spojeny s větším výdejem nervové energie (Smékal, 2009) Typologie dobrodružného cestovního ruchu Mnoho lidí v rámci účasti na cestovním ruchu vyhledává prioritně takové aktivity, které jsou spojeny s nebezpečím nebo testováním fyzických i morálních vlastností v boji s přírodou. Jestliže tradiční turisté oceňují vizuální krásu přírody a poznání života v ní, 14

19 dobrodružně orientovaní turisté vyhledávají intenzivní zážitky a poznání přírody, případně dokonce boj s ní, který je často spojen s nebezpečnými situacemi. Dobrodružný cestovní ruch je rozdělen na dva typy, a to tvrdý a měkký. Tvrdý dobrodružný cestovní ruch (hard adventure tourism), občas nazýván extrémní, přitahuje hlavně lidi milující adrenalin a zahrnuje náročný fyzický výkon, jenž obsahuje riziko úrazu (např. ochrnutí), nebo dokonce smrti. Tyto aktivity se zpravidla odehrávají ve volné přírodě. Mezi tyto aktivity lze zařadit např. horolezectví, heliskiing, paragliding, kitesurfing, kayaking nebo rafting. Přitom tvrdý dobrodružný cestovní ruch lze rozdělit do dvou podskupin: aktivní a pasivní. Mezi aktivní tvrdý dobrodružný cestovní ruch patří výše zmíněné horolezectví, výstupy na velehory, rafting, absolvování kurzů přežití atd. K pasivnímu tvrdému dobrodružnému turismu se řadí skoky z mostů, z letadla a podobné aktivity. V pasivním tvrdém dobrodružném cestovním ruchu je nižší potřeba znalostí, dovedností a tento způsob trávení volného času obvykle jen vyžaduje překonání přirozeného pudu sebezáchovy. [5] K nejznámější specifické kategorii tvrdého dobrodružného cestovního ruchu patří vzrušující cestovní ruch (thrill tourism). Bungee jumping, rafting, horolezectví a speleologie, parasailing, b.a.s.e. jumping jsou populárními formami vzrušujícího cestovního ruchu. To vše vyvolává adrenalin a pocit nebezpečí. Tento typ dobrodružného cestovního ruchu se většinou pořádá prostřednictvím zavedené organizace, která poskytuje příslušná bezpečnostní a vzdělávací opatření, protože většina aktivit může být velmi riskantní. [17] Bezbariérový cestovní ruch se dělí mezi tvrdý a měkký dobrodružný cestovní ruch, který poskytuje výlety, které mohou mít podobu kulturního průzkumu a extrémních aktivit, jako je bungee jumping nebo rafting. Bezbariérový cestovní ruch je rostoucí odvětví, které se snaží poskytnout jednotlivcům se zdravotním postižením takovou dobrodružnou zkušenost, která by jinak mohla být mimo dosah jejich možností. Několik společností pro bezbariérový cestovní ruch poskytuje těmto osobám přizpůsobené balíčky se specializovaným vybavením a instruktáží. [17] Měkký dobrodružný cestovní ruch (soft adventure tourism) je určen pro lidi, kteří nevyhledávají adrenalin. Obvykle zahrnuje fyzicky méně náročné aktivity. Měkký dobrodružný turismus často obsahuje vzdělávací, ekologické nebo kulturní exkurze s průvodcem, pořádané do odlehlých koutů světa, např. snowcoach průzkumy ledovců, 15

20 návštěvy relativně nerozvinuté destinace, safari na velbloudech v severní Africe, cesty do zapadlých částí jihovýchodní Asie, archeologické expedice, dobrovolnictví, ale také kempování, jízdu na koni nebo kole, rybaření, plachtění, šnorchlování, kanoistiku. Tento typ dobrodružného cestovního ruchu je oblíben především u rodin s dětmi a lidí předdůchodového věku. [5] Součástí měkkého cestovního ruchu jsou některé specifické kategorie cestovního ruchu, např. ekoturismus a ethno cestovní ruch. Ekoturismus je forma cestování, kdy účastník zkoumá nevyvinuté, přírodní a kulturně citlivé oblasti s touhou zažít je a ponechat beze změn. Ekoturismus se provádí s minimálním vybavením, v jednodušším ubytování a s citlivým přístupem k získávání jídla a přístřeší. Ideální destinace pro ekoturistiku jsou amazonské deštné pralesy, arktické oblasti (vhodné např. ke sledování ledních medvědů), kostarické deštné pralesy a bariérové útesy. [17] Ethno cestovní poskytuje účastníkům kontakt s různými kulturami a lidmi po celém světě. Často zahrnuje dlouhé cesty do nerozvinutých oblastí. Tento typ dobrodružného cestovního ruchu znamená určitá rizika, která mohou představovat nemoci, sociální či politické nepokoje, požadavky bezpečnosti potravin a i fyzické požadavky. Dalším aspektem při účasti na ethno cestovního ruchu je nepříznivý vliv na místní obyvatelstvo. [17] Vývoj dobrodružného cestovního ruchu Podle některých zdrojů neexistuje přesné datum, kdy se moderní dobrodružný cestovní ruch narodil. Lidé od pradávna lezli na hory, skály, díky letadlu skákali pomocí padáku k zemi, sjížděli řeky a účastnili se takových aktivit, které se v této době řadí k dobrodružnému cestovnímu ruchu. Tedy přetvořily se tak, že se prodávají jako produkt cestovního ruchu a kupují je účastníci na trhu. Před několika desítkami let byla uskutečněna první plánovaná výprava do Himálaje v Nepálu. V roce 1970 byl realizován první komerční rafting v Etiopii, v roce 1980 byl splaven egyptský Nil a proběl také první výstup na horu Mount Ararat v Turecku. V 90. letech se zájem obrátil na švýcarské Alpy a potápění v Thajsku. Dále se začaly pořádat výstupy na Mount Everest, expedice do Antarktidy a další dobrodružné aktivity po 16

21 celém světě. V dnešní době přešel zájem na jízdu v kajaku a trekking v oblastech Střední Ameriky, Dominikánské republiky a Kostariky. [19] K mezníkům dobrodružného cestovního ruchu můžeme zařadit také vznik bungee jumpingu. Bungee jumping vznikl z tzv. liánového skoku, který provozovali domorodci na Nové Guineji. První bungee jump v Evropě se konal 1. dubna 1979 v anglickém Bristolu a první komerční skok se udál na Novém Zélandu v roce Zhruba v této době se dále začal rozvíjet dobrodružný cestovní ruch a hlavně tzv. balíčkové produkty dobrodružného cestovního ruchu. [7] V průběhu let se aktivity spojené s dobrodružnými zájezdy měnily. Zatímco v minulosti se těšily značné oblibě lovecké zájezdy nebo jachting, v současnosti je asi nejvíce oblíbený rafting, vysokohorská turistika či horská cykloturistika. Stejně tak se mění lokality zájezdů. Dříve se cestovalo hodně do Ruska, Afriky nebo na Aljašku. Nyní se jezdí spíše do Thajska, Rakouska, Jižní a Střední Ameriky. Také se začíná dobrodružná a aktivní turistika rozmáhat v Černé Hoře, která nabízí ideální přírodní a klimatické podmínky pro všechny moderní druhy aktivní a dobrodružné turistiky (plachtění, windsurfing, jachting, rafting, velký rybolov, rybolov, potápění, vodní skútry, motorové čluny a vodní lyžování, cykloturistika, horská turistika, alpinismus, lyžování, paragliding). [5] 17

22 Tabulka 1: Milníky dobrodružných aktivit Období Dobrodružná aktivita Kdo Místo Česká 1851 První vyhlídkový let balonem za úplatu Coxwell republika 1888 Přechod grónského kontinentálního ledovce Fridrich Nansen Grónsko 1911 První seskok padákem z letadla Grant Morton USA 1948 Freediving Raymond Bucher USA 60. léta 20. století Rozvoj surfingu jako náplň volného času USA 1965 Vznik snowboardingu Sherman Poppen 1967 Vznik windsurfingu Jim Drake USA 70. léta 20. století První seskok z Kienovy houpačky Helmut Kiene Francie 1979 První let paraglidem pro veřejnost Gérard Bosson Francie 1983 První tandemový seskok Ted Strong USA počátek 90. let 20. století Vznik pořádání komerčních výprav na Mount Everest Rob Hall Himálaj Zdroj: Vlastní zpracování, Specifika dobrodružného cestovního ruchu Podle Oriešky (1999) se dobrodružný cestovní ruch řadí k formám sportovního cestovního ruchu a úzce souvisí se službami volného času a animacemi v cestovním ruchu. A to tak, že touha po dobrodružství se může naplnit účastí na animačních programech. Dobrodružný cestovní ruch je součástí sportovního cestovního ruchu jako výsledek touhy po neznámém, po objevování, s cílem zažít nějaké dobrodružství s jistou mírou kontrolovaného rizika. Aspekty dobrodružství souvisejí s kategoriemi emocionálního a iracionálního života člověka, který má v každodenním životě všechno racionálně uspořádané, organizované, pravidelné a u něhož dobrodružství v původním smyslu nemá takřka žádné místo. Jde o touhu člověka změnit alespoň na krátký čas každodenní způsob života na alternativní způsob života vykonáváním rozličných aktivit (Hesková, 2006). 18

23 Hesková (2006) zařazuje dobrodružný cestovní ruch mezi formy cestovního ruchu také z hlediska motivace. Formy cestovního ruchu mohou být kombinovány, proto je dobrodružný cestovní ruch často spojován se sportovním cestovním ruchem. Typickými aktivitami jsou horolezectví, alpinismus (tj. vysokohorská turistika spojená s horolezectvím), vysokohorská turistika a trekking, zájezdy a pobyty s prvky extrémní turistiky jedná se o fyzicky, psychicky i materiálně náročnou turistiku, např. pobyty v jeskyních, v přírodě na přežití v polárních oblastech, na Sahaře, expedice, zájezdy a pobyty s prvky adrenalinových sportů, jako je paragliding, canyoning (pomocí vodáckého a horolezeckého vybavení se prostupuje úzkou soutěskou řeky), rafting (sjíždění divokých řek na gumovém člunu), bungee jumping, parašutismus, skoky volným pádem ze skal s padákem, lety balonem, bezmotorové létání, potápění, extrémní lyžování, snowboarding na extrémních svazích aj. (Drobná a Morávková, 2007). Orieška (2010) také uvádí typické aktivity dobrodružného cestovního ruchu a to, zájezdy a pobyty zaměřené na horolezectví (alpinismus) nebo vysokohorskou turistiku, zájezdy a pobyty s prvky extrémních sportů v extrémních podmínkách, zájezdy a pobyty s prvky adrenalinových sportů. Podle Switchback Travel (2013) jsou nejlepšími destinacemi dobrodružného cestovního ruchu pro rok 2013 Island, Patagonie, Maroko, Aljaška, Brazílie, Grónsko, Itálie, Jihoafrická republika, Norsko a Slovinsko. K typickým destinacím patří také Nový Zéland, Austrálie, Nepál, z evropských zemí již zmíněné Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Černá Hora. Bylo zjištěno, že se stále více zvyšuje obliba činností, které souvisí s dobrodružstvím a rizikem. Másilka (2005) prezentuje pojmovou mapu, která tvoří asociace k dobrodružství. Takovými aspekty jsou fyziologické (adrenalin), filozofické (svoboda, výzva) a psychologické. Psychologické se dále dělí na prožitek, zážitek (výzva, překonání se, úlet), vztahy (k sobě samému, k okolí, k přírodě), emoce a pocity (strach, radost, vzrušení, napětí). Dobrodružství se spojuje především s prostředím (neznámo, cesta, kolektiv, příroda), s akcí (skočit, letět) a hmotou (padák, lano). Někdo se spokojí s běžnými prožitky, které nabízí každodenní život, jiní potřebují prožitky daleko intenzivnější. Vlivem technických možností a pokroku se stále snižuje možnost získávat prožitky v běžném životě, které by uspokojily potřebu potenciálních 19

24 návštěvníků. Pro udržení psychické rovnováhy je to však nezbytné. Vhodným prostředkem k řešení této situace jsou právě pohybové aktivity a sport, jak tvrdí Hošek (2000 in Kirchner, 2009). Účastníci vyhledávají dobrodružné aktivity většinou v březnu nebo v dubnu až říjnu. Toto období proto můžeme označit jako hlavní sezonu pro pořádání dobrodružných aktivit. Jedná se o zážitky na vodě, na zemi a hlavně ve vzduchu. Prosinec až duben je doba, kdy může účastník zažít takové aktivity, jako je skijöring, mushing, jízda se psím spřežením a snowkiting. Tedy takové aktivity, které jsou závislé na sněhu. Existuje také řada aktivit, které mohou probíhat celoročně. Tyto aktivity se konají v zastřešených prostorách, např. simulované lety nebo skydiving ve větrném tunelu Motivy účasti na dobrodružném cestovním ruchu Motivaci můžeme vymezit jako potřebu vedoucí lidi k rekreaci a dovolené nebo k potřebě různých aktivit provozovaných ve volném čase. Motivační faktory lze rozdělit na řadu kategorií, a to na fyzické (relaxace, zdraví, sportovní aktivity), emocionální (únik, fantazie), kulturní (prohlídky památek, poznávání historie), postavení (exkluzivita, módnost), osobní a osobní rozvoj (získávání jiných a nových znalostí a dovedností). Determinující faktory určují, zda zákazník bude vůbec moci někam jet. Patří mezi ně jeho disponibilní část příjmů, pracovní a rodinné závazky, množství volného času, dostupnost informací o produktech, zákazníkovy představy o různých typech dovolených a konkrétních cílech cest, různá roční období spolu s cenami v místě rekreace (Horner, 2003). Orieška (1999) řadí mezi aspekty na účasti změnu, a to s přívlastky jako nová, neočekávaná, živelná, neobyčejná, dále výzvu vyzvání s přívlastky nepohodlné, náročné, těžké, očekávající nebezpečí a taktéž romantiku z návratu k přírodě, spojenou s jednoduchým až primitivním způsobem života během dovolené. Základními motivy účasti na dobrodružném cestovním ruchu jsou podle Drobné a Morávkové (2007) získání neobvyklých zážitků, chuť po poznání sebe sama a hledání hranic svých možností, romantika spojená s pobytem v přírodě (i v jednoduchých až primitivních podmínkách a změna prostředí a touha zažít něco neobvyklého). Potřeby získávat intenzivní prožitky a zážitky souvisí i s globalizací. Globalizace jde ruku v ruce s konzumní společností. Navíc vlivem techniky mizí ze světa přirozené 20

25 výzvy. Každá výzva znamená pro člověka i příležitost k prožitku a zážitku s vyšší mírou intenzity. Tím, že má člověk stále méně času, vyhledává zážitky, které jsou co nejintenzivnější a odehrávají se v co možná nejmenším časovém prostoru. Každý člověk potřebuje totiž naplnit určitou hladinu zážitků, aby nebyla narušena jeho biopsychosociální rovnováha a mohl tak bez problémů fungovat. Když mu na normální zážitky nezbude čas, musí hladinu zážitků doplnit ve svém zbývajícím čase daleko intenzivnějším prožitkem a zážitkem, než je onen normální zážitek. [27] Z demografického hlediska se motivy na účasti na dobrodružném cestovním ruchu liší. Především mladší generace lidí ve věku mezi lety a lidé ve věku mezi lety cestují často a velmi rádi hledají velmi dobrou a novou nabídku destinace či zážitku. Tyto generace mohou být rozděleny do dvou skupin, a to na ty, kteří mají vyšší příjem, ale málo času, a na ty, kteří mají menší příjem, ale za to více času. První skupina chce dosáhnout během své dovolené co nejvíce autentických zážitků. Nehledají jen odpočinek, ale aktivity, které jim poskytnou adrenalin a dobrodružství. Tito lidé odpočívají spíše aktivně. Těmito aktivitami může být výstup na horu, expedice a také poznávání cizích zemí. Cestují především prostřednictvím cestovní kanceláře. [10] Do druhé skupiny patří mladí lidé, kteří tolik nevydělávají. Jejich motivem je cestovat a prožít co nejvíce zážitků s malým rozpočtem. Cestují především individuálně (tj. bez zprostředkování cestovní kanceláří) a ve větších skupinách. Jsou ochotni cestovat vlakem nebo nízkonákladovými aerolinkami. V generaci ve věku 45 až 64 let probouzí cestování za dobrodružstvím zkušenosti, kterých dosáhli během života. Tito lidé mají více peněz a času. Pokud oplývají dobrým zdravím a zvědavostí, chtějí prožít něco, co během doby, kdy pracovali, nemohli zažít. Dávají přednost dobrodružství v kombinaci s kulturním zážitkem. Prostřednictvím touroperátora se účastní dvou až tří výletů nebo zájezdů během celého roku. Jsou ovlivňováni četbou knih, sledováním televize a příběhy od přátel a chtějí zažít něco autentického, jedinečného a mít také tuto zkušenost. [10] 21

26 Tabulka 2: Porovnání motivů podle demografického hlediska Generace let až let let 1. skupina 2. skupina Motiv co nejvíce autentických zážitků co nejvíce zážitků za co nejméně peněz zvědavost Četnost dovolených 1x ročně 1x ročně 2x až 3x ročně Druh dovolená s aktivním odpočinkem poznávací a dobrodružnější dovolená dobrodružství s kombinací kulturního zážitku Realizace přes cestovní kancelář individuálně nebo ve větších skupinách přes cestovní kancelář Zdroj: Vlastní zpracování, Požadavky na účasti účastníků na dobrodružném cestovním ruchu Zákazníci kupují takové produkty, které mohou optimálně uspokojit jejich aktuální potřeby a přání. Z hlediska nabídky služeb tedy platí, že nabízené produkty musí odpovídat momentálním požadavkům zákazníků. Zvyšující se zkušenosti s cestováním vytvářejí z hostů ve vztahu ke kvalitě a ceně služeb cestovního ruchu kritické zákazníky. Host svou dovolenou prožívá jako komplexní zážitek. Při svém rozhodování o dovolené zpravidla vybírá určitou formu podle svých představ a zálib odpočinkovou, sportovní, vzdělávací nebo kulturní dovolenou, případně různé kombinace. Teprve potom se začne zajímat o ubytování, místo, stravování a dodatečné služby a také o dopravní spojení. Účastník cestovního ruchu je dokonale informován a je vhodné předpokládat, že je také vybíravý a náročný. Přeje si řetězec služeb, který je možno co nejjednodušeji a nejrychleji objednat a který je komfortně a komplexně organizován. Vysoce hodnotný trh volného času má dnes již jedno společné inscenovanou kvalitu a rozmanitost zážitků, od kulturně poznávacího zájezdu až po dobrodružný výlet do hor. Inscenovat zážitky znamená organizovat vzájemně sladěný řetězec služeb, který spojuje hladký průběh, pohodlí, komfort a zážitky. Nové úspěšné nabídky pro trávení volného času a dovolené tuto schopnost perfektně zvládají. Turistická destinace nemusí nabízet všechno, ale musí nabídnout přesně to, co si 22

27 vybraný host přeje, a to takovým způsobem, jakým si to představuje a očekává (Beránek, 1999). Poskytovatelé těchto produktů specializované cestovní kanceláře (zážitkové agentury) mají za povinnost zajistit v rámci realizace svých produktů maximální míru bezpečnosti pro své klienty. To předpokládá též stanovení požadavků na fyzické a psychické předpoklady ve vztahu k případným možným obtížím, se kterými se během realizace produktu dobrodružného cestovního ruchu může klient setkat, zejména z pohledu fyzické a psychické způsobilosti, technických schopností, obtížnosti terénu, nadmořské výšku nebo klimatu. Samostatnou částí jsou požadavky na povinnou výbavu. Jedná se tedy o činnosti, které zahrnují stanovení požadavků na turisty pro účast v tomto produktu, a to podle stupně náročnosti a rizika nabízeného produktu, včetně požadavků na odbornou způsobilost průvodce, jenž realizuje podle stanoveného programu tento produkt a vede skupinu turistů, a to zejména z pohledu odpovědnosti za jejich bezpečnost spočívající v průběžném vyhodnocování předpokládaného rizika v rámci realizovaného produktu (Seifertová a kolektiv, 2013). Potřeby a preference účastníků je možné rozdělit dle časového úseku, ve kterém se, vzhledem k účasti na cestovním ruchu, nacházejí tedy před účastí, v době účasti, po účasti na cestovním ruchu. [2] Fáze před účastí na cestovním ruchu zahrnuje všechny potřebné přípravné práce a organizaci, které účasti předcházejí, a to především přímé a nepřímé získávání informací ohledně přístupnosti destinace a zařízení cestovního ruchu, poskytovaných služeb apod. Přímé informace jsou získávány potenciálním účastníkem cestovního ruchu ze zdrojů jako internet, specializované knižní publikace, zkušenosti známých, přátel apod. Lidé, kteří preferují dobrodružný cestovní ruch, získávají informace také od instruktorů, lektorů a trenérů. [2] Účastníci požadují především informace, které zahrnují popis a rozsah nezbytné odborné přípravy předcházející cestě, orientaci nebo příslušnou kvalifikaci v požadované oblasti, a pokud je stanovena praxe pro určité činnosti v rámci produktu dobrodružného cestovního ruchu, kde a kdy byla tato praxe realizována, zdravotní požadavky (např. vakcinace), vybavení nebo oblečení potřebné pro zajištění bezpečnosti v rámci účasti v aktivitách dobrodružného cestovního ruchu, údaje, které musí být 23

28 vyžadovány od účastníků věk, pohlaví, způsobilost účastníka (Seifertová a kolektiv, 2013). V průběhu fáze účasti na cestovním ruchu je prvním důležitým aspektem uspokojení potřeb a požadavků týkajících se možnosti dopravy do a v jejím rámci, následně stravovacích a ubytovacích služeb, využití zdrojů destinace a v případě dobrodružného cestovního ruchu účasti na aktivitách, které nabízí. V této fázi je nejvíce výrazný případný nesoulad mezi informacemi získanými v první fázi a skutečností zjištěnou po příjezdu do destinace. V dobrodružném cestovním ruchu je velmi důležitým aspektem bezpečnost. Informace ohledně bezpečnosti, pravidel chování musí být pochopitelné pro všechny. [2] Fáze po účasti na cestovním ruchu zahrnuje hodnocení pobytu účastníky cestovního ruchu, jakož i aktivity destinace nebo zařízení cestovního ruchu za účelem zjištění spokojenosti s pobytem. [2] Schéma řetězu služeb dobrodružného cestovního ruchu (Schéma 1) uvádí služby poskytované před účastí, během účasti a po účasti na dobrodružné aktivitě. Před účastí se účastník informuje o dané aktivitě. Jedná se o informace o termínu, kdy je možné se aktivity zúčastnit, který představuje především konkrétní období, ve kterém se v daném roce aktivity konají. Také co daná aktivita obnáší, jaké jsou váhové limity, jaké je potřeba vybavení a hlavně místo konání aktivity. Jako doplňující informace se účastníkům podávají požadavky na vhodné oblečení a obuv. Účastník je povinen si zaregistrovat či zarezervovat termín, kdy chce vybranou aktivitu prožít. Během účasti je nejdůležitější, aby mu instruktor či lektor poskytl detailní instruktáž, při které se účastník školí o řízení, průběhu a zakončení aktivity. Hlavním prvkem této instruktáže je poučení o bezpečnosti. Po instruktáži se účastník zúčastní aktivity, při níž je pod dohledem instruktora nebo lektora. Mezi doplňkové služby můžeme zařadit ubytování a stravování. A to proto, že u většiny nabídek dobrodružných aktivit na území České republiky se tyto služby neposkytují. Ubytování a stravování je v ceně zážitku při vícedenních kurzech či při aktivitách provozovaných v zahraničí. Po zakončení aktivity poskytují instruktoři možnost rozboru aktivity, což představuje zhodnocení, rozbor chyb a rady pro jejich další vyvarování, pokud nějakým chybám došlo. Účastník má možnost také využít služeb kameramana či fotografa, ti mohou vytvořit památku na danou 24

29 aktivitu. Účastníkům nejrůznějších aktivit často poskytují také certifikáty, pamětní listy, diplomy apod. Schéma 1: Řetěz služeb dobrodružného cestovního ruchu Zdroj: Vlastní zpracování, Charakteristickou potřebou je téměř vždy nutné speciální pojištění pro účastníky této turistiky, speciální vybavení účastníků výzbrojí a výstrojí, která je určena pro jednotlivé dobrodružné aktivity. Úrovně ubytování se liší podle místa i podle typu zájezdů. Lze zajistit i ubytování libovolné kategorie podle přání zákazníka, pokud jsou v požadované lokalitě k dispozici. Obvykle se nabízí ubytování v zařízeních jako je hotel, penzion ve dvou- až třílůžkových pokojích či apartmánech. Jejich styl a kvalita se liší podle navštíveného místa či země. V našich se úroveň těchto ubytovacích kapacit označuje různým počtem hvězdiček. Od kategorie *** lze počítat s WC a sprchou na pokojích, v nižších kategoriích může být sociální zařízení společné. Dále je možno počítat s ubytováním v hostelích, turistických ubytovnách a horských chatách, kde se poskytují vícelůžkové pokoje, např. nejčastěji tří- až šestilůžkové se společným sociálním zařízením. Mezi cenově dostupné typy ubytování patří také bungalovy, mobilní domy (tzv. mobilhome), 25

30 kempy a tábořiště. Kempy a tábořiště se využívají především při vícedenním trekingu ve volné přírodě. [6] Požadavky na aktivity pořádané ve vzduchu jsou víceméně stejné. Je ale rozdíl, zda se skáče tandemový seskok, létá se s paraglidem, na vyhlídkový let balonem, větroněm, dvouplošníkem, vrtulníkem nebo akrobatické lety. K těmto aktivitám je řazen také bungee jumping, Kienova houpačka a skydiving. Jejich materiálně technická základna v případě letu spočívá v potřebě menšího letiště, které je vybaveno vzletovou plochou, řízením provozu, zařízením pro provozní ošetřování a údržbu letadel, zásobováním pohonnými hmotami a prostorem pro instruktáž. S paraglidem je možné startovat na kopci nebo lze i z roviny pomocí vlečného zařízení. Nejdůležitější položkou jsou letadla. Jedná se o stroje určené k jednotlivým aktivitám. V nabídkách jsou vyhlídkové lety větroněm, Cessnou, vrtulníkem, horkovzdušným balonem, historickým dvouplošníkem, a to opět pod vedením zkušených pilotů. Dále jsou potřeba k seskoku, tandemovém seskoku a paraglidingu různé typy padáků a záložních padáků a také speciální oblečení. Váha skokana je určená do 95 kg, maximálně do 110 kg. V případě nadváhy se platí příplatek K létání s paraglidem je zapotřebí pro pohyb vzduchem paraglidingový kluzák. Bungee jumping a Kienova houpačka se skáče z mostů, skal, balonů, jeřábů, budov. K vybavení pro tyto skoky patří lana a postroje. Váha skokana by se měla pohybovat od 40 do 160 kg. Velký vliv na většinu těchto aktivit provozovaných ve vzduchu mají povětrnostní podmínky. Skydiving se provozuje v uzavřeném větrném tunelu, kde se letec vznáší v proudu větru. K této aktivitě se využívá tzv. skydive aréna. U dobrodružných aktivit provozovaných na vodě a ve vodě je hlavně potřeba materiálně technická základna v podobě vodní plochy, jako jsou řeky, jezera a vodní nádrže. Vyhledávaným aktivitami jsou vodní lyžování, jízda na vodním skútru, motorovém člunu, jachtě, rafting, flyboarding, kiteboarding, wakeboarding a wakesurfing, potápění a freediving. Tyto zážitkové aktivity se uskutečňují pod dohledem zkušeného a školeného instruktora. Do materiálně technické základny tedy můžou být zařazeny nejen výše zmíněné vodní plochy, ale také umístění a ukotvení dopravních prostředků, jako jsou vodní skútry, motorové čluny, jachty, rafty, kajaky a kánoe. K jízdě se zapůjčuje i speciální vybavení jako neopren či ochranné pomůcky (helma a vesta). Při flyboardingu je flyboard poháněný vodním skútrem, kde tlak vody vytváří trysky, které jsou upevněny na nohách a rukou a díky kterým se účastník vznáší nad vodou. 26

31 V případě provozování kiteboardingu je zapotřebí speciální prkno a tažný drak, wakeboarding spočívá v jízdě na vodních lyžích nebo surfu, které táhne loď nebo kabelový vlek, a wakesurfing je surf připojený k lodi, která je táhne. K dobrodružným aktivitám, které se dějí na zemi a na sněhu, můžeme zařadit také řízení luxusních a terénních aut, tanků, obrněných vozidel, čtyřkolek, offroad, paintball, psí spřežením a mushing, skijöring a snowkiting. Tyto nabídky jsou pořádány ve volné přírodě lesy, hory, mokřiny, ale i v upraveném terénu, na autodromech a polygonech. K řízení výše uvedených dopravních prostředků je s určitostí potřeba vlastnit řidičský průkaz sk. B, pokud se účastník této aktivity účastní jako řidič, tento zážitek však lze absolvovat i jako spolujezdec. Psí spřežení a mushing je jízda na saních tažených psím spřežením obvykle o šesti až osmi psech. Účastník po celou dobu řídí spřežení sám, ale zároveň je nepřetržitě pod dozorem zkušeného mushera, který dohlíží na průběh jízdy a je plně odpovědný za správnost provedení jízdy. I v případě skijöringu je průběh jízdy pod dohledem instruktora, který také provádí instruktáž. Skijöring je jízda na běžeckých lyžích, které táhne jeden nebo dva psi, kteří jsou k tomuto účelu vycvičení. K těmto aktivitám se využívá doprava skútry do místa začátku zážitku. Snowkiting je aktivita spojená s využitím lyží nebo snowboardu a tažného draka. 27

32 Tabulka 3: Rozřazení aktivit dle místa pořádání Aktivity Voda Země Vzduch tandemový seskok x paragliding x let balonem x let větroněm x let dvouplošníkem, vrtulníkem x akrobatické lety x bungee jumping x Kienova houpačka x skydiving x vodní lyžování x jízda na vodním skútru x jízda na motorovém člunu, jachtě x flyboarding x kiteboarding x wakeboarding/wakesurfing x potápění/freediving x rafting x jízda luxusním nebo terénním autem x řízení tanku, obrněného vozidla, čtyřkolek x offroad x paintball x psí spřežení, mushing, skijöring x snowkiting x Zdroj: Vlastní zpracování,

33 2 Analýza dobrodružného cestovního ruchu v České republice Situace na evropském trhu cestovního ruchu je samozřejmě zásadní pro vývoj cestovního ruchu v České republice. Na jedné straně je Česká republika významně závislá na příjezdech návštěnvíků z jiných evropských zemí, na straně druhé tvoří výrazný prvek evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci tohoto odvětví v České republice. Evropa je dnes velmi konkurenčním prostředím. Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí evropských účastníků cestovního ruchu tlačí na růst kvality poskytovaných služeb, inovaci produktů a zlepšování infrastrukturní vybavenosti evropských destinací. Na tyto nabídkové i poptávkové vlivy musí umět Česká republika reagovat. [13] V roce 2012 v České republice cestovní ruch reprezentoval necelá 3 procenta HDP a v příštích letech se očekává jeho růst o 2,4 procenta ročně. V roce 2012 cestovní ruch poskytoval pracovních míst, což činí 5,4 % z celkové zaměstnanosti, a předpověď pro rok 2013 zůstává stejná (WTTC, 2012). 2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je posouzení možnosti rozvoje dobrodružného cestovního ruchu v České republice. Stanovili jsme hlavní hypotézu H (0), ve které předpokládáme, že většina respondentů (51 %) upřednostňuje tzv. něžné dobrodružství. Něžné dobrodružství, známé také jako měkké dobrodružství, je typ dobrodružného cestovního ruchu, který zahrnuje fyzicky méně náročné aktivity. Navazující hypotézou H (1) předpokládáme, že většina respondentů (51%) se setkala s dobrodružnými aktivitami v rámci fakultativních výletů. A další navazující hypotézou H (2) se předpokládá, že minimálně 40 % respondentů cestuje kvůli účasti na dobrodružství alespoň v rámci České republiky. Realizovali jsme sekundární výzkum prostřednictvím rozboru nabídek vybraných zážitkových agentur, kde jsme porovnávali nabídku vybraných dobrodružných aktivit v jednotlivých krajích České republiky a jejich cenu. Dále jsme využili dotazníkového šetření potenciálních klientů těchto agentur. 29

34 Dotazníkové šetření probíhalo od konce měsíce července do konce měsíce října Respondenti byli osloveni jak osobně, tak pomocí informačních technologií. Díky informačním technologiím se podařilo oslovit respondenty z velké části České republiky. Osobní formou byli osloveni respondenti, kteří nemají přístup k internetu. Stanovili jsme předpokládaný počet 500 respondentů, aby měl soubor vypovídací schopnost. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 688 respondentů. Z tohoto celkového počtu odpovědělo 269 respondentů, tedy 39 %, že se neúčastní cestovního ruchu. Tito byli z dotazníkového šetření vyřazeni. Výběrový soubor tedy tvořilo 419 respondentů. Dotazník se skládal z 18 otázek. Použili jsme v něm uzavřené otázky, kde mohli respondenti vybírat z více možností. Polootevřené otázky nabízely respondentům jednu variantu nebo možnost vyjádřit vlastní odpověď. Škálové otázky sloužily respondentům k hodnocení atraktivity určitých dobrodružných aktivit. Na začátku dotazníku se nacházely filtrační otázky, které zjišťovaly všeobecné informace o účasti respondentů na cestovním ruchu. V další části dotazníku byly umístěny specifické otázky, které se zaměřovaly na zkoumání našeho zájmu. V poslední části dotazníku byly umístěny identifikační otázky. Dotazník byl určen pro různé věkové kategorie. Do věkové kategorie méně než 18 let spadají 3 % respondentů, z toho 10 žen a 6 mužů. Věkovou hranici 18 až 30 let zaškrtlo 35 % respondentů, což tvořilo 78 žen a 67 mužů. Věkovou kategorii 31 až 40 let označilo 25 %, a to 60 žen a 47 mužů. Ve věkové kategorii 41 až 54 let bylo 22 % dotázaných, z toho 54 žen a 36 mužů. V kategorii 55 až 65 let vyplnilo dotazník 12 % lidí, 29 žen a 19 mužů. Poslední věkovou kategorii nad 65 let reprezentovala v dotazníku 3 % dotázaných, z toho bylo 9 žen a 4 muži (Graf 1). 30

35 Graf 1: Výběrový soubor z hlediska věku a pohlaví nad 65 let 2 % 1 % ženy muži 55 až 65 let 7 % 5 % 41 až 54 let 13 % 9 % 31 až 40 let 14 % 11 % 18 až 30 let 19 % 16 % méně než 18 let 2 % 1 % Zdroj: Vlastní zpracování, Výběrový soubor tvoří 419 respondentů. Prostřednictvím informačních systémů se nám podařilo sesbírat odpovědi respondentů z většiny krajů České republiky. Většina respondentů tedy 46 %, byla z Kraje Vysočina. V mnohem menším zastoupení (9 %) respondenti uváděli jako místo svého bydliště Jihomoravský kraj. Jihočeský kraj označilo 8 % dotázaných a Pardubický kraj 7 % respondentů. Po 6 % respondentů zastupovalo kraj Středočeský a hlavní město Prahu. Z Královéhradeckého kraje vyplnilo dotazník 5 % dotázaných. Z Libereckého a Zlínského kraje vyplnila dotazník 4 % respondentů. Nejmenší zastoupení (2 %) měli respondenti z Plzeňského, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. 2.2 Požadavky a preference účastníků cestovního ruchu Češi podle Eurostatu v roce 2012 absolvovali 34 milionů dovolených, z toho 5,3 milionů v cizině. Přes hranice tedy zamířilo 16 procent českých rekreantů, nejčastěji do Chorvatska, Itálie a Slovenska. Většina respondentů (54 %) cestuje do zahraničí, zbytek (46 %) tráví dovolenou v České republice. Graf 2 vyznačuje země, ve kterých dotazovaní tráví dovolenou nejčastěji. Respondenti preferují k trávení dovolené zahraniční země, jako jsou Chorvatsko a Itálie, do těchto zemí s oblibou cestuje 12 % respondentů. Řecko nebo Španělsko navštěvují respondenti v podílu 8 % a 5 %. K méně oblíbeným a navštěvovaným zemím se řadí Francie, Rakousko, Švýcarsko, 31

36 Norsko, Německo, Slovensko, Maďarsko, arabské země jako Tunisko a Egypt. Tyto země preferuje 1 2 % oslovených respondentů (Graf 2). Graf 2: Preferované země pro trávení dovolené 1 % 1 % 2 % 1 % 2 % 1 % 3 % 2 % Česká republika Itálie Chorvatsko 4 % Řecko 8 % 5 % 46 % Španělsko Francie Rakousko Švýcarsko Německo Slovensko 12 % Maďarsko Tunisko Egypt 12 % Norsko Zdroj: Vlastní zpracování, K trávení dovolené si respondenti vybírají v 75 % hlavní sezonu, ostatních 25 % cestuje především v mimo sezonu. Nejčastěji nabízená délka dovolené od cestovních kancelář je na 7 nocí, to se potvrdilo i v dotazníkovém šetření tím, že 44 % dotázaných preferuje délku dovolené právě na 7 až 8 nocí. 3-4 nocí na dovolené tráví 27 % respondentů. Delší dovolenou na 10 až 14 dní si užívá 13 % dotázaných. Víkendové pobyty, obvykle pobyty na chatě nebo chalupě, označilo 11 % respondentů. Méně častá je doba dovolené v délce 3 týdny a více (3 %) a také zkrácený pobyt na 5 nocí (2 %). Četnost dovolených v průběhu roku označila většina (51 %) respondentů jako 1x ročně. 27 % dotázaných jezdí na dovolenou 2krát do roka a 22 % respondentů uvedlo, že cestuje vícekrát do roka. Respondentům na dovolených většinou dělají doprovod jejich přátelé (37 %). V podílu 26 % preferují respondenti doprovod své rodiny, to je manžela či manželky 32

Preference spotřebitelů adrenalinové turistiky

Preference spotřebitelů adrenalinové turistiky Preference spotřebitelů adrenalinové turistiky Dobrodružná turistika V současnosti jeden z nejrychleji se rozvíjejících doplňkových segmentů v cestovním ruchu. Měkká a tvrdá dobrodružná turistika se od

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Venkovská turistika v České republice

Venkovská turistika v České republice Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

VY_32_INOVACE_03_CESTOVNI_RUCH. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

VY_32_INOVACE_03_CESTOVNI_RUCH. Časová dotace: 45 min Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_CESTOVNI_RUCH Cestovní ruch Předmět: zeměpis Ročník: 9. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 6. 3. 2012 Jméno autora: Klíčová slova: Výchovné a vzdělávací

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA

MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA Vyhodnocovací tabulky za celý soubor od r. 2001 výběrový soubor 3 598 respondentů: Kontingenční tabulky podle třídících

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

SYLABUS CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ MODULU AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU. Lenka Švajdová

SYLABUS CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ MODULU AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU. Lenka Švajdová SYLABUS MODULU CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU Lenka Švajdová Ostrava 2011 Název: Cestovní ruch a volnočasové aktivity podnikání v cestovním ruchu Autoři: Lenka

Více

Marketing cestovního ruchu

Marketing cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová, DiS.

Více

Specifické formy cestovního ruchu

Specifické formy cestovního ruchu Specifické formy cestovního ruchu Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová,

Více

Příručka k cestovnímu pojištění Wüstenrot ProCesty

Příručka k cestovnímu pojištění Wüstenrot ProCesty Wüstenrot ProCesty Příručka k cestovnímu pojištění Wüstenrot ProCesty Cestovní pojištění je určeno k zabezpečení pojištěných osob na jejich cestách v zahraničí. Co pojišťujeme V rámci cestovního pojištění

Více

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com Žena podnikatelka a nápad Maria Gabriel začala s podnikáním v roce 2003. Přestože v té době měla stálou práci v mezinárodní telekomunikační společnosti, cítila, že potřebuje něco jiného něco, co by ji

Více

Produkt LIPNO BEZ BARIÉR je nabízen jako komplex zahrnující širokou nabídku:

Produkt LIPNO BEZ BARIÉR je nabízen jako komplex zahrnující širokou nabídku: LIPNO BEZ BARIÉR Lipno bez bariér je jediný produkt svého druhu obsahující komplexní nabídku s celoročním využitím nejen pro handicapované, a to díky svým synergickým efektům. Přednosti: vše na jednom

Více

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb

Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

Více

Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva 3Q 2015

Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva 3Q 2015 Příjezdový cestovní ruch Průběžná zpráva Q Obsah Hlavní zjištění Charakteristiky zahraničních návštěvníků Metodika projektu Realizátor dotazníku 7 Příjezdový cestovní ruch, Průběžná zpráva za Q strana

Více

Nabídka adrenalinových aktivit na trhu cestovního ruchu v České republice

Nabídka adrenalinových aktivit na trhu cestovního ruchu v České republice Nabídka adrenalinových aktivit na trhu cestovního ruchu v České republice strana 2 Cestovní ruch Při realizaci cestovního ruchu dochází k propojení dvou prvků systému: subjekt cestovního ruchu (účastník),

Více

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků Fórum cestovního ruchu Říjen 2014 Nobody s Unpredictable Ipsos pro CzT Zahraniční turisté Monitoring turistů Evropa (2011), segmentace turistů

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2013 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. pololetí 2013 Typ návštěvníka 1. pololetí 2013 1. pololetí 2012 A. Zahraniční turista 39,0 % 39,5 % B.

Více

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková Marketing venkovského cestovního ruchu Eva Šimková Obsah přednášky 1. Specifika šetrné turistiky 2. Současné trendy a vliv na marketing VCR 3. Marketing a marketingový mix VCR 4. Balíčkování služeb VCR

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování služeb cestovního ruchu Téma Ročník

Více

SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU. Mgr. Królová Klára

SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU. Mgr. Królová Klára SLUŽBY PRO ÚČASTNÍKY VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU Mgr. Królová Klára Definice základních pojmů Služba je jakákoliv činnost nebo výhoda, kterou jedna strana může nabídnout druhé straně, je v zásadě nehmotná

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Certifikační kritéria pro značku ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ regionální produkt ZÁŽITKY

Certifikační kritéria pro značku ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ regionální produkt ZÁŽITKY Příloha č. 1.4. Zásad pro udělování a užívání značky ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ regionální produkt 1/5 1) Vymezení pojmu zážitek : Certifikační kritéria pro značku ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ regionální produkt ZÁŽITKY Zážitkem

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Aktuální data statistiky cestovního ruchu

Aktuální data statistiky cestovního ruchu Aktuální data statistiky cestovního ruchu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ing. Margit Beníčková, Ing. Pavel Vančura Hlavní body prezentace: projekty na zkvalitnění statistických

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Plzeňsko Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring

Více

Tvorba produktů a balíčků cestovního ruchu

Tvorba produktů a balíčků cestovního ruchu Tvorba produktů a balíčků cestovního ruchu Simona Fink Turistické centrum VHS Regen Důležitým aspektem při tvorbě balíčků je: 1. profil destinace Od roku 1989 neustále stoupá návštěvnost turistického regionu

Více

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data. SEŠIT II ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNOSTI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy všech návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení, které vychází

Více

Specifikace předmětu zakázky

Specifikace předmětu zakázky Zadavatel: Waldorfská škola Příbram - mateřská škola, základní škola a střední škola,hornická 327, 261 01, Příbram II Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.00/56.2604 Název projektu: Zlepšení jazykových

Více

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Offpark je první volnočasové outdoorové centrum na Šumavě, které nabízí celou řadu sportovního a lehce adrenalinového vyžití. Zážitkové aktivity jsou soustředěny

Více

Příjezdový cestovní ruch

Příjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Historie projektu Příjezdový cestovní ruch Od-do Měsíců Zadavatel Vzorek Kde / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT Hlavní silniční přechody,železniční

Více

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE

MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE MOŽNOSTI ROZVOJE AGROTURISTIKY V ČESKÉ REPUBLICE Marie Pourová Česká zemědělská univerzita Praha, Katedra řízení, PEF, 165 21 Praha 6 - Suchdol tel.: 42/2/3382239 fax: 42/2/3382258 Anotace: Příspěvek se

Více

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Dobrodružná turistika

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Dobrodružná turistika VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Dobrodružná turistika bakalářská práce Autor: Ivana Málková Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2011 Copyright 2011 Ivana Málková Abstrakt

Více

Hodnoticí standard. Horský průvodce (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu

Hodnoticí standard. Horský průvodce (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu Horský průvodce (kód: 65-020-M) Autorizující orgán: Ministerstvo pro místní rozvoj Skupina oborů: Gastronomie, hotelnictví a turismus (kód: 65) Týká se povolání: Člen horské služby Kvalifikační úroveň

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2014 2013 2012 A. Zahraniční

Více

Cestovní ruch. Podmínky. Literatura. Obsah CESTOVNÍ RUCH. Základní pojmy a definice Historický vývoj

Cestovní ruch. Podmínky. Literatura. Obsah CESTOVNÍ RUCH. Základní pojmy a definice Historický vývoj CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch Ing. Lenka Červová, Ph.D. katedra marketingu EF TUL kanc. H643 (5. patro) konzultace: kdykoli po dohodě e-mailem lenka.cervova@tul.cz studijní materiály na multiedu Podmínky

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

7.26 Pojetí vyučovacího předmětu Průvodcovská činnost. Průvodcovská činnost

7.26 Pojetí vyučovacího předmětu Průvodcovská činnost. Průvodcovská činnost 7.26 Pojetí vyučovacího předmětu Průvodcovská činnost Průvodcovská činnost POJETÍ PŘEDMĚTU Cílem je poskytnout studentům základní informace o problematice průvodcovských služeb jak po stránce teoretické

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Střední odborná škola a střední odborné učiliště, Hořovice, Palackého náměstí 100, 268 01 Hořovice

Střední odborná škola a střední odborné učiliště, Hořovice, Palackého náměstí 100, 268 01 Hořovice Škola, Palackého náměstí 100, 268 01 Hořovice Název ŠVP Zámečník Platnost 1.9.2009 Délka studia v letech: 3.0 Kód a název oboru Forma vzdělávání denní forma vzdělávání ročníkový Povinné předměty 1. ročník

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Zajištění 1 zahraničního jazykově-vzdělávacího pobytu pro žáky zaměřeného na němčinu

Zajištění 1 zahraničního jazykově-vzdělávacího pobytu pro žáky zaměřeného na němčinu Zadavatel: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno, Lerchova 63, 602 00 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.00/56.1777 Název projektu: Kniha a jazyk Název veřejné zakázky:

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování zájezdu Téma Ročník Autor Technika

Více

SPES Hotel, Schlierbach. SPES Hotel, Schlierbach. Zajímavé nabídky:

SPES Hotel, Schlierbach. SPES Hotel, Schlierbach. Zajímavé nabídky: Horní Rakousko / Oberösterreich Stůl č. 17A SPES Hotel, Schlierbach SPES Hotel, Schlierbach Adresa: Panoramaweg 1, A-4553 Schlierbach E-mail: hotel@spes.co.at Internet: www.spes.co.at Lisa Losbichler,

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 2610 2012 Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013 Podle zákona č 89/1995 Sb,

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 26.10. 2012 Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013. Podle zákona č. 89/1995

Více

METODA CESTOVNÍCH NÁKLADŮ (TRAVEL COST METHOD, TCM)

METODA CESTOVNÍCH NÁKLADŮ (TRAVEL COST METHOD, TCM) PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMU METODY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ CHKO Jizerské hory Janov nad Nisou 25. až 31. července 2005 METODA CESTOVNÍCH NÁKLADŮ (TRAVEL COST METHOD, TCM) Historie: od 1949, navrhl Harold Hotelling

Více

Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999

Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999 Výsledky motivačního šetření ZIMA 1999 OBSAH: str. 1. Cíl a metodika výzkumu...2 2. Analýza pobytu návštěvníka...2 2.1. Důvod návštěvy... 2-3 2.2. Počet zahraničních návštěvníků...4 2.3... Průměrná doba

Více

Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA

Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA Tělesná výchova VF ZS ročník TÉMA 1-2 Tělesná výchova volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) komunikuje při pohybových činnostech dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii;

Více

Obsah. Cestovní ruch. Venkovský cestovní ruch. jeho specifikace a podmínky pro rozvoj. Cestovní ruch

Obsah. Cestovní ruch. Venkovský cestovní ruch. jeho specifikace a podmínky pro rozvoj. Cestovní ruch Venkovský cestovní ruch jeho specifikace a podmínky pro rozvoj Ing. Pavel Moulis, PhD. Obsah Cestovní ruch Venkovský cestovní ruch Rozvoj cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Venkovská turistika Podnikání

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

Bezpečné vyhlídky na vaše cesty

Bezpečné vyhlídky na vaše cesty Cestovní pojištění Bezpečné vyhlídky na vaše cesty i pro rodinu nebo rizikové sporty platí na celém světě vždy až 90 dnů jednoduché sjednání Cestujete k moři, na lyže či za nákupy? Sami nebo společně se

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

HOTEL KRAMOLÍN. Kdo jsme - co umíme HOTEL KRAMOLÍN GOLF

HOTEL KRAMOLÍN. Kdo jsme - co umíme HOTEL KRAMOLÍN GOLF HOTEL KRAMOLÍN GOLF HOTEL KRAMOLÍN 382 78, Lipno nad Vltavou 55 tel./fax. +420 380 736 147 mobil +420 777 786 870 benes-kramolin@quick.cz Kdo jsme - co umíme Hotel Kramolín leží v příjemném prostředí vrcholové

Více

Specifikace předmětu zakázky

Specifikace předmětu zakázky Zadavatel: Obchodní akademie, Český Těšín, Sokola Tůmy 12, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.00/56.0754 Název projektu: Za jazyky do světa Název veřejné zakázky: Výzva k podání

Více

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190

SOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 SOŠ a SOU SUŠICE U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 CESTOVNÍ RUCH UPLATNĚNÍ V CESTOVNÍM RUCH 1)Ekonomická oblast 2)Cestovní ruch EKONOMICKÁ OBLAST Uplatnění jako středoškolsky

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

ŘEŠENÍ 2. SÉRIE. Příklad 1

ŘEŠENÍ 2. SÉRIE. Příklad 1 SEMINÁŘ EKONOMICKÝCH MOZKŮ 3. ROČNÍK ŘEŠENÍ 2. SÉRIE Příklad 1 a) Mezní náklady jsou náklady na výrobu dodatečné jednotky statku. Počítají se jako podíl změny celkových nákladů a změny množství. b) Minima

Více

Nabízené programy a aktivity:

Nabízené programy a aktivity: Středisko volného času Fokus, Nový Jičín, příspěvková organizace K Nemocnici 23, 741 01 Nový Jičín IČ: 75089157, www.fokusnj.cz Tel : 556 710 088, fokusnj@fokusnj.cz Vy vybíráte, my realizujeme aneb programy

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Statistiky 1. pololetí 2010 - lázně Celkově vidíme nárůst u počtů hostů, a to o 5% oproti 1. pololetí

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Právní dokumenty v cestovním ruchu Téma Ročník Autor

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Severozápadní Čechy Vyhodnocení etapy zima 2005/2006 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,125.567 ze zahraničí: 1,876.894 (88,3 %) z tuzemska: 248.673 (11,7 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 107.106 osob (5,3

Více

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně

Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Turistická chata ve Špindlerově Mlýně Nově zrekonstruovaná Turistická chata ve Špindlerově Mlýně nabízí velmi levné a stylové ubytování v srdci lyžařského areálu Svatý Petr. Cena od 150,-Kč na osobu. -

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Listopad 2013 / Jan Tuček, Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 3. čtvrtletí 2013 Příjezdový cestovní ruch ČR 3. čtvrtletí 2013 Typ návštěvníka 3Q 2013

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2013 2012 2011 A. Zahraniční

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu Chorvatska Diplomová práce Autor: Bc. Petra Jelínková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Prohlášení:

Více

Alternativní formy turistiky v nabídce českých cestovních kanceláří v JMK

Alternativní formy turistiky v nabídce českých cestovních kanceláří v JMK Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Alternativní formy turistiky v nabídce českých cestovních kanceláří v JMK Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Stanislav Mokrý Martina Šumberová

Více

MONITORING, SBĚR A VYHODNOCENÍ DAT QMS, část III.

MONITORING, SBĚR A VYHODNOCENÍ DAT QMS, část III. MONITORING, SBĚR A VYHODNOCENÍ DAT QMS, část III. Monitoring, sběr a vyhodnocení dat Quality management systému Výstup projektu: Turistika bez hranic Kapitola č. 22 - Monitoring, sběr a vyhodnocení dat

Více

Vzdělávací program. HOtelnictví a Cestovní Ruch. Zvyšte svou šanci na trhu práce

Vzdělávací program. HOtelnictví a Cestovní Ruch. Zvyšte svou šanci na trhu práce Vzdělávací program HOtelnictví a Cestovní Ruch Zvyšte svou šanci na trhu práce Co je Vzdělávací program Hotelnictví a cestovní ruch? Vzdělávací program Hotelnictví a cestovní ruch je soubor šesti kurzů

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 3,451.526 ze zahraničí: 2,931.298 (84,9 %) z tuzemska: 520.228 (15,1 %) Celkový přírůstek hostů: 290.766 osob (9,2 %) ze zahraničí

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,

Více

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data. SEŠIT III ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení,

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Květen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. čtvrtletí 204 a rok 203 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků

Více

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ

ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ ANALÝZA REALITNÍHO TRHU V OSTRAVĚ 24. 2. 2017 Zpracováno pro Bankovní institut Vysoká Škola (Praha) VÝVOJ TRHU V REGIONU ZA POSLEDNÍ 2 ROKY Za poslední dva roky je vývoj téměř u všech segmentů nemovitostí

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR Vyhodnocení etapy www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring návštěvníků v

Více

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání

Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání KLÍČOVÉ TÉMA PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ A. Potřeby s nejvyšší důležitostí Obecná priorita A4: Podpora polytechnického vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání Obecný cíl A4.1: Zvyšování dostupnosti

Více

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.)

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 6.1.2012 1 Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 1 (1) Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012

Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012 Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012 1 1. Vytvoření prováděcího dokumentu v souladu s marketingovou strategií a AP 2011/2012 2. Institucionalizace

Více

Databáze CzechTourism

Databáze CzechTourism Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry

Více