Atlas družicových snímků přírodních katastrof

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Atlas družicových snímků přírodních katastrof"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Katedra geografie Atlas družicových snímků přírodních katastrof Diplomová práce Brno 2008 Tomáš Zachoval

2 Obsah Slovo autora... 3 Družice a družicové systémy... 4 Interpretační znaky Klasifikace přírodních katastrof Katastrofy vznikající pod zemským povrchem Zemětřesení Sopečné výbuchy Katastrofy vznikající na zemské povrchu Sesuvy Tsunami Záplavy Požáry Katastrofy vznikající nad zemských povrchem (atmosférické) Cyklony Tornáda Prachové bouře Dopady meteoritů Kvíz Přílohy

3 Slovo autora Přírodní katastrofy provází Zemi a lidstvo po celou dobu jeho vývoje. I když lidstvo v současnosti disponuje nejmodernějšími přístroji a technologiemi na předvídání katastrof, nedokáže jim plně zabránit, ale jen omezit a zabránit co nejmenším škodám a ztrátám na lidských obětech. Atlas, který držíte v rukou, Vám nabízí pohled na nejčastější přírodní katastrofy, které můžeme pozorovat a analyzovat z pohledu kosmických družic. Text, jenž snímky doplňuje, Vás má seznámit se základními druhy katastrof, které postihují naši Zemi. Doufám, že tento atlas bude pro Vás obohacením a přispěje k lepším znalostem o přírodních katastrofách, které nás postihují

4 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY Současné družicové systémy (přehled) Umělé družice Země a pilotované kosmické lodě jsou v současnosti nejdynamičtěji se vyvíjející skupina nosičů pro pořizování dat. Pokud je několik družic vybaveno kompatibilními přístroji obdobných vlastností a parametrů,jsou označovány jako družicové systémy. Příklad může být systém Landsat tvořený sedmi družicemi (šestá byla zničena při startu). Družice Zemi obíhají nejčastěji po třech základních drahách rovníkové, šikmé a subpolární. Typy oběžných drah družic Základní typy oběžných drah družic. a rovníková, b šíkmá, c - subpolární Geostacionární družice - obíhají v rovině rovníku ve výškách od do km nad povrchem Země. Pohybují se synchronně s pohybem Země, vzhledem k Zemi stojí na jednom místě. Vytvářejí globální snímky,stále stejné části Země s malým rozlišením. Například meteorologická družice Meteosat Družice s šikmou dráhou letu - jsou kosmické lodě a kosmické laboratoře pilotované lidskou posádkou. Družice svírají s rovinou rovníku úhel a pohybují se ve výškách km nad povrchem Země. Jsou zdrojem nejpodrobnějších fotografií zemského povrchu. Družice s polární dráhou letu - obíhají po subpolárních oběžných drahách, přes póly, ve výškách km nad zemským povrchem. Družice svírají s rovinou rovníku úhel , doba oběhu bývá kolem dvou hodin. Například družice NOAA, slouží k podrobnějšímu získávání informací o zemském povrchu UMĚLÉ DRUŽICE S LIDSKOU POSÁDKOU Družice se šikmou dráhou letu Významnými zdroji fotografií zemského povrchu z vesmíru jsou také pilotované kosmické lodě, jejichž snímky představují cenný materiál pro studium časových změn, pro geologii, archeologii nebo geografii obyvatelstva a sídel. MEZINÁRODNÍ VESMÍRNA STANICE ISS Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station - ISS) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu 20. listopadu Od 2. listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena alespoň dvoučlennou posádkou, která se každých 6 měsíců obměňuje. Stanice je umístěna na nízké oběžné dráze Země ve výšce okolo 360 km s periodou oběhu 92 minut. V mnoha ohledech ISS reprezentuje sloučení předchozích plánovaných nezávislých stanic: ruský Mir 2, americkou stanici Freedom. Kromě ruských a amerických modulů plánovaných pro tyto stanice se ke stanici připojí evropský laboratorní modul Columbus a japonský laboratorní modul Kibō. Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem pěti kosmických agentur: NASA (Spojené státy americké) Ruská kosmická agentura (Rusko) Japonská kosmická agentura (Japonsko) Kanadská kosmická agentura (Kanada) Evropská kosmická agentura (účastní se 10 z jejích členů; nepodílejí se: Rakousko, Velká Británie, Irsko, Portugalsko a Finsko; Řecko a Lucembursko vstoupily do ESA později). Brazilská kosmická agentura (Brazílie) se účastní na základě zvláštního kontraktu s NASA. Podobně Italská kosmická agentura má oddělené smlouvy pro různé aktivity, které nedělá v rámci úloh Evropské kosmické agentury pro ISS (jejíž je Itálie také plným účastníkem). Dopravu na stanici a zpět zajišťují hlavně transportní pilotované kosmické lodě Sojuz, automatické nákladní kosmické lodě Progress a raketoplány. Po havárii raketoplánu Columbie došlo k několikaletému pozastavení letů raketoplánů a výstavba stanice tak nabrala zpoždění cca 3 roky. 4

5 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY RAKETOPLÁNY Space Shuttle (oficiálně Space Transportation System) je americký pilotovaný kosmický raketoplán provozovaný pro lety do vesmíru vládní organizací NASA. Raketoplán vyprojektovala a postavila pět plně provozuschopných exemplářů firma Rockwell International, Space Systems Group (nyní Boeing North American) v USA. Lety jsou řízeny z řídicího střediska MCC (Mission Control Center) v Johnsonově kosmickém středisku NASA v Houstonu UMĚLÉ DRUŽICE BEZ LIDSKÉ POSÁDKY Družice s vysokým rozlišením IKONOS Družice IKONOS, která byla vynesena na oběžnou dráhu , se pohybuje po kruhové dráze ve výšce 680km nad Zemí rychlostí 7km/sec. Její hlavní snímací aparatura pořizuje současně data ve dvou režimech: v panchromatickém (černobílém) s rozlišením 1m a v multispektrálním (barevném) s rozlišením 4m. Družice IKONOS patřila soukromé společnosti SpaceImaging se sídlem v Denveru, Colorado do roku V tomto roce došlo ke spojení firem SpaceImaging a Orbimage, nová firma nese název GeoEye. Firma patří k předním dodavatelům družicových dat a leteckých snímků, mapovacích služeb a odvozených geoinformačních produktů. Družice IKONOS byla postavena společností Lockheed Martin Missiles&Space v Sunnyvale, Kalifornie. Na oběžnou dráhu byla vynesena na palubě rakety Athena II z vojenské letecké základny Vandenberg. Potřebné zařízení pro přenos dat, zpracování obrazu a zákaznický servis vybudovala společnost Raytheon (Garland, Texas). Snímky pořízené družicí IKONOS mají neomezené možnosti využití v různých aplikacích v zemědělství, lesnictví, kartografii, civilní ochraně, službách, životním prostředí, telekomunikacích, v obchodu s nemovitostmi, bezpečnosti, dopravě, pojišťovnictví, geologii. Vzhledem k rozlišení jsou data využitelná zejména při topografickém i tématickém mapování ve velkých měřítcích. Zemědělci mohou mnohem přesněji sledovat zdravotní stav úrody a odhadovat výnosy, přírodovědci získávají přesnější informace o ekologicky citlivých oblastech, které jim pomohou lépe plánovat ochranná opatření, atd. EROS EROS program (Earth Resources Observation System) řízený izraelskou společností ImageSat International N.V. má v úmyslu pracovat s konstelací 8 komerčních zobrazovacích družic na nízké oběžné dráze (Low Earth Orbit). ImageSat se stal první zahraniční firmou, která umístila na oběžnou dráhu komerční družici s velmi vysokým rozlišením vedle amerických společností. Družice EROS jsou lehké, pohybující se na nízké oběžné dráze, pořizující panchromatická data s velmi vysokým rozlišením. Jsou navrženy tak, aby mohly rychle měnit zaměření na různá místa, které je zapotřebí pořídit pro zákazníka. V současné době se používají dva modely družic EROS a třetí je v závěrečné fázi vývoje. Družice EROS-A1 a EROS-B oběhnou Zemi za den patnáctkrát. Družice se mohou vyklánět vpravo i vlevo pod úhlem 45 nebo ještě víc. Vyklonění umožňuje družici vidět ve skutečnosti jakékoliv místo na Zemi častěji jak 2-3krát týdně. FORMOSAT Družici provozuje tchajwanská společnost NSPO (National Space Organization). Byla ale vytvořena v Evropě a postavena v EADS-Astrium (European Aeronautic Defense and Space Company). Jejím hlavním distributorem je organizace SPOT Image. Na oběžnou dráhu byla vypuštěna dne Jde o zatím jedinou družici vysokého prostorového rozlišení s možností každodenního návratu nad stejné místo nad povrchem Země za stejných světelných podmínek a úhlu záření. Produkuje tak časovou řadu dat ze stejného území, stejným senzorem, pod stejným úhlem i světelnými podmínkami. To umožňuje její jedinečná oběžná dráha - geosynchronní (stejné světelné podmínky) a heliosynchronní (stejný úhel snímání). Navíc dráha Formosatu 2 je načasována tak, že družice prolétá nad rovníkem o hodinu dříve (tj. 9:30 ráno) než ostatní optické satelitní systémy a tak se zvyšuje její šance získat kvalitní data z rovníkového regionu, data s nižší oblačností. 5

6 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY Data z této družice se výborně hodí pro strategické účely. Lze na nich rozlišit vojenská místa, námořní základny, letecké základny a uprchlické tábory, ale i samotné lodě, letadla apod. Také mohou sloužit při monitoringu strategických nebo průmyslových zařízení. Mimo obranné účely a ochranu před přírodními živly jsou tato data vhodná také pro mapování, zemědělství, krajinné plánování a lesnictví. Jedinečné výhody Formosat 2 umožňují pozorovat rychle se měnící situace denně, garantují opakované snímání při dlouhodobých projektech a poskytují optimálně vysoké prostorové rozlišení i v nepříznivých klimatických podmínkách. KOMPSAT 2 Družice KOMPSAT 2 vznikla za spolupráce Korejského výzkumného institutu pro letectví a vesmír (KARI - Korean Aerospace Research Institute) a EADS Astrium (European Aeronautic Defense and Space Company). Dne 28. července 2006 byla vypuštěna na oběžnou dráhu 685 km nad povrchem. Exkluzivním distributorem jejích dat se stala společnost Spot Image. Kompsat 2 je součástí velkolepého plánu KARI, který zahrnuje již dnes funkční sérii čtyř mikrosatelitů KITSAT a družice Kompsat 1 a Kompsat 2. Ve vývoji má KARI družice Kompsat 3, Kompsat 5 a COMS-1 - komunikační, meteorologické a oceánografické družice. Plán vývoje na příští desetiletí zahrnuje dalších 10 družic. Kompsat 2 je družice s vysokým prostorovým rozlišením a svými parametry je srovnatelná s družicemi Ikonos nebo OrbView-3. Zpracování dat z této družice je ideální při mapování v měřítku od 1 : do 1 : Díky její schopnosti nasnímat pás kolem celé zeměkoule během 20 min je výborná pro mapování jak malých území, tak i velmi rozlehlých oblastí. Využít tato data lze například pro hledání a identifikaci vozidel, cest, plotů a ostatních lineárních tvarů, ale také jednotlivých stromů, keřů či malých ploch poškozené úrody; pro lokalizaci jednotlivých domů a malých polí, rozlišení typů budov; pro vojenské účely při popisu cílových míst a vojenského vybavení protivníka; při krajinném plánování pro optimalizaci silničních a železničních koridorů. QUICKBIRD Družice QuickBird, která byla úspěšně vynesena na oběžnou dráhu dne 18. října 2001, začala poskytovat už měsíc po startu své první snímky a od té doby je spolehlivě poskytuje stále. Družici QuickBird, která je schopna snímat zemský povrch s mezi komerčními družicemi donedávna nejvyšším prostorovým rozlišením, vyvinula a uvedla do provozu společnost DigitalGlobe (Colorado, USA). Společnost Digital Globe (dříve EarthWatch), která je významným poskytovatelem digitálních geografických dat obecně, získala licenci na provozování družicového skeneru s rozlišením vyšším než 0,5 m v prosinci roku Původní plán vytvořit a provozovat družici poskytující data s maximálním rozlišením 1 m byl na základě tohoto oprávnění operativně adaptován. Prostřednictvím změny plánované oběžné dráhy již vyvíjeného satelitu, konkrétně snížením výšky letu na 450 km, bylo dosaženo maximálního rozlišení 61 cm. Družicová data s uvedeným rozlišením jsou na trhu s geoinformacemi velmi oblíbena jako jedinečný a vysoce kvalitní zdroj informací o území. Díky vysokému prostorovému rozlišení mohou být tyto snímky uplatněny v projektech zpracovávaných v měřítkách větších než 1:10 000, což společně s multispektrální informací nabízí velmi široké uplatnění. Tato data jsou využívána v celé řadě komerčních i vládních aplikací, např. telekomunikace a komunální služby, ropný průmysl, mapování a průzkum, zemědělství a lesnictví, národní bezpečnost, stanovování ekologických dopadů, krajinné plánování a mnohé další. ORBVIEW OrbView-3 Družice OrbView 3 je, jak napovídá její název, třetí v řadě družic OrbView. Všechny byly vypuštěny na oběžnou dráhu společností ORBIMAGE. Tato poslední z řady se úspěšně dostala na orbitu dne 26. června Dnes je jejím provozovatelem a vlastníkem společnost GoeEye. Ta vznikla spojením společností ORBIMAGE a Space Imaging Inc., resp. koupí společnosti Space Imaging Inc. společností ORBIMAGE uskutečněnou v lednu OrbView 3 je další z družic s vysokým prostorovým rozlišením. Svými parametry se velmi podobá Ikonosu. Jednometrové prostorové rozlišení umožňuje vidět i jednotlivé domy, auta a letadla. Je tak možné vytvářet velmi přesné digitální mapy nebo 3-D průletové scény. Prostorové rozlišení 4 m v multispektrálním módu dodává barvu a informaci z infračerveného pásma využívanou např. pro charakterizaci měst, venkova a rozvojových zemí. 6

7 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY Mezi hlavní výhody snímků z OrbView-3 patří vysoká kvalita pořízených snímků z kteréhokoliv místa na Zemi, včetně míst velmi vzdálených nebo s omezeným přístupem. Mezi hlavní oblast aplikace dat z OrbView-3 patří městské plánování, hodnocení zdravotního stavu úrody, kontrolování využívání půdního fondu, průzkumy pro geologické firmy, monitorování stanovišť pro environmentální analýzy, průzkumy nutné pro vojenské a bezpečnostní opatření či posuzování škod u přírodních katastrof. WORLDVIEW Americká firma DigitalGlobe, poskytovatel družicových dat s nejlepším prostorovým rozlišením na světe (družice QuickBird) nechala vynést na oběžnou dráhu 18. září 2007 družici WorldView-1, která poskytuje v současnosti ještě lepší data pouze panchromatická s prostorovým rozlišením 50cm. WorldView-1 je součástí NGA (National Geospatial-Intelligence Agency) v rámci programu NextView a je zčásti financována prostřednictvím smlouvy s NGA. Většina dat pořízených WorldView-1 pro NGA je dostupná také pro distribuci DigitalGlobe. Dodatečně WorldView-1 pomáhá QuickBirdu pokrýt stále rostoucí požadavky po datech s velmi vysokým rozlišením. WorldView-1 je první z generace dvou nových družic firmy DigitalGlobe. Ball Aerospace, Technologies Corp. A ITT Corporation postaví družici WorldView-2, která by měla startovat koncem roku Pak bude mít DigitalGlobe na oběžné dráze konstelaci tří družic, které budou nabízet největší komerční pořizovací kapacitu, s možností pokrýt denně více jak km2 daty s velmi vysokým rozlišením. WorldView-2 bude mít 8 multispektrálních pásem, což umožní použít data pro větší množství aplikací. Data WorldView-1 s nevídanou přesností lze použít pro mapová měřítka 1: Družice je schopna pořídit v průběhu jednoho dne data z území o velikosti km2. V kombinaci s QuickBirdem a WorldView-2 (start plánován na rok 2008) se stane WorldView-1 součástí sestavy nabízející termínové rozlišení 1-2 dny a schopností pořídit velmi rozsáhlá území v průběhu jednoho obletu. Družice pro výzkum přírodních zdrojů Země IRS Družice pro dálkový průzkum Země. Postavila ji a provozuje ji indická organizace Indian Space Research Organization (ISRO). PRVNÍ GENERACE DRUŽIC IRS První indický satelit pro dálkový průzkum Země IRS-1A byl vypuštěn S multispektrálními skenery LISS-1 a LISS-2A&B dosahoval rozlišení 72,5 a 36,25 metru. O tři roky později ho následoval IRS-1B s prakticky stejným přístrojovým vybavením.tyto družice byly vynášeny na oběžnou dráhu ruskou raketou Vostok. Od roku 1993 užívala Indie i vlastních raket PSLV. Tak tomu bylo i v případě IRSu-1E, který skončil ve vlnách oceánu. Kromě satelitů řady IRS-1X spatřily světlo světa experimentální družice IRS-P, které testovaly instrumenty MOS (Multispectral Optoelectronic Scanner) a WiFS (Wide Field Sensor) se zaměřením na vegetaci, geologické mapování a monitoring sněhové pokrývky. DRUHÁ GENERACE DRUŽIC IRS Družice IRS-1C byla úspěšně vypuštěna na oběžnou dráhu ruskou raketou 28. prosince Je to první z druhé generace indických družic pro dálkový průzkum, která má oproti svým předchůdcům podstatná vylepšení. Na palubě nese tři odděleně pracující senzory. Hlavním je skener pořizující panchromatická data s rozlišením 5,8 m a šířkou záběru 70 km. Skener má možnost bočního pohledu do stran až o úhel 26 stupňů na obě strany a tím i pořízení stereo dvojic. Druhým přístrojem je multispektrální skener LISS III, který pracuje v pěti spektrálních pásmech ve třech viditelných, jednom blízkém IČ a v jednom krátkovlnném IČ spektru. Rozlišení v případě prvních čtyřech pásmech je 23,5 m a v pátém 70 m. Velikost scény je 141 km x 148 km. Třetím přístrojem je širokoúhlý skener WiFS, který pořizuje data s rozlišením 188,3 m a šířkou záběru 810 km. SPOT SPOT-5 Družice SPOT 5 byla vynesena na oběžnou dráhu 4. května 2002 a stala se poslední v řadě družic tohoto jména. Úkolem SPOT 5 je především zachovat kontinuitu v této dlouholeté řadě měření s vysokou rozlišovací schopností a i konkurenceschopnost na trhu družicových 7

8 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY dat. Pod vlivem rychlého vývoje ve zlepšování prostorového rozlišení u nových amerických družic byla aparatura SPOT 5 několikrát měněna. Nakonec byl připraven nový elektronický skener HRG (High resolution Geometry), který má prostorové rozlišení 5 m v panchromatickém režimu a 10 m v režimu multispektrálním. Jeho zvláštnost spočívá v tom, že dvě kamery pořizují řádky s polovičním překrytím, takže následným zpracováním je možné získat panchromatická data s rozlišením 2.5 m. Přitom velikost scény zůstane zachována na 60 km x 60 km, protože počet detektorů v řádce se zvýšil na Geometrické vlastnosti jednotlivých družic SPOT umožňují použití dat k tvorbě map v měřítku 1: až 1:10 000, tvorbě 3D modelů měst, preciznímu zemědělství, kontrole zemědělských aktivit, plánování a projektování liniových staveb, mapování dopravních sítí, mapování rozptýlené vegetace, monitorování povrchových dolů, skládek a rekultivace, mapování půdní eroze, tvorba digitálního modelu terénu. SPOT skener VEGETATION Speciální snímací zařízení pro studium vegetace v globálním měřítku. Produkuje multispektrální snímky s rozlišením 1,1 km a šířkou záběru 2700 km. Vegetační složku na snímcích lze zdůraznit vytvořením nepravě barevné syntézy, na níž jsou povrchy pokryté vegetací zobrazeny červenou barvou (viz. příklad snímku pokrývajícího oblast části Egypta, Rudého moře, blízkého východu a části Arabského poloostrova). Druhá generace, zahájená satelitem LANDSAT 4 v roce 1982, byla již vybavena pokročilejším senzorem TM (Thematic Mapper). Tímto senzorem je vybavena i stále funkční družice Lansat 5. Po nezdařeném startu družice LANDSAT 6 v roce 1993 byl v dubnu roku 1999 úspěšně uveden do provozu LANDSAT 7 se senzorem ETM+, který již dodává data i v podrobnějším panchromatickém módu. Snímky z družic LANDSAT se skládají ze sedmi spektrálních pásem, přičemž 6 pásem má rozlišení 30 m (3 z nich jsou pořízena v oblasti viditelného záření, 3 v oblasti blízkého a středního infračerveného záření), tepelné pásmo má rozlišení 120 či 60 m (Landsat 5 či Landsat 7). Landsat 7 disponuje též osmým pásmem panchromatickým s rozlišením 15 m. Pásma o rozlišení 30 m je možno kombinovat s pásmem panchromatickým (černobílým) o rozlišení 15 m. Výsledný obraz si zachovává vysoké barevné rozlišení, je však detailněji prokreslen, čímž je významně zvýšena jeho čitelnost (interpretabilita). Velkou výhodou dat z družic Landsat je jejich dlouhá časová řada a dlouhé období srovnatelných sledování. Snímky z družice LANDSAT 7 poskytují přehled o aktuální situaci v území a o využití krajiny (stavby silnic, rozsah povrchových dolů, způsob obhospodařování půdy, lesní těžba...). Na snímcích lze rozlišit různé typy vegetačních druhů a jejich zdravotní stav, mapovat typy půd, vlhkost povrchu a další fenomény. LANDSAT 7 patří k nejvýznamnějším družicovým systémům pro výzkum přírodních zdrojů Země. Díky vysokému počtu spektrálních pásem lze zobrazené území vizualizovat v různých kombinacích spektrálních pásem, přičemž každá z těchto kombinací přináší jiný pohled a zvýrazňuje určité vlastnosti povrchu. Podrobnost snímků ze senzorů TM a ETM+ odpovídá zhruba polohové přesnosti map středních měřítek (1: až 1:25 000). LANDSAT Příprava mise LANDSAT byla iniciována společností NASA (National Aeronautics and Space Administration) již v roce První z řady satelitů LANDSAT byl vynesen na oběžnou dráhu v roce Tento satelit, stejně jako další dva satelity LANDSAT první generace, nesl dva senzory: RBV (Return Beam Vidicon) a MSS (Multispectral Scanner). TERRA Družice uvedená na oběžnou dráhu v roce Je základní součástí programu EOS (Earth Observing System) vedeného NASA. Jeho hlavním 8

9 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY cílem je monitorování klimatu a přírodního prostředí Země. Na družici je umístěno pět základních přístrojů pro monitorování zemského povrchu, oceánů, atmosféry a interakcí mezi nimi. Družice je umístěna na subpolární oběžné dráze, přechází rovník v 10,30 hod. místního času (minimum oblačnosti). Přístroje jsou založeny na pasivním snímání odraženého a emitovaného záření. EO 1 Družice uvedená na oběžnou dráhu v roce 2000, kterou NASA postavila v rámci programu s názvem New Millennium Program (NMP). Parametry dráhy jsou podobné s Landsat. Jako první poskytuje hyperspektrální snímky z vesmíru. Multispektrální a panchromatický skener ALI používá moderní typ širokoúhlé optiky a vysoké stupně integrace. Cílem družice EO-1 je ověřit nové technologie, které by umožnily stavět přístroje s prostorovou i spektrální rozlišovací schopností srovnatelnou s parametry družice Landsat, přitom však podstatně lehčí, menší a levnější. ALOS Družice ALOS provozovaná japonskou společností JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) byla vynesena na oběžnou dráhu ALOS (Advanced Land Observing Satellite) nabízí největší kombinaci spektrálních, prostorových i radiometrických vlastností. Družice má tři přístroje dva optické (PRISM, AVNIR-2) a jeden radarový(palsar). Družice ALOS je navržena tak, aby posloužila především pro dvě aplikace: zvládání přírodních katastrof a mapování zemského povrchu. Hlavní cíle družice ALOS: - Kartografie - Regionální mapování pro trvale udržitelný život - Mapování přírodních katastrof - Mapování přírodních zdrojů Družicové radarové systémy ERS Družice ERS 2 byla vypuštěna na oběžnou dráhu 21. dubna 1995 pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA). Jde o pokračovatelku o čtyři roky mladší družice ERS 1. Ta v roce 2000 ukončila činnost z důvodu poruchy stabilizačního systému. Družice ERS 2 doposud nevykázala žádné problémy a všechny její přístroje bezchybně fungují. I přesto již má svého nástupce družici Envisat. Obě družice byly vybaveny téměř shodným přístrojovým vybavením, které bylo určeno především pro vědecké účely. Jednalo se o Radar se Syntetickou Aperturou (SAR) umožňující měřit v režimu Image (obrazový mód) a v režimu Wave (měření výšky a frekvence vln), který spolu s tzv. Wind Scatterometerem, který měří směr a rychlost větru při hladině moře, tvoří soubor přístrojů nazývaný AMI (Active Microwave Instrument). Dále byl na palubě umístněn radarový altimetr pro přesné měření výšky hladiny oceánů, podélně skenující radiometr pro měření teploty svrchní vrstvy mraků a vodní hladiny a u družice ERS-2 navíc přístroj pro měření obsahu ozonu a dalších plynů a aerosolů ve stratosféře a troposféře. Radarová data, která tato družice poskytuje, mají oproti datům optickým výhodu delších vlnových délek. To znamená, že lépe prochází atmosférou a mohou snímat i v oblastech se zvýšenou oblačností nebo v noci. Radarové snímky nalézají uplatnění především v oblasti životního prostředí. Díky schopnosti pronikat oblačností je lze využít v případě kalamitních situací, především v průběhu záplav, pro mapování aktuálního stavu zaplavených oblastí i pro mapování jeho vývoje. Radarové snímky jsou citlivé nejen na přítomnost povrchové vody, ale i na obsah vody v půdě i několik cm pod povrchem, a proto je na nich možné rozeznat například zavlažované plochy od nezavlažovaných. Další možnosti uplatnění radarových snímků jsou v oblasti monitorování hospodaření v lesích či v oblasti zjišťování typu vegetace při použití časové řady snímků z různých vegetačních období, pro geomorfologické či geologické aplikace, sledování pobřeží, ledovců a pro mnohé jiné. 9

10 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY ENVISAT Projekt Evropské kosmické agentury (ESA). Velká družice, která je následníkem družic ERS-1 a 2, byla vypuštěna na polární dráhu v roce Její velikost je 10 m a váží 8,5 tuny. Je zaměřena na monitorování životního prostředí v regionálním a globálním měřítku. Pohybuje se na subpolární oběžné dráze ve výšce 800 km, vykoná 14 oběhů za den a navrací se do stejné polohy po 35 dnech. Družice je vybavena deseti hlavními přístroji. Ty, které vytvářejí obrazové záznamy jsou tři: ASAR zobrazující radar pracující v C-pásmu, AATSR podélně skenující radiometr určený především pro mapování se šířkou záběru 500 km a rozlišením 1 km, MERIS obrazový spektometr pracující v 15 pásmech viditelné a blízké infračervené části spektra. Snímkuje v pásu 1150 km širokém s velikostí pixelu 300 m či 1 km. Envisat je primárně určen pro oceánografické účely, studium změn v chemickém složení svrchní části oceánu, druhotně pro studium oblačnosti a též pro monitorování vegetace v globálním měřítku. JERS Japonská družice JERS-1 byla vynesena 11. února 1992, na slunečně-synchronní dráhu ve výšce 570 km. Družice JERS-1 vážící kg, se skládá z obdélníkového těla družice (0.9m x 1.8m x 3.2m) s jedním 2kW solárním panelem (3.5m x 7m) a ze SAR antény rozdělené na 8 částí (2.4m x 11.9m po rozložení). Družice je tříose stabilizovaná a její životnost byla plánována na 2 roky. Termínové rozlišení družice je 44 dní. Mise JERS-1 měla trvat pouze 2 roky, ale nakonec bylo možné získat data o pozorování Země (pokud se týče přírodních zdrojů, katastrof, životního prostředí, atd.) z družice za období přibližně 6,5 roku. Typickými příklady vědeckých výsledků dosažených použitím dat JERS-1 jsou informace o nalezení potenciálních zdrojů ropy v Turpanské pávni (Čína), objasnění odlesňování v amazonském deštném pralese a informace o diastrofismu (deformace zemské kůry) vyvolaném činností sopky Mt. Iwateyama. RADARSAT Družice RADARSAT-1 byla úspěšně vypuštěna ze základny Vandenberg v Kalifornii. Její vývoj a stávající provoz je zajišťován Kanadskou kosmickou agenturou CSA, zatímco RSI je distributorem a prodejcem pořízených dat na celém světě. RADARSAT-1 je první radarová družice na světě zcela zaměřená na operační aplikace. Nabízí vysoce kvalitní, cenově výhodná data pro mapování a monitorování přírodních zdrojů a krajiny. Její plánovaná životnost je 5 let. Další pokračování tohoto programu je zajištěno již schválenými finančními prostředky pro následné družice RADARSAT-2 a RADARSAT-3. Radarsat se pohybuje po polární kruhové dráze ve výšce 800 km a přelet stejného místa na Zemi uskuteční jednou za 24 dní. SAR pracuje na vlnové délce 5,6 cm s horizontální polarizací. Družice RADARSAT-1 je vybavena unikátním radarem, který flexibilitou provozních režimů, úhlů snímání a rozlišení nabízí uživateli výběr více než 25-ti základních produktů a možnost přizpůsobit produkty specifickým požadavkům. Data jsou dostupná na různých mediích, jako CD-ROM, CCT nebo 8mm páskách a jejich doručení lze zajistit buď klasickou kurýrní službou nebo elektronicky. Záření na této vlnové délce je pohlcováno oblačností a deštěm jen minimálně. Radarsat pořizuje scény v několika režimech, které se od sebe liší jak rozlišením, tak velikostí scény či úhlem, pod kterým je zemský povrch ozařován. Nastavitelná anténa může měnit úhel dopadu radarového paprsku na zemský povrch od 10 do 60, rozlišení se pro různé režimy mění od 10 m do 100 m a šířka záběru se pohybuje mezi 50 km až 500 km. Další novinkou je možnost pořízení podrobnější scény v libovolné části pruhu širokého 500 km, ležícího vpravo od směru letu družice. Například ve standardním modu, kdy se pořizují scény 100 km x 100 km je možná jejich lokalizace v tomto pruhu na sedmi pozicích. Družice může pořídit i scénu přes celý 500 km široký záběr v režimu ScanSAR. Při použití tak širokého záběru se sníží i opakovatelnost měření. V našich zeměpisných šířkách je v tomto režimu každé místo snímáno jednou za tři dny. TerraSAR-X Radarová družice TerraSAR-X byla vynesena na oběžnou dráhu 15. června 2007 z bajkonurského kosmodromu v Kazachstánu. TerraSAR-X je provozována německou společností Infoterra GmbH. Jedná se o družici umožňující pořízení radarových dat s prostorovým rozlišením až 1m. 10

11 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY Satelit se pohybuje na polární oběžné dráze ve výšce 514 km a aktivní anténou zaznamenává nová a kvalitní radarová data z celé planety. Činnost satelitu není ovlivněna povětrnostními podmínkami, oblačností ani slunečním zářením. TerraSAR-X je další evropskou nízkoorbitovou družicí v pořadí, která využívá radarovou technologii SAR, konkrétně v rentgenovém spektru včetně interferometrických měření. Globální pokrytí naznačuje též budoucí využití družice v programech GMES a GEO. TerraSAR-X je prvním komerčně využívaným satelitem s radarovým rozlišením až 1m. Životnost družice se odhaduje minimálně na 5 let. SIR RADAR pracující na amerických raketoplánech jednak pro vytváření radarových snímků, jednak pro tzv. interferometrická měření. 1,1 km a jsou vytvářeny skenerem AVHRR v pěti intervalech spektra. Ze snímků je sestavována řada tématických map základních meteorologických prvků v globálním měřítku - např. SST (Sea Surface Temperature teplotu mořské hladiny) pro účely meteorologie a klimatologie, dále mapy základních druhů povrchů či mapy vegetačních indexů. MetOp Družice ze série MetOp jsou první evropské meteorologické družice na polární dráze. Jsou výsledkem úzké spolupráce EUMETSATu jejich provozovatelem, jeho členských států a americké organizace NOAA. Označení družice na polární družice (někdy též "polární družice") naznačuje typ oběžné dráhy: ta má sklon vůči rovině zemského rovníku 98 stupňů, výška dráhy je kolem 850 km, čemuž odpovídá oběžná doba přibližně 100 minut. Posun dráhy mezi dvěma sousedními oblety činí na rovníku přibližně 25.5 stupně (na západ). Dráha je héliosynchronní, tj. družice přelétá určitou zeměpisnou šířku vždy ve stejném místním čase. Meteorologické družice na polárních drahách NOAA Název těchto družic je zkratkou pro National Oceanic and Atmospheric Administration, americké vládní agentury, která tyto družice provozuje. Družice NOAA se často označují jako "družice polární", nebo jako "družice na (kvasi)polární dráze". Toto označení již samo naznačuje typ oběžné dráhy: ta má sklon vůči rovině zemského rovníku 98 až 99 stupňů, výška dráhy se pohybuje v rozmezí 810 až 870 km, čemuž odpovídá oběžná doba přibližně 100 minut. Posun dráhy mezi dvěma sousedními oblety činí na rovníku přibližně 25.5 stupně (na západ). Dráha je héliosynchronní, tj. družice přelétá určitou zeměpisnou šířku vždy ve stejném místním čase. Družice s původně čistě meteorologickým určením poskytují mimo jiné snímky využitelné pro tzv. globální mapování. Snímky mají původní velikost pixelu 1,1 x Hlavním meteorologickým přístrojem družic MetOp je skenující radiometr, označovaný AVHRR (Advanced Very High Resolution Radiometer). Jedná se o stejný přístroj, jako je na palubě amerických družic NOAA. Kromě tohoto přístroje nese družice na palubě další přístroje, které zjišťují například: - vertikální profily teploty (v troposféře a spodních částí stratosféry) a vlhkosti (v troposféře), - informace o stratosférickém ozónu a dalších složkách atmosféry, např. NO2 nebo vodní páry, - informace o vlhkosti v různých hladinách atmosféry - data v oblasti monitorování mořského ledu, půdní vlhkosti, kvality sněhu - měření zvrstvení atmosféry (zajišťuje profil teploty a vlhkosti) - odrazivost v mikrovlnném spektru, k výpočtům profilů teploty a vlhkosti od zemského povrchu až do horní stratosféry. Těchto dat se využívá k měření srážek a vlastností povrchu; včetně sněhové pokrývky, oceánského ledu a půdní vlhkosti. - k měření teploty povrchu oceánů, hodnot celkového amtosférického ozónu, srážkové vody, výšky a pokrytí oblačností a také pro určování albeda. 11

12 DRUŽICE A DRUŽICOVÉ SYSTÉMY Geostacionární meteorologické družice METEOSAT Družice METEOSAT patří do skupiny družic geostacionárních, tj. obíhajících Zemi ve výšce necelých 36 tisíc kilometrů v rovině zemského rovníku jednou za 24 hodin. Z hlediska pozorovatele na Zemi se tak zdá, jako by družice visela nad Zemí ve stále stejném bodě. Tato vlastnost umožňuje družici snímat stále stejnou část povrchu Země za stejných geometrických podmínek. Družice Meteosat je "zavěšena" nad Guinejským zálivem, odkud je schopna zobrazit celou Evropu a Afriku, západní Asii, část Jižní Ameriky a většinu Atlantského oceánu. Družice METEOSAT má hmotnost přibližně 320 kg, včetně 40 kg paliva při startu. Má tvar válce o průměru přibližně 2 metry a výšce 3 metry. Její orientace v prostoru je zajištěna rotací o rychlosti 100 otáček za minutu. 12

13 INTERPRETAČNÍ ZNAKY Možnosti studia změn v charakteru zemského povrchu metodami DPZ Metodami dálkového průzkumu Země je možné v současné době postihnout širokou škálu procesů, které souvisejí se změnami v charakteru povrchu Země a to v globálním i lokálním měřítku. Studium změn (change detection) je založeno na zpracování obrazových materiálů studovaného území z několika časových horizontů. K vyhodnocení změn na obrazových materiálech v analogové podobě se využívá metod interpretace, založených na použití tzv. interpretačních znaků. Hlavními interpretačními znaky jsou: 1. Znaky existující na snímku i ve skutečnosti Tvar objektu může prozrazovat jeho původ. Objekty vytvořené člověkem mívají pravidelné geometrické tvary (budovy, síť komunikací, atd.) U přírodních objektů jsou pravidelné tvary výjimkou - například krátery sopek či závrty v krasových oblastech mohou mít tvary pravidelné geometrické Stín jako interpretační znak slouží k rozpoznání výšky objektů, stíny na snímcích dodávají zobrazené scéně plastičnost. Stín na snímcích může být stín vlastní - část objektu zastiňuje jinou část téhož objektu. Druhým typem stínu je stín vržený - například stíny budov - umožňují odhadnout jejich výšku. Na leteckých snímcích velkého měřítka mohou vržené stíny podle charakteristického tvaru sloužit k rozpoznání jednotlivých druhů stromů. Velikost objektů jako interpretační znak se posuzuje pouze v relativních jednotkách. Měřením rozměrů jednotlivých objektů se zabývá fotogrammetrie. Velikost je funkcí měřítka snímku. Rozdílná velikost objektů stejného druhu (např. budov) může často prozrazovat funkci. Barva objektů na družicových snímcích je výsledkem aditivního míchání základních barevných odstínů v systému RGB. Objekty na snímcích mohou mít barvy blízké barvám přirozeným v případě, že barevná syntéza vznikla z jednotlivých snímků pořízených v intervalech viditelného elektromagnetického záření. Nepřirozené barvy objektů vznikají pokud je do barevné syntézy zařazen alespoň jedno pásmo pořízené mimo obor viditelného záření. Běžnou je barevná syntéza, která podává plochy pokryté vegetací v odstínech červené barvy. Nepravé barvy mohou zvýrazňovat rozdíly mezi povrchy podobných vlastností. 2. Znaky existující pouze na snímku Tón nahrazuje na snímcích skutečnou barvu objektů. Tón odpovídá velikosti zaznamenané radiometrické charakteristiky. V optické části spektra (viditelné a blízké infračervené záření) jsou objety málo odrážející podány tmavými tóny, povrchy výrazně odrážející mají světlé tóny. U některých termálních snímků bývají světlými tóny prezentovány chladné povrchy a tmavými tóny povrchy teplé. Tón povrchů na radarových snímcích je ovlivňován především jejich drsností a také obsahem vody. V některých případech je tón určitých částí povrchů výrazně modifikován vzájemnou polohou snímaného povrchu, polohou družice v době snímání a polohou Slunce. Textura je proměnlivost tónů, která je tvořena jednotlivými elementy povrchů, které lze zjistit, ale nelze je rozpoznat. Jednotlivé elementy tvoří například stromy či polní plodiny. Řada druhů povrchů vytváří typickou texturu. Výrazná textura je typická především pro radarové snímky. 13

14 INTERPRETAČNÍ ZNAKY Pro lesy s převahou jehličnanů je typická jemnozrnná textura, textura lesů s převahou listnatých stromů je hrubozrnná. Hladkou texturu mají vodní plochy. 3. Znaky vyjadřující vztahy Struktura definuje prostorové uspořádání jednotlivých prvků, které ve svém celku tvoří objekty vyššího řádu. Příkladem může být pravidelná struktura ulic v městské zástavbě, či sad tvořený pravidelnými řadami stromů. Na rozdíl od textury lze jednotlivé elementy struktury nejen zjistit ale i rozpoznat. Struktura a textura spolu úzce souvisejí přes měřítko snímků. Se zmenšujícím se měřítkem se struktura (pravidelné uspořádání prvků) mění na texturu (tónovou proměnlivost). Poloha jako interpretační znak slouží k rozpoznávání vztahů mezi objekty na snímcích. Některé druhy objektů či jevů jsou asociovány s jinými - např. komunikace doprovázejí typické stavby, plochy postižené erozí jsou vázány na příkré svahy nedostatečně zpevněné vegetačním krytem apod. Poloha často výrazně omezuje možnosti, kde se daný objekt na snímku může nacházet. Popisy ALŽÍRSKO stát ř. Thomson řeka Brisbane hlavní město j. Flathead jezero Gold Coast město o. Luzon ostrov P a m í r názvy fyzickogeografických celků v.n. Dalrymple vodní nádrž Tichý oceán názvy oceánů, moří a zálivů 14

15 PŘÍRODNÍ KATASTROFY ZEMĚTŘESENÍ KLASIFIKACE PŘÍRODNÍCH KATASTROF Genetická klasifikace rozděluje přírodní katastrofy podle místa jejich vzniku (KUKAL, Z.,1983,s.14). Podle vztahu k zemskému povrchu můžeme určit tři skupiny katastrof: a) Katastrofy vznikající pod zemským povrchem zemětřesení, sopečná činnost (druhotné důsledky sesuvy půd, tsunami, záplavy) b) Katastrofy vznikající na zemském povrchu svahové pohyby, záplavy (povodně), tsunami, požáry c) Katastrofy vznikající nad zemským povrchem tropické cyklony, bouře, tornáda a v kosmickém prostoru dopad meteoritů. KATASTROFY VZNIKAJÍCÍ POD ZEMSKÝM POVRCHEM ZEMĚTŘESENÍ Jedná se o nejničivější přírodní katastrofu, pokud se týká obětí, škod, velikosti zasaženého území i podle obtížnosti ochrany. Jelikož Země není stabilní neměnné těleso, ale ve své historii prodělala a stále prodělává neustálý vývoj, Pevnost Bam v Iránu po zemětřesení Zhruba 90 % zemětřesení má tektonický původ. Při tektonických procesech dochází k hromadění napětí. Zemětřesení vzniká náhlým uvolněním této mechanické energie v nitru Země (často na hranici litosférických desek). Zemětřesení tedy můžeme charakterizovat jako soubor krátkodobých pohybů, reprezentující proces při změně napěťového stavu hornin. Energie zemětřesení se šíří seismickými vlnami.nejsilnější zemětřesení mají ohniska v poměrně malých hloubkách (hypocentrum je nejčastěji do 60 km). Zemětřesení ale vznikají až do hloubek kolem 700 km. Pevnost Bam v Iránu před zemětřesním v roce 2003 během něhož dochází k zaplavování rozsáhlých ploch mořem, jinde vynořením mořského dna nad hladinu, posunováním a otáčením celých kontinentů, je pravděpodobné, že zde existují síly, které toto způsobovaly a způsobují. Jsou to například konvenční proudy, izostatické síly, gravitace. Toto působení je zdánlivě velmi pomalé, avšak spojené účinky těchto sil vedou v zemské kůře a ve svrchní části zemského pláště ke vzniku dlouhotrvajících napěťových stavů, které někdy vedou k překonání meze pevnosti horninového materiálu (většinou ve smyku). Při tomto dochází k uvolnění mechanické energie a to se projevuje zemětřesením. Zemětřesení v Chi-Chi na Taiwanu v roce 1999 Zemětřesení obvykle nejsou jedinou ohraničenou událostí. Zemětřesení se obvykle vyskytují ve skupinách (tzv. zemětřesné posloupnosti). Zemětřesné posloupnosti se většinou skládají z několika slabších předtřesů, následuje hlavní otřes a následné slabší dotřesy. Předtřesy předchází hlavnímu otřesu obvykle jen několik dnů. Doba dotřesů může trvat několik měsíců i let. Není to ale jediná forma zemětřesení. Zemětřesení se na Zemi nevyskytují rovnoměrně. Nejčastější zemětřesení jsou na hranicích zemských litosférických desek. Studiem zemětřesení se zabývá věda seismologie (obor geofyziky). 15

16 PŘÍRODNÍ KATASTROFY ZEMĚTŘESENÍ DRUHY ZEMĚTŘESENÍ Podle původu: Řítivá - přibližně 3 % všech zemětřesení - vznikají např. zřícením stropů podzemních dutin v krasových nebo poddolovaných oblastech. Mají mělké hypocentrum a bývají lokálního charakteru. Mohou však způsobit značné škody. Sopečná (vulkanická) - 7 %. Bývají průvodním jevem sopečné činnosti. Hypocentra mají vázaná na přívodní dráhy vulkanického materiálu a nacházejí se v hloubkách do 10 km. Tato zemětřesení mívají lokální význam a malou intenzitu. Často se vyskytují v rojích Tektonická (dislokační) - nejčastější a nejzhoubnější. Vznikají náhlým uvolněním nahromaděné elastické energie v tektonicky aktivních oblastech, přičemž dochází ke smykovému pohybu ker podél zlomových spár.maximální pohyby v horizontálním i vertikálním směru mohou dosáhnout i mnohametrových hodnot. Horizontální rozměr ohniska může dosahovat i stovek kilometrů. Podle hloubky: mělká - do 60 km střední km hluboká km Richterova stupnice Richterova stupnice (viz. tab.č.1) se používá v seismologii pro popis velikosti zemětřesení (tj. pro hodnocení intenzity zemětřesení podle hodnoty magnituda). Stupnici vytvořil v roce 1935 americký seismolog Charles Francis Richter (+1985). Richterova stupnice je založena na množství energie v hypocentru zemětřesení (ohnisko zemětřesení, které leží v hloubkách do 700 km pod zemským povrchem). "Richterova stupnice udává intenzitu pohybu země měřenou ve vzdálenosti 100 km od epicentra zemětřesení." Tab. č. 1: Richterova stupnice Magnitudo Následky 1,2 Není cítit, lze pouze měřit přístroji 3 Nejmenší hodnota, kterou člověk rozpozná; bez poškození 4 Slabé zemětřesení 5 Slabé poškození budov blízko epicentra 6 Vážné poškození špatně postavených budov 7 Velké poškození budov 8 Téměř úplné zničení Richterova stupnice je logaritmická. Richterova stupnice nemá horní hranici. Pro dané zemětřesení platí jediná hodnota magnituda, které charakterizuje velikost daného zemětřesení. Makroseismická intenzita Zemětřesení na ostrově Hokaido, Japonsko 2003 ÚČINKY A INTENZITA ZEMĚTŘESENÍ Magnitudo Velikost zemětřesení je vyjádřena veličinou magnitudo [M]. Magnitudo se určuje např. ze seismometricky zjišťovaných maximálních výchylek pohybu půdy při zemětřesení. Magnitudo navrhl Japonec Wadati. Existuje několik magnitudových stupnic, mezi kterými se převádí pomocí empirických vzorců. Jednu z nich vytvořil Charles Francis Richter. Je to pak tzv. velikost zemětřesení podle Richterovy stupnice. Richterova stupnice není samozřejmě jedinou používanou stupnicí v seismologii. Vedle Richterovy stupnice se používá mj. Mercalliho stupnice (viz. tab.č.2). Stupnici sestavil italský seismolog Giuseppe Mercalli (+ 1914). Mercalliho stupnice byla sestavena na základě pozorování následků zemětřesení (tj. ne pomocí přístrojů). Mercalliho stupnice tedy slouží pro měření makroseismické intenzity. Pro dané zemětřesení má makroseismická intenzita na různých místech pozorování obecně různé hodnoty. Největší hodnoty jsou často, ale ne vždy, zjištěny na místě, které je v epicentru zemětřesení. Tato nejvyšší hodnota se může uvádět jako velikost zemětřesení. Přehled nejvýznamnějších a nejničivějších zemětřesení v letech viz přílohy tabulky č

17 PŘÍRODNÍ KATASTROFY ZEMĚTŘESENÍ Irán historická pevnost ve městě Bam před zemětřesením 30. září 2003 Irán historická pevnost ve městě Bam po zemětřesení 3. ledna 2004 Snímky zachycují starobylou pevnost ve městě Bám v Iránu před a po zemětřesení z 26. prosince Zemětřesení o síle 6,8 Richterovy stupnice srovnalo se zemí celé město a 80% pevnosti, která lákala turisty z celého světa. V troskách zahynulo lidí. 17

18 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - ZEMĚTŘESENÍ Šalamounovy ostrovy ostrov Ranongga před zemětřesením 31. března 2006 Šalamounovy ostrovy ostrov Ranongga po zemětřesení 12. dubna 2007 Snímky zachycují ostrov Ranongga v Šalamounově souostroví před a po zemětřesení 2. dubna Silné zemětřesení o síle 8.1 magnituda, zvedlo během několika minut ostrov včetně korálového útesu nad vodu, který ho obepínal. V důsledku tohoto pohybu vzniklo po obvodě ostrova několik stovek nových pláží. 18

19 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SOPEČNÁ ČINNOST SOPEČNÁ ČINNOST - VULKANIZMUS Sopečné výbuchy mají svůj zdroj pod zemským povrchem a ohrožují asi 200 milionů obyvatel. Podle statistiky UNESCO (United Nations Educational Scientific and Cultural Organisation Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu) zahynulo za posledních 500 let v důsledku sopečných výbuchů nebo jejich následků asi osob. Sopka Veniaminof na Aljašce. Poslední fáze erupce v roce Láva stéká a rozlévá se po svazích (černá plocha) a propadá se pod tajícím sněhovou pokrývkou. Každá sopka je vyvýšenina, která je tvořena sopečným materiálem a je spojena přívodem s tzv. magmatickým krbem pod povrchem. Magma je tavenina vytvářená předem z křemičitanů. Pokud se magma dostane na povrch, nazývá se láva. Magmatický krb je prostor v hloubkách 30 až 100 km pod zemským povrchem, ve kterém byly z různých důvodů horniny roztaveny a jsou v tekutém stavu. Krb může být spojen tektonickými poruchami s povrchem, magma stoupá vzhůru, unikají vodní páry a plyny. Pokud mají rozpínající se plynné látky zahrazenou cestu, uvolní si ji výbuchem. Tak vzniká sopečný výbuch nazývaný také exploze. Tím se Malý výbuch Tavurvuru v září 1994, Papu Nová Guinea dostane na povrch i magma. Při rychlém ochlazení se změní na strusku, která je rozmetána kolem. Výbuch trhá lávu i okolní horniny a vymrští je do atmosféry. Zpět dopadají jako tefra, která se hromadí do výše kolem sopouchu (sopečný komín spojující magmatický krb se zemským povrchem). Na vrcholu sopky je kráter, který má nálevkovitý tvar. Užší spodní část je spojena se sopouchem vedoucím až do magmatického krbu. V případě velké exploze může být vytvořen destruktivní tvar sopečného kužele označovaný termínem kaldera. Dochází ke zničení horní kráterové části vulkánu a rozšíření jícnu sopky a snížení celkové nadmořské výšky hory. Kaldera vznikla například při erupci Vesuvu roku 79, nebo při výbuchu indonéské sopky Krakatau roku I při katastrofě na ostrově Théra v roce 1470 př. Kr. došlo k vzniku kaldery, při kterém byla pohřbena převážná část ostrova, jenž tak dostal dnešní podobu (obr. 1). Vznik tohoto tvaru není ovšem vázán pouze na velké exploze. Dalším příčinou může být kolaps materiálu kužele do vyprázdněného magmatického krbu pod povrchem nebo postupná eroze původního kráteru, pokud se vulkán stane vyhaslým. Snímek erupce sopky Etna v říjnu 2002 zachycený z Mezinárodní vesmírné stanice ISS Sopečná činnost je velmi různorodá, proto je i složité ji nějak klasifikovat. Oproti zemětřesení neexistuje žádná univerzálně uznávaná škála, která by hodnotila rozsah procesů podle velikosti, množství uvolněné energie nebo negativních účinků hazardu. Částečně je možné rozčlenit několik typů sopečných erupcí, které jsou obecně nazývány podle známých zástupců každé kategorie viz obrázek a tab.č.8. Toto členění opět odráží především charakteristiky magmatu a morfologie sopek. Je však nutné zdůraznit, že klasifikace není přímočará a v mnoha případech dochází ke kombinacím jednotlivých typů. 19

20 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SOPEČNÁ ČINNOST Znázornění jednotlivých druhů erupcí; A - Havaj, B - Stromboli, C - Vulcan, D - Vesuv, E - Mt. Pelée tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především o sopečnou činnost spojenou se subdukčními procesy. Další významnou zónou je jižní okraj desky Euroasijské (středomořské a indonéské sopky). Vulkanismus se projevuje i podél středooceánských hřbetů a pevninských riftových zón (Východoafrický rift). Pokud se sopečná činnost vyskytuje uvnitř litosférických desek, je způsobena přítomností horkých skvrn (Havajské ostrovy) nebo je vázána na oblasti významných zlomů (Kanárské ostrovy). Sopky můžeme dále dělit na podle toho, kdy naposled vykazovaly svou aktivitu (KUKAL, Z., 1983, s.121). Vyhaslé sopky jsou ty, u nichž nebyla v historické době zaznamenána erupční činnost, jde tedy pouze o hory tvořené vulkanickými horninami. Magmatický krb může přestat z různých funkcí pod sopkou fungovat. Může dojít k přerušení jeho spojení s povrchem, k vyčerpání zdroje jeho energie, nebo k posunu litosférické desky nad horkou skvrnou. Vyhaslé sopky se prozrazují různými projevy posopečné činnosti. Nazýváme tak souhrnně výrony plynů nebo horkých minerálních vod. Činné jsou naopak sopky, které o sobě daly v průběhu lidské historie vědět. Dále můžeme ještě vyčlenit sopky dřímající, tedy takové, které neměly žádnou erupci, ale u kterých doprovodné ukazatele značí možné riziko. Obrázek nejvyšší činné sopky v Evropě Etny v Itálii. Kužel sopky je po stranách pokryt mladší ztvrdlou bazaltovou lávou. Vulkanické oblasti Na celé planetě je přibližně 500 činných vulkánů, z nichž asi 50 se každým rokem aktivně projevuje erupcemi. Geografické rozložení sopečné činnosti je ovšem velmi nerovnoměrné. Stejně jako zemětřesení je vázáno především na rozhranní litosférických desek. V těchto oblastech dochází vlivem zvýšených tektonických tlaků k natavování horniny, která pak stoupá k povrchu. Pohyb magmatu je rovněž usnadněn množstvím tektonických poruch podél deskových rozhranní. Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" (Ring of Fire), které je vázán na okraje Geografické rozložení činných sopek v rámci celé planety se zvýrazněním pacifického Kruhu ohně Tab. č.8: Základní typy sopečné činnosti podle charakteru erupcí (upraveno podle: KUKAL, Z., 1983, s.123). Typ Havaj Stromboli Vulcan Vesuv (pliniovský) Mt. Pelée Popis Tekutá láva vytéká klidně puklinami; vznikají mocné pokryvy láv zvané platóbazalty Stratovulkány, vzniklé postupným vrstvením tefry; láva je vyvrhována plynnými explozemi jako struska; krátkodobé lávové výlevy; střídá se období silnější a slabší činnosti Stratovulkán s centrálním kráterem; viskózní láva ucpává přívody; tlak plynů po čase proráží jícen, nastává výbuch a vývrh tefry; po explozi klidně vytéká láva Z hluboko uloženého magmatického krbu se na povrch dostává láva bohatá na plyny, silnými explozemi je vyvrhována do atmosféry (několik km) a dopadá zpět jako popel; aktivita je epizodická, dlouhá období klidu Velmi viskózní láva ucpává přívod a vytváří vulkanický dóm; tvoří se žhavá mračna (viz. dále) Přehled sopečných katastrof v tabulkách 9-13 viz přílohy. 20

21 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SOPEČNÁ ČINNOST USA Aleutské souostroví Four Mountains 27. července 2007 Itálie sicilská sopka Etna během vulkanické aktivity 24. listopadu 2006 Vrchní snímek pořízený družicí Terra v pravých barvách zachycuje skupinu čtyř aktivních sopek Four Mountains v pásu Aleutského souostroví v severním Tichém oceánu. Spodní snímek družice Aqua zachycuje vulkanickou činnost sicilské sopky Etny, která ze svého kráteru uvolňuje úzký sloupec vulkanického popela. Snímek je pořízený v pravých barvách a zobrazuje tmavě načervenalý až hnědý sloupec popela vycházející z vrcholu vulkánu směřující na jihovýchod a postupně se rozptylující v atmosféře. 21

22 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SOPEČNÁ ČINNOST Indonésie sopka Krakatoa v Sundském průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra 11. června 2005 Družicový snímek pořízený družicí Ikonos v pravých barvách, zachycuje aktivní sopku Krakatoa ležící na ostrově Anak Krakatau v Sundském průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra v Indickém oceánu. Detailní snímek mladého vulkánu zobrazuje kruhový kráter sopky ležící západně od centra ostrova, který je obklopen na svazích a úpatích čerstvými lávovými poli a popelem, které více než na polovině ostrova vytváří nové pobřeží. 22

23 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SESUVY PŮDY KATASTROFY VZNIKAJÍCÍ NA ZEMSKÉM POVRCHU SVAHOVÉ POHYBY - SESUVY Svahové pohyby mohou být vyvolány různými způsoby. Zemský povrch se skládá většinou ze svahů. Některé jsou stabilní, jiné se za některých podmínek stávají nestabilními. K tomu např. dojde, když se změní sklon svahu nebo se svah zatíží násypy (tím pomáháme gravitaci proti soudržnosti hornin). Svah se stává nestabilním, dojde-li k otřesům půdy. Každé zemětřesení v horských terénech doprovázejí svahové pohyby. Nestability svahů podporuje i zvýšení obsahu vody v půdě, suti nebo horninách. Voda totiž vyplňuje póry a přerušuje vazby mezi zrny. Na vrstevních plochách působí voda jako mazadlo a usnadňuje klouzání. Soudržnost hornin porušuje také mráz a zvětrávání. Nestabilitu svahu mohou zavinit i změny porostu nebo odstranění vegetace. o o o oblasti se střední výškovou členitostí, které jsou postiženy silnou degradací půdního krytu oblasti budované mohutnými vrstvami jemných sedimentů, především spraší oblasti s velkými úhrny srážek během roku Sesuv půdy po zemětřesení na Taiwanu v roce 1999 Klasifikace a druhy svahových pohybů Transport zvětralin se děje: o gravitací o transportním médiem (voda, vítr, ledovec) Pohled ze svahu na sesuv půdy 10. ledna 2005 v La Conchitě, Kalifornice. Pokud jsou na svahu pevné horniny kryty sutí nebo půdou, může se suť snadno oddělit od podloží, zvláště jeli kluzná plocha namazána vodou. Komplikace způsobuje také stav, kdy jsou horniny tvořeny vrstvami pevných vápenců nebo pískovců s vložkami měkčích jílovitých břidlic. Zvětráním se vytvoří odlučná plocha a lavice klouzají ze svahu. Záleží přitom především na orientaci vrstev. Pokud je jejich směr a sklon rovnoběžný se svahem, existuje vždy nebezpečí sesuvů. Nelze přesně určit, při kterém úhlu se svah mění ze stabilního v nestabilní. Někdy se za kritickou hraniční hodnotu udává úhel 25. Strmější svahy jsou již údajně nestabilní. Na uvolnění sesuvů mají tedy největší vliv dešťové srážky a otřesy. V závislosti na všech faktorech podmiňujících stabilitu svahu (viz. tab.č.14) uvádí Z. Kukal (1983, s.125) hlavní druhy terénu, které mohou být velmi náchylné k vzniku svahových pohybů: o o oblasti postihované zemětřesnou aktivitou horská prostředí s velkou výškovou členitostí reliéfu Kritéria třídění svahových pohybů: o rychlost pohybu o mechanizmus pohybu o druh přemisťovaného materiálu Hlavní formy svahových pohybů: o ploužení (creep) o soliflukce, geliflukce o tečení o sesouvání o řícení Podle rychlosti rozdělujeme svahové pohyby na tři kategorie: Pohyby malé Nepředstavují reálné nebezpečí, jejich rychlost totiž můžeme počítat v desítkách cm za rok. Pomalé pohyby jsou zcela přirozeným přírodním úkazem, který v různé intenzitě probíhá na všech svazích. Tyto pochody zahrnují jednak ploužení (creep), jakési popolézání zvětralin dolů po svahu, a dále pak soliflukci a geliflukci, procesy související se saturací regolitu. Nebezpečí pomalých pohybů tkví pouze v tom, že postupně mohou zvyšovat svou rychlost i intenzitu, a nakonec přerůst v reálnou katastrofu. 23

24 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SESUVY PŮDY ledovcového splazu se za určitých podmínek (zvýšení teploty a tání, otřesy povrchu) může oddělit od zbytku ledovce a rychle sjet dolů do údolí. Nebezpečná není pouze rychlost pohybu (desítky km/h), ale i fakt že ledovec kromě své hmoty nese i velké množství ostatního svahového materiálu. Na dně údolí proto může způsobit značné škody. Sněhové laviny Sesuvy půdy po zemětřesení v roce 2007 v Niigataken Chuetsu-oki v Japonsku Středně rychlé pohyby Jsou pohyby, jejichž rychlost se pohybuje v metrech za hodinu nebo za den. Do této kategorie patří většina sesuvů. Podle profilu smykové plochy dělíme sesuvy na rotační (zakřivená smyková plocha) a translační (planární smyková plocha). Sesuvy už představují značná rizika, mohou ničit komunikace a lidská obydlí, a větší katastrofy si často vyžádají i oběti na životech. Za příhodných podmínek většinu svahů a nebezpečí spočívá především v obtížné možnosti jejich předpovědi. Zvláštní kategorií svahových pohybů jsou sněhové laviny. Příčiny a mechanizmy procesu jsou totožné, rozdíl tkví pouze v transportovaném materiálu. Tak jako svah, může se i sněhová pokrývka dostat v důsledku různých faktorů do nestabilního stavu, při kterém vzniká akutní nebezpečí vzniku lavin. Se současným rozvojem cestovního ruchu v horských oblastech a střediscích, nehrozí riziko pouze vlastním obyvatelům hor nebo horolezcům, ale často i běžným turistům. A laviny v ničem za ostatními svahovými pohyby nezaostávají. Každý rok mají na svědomí desítky životů po celém světě. Pohled na lavinu v Himalájích poblíž hory Mount Everest, květen 2006 Přehled ničivých sesuvů půd v tabulkách č viz přílohy. Četné sesuvy půd po zemětřesení na Taiwanu v roce Rychlé pohyby Největší riziko představují pohyby rychlé, které mohou způsobit velké škody na životech i majetku. Rychlost může dosahovat desítek až stovek km za hodinu. Na případnou evakuaci nebo útěk tak zpravidla nezbývá žádný čas. Mezi rychlé procesy patří řícení skal a všechny druhy tečení (suché proudy, kamenotoky, bahnotoky apod.). Podobné procesy často souvisejí s ostatními pochody, např. tečení může následovat po narušení svahu sesuvem, odnosem materiálu jeho akumulační části. Jako rychlý pohyb můžeme klasifikovat i řícení ledovců (KUKAL, Z., 1983, 184). Dolní část 24

25 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SESUVY PŮDY Pakistán oblast jihozápadního Kašmíru před zemětřesením a sesuvy půdy 14. listopadu 2000 Pakistán oblast jihozápadního Kašmíru po zemětřesení a sesuvech půdy z 27. října 2005 Snímky zachycují oblast pohoří Kašmíru v severním Pakistánu před a po zemětřesení z 8. října Zemětřesení o síle 7,6 magnituda, vyvolalo rozsáhlé sesuvy půd, které odřízly od světa vesnice a města, jak na pakistánské straně, tak i na indické straně Kašmíru. Na spodním snímku jsou vidět rozsáhlé sesuvy půd v okolí pakistánského města Muzaffaradbad. Oba snímky jsou pořízeny v nepravých barvách, kdy země pokrytá vegetací je znázorněna červeně, voda tmavě-modře, město šedě, exponovaná země a skály jsou bílé až světle hnědé. 25

26 PŘÍRODNÍ KATASTROFY SESUVY PŮDY USA pobřežní městečko La Conchita v Kalifornii před sesuvem půdy v září 2003 USA pobřežní městečko La Conchita v Kalifornii po sesuvu půdy v únoru 2005 Snímky zachycují kalifornské město La Conchita před a po sesuvech půdy z 10. ledna Velké úhrny srážek vygenerovaly mohutný sesuv půdy, který usmrtil 10 lidí a zničil několik budov. Snímky jsou pořízeny v normálním viditelném světle v pravých barvách. 26

27 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TSUNAMI TSUNAMI Některá zemětřesení na mořském dnu bývají doprovázena ničivými vlnami, které pustoší pobřeží. Často není možno určit kolik obětí a škod připadá na samotné otřesy a kolik na následující ničivou vlnu, která se nazývá tsunami. Termín tsunami je původně z japonského slova, které znamená velké vlny v přístavu. Podle definice jsou tsunami dlouhé vlny katastrofického charakteru, vzniklé především tektonickými pohyby na dně moří (cit. KUKAL, Z., 1983, s.108). Jiná definice vykládá pojem tsunami jako jednu nebo několik po sobě jdoucích vln na hladině moře, které vznikají při silném zemětřesení pod hladinou moře, podmořském sesuvu nebo dopadu meteoritu do moře nebo jeho blízkosti Vlna vysoká 36 až 40 m dostihla za několik minut ostrovy Jáva a Sumatra a celkově zahubila asi lidí. Dvojsnímek vlny tsunami přicházející na pobřeží thajského ostrova Krabi Railaybeach v prosinci 2004 Další příčinou vzniku tsunami jsou pobřežní sesuvy. Někdy může dojít k sesuvům hmot i na mořském dnu. Normálně nejsou tato tsunami příliš velká, ale při zemětřesení na Aljašce v roce 1899 se sesulo do zálivu 30 milionů m 3 zemin, což mělo za následek vlnu 600 m vysokou. Tato vlna zničila vše do této výšky na opačném břehu zálivu. Snímek zničené vesnice na pobřeží ostrova Sumatra v Jihovýchodní Asii po zásahu vlnou tsunami 26. prosince 2004 Délka tsunami je od 150 do 300 km (délkou vlny nazýváme vzdálenost od vrcholu k vrcholu.) Na volném moři není tsunami příliš nápadné. Výška vlny (vertikální vzdálenost od hřbetu k základně) je jen několik desítek cm nebo nanejvýše několik metrů. Když však vlna narazí na mělký pobřežní šelf, vztyčí se a přemění se v pohybující se stěnu. Pokud proniká do mělkých zálivů nebo nálevkovitých ústí řek se stěna zvyšuje ještě více. Rychlost vlny se přitom zpomaluje, a tak proniká na pevninu jako hradba. Tsunami vzniká nejčastěji podmořským zemětřesením (asi 99%). Čím je zemětřesení silnější, tím je pravděpodobnost vzniku tsunami větší. Při zemětřesení silnějším než M = 7,3 dochází ke vzniku tsunami vždy. Dále však klesá pravděpodobnost vzniku tsunami poměrně rychle a při M = 6,2 vzniká jen v 1,4 % případů. Tsunami může vznikat i sopečnými výbuchy, které mají na vodní masy podobný účinek jako zemětřesení. V některých případech může být tsunami vyvoláno vznikem kaldery, která se bleskově vyplní vodou. Nejzávažnějším případem vzniku tsunami při sopečné činnosti byl výbuch sopky Krakatua v Indonésii roku Snímek zobrazuje pustošící vlnu tsunami na thajském ostrově Koh Phi Phi v Andamanském moři v prosinci 2004 Před příchodem hlavní vlny nastane silný odliv nebo ještě delším intervalu naráží na pobřeží hlavní vlna ve formě vodní stěny. Tato vlna může být jen jedna, někdy mohou následovat další. Vlny vrhají i velmi těžké předměty daleko do vnitrozemí, trhají skály, smetou domy. Na ochranu před tsunami byla zřízena varovná služba, jejíž centrum je v Honolulu. Určování velikosti a klasifikace tsunami Velikost tsunami můžeme určovat podle viditelných projevů, škod, nebo maximální výšky vzedmuté hladiny oproti normálnímu stavu. Vhodné je rovněž srovnání intenzity tsunami v závislosti na intenzitě zemětřesení, které vlny způsobilo. Stupnici velikosti 27

28 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TSUNAMI tsunami podle makroskopických účinků uvádí tabulka č.19. Zaplavená pole v severní části ostrova Sumatra po vlně tsunami z prosince 2004 Hlavní postižené oblasti Tsunami je přírodní katastrofa, která nepostihuje pouze Tichý nebo Indický oceán, ale vzhledem ke své povaze představuje možné riziko pro všechny přímořské oblasti světa. Frekvence vzniku dlouhých vln je ale různá pro různé oblasti světa (viz. tab. č.20). Tab. č. 20: Procentuální výskyt tsunami v jednotlivých oblastech světa Oblast Výskyt (%) Východní pobřeží Atlantiku 1,6 Středozemní moře 10,1 Bengálský záliv 0,8 Indonésie a Zadní Indie 20,3 Tichý oceán 25,4 Japonsko a Rusko 18,6 Východní pobřeží Pacifiku 8,9 Karibská oblast 13,8 Západní pobřeží Atlantiku 0,4 (Upraveno podle: BRYANT, E., 2005, s.215). Vznik tsunami je vázán především na seismické zóny v oceánech. V Pacifiku tyto oblasti zahrnují především hlubokomořské příkopy (Japonský, Aleutský, Kurilskokamčatský a Peruánsko-chilský), v Indickém oceánu je to oblast Indonésie. Méně častý je výskyt vln tsunami v Atlantiku (oblast atlantského hřbetu). Ve Středozemním moři jsou hlavními potenciálními zdroji seismicky aktivní oblasti Egejského a Iónského moře. Jednou z tsunami nejvíce postižených zemí světa je Japonsko. V průběhu jeho historie muselo už nespočetněkrát čelit účinkům tohoto přírodního hazardu. Za posledních 1000 let zažila tato země nejméně 73 katastrof, které si celkově vyžádaly asi obětí (BRYANT, E., 2005, s.221). Dlouhé vlny se na pobřeží objevují v pravidelných intervalech. Vlna o výšce 10 m má interval opakování asi 10 let, vlna o výšce 25 m asi 70 let. Vzhledem k vysoké frekvenci výskytu tsunami má Japonsko v současnosti velmi dobře vybudovaný systém ochrany i prevence tohoto jevu. Tab. č. 21: Deset největších tsunami podle počtu obětí Poř. Místo Rok 1. Středozemní moře - ostrov Théra 1470 př.kr. 2. Indický oceán Portugalsko, Maroko a V.Británie Počet obětí neznámý nad 250 tis Itálie Indonésie Japonsko Japonsko Chile Japonsko Japonsko Zdroj: sasters - upraveno Záchranný vrtulník U.S. Navy na záchranné misi po vlně tsunani z 26. prosince 2004 nad pobřežím Banda Acech v Indonésii. 28

29 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TSUNAMI Indonésie město Gleebruk na severozápadním pobřeží ostrova Sumatra před vlnou tsunami 12. dubna 2004 Indonésie město Gleebruk na severozápadním pobřeží ostrova Sumatra po vlně tsunami 2. ledna 2005 Snímek družice QuickBird zachycuje pobřežní část malého městečka Gleebrun v provinci Aceh na severozápadě ostrova Sumatra. Vlna tsunami o výšce až 15 metrů, která udeřila 26. prosince 2004, smetla nebo zatopila budovy, stromy, silnice, mosty, pole nebo pláže, ze kterých odnesla písek do vnitrozemí. Snímky jsou pořízeny v pravých barvách. 29

30 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TSUNAMI Indonésie pobřeží Banda Aceh před vlnou tsunami 23. června 2004 Indonésie pobřeží Banda Aceh po zásahu vlnou tsunami 28. prosince 2004 Snímky družice QucikBird zachycují pobřeží města Banda Aceh na ostrově Sumatra po zásahu ničivou vlnou tsunami z 26. prosince Družicové snímky jsou pořízeny v pravých barvách. Celkový počet obětí se v oblasti indického oceánu vyšplhal podle posledních odhadů na tisíc obětí. 30

31 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - ZÁPLAVY POVODNĚ A ZÁPLAVY Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovně ztráty na životech obyvatel postižených území. Kromě toho dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Povodně ohrožují téměř 75 % zemského povrchu, jsou hrozbou pro stamiliony obyvatel Země a způsobují obrovské materiální škody a škody na životním prostředí. Ve světovém měřítku dosud asi 40 % nehod z celkového počtu přírodních katastrof představují povodně, obnášející děsivý součet zhruba obětí ročně. Druhotné škody u velkých povodní jsou často závažnější než u jiných katastrof. Jsou ničena obydlí, hynou zvířata, úrodná část půdy je odstraněna erozí nebo zanesena často kontaminovaným bahnem, dochází ke změně koryt vodních toků. Doprovodným jevem jsou dlouhodobě znečistěné povrchové a podzemní zdroje vody, nemoci a hladomor. Nejčastější důsledky záplav Primární důsledky Hmotné škody poškození či zničení mostů, aut, budov, kanalizační a odvodňovací systémy, silnice a dálnice, kanály a další typy infrastruktur Ztráty na životech lidské oběti, hospodářská zvířata, tyto důsledky mohou vést k epidemiím a nemocem Záplavy v hrabství Yorkshire v severní Anglii, červenec 2007 Povodně se podole mezinárodního pohledu dělí na dva základní typy - říční a mořské. Podle české legislativy (zákon o vodách) dělíme povodně na: přirozené povodně (způsobené přírodními jevy, zejména táním sněhu, dešťovými srážkami nebo chodem ledů) a zvláštní povodně (způsobené jinými vlivy zejména poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii a protržení, nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle). Zatopené komunikace v New Orleans (USA) po hurikánu Katrina v srpnu 2005 Sekundární důsledky Problémy se zásobováním vodou kontaminace vody, pitná voda se stává nedostatkovou Fotbalový stadión Sheffield Wednesday v Jižním Yorkshiru během záplav v roce 2007 Nemoci nehygienické podmínky, šíření nemocí vodou 31

32 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - ZÁPLAVY Problémy s úrodou a zásobováním potravinami nedostatek potravin v důsledku nedostatečné a záplavami zničené úrody vedoucí k růstu cen a další finančních ukazatelů, bída v případě katastrofálních důsledků. Pohled na zatopené město New Orleans (USA) po hurikánu Katrina v srpnu 2005 Terciální a dlouhotrvající důsledky Ekonomické problémy ekonomické ztráty, dočasné pozastavení přílivu turistů, vysoké výdaje na přestavbu a opravu budov a infrastruktury, nedostatek potravin Dálnice M 1 ve střední Anglii během záplav v roce 2007 Přehled nejvýznamnějších a nejničivějších záplav ve světě v tabulkách č viz přílohy. 32

33 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - ZÁPLAVY Austrálie stát Queensland před záplavami 6. ledna 2008 Austrálie - stát Queensland během záplav 22. ledna 2008 Snímek družice Terra zachycuje rozvodněné řeky v australském státě Queensland, které se rozvodnily po vydatných deštích na počátku roku Vrchní snímek pořízený 6.ledna 2008 ukazuje počátek rozvodňování řek. Spodní snímek zachycuje oblast rozvodněných řek. Snímky povrchu jsou v nepravých barvách, které by člověk pouhým okem neviděl. Byly pořízeny kombinací infračerveného a viditelného světla, kdy se voda jeví výrazněji oproti okolnímu terénu a je znázorněna černou barvou. Zakalená voda rozvodněných řek je špinavě modrá zatímco suchý povrch země pokrytý málo či vůbec rostlinami má světle hnědou barvu. Rostlinami pokrytý povrch má jasně zelenou barvu, oblaka jsou znázorněna tyrkysově a bíle. Stříbrno-bílý pruh na povrchu oceánu je odraz slunečního světla. 33

34 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - ZÁPLAVY Jižní Amerika severozápadní pobřeží Peru před záplavami 1. února 2008 Jižní Amerika severozápadní pobřeží Peru během záplav 1. dubna 2008 Snímek družice Terra (spodní snímek) zachytil rozvodněný říční systém 1. dubna Proudy a jezera vody znázorněné tmavě modrou barvou dominují nad světle růžovou až světle hnědou barvou (vrchní snímek) znázorňující pouště na počátku února před tím než začaly vytrvalé deště. Snímky zachycují poušť Sechura před a během záplav na severozápadě Peru blízko hranice s Ekvádorem. Družicový snímek zobrazuje rozpínající se záplavy až na sever do Ekvádoru. Ke zvýšení kontrastu zkalené vody a země, bylo na snímku použito jak viditelné, tak i infračervené světlo. Snímky obsahují nepravé kombinace barev vody (černá a tmavě modrá), holé a řídce vegetací pokryté zemi (světle hnědá), země pokrytá rostlinami je znázorněna zeleně, oblaka tyrkysově- bíle. 34

35 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - POŽÁRY POŽÁRY Ničivé požáry je termín, který zahrnuje všechny nekontrolované, volně se šířící požáry (v anglické terminologii wildfires, bushfires). Patří sem tedy nejen požáry, které vzplály volně v přírodě (např. účinky blesků), ale také požáry, které byly založeny člověkem, ať již úmyslně nebo v důsledku nezodpovědného jednání. Na celé planetě podlehne ročně plamenům asi 0,17% veškeré vegetace. A ačkoli některé oblasti (např. severní Amerika nebo Austrálie) jsou více náchylné k vzniku ničivých požárů, žádný kontinent s výjimkou Antarktidy není zcela zbaven nebezpečí této přírodní katastrofy. pralesních porostů. V letech přerostlo vypalování pralesa v Indonésii (v kombinaci s povětrnostní situací) v sérii ničivých požárů, které na Kalimantanu a Sumatře zničily přes 5 milionů hektarů pralesa a vyžádaly si přibližně 1000 obětí. Další příčinou mohou být neopatrní turisté, neboť velké množství rizikových oblastí jsou zároveň vyhledávané turistické destinace. V současnosti se také množí případy žhářství. Mezi přirozené příčiny požárů patří zapálení porostů bleskem nebo důsledkem vulkanické činnosti. Požár buše v Moondarra State Park v provincii Victoria (Australie) v lednu Pohled z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na požár v pohoří San Bernardino v Kalifornii v říjnu 2005 Hlavní oblasti sužované ničivými požáry Pro vznik ničivých požárů je obecně příznivá kombinace vysokých teplot a dlouhotrvajících období sucha, která následují po periodě vegetačního růstu. To znamená, že nejvíce ohrožené jsou oblasti, v nichž převládá středozemní nebo kontinentální klima s převládajícím xerofylním nebo sklerofylním typem vegetace. Tento typ vegetace má různé místní názvy - v Kalifornii je to chaparral, ve Francii maquis nebo garrigue a v Austrálii mallee nebo mulga. Mezi regiony, které jsou nejvíce ohrožené požáry tedy patří oblasti při pobřeží Středozemního moře, Kalifornie a jihozápad USA a Austrálie. Australský kontinent je vůbec nejrizikovějším místem pro vznik ničivých požárů, a to díky kombinaci klimatických podmínek a charakteristice vegetačního krytu. Například v sezóně lehlo popelem asi 15% celkové rozlohy kontinentu, i když většinou v odlehlých a neobydlených částech země. Důležitým rozdílem mezi požáry, které vzniknou přirozeně, a těmi, které jsou generované lidskou činností, je jejich dosažitelnost a v závislosti na ní i rozsah škod. Lidmi založené požáry jsou lokalizovány především v blízkosti obývaných území. Boj s nimi proto bývá jednodušší a rozsah menší. Oproti tomu, pokud požár vzplane na těžko dostupném území (např. vnitrozemí Austrálie, národní parky USA a Kanady), je jeho eliminace velmi náročnou záležitostí a za oběť často padnou velké rozlohy vegetace. V roce 2000 bylo v USA bleskem zapáleno 7659 požárů, které zničily území o rozloze 4930 km2. Člověk měl v tomtéž roce na svědomí požárů, ale zasažená plocha rozlohu "jen" km2. Příčiny a faktory vzniku ničivých požárů Přestože ničivé požáry jsou řazeny mezi přírodní katastrofy, v poslední době je hlavním viníkem jejich vzniku člověk, který má na svědomí obecně asi 80-90% všech ničivých požárů. V Evropě připadají na přirozené příčiny požárů dokonce pouze 2% z celkového počtu, v Austrálii je to asi 25%. Příčiny mohou být různé. Oheň může být založen v počátku jako kontrolovaná zemědělská činnost a následně přerůst v nekontrolovaný lesní požár. To platí obzvláště při vypalování tropických Požár buše v Alpine National Park ve Viktorii (Austrálie) v lednu Hlavními faktory, které ovlivňují riziko vzniku ničivých požárů, jejich intenzitu, délku trvání a rozsah škod jsou 35

36 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - POŽÁRY typ vegetace, vlastnosti paliva (tedy materiálu, který hoří na daném území), klimatické a povětrnostní podmínky a chování ohně. Z vegetačních pokryvů jsou nejvíce náchylné porosty blahovičníku. Eukalypt obsahuje v listech velké množství oleje, který podporuje hoření a který se při vyšších teplotách (2000 C) může vznítit a způsobit samovolnou explozi. Tento druh také rychle obnovuje listy, takže stejné místo může již za několik let představovat stejné riziko. Porosty blahovičníku se v současnosti nacházejí nejen v Austrálii, ale pokrývají jako dovezené plodiny také značné plochy v Kalifornii, severní Africe, Indii a na Blízkém Východě. I zde tedy mohou představovat potenciální hazardy. Dalším vegetačním typem, který je velmi náchylný k požárům jsou výše zmíněné xerofylní a sklerofylní porosty. Samozřejmě, že požár může nastat i u jiných vegetačních krytů (travní porosty, jehličnaté lesy atd.), ale uvedené druhy představují největší potenciální riziko. Austrálii se každoročně střídají oblasti s největším rizikem vzniku požárů viz obrázek. Sezónní střídání oblastí s hlavním rizikem vzniku požárů v Austrálii Suché periody mohou být také ovlivněny a znásobeny účinky jevu ENSO. Rozsáhlé požáry v jihovýchodní Asii v letech byly do značné míry zhoršeny událostí El Nino, která v oblasti způsobila největší sucha za posledních 50 let. Pohled do údolí v Malibu v Kalifornii (USA) na zbytky rozžhavených uhlíků a vyhasínajících míst po požáru v září Vlastnosti paliva ovlivňují především intenzitu a rychlost šíření požáru. Můžeme rozlišit dvě hlavní kategorie - travní porosty a křovinaté a lesní porosty. Charakteristickou vlastností travních porostů je snadné vznícení a poměrně velká rychlost šíření, ale intenzita ohně je nízká oproti křovinatým a lesním porostům. Zde totiž jako palivo účinkují nejen rostoucí stromy a keře, ale také opad, který se hromadí v těchto porostech. Důležité je nejen množství, ale také uspořádání tohoto opadu. Materiál, který je kompaktní, není tak náchylný k vznícení a hoření, jako ten, který je dobře provzdušněn. Stejně tak se bude oheň šířit lépe v lese s hustým podrostem než tam, kde byl podrost odstraněn. Pro vznik ničivých požárů jsou ideální takové typy klimatu, v nichž se střídají dlouhá období sucha s periodami vegetačního růstu. Ideální je kontinentální nebo středozemní klima. Převážná část srážek vypadne v zimním období a v teplém létě je vegetace vystavena působení dlouhých období sucha. Klima ovlivňuje hlavně obsah vody v porostech. Tato závislost způsobuje, že v Již hořící požár je do značné míry závislý na činnosti větru. Mnoho požárů vzplane v blízkosti studené fronty, kde u povrchu vanou silné větry. Rychle vanoucí vítr napomáhá rychlejšímu šíření ohně. Bylo změřeno, že při rychlosti větru 10 km/h se oheň šíří australskou buší rychlostí kolem 0,5 km/h. Pokud se rychlost větru zvýší na 20 km/h, rychlost šíření požáru vzroste na 0,8 km/h. Při rychlosti větru 40 km/h je rychlost postupu ohně již 1,8 km/h. Vítr také ovlivňuje šíření ohně v závislosti na topografii (viz. dále). Konečný rozsah škod určuje i chování ohně a topografie území. Tepelné vyzařování ohně vysušuje materiál vlastním požárem, což dále urychluje jeho šíření. Velké nebezpečí také představují tzv. spotfires, kterými se požár může rychle rozšířit daleko před čelem svého postupu. Rychlost postupu ohně se také zvyšuje, pokud se požár pohybuje nahoru po svahu, neboť teplo uvolňované ohněm vysušuje porost, který se nachází nad požárem. Rychlost větru se při pohybu po svahu rovněž zvyšuje, neboť jeho pohyb není ve vetší výšce zpomalován třením s povrchem. Experimentálně bylo zjištěno, že při sklonu svahu 10 se rychlost postupu ohně zvýší dvakrát, a při sklonu 40 dokonce čtyřikrát. Přehled nejvýznamnějších a nejničivějších požárů ve světě v tabulkách č viz přílohy. 36

37 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - POŽÁRY Severní Afrika Alžírsko během lesních požárů 29. srpna 2007 Austrálie - stát Victoria/ Nový Jižní Wales během požárů z 1. dubna 2008 Vrchní snímek družice Aqua zachycuje kouř a ohniska lesních požárů v Alžírsku při pobřeží Středozemního moře. Spodní snímek pořízený družicí Aqua 1.dubna 2008 zachycuje několik požárů ve státě Victoria v Austrálii poblíž hranice s Novým Jižním Walesem. Poloha požárů jsou zvýrazněna červeně. Tmavě zelená barva znázorňuje lesy, světle hnědá barva území bez vegetace a pohoří, světle zelená barva nížiny a údolí pokrytá rostlinami. 37

38 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - POŽÁRY USA oblast států Idaho a Montana během zuřících požárů 12. srpna 2007 Snímek pořízený družicí Aqua zachycuje obrovská oblaka dýmu z několika desítek zuřících požárů (ohniska jsou označena červeně), které se přehnaly napříč oblastí Northern Rockies v severních částech států Idaho a Montana. Obzvláště silně bylo požáry zasaženo území státu Idaho v oblasti řeky Salmon. 38

39 PŘÍRODNÍ KATASTROFY TROPICKÉ CYKLONY KATASTROFY VZNIKAJÍCÍ NAD ZEMSKÝM POVRCHEM (ATMOSFÉRICKÉ KATASTROFY) V atmosféře se vyrovnávají rozdíly tlaků tím, že vzniká vítr. Ten proudí z místa vyššího tlaku do místa tlaku nižšího. Síla větru závisí na tlakovém gradientu, což znamená, že čím větší jsou tlakové rozdíly a čím blíže jsou rozdílná místa, tím rychlejší je vyrovnávání tlaků i vítr. Směr větru závisí na pozici tlakové výše a níže, na zemské rotaci a na tření. Nárazy větru mohou způsobit značné škody. Vichřice a orkány ničí domy, shazují mosty a jiné konstrukce, ohrožují lidi, způsobují polomy v lesích. Na začátku minulého století navrhl námořní admirál Beaufort stupnici pro vyjadřování síly větru a kterou používáme dodnes viz. tab. č. 30 Beaufortova stupnice síly větru. Cyklóny vznikají nad tropickými oblastmi oceánů, nejčastěji v pásmech mezi 5 až 20 severní a jižní zeměpisné šířky. Zpočátku malá bouřka postupující v pasátovém proudění posilována ohromným množstvím vlhkého vzduchu, který se vypařuje z teplého oceánu, se roztočí zemskou rotací a vyroste v ohromnou masu oblaků. Na rozdíl od mimotropické cyklony má mnohem menší rozměry (průměr kolem pár set km) a mnohem větší sílu způsobenou velkým tlakovým gradientem. Naopak v tzv. oku o průměru několik desítek km se vyskytuje jasná obloha se slabým větrem. Toto je způsobené silným sestupným prouděním vzduchu. KLASIFIKACE ATMOSFÉRICKÝCH KATASTROF CYKLONY, TROPICKÉ CYKLÓNY TORNÁDA PRACHOVÉ BOUŘE PÁDY VESMÍRNÝCH TĚLES CYKLÓNY, TROPICKÉ CYKLÓNY Jako cyklon jsou označovány krouživé pohyby vzduchu proti směru hodinových ručiček. Jejich vznik se nejčastěji vysvětluje tzv. vlnovou teorií, podle níž se atmosférická fronta zvlní, až vytvoří krouživý pohyb. Zahnutí větru proti směru hodinových ručiček je způsobeno silou zemské rotace (tzv. Coriolisovou silou). V našich šířkách je průměr takové cyklóny 3 4 tisíce km. Pohybuje se rychlostí kolem 60 km/ hod. Cyklóny jsou zajímavým objektem meteorologických družicových snímků. TROPICKÉ CYKLONY Tropické cyklony zabily v letech téměř půl milionu lidí. Jsou tedy spolu se zemětřesením nejničivějšími přírodními katastrofami. Oko hurikánu Katrina pořízený 25. srpna 2005 den před zničujícím zásahem v Gulf Coast (USA) U tropických cyklón se rozlišují čtyři stadia: o o o o tropická porucha tropická deprese tropická bouře vrcholné stadium. Po vrcholném stadiu, když se bouře přesune nad pevninu, se cyklon začíná rozpadávat, protože již není zásoben tak vlhkým vzduchem z oceánu. Síla tropických cyklonů se určuje podle Saffir Simpsonovy stupnice. Pohled z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na hurikán Katarina pořízený v březnu 2004 Pohled na zatopenou dálnici v New Orleans v USA. 39

40 PŘÍRODNÍ KATASTROFY TROPICKÉ CYKLONY Saffir-Simpsonova stupnice hurikánů I. kategorie - vítr o rychlostech km/h. Škody zejména na montovaných domech, keřích a stromech. výjimkou jmen nejničivějších cyklonů, která jsou vyjmuta. II. kategorie - vítr o rychlostech km/h. Škody na střechách, dveřích a oknech a výrazné škody na vegetaci či montovaných domech. III. kategorie - vítr o rychlostech km/h. Škody na domech, montované domy zničeny, vnitrozemí může být zatopeno. IV. kategorie - vítr o rychlostech km/h. Některé střechy na domech zcela zničeny, velké škody v nižších patrech staveb blízko pobřeží, vnitrozemní může být zatopeno. V. kategorie - vítr o rychlostech nad 250 km/h. Úplné zničení střech na mnoha domech a průmyslových budovách, některé budovy zcela zničeny, velké škody na nižších patrech všech budov blízko pobřeží. Pojmenovávání cyklónů Tropické bouře se označují střídavě ženskými a mužskými jmény, která jsou abecedně seřazena. Tyto seznamy vypracovává Světová meteorologická organizace (WMO) a opakují se každých pět let, s Pohled na zatopené město New Orleans (USA) po hurikánu Katrina v srpnu 2005 Regionální označení tropických cyklónů o Baguio - oblast Filipín o Cordonazo - západní pobřeží Střední Ameriky a Mexika o Cyklón - severní oblast Indického oceánu o Hurikán - severní část Atlantského oceánu o Tajfun - Jihočínské moře, Filipíny, Tichý oceán o Willy-Willy - jižní polokoule v oblasti Austrálie. Přehled největších a nejničivějších tropických cyklon v tabulkách č viz přílohy. 40

41 PŘÍRODNÍ KATASTROFY TROPICKÉ CYKLONY Austrálie stát Západní Austrálie během tropického cyklonu Clare 10. ledna 2006 Arabský poloostrov tropická cyklona nad Adénským zálivem a ostrovem Sokotrou 1. listopadu 2007 Snímky pořízené družicí Modis v pravých barvách zachycují oka tropických cyklonů nad výše popsanými oblastmi. 41

42 PŘÍRODNÍ KATASTROFY TROPICKÉ CYKLONY Východní Asie tajfun Nida nad Filipínami 1. února 2008 Snímek pořízený družicí Aqua v pravých barvách zachycuje pohyb tajfunu Nida nad Filipínskými ostrovi. 42

43 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TORNÁDA TORNÁDA Název tornádo pochází ze španělského nebo portugalského tronada = bouřka, resp. tornád = točit se. Tornádo je silně rotující vír, vyskytuje se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se během své existence aspoň jednou dotkne povrchu země. Spouští se ze základny oblaků cumulonimbus. Rychlost větru v tornádu se pohybuje od 180 do 360 km/h i více. mezocyklónu o průměru cca 20 km. Takováto bouře patří mezi nejsmrtonosnější konvenktivní bouře vůbec. Právě v souvislosti s výskytem supercel dochází ke vzniku nejničivějších tornád na americkém středozápadě. Navíc je doprovázena intenzivními ničivými el.výboji a prudkým, vytrvalým přívalovým deštěm mnohdy doprovázeným mohutným krupobitím. Supercela v Evropě je poměrně vzácná, ale ne vyloučená. Jeho velikost se pohybuje mezi metry v průměru. Tornáda se vyskytují po celé zemi, nejčastěji v oblasti středozápad a jih Ameriky. Jedná se o tzv. tornádový pás, který se rozkládá v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Ve spojených státech je největší výskyt tornád na světě. Nejvíce tornád se tam vyskytuje v období od dubna do června. Snímek tornáda na dálnici východně od Northern Natural Gas Plant v Beaver County v Oklahomě pořízený v březnu 2007 Tab. č.35: Nejničivější tornáda v dějinách USA Zničené centrum města Greensburg v Kansasu po tornádu o síle F5 v květnu 2007 Vznik tornád Tornáda vzniknou, jakmile se studený a prudký výškový vítr překříží s teplým přízemním větrem. Jejich střetnutí vyvolá horizontální rotaci vzduchu. V případě, že k tomuto střetu větrů dojde v bouřkovém oblaku (tzv. cumulonimbus), proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí ho do vertikální polohy. Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytváří velmi široký sloup zvířeného vzduchu (tzv. mezocyklonu). Z dosud nedostatečně známých příčin se někdy uvnitř objeví vír, který se stává viditelným, jestliže je vzduch dostatečně vlhký, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Poté se spustí dolů, až dosáhne země čímž se vytvoří tornádo v pravém slova smyslu. Druhy tornád Rozlišujeme dva druhy tornád. Prvním typem je tzv. supercelární tornádo, které je vázáno na výskyt supercelární bouře. Supercela je konvenktivní oblačnost tvořená jedinou mohutnou bouřkovou buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy a lze v ní pozorovat tzv. Poř. Místo - stát Rok 1. Missouri, Illinois, Indiana Počet obětí Natchez, Mississippi St.Louis, East St.Louis Tupelo, Mississippi Gainesville, Georgie Woodward, Oklahoma Arnite, Mississipi New Richmond, Wiscon Flint, Michigan Waco, Texas Zdroj: Storm Prediction Center upraveno Druhým typem je tzv. nesupercelární tornádo. To je tornádo, jehož mateřská bouře nemá supercelární charakter. To znamená, že se jedná o bouři tvořenou více bouřkovými buňkami. Nesupercelární bouřková buňka 43

44 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TORNÁDA má životnost cca 30 minut, což neznamená, že takto dlouho daná bouře trvá. Bouřkové buňky dané bouře jsou totiž v různém stádiu vývoje a nové vznikají. Tornáda vázaná na tuto bouři bývají mnohem slabší, ale není vyloučeno, že i zde se vyskytne silné tornádo. Tento druh tornáda je právě typický pro naše končiny, kde je výskyt supercely vzácnost. Tab. č. 36. Nejničivější tornáda v dějinách lidstva Poř. Místo - stát Rok Počet obětí 1. Manikganj, Bangladéš Missouri, Illinois, Indiana Malta Sicílie, Itálie Jessore, Bangladéš Komory Tangail, Bangladéš Tornádo o síle F2 zasáhlo centrum města Salt Lake City v Utahu 11. srpna 1999 Síla tornáda je dána Fujitovou stupnicí (Fujitaova- Pearsonova stupnice, F-stupnice), která dělí tornáda do šesti stupňů - F0 až F5. Nejsilnější šestý stupeň F5 se vyskytuje pouze ve 2 % ze všech případů výskytu tornád ve Spojených státech. 8. Yaroslavl, Ivanovo, Rusko Louisiana, MS, USA Missouri, Illinois, USA Zdroj: encyklopedie Wikipedie ČR, upraveno sasters Fujitova stupnice o F0 - rychlost do 119km/h, lehké škody - spadlé komíny, zlámané větve stromů, vyrvané mělce kořenící stromy, škody na vývěsních štítech. o F1 - rychlost 120 až 180 km/h, mírné škody - strhává střešní kryt, posunuje nebo otáčí prefabrikované domy a vytlačuje auta ze silnic. o F2 - rychlost 180 až 250 km/h, značné škody - strhává střechy, ničí prefabrikované domy, převrací vagóny, vyvrací a láme vzrostlé stromy, z lehkých předmětů vytváří nebezpečné projektily, zdvihá o automobily ze země. F3 - rychlost 250 až 330 km/h, vážné škody - ničí střechy i zdi dobře postavených domů, převrací vlaky, většina stromů v lesích je vyvrácena, těžká auta jsou zdvihána ze země a odvrhávána. o F4 - rychlost 330 až 420 km/h, zničující škody - srovnává se zemí dobře postavené domy, stavby se slabými základy odnáší, auta jsou odmršťována a z těžkých předmětů se stávají poletující projektily. o F5 - rychlost přesahuje 420 km/h, ohromující škody - silné konstrukce domů jsou srovnávány se zemí a odnášeny, projektily velikosti automobilu poletují vzduchem a jsou odmršťovány do vzdálenosti přesahující 100 m, stromy jsou odkorňovány, objevují se i jiné neuvěřitelné jevy. 44

45 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TORNÁDA USA město La Plata ve státě Maryland před a po průchodu tornáda 3. května 2003 USA - stát Wisconsin po průchodu tornáda ze 9. června 2007 Vrchní dvoj-snímek (před a po události) pořízený v infračerveném světle družicí Terra, zachytil průchod tornáda o síle F4, které se 28. dubna 2002 prohnalo městem La Plata ve státě Maryland. Spodní snímek pořízený družicí Terra v pravých barvách zachycuje dráhu tornáda, které se prohnalo 7. června 2007 skrze lesy ve státě Wisconsin v USA. Šedo-hnědá barva znázorňuje farmářskou půdu, tmavě modrá barva klikatící se řeky a roztroušená jezera a zelená barva pak vegetaci. Diagonální zářez do tmavě zeleného pásu lesů znázorňuje dráhu tornáda. Obnažená země byla odkryta tornádem, které zničilo stromy a vegetaci. 45

46 PŘÍRODNÍ KATASTROFY - TORNÁDA USA město Greensburg ve státě Arkansas před průchodem tornáda 7. května 2007 USA město Greensburg ve státě Kansas po průchodu tornáda 9. května 2007 Družicový snímek zobrazuje město Greensburg v Kansasu, kterým se prohnalo tornádo o síle F-5, a které napáchalo obrovské škody. Sám Tetsuya Fujita, podle kterého je pojmenována Fujitova stupnice hodnotí stupeň F-5 jako neuvěřitelně silné. Jde o vůbec první tornádo o takové síle za posledních 9 let. Snímky byly pořízeny družicí Ikonos v pravých barvách. Šedá barva znázorňuje ruiny a zbytky města, zelená vegetaci 46

47 PŘÍRODNÍ KATASTROFY PRACHOVÉ BOUŘE PRACHOVÉ BOUŘE Prachové bouře jsou atmosférické poruchy, při nichž se do vzduchu dostává velké množství prachu, který je přenášen na značné vzdálenosti. Termín písečné bouře je vlastně synonymem. Při každé prachové bouři je ve vzduchu i velké množství písku. Písek letí blízko země, nejvýš do vzdálenosti několik metrů, výše jsou jemnější částice. Ve srovnání se zemětřesením nebo tropickými cyklóny nejsou prachové bouře vlastně žádnou katastrofou, přesto však jejich účinky mohou být velmi nepříjemné a někdy i osudné. Několik oblastí na zemském povrchu trpí prachovými bouřemi. Jednou z nich je střední a západní Sahara. Oblast zvaná Sahel jižně od Sahary je ohrožena postupem pouště na jih. Prachové bouře jako předsunuté hlídky pouště usazují písek a prach na rostlinstvu. V závojích dlouhých až 2500 km a širokých 600 km se prach dostává až nad Atlantik. Vzorky odebrané nad oceánem dokazují, že prach může být přenesen i do Jižní a Střední Ameriky..Druhou velkou oblastí prachových bouří je severní Afrika, další pak Súdán. Velmi trpí arabský poloostrov s přilehlým Irákem a Syrií. Prachové bouře přicházejí hlavně ze severozápadu pod arabským názvem chamsín nebo šamál. Podle statistik je v Bagdádu 15 dní s prachovými bouřemi za rok, v jižnějším Kuvajtu 18 dní. Prachovými bouřemi trpí i Povolží a severní podhůří Kavkazu. Zvláště v suchých letech se dostává do atmosféry velké množství prachu, který je zanášen až na Ukrajinu. Známé jsou i prachové bouře, které postihují středoasijské pouště a čínská sprašová území. Prachová bouře v poušti Negev v Izraeli Negativní účinky prachových bouří, z nichž některé se mohou stát katastrofami: o o o o o o jednotlivci nebo karavany v poušti mohou při prachové bouři zahynout při prachové bouři hynou celá stáda koní nebo ovcí při prachových bouřích jsou erodovány milióny tun půdy velké plochy polí a pastvin jsou zanášeny neúrodným prachem prachové bouře způsobují dýchací obtíže a nemoci, zanášením trpí přístroje a technika prachové bouře roznášení nebezpečné parazity, kteří způsobují nebezpečnou nemoc zvanou údolní horečka (vědecký název kokcidioidomykóza). Písečná bouře nad městem Al Asad v Iráku v dubnu 2005 Meteorologické stanice postihovaných zemí vysílají ve zprávách varovní před možností prachových bouří. Přicházejí obvykle za nestabilního počasí, při přechodu front. Poušť varuje před prachovou bouří sama. Napřed utíkají zvířata, vždy směrem do bouře, pak se na obzoru objeví černý pás, který se před očima zvětšuje. Za několik desítek minut zakryje celou oblohu. Uvnitř bouře je nepatrná viditelnost, silná turbulence víří prach a písek. Lze pocítit rychlé ochlazení až o 10 C, a za několik minut začíná obvykle vydatný déšť. Prachová bouře nad hlavním městem Astana v Kazachstánu. 47

48 PŘÍRODNÍ KATASTROFY PRACHOVÉ BOUŘE Západní Asie prachová bouře nad Aralským jezerem v Kazachstánu 1. dubna 2008 Severní Afrika písečná bouře nad Marokem a Západní Saharou 17. února 2004 Vrchní Snímek družice Aqua zachycuje zvířený prach usazenin ze dna Jižního Aralského jezera. Spodní snímek zachycuje oblast zvířeného prachu směřujícího severozápadně ke Kanárským ostrovům. Snímky jsou pořízeny ve viditelném světle. 48

49 PŘÍRODNÍ KATASTROFY PRACHOVÉ BOUŘE Severní Afrika prachová bouře nad severní částí Egypta 19. května 2007 Snímek pořízený družicí Terra z 19. května 2007 a zachycuje oblaka prachu směřující z pouštních oblastí severního Egypta nad Středozemní moře. V pravé části snímku je znázorněna řeka Nil s deltou, která má bledě zeleno-hnědou barvu. Světle hnědé tečky v deltě Nilu jsou znázorněna města. Tmavě modrou až černou barvou je znázorněno Středozemní moře. 49

50 PŘÍRODNÍ KATASTROFY DOPADY METEORITŮ IMPAKTY NEBESKÝCH TĚLES - METEORITŮ K impaktům asteroidů na Zem dochází od začátku její existence. V současné době nenastávají příliš často, nicméně přesto jsou srovnatelné s jinými přírodními katastrofami jako jsou zemětřesení, sopečné erupce a záplavy. Nikoliv kvůli frekvenci jejich výskytu, ale kvůli průměrnému počtu obětí za rok. V budoucnu k nim zcela jistě bude docházet i nadále, otázkou není jestli, ale kdy. Na rozdíl od ostatních přírodních katastrof se ale liší tím, že jsme je schopni současnou technologií spolehlivě předpovědět (přesněji řečeno, rádi bychom, mít jen trochu víc peněz) a možná je i odvrátit. neprobíhalo tak rychle, a rovněž proto, že v nich probíhal intenzivnější geologický průzkum. Pohled na Crater Lake National Park v Jižním Oregonu Pohled z letadla na Meteor Crater ve státě Arizona (USA) Mezi nejznámější kráter patří tzv. Meteor Crater v severní Arizoně obr. 1 (nazývaný též Barringerův kráter či kráter Diablo) metrů široký, 170 metrů hluboký kráter vznikl dopadem železného meteoritu před asi lety, uprostřed doby ledové. Uvolněná energie dosáhla ekvivalentu 20 Mt TNT, což je téměř 2000násobek energie hirošimské atomové bomby. Na přiloženém obrázku (obr. 2) můžeme vidět důsledky dopadu. Do vzdálenosti 10 km sežehla terén vlna rozžhavených plynů, tlaková vlna o rychlosti 2000 km/h smetla všechno do vzdálenosti 24 km, a vítr o síle hurikánu dospěl až do 40 kilometrové vzdálenosti. Z kosmu se na zemský povrch dostává více mimozemského materiálu, než si myslíme. Kosmický prach, nejjemnější částečky, se profiltruje atmosférou a na zemský povrch ho spadne kolem miliónu tun ročně. Ročně spadne také asi 500 meteoritů vážících mezi několika gramy a kilogramy. Z toho 350 do moře, 150 na souši (to je vypočteno podle počtu pravděpodobnosti). Z toho jen 2 3 kusy se dostanou do rukou vědců. Počítá se, že půltunový meteorit spadne průměrně jednou za měsíc, padesátitunový jednou za 30 let, 250titunový jednou za 150 let, meteorit o váze t jednou za let a malá planetka (asteroid) o průměru několika km jednou za miliónů let. Před několika lety byla objevena dosud zřejmě největší známá impaktní struktura na Zemi - u poloostrova Yucatán leží kráter Chicxulub, který má v průměru 180 km (možná až 400 km). Předpokládá se, že byl způsoben dopadem obřího meteoritu (o průměru 20 až 40 km) před 65 miliony lety, na rozhraní druhohor a třetihor, jemuž se klade za vinu vyhynutí dinosaurů. Vlastní impaktní pánev je ale pohřbena pod několikasetmetrovou vrstvou sedimentů. Do současnosti bylo na zemském povrchu identifikováno asi 130 impaktních kráterů s rozměry do 200 kilometrů a se stářím od doby nedávné až do 2 miliard let. Nejvíce kráterů vidíme v Austrálii, Severní Americe a východní Evropě, protože tyto oblasti jsou jednak geologicky stabilní a tudíž zahlazování impaktních struktur Obr. 2: Možné důsledky dopadu meteoritu Přehled největších impaktních kráterů světa viz přílohy tabulka č

51 PŘÍRODNÍ KATASTROFY DOPADY METEORITŮ Západní Asie impaktní kráter Kara-Kul v Tádžikistánu 28. září 2001 Kanada impaktní kráter Manicouagan v provincii Quebec 1. června 2001 Vrchní snímek zobrazuje horské jezero Kara-Kul nacházející se ve východním Tádžikistánu, vysoko v pohoří Pamír. Průměr jezera je 25 kilometrů a je položeno ve výšce 6000 m.n.m. Kara-Kul vzniklo po dopadu meteoritu přibližně před 25 milióny let s odhadovaným průměrem kráteru 45 kilometrů. Obraz byl pořízen v pravých barvách družicí Landsat 7. Spodní snímek zachycuje jezero Manicouagan, které patří k největším impaktním kráterům na Zemi vyplněných vodou. Současný průměr kráteru je 70 kilometrů oproti původním 100 km. Obraz je pořízen přirozených barvách. 51

52 PŘÍRODNÍ KATASTROFY DOPADY METEORITŮ USA impaktní kráter Barringer Meteor Crater ve státě Arizona 12. června 2002 Snímek pořízený družicí QuickBird zobrazuje impaktní kráter Barringer ležící 55 kilometru východně od města Flagstaff v poušti Painted Desert ve státě Arizona. Kráter má průměr asi 1200 metrů a tvar široké ploché mísy. Jeho okraje částečně vystupují nad úroveň okolního terénu. Vznikl v období pleistocénu před přibližně 50 tisíci let dopadem meteoritu který měřil okolo 50 metrů a vážil cca. 300 tisíc tun. Při nárazu rychlostí asi 65 tisíc km/h se téměř celý vypařil a uvolnil energii cca. 20 megatun TNT. Úlomky tělesa obsahující nikl a železo se rozptýlily po okolí. 52

53 KVÍZ Poznáš zobrazené přírodní katastrofy: Zničené pobřeží Banda Aceh po zásahu vlnou tsunami, 2. Ničivá stopa tornáda po průchodu městem La Plata ve státě Maryland v USA, 3. Ničivé požáry australské buše ve státě Victoria. 53

DPZ - Ib Interpretace snímků

DPZ - Ib Interpretace snímků DPZ - Ib Interpretace snímků Ing. Tomáš Dolanský 2007 Co je DPZ? Bezkontaktní metoda poznávání Zaměřuje se na tvar, velikost a vlastnosti objektů a jevů na zemském povrchu K poznávání využívá vlastností

Více

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789 Dálkový průzkum Země DPZ Zdeněk Janoš JAN789 Obsah: Úvod Co je DPZ (Dálkový Průzkum Země) Historie DPZ Rozdělení metod DPZ Využití DPZ Projekty využívající data DPZ Současné družicové systémy Zdroje Závěr

Více

Nastuduj následující text

Nastuduj následující text Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především

Více

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077 DPZ Dálkový průzkum Země Lukáš Kamp, KAM077 Dálkový průzkum Země je věda i umění získávat užitečné informace o objektech, plochách či jevech prostřednictvím dat měřených na zařízeních, která s těmito zkoumanými

Více

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy

Více

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský

DPZ systémy pořizování dat. Tomáš Dolanský DPZ systémy pořizování dat Tomáš Dolanský Landsat První byl vypuštěn roku 1972 Landsat 1-3 nesl dva senzory RBV (Return Beam Vidicon) MSS (Multispectral Scanner) Landsat 4 (1982-5) byl doplněn: TM (Thematic

Více

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti Přehled současných družicových systémů Tento materiál se týká shrnujících informací o současných družicových systémech používaných pro mapování zemského povrchu. Doplňuje základní informace uvedené ve

Více

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ Družicové systémy Oběžné dráhy družic - a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. Dráha se Sluncem synchronní Přelety podle místního času Družice v rovníkové

Více

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu: Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo v potřebném

Více

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034 DPZ Dálkový Průzkum Země 1 Obsah Úvod Historie DPZ Techniky DPZ Ukázky 2 DPZ znamená Dálkový průzkum Země nám dává informace o vlastnostech objektů na zemském povrchu s využitím informací získaných v globálním

Více

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Sopečnáčinnost. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Sopečnáčinnost Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 8. 24. 8. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s geologickými podmínkami, kde a za jakých podmínek

Více

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha.

- a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. DÁLKOVÝ PRŮZKUM ZEMĚ Družicové systémy Oběžné dráhy družic - a) rovníková dráha - b) šikmá oběžná dráha c) subpolární oběžná dráha. Dráha se Sluncem synchronní Přelety podle místního času Podélné skenování

Více

Přehled nových družicových dat

Přehled nových družicových dat Přehled nových družicových dat Marie Háková Praha, leden 2008 Rozdělení družicových dat podle prostorového rozlišení Družicová data s nízkým a středním rozlišením v řádu 1 km pro nízké rozlišení v řádu

Více

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu: Zdroje dat GIS Primární Sekundární Geodetická měření GPS DPZ (RS), fotogrametrie Digitální formy tištěných map Kartografické podklady (vlastní nákresy a měření) Vstup dat do GISu: Data přímo v potřebném

Více

DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o.

DRUŽICOVÁ DATA. distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o. DRUŽICOVÁ DATA distribuovaná společností ARCDATA PRAHA, s.r.o. Již téměř půl století se lidé snaží získávat snímky Země i jiných vesmírných těles. Důvodem je především jejich aktuálnost, které běžné papírové

Více

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ

ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ ÚLOHA SOPEK PŘI FORMOVÁNÍ RELIÉFU ZEMĚ Iveta Navrátilová, Brno 2011 SOPEČNÁ ČINNOST (VULKANISMUS) projev vnitřní energie planety a deskové tektoniky (přemísťování magmatických hmot ze spodních částí zemské

Více

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz

Mgr. Jana Součková. Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze. jana.souckova@natur.cuni.cz Mgr. Jana Součková Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie Přírodovědecká fakulta UK v Praze jana.souckova@natur.cuni.cz Obsah Envisat RADAR letecké senzory shuttle mise satelitní senzory Sentinel

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský

Více

Gisat. Družicová data. Přehled dostupných dat a jejich využití

Gisat. Družicová data. Přehled dostupných dat a jejich využití Gisat Družicová data Přehled dostupných dat a jejich využití Družicové snímky se v posledním desetiletí staly jedním z nejčastěji využívaných zdrojů geografické informace v mnoha oborech lidské činnosti.

Více

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti

Přehled současných družicových systémů. METEOSAT vzhled jednotlivých pásem METEOSAT. METEOSAT analýza druhů oblačnosti Přehled současných družicových systémů Tento materiál se týká shrnujících informací o současných družicových systémech používaných pro mapování zemského povrchu. Doplňuje základní informace uvedené ve

Více

Nové družice s velmi vysokým rozlišením

Nové družice s velmi vysokým rozlišením Nové družice s velmi vysokým rozlišením Marie Háková, GISAT s.r.o. GISAT s.r.o., Charkovská 7, 101 00 Praha 10 Tel./Fax: 274 711 935-6, e-mail: gisat@gisat.cz, www.gisat.cz Rozdělení družicových dat podle

Více

Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled)

Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled) Dálkový průzkum Země (úvod, základní pojmy, historický přehled) Základní východiska Dálkový průzkum získávání informací o objektech na dálku. Vychází z těchto předpokladů: Petr Dobrovolný Geografický ústav

Více

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ Josef Šobra - Odbor pozorování Země Česká kosmická kancelář, o.p.s. sobra@czechspace.cz ČESKÁ REPUBLIKA JE 18. ČLENSKÝM STÁTEM Období 2004

Více

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze Lenka Hladíková CENIA Oddělení mapových služeb Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí Geoinformace ve veřejné správě

Více

Fyzikální podstata DPZ

Fyzikální podstata DPZ Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný

Více

Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Mapování Země z vesmíru (úvod do metod dálkového průzkumu Země) Petr Dobrovolný Geografický ústav přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Obsah přednášky 1. Přehled základních pojmů 2. Tvorba

Více

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST Lenka Hladíková Simona Losmanová CENIA Oddělení mapových služeb TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST Podpora a propagace oblasti 4.2 - Odstraňování starých

Více

Systémy dálkového průzkumu Země

Systémy dálkového průzkumu Země Lucie Kupková, Přemysl Štych Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze E-mail: lucie.kupkova@gmail.com, stych@natur.cuni.cz Systémy dálkového průzkumu Země O čem bude přednáška Co

Více

Vulkanismus, zemětřesení

Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus = proces, při kterém dochází přívodními kanály (sopouchy) k výstupu roztavených hmot (lávy) a plynů z magmatického krbu do svrchních částí zemské kůry a na povrch,

Více

Vznik a vývoj litosféry

Vznik a vývoj litosféry Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

DPZ - IIa Radiometrické základy

DPZ - IIa Radiometrické základy DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením

Více

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Dálkový průzkum Země Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Analogová a digitální data Fotografický snímek vs. digitální obrazový záznam Elektromagnetické záření lze zaznamenat

Více

NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM

NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM NOVÉ DRUŽICE S VELMI VYSOKÝM ROZLIŠENÍM Marie Háková GISAT s.r.o. Úvod Družicové snímky se v posledním desetiletí staly jedním z nejčastěji využívaných zdrojů geografické informace v mnoha oborech lidské

Více

Magmatismus a vulkanismus

Magmatismus a vulkanismus Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit

Více

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Dálkový průzkum Země DRUŽICOVÉ SYSTÉMY PRO VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Dálkový průzkum Země DRUŽICOVÉ SYSTÉMY PRO VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Dálkový průzkum Země DRUŽICOVÉ SYSTÉMY PRO VÝZKUM ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Možnosti DPZ v geografii a ŽP DPZ je díky novým vesmírným programům a rychle se vyvíjejícím technologiím nejrozšířenější metodou získávání

Více

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Anotace předmětu Dálkový průzkum Země Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření, elektromagnetické spektrum. Radiometrické veličiny. Zdroje záření. Interakce

Více

10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

10. Zemětřesení a sopečná činnost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 10. Zemětřesení a sopečná činnost Zemětřesení a sopečná činnost Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast:

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

LANDSAT UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. 1. ročník navazujícího Mgr. studia

LANDSAT UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM. 1. ročník navazujícího Mgr. studia UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Katedra informatiky a geoinformatiky LANDSAT Seminární práce z DPZ Vypracoval: Robert Boldiš 1. ročník navazujícího Mgr.

Více

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

DPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava DPZ10 Radar, lidar Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava RADAR SRTM Shuttle Radar Topography Mission. Endeavour, 2000 Dobrovolný Hlavní anténa v nákladovém prostoru, 2. na stožáru

Více

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ? DPZ Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata Co je DPZ? Dálkový průzkum získávání informacío objektech na dálku, tj. bez přímého kontaktu se zkoumaný mi jevy a procesy. upraveno podle Lillesand

Více

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze

stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze NOSIČE stabilní základna pro skener na zemi, ve vzduchu, v kosmu na oběžné dráze Na zemi: podrobná informace o povrchu (oproti leteckému nebo kosmickému nosiči) základna: žebřík, lešení, vysoká budova,

Více

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence 2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.10 GNSS GNSS Globální navigační satelitní systémy slouží k určení polohy libovolného počtu uživatelů i objektů v reálném čase

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny, Spojte správně: Složení atmosféry Význam atmosféry Meteorologie Počasí Synoptická mapa Meteorologické prvky Zabraňuje přehřátí a zmrznutí planety Okamžitý stav atmosféry Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu.

Více

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA

kapitola 9 učebnice str , pracovní sešit str POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA kapitola 9 učebnice str. 42-45, 37-39 pracovní sešit str. 15-16 POHYB LITOSFÉRICKÝCH DESEK TEKTONIKA zemský povrch se neustále mění, utváří ho geologické děje 1) vnitřní geologické děje tvořivé, způsobují

Více

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země

VY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země VY_32_INOVACE_Z6 15 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní krajiny Země Téma: Lidé v ohrožení Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm.

3) Nadpis první úrovně (styl s názvem Vulkány_NADPIS 1 ) je psán písmem Tahoma, velikostí 14 bodů, tučně. Mezera pod odstavcem je 0,42 cm. Zadání příkladu 1) Text je formátován pomocí stylů. 2) Vytvořte styl s názvem Vulkány_text. Jeho vlastnosti jsou následující písmo Tahoma, velikostí 11 bodů, zarovnání do bloku, mezera pod odstavcem je

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Nekonvenční metody snímání zemského povrchu

Nekonvenční metody snímání zemského povrchu Specifika nekonvenčních metod Nekonvenční metody snímání zemského povrchu Odlišná technika vytváření obrazu - obraz je vytvářen postupně po jednotlivých obrazových prvcích (pixelech) Velké spektrální rozlišení.

Více

BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ

BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ BEZPLATNĚ DOSTUPNÁ DATA POZOROVÁNÍ ZEMĚ 1. USGS Širokou škálu produktů dálkového průzkumu Země nabízí USGS (United States Geological Survey). Z jejích stránek lze stahovat snímky z mnoha družic, např.

Více

Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra

Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země vmikrovlnnéčásti spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy

Více

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ) GIS a pozemkové úpravy Data pro využití území (DPZ) Josef Krása Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Fakulta stavební ČVUT v Praze 1 Geodata Hlavní poskytovatelé map Státní a resortní (byť

Více

Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě

Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě František Zemek, Miroslav Pikl Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno CzechGlobe I. Sekce klimatických

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2018/2019 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A8 Mgr. Radomil Juřík VIII. B8 Mgr.

Více

Dálkový průzkum Země

Dálkový průzkum Země Dálkový průzkum Země KGI/APGPS RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Environmentální vzdělávání rozvíjející uplatnění

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

Zemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková

Zemětřesení. Absolventská práce. Autor: Petr Jalůvka. Třída: IX. Vedoucí práce: Jana Sedláčková Zemětřesení Absolventská práce Autor: Petr Jalůvka Třída: IX Vedoucí práce: Jana Sedláčková Olomouc 2015 Obsah Úvod... 2 Základní informace o zemětřesení... 3 Typy zemětřesení... 3 Výskyt zemětřesení...

Více

Aplikace DPZ a GIS v podmínkách tropu a subtropu

Aplikace DPZ a GIS v podmínkách tropu a subtropu Teoretický blok Hospodarení s prírodními zdroji TaS Aplikace DPZ a GIS v podmínkách tropu a subtropu Kamil Král Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF, MZLU v Brne kamil.kral@vukoz.cz

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU

Dálkový průzkum Země. Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Dálkový průzkum Země Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU Záznam dat Metody záznamu energie snímacím zařízením: Pasivní systémy: měří přirozeně existující energii. Lze

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr.

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA. Téma: SOPEČNÁ ČINNOST A ZEMĚTŘESENÍ. Ročník: 9. Autor: Mgr. Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace, Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA Téma: SOPEČNÁ ČINNOST

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM PRO POTŘEBY DPZ

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM PRO POTŘEBY DPZ ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM PRO POTŘEBY DPZ Ultrafialové záření UV 0,1-0,4 μm Viditelné záření VIS 0,4-0,7 μm Infračervené blízké záření NIR 0,7-1,4 μm Infračervené střední záření MIR 1,4-3 μm Tepelné záření

Více

Digitální fotogrammetrie

Digitální fotogrammetrie Osnova prezentace Definice Sběr dat Zpracování dat Metody Princip Aplikace Definice Fotogrammetrie je umění, věda a technika získávání informací o fyzických objektech a prostředí skrz proces zaznamenávání,

Více

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2018/2019 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz

Více

Globální družicový navigační systém

Globální družicový navigační systém Globální družicový navigační systém GALILEO Galileo je globální družicový navigační systém, který vyvíjí Evropa. Postaven je na principu amerického GPS a ruského GLONASS, což jsou vojenské navigační systémy.

Více

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry.

ATMOSFÉRA. Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. ATMOSFÉRA Anotace: Materiál je určen k výuce zeměpisu v 6. ročníku základní školy. Seznamuje žáky s vlastnostmi a členěním atmosféry. Atmosféra je to plynný obal Země společně s planetou Zemí se otáčí

Více

Rizikové endogenní pochody

Rizikové endogenní pochody Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu

Více

Přírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Přírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Přírodní katastrofy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 11. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si zopakují a rozšíří vědomosti o možných příčinách a důsledcích

Více

J i h l a v a Základy ekologie

J i h l a v a Základy ekologie S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský

Více

DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY

DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Jiří OTRUSINA DRUŽICOVÝ ATLAS ČESKÉ REPUBLIKY D i p l o m o v á p r á c e Vedoucí práce: Doc. RNDr. Petr Dobrovolný, CSc. Brno 2007

Více

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2017/2018 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST. referát. Jan Žďárský

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST. referát. Jan Žďárský Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník SOPEČNÁ ČINNOST referát Jméno a příjmení: Jakub Vávra Jan Žďárský Třída: 5. O Datum: 4.4.2016 Sopečná činnost 1. Sopečná činnost a) Definice Jako

Více

Pojmy vnější a vnitřní planety

Pojmy vnější a vnitřní planety KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18

Více

Data a služby programu Copernicus

Data a služby programu Copernicus Data a služby programu Copernicus Lenka Hladíková CENIA Oddělení mapových služeb Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí Videokonference se zástupci krajských úřadů Praha,

Více

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty. Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika

Více

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu

Více

DRUŽICOVÁ DATA A GEOGRAFICKÉ DATABÁZE

DRUŽICOVÁ DATA A GEOGRAFICKÉ DATABÁZE DRUŽICOVÁ DATA A GEOGRAFICKÉ DATABÁZE mjr. Ing. Vladimír Kovařík, MSc. Katedra vojenských informací o území Vojenská akademie v Brně, Česká republika 1. ÚVOD Geografické databáze jsou nedílnou součástí

Více

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra

Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s. Programy pozorování Země ESA Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s. 1990 2000 2010 Programy pozorování Země ESA METEOSAT M-1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 ERS-1, -2 METEOSAT Second Generation MSG -1, -2,

Více

Zeměpisná olympiáda 2012

Zeměpisná olympiáda 2012 Zeměpisná olympiáda 2012 Kategorie A krajské kolo Název a adresa školy: Kraj: Jméno a příjmení: Třída: Práce bez atlasu autorské řešení 40 minut 1) S využitím všech pojmů spojte správně dvojice: 1. azimut

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR 25.5.2017 Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR Ondřej Šváb vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ondrej.svab@mdcr.cz Ministerstvo dopravy Struktura kosmické komponenty Copernicus Kosmický

Více

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM

HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.

Více

p r o g r a m u C o p e r n i c u s

p r o g r a m u C o p e r n i c u s A k t u á l n í s t a v p r o g r a m u C o p e r n i c u s Kateřina Nohelová, Ministerstvo životního prostředí EU EU @EU www.copernicus.eu Z á k l a d n í i n f o r m a c e Program EU pro monitorování

Více

Úvod do předmětu Meteorologická měření

Úvod do předmětu Meteorologická měření 1/12 Úvod do předmětu Meteorologická měření Agroklimatologie Vyučující: prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Ing. Lenka Bartošová, PhD (Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF) Přednášky: učebna A26 (úterý 9-11)

Více

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR Konference e-infrastruktury CESNET, Praha 11. 12. 2017 Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR Ondřej Šváb vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací ondrej.svab@mdcr.cz Ministerstvo dopravy

Více