Kulturněhistorický vývoj řeckých regionů. 4. hodina - handout. Vývoj a typologie řeckých chrámů

Transkript

1 Kulturněhistorický vývoj řeckých regionů 4. hodina - handout Vývoj a typologie řeckých chrámů - po skončení tzv. temných staletí se mění ráz staveb - do popředí se dostává monumentální, zejména chrámová architektura své vrcholné podoby dosahuje v průběhu 5. a 4. století př. n. l. - chrámy zpočátku dřevěné, kompletně z kamene od 7. století př. n. l. - hlavní architektonické řády dórský a iónský, dórský řád se používal zejména na řecké pevnině a v západních koloniích, iónský našel uplatnění hlavně na Egejských ostrovech, v Malé Asii a Attice, kde se udrželo původní iónské obyvatelstvo - korintský řád nikdy nebyl řádem v pravém slova smyslu, v podstatě šlo jen o typ sloupové hlavice (základem byla iónská hlavice) - tvar kalichu zdobeného v dolní části obvykle dvojí řadou akanthových listů (bodlákovitá rostlina), z nich vyrůstají stvoly zakončené volutou - antický chrám spočívá na kamenném podélném podstavci (krepis), zpravidla třístupňovém, sloupy nesou kladí, které sestává z architrávu, vlysu a římsy; jednotlivé architektonické řády se od sebe liší podobou sloupů i kladí - dórský řád sloup spočívá přímo na podstavci, je vysoký cca 4-6 x spodní průměr, zakončený je prostou dvoudílnou hlavicí, na které je usazen architráv, vlys je členěn na žlábkované triglyfy a reliéfně zdobené metopy x iónský řád sloup začíná patkou (baze), je štíhlejší a vyšší (cca 9x spodní průměr), ukončený je hlavicí s volutovými výběžky, na ní spočívající architráv je třístupňový, vlys zpravidla představuje souvislý pás reliéfů - řecký antický chrám se vyvinul z tvaru mykénského megaronu, základním typem je chrám inantis tvořený celou a předsíní (pronaos) nesenou dvěma sloupy - Vztah mezi počtem sloupů v průčelí a po stranách je v klasické době možné vyjádřit vzorcem 2 x k + 1 (k=počet sloupů v průčelí), rané archaické stavby mívají po bočních stranách větší počet sloupů, postupně dochází ke zkracování - Typy antických chrámů 1. In-antis cela, předsíň, dva sloupy v průčelí 2. Dvojitý in-antis - pronau na přední straně odpovídá tzv. opisthodomos vzadu, stejně jako u pronau je i v opisthodomu dvojice sloupů, opisthodomos je v podstatě nefunkční část stavby

2 3. Prostylos stavba s celou a předsíní (jako in antis) a s řadou sloupů před pronaem (většinou 4) 4. Amfiprostylos jako prostylos, stejná řada sloupů se opakuje i vzadu chrám Athény Níké na athénské Akropoli 5. Peripteros základem nejčastěji dvojitý in antis, kolem celé stavby je postaven prstenec sloupů tvořící sloupový ochoz, interiér cely je členěn většinou 2 řadami sloupů na tři lodi 6. Kruhový peripteros peripteros převedený do kruhu tholoi v Epidauru a Delfách 7. Monopteros kruhová stavby tvořená pouze prstencem sloupů a střechou, bez zdí uvnitř 8. Pseudoperipteros místo sloupového ochozu je jádro stavby obehnáno zdí, na níž jsou zachovány polosloupy Diův chrám v Agragantu 9. Dipteros kolem stavby je umístěn dvojitý prstenec sloupů, časté v iónské architektuře, většinou kolosální rozměry (krepida chrámů mívá délku větší než 100 metrů, šířku přes 50) Héráion III a IV na Samu, Artemísion v Efesu, Apollónův chrám v Dídymě 10. Pseudodipteros stejný půdorys jako dipteros, vnitřní prstenec sloupů je však vynechán, poměrně vzácné Peloponés Apollónův chrám v Bassai - Bassai Messénie, v antice součástí Arkadie - jeden z nejlépe zachovaných antických chrámů, nachází se v blízkosti antického města Figalie, jehož obyvatelé zasvětili chrám Apollónovi Epikuriovi ( pomocník, ten, který přišel na pomoc ) jako dík za to, že uchránil město před epidemií neštovic; podle jiné verze byl chrám zasvěcen Apollónovi jako poděkování za to, že obyvatelům pomohl zbavit se Sparťanů kolem roku 659 př. n. l. - chrám je jedinečný kombinací dórského, iónského i korintského stylu a neobvyklými a inovátorskými architektonickými prvky (nezvykle protáhlý tvar a počet sloupů, orientace sever-jih, rozvržení interiéru) - architektem chrámu byl prý samotný Iktínos, jeden z architektů Parthenónu na aténské Akropoli - peripterální chrám se dvěma sloupy v předním i zadním průčelí, interiér je členěn na 4 části pronaos, cella, adyton a opisthodomos

3 - dórský sloh s iónskými prvky uvnitř (iónské polosloupy a iónský vlys); jediný vnitřní volný sloup, umístěný proti vchodu do celly, byl ozdoben novým typem hlavice jde o dosud nejstarší známou korintskou hlavici - pouze metopy nad vstupem do vestibulu (pronaos) a opisthodomu měly skulpturální výzdobu, ostatní byly bez výzdoby (přísný dórský sloh), z metop se dochovaly jen malé zlomky, které ovšem ukazují, že šlo o stavbu vysoké kvality, ve vnitřním vlysu, který byl tvořen 23 výjevy, je zobrazena Amazonomachie (12 desek) a Kentauromachie (11 desek) nyní Britské muzeum - chrám disponuje i řadou prvků typických pro klasickou architekturu poslední čtvrtiny 5. St. př. n. l. zeštíhlené dórské sloupy, relativně nízký podstavec, celkově snížená výška Sparta - mytologie Spartě vládl král Meneláos, bratr Agamemnóna achajští Řekové byli později vytlačeni dórskou invazí (někdy ve Století) v mytologii se hovoří o příchodu tzv. Herakleovců Eurysthena a Prokla, potomků Héraklových - starověká Sparta byla hlavním sídlem kraje Lakónie - vládnoucí vojenská kasta,heilóti, perioikové - státní zřízení ve sněmu (apella), jehož zasedání se účastnil každý plnoprávný Sparťan nad 30 let, se mohlo hlasovat jen o návrzích rady starších; v radě (gerúsia) zasedalo 28 mužů starších šedesáti let (gerontes) a dva králové ze dvou místních dědičných královských rodů, kteří měli současně pravomoc vojenskou, soudcovskou a kněžskou, jejich moc však byla omezována pěti každoročně volenými efory (dohlížiteli), jejichž úkolem bylo sledovat dodržování Lykúrgových zákonů a dohlížet na činnost králů - Dnes - nepatrné zbytky antických staveb v tzv. Limnaiu (bažina), kde byla již v 10. století př. n. l. uctívána Artemis Orthiá a kde byly odkryty stopy několika chrámů z různých období; dále se zde nacházejí skromné pozůstatky pozdně antického divadla z 1. Století Korint - mytologie - zakladatelem Korintu byl král Sísyfos, město vzniklo pravděpodobně až začátkem prvního tisíciletí při dórské invazi - antický Korint byl jedním z nejbohatších center Řecka, a to díky své strategicky výhodné poloze mezi pevninským Řeckem a Peloponésem, která umožňovala také kontrolu námořní plavby v Saronském a Korintském zálivu

4 - rozkvět Korintu jako střediska významné námořní říše, spadá do 7. a 6. století př. n. l., Korint se opíral o celou řadu námořních osad, nejvýznamnějšími korintskými koloniemi byly sicilské Syrákúsy a Kerkyra - město bylo roku 146 zcela zničeno Římany jako hlavní středisko tehdejšího řeckého odporu proti expanzi římského státu a jako nejnebezpečnější obchodní konkurent, Julius Caesar pak o 100 let později nechal město znovu vybudovat - z předřímského Korintu zůstalo ušetřeno jen málo, na úpatí Akrokorinthu se dochovaly velkolepé trosky chrámu vystavěného pravděpodobně př. n. l. a zasvěceného Apollónovi, svými rozměry 21,5 x 53,8 m patří k největším na Peloponésu, dochovalo se jen 7 sloupů, dórský chrám peripteros s 6x15 sloupy, distylové in-antis průčelí, umístěn na čtyřstupňové podnoži, 6 x 15 sloupů - pozůstatky tzv. Velkého chrámu poblíž gymnásia - průzkumy ukazují, že mohl být jen o něco málo menší než Diův chrám v Olympu a že byl vybudován v poslední čtvrtině 6. Století př. n. l., není známo, komu byl chrám zasvěcen - ze 6. st. př. n. l. pochází i hrnčířská čtvrť Olympie - Olympie byla místem konáníolympijských her sportovních soutěží na počest boha Dia (další všeřecké hry pýthijské a isthmijské) - první olympijské hry se podle zpráv řeckých historiků konaly roku 776 př. n. l., zakladatel olympijských her je nejasný, podle některých mýtů to byl Pelops, založení her se přisuzuje i Héraklovi, jeho potomkovi Oxylovi či jeho pravnukovi Ífitovi - První olympijské hry roku 776 měly podle pramenů jen jednu disciplínu závod v běhu na délku jednoho stadia (192,27 m) a trvaly pouze jeden den, postupně byly přidány následující disciplíny: tzv. dvojitý běh (diaulos běh na délku dvou stadií s obrátkou), tzv. dlouhý běh (dolichos, zřejmě 7 stadií, později prodloužen na 12 a na 24), zápas (palé zřejmě obdoba řeckořímského), pětiboj (pentathlón skok do dálky, běh na 1 stadion, hod diskem, hod oštěpem a zápas), box (pygmé), jezdecké disciplíny závod na dvoukolových vozech s koňským čtyřspřežením (téthrippon), závod jezdců na koních (hipposkelétion) a také tzv. všeboj (pankration kombinace zápasu a boxu) - závodům byla věnována polovina z celkového počtu konání her, druhá polovina dní byla vyhrazena různým obřadům, pořádání her měli na starosti Éliďané byl vytvořen orgán pověřený élidskou vládou pořádáním her tzv. hellanodikové, o sportovní náplni her, pořadí závodů a pravidlech jednotlivých disciplín rozhodovala komise tzv. nomofylaktů (dozorců nad

5 zákony), nejvyšším orgánem her byla rada Éliďanů, která během her sídlila v Olympii v budově búleutéria - podmínky pro připuštění závodníka k hrám svobodný občan řeckého města (nemohli závodit barbaři, otroci a ženy) - okrsek dnes - antická Olympie se nachází mezi svahy Kronova pahorku u řeky Alfeios, centrum kultu nejvyššího boha Dia, jádro tvořil posvátný okrsek Altis - chrámy, oltáře, sochy bohů a olympijských vítězů ad., mimo okrsek se nacházela sportovní zařízení stadion, hipodrom, tělocvičny, bazén, dále také budovy správy her, ubytovny pro závodníky, lázně a obytné domy - posvátný okrsek - oltář Dia Olympského - na západ od něj se podle tradice nacházel hrob krále Pelopa - pozůstatky Héřina chrámu, nejstarší známý chrám na řecké půdě, přelom 7. a 6. Století př. n. l., poměrně dlouhý a úzký peripterální hexastylos s 6 x 16 sloupy, ty byly původně dřevěné, kamennými byly nahrazovány postupně, a tak poskytují přehled vývoje dórského stylu od archaické po klasickou dobu, v troskách chrámu byla roku 1877 nalezen Práxitelův Hermés s malým Dionýsem - chrám Dia Olympského - postavili ho Éliďané v letech , jeho architektem byl Libón z Élidy, tento chrám je považován za kánon dórského řádu, rozměrem stylobatu cca 64 x 28 m se řadí k největším dórským chrámům, peripterální hexastylos s 13 sloupy na delších stranách, sochařská výzdoba představuje vyvrcholení tzv. přísného stylu metopy chrámu zobrazují dvanáct činů Héraklovýc, v západním štítu byl zobrazen zápas Lapithů s Kentaury se známým výjevem Apollóna s napřaženou pravicí, druhý štít zachycoval přípravu Pelopa a Oinomaa k závodu vozů; chrám byl vyzdoben monumentální sochou Dia od proslulého sochaře Feidia - další stavby v posvátném okrsku - Filippeion, prytaneion, fontána zasvěcená Nymfám, stoa Echa čili Ozvěny, pokladnice, atd. - mimo okrsek - tzv. východní lázně, Neronův dům, Búleutérion, sídlo rady Éliďanů, čtvercová hala, kde závodníci skládali přísahu, Léonidaion, nachází se zde i pozůstatky byzantského chrámu, pod nímž byly nalezeny zbytky Feidiovy sochařské dílny - sportovní zařízení stadion (postaven byl asi v polovině 4. století, ve 2. století byl vchod do stadionu překlenut obloukem Krypté (téměř 30 m); trať měřila od startu k cíli 192,27m, hipodrom, palaistra, gymnasion

6 Bibliografie Arapojanni, X.: O naos tu Epikuriu Apollonos Vasson. Ypurjio Politismu, Barletta, B. A.: The Origins of the Greek Architectural Orders. Cambridge University Press, Coulton, J. J.: Ancient Greek Architects at Work: Problems of Structure and Design. Cornell University Press, Harris, H. A.: Sport in Greece and Rome. Thames and Hudson, Lawrence, A. W.: Greek Architecture. Yale University Press, Malacrino, C.: Constructing the Ancient World: Architectural Techniques of the Greeks and Romans. Getty Publications, Oliva, P.: Sparta a její sociální problémy. Academia, Papachadzis, N.: Archea Korinthos. Ekdotiki Athinon, Pedley, J.: Sanctuaries and the Sacred in the Ancient Greek World. Cambridge University Press, 2005.