Přehled zpráv. Pro Orbána je národní prvek jen bonusem ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Česká pozice / Téma Česká pozice, Kristián Léko

Transkript

1 Přehled zpráv Pro Orbána je národní prvek jen bonusem ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Česká pozice / Téma Česká pozice, Kristián Léko Americká ambasáda v Praze TV Nova ~ str. 05 ~ 22:10 Střepiny Česko zadává víc zakázek bez soutěţe neţ Slovensko, Polsko a Maďarsko dohromady lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Firmy a trhy Lidovky.cz, Jakub Zelenka Česko vítězí nad Balkánem i sousedy. Má nejvíc zakázek bez soutěţe ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz Vojtěch Blažek Obří dům zapuštěný ve stráni vyvolal poprask v Jizerských horách liberec.idnes.cz ~ str. 00 ~ Liberec / Liberec - zprávy MF DNES, Adam Pluhař Průzkum: TOP 09 má největší šanci ovládnout praţský magistrát tyden.cz ~ str. 00 ~ Politika - red - Tisíce Rusů na Ukrajině, přiznal vůdce rebelů. Porošenko mluví o invazi ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět ket Ţivotní úroveň v Česku klesá ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika Česko vítězí nad Balkánem i sousedy. Má nejvíc zakázek bez soutěţe Hospodářské noviny ~ str. 03 ~ Události Vojtěch Blažek Obří dům v horách vyvolal poprask Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Liberecký Adam Pluhař Rusko - ukrajinský spor ČRo Plus ~ str. 03 ~ 17:10 Den podle Nová vědecká rada ÚSTR ČT 24 ~ str. 08 ~ 06:00 Zprávy Na vlastní kůţi: Kombinované studium zkouší mou disciplínu finance.idnes.cz ~ str. 00 ~ Finance / Finanční rádce MF DNES, Lenka Vichnarová Plné znění zpráv 1

2 Chudí trpí pocitem ztráty hlasu, říká sociolog Daniel Prokop novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON Štěpán Kučera, SALON Novým vedoucím oddělení průmyslových nemovitostí CBRE se stal Michal Bezděka logistika.ihned.cz ~ str. 00 ~ Logistika.iHNed.cz Radek Novotný FILIP HUMPLÍK: VÍM, ŢE NIC NENÍ ČERNOBÍLÉ Strategie ~ str. 14 ~ rozhovor měsíce Radek Polák, polak@mf.cz Zkrácené pracovní úvazky ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum Tým krajské nemocnice je kompletní denik.cz ~ str. 00 ~ Karlovarský kraj krátce Euro ~ str. 56 ~ Ligt Orbán popuzuje, k fašismu ale nemíří Lidové noviny ~ str. 07 ~ Svět KRISTIÁN LÉKO Prominenti, nebo lovná zvěř? Respekt ~ str. 30 ~ Oko ekonoma ONDŘEJ SCHNEIDER Novým vedoucím oddělení průmyslových nemovitostí v CBRE je Michal Bezděka buildingnews.cz ~ str. 00 ~ Personální změny Tomáš Johánek Prominenti, nebo lovná zvěř? respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Ondřej Schneider Květina na talíři je jako broţ. Dělá radost Benešovský deník ~ str. 05 ~ Zpravodajství ANDREA KARLÍKOVÁ Úder USA na Sýrii ČT 24 ~ str. 07 ~ 12:00 Polední události Bioloţka Jana Vlková: Květina na talíři je jako broţ. Dělá radost denik.cz ~ str. 00 ~ Středočeský kraj Proč nastalo zklamání ze sociologie Lidové noviny ~ str. 19 ~ Orientace JAN JANDOUREK Plné znění zpráv 2

3 Úspěch léčby závaţných onemocnění ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum Dění na východní Ukrajině ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika Hádka o noviny Prima ~ str. 10 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima Polský představitel muslimů odmítá zahalování ţen a větší část práva šaría reflex.cz ~ str. 00 ~ Zprávy První kamiony ruského konvoje přijely do Luhansku, Ukrajina protestuje zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ / evropa Vojtěch Berger,Martin Dorazín, mkp, ČTK V nové soutěţi na Temelín si uţ Rusy nedokáţu představit, Ekonom ~ str. 20 ~ Téma - Rozhovor David Tramba S NÁDECHEM THAJSKA Hospodářské noviny ~ str. 17 ~ Gourmet Aneta Štefánková Michal Bezděka vedoucím oddělení průmyslových nemovitostí CBRE, nahrazuje Filipa Kozáka, který odchází do společnosti DHL Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz -rkp- Novým vedoucím oddělení průmyslových nemovitostí společnosti CBRE je Michal Bezděka personalista.com ~ str. 00 ~ lidé a podniky personalista.com Chudí trpí pocitem ztráty hlasu Právo ~ str. 03 ~ Příloha - Salon ŠTĚPÁN KUČERA Transparency International spouští monitoring financování podzimních voleb ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika Celebritizace a likvidace veřejnoprávnosti České televize denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov František Kostlán Geopolitolog mluví o přitvrzování Putinova reţimu a klidu před bouří v samotném Rusku parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové Alena Hechtová Tým krajské nemocnice je kompletní Plné znění zpráv 3

4 Chebský deník ~ str. 01 ~ Titulní strana (iva) Kombinované studium zkouší mou disciplínu Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Příloha - Vysoké školy (lev) S Veselovským a Drtinovou opustila ČT i část diváků jejich pořadů zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí idnes.cz, Michaela Černá Dopad ruských sankcí ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:31 Horizont Ukrajinská armáda vytlačuje separatisty ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont Putin klíčovým hráčem v ukrajinské krizi ČT 24 ~ str. 07 ~ 21:31 Horizont Nepokoje ve Fergusonu ČT 24 ~ str. 06 ~ 22:00 Události, komentáře Křesťanský filozof v Občanském fóru Lidové noviny ~ str. 11 ~ Názory/seriál PETRUŠKA ŠUSTROVÁ PROČ NE)HRAJU GOLF Ona DNES ~ str. 04 ~ Fejeton markéta fialová Hostem je doktor Pavel Ţáček Frekvence 1 ~ str. 01 ~ 17:00 Press klub Tlačit na kolegy? Lepší je diskutovat, říká nový ekonomický šéf špitálu Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Kraj Karlovarský Bohumil Zeman Kyjev prý zničil ruský armádní konvoj ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont Ukrajinská krize ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře Hamás vs. Izrael: Hlava Dotyk ~ str. 00 ~ Hydepark Tomáš Pojar Plné znění zpráv 4

5 Studnice rad, nápadů a vzpomínek denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov Lukáš Jelínek Mediální analytik Milan Šmíd o hypotékových novinářích a krizi v ČT: Nestřílejte na pianistu! novinky.cz ~ str. 00 ~ Kultura - SALON Veronika Trestrová, SALON Humanitární konvoj míří k ukrajinským hranicím ČRo Radioţurnál ~ str. 03 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika Erdogan uvěřil, ţe je spasitelem Turecka Lidové noviny ~ str. 06 ~ Svět MAGDALENA SLEZÁKOVÁ Ukrajinská armáda svírá separatisty ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont McDONALD S ČR/SR Euro ~ str. 96 ~ Light redakce (spolecnost.euro@mf.cz) Miroslav Šlouf se vrací parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor vfe Zemanův Šlouf je zpět. Uţ ale nechce na Hrad, má hnutí Obroda zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí idnes.cz, Josef Kopecký Chorvatsko se ani rok od svého vstupu nesţilo s Evropskou unií byznys.ihned.cz ~ str. 00 ~ byznys.ihned.cz Dagmar Klimovičová Chorvatsko se ani rok od svého vstupu nesţilo s Evropskou unií ihned.cz ~ str. 00 ~ byznys.ihned.cz Dagmar Klimovičová Ruská odveta Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Názory Michael Romancov Pád moderního manţelství Dotyk ~ str. 00 ~ Téma Romana Jandourková Soumrak filmových časopisů v Čechách mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Tisk Mediaguru Soumrak filmových časopisů v Čechách mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Internet & Mobil Mediaguru Plné znění zpráv 5

6 ČT: Míří k oblakům a také na filmový festival v Chicagu parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy Česká televize Dienstbier se od dohody na sluţebním zákoně distancuje ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí vrm V Plzni bývá praţská atmosféra, míní Vladimír Novotný Domaţlický deník ~ str. 10 ~ Kultura regionu IVO FENCL Dienstbier prý dostal se sluţebním zákonem velkou lekci. Teď to od něj schytá Sobotka, tuší experti parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové Jiří Hroník Nestřílejte na pianistu! Právo ~ str. 03 ~ Příloha - Salon VERONIKA TRESTROVÁ Izraelci se stahují z Gazy ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře Hospody bez kouře: Kaţdý pokus má cenu, říká bývalý ministr Heger euractiv.cz ~ str. 00 ~ Euractiv.cz / Sekce / Vnitřní trh Protiruské sankce a finanční instituce ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika Technik, který zkrotil vzduch Dotyk ~ str. 00 ~ Fokus Jan Štětka Plné znění zpráv 6

7 Plné znění zpráv Pro Orbána je národní prvek jen bonusem ceskapozice.cz str. 00 Česká pozice / Téma Česká pozice, Kristián Léko Projev Viktora Orbána z konce července vyvolal v zahraničí ostré reakce, protoţe maďarský premiér definoval nové Maďarska jako iliberální demokracii. Historička Eva Irmanová dává v rozhovoru tento kontroverzní projev do politických a historických souvislostí. Hungaristka Irmanová, která působí jako vědecká pracovnice v Historickém ústavu AV ČR a je odbornou asistentkou na Fakultě sociálních věd UK, kde přednáší maďarské a slovenské dějiny, v rozhovoru mimo jiné v souvislosti s Orbánovým projevem říká: Orbán hovoří o,liberálním, nikoli o,antiliberálním státu. Není to popření samotného konceptu liberalismu, ale spíše signál jiného směru, neţ kterým směřovala dosavadní maďarská politika. ČESKÁ POZICE: Překvapil vás obsah Orbánova projevu? Maďarský premiér Viktor Orbán hovoří na předvolebním mítinku své strany Fidesz. IRMANOVÁ: Ani ne, je to logické pokračování vývoje jeho politických názorů. Kdyţ v roce 1988 zakládal Fidesz, charakterizoval se jako liberální demokrat. K liberalismu se hlásil ještě celá devadesátá léta, aţ do voleb v roce 1998, které vyhrál a stal se premiérem. ČESKÁ POZICE: Je to okamţik, kdy si Orbán uvědomil, ţe se nikdy nestane premiérem, bude-li radikální a liberální, ale ţe musí vyslechnout konzervativní a nacionalistické nálady v maďarské společnosti? IRMANOVÁ: Ano, ale jeho postoje měly určitý vývoj. Orbán zprvu kritizoval vládu Józsefa Antalla za navazování na zpráchnivělé staré kořeny, v liberální opozici byl později i proti vládě socialisty Gyuly Horna. Pak se ovšem k pojmům, jako je křesťanství či národ, ve své politice vrátil a od roku 1998 jiţ o Viktoru Orbánovi lze hovořit jako o konzervativním politikovi. ČESKÁ POZICE: Rok 1998 je významný také v tom ohledu, ţe vznikla zahraniční politika zaměřená na zahraniční maďarství. V čem spočívala? IRMANOVÁ: Orbán kritizoval národnostní politiku Hornovy vlády jako velmi slabou. Vytýkal jí, ţe nadbíhá Slovákům a upozorňoval především na nedostatky základní smlouvy mezi Slovenskem a Maďarskem z roku Poprvé se na veřejnosti objevila otázka Benešových dekretů. Viktor Orbán v parlamentu jako opoziční politik mluvil o tom, ţe pokud nebude politika kolektivní viny odsouzena, je smlouva k ničemu. Od roku 2002 se maďarská společnost velmi polarizovala, a to včetně mediální scény Kdyţ se Orbán stal premiérem, reakcí na tuto nedokonalou smlouvu bylo vytvoření sporného a provokativního zákona o zahraničních Maďarech, který měl řešit menšinovou otázku. Ale bylo to provedeno velmi nešťastným způsobem, který oprávněně vzbudil pohoršení jak na vnitřní maďarské scéně, tak v zahraničí. Ze zákona ale nakonec zmizely všechny sporné věci, které vzbuzovaly nevoli u Slováků a Rumunů. ČESKÁ POZICE: Jak změnila Viktora Orbána osmiletá etapa v letech 2002 aţ 2010 v opozici? IRMANOVÁ: Muselo to pro něho být kruté. Zejména volby v roce 2002 byly velkým zklamáním, protoţe vítězství bylo jen těsné a nestačilo vznikla vláda socialistů se svobodnými demokraty. V tomto období se objevily jasné signály, ţe se hloubí nepřekonatelné příkopy mezi socialisty a Fideszem. Od roku 2002 se maďarská společnost velmi polarizovala, a to včetně mediální scény. Začal to ale jiţ Viktor Orbán při své první vládě, kdy se na opozici neohlíţel. To se umocnilo po roce 2010, kdy získal ústavní většinu. ČESKÁ POZICE: Parlamentní volby v roce 2006 povaţoval Viktor Orbán za předem vyhrané, ale nakonec ho porazil socialista Ferenc Gyurcsány. Nepomohl mu ale nakonec marasmus po proniknutí premiérova projevu na veřejnost, jak neustále jen lhali? Plné znění zpráv 7

8 IRMANOVÁ: Tato volební poráţka byla opravdu ještě hořčejší, ale nakonec Viktoru Orbánovi tři roky, kdy se Ferenc Gyurcsány po provalení tajného projevu ke straníkům snaţil setrvat ve své pozici, pomohly k ústavní většině. Během té doby se totiţ maďarská levice nevídaně zdiskreditovala, coţ trvá doteď. ČESKÁ POZICE: Velké lidové protesty po zveřejnění projevu také daly vznik současné síle strany Jobbik. Z nedávného průzkumu veřejného mínění vyplývá, ţe lidé více nenávidí maďarské socialisty neţ Jobbik. Čím to je? IRMANOVÁ: Jobbik existoval jiţ dříve, ale události z konce roku 2006 a pozdější politika socialistické vlády mu opravdu velmi nahrály. Prostor pro takové strany byl v Maďarsku i dříve, je ale zajímavé, ţe v prvních dvou volbách v letech 1990 a 1994 se ţádná extremistická strana do parlamentu nedostala. Pak se v něm epizodně mihla krajně pravicová strana MIÉP několik poslanců po jedno volební období od roku Aţ Jobbik od roku 2010 figuruje v parlamentu jako významná politická síla. Jobbik sice je extremistická strana, ale na druhou stranu charakteristiky jako strana neofašistická či neonacistická neodpovídají skutečnosti Je však třeba říci, ţe Jobbik sice je extremistická strana a její program není pro člověka s demokratickými představami v ţádném ohledu přitaţlivý, ale na druhou stranu charakteristiky jako strana neofašistická či neonacistická neodpovídají skutečnosti. Vzhledem k tomu, ţe maďarští socialisté jsou natolik zdiskreditovaní, sbírá Jobbik i opoziční hlasy, které by jinak patřily jim. Je to ale škoda, protoţe by bylo rozhodně třeba, aby měl Fidesz účinnou demokratickou opozici. ČESKÁ POZICE: V diskusích o Viktoru Orbánovi se někdy zdá, ţe je protidemokratický. Přitom v zemi se normálně konají volby a pro zformovanou a silnou opozici by nemusel být problém ho ve volbách porazit IRMANOVÁ: Pokud budou lidé s Orbánem nespokojení, mohou ho vyměnit není tam ţádná zábrana. On ale měl takové sporné snahy, voliči se například měli před volbami registrovat. To by demokracii v Maďarsku určitě neprospělo, nicméně se od toho nakonec ustoupilo. Obecně chci říci, ţe ač se v politice Viktora Orbána jisté autoritářské rysy projevují, rozhodně nelze mluvit o ţádném Orbánistánu či o fašistickém reţimu. ČESKÁ POZICE: V Orbánově projevu je znát, ţe politiku chápe jako boj dobra se zlem. Jsou pro něho tímto zlem socialisté a liberálové? IRMANOVÁ: To je jeden ze znaků polarizace maďarské společnosti. Viktor Orbán povaţuje liberalismus za něco špatného. Je ale otázkou výkladu, co vlastně pojmy liberalismus a liberální demokracie znamenají, které rysy jsou správné a které škodí. ČESKÁ POZICE: Co tedy Orbán popírá, kdyţ hovoří o iliberálním státu? IRMANOVÁ: Jednoznačně říká, ţe liberální vlády Maďarsku škodily, a vyjmenovává jejich hříchy, třeba ţe zemi zadluţily. Orbán hovoří o iliberálním, nikoli o antiliberálním státu. Není to popření samotného konceptu liberalismu, ale spíše signál jiného směru, neţ kterým směřovala dosavadní maďarská politika. Pro Viktora Orbána je liberální demokracie konceptem, který na Západě selhává a jenţ nedokáţe drţet krok se zeměmi, jako je Čína, Rusko, Indie či Turecko Pro Viktora Orbána je liberální demokracie konceptem, který na Západě selhává a jenţ nedokáţe drţet krok se zeměmi, jako je Čína, Rusko, Indie či Turecko. Ale nemyslím si, ţe by se Orbán chtěl vydat jejich cestou, ţe by chtěl kohokoli následovat vytvoří si vlastní politiku nového maďarského národního státu. ČESKÁ POZICE: V roce 1998 měl Viktor Orbán v úmyslu pozvednout zemi a překonat poraţeneckou náladu. Navazuje dnes na tento program? IRMANOVÁ: On tehdy řekl, ţe je to o něco více neţ změna vlády, ale o něco méně neţ změna reţimu. Dnes na to navazuje, jen je země asi v ještě horším stavu, neţ byla v roce Určitě se snaţí napravit poraţeneckou náladu v maďarské společnosti, ale tento program měl jiţ v devadesátých letech socialistický Plné znění zpráv 8

9 premiér Gyula Horn. Ten říkal v souvislosti se vstupem Maďarska do EU a NATO, o které se velmi zaslouţil, ţe Maďarsko konečně stojí na správné straně. Samozřejmě se stále vynořuje historické trauma okolo Trianonské mírové smlouvy z roku To ovšem nelze nijak změnit a jediným lékem je členství v Evropské unii. Je třeba říci, ţe Maďarsko jiţ několikrát Trianonskou smlouvu podepsalo a uznalo v letech 1920, 1947, 1975 a naposledy v roce Ale jako by se od Maďarska očekávalo, ţe nejenţe to uzná, ale i s radostí. Je ale pošetilé něco takového chtít. ČESKÁ POZICE: Jak chápat závěr Orbánova projevu, ve kterém celému maďarskému společenství říká, ţe v dnešním světě, kdy se můţe stát cokoli, se můţe také stát, ţe přijde náš čas? Nelze mezi řádky číst revizionismus? IRMANOVÁ: Pro ucho sousedů Maďarska to můţe znít aţ výhruţně. Tím spíše, ţe byl projev přednesen v Rumunsku, kde ţije milionová maďarská menšina. V tom má ovšem Viktor Orbán pravdu i kdyţ jsou hranice mnohokrát potvrzené a uznané, na případě Ukrajiny je vidět, ţe moţné je opravdu vše. Za současné geopolitické situace projev vyzněl úplně jinak neţ v klidnějších dobách Je zajímavé, ţe za současné geopolitické situace projev vyzněl úplně jinak neţ v klidnějších dobách. Orbán navíc ve stejné době učinil nešťastné prohlášení, ţe by bylo dobré přiznat autonomní práva Maďarům na Ukrajině. ČESKÁ POZICE: Maďarský premiér často hovoří o Maďarech v širším smyslu, tedy i mimo Maďarsko. Jaký má tato politika vývoj? IRMANOVÁ: Je to stálá politika Viktora Orbána, která se projevila v jiţ zmiňovaném zákoně o zahraničních Maďarech. Nejde ale jen o jeho osobu, maďarská ústava totiţ ukládá vládě povinnost pečovat o Maďary ţijící v zahraničí. V poslední době dostali nejprve občanství a poté i volební právo. Lze si říci, ţe kdyţ jsou obě země v EU, jde o čistě formální záleţitost. Na druhou stranu, kdyţ se přihlédne k historickým souvislostem, je třeba chápat, ţe je to pro sousední státy citlivé téma. ČESKÁ POZICE: Zdá se, ţe Viktor Orbán pouţívá pojmy, které na západní demokratický diskurz působí jako rozbuška národ, Karpatská kotlina, popírá liberální stát. Nechápe tyto pojmy jinak neţ ostatní? IRMANOVÁ: Určitě je chápe nejen trochu jinak, neţ jaký mají význam na Západě, ale i v sousedních zemích s maďarskou menšinou. Přijde mi, ţe Orbán někdy popuzuje způsobem, který ani neodpovídá jeho faktické politice. Musí zkrátka počítat s tím, ţe pokud Maďar akcentuje symboly, jako je národ, tradice a křesťanství, hned dostává nálepku nacionalisty a revizionisty. Jsem přesvědčena, ţe Orbánova politika nesměřuje k ţádné revizi historie, protoţe meziválečná revizionistická politika vedla k další katastrofě. Jistě mu ale lze vytýkat přílišný důraz na národní principy. ČESKÁ POZICE: Jak se to v praxi projevuje? IRMANOVÁ: Například jsou vysoce zdaněny zahraniční obchodní řetězce, do maďarských rukou se vracejí banky či zemědělská půda. Těmito kroky u běţných Maďarů velmi zabodoval, coţ je vidět na výsledcích voleb, v nichţ podruhé za sebou získal ústavní většinu. Je zajímavé, ţe před letošními volbami opozice burcovala proti Orbánistánu ve snaze napodobit spojení politických sil proti Vladimíru Mečiarovi na Slovensku v roce Ale tam to vypadalo jinak, a také to dopadlo jinak nyní se v Maďarsku ţádná fronta proti Orbánovi nevytvořila. ČESKÁ POZICE: Mají Orbánova kroky konkrétní ekonomické výsledky? IRMANOVÁ: Kdyby se takto vyvíjela hospodářská situace u nás, tleskali bychom. Orbán sniţuje nezaměstnanost, schodek rozpočtu vzhledem k HDP činí 2,2 procenta a růst ekonomiky se také pohybuje okolo dvou procent. Opozice mu dříve vytýkala, ţe řada jeho plánů jsou jen populistická gesta, která nebudou fungovat, jenţe ony docela fungují a ekonomicky se Maďarsku daří. Orbán sniţuje nezaměstnanost, schodek rozpočtu vzhledem k HDP činí 2,2 procenta a růst ekonomiky se také pohybuje okolo dvou procent Dobrým příkladem je obrovský problém s hypotékami v zahraničních měnách, které propagovaly levicové vlády. Jenţe kdyţ spadl forint a přišla do toho měnová krize, mělo to tragické dopady na maďarské obyvatelstvo Plné znění zpráv 9

10 mnoho domů propadlo bankám, lidé nebyli schopni splácet navýšené úvěry. Orbán se rozhodl pro nestandardní krok, proti kterému se stavěli akademičtí ekonomové, ale nastavení pevného kurzu v jediné oblasti kaţdopádně zafungovalo. ČESKÁ POZICE: Co nejvíce škodí maďarskému premiérovi v zahraničí? IRMANOVÁ: Například prvky antisemitismu, které bohuţel nikdy jasně neodsoudil a uchylují se k nim i členové Fideszu. To mu velmi poškozuje renomé. Reakce ze Západu jsou někdy přehnané, někdy jsou ale Orbánovy kroky skutečně na pováţenou a nahrávají úvahám o autoritářství a fašismu. Viktor Orbán často volí apologetický tón směrem k historii. Letos v březnu se připomínalo 70. výročí okupace Maďarska německou armádou, která stála ţivot půl milionu místních Ţidů. Jenţe Orbánova interpretace byla, ţe Maďarsko bylo obětí Hitlera a ţe za obrovské ţidovské oběti mohou Němci, nikoli Maďaři. Existovala citelná snaha vyvinit se, přitom opak je pravdou. Nebýt důsledné spolupráce maďarských orgánů, nepodařilo by se uskutečnit takovou genocidu během několika měsíců. Do holocaustu se zapojilo více neţ 200 tisíc maďarských četníků, policistů a dalších. Viktor Orbán také často připomíná velmocenskou éru historických Uher, například snahou postavit sochu uherskému premiérovi Istvánu Tiszovi. ČESKÁ POZICE: Polský novinář Igor Janke o Orbánovi napsal, ţe dokonale kombinuje dlouhodobé vize, krátkodobý populismus a kontroverzní opatření proti opozici či médiím. Má pravdu? IRMANOVÁ: Pro opozici v Orbánových představách opravdu naprosto není místo a i svými praktickými kroky se ji snaţí omezovat. Mnoho zákonů bylo přijato dvoutřetinovou většinou a do budoucna je půjde změnit jen stejným způsobem. A Orbán dobře ví, ţe opozice stěţí někdy takové většiny dosáhne. Je správně, ţe je Orbán kritizován za prosazování svých lidí do všech pozic ve státě není přece moţné vyšachovat opozici odevšad. Pro opozici v Orbánových představách opravdu naprosto není místo a i svými praktickými kroky se ji snaţí omezovat Stejně je správná kritika sporných mediálních zákonů, které mohly být likvidační pro mnoho médií, ale nakonec byly po výzvě Rady Evropy upraveny do přijatelnější podoby. ČESKÁ POZICE: Jaký je Orbánův vztah k EU? V opozičních dobách si vybudoval pozici v Evropské lidové straně, ale současně se vyjadřuje dost kriticky. IRMANOVÁ: Je to trochu schizofrenní přístup. Fidesz sice chce setrvat v EU, ale v trochu jiné, neţ je nyní nechce federalizovanou Evropu, nýbrţ Evropu národních států. To ale není v politice Viktora Orbána nic nového vţdy byl vzpurný a nerad se podřizoval. Analýza jeho vztahu s EU se řídí tím, z jakého politického hlediska na to člověk pohlíţí. Představitel liberální demokracie řekne, ţe je všechno špatně a Orbán je mimo všechny demokratické zásady a směřuje k autoritativnímu státu. Ale konzervativnější pohled řekne, ţe Západ a EU jsou opravdu v krizi a Orbánův důraz na novou národní politiku je v pořádku a ţe ho budou následovat i jiní. ČESKÁ POZICE: Jaké mají historické okolnosti vliv na česko-maďarské vztahy? Mám dojem, ţe dlouhodobě nejsou příliš dobré. IRMANOVÁ: Nejsou sice příliš dobré, ale také nejsou problematické a v rámci Visegrádu země spolupracují na mnoha úrovních. Prvním problematickým momentem je Trianon, který byl pro Maďarsko katastrofou a pro Československo naopak určující prvek existence státu. Maďarská meziválečná politika se sice dostala do izolace svým revizionizmem, ale napomáhala tomu i politika nástupnických států sdruţených v Malé Dohodě. Politika Edvarda Beneše vůči Maďarsku byla vyloţeně nepřátelská, Maďarsko bylo vnímáno jako potenciální hrozba. Maďaři od Orbána očekávají, ţe bude zastávat národní hodnoty Druhým problémem a nevyjasněným bodem jsou Benešovy dekrety. Orbán dlouhodobě odmítá princip kolektivní viny a tím, ţe Češi i Slováci zařadili prezidentské dekrety do právního řádu, je tento problém nemoţné uspokojivě vyřešit. ČESKÁ POZICE: Jaký význam má národní prvek v politice Viktora Orbána? Plné znění zpráv 10

11 IRMANOVÁ: Maďaři od něho očekávají, ţe bude zastávat národní hodnoty. Pro ně je ale nejdůleţitější, zda se zlepšuje, nebo zhoršuje ekonomická situace to je zajímá víc neţ historická traumata. Ale řekla bych, ţe se Maďarsko hospodářsky zvedlo. Pak je národní prvek jen takovým bonusem. URL /tema.aspx?c=a140825_154732_pozice-tema_lube Americká ambasáda v Praze TV Nova str :10 Střepiny Markéta FIALOVÁ, moderátorka Uţ za několik dní začne v Česku úřadovat nový americký velvyslanec. Dnes uţ se post v Praze přiděluje diplomatům téměř za odměnu, ale nebylo tomu tak vţdy. V minulosti bývala půda americké ambasády v Praze často dost horká. Před svým odjezdech zasvětil dosluhující velvyslanec Spojených států Norman Eisen do vzpomínek svých předchůdců Michaelu Šmídovou. Norman EISEN, velvyslanec USA Trochu mě pronásleduje myšlenka na selhání americké diplomacie v roce 1946 a 1947 a 1948, ţe Československo se nemuselo stát komunistickou zemí. A ţe Spojené státy a Západ mohly udělat více. Michaela ŠMÍDOVÁ, redaktorka Z takových vět aţ mrazí. S odcházejícím americkým velvyslancem se bavíme o nedávné české historii. O datech, která hýbala našimi dějinami a posílala naši zemi od extrému k extrému, od nacismu ke komunismu, od Hitlera ke Stalinovi, od vraha k vrahovi. A toho všeho byla svědkem i americká ambasáda. Kromě několika let druhé světové války, kdy byla zavřená. Hitlerovy nároky i nacistické klapání podpatků jsou stále hlasitější, a tak Francie a Británie ohýbají hřbet. V zájmu zachování evropského míru servírují führerovi československé Sudety. Na americké ambasádě ale stále panuje klid. Norman EISEN, velvyslanec USA Četl jsem o tom knihu George Kennana, který je zřejmě nejvýznamnějším americkým diplomatem 20. století. Působil během nástupu nacismu tady na ambasádě a napsal o tom paměti, které mám. redaktor /citace: George F. KENNAN, americký diplomat, Memoirs / "Pohled na staršího pána, jak poklidně odpočívá v osamělé nádheře salonu s těţkými závěsy, zatímco venku v houstnoucí temnotě Evropa plná nervózního strachu a nenávisti tančí kolem nás svůj tanec smrti, mě zasáhl jako znamení, ţe všechny síly pořádku a slušnosti byly bezmocné." Michaela ŠMÍDOVÁ, redaktorka Díky druhé světové válce jsou Spojené státy razantně vtaţeny i do evropského dění a diplomaté i analytici v tajných zprávách upozorňují, ţe Československu má v partii o rozdělení vlivu mezi Západem a Východem hrát klíčovou roli. Američané proto sem na praţskou ambasádu po jejím znovuotevření v roce 1945 posílají jako nového velvyslance úspěšného a bohatého právníka Laurence Steinhardta, který velice ostře vystupoval proti komunismu. Jenţe do Prahy přijíţdí se zpoţděním, aţ dva měsíce po prezidentu Benešovi, a spíš neţ o dění v Československu se zajímá o své klienty v New Yorku, za kterými jezdí i na několikaměsíční cesty. Miloš CALDA, amerikanista, FSV UK Kdyţ si to srovnáme prostě se sovětskými diplomaty, tak ti tady byli velice aktivní. Dá se říct, ţe připravovali teda ten komunistický převrat v únoru 48. Plné znění zpráv 11

12 Michaela ŠMÍDOVÁ, redaktorka V únoru 1948 byl Steinhardt teprve na cestě do Prahy z New Yorku a zástupce CIA pro změnu na výletě v Itálii. Americká diplomacie v Praze selhala. Miloš CALDA, amerikanista, FSV UK Měli mít dostatek prostě předvídavosti a intelektuálních schopností, aby prostě pochopili, o co tady vlastně běţí. Michaela ŠMÍDOVÁ, redaktorka Komunistický puč v Československu přispěl mimo jiné k větší angaţovanosti Spojených států v Evropě a vedl i ke vzniku NATO. Pokud jde ale o americkou roli v dalším klíčovém roce, v roce 1968, zůstávají historici skeptičtí. Praţské velvyslanectví se po vzoru amerického prezidenta Johnsona, kterému zlomila vaz vietnamská válka, opět uzavřelo do sebe. Sověti buráceli tanky, Američané ale pouze slovy. Miloš CALDA, amerikanista, FSV UK Nakonec vlastně ty vztahy americko-sovětské nebyly příliš narušeny, pouze propagandisticky si samozřejmě na těch Sovětech smlsli. Teprve aţ prezident Ronald Reagan začal prostě s nějakou takovou ideologickou větší ofenzivou. Michaela ŠMÍDOVÁ, redaktorka Mezidobí bylo válkou studenou, ale také válkou informací. Obě strany se jich snaţily získat co nejvíce. StB má pozorovatelny přímo v centru Prahy, aby dobře viděla na ambasády. Američané zase budují uvnitř svých zdí speciální místnosti, které nejdou odposlouchávat. Agenty se to jen hemţí. Kdo má více znalostí o tom druhém, vyhrává. To platí i v Praze. A čím se blíţí další přelomový rok 1989, tím víc aktivita agentů sílí. S nástupem amerického prezidenta Ronalda Reagana ale oţívá i praţské velvyslanectví. Norman EISEN, velvyslanec USA Toto velvyslanectví, tento dům, kde dnes sedíme, byl důleţitým místem setkávání disidentů. Michaela ŠMÍDOVÁ, redaktorka Kolem americké ambasády i rezidence se ale stahuje smyčka StB. Kaţdý, kdo sem vchází, je zaznamenán a automaticky zařazen na černou listinu komunistického reţimu. Norman EISEN, velvyslanec USA Prezident Havel byl jednou zatčen, kdyţ odcházel z večírku v tomto domě. Takţe USA hrály důleţitou úlohu naděje. Michaela ŠMÍDOVÁ, redaktorka A sen se nakonec v listopadu 1989 stává skutečností. Ronald Reagan a s ním i celá Evropa slaví poráţku říše zla. A svou neúnavnou mravenčí prací k tomu přispěla i praţská ambasáda na Malé Straně, nad kterou celou studenou válku stejně jako dnes neúnavně vlála americká vlajka. Česko zadává víc zakázek bez soutěţe neţ Slovensko, Polsko a Maďarsko dohromady lidovky.cz str. 00 Lidovky / Firmy a trhy Lidovky.cz, Jakub Zelenka Plné znění zpráv 12

13 Česká republika zadává více zakázek bez otevřené soutěţe neţ Maďarsko, Slovensko a Polsko dohromady. V roce 2013 byly tímhle způsobem zadány zakázky aţ za 39 miliard korun. I kdyţ se dodrţí všechny zákonné předpoklady, je u zakázek zadaných bez soutěţe vyšší riziko korupce. Tvrdí to zpráva sdruţení Centra aplikované ekonomie. Zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU) by měly být pouţívány jen ve výjimečných případech. Trend v Česku je však jiný. Je absurdní, ţe takto výjimečná je u nás cca kaţdá sedmá zakázka. Neodchylujeme se tím jen od západní Evropy; dalece překonáváme i Maďary, Rumuny či Slováky, kteří mají jinak zpravidla obdobně mizernou praxi ve veřejných zakázkách jako ČR, tvrdí ve zprávě spoluautor výzkumu Jiří Skuhrovec z Fakulty sociálních věd UK. Těch důvodů, proč se tak děje, je několik. Pokud se na to podíváte z pohledu zadavatele, tak je pro něj JŘBU bezpečnější cestou. Má menší riziko, ţe se projekt protáhne nebo bude mít nějaký problém u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Tohle je pro něj celkem dobrá motivace, míní Skuhrovec. Česká republika má nejvyšší podíl zakázek bez soutěţe v celé EU. Zadavatel není motivován Podle Skuhrovce není zadavatel k otevřené soutěţi motivován. "Vzhledem k tomu, ţe má zadavatel typicky narozpočtováno, nemá důvod nějakým způsobem tlačit na niţší cenu. Soutěţ navíc znamená, ţe se to celé výrazně protáhne. Sice se moţná něco ušetří, ale ani to tu osobu úředníka nějak výrazně nemotivuje," dodává ekonom. U zakázek bez soutěţe dominují podle zprávy stavební vícepráce zadané přímo z důvodů právních či technických. Většinou jsou tyhle problémy způsobeny předchozím pochybením zadavatele - třeba od počátku špatně vypracovaným projektem nebo nedostatečné ošetřenými autorskými právy, coţ bývá často problémem u IT zakázek. Alarmující jsou na našich zjištěních dvě věci: za prvé celkový vývoj, kdy zakázek v JŘBU neubývá naopak na ně byl předchozí rok nejhojnější od roku Za druhé pak míra netransparence, kdy zadavatelé ani neuvádějí důvod pro JŘBU v loňském roce to bylo u 40 % všech těchto zakázek, míní Skuhrovec. URL Česko vítězí nad Balkánem i sousedy. Má nejvíc zakázek bez soutěţe ihned.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Vojtěch Blaţek Jedna ze šesti českých zakázek se odehraje bez soutěţe. Na Slovensku je to přitom jedna ze třiceti, v Nizozemsku jedna ze sta a ve Švédsku dokonce jen jedna ze tří stovek. Česká republika v počtu zakázek zadaných napřímo suverénně vede. Firma KH servis má v Praze od 90. let výsadní postavení: dodává městu do ulic bezpečnostní kamery, zajišťuje servis a údrţbu celého systému. Dostala za to uţ 770 milionů - a to bez soutěţe. S vysvětlením, ţe nikdo jiný prý tuhle práci nemůţe dělat. V zakázkách zadaných takhle z ruky je Česko, jak ukazuje nový výzkum sdruţení Centra aplikované ekonomie, na prvním místě v Evropě. Proteče jimi 15 procent všech zakázek, loni jich bylo za 39 miliard. České vítězství je přitom suverénní. Víc soutěţí mají i země Balkánu nebo jiţní Evropy. Zakázky bez výběrového řízení naopak prakticky neznají na severu Evropy, ve Velké Británii a v Irsku. Takţe jedna ze šesti českých zakázek se odehraje bez soutěţe. Na Slovensku je to jedna ze třiceti, v Nizozemsku jedna ze sta a ve Švédsku jedna ze tří stovek. Plné znění zpráv 13

14 "Neodchylujeme se tím jen od západní Evropy, dalece překonáváme i Maďary, Rumuny či Slováky - kteří mají jinak zpravidla obdobně mizernou praxi ve veřejných zakázkách jako Česká republika," řekl spoluautor výzkumu Jiří Skuhrovec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Výzkum je součástí projektu, který sleduje, jak si města za poslední tři roky vedla v oblasti zakázek. Rizikové oblasti: stavby a IT Zakázky bez soutěţe, v řeči paragrafů takzvané jednací řízení bez uveřejnění, má dost znaků, proč v něm odborníci na korupci vidí velké riziko. Na rozdíl od otevřených soutěţí se například nedozvědí, ţe ministerstvo nebo radnice zakázku vypisuje. Oznámení, kdo ji dostane, se zveřejňuje aţ zpětně. "Je to nejméně transparentní forma výběrového řízení," zhodnotil Skuhrovec. Navíc města či úřady by měly při oznámení vítěze také zveřejnit, proč zakázku nesoutěţily. Dělá to ale jen čtyřicet procent z nich. Podle zákona se předpokládá, ţe "jednací řízení bez uveřejnění" má být aţ krajní moţností - kdyţ například povodeň strhne v obci most a je nutné rychle přizvat stavební firmu, aby vybudovala nový. Nebo kdyţ například vědecké centrum nakupuje speciální přístroj, který nikdo jiný nevyrábí. Jenţe podle dat aktuálního výzkumu se zakázky bez soutěţe v Česku nejčastěji vyhlašují na běţné stavební práce nebo na dodávky IT. "Typicky je to dáno dřívější chybou zadavatele: buď špatně připravil projekt na stavební práce, a ty se pak prodraţily, nebo se nechává drţet v šachu IT firmou, kterou nechal, aby se na ministerstvu nebo na radnici pevně zaháčkovala," řekl Skuhrovec. Patent - klíč ke stamilionům Příklad: ministerstvo zemědělství dostalo loni - zatím nepravomocně - půlmiliardovou pokutu za to, ţe v roce 2005 zadalo obří zakázku na "integraci systémů" napřímo firmě, s níţ uţ mělo předtím uzavřenou smlouvu. Ovšem na jiné dodávky. Ministerstvo ale na ni naroubovalo i tuto zakázku, i kdyţ mělo posudky od dvou advokátních kanceláří, ţe to není moţné. "Zjednodušeně řečeno, ministerstvo udělalo nákup za půl miliardy korun, aniţ by přesně vědělo: co, za kolik a proč chce získat. A k tomu nakupovalo od jednoho předem vybraného dodavatele bez otevřené soutěţe," uvedl Jan Vedral z Nejvyššího kontrolního úřadu, který kvůli zakázce podal i trestní oznámení. Na počátku tohoto příběhu stál tehdejší ministr Petr Zgarba (ČSSD), který později rezignoval kvůli skandálu se spekulacemi kolem přidělování státních pozemků. Krize "vyrobila" překvalifikované uchazeče o práci. Roky nemohou najít místo - čtěte ZDE Kasárna v Karlíně za 620 milionů korun nikdo nechce, obrana to moţná zkusí znovu - čtěte ZDE HN zase loni psaly o zakázce na stavbu domova důchodců v Berouně, při níţ Středočeský kraj s Davidem Rathem v čele vyřadil firmy, které v soutěţi nabídly víc neţ 120 milionů. Později ale - uţ bez soutěţe - kraj vítězi zakázky přidělil další práce za 14 milionů. Stavební firma například zjistila, ţe bude muset v zimě v rozestavěném domě topit, a poţádala o navýšení rozpočtu. V případě kamerového systému praţský magistrát říká, ţe firma KH servis má zaregistrovanou ochranu - takzvaný uţitný vzor. Takţe k rozšiřování a úpravám systému nemůţe město přizvat ţádnou jinou firmu. Vše schválili právníci a chyby nenašel ani Nejvyšší kontrolní úřad. "Závěr kontroly zněl: "NKÚ neshledal ţádné pochybení," řekla mluvčí magistrátu Petra Hrubá. URL Obří dům zapuštěný ve stráni vyvolal poprask v Jizerských horách liberec.idnes.cz str. 00 Liberec / Liberec - zprávy MF DNES, Adam Pluhař Plné znění zpráv 14

15 Podle jedněch megalomanský a atypický dům, který nemá v chráněné oblasti Jizerských hor co dělat. Podle druhých v krajině citlivě zamaskovaná stavba hodná následování. Hypermoderní rozlehlý rodinný dům v Oldřichově v Hájích kaţdopádně nezapadá do představ o tuctovém bydlení a budí emoce. Nízkoenergetický jednopodlaţní dům ve svahu, zbudovaný převáţně z betonu a skla a doplněný libereckou ţulou, je před dokončením a kolaudací. Na to podstatné - zelený porost, který má většinu stavby pokrýt a skrýt - si ale počká nejméně rok. Aţ terénní úpravy kolem stavbu dodělají, varoval architekt Pantelis Larcou před ukvapenými úsudky na podobu nedodělané stavby. Je přesvědčen o tom, ţe dům citlivě zapadá do terénu a splyne s okolím. Místní a lidi, kteří kolem jezdí po silnici mezi Raspenavou a Libercem, před rokem vyděsila obří odbagrovaná jáma. Skála se musela dokonce odstřelovat. Nesouhlasné hlasy neutichly ani teď, kdy jámu zaplnil rozlehlý dům a jeho podstatnou část zasypala zemina. Kdyţ má někdo hodně peněz, nelze mu dost dobře bránit v tom, aby si je uţil a pořídil si, po čem touţí. Jenţe tady to není otázka individuálního vkusu. Stavba v chráněném území musí odpovídat krajinnému rázu a sídelnímu obrazu. Problém je tedy hlavně v pravidlech, která buď platí pro kaţdého, nebo ne. Tady došlo k tomu, ţe příslušné orgány povolily něco extrémně cizorodého, byť moţná samo o sobě hodnotného, nesouhlasí s povolením stavby Libor Stejskal z Hejnic. Dům do krajiny zapadne, hájí se investor Stejskal učí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a je také členem Jizerskoještědského horského spolku. Poukazuje na to, ţe o kilometr dál platí nařízení o sklonu a barvě sedlových střech nebo o počtu oken ve štítové zdi. Velká část zeminy se vrátila při zasypání. Dům zapadne do okolní krajiny a splyne s ní. Budovali jsme jej s ohledem na přírodu a morfologii terénu. Střechu a okolí ještě pokryjí malé místní sukulenty, dům skoro nebude vidět. Při pohledu ze svahu uvidí lidi jen zelenou louku, zeleň bude i před domem, hájí stavbu praţská právnička Irena Kozlová, jednatelka investora - firmy Bonitas. Na otázku, jestli bude s manţelem, právníkem Ivanem Kozlem, v Oldřichově bydlet, dává vyhýbavou odpověď. Investorem je Bonitas. K Liberci mám ale vztah, říká, kdyţ se ze střechy dívá na futuristickou stavbu Ještědu. Panorama, které z novostavby vidí. Jenţe stát si s povolením neobvyklé stavby plánované v chráněné krajinné oblasti nevěděl rady. Dokonce ji posuzovala architektonická komise Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Architekti se shodují, ţe jde o kultivovaný návrh Většina z pětice externích členů-architektů se nakonec shodla, ţe se jedná o kultivovaný návrh, který krajinu nenaruší. Navzdory tomu měla Správa CHKO Jizerské hory s povolením domu problém. Probírala se jeho rozloha, odrazy velkých prosklených ploch, i to, jak bude působit mezi ostatními stavbami se sedlovými střechami. Nakonec správa souhlasila. Teď je ještě stavba syrová, není dokončená a zkolaudovaná do podoby, jak si ho představuje architekt a investor. Je téměř stoprocentní jistota, ţe si ho architekt pohlídá do konce včetně sadových úprav, řekla za správu CHKO Jana Mejzrová, architektka z oddělení ochrany krajiny. Stavby tohoto typu uţ podle ní v okolí existují. Například v údolí v Mníšku nebo ve Fojtce. I v chráněné krajinné oblasti se tak začínají prosazovat domy bez sedlových střech. Za správu CHKO si myslíme, ţe to není zcela nereálná cesta. Samozřejmě je třeba vše posoudit v kontextu daného místa. Je to typ domu, který je za určitých podmínek moţný, uvedla Mejzrová. Pět set metrů čtverečních Plné znění zpráv 15

16 Podle ní jde o téma na širší diskusi, která jistě přijde. Zastávám názor, ţe nadzemní stavba, kterou si můţe kdokoliv dotvořit jak chce, včetně svého okolí, jako jsou trpaslíci, kované ploty a nevím co ještě, můţe působit mnohem hůř, neţ takto jednoduchá stavba zapuštěná do terénu, doplnila Jana Mejzrová. Jednopodlaţní dům zaujímá včetně garáţí pro dvě auta nebo kotelny plochu 560 metrů čtverečních. Dům je projektován jako vícegenerační. Obsahuje obývací pokoj s kuchyní a jídelnou, pracovnu, loţnice se šatnami nebo technické místnosti. Součástí je i vnitřní atrium pro posezení, do nějţ jsou otevřeny všechny místnosti, nebo vnitřní bazén. Plot budou tvořit dřevěné kůly s elektrickým ohradníkem. Zatím jsme se nesetkali s averzí místních. Odborníci kvitovali, ţe na pozemku nemáme ţádný venkovní bazén, kurty. Zmenšili jsme třeba i garáţ, původně byla plánovaná na čtyři auta. Se vším jsme se museli vejít do domu. Náš dům je prostě jiný, klasické montované domky asi holt zatím lidé přijímají bez mrknutí oka, míní Irena Kozlová. Ani ostatní oslovení lidé nemají se stavbou problém. V našem kraji takto zapuštěné domy existují a myslím, ţe to je rozhodně hezčí neţ ty nejrůznější moderní nadzemní rezidence. Lidé v krajině bydlet musí. A pokud se hledá šetrný způsob, coţ myslím zapuštěný dům do terénu se zatravněnými střechami a symbiózou s terénem, splňuje, měla by být tato cesta propagovaná, domnívá se známý liberecký fotograf a člen Jizersko-ještědského horského spolku Milan Drahoňovský. Proti domu není ani starosta Mně je sympatičtější moderní dům ve stráni, neţ moderní typizované domky, jako je třeba podnikatelské baroko, doplnil fotograf Drahoňovský. Proti není ani starosta Oldřichova, který se na nové panorama bude ze svého domu dívat. Splnili, myslím, velmi trpělivě vše, co měli a stavba byla povolena. Dům budil obří zájem u lidí tím, ţe je to stavba z velké části podzemní a docházelo k velkému přesunu hmot. Myslím, ţe teď, kdyţ jde stavba do finále a dělají se terénní úpravy, obavy ustaly. Na protějším svahu je ostatně třeba objekt pily, který vypadá mnohem hůř. Z mého pohledu se stavba při pohledu z dálky ztrácí, domnívá se starosta Oldřichova v Hájích Jaromír Tichý. Je pravda, ţe stavba má zcela jiný ráz, neţ okolní zástavba, na druhou stranu jistá uniformita je také na škodu, kdyţ vše vypadá jako jakýsi Šmoulov, dodal starosta. URL Průzkum: TOP 09 má největší šanci ovládnout praţský magistrát tyden.cz str. 00 Politika - red - Podle předběţného průzkumu by ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy vyhrála TOP 09. Na druhé příčce by skončila trojkoalice SZ - KDU-ČSL a hnutí STAN. Překvapením je ANO 2011, které by skončilo aţ na třetím místě. Podle předběţného průzkumu by ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy vyhrála TOP 09. Na druhé příčce by skončila trojkoalice SZ - KDU-ČSL a hnutí STAN. Překvapením je ANO 2011, které by skončilo aţ na třetím místě. Následovali by sociální demokraté, ODS a komunisté. Rozhodnuto zúčastnit se voleb je zatím 31,8 procent Praţanů. Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Phoenix research on-line, který vede politolog a bývalý poradce Věcí veřejných Jan Kubáček. Vítězství v komunálních volbách v Praze by podle průzkumů po čtyřech letech obhájila strana TOP 09, která by získala celkově 28,9 procenta respondentů. Z čehoţ 18,8 procenta činily preference a 10,1 procenta teoretický potenciál (Volební potenciál ukazuje, jak by voliči volili, pokud by měli dvě moţnosti. Vzhledem k tomu, ţe se zpravidla rozhodují těsně před volbami, jsou potenciálními voliči obou stran. Přičemţ první volbou ukáţou své Plné znění zpráv 16

17 preference, tedy koho by volili v současnou chvíli. Druhou volbou ukáţou potenciální strany. Potenciál tedy ukáţe nejširší moţnou podporu stran). Na druhém místě by skončilo uskupení SZ - KDU-ČSL a hnutí STAN, s celkovým výsledkem 21,4 procenta, který je rozdělen na 15,3 procenta preferencí a 6,1 potenciálu. Hnutí ANO 2011 by v praţských volbách překvapivě obsadilo aţ třetí příčku. Získalo by celkových 14,5 procenta hlasů, které tvoří 10,1 procenta preferencí a 4,4 potenciálu. Na vině jsou zřejmě dlouhodobé problémy při hledání volebního lídra kandidátky. Podobně jako u strany 65 Demokratů Jana Kasla veřejnost ještě nezaznamenala změnu v kandidátkách obou stran na pozici lídrů. Veřejnost také vnímá nejasnou kandidaturu a vzájemné spory těchto stran. Další příčky okupují ČSSD s celkem 12,8 procenta a ODS s 10 procenty. Přičemţ u ČSSD 10,2 činily preference a 2,6 potenciál. ODS má 8,2 procenta preferencí a 1,8 procenta potenciálu. V roce 2010 získala ČSSD 17,85 a ODS 21,10 procenta. Komunisté na šesté příčce by celkově získali 7,8 procenta, o 0,98 procenta více neţ před čtyřmi lety. SVOBODNÍ by měli 6,6 procenta stejně jako Česká pirátská strana, která v minulých komunálních volbách získala 0,95 procenta hlasů. Tříprocentní hranici by nepřekročil Úsvit Tomia Okamury, Hnutí Pro Prahu Zbyňka Passera ani 65 Demokratů Jana Kasla. Jasno, ţe se zúčastní voleb, má zatím 31,8 procent praţských voličů. Před čtyřmi lety činila volební účast v Praze 44,4 procent. Jan Kubáček je český politolog, specializující se na politický management, politickou komunikaci a volební marketing. Je autorem několika odborných knih a studií. Přednáší na Univerzitě Karlově. Od roku 2012 opět působí jako analytik a poradce pro politické strategie, jak pro zahraniční partnery, tak i pro tuzemský veřejný sektor. Přednáší na Katedře marketingové komunikace a PR Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK v Praze. Průzkum se uskutečnil v rámci projektu Phoenix research on-line ve dnech na vzorku 3998 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR dle ČSÚ ve věku od osmnácti let. Probíhal online metodikou, kdy pro výběr vzorku byla pouţita kvótní metoda a validita dat byla zkontrolována triangulační metodou. Statistická chyba u uvedené skupiny se pohybuje v rozmezí +- 1,5 procenta. URL Tisíce Rusů na Ukrajině, přiznal vůdce rebelů. Porošenko mluví o invazi ct24.cz str. 00 Svět ket Mariupol - Aţ čtyři tisíce ruských vojáků operují v řadách separatistů na východní Ukrajině. Ve vysílání ruské televize to podle BBC přiznal vůdce proruských povstalců Alexander Zacharčenko. Na válčení si prý berou dovolenou. Ukrajinský prezident kvůli "ruskému vpádu" zrušil zahraniční cestu do Turecka. Premiér Arsenij Jaceňuk poţádal Západ, aby zastavil ruskou agresi novými sankcemi a svolal mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti OSN. Podle Jaceňuka uţ Kyjev situaci sám nezvládá. Kreml zatím veškerá nařčení odmítá. Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více neţ tisíc ruských vojáků. "Prezident musí zůstat v Kyjevě," konstatoval ukrajinský prezident Petro Porošenko, který kvůli "vpádu ruských vojsk na Ukrajinu" zrušil návštěvu Turecka. Zároveň svolal mimořádné zasedání Rady národní bezpečnosti a obrany, jeţ má reagovat na zhoršení vojenské situace na jihu východoukrajinské Doněcké oblasti. Kyjev také vybídl, aby se sobotní mimořádný summit Evropské unie zabýval vojenskou pomocí Ukrajině a sankcemi proti Rusku. Povstalecký "premiér" Zacharčenko předtím v ruské televizi uvedl, ţe v řadách ruských dobrovolníků mezi povstalci bojují i ruští důstojníci a vojáci v aktivní sluţbě. "Přichází k nám mnoho vojáků z Ruska, kteří raději Plné znění zpráv 17

18 dovolenou tráví v jednom šiku se svými bratry bojujícími za svobodu Donbasu, neţ na mořských pláţích," řekl Zacharčenko stanici Rossija 24. Po boku povstalců prý bojují tři aţ čtyři tisíce Rusů, ale část z nich se uţ z "dovolené" vrátila do vlasti. "Bohuţel, jsou i padlí," dodal. Ruská média se v posledních dnech ptají úřadů, jestli nedávno pohřbení ruští vojáci padli na Ukrajině. "Příslušné úřady zajisté tuto informaci prověřují. Je nutné ji důkladně ověřit, neţ se budou dělat nějaké závěry," prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.Podle předsedkyně Unie matek ruských vojáků je na Ukrajině 15 tisíc vojáků: Přítomnost ruských jednotek na Ukrajině je znát. Jen během 24 hodin dobyli povstalci Novoazovsk na jihovýchodě země. Teď se podle všeho chystají obsadit i Mariupol (čtěte víc). "Máme zprávy o pohybu povstaleckých jednotek, doprovázených tanky, obrněnými vozidly i lehkými děly, které mají ruské znaky. Uţ se to ani nesnaţí maskovat. Právě jsou na cestě dál do vnitrozemí," poznamenal mluvčí protiteroristické operace. Martin Riegl, politický geograf z FSV UK: "Oficiálního vyhlášení války se nedočkáme, myslím si ale, ţe nepřímé důkazy jsou v tuto chvíli opravdu jasné. Otázka je, jestli se Moskva bude nadále snaţit popírat přítomnost svých vojáků, eventuálně, ţe hranici překročili omylem. Ale myslím si, ţe uţ to opravdu není důvěryhodné."jaceňuk ţádá Západ o rychlou reakci Ukrajinský premiér přiznal, ţe Kyjev uţ situaci sám nezvládá a potřebuje pomoc od západních spojenců - především od NATO. "Povaţuji za nezbytné, aby naši západní partneři svolali mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rusko výrazně zvýšilo vojenskou přítomnost na Ukrajině," řekl premiér podle listu Ukrajinska pravda. Rovněţ apeloval na Západ, aby Rusku "zmrazil aktiva a finance aţ do chvíle, kdy Rusko stáhne své ozbrojené síly a techniku z ukrajinského zemí". Dosavadní západní sankce proti Rusku podle Jaceňuka neměly ţádoucí účinek. Ukrajinský premiér proto soudí, ţe "ruskou agresi" můţe zastavit jen zmrazení veškerého ruského majetku a bankovních transakcí "v členských zemích Evropské unie, USA a v zemích G7". Tusk: Rusové na Ukrajině? Informace NATO - potvrzené polskou rozvědkouukrajinské bezpečnostní sloţky zadrţely včera na východě země dalšího ruského vojáka. Devatenáctiletý muţ přiznal, ţe jeho jednotka dodávala arzenál proruským separatistům (více zde). Polský premiér Donald Tusk navíc uvedl, ţe přítomnost ruských vojáků na Ukrajině zmiňuje i polská rozvědka. "Jsou to informace Severoatlantické aliance, potvrzené polskou rozvědkou," zdůraznil Tusk. "Ukrajině pomůţeme tehdy, pokud přimějeme Evropskou unii, Spojené státy, Kanadu a NATO ke krokům v ukrajinský prospěch," dodal.německá kancléřka Angela Merkelová uţ po telefonu vyzvala Vladimira Putina, aby zprávy o přítomnosti ruských vojáků v zemi vysvětlil. "Znepokojuje nás neochota ruské vlády říci pravdu, i kdyţ jsou jejich vojáci nalezeni 50 kilometrů uvnitř Ukrajiny. Rusko tam posílá své mladé muţe, ale neříká jim, kam jedou. Ani jejich rodiče nevědí, co dělají," konstatovala Jen Psakiová, mluvčí amerického ministerstva zahraničí. Rusko ale své aktivní angaţmá odmítá. Podle Kremlu prý desítka ruských výsadkářů, kterou zadrţeli na Ukrajině, jen zabloudila (čtěte víc). Podle ukrajinského premiéra se navíc Rusko chystá odstřihnout Evropu od dodávek plynu. Ruský ministr energetiky to ale důrazně odmítl. Svým závazkům jeho země prý dostojí. Ruské vojenské operace za vlády PutinaDRUHÁ RUSKO-ČEČENSKÁ VÁLKA - Ruská armáda zahájila v srpnu 1999 v Dagestánu kvůli vpádu čečenských rebelů vojenskou operaci na severním Kavkaze. Kreml tehdy obvinil čečenské ozbrojence z útoků v ruských městech, při kterých zahynulo přes 300 osob, a 1. října 1999 byla vpádem ruských jednotek do Čečenska zahájena druhá rusko-čečenská válka. Válka oficiálně skončila v dubnu 2009 a zahynulo v ní podle různých zdrojů aţ osob, podle Moskvy přes ruských vojáků a více neţ rebelů. Od té doby pokračují sporadicky akce čečenských separatistů na území Čečenska, útoky čečenských ozbrojenců mimo jejich území se v současnosti soustředí hlavně na Rusko. GRUZIE (JIŢNÍ OSETIE) - Druhý konflikt o Jiţní Osetii vypukl 8. srpna 2008 poté, co Gruzie zesílila po potyčkách na hranicích ofenzivu proti regionu a s cílem obnovit svou moc v provincii vstoupila do správního střediska Cchinvali. Moskva reagovala silným protiútokem, při kterém obsadila nejen Jiţní Osetii a Abcházii, další odštěpeneckou proruskou gruzínskou provincii, ale i další gruzínské oblasti. Příměří bylo podepsáno 16. srpna 2008 a ruské jednotky se z Gruzie začaly stahovat o čtyři dny později. Stahování bylo dokončeno v říjnu téhoţ roku. Mezitím, 26. srpna, Rusko oficiálně uznalo nezávislost Jiţní Osetie a Abcházie, coţ vyvolalo na Západě vlnu kritiky. Gruzie vzápětí oznámila přerušení diplomatických styků s Ruskem, které reagovalo stejným krokem. Rusko v obou provinciích stále udrţuje svá vojska - v Abcházii má základny v Gudautě a Očamčiru a v Jiţní Osetii v Cchinvali a Dţavě. Celkový počet ruských vojáků se tu odhaduje na několik tisícovek. Podle Moskvy si válka vyţádala mezi Osetinci 162 civilních obětí, jihoosetské úřady uvedly 365 obětí mezi civilisty. Rusko ve válce ztratilo 64 svých Plné znění zpráv 18

19 vojáků. Gruzie uvedla 228 zabitých gruzínských civilistů a 170 obětí mezi vojáky. UKRAJINA - Ruský parlament schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na ukrajinském Krymu vojáky kvůli údajné potřebě chránit ţivoty Rusů na Krymu; poté ruská armáda převzala kontrolu nad poloostrovem, kde většinu obyvatel tvoří Rusové. Na východě Ukrajiny se bojuje od dubna a proruští separatisté postupně vyhlásili Doněckou lidovou republiku, Charkovskou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku. Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti, kterou Kyjev a západní země neuznaly. V květnu zvítězil v ukrajinských volbách podnikatel Petro Porošenko, který se funkce ujal v červnu. Ukrajinské síly od začátku bojů dobyly zpět několik měst, dříve ovládaných separatisty, z velkých měst nemá Kyjev pod kontrolou Doněck. Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu popřel, ţe by na východě Ukrajiny operovali ruští vojáci, ale připustil jejich vyslání do tohoto regionu s početnou ruskou menšinou. Rusko přitom předtím dlouho popíralo nasazení vlastních vojáků na Krymu, aţ v půli dubna Putin přiznal, ţe na poloostrově "stáli za zády sil krymské sebeobrany naši (ruští) vojáci". Podle odhadu NATO na Ukrajině nyní bojuje více neţ tisíc ruských vojáků. URL Ţivotní úroveň v Česku klesá ČT 24 str :05 Ekonomika Michala HERGETOVÁ, moderátorka Hezký večer u Ekonomiky ČT24. Ţivotní úroveň Čechů je ve srovnání s Evropskou unií zase niţší. Ze své výplaty si v průměru koupí míň neţ dřív. Vyplývá to z nejnovějších čísel Českého statistického úřadu. Za výsledky můţe hlavně ekonomická krize. Příjmy klesají poslední 3 roky. Co se týká kvality ţivota, tak si Česko vede docela dobře. Nízká je třeba nezaměstnanost a oţivení průmyslu by mohlo situaci rodin ještě zlepšit. Vanda KAŠOVÁ, redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka redaktorka Na barvení uţ nechodí kaţdý druhý měsíc, ale třeba jen jednou za půl roku. A na stříhání se objednávají nepravidelně. Tak Helena Tušová pozná, ţe její zákazníci šetří. Helena TUŠOVÁ, majitelka, Maxx Salon Ten loňský rok byl takový slabší, teďk bych řekla, ţe to jde k lepšímu. Vanda KAŠOVÁ, redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka redaktorka Tohle kadeřnictví funguje tady na Praze 4 uţ 2 roky a jeho majitelka doufá, ţe se situace letos konečně o trochu zlepší. V podobné situaci ale zdaleka nejsou jen ti, kteří nabízejí sluţby. Například tohle je koupelnové studio, vzdálené jen přes ulici od kadeřnictví, kde jsme byli před chvílí. Jana VAŠÍČKOVÁ, jednatelka, Elmat Super Například červenec, srpen byl opravdu celkem slušnej. Začátek roku to ještě bylo horší, no ale loňskej rok byl doopravdy hodně špatnej. Vanda KAŠOVÁ, redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka redaktorka Plné znění zpráv 19

20 To, kolik Češi utrácejí, záleţí hlavně na tom, kolik měsíčně dostanou na účet a v roce 2013 to bylo celkem o 39 miliard korun méně neţ rok předtím. To se rychle projevilo i v obchodech. Někde ale i navzdory tomu dokázali zákazníky přitáhnout, museli se ale víc snaţit. Jiří PEKÁREK, správce farmářského trţiště Rozhodně nestačí, aby tady bylo jenom, jenom zelenina a ovoce, musí tady bejt občerstvení, aby si ty lidi měli kam sednou, ţe jo, nějak, něco pro děti. Vanda KAŠOVÁ, redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka redaktorka Ceny potravin v Česku jsou pořád jedny z nejniţších v Unii, i kdyţ se evropskému průměru rychle blíţí. Jen za poslední 4 roky zdraţily o pětinu, hlavně ryby a mléčné výrobky. Rychle zdraţující potraviny ale dělají díru do rozpočtu hlavně sociálně slabým. Jen na Ostravsku je chudobou ohroţen téměř kaţdý pátý člověk. Drahomíra DUBSKÁ, analytička, Český statistický úřad Srovnáme-li ho například s regiony italskými na jihu, například na Sicílii, kde je v riziku chudoby například 50 0 obyvatel, tak to ještě není tolik. Dana VADINOVÁ, /Události, / Ta sociálka, to zkrátím, stačí tak na půl měsíce. Vanda KAŠOVÁ, redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka redaktorka I kdyby Dana Vadinová pracovat mohla, v průměru si vydělá méně neţ muţ ve stejné situaci. I to táhne do pozic dříve spíš muţských stále víc ţen. Třeba tenhle jeřáb řídí Věra Trombíková. Věra TROMBÍKOVÁ, jeřábnice Velká zodpovědnost, velká, obrovská a to my ţeny máme. Vanda KAŠOVÁ, redaktorka Jana HORKÁ, redaktorka redaktorka Statistici mají pro Čechy ale i dobré zprávy. Fronty na úřadech práce patří k těm nejkratším v Evropě. Sniţuje se i počet lidí, kteří zaměstnání hledají víc neţ rok. Vanda Kašová a Jana Horká, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka A já uţ ve studiu vítám Petra Janského, ekonoma a výzkumníka think tanku IDEA při CERGE-EI. Hezký večer. Petr JANSKÝ, ekonom a výzkumník, think tank IDEA při CERGE-EI Dobrý večer. Michala HERGETOVÁ, moderátorka Ţivotní úroveň klesá, kvalita ţivota je v porovnání s Evropskou unií v České republice ale poměrně vysoká. To jsou dva různé pojmy. Jak to spolu souvisí? To přece musí souviset. Petr JANSKÝ, ekonom a výzkumník, think tank IDEA při CERGE-EI Plné znění zpráv 20