UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra psychologie DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. Hana Orlíková

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra psychologie DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. Hana Orlíková"

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra psychologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Hana Orlíková SROVNÁNÍ MONTREALSKÉHO KOGNITIVNÍHO TESTU A KRÁTKÉHO TESTU KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ PRO SCREENINGOVOU DIAGNOSTIKU ALZHEIMEROVY CHOROBY COMPARISON OF THE MONTREAL COGNITIVE ASSESSMENT AND THE MINI-MENTAL STATE EXAMINATION IN SCREENING DIAGNOSTICS OF ALZHEIMER'S DISEASE Praha 2013 Vedoucí práce: doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D. Konzultant: doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.

2 Ráda bych poděkovala docentu MUDr. A. Bartošovi, Ph.D. za podnětné rozhovory nad tématem a za možnost podílet se na projektu překladu zahraničního testu. Děkuji také vedoucímu práce, docentu PhDr. P. Kulišťákovi, Ph.D. za příjemnou spolupráci a motivující připomínky. Můj dík patří i celému týmu Poradny pro poruchy paměti ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, který z velké části nasbíral data do praktické části práce. Při zpracování nasbíraných dat jsem čerpala z konzultací s docentem MUDr., Mgr. R. Bahbouhem, Ph.D., Mgr. E. Rozehnalovou a Mgr. M. Vrankou, i jim tímto děkuji. Práce by nevznikla bez obětavé a trpělivé pomoci mé rodiny a přátel. Některé výsledky diplomové práce byly podpořeny grantem IGA MZ NT 13183

3 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne

4 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá neuropsychologickou diagnostickou Alzheimerovy choroby. Cílem je zjistit psychometrické charakteristiky nového českého překladu Montrealského kognitivního testu (Montreal Cognitive Assessment, MoCA) srovnáním s Krátkým testem kognitivních funkcí (Mini-Mental State Examination, MMSE), metodou lékaři široce využívanou ke screeningové diagnostice Alzheimerovy choroby. Teoretická část práce se věnuje diagnostice Alzheimerovy choroby a mírné kognitivní poruchy.popisuje mezinárodní diagnostická kritéria těchto kognitivních poruch. Podává přehled o nejpoužívanějších screeningových metodách neuropsychologické diagnostiky v českém prostředí s hlavním zřetelem na testy MMSE a MoCA. Shrnuje dosavadní psychometrické a psychodiagnostické poznatky o těchto metodách. Obsahem empirické části je srovnání české verze MMSE a nového českého překladu MoCA-CZ na skupině 38 pacientů s Alzheimerovou chorobou a 70 kognitivně zdravých seniorech. Výsledky ukazují, že MoCA-CZ je dostatečně validní a reliabilní screeningová metoda, která přesně odlišuje zdravé od osob s Alzheimerovou chorobou. Věříme, že může obohatit screeningové nástroje dostupné českým odborníkům. Klíčová slova: Montrealský kognitivní test, Krátký test kognitivních funkcí, Alzheimerova nemoc, psychodiagnostika, screeningové testy

5 Abstract: This thesis deals with the neuropsychological diagnosis of Alzheimer's disease. The aim is to evaluate the psychometric characteristics ofthe new Czech translation of the Montreal Cognitive Assessment (MoCA) by comparison with the Mini-Mental State Examination (MMSE), a method widely used by doctors inscreening diagnostics of Alzheimer's disease. The theoretical part deals with the diagnostics of Alzheimer's disease and mild cognitive impairment. We describe international diagnostic criteria of cognitive disorders and provide an overview of the screening neuropsychological methods most commonly used by Czech specialists. We summarize the current psychometric and psychodiagnostic findings on these methods and focuse on description of MMSE and MoCA. In the empirical part we compare Czech version of MMSE and MoCA-CZ (the new Czech translation of the test). We examined 38 patients with Alzheimer's disease and 70 cognitively healthy seniors. The results show that MoCA-CZ is sufficiently valid and reliable screening method that accurately distinguishbetween healthy subjects and patiens with Alzheimer's disease. We believe that it can enrich screening tools that are available to Czech experts. Key words: Montreal Cognitive Assessment, Mini-Mental State Examination, Alzheimer s disease, psychodiagnostics, screening tests

6 Obsah ÚVOD... 7 TEORETICKÁ ČÁST ZDRAVÉ STÁRNUTÍ KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ ALZHEIMEROVA NEMOC Typický průběh a druhy AD Kognitivní profil pacienta s AD Etiologie a patofyziologie AD Dostupné možnosti léčby MÍRNÁ KOGNITIVNÍ PORUCHA Etiologie, symptomy, typický průběh MCI Dostupné možnosti léčby - nootropika DIAGNOSTIKA ALZHEIMEROVY NEMOCI A MÍRNÉ KOGNITIVNÍ PORUCHY Z POHLEDU LÉKAŘE Diagnostická kritéria AD Diagnostická kritéria MCI Diagnostický proces Diferenciální diagnostika AD a MCI NEUROPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA U NEURODEGENERATIVNÍCH ONEMOCNĚNÍ Hodnocení míry kognitivního deficitu Kvalitativní diagnostika AD Kvalitativní diagnostika MCI Screeningové testy Screening kognitivních poruch Screeningové testy kognitivních poruch v ČR Krátký test kognitivních funkcí Montrealský kognitivní test Addenbrookský kognitivní test Test kreslení hodin Alzheimer Disease Assessment Scale Sedmiminutový screeningový test Klinické posouzení demence EMPIRICKÁ ČÁST CÍL VÝZKUMU, PŘEDPOKLADY A HYPOTÉZY VÝZKUMNÝ VZOREK POUŽITÉ METODY POSTUP VÝZKUMU VÝSLEDKY Demografické srovnání skupiny zdravých seniorů se skupinou pacientů s AD Výsledky testů MoCA-CZ a MMSE Diskriminují MoCA-CZ a MMSE mezi pacienty s AD a zdravými seniory? Testové charakteristiky MoCA-CZ Reliabilita Validita Závislost výsledku MoCA-CZ na demografických ukazatelích Závislost výsledku MMSE na demografických ukazatelích Položková analýza MoCA-CZ a MMSE Položková analýza MoCA-CZ Položková analýza MMSE Psychometrické charakteristiky a hraniční skóry MoCA-CZ a MMSE INTERPRETACE A DISKUSE ZÍSKANÝCH DAT Soubor respondentů Výsledky testů MoCA-CZ a MMSE našeho souboru Psychometrické parametry MoCA-CZ a MMSE Položková analýza MoCA-CZ... 94

7 6.5. Položková analýza MMSE Hraniční hodnoty MoCA-CZ a MMSE Srovnání diagnostické přesnosti MoCA-Cz a MMSE pomocí plochy pod křivkou Korekce na vzdělání u MoCA-CZ ZÁVĚR LITERATURA

8 Úvod Kognitivní poruchy a demence představují závažný zdravotní problém starší populace. Kvůli vysokým finančním nákladům a sociálním důsledkům se stávají i problémem celospolečenským. Jejich prevalence je ve stáří vysoká (demence 5 10 %, mírná kognitivní porucha 17 %, benigní věkově podmíněné změny asi 20 %). S prodlužováním střední délky života bude výskytdále narůstat (Topinková, Jirák & Kožený, 2002). Přesto 49 % českýchpraktických lékařů nevyšetřuje kognitivní funkce u starších pacientů vůbec nebo jen výjimečně, dalších 18 % by vyšetření provádělo, ale neví jak a 12 % na ně nemá čas. Standardizované testy zná jen 8 % praktických lékařů a jen polovina je používá. Proto alarmujích % demencí ve vyšším věku nebývá diagnostikováno (Topinková, Jirák & Kožený, 2002). V češtině existuje několik jednoduchých psychodiagnostických metod používaných lékaři a sociálními pracovníky ke screeningovému hodnocení závažnosti kognitivního postižení. Mezi nejvíce používané testy patří tzv. Krátký test kognitivních funkcí, v češtině také známý pod zkratkou MMSE (Mini-Mental State Examination). Vyšetření je dokonce podmínkou předepsání preparátů k léčbě Alzheimerovy nemoci. Původně byl test MMSE zdarma k použití, což přispělo k jeho masovému a celosvětovému rozšíření. Před několika lety přešla licenční práva na americké vydavatelství PAR inc., které nově každé vyšetření testem zpoplatňuje jedním americkým dolarem. Na tuto situaci zatím česká odborná společnost nezareagovala a nadále využívá MMSE k vyšetřování osob s podezřením na kognitivní úpadek. Vyšetření MMSE je vyžadováno pojišťovnou jako podklad k proplacení léků na Alzheimerovu chorobu. Nastala paradoxní situace, kdy MMSE je vyžadováno pro léčbu a lékař musí test administrovat, nikdo (ani lékař, ani pacient, ani stát či zdravotní pojišťovna) však majiteli autorských práv poplatek za použití nehradí. Mezi odborníky, zejména neurology, geriatry a psychiatry se zvedla vlna zájmu o jiné screeningové nástroje, které by mohly rychlý a efektivní test MMSE nahradit. Jedním z nich by mohl být Montrealský kognitivní test známý pod zkratkou MoCA (Montreal Cognitive Assessment).V roce 2012 byl zveřejněn nový český překlad MoCA testu, tzv. MoCA-CZ. Cílem této diplomové práce je zhodnotit MoCA-CZ,zjistit jeho diagnostické kvality a srovnat jej s užívaným standardem MMSE. 7

9 TEORETICKÁ ČÁST 8

10 1. Zdravé stárnutí kognitivních funkcí Podrobné informace o kognitivním stárnutí uvádí odborná literatura (Kulišťák, 2003; Nikolai, Bezdíček, Vyhnálek & Hort, 2012; Vágnerová, 2000), zde se tedy omezíme na krátký souhrn nejdůležitějších faktů. V současné době panuje shoda na tom, že ve starším věku se kognitivní funkce zhoršují. Existuje však výrazný rozdíl mezi patologickým deficitem a přirozeným stárnutím mentálních schopností. Samotné stárnutí kognitivních funkcí se projevuje od třiceti let věku. Zprvu se výkon zhoršuje pozvolna, od páté dekády je zhoršování již rychlejší. Toto tvrzení potvrdila například Kaufmanova studie (Kaufman, Kaufman-Packer, McLean & Reynolds podle Kulišťák, 2003), podle které se od 3. decennia zhoršuje performační IQ (meřeno Wechslerovou inteligeční zkouškou pro dospělé), verbální IQ ale zůstává zachováno. Obecně se dá říci, že kognitivní výkon ve stáří je odlišný od mladší dospělosti, není však vždy horší. Prominuje zejména prodloužení reakční doby, což způsobuje selhávání v mnoha výkonových zkouškách ( na čas ). Zhoršené smyslové vnímání vyvolává únavu a snižuje výkon ostatních kognitivních funkcí. Jednotlivé kognitivní funkce se mění odlišně: - Úroveň pozornosti se snižuje jen málo. Z pozornosti je nejvíce narušena kapacita. - Dochází ke zpomalení paměťových procesů. Literatura však uvádí rozporuplné informace o tom, které funkce jsou věkem alterovány. Shoda panuje na zhoršení vybavování a znovupoznání (rekognice). Velký vliv na horší paměťový výkon mají zhoršené senzorické funkce ve stáří a celkové zpomalení psychických funkcí. Protože schopnost učení je u zdravých seniorů zachována, kognitivní stimulace (tzv. trénink paměti) pomáhá funkce udržovat. - Podobně také selhávání ve zrakově-prostorových úlohách je z velké části dáno úbytkem schopnosti správně vnímat a prodlouženou reakční dobou. - Slovní zásoba je zachována. - Dlouhodobá paměť a dobře osvojené strategie řešení problémů, tzv. krystalická inteligence, zůstávají zachovány. Zhoršuje se naopak adaptabilita a fluidní inteligence. - Zhoršuje se exekutiva a koordinace kognitivních funkcí. - Pro dosažení stejného absolutního výkonu je senior nucen využívat metakognitivní strategie - aktivně hledat způsoby, jak nejlépe využít zachovalé schopnosti a kompenzovat úbytek funkcí těmi, které zůstaly zachovány. (Kulišťák, 2003, s. 239 a n..; Vágnerová, 2000, s. 450 a n). 9

11 Kognitivní výkon je závislý na somatickém stavu, zejména na stavu centrální nervové soustavy. Ve stáří dochází ke strukturálním i funkčním změnám mozku. Snižuje se množství neuronů v kůře mozkové (až o 40 %). Nejvíce v asociačních oblastech, které se podílí na integraci kognitivních funkcí (Brody, 1992podle Kulišťák, 2003). V neuronech vznikají váčky částečně metabolizovaných lipidů, proteinů, peptidů a hydrolytických enzymů, které mění metabolismus buněk. Změněná reaktivita některých proteinů ohrožuje rovnováhu koncetracevápníku mezi mezibuněčným prostorem a buňkami (Kulišťák, 2003, s. 239). Její prolomení (např. u Alzheimerovy choroby) vede ke smrti neuronů. Kromě degradace mozkové tkáně je kognitivní výkon také ovlivněn psychickým stavem zejména depresivitou a látkami působícímina neurony (léky, alkohol). 10

12 2. Alzheimerova nemoc Alzheimerova nemoc (Alzheimer disease, AD) patří mezi skupinu onemocnění zvaných demence. Jedná se o nejčastější typ demence vůbec. Demence je syndrom příznaků. Je způsobena progresivním onemocněním mozku, které způsobuje nejen narušení kognitivních funkcí, ale i psychiatrické příznaky a ztrátu soběstačnosti (Jirák & Koukolík, 2004, s ). Podle charakteru problémů se demence rozdělují na: 1) demence kortikální, kdy dochází k postižení kůry mozkové a narušení tzv. korových funkcí (paměť, řeč, poznávání předmětů a osob, zrakověprostorové schopnosti). Patří mezi ně zejména Alzheimerova choroba a různé podoby frontotemporální lobární degenerace. 2) demence subkortikální, při kterých jsou narušeny podkorové struktury mozku (zejména vnitřní šedá hmota a bílá hmota hemisfér, thalamus). Projevují se zejména narušením exekutivních funkcí, zpomalením psychomotorického tempa a narušením motoriky. Patří mězi ně vaskulární demence, demence při Parkinsonově nemoci, normotenzní hydrocefalus, neurodegenerativní demence (např. Huntingtonova choroba), Wilsonova choroba. 3) kortiko-subkortikální demence (př. Creutzfeldtova-Jakobova nemoc, nemoc s Lewyho tělísky), při kterých se příčiny i příznaky základních typů demence mohou mísit. 4) demence s lokalizovanými neurologickými příznaky (jako např. mozečkový syndrom, ataxie, afázie apod.) (Bartoš & Hasalíková, 2010, s ). Alzheimerova choroba tvoří % všech demencí. Je to nemoc smrtelná, která u osob starších 65 let platí za pátou nejčastější příčinu úmrtí (Bartoš& Hasalíková, 2010, s. 57). Incidence AD se vzrůstajícím věkem exponenciálně narůstá zatímco mezi 65 a 69 lety připadají na 1000 obyvatel méně než 3 pacienti s AD, u osob starších 90 let je nemocných již 56 z V odborných ambulancích neurologů, psychiatrů či geriatrů tvoří osoby s AD 47 % ze všech pacientů s kognitivními problémy (Vyhnálek et al., 2011). V Česku trpí AD až 130 tisíc lidí (Nikolai et al., 2012). Pacienti však většinou neumírají na nemoc samotnou, ale na přidružená somatická onemocnění. Od projevení klinických příznaků se pacienti s AD 11

13 dožívají asi 3-7 let (Jirák, 1998, s. 142). Větší riziko k onemocnění mají ženy (McNeal el. al., 2001) Typický průběh a druhy AD Většina případů se rozvíjí po 65. roce věku, některé osoby však onemocní již po čtyřicítce. Mezinárodní klasifikace nemocí v 10. revizi (Mezinárodní klasifikace nemocí 10. revize, 2013) rozděluje několik základních typů demence u Alzheimerovy nemoci (F00.x) F00. 0 Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem AD která začíná před 65. rokem a relativně rychle progreduje. Vyšší korové funkce jsou výrazně narušeny. F00. 1 Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem AD která začíná po 65. roce obvykle až v 70 letech nebo později. Má pozvolný průběh. Hlavním příznakem je porucha paměti. F00. 2 Demence u Alzheimerovy nemoci atypického nebo smíšeného typu F00. 9 Demence u Alzheimerovy nemoci NS (MKN 10). Je zajímavé, že nejnovější text diagnostického a statistického manuálu Americké psychiatrické společnosti z roku 2000 (DSM-IV TR) již rozdělení AD na s časným a pozdním začátkem vylučuje (Hort, 2007, s. 10). Ač se jednotlivé formy nemoci od sebe mírně odlišují, lze v podstatě říci, že: 1) AD začíná plíživě a nenápadně po vyslovení diagnózy si často rodina zpětně vybavuje situace, kdy se začaly objevovat první selhání pacienta, která však všichni považovali za příznak normálního stárnutí (Jirák& Koukolík, 2004, s. 140). 2) Kognitivní funkce, poruchy nálady a chování, soběstačnosti a pracovní činnosti se zhoršují plynule, ne skokem. Bartoš uvádí, že kognitivní výkon postupně klesá a často se na delší dobu ustálí kolem hodnoty MMSE 20 bodů, jakmile se prolomí hodnota 18 bodů, je kognitivní úpadek rychlejší (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 57, 62). 3) Nejvýraznější je porucha paměti. 4) Reaguje na léčbu kognitivy (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 62). 12

14 Primárním příznakem Alzheimerovy choroby bývá postižení kognitivních funkcí (zejména krátkodobé paměti) a motivace. Typickým projevem AD je porucha vizuospaciálních funkcí, která se projevuje špatnou orientací v prostoru (tj. osoba není schopna nalézt správnou cestu i na místě, kde to zná), ale také chybováním ve vizuokonstrukčních úlohách (např. obkreslení trojrozměrných obrazců, kresba hodin apod.). Jak pokračuje biologická deteriorace mozku, zhoršuje se také kognitivní stav pacienta. Postupně se zhoršuje orientovanost. Nejprve je narušena časová orientace, později také orientace místem, nakonec se rozvíjí prozopagnózie (ztráta rozpoznávání osob). Dochází k narušení exekutivních funkcí a osoby postupně ztrácí schopnost provádět komplexní činnosti. S postupujícím kognitivním deficitem přestává být pacient schopen pečovat o vlastní osobu. V pozdních stádiích onemocnění jsou nemocní plně odkázání na pomoc ostatních a nejsou schopni samostatného života (Jirák & Koukolík, 2004, s. 140, 141).Kromě kognitivního úpadku je AD charakterizována také degradací osobnosti, psychiatrickými příznaky a poruchou chování. Apatie, deprese a úzkosti se objevují zejména v prvním stádiu AD. Apatie je nejčastějším psychiatrickým rysem AD (trpí jí 72 % pacientů). Necelá polovina pacientů trpí úzkostí nebo depresí (48 %). Pro střední a pozdní stádium jsou typické iluze, halucinace a neklid. Neklidem až agresivitou trpí 60 % pacientů (Jirák, 1998, s. 142; Ressner et al., 2008). Většina osob brzy ztrácí náhled na svou nemoc, jsou však pacienti, kteří si nemoc uvědomují velmi dlouho. Proměny onemocnění v průběhu AD shrnuje graf 1. Podrobnější popis symptomů AD shrnuje část Diagnostická kritéria. Graf 1. Časové rozložení příznaků u AD (převzato z Ressner, 2004, s. 12) 13

15 2.2. Kognitivní profil pacienta s AD Dominujícím znakem AD je anterográdní amnézie. Příčinou je přerušení spojení hipokampální oblasti s jinými oblastmi mozku a atrofie této části mozku (Koukolík, 2002, s. 147). Vyřazení hippokampu narušuje schopnost učení a vštípení nového materiálu. Problém činí ale i vybavování. Oproti deklarativní paměti, která silně upadá, zůstává nedeklarativní paměť zachována až do nejtěžších stádií nemoci. Objevují se konfabulace. Porucha zrakověprostorových funkcí bývá prvním signálem, že osoba není plně mentálně zdráva. Pacienti bloudí i na známých místech. Objevuje se ideatorní a konstruktivní apraxie. Bývá také postižena řeč, psaní a později i čtení. Pacienti si často stěžují na problém s vybavováním slov a jmen. I pro běžná slova musí používat opisy. Postupně se rozvíjí anomická afázie. Syntaxe a větná stavba je však zachována. Zhoršování řečových schopností postupně vede ke snížení plynulosti řeči a nakonec i ztrátě srozumitelnosti sdělení. Postupně se také rozvíjí prozopagnózie pacient nerozpoznávává ani tváře blízkých. Pacienti většinou na svou nemoc nemají náhled (anozognozie) (Hort& Rusina, 2007, s 267, 268). Míra postižení uvedených funkcí se mezi pacienty liší. Často je mozek narušen asymetricky, čemuž odpovídá i poškození kognitivních funkcí. Při větším postižení levé hemisféry je narušena řeč, což se projevuje anomickou afázií. Naopak při narušení pravé hemisféry činí potíže vnímání celku, problémy s orientací v prostoru, zhoršuje se rozpoznávání osob a objevují se stavy zmatenosti (Koukolík, 2002, s. 147) Etiologiea patofyziologiead U AD jsou známy genetické predispozice. Jedná se pravděpodobně o určitou kombinaci genů, která zvyšuje riziko propuknutí nemoci a přidává se vliv faktorů zevního prostředí. Koukolík a Jirák odlišují sporadickou a familiární formu AD. Familiární, tj. dědičná, forma se vyskytuje asi v 5-10 % všech případů AD, nejčastěji u AD s časným začátkem. U AD propukající před 65. rokem života se uplatňují zejména mutace v genu amyloidového prekurzorového proteinu (amyloid precursor protein APP) a v genech transmembránového proteinu presenilinu (PS1, PS2). APP je zakódován na dlouhém raménku 21. chromozomu. Jeho mutace se podílí na 5-20 % případů rané formy AD a na 1-3 % všech případů AD. Pacienti s touto mutací onemocní nejčastěji mezi 40. a 50. rokem. Mutace PS1 14

16 na chromozomu 14 nejčastěji spustí onemocnění mezi rokem, naopak mutace PS2 na chromozomu 1 se projeví až po 55. roce (Albert et al., 2011; Koukolík & Jirák, 2004, s. 115). Významným rizikovým faktorem pro vznik AD s pozdním začátkem je gen pro tvorbu alipoproteinu E (tzv. gen APOE), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků. Nachází se na dlouhém raménku 19. chromozomua vyskytuje se ve 3 alelách ε2, ε3, ε4. Míru pravděpodobnosti zda osoba onemocní AD určuje kombinace alel. Přítomnost jedné nebo dvou alel ε4 zvyšuje riziko AD, naopak přítomnost alely ε2 toto riziko snižuje. Nicméně zdaleka ne všichni lidé s dvěma alelami ε4 onemocní AD. Některé studie naznačují, že osoby s ε4 mají narušený cholinergní metabolismus. Proto jsou citlivější k onemocněním postihujícím tento systém. Kombinací rizikových genů APP a APOE se pravděpodobnost propuknutí AD zvyšuje (Albertet al., 2011; Fanfrdlová, 2006, s. 130; Hort, 2007, s. 18; Jirák, 1998, s ; Koukolík& Jirák 2004, s ). Obecně lze shrnout, že v mozku pacientů s AD dochází ke změnám metabolismu buněk a koloběhu látek, které vedou ke smrti neuronů. Jsou patrné mikroskopické i makroskopické odchylky od stavby zdravého mozku. Makroskopicky se AD většinou projevuje kortikálně-subkortikální atrofií mozku, ztenčením mozkových závitů a rozšířením mozkových komor (obr. 1). Nejvíce je narušena mozková tkáň v mediální oblasti temporálních laloků. K úbytku neuronů dochází již v raných stádiích onemocnění hlavně v oblasti hippokampu a entorhinální kůry. Později atrofie postihuje i jiné ohraničené oblasti mozku (Fanfrdlová, 2006, s. 130; Jirák, 1998, s. 139).Pacientům s AD zanikají cholinergní neurony (neurony reagující na neurotransmiter acetylcholin) v oblastech důležitých pro paměť a další kognitivní funkce (zejm. oblast hippokampů), což způsobuje kognitivní deficit, poruchy chování i problémy v každodenním fungování (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 82; Jirák, 1998, s. 141). Obr. 1 Stavba mozku zobrazená magnetickou rezonancí koronární řez. zdravé osoby (A), MCI (B), AD (C). Šipka upozorňuje na atrofii hipokampální oblasti (převzato z Petersen, 2011, s. 2230). 15

17 Mikroskopicky je typické patologické ukládání proteinů beta amyloidu a tau proteinu (Jirák, 1998, s. 139) (obr. 2). Beta amyloid je součástí buněčné membrány. Vyskytuje se v těle ve dvou formách - kratší Aβ-40 a delší Aβ-42. Zatímco ve zdravém mozku převažuje Aβ-40, v mozku osoby s AD se hromadí Aβ-42, který agreguje a vytváří typické Alzheimerovské plaky. Tyto plaky způsobují destrukci okolní nervové tkáně. V oblastech, kde se plaky vytváří, je také narušena činnost buněčných organel mitochondrií. Tvoří se zde více enzymů než je potřeba a tyto enzymy mění běžný metabolický proces bílkovin. Poškozená nervová tkáň vyvolává imunitní reakci. Gliové buňky produkují látky, které toxicky ničí ještě fungující neurony a vzniká tak kaskádová reakce. Tau protein se podílí na stavbě neuronů a společně s mikrotubuly udržuje axony funkční. U AD se tau protein uvolňuje z vazby v mikrotubulech a vytváří základ tzv. neurofibrilárních tangles (uzlíčků). Neurony, které jsou tímto procesem postiženy, odumírají. Tau protein se u AD nadměrně štěpí a lze ho zjistit v mozkomíšním moku (Hort, 2007, s. 16, 17; Jirák, 1998, s. 140 a n.). Obr. 2 Zobrazení amyloidových plaků (žlutě) v mozku osob kognitivně zdravých (A), s MCI (B) a s AD (C) (převzato z Petersen, 2011, s. 2231). Během AD významně stoupá množství volných kyslíkových radikálů, které se váží na lipidy buněčné membrány neuronů a tuto membránu narušují peroxidací. Takto postižené neurony pak odumírají. V některých mozkových oblastech se nadlimitně zvyšuje mnoho excitačních neurotransmiterů aspartátu a glutamátu, které otevírají kalciové kanály. Vápník nadměrně vstupuje do neuronů a způsobuje jejich smrt. Rozpadem neuronu se opět uvolňují excitační aminokyseliny, které se usnadňují průchod kalcia do buněk. Reakce se řetězí. Dochází i ke zmnožení vápníkových kanálů závislých na membránovém potenciálu, cožtaké vede k zvýšenému průniku kalcia do buněk. V mozcích osob s AD se snižuje využití glukózy buňkami je to patrné na snížení produkce acetylkoenzymu A, látky vznikající při oxidaci 16

18 glukózy. Acetylkoenzym A je také základním stavebním kamenem acetylcholinu neurotrasmiteru podílejícího se na paměťových procesech (Jirák, 1998, s. 141). Kromě poškození acetylcholinového neurotrasmiterového systému, jsou nemocí v menší míře zasaženy i další neuronální přenašeče - somatostatin, serotonin, dopamin (Jirák, 1998, s. 140 a dal.) Dostupné možnosti léčby Při farmakologické léčbě AD se využívá více druhů látek, které na mozek působí odlišnými mechanismy: kognitiva, nootropní látky, látky tlumící činnost volných radikálů (viz část o léčbě MCI) a další podpůrná léčiva. Nejúčinnějšími léky jsou tzv. kognitivainhibitory acetylcholin esteráz a memantin. Tyto léky mění patologické množství neurotransmiterů v mozku. Ani jedno z kognitiv AD nedokáže vyléčit, ale obě výrazně zpomalují její průběh (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 88). Inhibitory acetylcholin esteráz (iache) jsou látky, které blokují enzym rozkládající neurotransmiter acetylcholin. Acetylcholin se tedy v synaptické štěrbině hromadí a může lépe působit. V současné době se k léčbě používají 3 substance: donepezil, rivastigmin a galantamin. Hlavní nežádoucí účinky těchto látek souvisí s cholinergním působením na periferní nervovou soustavu (např. sucho v ústech, nevolnost a zvracení, průjem, srdeční poruchy). Jak bylo zmíněno v úvodu, předpis těchto léků je v České republice vázán na vyšetření testem MMSE a dosažení výsledku mezi 25 a 13 body v takovém případě je pak lék plně hrazen zdravotní pojišťovnou. Při vyšším skóru si ho musí pacient uhradit sám. Používají se v mírných a středních stádiích nemoci, v pokročilém stádiu už není lék účinný a tudíž ani vhodný pro předpis. Prvních několik měsíců po nasazení dochází ke zlepšení kognitivních funkcí a ostatních symptomů, posléze kognitivní výkon poklesne na původní úroveň a, jak nemoc postupuje, dále klesá. Pokud jsou iache nasazeny v raných stádiích nemoci, podaří se pomocí léčby prodloužit mírná stádia demence v neprospěch těch nejtěžších a pacientovi poskytnout delší kvalitní život (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 82, 83, 87). Memantin se váže na receptor NMDA a snižuje účinek excitačního neurotransmiteru glutamátu. Zpomaluje zhoršování kognitivních funkcí a sebeobslužných činností. Používá se k léčbě pokročilejších fází AD a je hrazen zdravotní pojišťovnou, pokud pacient skóruje v testu MMSE mezi 17 a 6 body. Mezi hlavní nežádoucí účinky patří závratě, bolesti hlavy a halucinace (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 88). V České republice je pouze 7 % pacientů 17

19 s demencí léčeno kognitivy. V Evropské unii je kognitivy léčeno 21 %, v USA 28 % osob s demencí (Hort, 2007, s. 11). Při předepisování nekognitivních léčiv, dává lékař pozor zejména na nežádoucí účinky látek na nervovou soustavu. Nedoporučují se tricyklická antidepresiva a benzodiazepiny, které potlačují acetylcholinergní systém, mohou zhoršovat paměť a navozovat delirium. Lékař preferuje netypická antipsychotika, před typickými (také viz tab. 3). Kromě farmakoterapie léčba Alzheimerovy choroby zahrnuje i kognitivní terapii pacientů, podpůrnou psychoterapii rodinných pečujících, resocializační a rehabilitační péči (Jirák, 1998, s ). 18

20 3. Mírná kognitivní porucha Mírná kognitivní porucha (Mild Cognitive Impairment, MCI) je přechodem mezi zdravým stárnutím a demencí. Jako první na tuto diagnostickou jednotku upozornil V. Kral v roce 1962 a nazval nezhoršující se postižení paměti ve stáří tzv. benigní stařeckou zapomnětlivostí (Hort & Rusina, 2007, s 132). K tomuto prvnímu konceptu se během let přidaly další (věkově vázaná porucha kognice, porucha kognice vázaná na stárnutí apod.). Všem je společné základní východisko, tj. že osoby s tímto syndromem prokazatelně trpí zhoršením kognitivních funkcí, ale ne tak rozsáhlým, že by jim znemožňovalo kvalitní samostatný život jako u demence. V současnosti je nejvíce rozvíjen právě koncept MCI (Petersen, 2011). MCI je heterogenní diagnostická jednotka, která zahrnuje jak stavy progredující do demence, tak časově stabilní snížení kognitivní úrovně. Nelze ji tedy apriori považovat za preklinické stádium AD (Hort, Rusina, 2007, s. 152). Výskyt MCI roste s věkem. U osob starších 65 let je prevalence MCI % (Petersen, 2011). Hort a Rusina (2007) uvádějí průměrnou prevalenci amnestické MCI u osob nad 65 let více než 12 %. Nejednotnost uváděné prevalence je zřejmě dána šíří a nejednoznačností konceptu MCI.Pacienti s MCI v odborných ambulancích neurologů, psychiatrů či geriatrů tvoří 6 % ze všech pacientů s kognitivními problémy (Vyhnáleket al., 2011). Pacienti i jejich blízcí pozorují zhoršení paměti, které lze potvrdit i výkonovými testy. Osoby s MCI skórují 1,5-2 směrodatné odchylky pod průměrem své věkové kategorie, nejsou však dementní. Důležitým znakem pro diferenciální diagnostiku je, že pacienti s MCI (na rozdíl od mírných forem demence) zůstávají soběstační. Onemocnění představuje zvýšené riziko rozvoje demence. Asi 15 % pacientů s MCI ročně progreduje do demence. Ta se však nerozvine u všech pacientů, někteří zůstávají roky na stejné úrovni, někteří se dokonce zlepší (Nikolai et al., 2012). MCI se projevuje mnoha způsoby. Literatura tuto diagnostickou skupinu rozděluje na: 1) amnestickou MCI při které je narušena paměť. Osoby s amnestickou MCI, které jeví příznaky AD mají 90% pravděpodobnost, že u nich AD propukne. Tato kategorie se dále dělí na: a. amnestickou MCI bez jiných kognitivních deficitů narušena je tedy pouze paměť. Může být způsobena neurodegenerativním procesem vedoucím k AD, vaskulárními změnami nebo depresí. 19

21 b. amnestickou MCI s mnohočetnými kognitivními deficity nerušeno je více kognitivních funkcí, včetně paměti. Může být způsobena neurodegenerativním procesem vedoucím k AD nebo depresí. 2) neamnestickou MCI při které se zhoršují jiné než paměťové schopnosti. Nejčastěji postihuje pozornost, jazykové schopnosti, exekutivu a orientaci v prostoru. Opět může být postižena jedna nebo více kognitivních funkcí. a. neamnestická MCI s postižením pouze jedné kognitivní domény (tzv. single) bývá způsobena neurodegenerativním procesem směřujícím k AD, FTD, demenci při Parkinsonově chorobě, demenci s Lewyho tělísky či k primární progresivní afázii. b. neamnestická MCI s postižením více domén může být předstupněm demence s Lewyho tělísky nebo VD. Neamnestická MCI je vzácnější než amnestická MCI a často progreduje do jiných neurodegenerativních onemocnění než je AD (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 63, 64; Nikolai et al., 2012; Petersen, 2011) (graf 2).Poměr prevalence obou typů je zhruba 2:1 ve prospěch amnestické MCI (Petersen, 2011) Etiologie, symptomy, typický průběh MCI MCI se často studuje jako součást konceptu Alzheimerovy choroby, jelikož MCI progreduje nejčastěji do AD, ne však ve všech případech. Petersen (2011) uvádí rizikové a protektivní faktory konverze MCI do demence. Mezi riziková kritéria konverze do AD patří: hlubší kognitivní deficit na počátku onemocnění, nositel/ka alely ε4 APOE, snížení hladiny betaamyloidového peptidu 42 (Aβ-42) v mozkomíšním moku, zvýšená hladina tau proteinu v mozkomíšním moku, hypometabolismus temporálních a parietálních oblastí mozku, zmenšení objemu hippokampu (obr. 1), existence amyloidových plaků v mozku (obr. 2) (Albert et al., 2011; Petersen, 2011).Změny v uvedených biomarkerech u osoby s MCI předcházejí progresi do stádia AD i o více než 10 let. Jako projektivní faktory se uvádí mentální aktivita i v pokročilém věku a vyšší vzdělání (Nikolai et al., 2012). Rizikové faktory progrese MCI do jiného neurodegenerativního onemocnění jsou podobné jako progrese do AD, liší se zejména druhem bílkovin, které se v mozku hromadí (více Nikolai et al., 2012). 20

22 Subjektivní stížnosti na paměť Zhoršení kognitivních funkcí neodpovídající normálnímu stárnutí ani diagnóze demence. Soběstačnost i sebeobsluha jsou zachovalé. MCI Postižení paměti? ANO NE amnestická MCI neamnestická MCI Postižena jen paměť? Postižena pouze jedna kognitivní doména? ANO NE ANO NE amnestická jednodoménová MCI amnestická vícedoménová MCI neamnestická jednodoménová MCI neamnestická vícedoménová MCI Graf 2 Diagnostický algoritmus MCI (volně podle Nikolai, Bezdíček, Vyhnálek & Hort, 2012; Petersen, 2011) 21

23 3.2. Dostupné možnosti léčby - nootropika Diagnóza mírné kognitivní poruchy v sobě zahrnuje mnoho různých příznaků, obtížně se stanovuje a také její prognóza je nejasná. Některé zdroje naznačují, že by užívání kognitiv (iache, memantin) mohlo nástup AD u osob s MCI oddálit. Převažuje však pohled, který tvrdí, že užívání kognitivn nesnižuje riziko konverze nemoci do AD (Nikolai, et al., 2012; Petersen, 2011). Kognitiva jsou v ČR hrazena až od prokázané deteriorace kognitivních funkcí (výsledek testu MMSE pod 25 bodů), kdy je již AD vysoce pravděpodobná a léčba kognitivy oprávněná. Pokud pacient skóruje nad touto hranicí, může kognitiva užívat, ale hradí si je sám. Lékař často přistupuje k předepsání preparátů zvyšujících metabolizmus mozkové tkáně - tzv. nootropik. Tyto látky zlepšují okysličení mozkové tkáně a využití glukózy neurony. Některé z nich působí také na červené krvinky a zlepšují jejich dostupnost pro mozkovou tkáň.jedná se například o látky piracetam apyritinol. Fungování mozku také zlepšují tzv. scavengery, látky ničící volné radikály. Mezi ně patří například vitamín E, vitamín C, melatonin apod. Používají se i preparáty s výtažkem z Jinanu Dvoulaločného (Ginkgo biloba), lecitin, acutil a další (Bartoš& Hasalíková, 2010, s. 92; Jirák, 1998, s. 144). Nootropika jsou volně prodejná. Lidé, které subjektivně pociťují zhoršování paměti, je často užívají ještě před příchodem k lékaři. Jejich účinek na fungování kognitivních funkcí je ale nejasný. Kromě farmak je součástí léčby také přiměřená kognitivní stimulace, která pomáhá zachovat mentální funkce i soběstačnost (Petersen, 2011). 22

24 4. Diagnostika Alzheimerovy nemoci a mírné kognitivní poruchy z pohledu lékaře Diagnostika kognitivních poruch je složitá začíná už v ordinaci praktického lékaře a využívá mnohých specializovaných vyšetření (neurologických, radiologických). Podstatná je úloha neuropsychologa a jeho přesné diagnostiky (viz dále). Nejproblematičtější je odlišení zdravého stárnutí, mírné kognitivní poruchy a časných forem Alzheimerovy nemoci.stále bohužel platí, že většina osob s demencí není diagnostikována vůbec, nebo až v pozdních stádiích nemoci (Topinková, Jirák& Kožený, 2002).Úspěšnost klinické diagnostiky demonstruje tabulka1. Klinická diagnóza ( za živa ) Diagnóza na základě pitvy 7 osob s AD 6 osob s AD + 1 osoba s leukoencefalopatií 1 osoba s VD 1 osoba s krvácením v čelním laloku 4 osoby s kognitivním poškozením 4 osoby s AD 8 osob kognitivně zdravých 3 osoby s AD + 5 osob se zdravým mozkem Tab. 1. Výsledky pitvy 20 dlouhodobě sledovaných seniorů, kterým byla na základě biochemického, klinického, podrobného neuropsychologického vyšetření a vyšetření magnetickou rezonancí stanovena diagnóza za života. Průměrný věk osob byl 95 let. AD = Alzheimerova nemoc, VD = vaskulární demence (Podle McNeal el. al.,2001, s. B298). Diagnóza AD za života pacienta je vždy stanovena s určitou měrou pravděpodobnosti. Její ověření je možné pouze po smrti jedince pitvou mozku. Bartoš a Hasalíková (2010, s. 59) uvádějí, že jen % pacientů, u kterých byla klinickými metodami diagnostikována AD, jí skutečně trpělo (dle patologa). Zbylých % pacientů je tedy za života zcela zbytečně léčeno na AD Diagnostická kritériaad V současnosti existují čtyři mezinárodní diagnostická kritéria AD: - podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 10) - podle Americké psychiatrické asociace (DSM-IV) - podle NINCDS-ADRDA - nová výzkumná kritéria pro pravděpodobnou AD (Bartoš& Hasalíková, 2010, s. 59) 23

25 Obecná diagnostická kritériapodle Mezinárodní klasifikace nemocí, 10. revize lze zkráceně shrnout takto (Bartoš & Hasalíková, 2010, s ; Jirák, 1998, s ): I. Jsou průkazná všechna následující kritéria 1. Pokles paměťových schopností je nejnápadnější při učení se novým informacím. V těžších případech může být postiženo i vybavování. Zhoršení se týká verbální i neverbální látky. Úbytek by měl být ověřen údaji od jiné osoby, případně objektivním hodnocením kognitivních funkcí či neuropsychologickými testy. Závažnost poklesu může být klasifikována následovně: a. Mírná: Pokles paměti zasahuje do denních činností, ale nebrání soběstačnosti jedince. Postiženo je zejména učení se nové látce. b. Středně těžká: Pokles paměti závažně narušuje soběstačný život. V paměti jsou uchovány pouze hluboce vštípené a velmi dobře známé informace. Nová látka je vštěpována příležitostně a pouze na krátkou dobu. Chybí orientace místem, osoba zapomíná jména známých osob. c. Těžká: Paměť je zcela neschopna vštěpovat nové informace. Zůstávají v ní pouze zlomky dříve získaných informací. Osoba nerozpoznává své blízké. 2. Pokles dalších kognitivních schopností je charakterizován úpadkem úsudku a myšlení. Informace o tomto postižení by taktéž měly být získány od jiné než postižené osoby, příp. neuropsychologickými testy či jiným kvantifikovaným hodnocením. Může být také zjištěno snížení předchozí vysoké úrovně výkonu. Závažnost poklesu může být klasifikována následovně: a. Mírná: Pokles kognitivních schopností znemožňuje provádět složité denní činnosti, ale nečiní jedince závislého na ostatních. b. Středně těžká: Pokles kognitivních funkcí znemožňuje samostatné fungování jedince, který je závislý na okolních osobách. Udržování každodenních činností na stabilní úrovni je obtížné. c. Těžká: Osoba není schopna vytvářet mentální představy. Celková závažnost je vyjádřena jako úroveň poklesu paměti nebo ostatních kognitivních funkcí podle toho, který pokles je závažnější. 24

26 II. Vědomí není zastřené po dostatečně dlouhou dobu, aby mohly být vyšetřeny příznaky uvedené v bodě I. Jsou-li přítomna deliria, měla by být diagnóza demence odložena. III. Projevuje se úbytek kontroly, motivace nebo změna v sociálním chování jedním z následujících příznaků: emoční labilita, podrážděnost, apatie, hrubost. IV. Pro stanovení spolehlivé klinické diagnózy by mělo být kritérium I přítomno alespoň 6 měsíců. Pokud je délka příznaků kratší, je diagnóza pouze prozatímní. Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické asociace (DSM-IV) má pro demenci následující diagnostická kritéria (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 23; Jirák, 1998, s. 132): I. Vývoj mnohočetného kognitivního deficitu, který se projevuje oběma následujícími projevy: 1. zhoršení paměti(neschopnost naučit se novým informacím i vybavit informace již dříve vštípené) 2. nejméně jednou další poruchou kognitivních funkcí(afázie, apraxie, agnosie, narušené exekutivní funkce) II. Kognitivní deficity způsobují problémy při vykonávání sociálních a pracovních funkcí a zřetelně snižují předchozí úroveň fungování jedince. Dalšími známými kritérii, jsou tzv. NINCDS-ADRDA kritéria. Zkratka vychází z názvu dvou organizací, jejichž přední odborníci se podílí na jejich tvorbě:americký národní institut pro neurologické a komunikační onemocnění (National Institute of Neurological and Communicative Disordes ans Stroke, tzv. NINCDS) a Alzheimerova asociace (Alzheimer s Disease and Related Disorders Association, tzv. ADRDA). V roce 1983 vznikla první verze kritérií k diagnostice AD. Odborníci doporučili zjišťovat lékařskou anamnézu, klinicky zhodnotit stav pacienta, neuropsychologicky ho vyšetřití a provést laboratorní testy. Spolehlivost starých kritérií NICDS-ADRDA byla potvrzena v mnoha studiích. Senzitivita je 0, 81 a specifita 0,70 pro určování diagnózy pravděpodobná AD (probable AD) (McKhann et al.,2011). V roce 2011 byla provedena revize těchto kritérií(albert et al., 2011; McKhann et al.). Pro kompletnost uvádím obecná kritéria demence dle této typologie tak,jak je shrnuje McKhann s kolegy. - Obecná kritéria demence: o Zhoršení aktivit denního života 25

27 o Zhoršená úroveň fungování v běžném životě oproti původnímu stavu o Nepřítomno delirium ani psychiatrická diagnóza o Dlouhodobé zhoršení kognice potvrzeno pečujícím a neuropsychologickým vyšetřením (nebo výkonem v MMSE) o Porucha kognitivních funkcí a chování zahrnuje nejméně dvě z následujících domén: porucha vštípení nových informací, porucha usuzování a abstrakce, porucha zrakověprostorových funkcí, porucha paměti, porucha řeči a jazyka, změny osobnosti: abulie, apatie, neklid, poruchy sociálního fungování, ztráta empatie apod. o Na rozdíl od mírné kognitivní poruchy (MCI)je u AD narušeno i fungování osob v běžném životě.pro stanovení diagnózy jsou nezbytné informace poskytnuté nezávislým pozorovatelem (blízkou osobou, zdravotníkem) Nová kritéria NINCD-ADRDA rozdělují diagnózu AD na dvě kategorie použitelné pro lékaře pracující v klinických zařízeních: pravděpodobná AD (probable), možná AD (possible), a jednu kategorii určenou pro výzkumné studie: pravděpodobná či možná AD s důkazy o patofyziologickém procesu AD. - Kritéria pravděpodobné AD o Přítomna kritéria demence o Pozvolný začátek potíží rozvíjející se měsíce až roky o Jasné důkazy kognitivního deficitu: přítomna amnestická porucha potíže se vštípením a vybavením nových informací a alespoň jedna z neamnestických poruch porucha řeči a jazyka, porucha zrakověprostorových funkcí, porucha exekutivních funkcí. o Vyloučení jiných příčin kognitivní poruchy vaskulární poškození mozku (VD, cévní mozková příhoda), jiné demence, příznaky afázie, důkazy o současném neurologickém onemocnění, jiném somatickém onemocněním ovlivňujícím kognici, příp. užití léků ovlivňujících kognici. Určení této diagnózy lze podpořit ověřenými informacemi od nezávislých pozorovatelů o postupném zhoršování kognice či genetickým vyšetřením. - Kritéria možná AD 26

28 o Osoba splňuje základní kritéria AD (viz kritéria pravděpodobné AD), nelze však doložit postupný průběh onemocnění, případně nemoc začala náhle. o Dále je sem zařazována demence se smíšenou etiologií - jsou přítomna kritéria AD zároveň s dalšími symptomy: vaskulární poškození mozku (VD, cévní mozková příhoda), příznaky jiné demence, příznaky afázie, důkazy o současném neurologickém onemocnění, jiném somatickém onemocněním ovlivňujícím kognici, příp. užití léků ovlivňujících kognici. - Kritéria pravděpodobné či možné AD s důkazy o patofyziologickém procesu AD o kritéria odpovídající pravděpodobné či možné AD (viz výše) doplněná o biochemické příznaky AD. Jedná se zejména o biomarkery: zvýšená přítomnost betaamyloidu, důkazy o probíhajícím neurodegenerativní procesu CNS, zvýšená přítomnost tau proteinu, snížení metabolismu glukózy v temporoparietální kůře, neproporční atrofie spánkového a temenního laloku. Tyto symptomy jsou zjišťovány biochemickým vyšetřením mozkomíšního mozku a pomocí zobrazovacích metod PET a MR. McKhannova skupina nedoporučuje rutinní použití těchto kritérií zejména pro jejich časovou a finanční náročnost. Důkazy, které tyto metody přinášejí, navíc nebyly ještě dostatečně potvrzeny ve výzkumných studiích (McKhann et al.,2011) Podle nových výzkumných kritérií pro pravděpodobnou AD musí být přítomna postupně se zhoršující porucha epizodické paměti trvající minimálně 6 měsíců a současně být patrná ztráta objemu hippokampu, entorhinální kůry nebo amygdaly, nebo abnormální biochemické ukazatele AD v mozkomíšním moku, nebo snížený metabolismus spánkových oblastí na obou hemisférách mozku. Tato kritéria zdůrazňují časný záchyt AD k diagnóze není nutná ztráta soběstačnosti, či postižení více kognitivních domén, což jsou příznaky již progredující Alzheimerovy demence (Bartoš& Hasalíková, 2010, s. 59, 60) Diagnostická kritéria MCI Diagnóza mírná kognitivní porucha není v současnosti zahrnuta ani do jednoho mezinárodně uznávaného diagnostického manuálu MKN 10 ani DSM IV. Odborná veřejnost se však diagnostickými kritérii MCI zabývá a publikuje doporučení pro lékaře v běžné praxi. Zároveň se připravuje také zahrnutí těchto doporučení do klasických diagnostických manuálů (Petersen, 2011). 27

29 V roce 2011 skupina Albertové (Albertet al., 2011) v rámci revize NINCS-ADRDA kritérií navrhla zpřesnění diagnostických kritérií MCI. Na rozdíl od běžné praxe, nepoužívá kategorii amnestická MCI, ale nahradila jí označením mírná kognitivní porucha způsobená Alzheimerovou chorobou (MCI due to AD). Mentální problémy osob s touto diagnózou mají pravděpodobně stejný základ jako u pacientů s AD. Albertová s kolegy rozděluje diagnostiku na klinickou a výzkumnou. Klinická kritéria se opírají o zjištění klinických a kognitivní ukazatelů, tedy o: zhoršení kognitivního stavu zjištěné probandem, jeho blízkou osobou nebo ošetřujícím lékařem; postižení více kognitivních domén zejména epizodická paměť plus další; zachování ADL; osoba není shledána dementní.albertová doporučuje též vysledovat příčinu MCI, která by měla odpovídat patofyziologii AD:vyřadit jinou příčinukognitivního zhoršení (vaskulární změny, traumata CNS, vliv cizorodých látek, depresi); zachytit dlouhodobé zhoršování kognice (pokud je to možné); zachytit genetické faktory AD (pokud je to relevantní). K přehledu klinických symptomů, přidává skupina Albertové ještě doplňující kritéria, využitelná zatím zejména ve výzkumu a klinických studiích. Tato tzv. výzkumná kritéria používají biochemické markery. K těm zatím bohužel neexistují plně ověřené údaje o spolehlivosti, a proto je oborníci nezařadili do kritérií pro kliniky, ale spíše jako doporučení pro výzkumníky. Jedná se zejména o zjišťování změn, které běžně nalézáme u osob s AD, tj. plaky beta amyloidu a tau proteinu (zjišťované zobrazovacími metodami, nebo biochemickým vyšetřením mozkomíšního moku) a metabolické a morfologické změny hipokampu a temporoparietální kůry (zjišťované zobrazovacími metodami). Některé z těchto vodítek lze použít také k určení prognózy pacienta s MCI. Obecně lze říci, že nalezení biomarkerů typických pro AD zvyšuje pravděpodobnost, že osoba přejde z MCI do demence. Tato skupina také přehledně uvádí různé kombinace hodnot biomarkerů a jejich prognostickou hodnotu vzhledem k přechodu MCI do AD (Albert et al., 2011) Diagnostický proces Diagnostiku demence provádí většinou specialista - neurolog, geriatr či psychiatr případně praktický lékař. Klinické vyšetření, kromě standardních vyšetření poplatných odbornému zaměření specialisty (neurologie, psychiatrie, apod.), se lékař zaměřuje na tzv.specifickou anamnézu, ve které sleduje tři základní oblasti: kognitivní funkce, aktivity denního života (zajišťující soběstačnost a sebeobsluhu), chování a nálada (psychiatrické příznaky a poruchy chování). Kognitivní funkce by měly být zjišťovány podrobným 28

30 neuropsychologickým vyšetřením, které popíše strukturu kognitivního deficitu. V každodenní lékařské praxi se však často maximálně zjednoduší do podoby screeningového testu (viz níže). Anamnéza by také měla zjistit, v jakém sledu byly kognitivní funkce postiženy a jaký byl nástup projevů (Bartoš & Hasalíková, 2010, s ; Hort, 2007, s. 12). Aktivity denního života (Activities of daily living, ADL) zahrnující činnosti nezbytné pro samostatný život lze zjišťovat jednak rozhovorem s pacientem a jeho pečovateli, jednak pomocí strukturovaných dotazníků např. FAQ-CZ (česká verze Functional Activities Questionnaire), BADLS-CZ (česká verze Bristol Activities of Daily Living Scale), DAD-CZ (česká verze Disability Assessment for Dementia), Barthelův index pro posuzování sebeobslužných činností, CDR (Clinical Dementia Rating). ADL jsou významné pro diferenciální diagnostiku, jelikož pomáhají odlišit demenci (ADL narušeny) od mírné kognitivní poruchy (ADL zachovány) (Bartoš & Hasalíková, 2010, s. 33, 39-40, 51-53; Hort, 2007, s. 14; Ressner et al., 2008; Topinková et al., 2002). Poruchy chování zjišťuje lékař výhradně od pečujících osob, protože samotná osoba s demencí si jich nebývá vědoma. Jsou významné zejména pro kvalitu života pacienta a jeho rodiny, jelikož výrazně ovlivňují běžné fungování jedince. Informace jsou zjišťovány rozhovorem nebo je možné použít dotazníků (např. česká verze AD8; Neuropsychiatric Inventory - NPI, Behavioral Symptoms in Alzheimer s Disease - BEHAVE-AD)(Bartoš& Hasalíková, 2010, s. 33, 39-42; Ressner et al., 2008). Hodnocení depresivity je podstatné zejména z diferenciálně diagnostického pohledu, protože deprese se můžejevit jako demence (hovoří se pak o tzv. pseudodemenci), nebo může kognitivní stav u pacienta s demencí zhoršovat. Lékař ji zjišťuje rozhovorem s pacientem i pečujícími a pro úsporu času mnohdy využívá dotazníku deprese (nejčastěji zkrácenou formu Geriatric Depression Scale-GDS, případně Hamiltonova stupnice pro posuzování deprese - HAMD) (Bartoš& Hasalíková 2010, s. 33, 39-42, 51-53;Ressner et al., 2008). Kromě této specifické anamnézy lékař zjišťuje také obecnou anamnézu. Jejím cílem je získat co nejširší přehled informací o pacientovi spektrum symptomů, začátek a průběh kognitivního zhoršování, zjistit další faktory ovlivňující či dokonce ohrožující kognitivní stav například nevhodná farmakologická léčba a vysoký krevní tlak (viz také tab. 2). Je vhodné všechny informace ověřit u kognitivně intaktního blízkého člena rodiny.lékař zjišťuje související informace o zdravotním stavu osoby s kognitivním deficitem jako poruchy metabolismu, onemocnění štítné žlázy, podvýživa, nádorová onemocnění, infekce a hodnocení kardiovaskulárního systému (Bartoš &Hasalíková, 2010, s , 74). 29

31 Lékař tvylučuje somatické potíže a špatně rozvrženou farmakologickou léčbu, které také mohou způsobit kognitivní obtíže (Jirák, 1998, s. 137). Tabulky 2 a 3 srhnují nejčastější somatické a farmakologické příčiny kognitivních potíží. Obecné schéma diagnostického procesu kognitivní poruchy shrnuje graf 3. Delirium Deprese Farmakogenně podmíněné poruchy (viz tab 3) Mírná kognitivní porucha Dementní syndrom (neurodegenerativní, vaskulární a další sekundární demence) Metabolické poruchy (tyreopatie, avitaminózy, a dal.) Fokální neurologické poruchy (afazie, amnesie) a neurologická onemocnění (normotenzní hydrocefalus, subdurální hematom, neuroinfekce, roztroušená skleróza ad.) Mentální retardace (oligofrenie, Downův syndrom ap.) Tab. 2 Nejčastější příčiny kognitivních poruch ve vyšším věku (převzato z Topinková, Jirák& Bartoš, 2002, s. 7) Antidepresiva (tricyklická) Antihistaminika H1 Léky s anticholinergním efektem Antiparkinsonika - léky na Parkinsonovu nemoc Barbituráty Benzodiazepiny a benzodiazepinové léky na spaní Centrálně působící léky (léky na uvolnění svalů, proti vysokému krevnímu tlaku ad.) H2 blokátory Kardiovaskulární léky Kortikosteroidy Metylxantiny léky pro rozšíření cév a průdušek, stimulující dechové centrum a bránici Opioidní léky proti bolesti Antivirotika - léky proti virům Tab. 3 Léky zhoršující kognitivní funkce a demenci a potenciálně vyvolávající delirium (podle Topinková, Jirák& Bartoš, 2002, s. 7) 30

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Obsah sdělení 1) Správná diagnostika je základní předpoklad léčby Alzheimerovy nemoci

Více

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha Aleš BARTOŠ AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha Psychiatrické centrum Praha, Bohnice Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika UK 3. LF, FN Královské

Více

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol Každý 6. má jinou dg, než si myslíme.. Příčiny demence BETA AMYLOID + TAU PROTEIN

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk

Více

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015 Jak hodnotit závěr neuropsychologického vyšetření Takto ne! Kognitivní výkon v pásmu podprůměru. IQ 90. neodpovídá premorbidním možnostem pacienta.. pravděpodobný organicky podmíněný kognitivní deficit.

Více

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS.

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS. Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS. Demence Práh demence Martin Vyhnálek MCI mírná kognitivní porucha Centrum pro kognitivní poruchy a Neurologická

Více

Alzheimerova choroba. Biomarkery a progrese AN 10/17/2012

Alzheimerova choroba. Biomarkery a progrese AN 10/17/2012 Nová diagnostická kritéria Alzheimerovy a Mírné kognitivní poruchy při Alzheimerově nemoci Demence Práh Martin Vyhnálek Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých UK, 2. lékařské fakulty

Více

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3.

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Jak najít hranice mezi stárnutím a Alzheimerovou nemocí? Bartoš, Raisová:

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý

Více

Demence. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Demence. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Demence Alzheimerova choroba PaedDr. Mgr. Hana Čechová Alzheimerovy choroby a stařecké demence se obáváme víc, než srdečního infarktu. Není divu, neboť ztráta rozum znamená ztrátu vlastního JÁ. Jak se

Více

Spatial navigation deficit in amnestic mild cognitive impairment.

Spatial navigation deficit in amnestic mild cognitive impairment. Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Spatial navigation deficit in amnestic mild cognitive impairment. Spatial navigation deficit in amnestic mild cognitive

Více

Základy klinické neuropsychologie

Základy klinické neuropsychologie Základy klinické neuropsychologie Tomáš Nikolai 1. Centrum klinických neurověd, Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze. 2. Kognitivní centrum, Neurologická klinika 2.LF UK a FN Motol Neuropsychologie

Více

Organické duševní poruchy

Organické duševní poruchy PZTV021,022 Psychiatrie Učební text 1 Organické (organicky podmíněné) duševní poruchy Projev: přímého postižení CNS chorobným procesem Primární atroficko-degenerativní postižení, nádor, trauma, zánět celkového

Více

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health

Více

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Aleš BARTOŠ AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Psychiatrické centrum Praha, Bohnice Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika UK 3. LF, FN Královské

Více

ria pro Alzheimerovu nemoc v podmínk AD Centrum

ria pro Alzheimerovu nemoc v podmínk AD Centrum Stará a nová diagnostická kritéria ria pro Alzheimerovu nemoc v podmínk nkách ČR Aleš Bartoš AD Centrum AD Centrum Psychiatrické centrum Praha Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika FNKV, 3.

Více

Kognitivní profil demence

Kognitivní profil demence Úvod do neuropsychologie Martin Vyhnálek Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých UK, 2. lékařské fakulty a FN Motol Kognitivní profil demence Začátek v určitém místě mozku Postupné

Více

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Alzheimerova choroba. Autor: Tomáš Kvapil. Výskyt

Alzheimerova choroba. Autor: Tomáš Kvapil. Výskyt Alzheimerova choroba Autor: Tomáš Kvapil Výskyt Demencí označujeme skupinu onemocnění, u kterých došlo k narušení mnoha vyšších mozkových funkcí, jako paměti, myšlení, orientace, chápání, uvažování, schopnosti

Více

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care

Více

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3.

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Obsah sdělení výběr kognitivních testů: 1) pro demenci test kreslení hodin

Více

PSB_462 Gerontopsychologie v praxi. Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová

PSB_462 Gerontopsychologie v praxi. Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová DEMENCE PSB_462 Gerontopsychologie v praxi Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová Demence syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, obvykle chronického nebo progresivního rázu, u něhož dochází

Více

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. Nemoci nervové soustavy Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc. MKN 10 - VI.kap.l G00-99 G00-G09 Zánětlivé nemoci centrální nervové soustavy G10-G13 Systémové atrofie postihující primárně nervovou soustavu G20-G26

Více

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí

Více

11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu

11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu Subjektivní stížnosti na paměť Demence Práh demence Martin Vyhnálek Časná stádia MCI mírná kognitivní porucha Klinicky asymptomatické stádium Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých

Více

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 12. 2011 61 Péče o pacienty s diagnózami, a (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2010 Health care

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Nové trendy v diagnostice demencí

Nové trendy v diagnostice demencí Nové trendy v diagnostice demencí J. Laczó, M. Vyhnálek, J. Hort Neurologická klinika 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Fakultní nemocnice v Motole Mezinárodní centrum klinického výzkumu,

Více

FN u svaté Anny v Brně ICRC. Subjektivní potíže s pamětí riziko rozvoje demence?

FN u svaté Anny v Brně ICRC. Subjektivní potíže s pamětí riziko rozvoje demence? FN u svaté Anny v Brně MEZINÁRODNÍ CENTRUM KLINICKÉHO VÝZKUMU ICRC TVOŘÍME BUDOUCNOST MEDICÍNY Subjektivní potíže s pamětí riziko rozvoje demence? Kateřina Sheardová Centrum pro poruchy paměti ICRC FN

Více

SEMINÁŘ O MOZKU 28. března 2009

SEMINÁŘ O MOZKU 28. března 2009 EURAG EUROPEAN FEDERATION OF OLDER PERSONS EURAG Centrum pro trénování paměti Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging a Kulturní dům Vltavská, Bubenská 1, Praha 7 pořádají SEMINÁŘ O MOZKU

Více

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně NEUROPSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY PARKINSONOVY NEMOCI KOGNITIVNÍ PORUCHY A DEMENCE XIII 13.-14.10.201614.10.2016 Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně Parkinsonova nemoc základní

Více

MUDr. Jolana Kotoučová. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví

MUDr. Jolana Kotoučová. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví MUDr. Jolana Kotoučová AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví Zdroje a charakter informací u kognitivních poruch PACIENT kognitivní testování: MoCA MMSE slovní produkce zvířat test kreslení hodin aj.

Více

Lenka Vondráčková, Štěpán tesař Květen 2013 A6M33AST

Lenka Vondráčková, Štěpán tesař Květen 2013 A6M33AST Lenka Vondráčková, Štěpán tesař Květen 2013 A6M33AST Tuto chorobu zatím nelze léčit, ale již včasnou detekcí lze velmi omezit / zpomalit její rozvoj a tím člověku v podstatě prodloužit aktivní a soběstačnou

Více

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha Aleš BARTOŠ AD Centrum Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha & Psychiatrické centrum Praha Psychiatrické centrum Praha, Bohnice Národní ústav duševního zdraví, NÚDZ, Klecany Poradna pro poruchy

Více

Alzheimerova demence syndrom geriatrické medicíny

Alzheimerova demence syndrom geriatrické medicíny Alzheimerova demence syndrom geriatrické medicíny Meluzínová H., Weber P. Klinika interní, geriatrie a prakt. lék. FN a LF MU MU Brno Paměť ve stáří problémy s pamětí ve stáří všudypřítomné postižení tzv.

Více

Phineas Gage. Exekutivní funkce. Frontální behaviorální syndrom. Stereotypie - punding

Phineas Gage. Exekutivní funkce. Frontální behaviorální syndrom. Stereotypie - punding Bed-side vyšetření frontálních funkcí aneb od axiálních reflexů po Baterii frontálních funkcí Phineas Gage Martin Vyhnálek Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých UK, 2. lékařské

Více

Terapie Alzheimerovy nemoci

Terapie Alzheimerovy nemoci Terapie Alzheimerovy nemoci současnost a pohledy do budoucna Robert Rusina Neurologická klinika IPVZ Fakultní Thomayerova nemocnice Praha Postupy a naděje v poslední dekádě Nefarmakologické postupy Memory

Více

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3.

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Změna nároků na kognitivní test dříve:zjistit syndrom demence (tj. když

Více

AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika,, UK 3. LF a FNKV, Praha

AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika,, UK 3. LF a FNKV, Praha Aleš BARTOŠ AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika,, UK 3. LF a FNKV, Praha AD Centrum Psychiatrické centrum Praha, Bohnice Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika UK 3.

Více

Alzheimerova nemoc. a management syndromu demence. Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. UK FHS CELLO a Gerontologické centrum Alzheimer Europe

Alzheimerova nemoc. a management syndromu demence. Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. UK FHS CELLO a Gerontologické centrum Alzheimer Europe Alzheimerova nemoc a management syndromu demence Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. UK FHS CELLO a Gerontologické centrum Alzheimer Europe Alzheimerova publikace 1907 publikace a popis případu, pitevní nález

Více

VYŠETŘENÍ PAMĚTI. Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno

VYŠETŘENÍ PAMĚTI. Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno VYŠETŘENÍ PAMĚTI Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII 22.-23.9.2011 Brno Praktické rady/úvahy pro začátek paměť, jako kognitivní schopnost, nefunguje nikdy samostatně a izolovaně,

Více

Co je nového na poli frontotemporálních demencí

Co je nového na poli frontotemporálních demencí Co je nového na poli frontotemporálních demencí Robert Rusina Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Úvod starší koncept Frontotemporální lobární degenerace

Více

Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří

Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří Hodnocení kognitivních funkcí ve stáří Mild cognitive impairment -benigní stařecká zapomnětlivost lehká porucha kognitivních funkcí subjektivně pociťovaná i objektivně měřitelná nedosahuje stupně demence

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností

Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností Psychogenní poruchy paměti a dalších kognitivních schopností Sabina Goldemundová Centrum pro kognitivní poruchy I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Psychogenní poruchy Bez organického podkladu

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

Zahájení činnosti neurokognitivní laboratoře vfn vostravě. Michal Bar MUDr.Ph.D. přednosta neurologické kliniky FN Ostrava

Zahájení činnosti neurokognitivní laboratoře vfn vostravě. Michal Bar MUDr.Ph.D. přednosta neurologické kliniky FN Ostrava Zahájení činnosti neurokognitivní laboratoře vfn vostravě Michal Bar MUDr.Ph.D. přednosta neurologické kliniky FN Ostrava Definice demence Demence je podle diagnostických kritérií demence DSM-IV (Diagnostic

Více

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické

Více

BrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami.

BrainVitality. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami. Stárnoucí mozek prochází postupnými strukturálnímí a funkčními změnami. Mozek se začíná zmenšovat od 25 let a v 70 letech ztratil už 25 % své velikosti. Mozková činnost spotřebuje 20-25 % veškerého kyslíku,

Více

Umíme odlišit MCI od přirozeného stárnutí?

Umíme odlišit MCI od přirozeného stárnutí? Umíme odlišit MCI od přirozeného stárnutí? Tomáš Nikolai Kognitivní centrum, Neurologická klinika 2.LF UK a FN Motol v Praze Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice

Více

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok Studijní program : Všeobecné lékařství Název předmětu : Neurologie Rozvrhová zkratka : NEU/VC012 Rozvrh výuky : 18 hodin seminářů / blok 72 hodin praktických cvičení / blok Zařazení výuky : 4. ročník,

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

Zadní kortikální atrofie, etiologie a terapie. MUDr. Kateřina Sheardová 1.NK FN u svaté Anny v Brně

Zadní kortikální atrofie, etiologie a terapie. MUDr. Kateřina Sheardová 1.NK FN u svaté Anny v Brně Zadní kortikální atrofie, etiologie a terapie MUDr. Kateřina Sheardová 1.NK FN u svaté Anny v Brně Zadní kortikální atrofie (PCA) Syndrom s časným narušením vizuálních funkcí na podkladě neurodegenerace

Více

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017 Alergie, KVO riziko Státní zdravotní ústav Praha Milovy 2017 Jana Kratěnová Spolupráce s 46 praktickými lékaři pro děti a dorost v 15 městech ČR Celkem 5130 dětí ve věku 5,9,13 a 17 let Data získána v

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Vyšetřovací metody II

Vyšetřovací metody II Vyšetřovací metody II Zásady testování v rehabilitaci Součástí vyšetřovacích postupů v rehabilitaci je i získání informací o tělesném i psychickém stavu a možnostech pacienta. Testování stavu pacienta

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Léčiva užíváná k terapii kognitivních poruch

Léčiva užíváná k terapii kognitivních poruch Léčiva užíváná k terapii kognitivních poruch Ústav farmakologie LF UP a FN Olomouc 15. června 2005 Obsah Úvod Cholinomimetika Ergotalkaloidy Ca blokátory Nootropika Ostatní Úvod Léčiva ovlivňující pozitivně

Více

Demence a lidé s demencí. Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS

Demence a lidé s demencí. Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS Demence a lidé s demencí Iva Holmerová Alzheimer Europe CELLO UK FHS a UWS Složitost problému demence: Onemocnění (Disease) způsobující demenci: Alzheimerova nemoc, další neurodegenerativní, vaskulární

Více

Nová diagnostická kritéria Alzheimerovy nemoci

Nová diagnostická kritéria Alzheimerovy nemoci Nová diagnostická kritéria Alzheimerovy nemoci Doc. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. Vedoucí Centra pro kognitivní poruchy I. Neurologická klinika LF MU FN u sv. Anny, Brno Demence Rok 2001: 24 milionů lidí

Více

Kognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN

Kognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN Kognitivní poruchy u RS Eva Havrdová 1.LF UK a VFN Celkový přehled Výskyt kognitivních poruch: 43 70 % pacientů s RS ve všech stadiích choroby Lépe koreluje s progresí nemoci, atrofií CNS Důležitá determinanta

Více

Atypické parkinsonské syndromy

Atypické parkinsonské syndromy Atypické parkinsonské syndromy Jan Roth Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Tato přednáška je podpořena edukačním grantem společnosti UCB. Universita

Více

Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever)

Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever) www.printo.it/pediatric-rheumatology/cz/intro Familiární středomořská (Mediterranean) horečka (Fever) Verze č 2016 2. DIAGNÓZA A LÉČBA 2.1 Jak se nemoc diagnostikuje? Obecně se uplatňuje následující postup:

Více

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu

Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu Diagnostika a příznaky mnohočetného myelomu J.Minařík, V.Ščudla Mnohočetný myelom Nekontrolované zmnožení nádorově změněných plasmatických buněk v kostní dřeni Mnohočetný = obvykle více oblastí kostní

Více

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Národní ústav duševního zdraví, Oddělení kognitivních poruch, Klecany u Prahy Kde nové

Více

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder CADASIL analýza mutací v genu NOTCH3 H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Oddělení patologie a nár. ref.

Více

Co je nového na poli DLB

Co je nového na poli DLB Co je nového na poli DLB Irena Rektorová Centrum pro kognitivní poruchy 1. Neurologická klinika LFMU FN u sv. Anny Středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita Brno Onemocnění s Lewyho

Více

Laboratoř neuropsychologie Neurologická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Kateřinská 30, Praha 2

Laboratoř neuropsychologie Neurologická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Kateřinská 30, Praha 2 Laboratoř neuropsychologie Neurologická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice Kateřinská 30, 128 21 Praha 2 Certifikovaný kurz Klinická neuropsychologie dospělých

Více

Využití MRI v diagnostice demencí. ¹Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň ²Neurologická klinika FN Plzeň ³Psychiatrická klinika FN Plzeň

Využití MRI v diagnostice demencí. ¹Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň ²Neurologická klinika FN Plzeň ³Psychiatrická klinika FN Plzeň Využití MRI v diagnostice demencí J.Kastner¹, J.Ferda¹,B. Kreuzberg¹, V. Matoušek², T. Božovský², T. Petráňová³ ¹Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň ²Neurologická klinika FN Plzeň ³Psychiatrická klinika

Více

Farmakoterapie Alzheimerovy nemoci

Farmakoterapie Alzheimerovy nemoci Farmakoterapie Alzheimerovy nemoci Osnova Úvod Cholinergní mechanismy u Alzheimerovy nemoci Inhibitory acetylcholinesterázy Memantin Výhledy do budoucna Původ názvu Alzheimerova nemoc AD je pojmenována

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Obr. 1 Vzorec adrenalinu

Obr. 1 Vzorec adrenalinu Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči

Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,

Více

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera

Edukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ

ALZHEIMEROVA CHOROBA POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ Alzheimerova choroba pohled SÚKL na klinická hodnocení 1 ALZHEIMEROVA CHOROBA POHLED SÚKL NA KLINICKÁ HODNOCENÍ MUDr. Alena Trunečková Alzheimerova choroba pohled SÚKL na klinická hodnocení 2 Demence masivní

Více

Schizoafektivní porucha

Schizoafektivní porucha Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková

Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života. Radka Bužgová, Radka Kozáková Pohled pacientů s Parkinsonovou nemocí a jejich rodin na péči na konci života Radka Bužgová, Radka Kozáková Projekt AZV MZ ČR (2017-2020) LF OU a neurologická klinika FN Ostrava Cílem projektu je vytvoření

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc. Infantilní autismus Základní příznak: neschopnost vstřícných mimických projevů, vyhýbání se očnímu kontaktu, poruchy sociální komunikace, bizardní chování

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/

Globální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/ Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní

Více

Demence v klinické praxi. Jindřich Fiala Neurologická klinika IPVZ

Demence v klinické praxi. Jindřich Fiala Neurologická klinika IPVZ Demence v klinické praxi Jindřich Fiala Neurologická klinika IPVZ Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou Co je demence - Dlouhodobé (více než 6 měsíců) a trvalé postižení paměti a aspoň další jiné

Více

Kognitivní deficit: Jakou terminologii používáme?

Kognitivní deficit: Jakou terminologii používáme? Kognitivní deficit: Jakou terminologii používáme? Sabina Goldemundová Neuropsychologická ambulance I.NK, Centrum pro kognitivní poruchy při I.NK FNUSA a LF MU Brno CEITEC, Masarykova univerzita Brno Otázky:

Více

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PARKINSONOVA CHOROBA Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Parkinsonova choroba 1 Degenerativní progresivní onemocnění mozku Spojena s hypertonicko hypokinetickým syndromem Nositele postihuje po stránce

Více

1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.

1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3. 1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány 1.3.1 Struktura a funkce 1.3.2 Složení biomembrán 1.3.3 Membránový transport 1.3.4 Receptory 1.3.4.1 Regulace 1.3.4.2 Adaptace 1.3.4.3

Více

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PARKINSONOVA CHOROBA Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Parkinsonova choroba 1 Degenerativní progresivní onemocnění mozku Spojena s hypertonicko hypokinetickým syndromem Nositele postihuje po stránce

Více

Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr.

Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně. Mgr. Pilotní projekt časné diagnostiky Alzheimerovy demence a podobných neurodegenerativních onemocnění ve městě Brně Mgr. Michal Kurečka Participující instituce Magistrát města Brna Ústav zdravotnických informací

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Co je nutné vědět o frontotemporálních demencích

Co je nutné vědět o frontotemporálních demencích Co je nutné vědět o frontotemporálních demencích Vanda Franková Psychiatrická nemocnice v Dobřanech Brno, říjen 2014 Nar. r. 1852 ve Velkém Meziříčí v rakouské židovské rodině Ředitel v Dobřanech Prof.

Více

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23

Obsah. Předmluva... 11. Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13. Diagnostika poruch fl uence... 23 Obsah Předmluva....................................... 11 KAPITOLA 1 Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13 Viktor Lechta 1.1 Úrovně diagnostikování NKS.........................

Více

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Neuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu u lůžka. Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně

Neuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu u lůžka. Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Neuropsychologické vyšetření kognitivního deficitu u lůžka Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Demence Ztráta kognitivních schopností s dopadem na kvalitu fungování člověka v sociálních,

Více