I. OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU...3 II. MIMOROZPOČTOVÉ FONDY... 19

Transkript

1 I. OČEKÁVANÝ VÝVOJ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ A VLÁDNÍHO DLUHU...3 A) VEŘEJNÉ ROZPOČTY Veřejné rozpočty v roce - východisko pro rok Veřejné rozpočty v roce B) VLÁDNÍ DLUH II. MIMOROZPOČTOVÉ FONDY A) STÁTNÍ MIMOROZPOČTOVÉ FONDY Státní fond životního prostředí Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond rozvoje bydlení Státní fond pro zúrodnění půdy Státní zemědělský intervenční fond Státní fond kultury Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie B) PRIVATIZAČNÍ FONDY Fond národního majetku ČR Pozemkový fond ČR C) VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ... 41

2 Příjmy a výdaje v % HDP Saldo v % HDP I. Očekávaný vývoj veřejných rozpočtů a vládního dluhu a) Veřejné rozpočty 1. Veřejné rozpočty v roce - východisko pro rok Výdaje veřejných rozpočtů 1 rostou i nadále rychleji neţ příjmy (viz Graf 1), coţ je hlavní příčinou deficitů veřejných rozpočtů a zrychlující se dynamiky růstu vládního dluhu. Graf 1 Příjmy a výdaje v % HDP 45,0 0,0 44,0-1,0 43,0-2,0 42,0 41,0 40,0 39,0 38,0 Saldo bez zahrnutí čistých půjček a dotací TI Příjmy Výdaje bez čistých půjček a dotací TI -3,0-4,0-5,0-6,0-7,0-8,0 37,0-9,0 36, ,0 Pramen: MF V roce dosáhnou očekávané vysoké deficity vládního sektoru historicky nejvyšších hodnot v nominálním i podílovém vyjádření. Hlavní příčinou zůstávají zvyšující se výdaje, náklady spojené s transformací postupně doznívají. Přehled o vývoji jednotlivých deficitů podávají Tabulky 1 a 2. Deficit veřejných rozpočtů očištěný o čisté půjčky 2 a dotace transformačním institucím (TI) vzroste meziročně o 1,1 p. b. a v roce dosáhne 1 Vzhledem k zaţitému pouţívání pojmu veřejné rozpočty jsou termíny vládní sektor a veřejné rozpočty pouţívány v textu jako synonyma. 2 Čisté půjčky zahrnují: poskytnuté půjčky, splátky dříve poskytnutých půjček, nákup a prodej akcií a majetkových účastí a příjmy a výdaje z realizace záruk. 3

3 5,1 % HDP 3. Tento ukazatel zachycuje míru fiskální expanze nebo restrikce a tudíţ i úsilí vlády o sniţování deficitu. Tabulka 1 Vývoj sald veřejných rozpočtů v mld. Kč Pramen: MF Tabulka 2 Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP Pramen: MF Příjmy vládního sektoru se ve srovnání s rokem 2003 v relaci k HDP nezmění a jejich podíl bude činit 39,8 %. Zlepšení je patrné u daňových příjmů, které mají v celkových příjmech veřejných rozpočtů nejvyšší váhu a meziročně vzrostou o 7,3 %. Na tomto vývoji se budou podílet zejména legislativní změny přijaté v průběhu první poloviny roku (jejich dopad nebyl zohledněn při sestavování státního rozpočtu pro rok ). Meziročně proto zrychlí především inkaso spotřebních daní (12,6 % oproti 5,9 % v roce 2003) a daně z přidané hodnoty (11,2 % oproti 6,5 % v roce 2003). Naopak inkaso daní z příjmů právnických osob poroste pomaleji neţ tomu bylo v roce Konsolidovaná daňová kvóta klesne o 0,2 p. b. a bude činit 35,1 % HDP, přičemţ podíl nepřímých daní se zvyšuje. Také očekávané příjmy z privatizace, které se předpokládají v objemu 26,9 mld. Kč, ovlivňují celkové příjmy vládního sektoru. Jejich odhady jsou jiţ tradičně při přípravě návrhu státního rozpočtu vyšší neţ. Pro rok bude tento rozdíl stejně jako v minulém roce téměř 50 mld. Kč. Přestoţe následně dochází k výraznému přizpůsobení výdajů FNM, jeho očekávaný deficit bude mírně vyšší neţ předpokládal návrh rozpočtu, coţ se promítne také do konečného výsledku hospodaření veřejných rozpočtů. O dotacích pro jednotlivé subjekty vládního sektoru hrazených z privatizačních příjmů je rozhodováno dříve neţ jsou realizovány. Z hlediska veřejných financí jde o rizikovou, díky které dochází kvůli nedostatku finančních prostředků k přesouvání některých výdajů do dalších období, coţ zpravidla ovlivňuje také budoucí výsledek hospodaření veřejných rozpočtů. 3 Saldo je základem pro metodiku fiskálního cílení (viz Koncepce reformy veřejných rozpočtů). 4

4 Výdaje veřejných rozpočtů nadále rostou meziročně rychleji neţ příjmy, nicméně jejich podíl na HDP se v roce ve srovnání s předchozím rokem sníţí o 0,1 p. b. a bude činit 45,2 % HDP. Nejvyšší podíl (40,96 %) na celkových výdajích veřejných rozpočtů mají transfery obyvatelstvu včetně neziskových institucí, které tvoří z více neţ 70 % mandatorní výdaje a jsou realizovány především prostřednictvím státního rozpočtu. V jejich rámci představují nejvýznamnější zátěţ dávky důchodového pojištění, které se na této skupině výdajů podílejí ze 70 %. Jejich objem se vzhledem k vysoké citlivosti na současný demografický vývoj nepodaří stabilizovat bez realizace komplexní důchodové reformy. Dalších téměř 25 % sociálních mandatorních výdajů připadá na dávky nemocenského pojištění, systém státní sociální podpory a dávky sociální péče vyplácené prostřednictvím obcí. Vzhledem k prováděným reformním krokům lze předpokládat pokles u dávek nemocenského pojištění. Sociální transfery představují podstatnou část přírůstku celkových výdajů státního rozpočtu a významně tak přispívají k jeho celkové nevyrovnanosti. Stejně jako v předchozím roce dochází k rychlému růstu dotací příspěvkovým organizacím, coţ je z velké části spojeno s reformou státní správy. Se vstupem do EU se také výrazně zvýšily zahraniční transfery, které vzrostly o 47,79 %. Ve srovnání s rokem 2003 rostou rychleji také kapitálové výdaje (17,54 % oproti 9,57 %), růstové tendence jsou patrné zejména u poskytování investičních transferů, zatímco pořízení investic poroste pomaleji. Největší přírůstek zaznamenají investiční transfery ve formě dotací podnikatelským subjektům, transferů obyvatelstvu (dotační programy fyzickým osobám určené především vlastníkům zemědělské a lesní půdy a kulturních památek) a neziskovým organizacím. Největší část přírůstku je realizována Státním fondem dopravní infrastruktury, dále pak státním rozpočtem a místními rozpočty. Schodek státního rozpočtu je v roce nejvýznamnějším faktorem růstu deficitu veřejných rozpočtů. Deficit státního rozpočtu bude podle našich odhadů v roce činit 115,0 mld. Kč 4 a pokud nedojde k dalším změnám, bude tak v souladu se schváleným návrhem státního rozpočtu pro tento rok. Z Grafu 2 je patrné, ţe zatímco do r má váha výdajů státního rozpočtu na celkových výdajích veřejných rozpočtů klesající tendenci, v roce je očekáván její mírný růst. 4 Vypočtená salda (zde a dále v textu) nemusí vţdy odpovídat rozdílu mezi příjmy a výdaji vzhledem k zaokrouhlování. 5

5 Graf 2 Podíl výdajů SR na celkových výdajích vládního sektoru v % 100% 20,6 20,3 20,8 21,2 20,6 22,2 26,0 24,1 21,9 80% 60% 13,6 13,8 13,4 13,1 13,4 12,8 2,0 8,2 12,8 6,8 12,5 8,1 12,3 8,6 40% 63,8 63,9 63,0 63,0 59,1 56,8 54,4 55,3 57,2 20% 0% Státní rozpočet Veřejné zdravotní pojištění Mimorozpočtové fondy Územně samosprávné celky Pramen: MF Rostoucí podíl výsledků hospodaření mimorozpočtových fondů na celkovém deficitu veřejných rozpočtů naznačuje, ţe jejich silná dotační závislost na zdrojích FNM a státního rozpočtu je vzhledem k nedostatečnosti vlastních zdrojů rizikovým faktorem budoucího vývoje veřejných rozpočtů. Výdajové programy fondů jsou jiţ nastaveny, ale ţádný státní mimorozpočtový fond nemá v současné době dostatečné vlastní zdroje na realizaci své činnosti. Výše uvedené faktory ovlivňují celkovou běţnou bilanci, která představuje rozdíl mezi běţnými příjmy a běţnými výdaji. Ta se ve srovnání s rokem 2003 zhorší o 0,8 p. b. a běţný deficit bude činit 1,4 % HDP. Jedním z ukazatelů, který je pouţíván pro hodnocení stávající fiskální politiky je primární deficit 5, který je očištěn o výdaje spojené s úroky z vládního dluhu (ty jsou důsledkem politik minulých období). Také v případě primární bilance dojde ke zhoršení (meziroční růst o 0,5 p. b.) a její schodek v roce dosáhne 4,9 % HDP. Růst primárního deficitu ukazuje na, ţe fiskální politika je expanzivní. Očekávaný budoucí vývoj státního rozpočtu a územních samosprávných celků je detailně rozebírán v samostatných částech návrhu státního rozpočtu na rok. Hospodaření 5 Primární deficit je zde vypočten jako deficit bez čistých půjček očištěný o dluhovou sluţbu (úroky). 6

6 ostatních sloţek veřejných rozpočtů (mimorozpočtové fondy a veřejné zdravotní pojišťovny) je součástí tohoto materiálu o veřejných rozpočtech. 7

7 Tabulka 3 Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 8

8 Tabulka 4 Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 9

9 v % HDP 2. Veřejné rozpočty v roce V roce očekáváme zmírnění negativních tendencí ve vývoji veřejných rozpočtů. Předpokládaný růst daňové kvóty o 0,4 p. b. na 35,5 % HDP a zmírnění růstu podílu výdajů na HDP povedou k přiblíţení těchto ukazatelů (viz Graf 3). Citelné zvýšení dynamiky příjmů spolu s částečným zpomalením růstu výdajů povede ke sníţení deficitu vládního sektoru. Graf 3 Konsolidovaná daňová kvóta a podíl vládních výdajů na HDP 45,0 43,0 41,0 39,0 37,0 35,0 33, Konsolidovaná daňová kvóta Podíl výdajů vládního sektoru na HDP Pramen: MF Zlepšení očekávaného schodku státního rozpočtu 6 a státních fondů patří spolu s výrazným růstem předpokládaných privatizačních příjmů k hlavním faktorům poklesu deficitu veřejných financí. Vývoj sald vládního sektoru zachycuje Graf 4. Očekávané výsledky vládního sektoru dokladují, ţe výdajové rámce stanovené v Koncepci reformy veřejných financí budou v zásadě dodrţeny. 6 V metodologii GFS 1986 je deficit SR navýšen o 14,1 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA na základě předpokládaného schválení připravovaného Zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu části ztráty ČKA, vzniklé přebíráním nebonitních aktiv v letech 1991 aţ

10 v % HDP Graf 4 Vývoj sald veřejných rozpočtů v % HDP 0, ,0-2,0-3,0-4,0-5,0-6,0-7,0 Saldo vč. čistých půjček Saldo bez zahrnutí čistých půjček Saldo bez zahrnutí čistých půjček a dotací TI Pramen: MF Zmírnění negativních trendů příznivě ovlivní běţnou bilanci, která je jednou z podmínek zdravých veřejných financí. Ta se ve srovnání s rokem zlepší o 0,3 p. b. a záporné saldo bude činit 1,1 % HDP. Saldo primární bilance 7 se meziročně sníţí ještě výrazněji (o 1,3 p. b.) a její schodek dosáhne 3,6 % HDP. Stále přetrvává vysoká závislost krytí opakujících se výdajů veřejných rozpočtů z mimořádných příjmů spíše jednorázového charakteru. Vyuţívání těchto příjmů k financování běţných výdajů tak nadále vytváří fiskální iluzi a jejich ukončení zvýší riziko pro financování deficitů veřejných rozpočtů. Na základě minulého vývoje, kdy byly odhadované privatizační příjmy vţdy vyšší neţ realizované, je třeba upozornit na vysokou závislost odhadů vládního deficitu právě na předpokládaných privatizačních příjmech. Vzhledem k připravovanému ukončení činnosti FNM a Pozemkového fondu je nezbytné připravit se na vyčerpání mimořádných zdrojů. Tím se sníţí pravděpodobnost, ţe se tyto fondy stanou zátěţí pro veřejné finance. 7 Deficit bez čistých půjček je očištěn o výdaje spojené s úroky z vládního dluhu. 11

11 V souvislosti s vysokou dotační závislostí státních fondů (SFDI, SFRB) na FNM upozorňujeme, ţe tento segment veřejných rozpočtů je dalším zdrojem fiskálních rizik. Na financování veřejných deficitů a následně i dluhu se doposud mimo privatizačních příjmů podílelo i sniţování aktiv některých mimorozpočtových fondů. Vyčerpání těchto moţností představuje v budoucnu další potenciální riziko pro financování veřejných deficitů a tím nepřímo i růst dluhu. K ostatním rizikům patří oblast státních garancí (detailně je popsána v části o státním rozpočtu) a dále otázky spojené s případným dalším zadluţováním Správy ţelezniční dopravní cesty, s. o. 12

12 Tabulka 5 Příjmy jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 13

13 Tabulka 6 Výdaje a saldo jednotlivých složek veřejných rozpočtů v roce v mld. Kč Pramen: MF 1) (Předvstupní) strukturální fondy 2) Fond národního majetku a Pozemkový fond 3) Státní fond životního prostředí, Státní fond české kinematografie, Státní fond kultury, Státní fond pro zúrodnění půdy, Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení 4) Územně samosprávné celky zahrnují obce a kraje 5) V metodologii GFS 1986 je deficit SR navýšen o 14,1 mld. Kč v důsledku úhrady ztráty ČKA 14

14 Dodatek: Vývoj hospodaření konsolidovaných veřejných rozpočtů Tabulka 7 Příjmy konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP Pramen: MF 15

15 Tabulka 8 Výdaje a saldo konsolidovaných veřejných rozpočtů v mld. Kč a jejich podíly na HDP Pramen: MF 16

16 b) Vládní dluh Dynamika růstu vládního dluhu v roce v meziročním srovnání sice mírně zpomalila, nadále však zůstává vysoká a bude činit 22,2 %. V relaci k HDP vládní dluh ve srovnání s r vzroste o 2,9 p. b. a jeho výši ke konci roku odhadujeme na 675,5 mld. Kč - tedy 24,7 % HDP. Vládní dluh je generován zejména růstem deficitu státního rozpočtu a státní dluh má proto v jeho struktuře nejvyšší váhu (88,9 %). Státní dluh roste rychleji neţ vládní dluh, jeho dynamika růstu je očekávána ve výši 22,9 %. Díky zmírnění deficitních tendencí veřejných rozpočtů se v roce dynamika růstu vládního dluhu výrazně sníţí (přibliţně o 7 p. b.) a bude činit 15,1 %. Očekávaný dluh vlády dosáhne výše 777,4 mld. Kč, v podílovém vyjádření ve srovnání s rokem vzroste o 1,9 p. b. na 26,6 % HDP. Podíl státního dluhu na celkovém veřejném zadluţení bude dále růst a dosáhne 89,8 %. Dynamika státního dluhu ve srovnání s rokem meziročně zpomalí o téměř 7 p.b. Přestoţe je tento vývoj pozitivní, je nezbytné připomenout, ţe státní dluh 8 ČR vykazuje od r silně rostoucí trend a citelně rostou také náklady dluhové sluţby. Z hlediska váhy se po státním dluhu na celkovém vládním dluhu nejvíce podílejí územní samosprávné celky, nicméně růst jejich zadluţenosti v roce ve srovnání s předchozím rokem výrazně zpomalí. Naopak zhoršení ve vývoji zadluţenosti se očekává u mimorozpočtových fondů, ke kterému dojde u Státního zemědělského intervenčního fondu a Státního fondu ţivotního prostředí. Vyčerpání vlastních zdrojů mimorozpočtových fondů k financování jejich deficitů představuje další potenciální riziko růstu vládního dluhu. Nejméně zatěţují dluh zdravotní pojišťovny, jejich závazky vůči zdravotnickým zařízením však nejsou jeho součástí. Systém zdravotního pojištění je nevybilancovaný a není schopen s vyuţitím pouze vlastních zdrojů udrţet dlouhodobou rovnováhu. Představuje proto další z rizikových faktorů budoucího vývoje veřejných financí. Ve srovnání s ostatními zeměmi není úroveň vládního dluhu ČR vysoká, značným nebezpečím je však, ţe jeho dynamika je v posledních letech citelně zpomalována vysokým inkasem privatizačních příjmů. Jejich vliv bude v následujících letech slábnout, a proto je jediným moţným řešením zmírnění růstu deficitů vládního sektoru, které jej generují. 8 Součástí státního dluhu je předpokládaná úhrada ztráty ČKA ve výši 14,1 mld. Kč. 17

17 V budoucnu bude proto jeho vývoj ovlivňován obdobnými rizikovými faktory jako vládní deficity (viz část A Veřejné rozpočty). Tabulka 9 Vývoj vládního dluhu v mld. Kč a jeho podíly na HDP Pramen: MF 18

18 II. Mimorozpočtové fondy a) Státní mimorozpočtové fondy 1. Státní fond životního prostředí Státní fond ţivotního prostředí ČR (dále jen SFŢP) vznikl v roce 1991 na základě zákona č. 388/1991 Sb. sloučením Fondu ochrany vod a Fondu ochrany ovzduší. Představuje nástroj pro realizaci státní environmentální politiky a doplňkový zdroj financování projektů na ochranu a zlepšování ţivotního prostředí České republiky. Jeho správcem je Ministerstvo ţivotního prostředí, o pouţití finančních prostředků Fondu rozhoduje ministr. Předpokládaná výše příjmů pro rok je 3,02 mld. Kč, celkové výdaje by měly dosáhnout částky 7,37 mld. Kč. Očekávaným výsledkem hospodaření SFŢP pro tento rok je tedy deficit 4,35 mld. Kč. Po jeho úhradě budou finanční zdroje 0,04 mld. Kč a dluh 0,34 mld. Kč. Příjmy by v roce měly dosáhnout výše 3,37 mld. Kč. Ze zákona je tvoří především platby za znečišťování nebo poškozování jednotlivých sloţek ţivotního prostředí. Rozpočet výdajů pro rok je sestaven na úrovni 4,37 mld. Kč. Po účetní uzávěrce roku bude do rozpočtu Fondu na rok zahrnut i převod zůstatků neprofinancovaných závazků z roku. Rozpočet SFŢP pro rok je plánován jako nevyrovnaný, se schodkem 1,00 mld. Kč. Zadluţení SFŢP bude ke konci roku činit 1,30 mld. Kč a Fond nebude disponovat ţádnými peněţními prostředky. 19

19 Tabulka 10 Bilance Státního fondu životního prostředí v mld. Kč kód GFS Příjmy A PŘÍJMY vč. splátek 3,56 3,20 3,02 3,37 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 2,27 2,15 2,08 2,47 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 2,26 2,15 2,08 2,47 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 1,54 1,52 1,62 1, Ostatní daně a poplatky 1,54 1,52 1,62 1,85 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,72 0,63 0,47 0,61 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 0,01 0,00 0,00 0,00 SPLÁTKY PŮJČEK 1,29 1,05 0,94 0,90 Domácí 1,29 1,05 0,94 0,90 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 Výdaje B VÝDAJE vč. půjček 4,28 4,84 7,37 4,37 II VÝDAJE (III+IV) 3,47 4,11 6,44 3,57 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 0,55 0,59 0,87 0,91 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,10 0,10 0,13 0,63 2 Úroky 0,00 0,00 0,01 0,01 3 Dotace a ostatní běžné transfery 0,45 0,48 0,72 0, Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,02 0, Dotace 0,10 0,04 0,04 0, ,3 Nefinančním veřejným podniků 0,04 0,02 0,01 0, Finančním institucím 0,00 0,00 0,00 0, Ostatním podnikům 0,06 0,02 0,04 0, Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,11 0,36 0,52 0, Transfery obyvatelstvu 0,24 0,09 0,14 0, Transfery do zahraničí 0,00 0,00 0,00 0,00 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 2,93 3,52 5,57 2,65 4,6 Pořízení investic 0,01 0,02 0,03 0,01 7 Investiční transfery 2,92 3,50 5,54 2, Domácí 2,92 3,50 5,54 2, Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 PŮJČKY 0,80 0,73 0,93 0,81 8 Domácí 0,80 0,73 0,93 0,81 9 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) -0,48-0,32-0,01-0,10 A - B SALDO vč. čistých půjček -0,72-1,63-4,35-1,00 AI -BII SALDO bez čistých půjček -1,21-1,96-4,36-1,10 AIII - BIII Saldo Běžné bilance 1,71 1,56 1,22 1,55 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance -1,21-1,96-4,34 Pramen: SFŽP, MF ČR -1,09 Naformátováno 20

20 Tabulka 11 Vývoj finanční situace Státního fondu životního prostředí v mld. Kč Počáteční stav peněžních zdrojů k ,41 5,69 4,39 0,04 2. Příjmy z nefinančních operací 3,56 3,20 3,02 3,37 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 0,34 1,01 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 4,28 4,84 7,37 4,37 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 0,05 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k ,69 4,39 0,04 0,00 Saldo hospodaření -0,72-1,63-4,35-1,00 Dluh ke konci roku 0,00 0,34 0,34 1,30 Pramen: SFŢP, MF ČR 2. Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond dopravní infrastruktury vznikl 1. července roku Byl zřízen zákonem č. 104/2000 Sb. jako právnická osoba podřízená Ministerstvu dopravy. Účelem Fondu je zabezpečit financování rozvoje, výstavby, údrţby a modernizaci silnic a dálnic, vnitrozemských vodních cest a ţelezničních dopravních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údrţby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. V roce dosáhnou příjmy Fondu 44,05 mld. Kč. Převaţující část tvoří dotace z FNM a SR ve výši 22,80 mld. Kč, běţné příjmy získává především z daňových příjmů. Ty představují výnosy ze silniční daně, 20 % výnosu ze spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (UPM) a poplatky za uţívání dálnic a rychlostních silnic. Celkové daňové příjmy Fondu budou činit 21,00 mld. Kč. Očekávané výdaje Fondu ve výši 59,02 mld. Kč budou pouţity k financování rozvoje, výstavby a údrţby infrastruktury. Téměř 70 % z celkových výdajů tvoří kapitálové výdaje (40,76 mld. Kč) vyplývající z poslání Fondu, které budou realizovány především jako dotace podnikatelským subjektům. Největší část běţných výdajů je určena na transfery příspěvkovým organizacím. Kraje a obce z těchto prostředků financují opravy silnic druhé a třetí třídy, opravy cyklistických stezek, projektovou dokumentaci, bezpečnost silničního provozu. Zatímco příjmová strana se od schváleného rozpočtu příliš neodlišuje, odhadované výdaje jsou o 14,97 mld. Kč vyšší. Tato změna je dána především nárůstem očekávaných kapitálových výdajů (investičních transferů a ostatních výdajů) a zčásti také růstem běţných 21

21 výdajů (poskytnuté dotace nefinančním veřejným podnikům). To se promítne také do konečného hospodaření Fondu, jehoţ původně schválený rozpočet měl být vyrovnaný. Pokud nedojde k dalším změnám, hospodaření Fondu skončí deficitem 14,97 mld. Kč. Tento deficit bude téměř plně profinancován pouţitím zůstatku finančních prostředků z roku V roce SFDI předpokládá ve srovnání s r. výrazný růst příjmů a na druhé straně výrazný pokles výdajů. Příjmy Fondu budou činit 52,10 mld. Kč, přičemţ více neţ polovinu příjmů bude tvořit dotace od FNM ve výši 24,30 mld. Kč. Výdaje Fondu dosáhnou 50,10 mld. Kč. Nejvíce prostředků je rozpočtováno na financování výstavby, modernizace, oprav a údrţby silnic a dálnic, druhá nejvyšší rozpočtovaná částka směřuje do celostátních a regionálních drah. K prioritním stavbám patří např. výstavba dálnice D5 (Praha Plzeň Rozvadov), dálnice D8 (Praha Ústí n. L. st. hranice), dálnice D11 (Praha Hradec Králové), ţelezniční uzel Bohumín, modernizace I. a II. tranzitního ţelezničního koridoru, modernizace ţelezničního koridoru Praha České Budějovice atd. SFDI je z hlediska objemu spravovaných prostředků největším státním fondem, který je z velké části financován dotacemi z FNM. Tato silná dotační závislost se po ukončení privatizace stane pro další činnost SFDI významným rizikem. Jiţ nastavené výdajové programy nedokáţe pokrýt z vlastních zdrojů a stane se tak zdrojem deficitů veřejných financí. 22

22 Tabulka 12 Bilance Státního fondu dopravní infrastruktury v mld. Kč kód GFS Příjmy A PŘÍJMY vč. splátek 43,64 48,57 44,05 52,10 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 43,64 48,57 44,05 46,00 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 19,84 20,73 21,25 21,70 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 18,29 19,21 21,00 21,70 5 Vnitřní daně ze zboží a služeb 18,29 19,21 21,00 21, Spotřební daně (20 % UPM) 10,89 11,41 13,00 13, Ostatní daně a poplatky (silniční daň a dálniční poplatky) 7,41 7,80 8,00 8,10 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 1,55 1,52 0,25 0,00 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 23,80 27,84 22,80 24,30 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (FNM a SR) 23,80 27,80 22,80 24,30 SPLÁTKY PŮJČEK 0,00 0,00 0,00 6,10 Výdaje B VÝDAJE vč. půjček 40,19 41,30 59,02 50,10 II VÝDAJE (III+IV) 40,19 41,30 59,02 44,00 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 16,08 16,18 18,26 16,19 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,03 0,03 0,15 0,22 2 Úroky 0,00 0,00 0,18 0,28 3 Dotace a ostatní běžné transfery 16,05 16,15 17,94 15, Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0, Dotace 15,88 15,79 17,62 15, ,3 Nefinančním veřejným podniků 15,88 15,79 17,62 15, Ostatním podnikům 0,00 0,00 0,00 0, Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,17 0,36 0,32 0, Transfery obyvatelstvu 0,00 0,00 0,00 0, Transfery do zahraničí 0,00 0,00 0,00 0,00 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 24,11 25,12 40,76 27,81 4,6 Pořízení investic 0,00 0,00 0,11 0,04 7 Investiční transfery 24,11 25,12 40,65 27, Domácí 24,11 25,12 40,65 27, Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0, Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,81 1,93 2,91 2, Ostatní 23,31 23,19 37,74 25, Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 PŮJČKY 0,00 0,00 0,00 6,10 Domácí 0,00 0,00 0,00 0,00 Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 Ostatním subjektům 0,00 0,00 0,00 0,00 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 6,10 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,00 0,00 0,00 0,00 A - B SALDO vč. čistých půjček 3,45 7,27-14,97 Pramen: SFDI, MF 2,00 Naformátováno 23

23 Tabulka 13 Vývoj finanční situace Státního fondu dopravní infrastruktury v mld. Kč Počáteční stav peněžních zdrojů k ,25 7,70 14,97 0,00 2. Příjmy z nefinančních operací 43,64 48,57 44,05 52,10 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 40,19 41,30 59,02 50,10 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k ,70 14,97 0,00 2,00 Saldo hospodaření 3,45 7,27-14,97 2,00 Dluh ke konci roku 0,00 0,00 0,00 0,00 Pramen: SFDI, MF 3. Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení vznikl v červenci 2000 jako jeden z nástrojů realizace státní bytové politiky. Byl zřízen zákonem č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Jeho hlavním úkolem je podpora bydlení úvěrovými nástroji - úvěry, úrokovými dotacemi a zárukami. Fondové hospodaření by mělo podle záměru vlády umoţnit průběţné vynakládání prostředků a zajistit, aby ţadatelé o podporu měli moţnost tuto podporu čerpat mimo roční rozpočtový cyklus. Hlavním posláním Fondu je vytvářet a akumulovat finanční zdroje určené pro podporu bydlení a pouţívat je v souladu se zákonem. Spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj se podílí na realizaci Programu podpory a výstavby nájemních bytů a technické infrastruktury a Programu podpory výstavby bytů v domech s pečovatelskou sluţbou. Dále pak realizuje programy, které vyplývají z jeho záměru tj. stát se revolvingovým fondem (program PANEL a podpora pořízení bydlení pro mladé domácnosti). Očekávané příjmy, které jsou tvořeny především dotací z FNM ve výši 1,49 mld. Kč, budou v roce činit 2,18 mld. Kč, přičemţ další významnou příjmovou poloţku tvoří příjmy z úroků. Výdaje v roce dosáhnou 3,61 mld. Kč. Přechod na revolvingový systém se doposud nepromítá do výdajové struktury Fondu. Stejně jako v předchozích letech i v roce budou mít nejvyšší podíl na celkových výdajích kapitálové výdaje ve formě investičních dotací pro územní rozpočty. Ty budou činit 1,80 mld. Kč a směřují zejména na podporu obcí při financování výstavby nájemních bytů a na podporu výstavby bytů s pečovatelskou sluţbou. 24

24 Objem poskytnutých půjček se sice ve srovnání s rokem 2003 téměř zdvojnásobí a dosáhne výše 1 mld. Kč, oproti schválenému rozpočtu však bude o 3 mld. Kč niţší. Meziroční nárůst poskytnutých půjček je do značné míry spojen s rozvojem programů souvisejících s přechodem Fondu na revolvingový systém (PANEL, podpora mladých domácností při pořízení prvého bydlení). Stejně jako v předchozích letech jsou očekávané výdaje Fondu niţší neţ schválený rozpočet. Hospodaření SFRB v letošním roce skončí deficitem 1,42 mld. Kč (schválený deficit činil 4,57 mld. Kč); konečný stav peněţních prostředků Fondu bude činit 21,15 mld. Kč. Zákonem stanovená výše aktiv nadále zůstane zachována a bude tvořena ostatními bilančními poloţkami. Z návrhu rozpočtu pro rok je patrné další výrazné sníţení příjmové strany. Celkové příjmy Fondu budou 1,48 mld. Kč, výdaje 4,03 mld. Kč. Hlavní část příjmů SFRB budou tvořit příjmy z úroků a realizace finančního majetku a zčásti také přijaté splátky půjček. Fond obdrţí dotace od FNM ve výši 1 mld. Kč. Z výdajové strany jeho rozpočtu vyplývá, ţe budou převaţovat investiční transfery zejména veřejným rozpočtům územní úrovně, poroste také objem poskytovaných půjček pro bytovou výstavbu, opravy a modernizaci bytového fondu. Rozpočet Fondu tak skončí deficitem 2,55 mld. Kč; rozpočtovaný konečný stav peněţních zdrojů k bude činit 18,60 mld. Kč. Přechod SFRB od poskytování nenávratných přímých dotací na revolvingový systém podpor je důsledkem jeho vysoké závislosti na FNM při získávání finančních zdrojů. Předpokládané ukončení privatizačních příjmů vede k urychlení tohoto procesu s cílem získat vlastní zdroje. Toto očekávání se promítá do změny struktury výdajů v roce, kdy ve výdajích převaţuje poskytování půjček. Po dokončení transformace Fondu na revolvingový systém se tak SFRB můţe dostat do váţných finančních potíţí, neboť jeho hospodaření bude deficitní. Fond bude muset financovat jiţ nastartované programy a návratnost dosud poskytnutých půjček v rámci těchto programů je nízká. FNM jiţ nebude disponovat finančními zdroji k poskytování dotací a rovněţ financování SFRB ze státního rozpočtu je v souvislosti s reformou veřejných financí neţádoucí. 25

25 Tabulka 14 Bilance Státního fondu rozvoje bydlení v mld. Kč kód GFS Příjmy A PŘÍJMY vč. splátek 17,78 4,21 2,18 1,48 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 17,77 4,19 1,86 1,34 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 0,33 0,49 0,37 0,34 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,33 0,49 0,37 0,34 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 17,44 3,70 1,49 1,00 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (FNM) 17,44 3,70 1,49 1,00 SPLÁTKY PŮJČEK 0,00 0,02 0,32 0,14 Domácí 0,00 0,02 0,32 0,14 Výdaje B VÝDAJE vč. půjček 3,36 4,23 3,61 4,03 II VÝDAJE (III+IV) 3,20 3,68 2,61 2,06 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 0,05 0,11 0,81 0,83 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,04 0,05 0,20 0,23 2 Úroky 3 Dotace a ostatní běžné transfery 0,01 0,06 0,60 0,60 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 3,15 3,57 1,80 1,23 4,6 Pořízení investic 0,00 0,00 0,00 0,00 7 Investiční transfery 3,15 3,57 1,80 1, Domácí 3,15 3,57 1,80 1, Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0, Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 3,15 3,57 1,80 1, Ostatní 0,00 0,00 0,00 0, Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 PŮJČKY 0,16 0,55 1,00 1,98 Domácí 0,16 0,55 1,00 1,98 Veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 Veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,09 0,32 0,60 0,00 Ostatním subjektům 0,07 0,23 0,40 1,98 Zahraniční 0,00 0,00 0,00 0,00 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,16 0,53 0,68 1,84 A - B SALDO vč. čistých půjček 14,42-0,03-1,42-2,55 AI -BII SALDO bez čistých půjček 14,57 0,50-0,74-0,72 AIII - BIII Saldo Běžné bilance 0,29 0,38-0,44-0,49 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance 14,57 0,50-0,74 Pramen: SFRB, MF -0,72 Tabulka 15 Vývoj finanční situace Státního fondu rozvoje bydlení v mld. Kč Počáteční stav peněžních zdrojů k ,19 22,60 22,58 21,15 2. Příjmy z nefinančních operací 17,78 4,21 2,18 1,48 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 3,36 4,23 3,61 4,03 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k ,60 22,58 21,15 18,60 Saldo hospodaření 14,42-0,03-1,42-2,55 Dluh ke konci roku 0,00 0,00 0,00 0,00 Pramen: SFRB, MF 26

26 1.4. Státní fond pro zúrodnění půdy Naformátováno: Odrážky a číslování Státní fond pro zúrodnění půdy (dále jen SFZP) byl zřízen zákonem č. 77/1969 Sb., o Státním fondu pro zúrodnění půdy (účinnost od ) za účelem zvýšení péče o půdu a její úrodnost. K novelizaci došlo zákonem č. 175/1982 Sb. Zákonné zdroje SFZP představují příjmy z odvodů za odnětí zemědělské půdy a prostředky státního rozpočtu. Přijetím zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu ţivotního prostředí (SFŢP) 9 přešly zákonné příjmy SFZP z části na SFŢP a z části na příslušné obce, v jejichţ katastru k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu došlo. Po této změně je SFZP financován prakticky pouze ze splátek poskytnutých půjček, které postupně klesají. Od roku 1990 pak SFZP hospodaří bez dotace ze státního rozpočtu. Očekávané příjmy Fondu by měly dosáhnout v roce výše 1,0 mil. Kč a výdaje 1,5 mil. Kč. Hospodaření Fondu tak skončí schodkem 0,5 mil. Kč. Výdaje SFZP jsou směřovány zejména na provoz a údrţbu vodních toků. Stav peněţních prostředků by měl ke konci roku činit 2,0 mil. Kč. Návrh rozpočtu na rok je koncipován jako vyrovnaný a počítá s příjmy i výdaji ve výši 1,0 mil. Kč. Ze zákonem vyjmenovaných příjmů se v návrhu rozpočtu uvaţuje pouze se splátkami půjček poskytnutých v předchozích letech zemědělským podnikům. Konečný zůstatek prostředků na účtu by měl koncem roku činit 2,0 mil. Kč. SFZP má v soustavě veřejných rozpočtů okrajový význam. Vzhledem k omezenému rozsahu činnosti SFZP je jeho roční rozpočet minimální. V procesu schvalování je návrh zákona, který umoţní k Fond zrušit. 9 viz 2 odst.1 písm. d) 27

27 Tabulka 16 Bilance Státního fondu zúrodnění půdy v mil. Kč kód GFS Příjmy A PŘÍJMY vč. splátek 0,6 0,3 1,0 1,0 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 0,0 0,0 0,0 0,0 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 0,0 0,0 0,0 0,0 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY VII PŘIJATÉ DOTACE 0,0 0,0 0,0 0,0 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (SR) 0,0 0,0 0,0 0,0 SPLÁTKY PŮJČEK 0,6 0,3 1,0 1,0 Výdaje B VÝDAJE vč. půjček 0,0 0,1 1,5 1,0 II VÝDAJE (III+IV) 0,0 0,1 1,5 1,0 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 0,0 0,1 1,5 1,0 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 0,0 0,0 0,0 0,0 2 Úroky 0,0 0,0 0,0 0,0 3 Dotace a ostatní běžné transfery 0,0 0,1 1,5 1,0 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,0 0,1 1,5 1,0 3.1 Dotace 0,0 0,0 0,0 0, ,3 Nefinančním veřejným podniků 0,0 0,0 0,0 0,0 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 0,0 0,0 0,0 0,0 4,6 Pořízení investic 0,0 0,0 0,0 0,0 7 Investiční transfery 0,0 0,0 0,0 0,0 7.1 Domácí 0,0 0,0 0,0 0,0 7.2 Zahraniční 0,0 0,0 0,0 0,0 PŮJČKY 0,0 0,0 0,0 0,0 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) -0,6-0,3-1,0-1,0 A - B SALDO vč. čistých půjček 0,6 0,2-0,5 0,0 AI -BII SALDO bez čistých půjček 0,0-0,1-1,5-1,0 AIII - BIII Saldo Běžné bilance 0,0-0,1-1,5-1,0 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance 0,0-0,1-1,5 Pramen: SFZP, MF -1,0 Tabulka 17 Vývoj finanční situace Státního fondu zúrodnění půdy v mil. Kč Počáteční stav peněžních zdrojů k ,7 2,3 2,5 2,0 2. Příjmy z nefinančních operací 0,6 0,3 1,0 1,0 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů 5. Výdaje na nefinanční operace 0,0 0,1 1,5 1,0 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k ,3 2,5 2,0 2,0 Saldo hospodaření 0,6 0,2-0,5 0,0 Dluh ke konci roku 0,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: SFZP, MF 5. Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond byl zřízen 11. srpna 2000 zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (dále jen SZIF ), jako právnická osoba, která zabezpečuje regulaci trhu s některými produkty ţivočišné a rostlinné výroby a výrobků vzniklých jejím zpracováním. Dne vstoupil v účinnost zákon č. 128/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Zákon byl 28

28 přijat za účelem přizpůsobení se klíčovým nařízením EU v oblastech společné organizace trhu. Jedná se především o úpravu nařízení vztahujících se k finančním podporám, subvencím a intervenčním nákupům. Postavení SZIF se změnilo také na základě zákona č. 85/ Sb., kterým byl novelizován z. č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. května zahájila plný administrativní provoz platební agentura, která zabezpečuje po vstupu České republiky do EU správu agrárních dotací. Platební agentura byla vytvořena sloučením SZIF, Agrární platební agentury (APA) a agentury SAPARD a funguje pod hlavičkou SZIF. Nově Fond působí v rámci Národního programu podpory potravin jako marketingová agentura pro propagaci domácích potravinářských produktů. SZIF v roli platební agentury v současné době administruje a kontroluje platby ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, a to v rámci společné organizace trhu; v rámci intervenčních opatření; přímé platby (reţim jednotné platby na plochu); poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licence a platby v rámci doprovodných a dodatečných opatření Horizontálního plánu rozvoje venkova. Dále Fond provádí administraci systému produkčních kvót; administraci záruk; administraci vývozních a dovozních licencí a vybírání finančních dávek z výroby cukru. Z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (zařazeno mezi strukturální fondy) SZIF provádí a kontroluje platby v rámci Operačního programu Zemědělství Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Zákonné finanční zdroje Fondu představují zejména dotace ze státního rozpočtu, trţby z obchodní činnosti, úvěry, úroky z vkladů a půjček, prostředky a podpory poskytnuté Evropskou unií nebo jiným zahraničním subjektem, prostředky z Národního fondu určené na provádění společné organizace trhu, část pravomocným rozhodnutím stanoveného objemu finančních dávek z výroby cukru na úhradu nákladů spojených s jejich výběrem a další příjmy. Očekávané příjmy SZIF by měly v roce dosáhnout výše 21,81 mld. Kč. Ve struktuře příjmů má dominantní postavení dotace ze státního rozpočtu v rozsahu 15,08 mld. Kč a přijaté kompenzační platby a dotace od EU ve výši 6,42 mld. Kč. Výdaje SZIF jsou očekávány na úrovni 21,43 mld. Kč. V letošním roce Fond čerpal pro účely financování svých výdajů překlenovací úvěr od banky ve výši 5,31 mld. Kč, na splátky v minulosti přijatých úvěrů pouţil 0,56 mld. Kč. Hospodaření SZIF v roce skončí přebytkem 0,38 mld. Kč, konečný stav finančních prostředků na účtu by měl být nulový. 29

29 Návrh rozpočtu SZIF na rok vychází z očekávaného stavu ke konci roku a počítá s příjmy 26,66 mld. Kč (dotace ze SR). Rozšíření činnosti SZIF si vyţaduje zvýšené finanční nároky na státní rozpočet. Výdaje pro rok jsou navrhovány v celkovém objemu 26,66 mld. Kč. Předkládaný návrh rozpočtu počítá s vyrovnaným hospodařením. Na konci roku by závazky SZIF vůči bankovnímu sektoru měly dosáhnout 1,16 mld. Kč. Financování SZIF přechází od roku pod kapitolu 329 Ministerstvo zemědělství. Do roku byly příjmy a výdaje Fondu rozpočtovány v rámci kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa. Tabulka 18 Bilance Státního zemědělského intervenčního fondu v mld. Kč kód GFS Příjmy A PŘÍJMY vč. splátek 4,02 8,97 21,81 26,66 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 4,02 8,97 21,81 26,66 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 1,09 2,24 0,32 0,00 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 1,09 2,24 0,32 0,00 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,00 0,00 0,00 0,00 VII PŘIJATÉ DOTACE 2,93 6,73 21,49 26,66 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády 2,93 6,73 15,08 26,66 SPLÁTKY PŮJČEK 0,00 0,00 0,00 0,00 Výdaje B VÝDAJE vč. půjček 8,78 7,73 21,43 26,66 II VÝDAJE (III+IV) 8,78 7,73 21,43 26,66 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 8,74 7,67 21,05 26,36 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 4,25 1,13 1,87 1,10 2 Úroky 0,03 0,05 0,05 0,00 3 Dotace a ostatní běžné transfery 4,47 6,50 19,13 25, Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0, Dotace 4,47 6,50 19,12 25, ,3 Nefinančním veřejným podniků 0,00 0,00 0,00 0, Finančním institucím 0,00 0,00 0,00 0, Ostatním podnikům 4,47 6,50 19,12 25, Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,00 0,00 0,00 0,00 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 0,04 0,06 0,38 0,30 PŮJČKY 0,00 0,00 0,00 0,00 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,00 0,00 0,00 0,00 A - B SALDO vč. čistých půjček -4,76 1,24 0,38 0,00 AI -BII SALDO bez čistých půjček -4,76 1,24 0,38 0,00 AIII - BIII Saldo Běžné bilance -7,66-5,43-20,74-26,36 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance -4,74 1,29 0,43 Pramen: MF, SZIF 0,00 30

30 Tabulka 19 Vývoj finanční situace Státního zemědělského intervenčního fondu v mld. Kč Počáteční stav peněžních zdrojů k ,17 0,72 0,18 0,00 2. Příjmy z nefinančních operací 4,02 8,97 21,81 26,66 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 3,50 5,31 4. Prodej cizích cenných papírů 0,82 5. Výdaje na nefinanční operace 8,78 7,73 21,43 26,66 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 1,78 5,87 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k ,72 0,18 0,00 0,00 Saldo hospodaření -4,76 1,24 0,38 0,00 Dluh ke konci roku 3,50 1,72 1,16 1,16 Pramen: MF, SZiF 6. Státní fond kultury Státní fond kultury (dále jen SFK) byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky. Spravuje jej Ministerstvo kultury, v čele Fondu je ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky SFK. Základní záměr zřízení SFK spočíval ve vytvoření nového zdroje a institucionální základny pro financování projektů v oblasti kultury nad rámec prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu. Očekává se, ţe příjmy Fondu v rozpočtovém období budou oproti plánovaným příjmům překročeny a dosáhnou 26,7 mil. Kč. Tato je způsobena přijatým darem ve výši 20,0 mil. Kč. Další nedaňové příjmy Fondu jsou tvořeny příjmy z pronájmu a uţití majetku, platbami za výkon majetkových autorských práv, která v důsledku odúmrtí připadla státu, 50% podíl na příjmech z pronájmu nemovitých kulturních památek od Ministerstva kultury a příjmy z úroků. Celková částka výdajů zůstává na původní rozpočtované výši, tedy 6,0 mil. Kč. Jedná se o běţné výdaje, které tvoří náklady na činnost Fondu a náklady na údrţbu, správu nemovitostí a provozování expozic a transfery veřejným rozpočtům centrální úrovně (odvod příjmů z pronájmu nemovitostí). Ačkoliv původně byl rozpočet Státního fondu kultury sestaven jako vyrovnaný, především vlivem přijatého daru skončí s přebytkem příjmů nad výdaji ve výši 20,7 mil. Kč. Následkem této i vzrostou finanční prostředky Fondu z částky 8,3 mil. Kč na počátku roku na 29,0 mil. Kč na jeho konci. Rozpočet pro rok je konstruován jako deficitní, se schodkem 9,0 mil. Kč. Rozpočtované příjmy pro rok činí 11,0 mil. Kč (jedná se pouze o nedaňové příjmy - příjmy z pronájmu a uţití majetku, příjmy z úroků a ostatní nedaňové příjmy - odúmrti, přijaté ţadatelské poplatky, příjmy ze vstupného). Rozpočet výdajů představuje částku 20,0 mil. Kč. 31

31 Fond předpokládá pouţití části daru z roku ve výši 10 mil. Kč na podporu kulturních projektů. Další výdaje tvoří neinvestiční nákupy a související výdaje a pořízení investic. Z důvodu pokrytí rozpočtovaného deficitu ve výši 9 mil. Kč ze zdrojů minulých let by se měl konečný zůstatek finančních prostředků Fondu oproti stavu na počátku roku sníţit, a to na 20,0 mil. Kč. Tabulka 20 Bilance Státního fondu kultury v mil. Kč. kód GFS Příjmy A PŘÍJMY vč. splátek 6,2 5,6 26,7 11,0 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 6,2 5,6 26,7 11,0 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 6,2 5,6 26,7 11,0 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 6,2 5,6 26,7 11,0 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 VII PŘIJATÉ DOTACE 0,0 0,0 0,0 0,0 SPLÁTKY PŮJČEK 0,0 0,0 0,0 0,0 Výdaje B VÝDAJE vč. půjček 9,7 6,8 6,0 20,0 II VÝDAJE (III+IV) 9,7 6,8 6,0 20,0 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 9,7 6,0 5,9 15,2 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2,0 3,0 4,5 5,7 2 Úroky 0,0 0,0 0,0 0,0 3 Dotace a ostatní běžné transfery 7,7 3,0 1,4 9,5 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 3,0 3,0 1,4 0,0 3.1 Dotace 1,7 0,0 0,0 3, ,3 Nefinančním veřejným podniků 0,7 0,0 0,0 1, Finančním institucím 0,0 0,0 0,0 0, Ostatním podnikům 1,0 0,0 0,0 2,5 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,0 0,0 0,0 0,2 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (4,6+7) 0,0 0,8 0,1 4,8 4,6 Pořízení investic 0,0 0,8 0,1 4,3 7 Investiční transfery 0,0 0,0 0,0 0,5 PŮJČKY 0,0 0,0 0,0 0,0 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,0 0,0 0,0 0,0 A - B SALDO vč. čistých půjček -3,6-1,1 20,7-9,0 AI -BII SALDO bez čistých půjček -3,6-1,1 20,7-9,0 AIII - BIII Saldo Běžné bilance -3,6-0,4 20,8-4,2 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance -3,6-1,1 20,7 Pramen: SFK, MF -9,0 Naformátováno 32

32 Tabulka 21 Vývoj finanční situace Státního fondu kultury v mil. Kč Počáteční stav peněžních zdrojů k ,0 9,4 8,3 29,0 2. Příjmy z nefinančních operací 6,2 5,6 26,7 11,0 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 9,7 6,8 6,0 20,0 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k ,4 8,3 29,0 20,0 Saldo hospodaření -3,6-1,1 20,7-9,0 Dluh ke konci roku 0,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: SFK, MF 7. Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen SFČK) byl zřízen za účelem vytvoření nového zdroje a institucionální základny pro financování projektů v oblasti kinematografie zákonem ČNR č. 241/1992 Sb., ve znění zákona č. 273/1993 Sb. a spravuje jej Ministerstvo kultury. V čele Fondu stojí ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s jeho prostředky. Hospodaření SFČK ke konci roku se očekává vyrovnané. Předpokládané příjmy budou 63,0 mil. Kč (jedná se o nedaňové příjmy), z čehoţ nejvyšší část 60,5 mil. Kč tvoří příjmy z vlastní činnosti (výnosy z uţití filmových děl, korunový příplatek ke vstupnému do kin, předpokládané splátky poskytnutých bezúročných návratných finančních výpomocí na podporu kinematografických projektů, příjmy z pronájmu majetku). Celkové výdaje jsou rozpočtovány ve výši 63,0 mil. Kč, z tohoto objemu bude nejvyšší částka (49,4 mil. Kč) vynaloţena na dotace a ostatní běţné transfery a dále pak 2,5 mil. Kč na neinvestiční nákupy a související výdaje (náklady na činnost Fondu, ţadatelské poplatky pouţité na expertní posouzení projektů a event. vratky nedočerpaných ţadatelských poplatků). Předchozí poloţky jsou součástí běţných výdajů, výdaje kapitálové, které představují investiční dotace na obnovu a rozvoj technického vybavení v české kinematografii, jsou uvaţovány ve výši 1,0 mil. Kč. Významnou část tvoří i poskytnuté půjčky na podporu kinematografických projektů, které by měly dosáhnout 10,0 mil. Kč. Rozpočet příjmů a výdajů Fondu pro rok je koncipován jako vyrovnaný. Poprvé je v něm zohledněna výše hrubých příjmů z uţití filmových děl a současně výše nákladů vynaloţených na dosaţení těchto příjmů. Doposud se uvaţovalo jen s příjmy z uţití děl, které 33

33 byly skutečně uhrazeny a od kterých byly jiţ odečteny autorské honoráře a odměny za činnost obchodního zástupce. Do účetních a finančních výkazů byly tedy promítnuty pouze finanční částky skutečně poukázané či uhrazené z bankovního účtu. Nově by se do výkazů měly zobrazovat i částky inkasované Fondem od uţivatelů licencí na uţití filmových děl a současně s tím autorské odměny (tantiémy) a odměna obchodnímu zástupci, které by Fond vyplácel. Nová metodika by měla zajistit, ţe výkazy příjmů a výdajů budou přesněji odráţet hospodářskou situaci Fondu a účetní evidence se co nejvíce přiblíţí věrnému a poctivému zobrazení finančních toků. Očekávané příjmy pro rok jsou o 20,0 mil. Kč vyšší neţ v předchozím roce, coţ je způsobeno změnou metodiky, a činí tedy 83,0 mil. Kč. Převáţnou část příjmů představují příjmy nedaňové (celkem 74,0 mil. Kč), které jsou tvořeny převáţně příjmy z vlastní činnosti (71,7 mil. Kč). Další součástí příjmů jsou přijaté splátky dříve poskytnutých bezúročných návratných finančních výpomocí na podporu kinematografických projektů se splatností v roce ve výši 9,0 mil. Kč. Z plánovaného vyrovnaného rozpočtu plyne, ţe výdaje jsou rozpočtovány taktéţ na úrovni 83,0 mil. Kč a podobně jako v předchozích letech jsou tvořeny následujícími poloţkami: z běţných výdajů se jedná hlavně o neinvestiční nákupy a související výdaje (26,8 mil. Kč) a dotace a ostatní běţné transfery (45,0 mil. Kč), dále jde o kapitálové výdaje - dotace na obnovu a rozvoj technického vybavení kin (2,0 mil. Kč) a poskytnuté půjčky - bezúročné návratné finanční výpomoci na podporu kinematografických projektů (9,0 mil. Kč). Konečný zůstatek na účtech Fondu se pro rozpočtové období roku očekává ve výši 103,9 mil. Kč. 34

34 Tabulka 22 Bilance Státního fondu české kinematografie v mil. Kč kód GFS Příjmy A PŘÍJMY vč. splátek 70,7 82,5 63,0 83,0 I PŘÍJMY (III+VI+VII) 70,7 78,5 53,0 74,0 III BĚŽNÉ PŘÍJMY (IV+V) 70,7 78,5 53,0 74,0 IV DAŃOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 V NEDAŇOVÉ PŘÍJMY 70,7 78,5 53,0 74,0 VI KAPITÁLOVÉ PŘÍJMY 0,0 0,0 0,0 0,0 VII PŘIJATÉ DOTACE 0,0 0,0 0,0 0,0 20 od veřejných rozpočtů stejné úrovně vlády (SR) 0,0 0,0 0,0 0,0 SPLÁTKY PŮJČEK 0,0 4,0 10,0 9,0 Výdaje B VÝDAJE vč. půjček 83,2 56,5 63,0 83,0 II VÝDAJE (III+IV) 83,2 48,5 53,0 74,0 III BĚŽNÉ VÝDAJE (1+2+3) 81,2 46,5 52,0 72,0 1 Neinvestiční nákupy a související výdaje 2,0 2,0 2,5 26,8 2 Úroky 0,0 0,0 0,2 0,2 3 Dotace a ostatní běžné transfery 79,2 44,5 49,4 45,0 3.0 Transfery veřejným rozpočtům stejné úrovně vlády 0,0 0,0 0,0 0,0 3.1 Dotace 74,2 39,5 41,4 39, ,3 Nefinančním veřejným podniků 1,0 1,0 1,0 1, Finančním institucím 0,0 0,0 0,0 0, Ostatním podnikům 73,2 38,5 40,4 38,0 3.2 Transfery veřejným rozpočtům jiné úrovně vlády 0,0 0,0 2,0 1, Transfery obyvatelstvu 5,0 5,0 6,0 5,0 IV KAPITÁLOVÉ VÝDAJE 2,0 2,0 1,0 2,0 4,6 Pořízení investic 0,0 0,0 0,0 0,0 7 Investiční transfery 2,0 2,0 1,0 2,0 7.1 Domácí 2,0 2,0 1,0 2,0 7.2 Zahraniční 0,0 0,0 0,0 0,0 PŮJČKY 0,0 8,0 10,0 9,0 V PŮJČKY minus SPLÁTKY (čisté půjčky) 0,0 4,0 0,0 0,0 A - B SALDO vč. čistých půjček -12,6 26,0 0,0 0,0 AI -BII SALDO bez čistých půjček -12,6 30,0 0,0 0,0 AIII - BIII Saldo Běžné bilance -10,6 32,0 1,0 2,0 AI - BII + 2 Saldo Primární bilance -12,6 30,0 0,2 Pramen: SFČK, MF 0,2 Tabulka 23 Vývoj finanční situace Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie v mil. Kč Počáteční stav peněžních zdrojů k ,4 77,9 103,9 103,9 2. Příjmy z nefinančních operací 70,7 82,5 63,0 83,0 3. Příjmy z dluhopisů a úvěrů 4. Prodej cizích cenných papírů Naformátováno Naformátováno 5. Výdaje na nefinanční operace 83,2 56,5 63,0 83,0 6. Splátky dluhopisů a úvěrů 7. Nákup cizích cenných papírů 8. Konečný stav peněžních zdrojů k ,9 103,9 103,9 103,9 Saldo hospodaření -12,6 26,0 0,0 0,0 Dluh ke konci roku 0,0 0,0 0,0 0,0 Pramen: SFČK, MF 35