SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ"

Transkript

1 SBORNÍK PRACÍ FAKULTY SOCIÁLNÍCH STUDIÍ BRNĚNSKÉ UNIVERZITY SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ SOCIAL INCLUSION AND THE PRESUPPOSITION OF CULTURAL GROUNDING OF CITIZENSHIP Csaba Szaló Fakulta sociálních studií, Masarykova universita v Brně This paper subjects to critical analysis the idea that modern society can be integrated only if its political institutions will be grounded in a shared culture. The first part outlines Jürgen Habermas sociology of law and his theory of communicative action which form the theoretical background for further exploration of the relation between integration of society, legitimacy of social order and motivation of social action. The second part deals with the question of discoursive and institutional interdependence of nationality and citizenship in the context of the challenge of dual crisis of legitimacy and integration. The third part analyses the presupposition that citizenship as political identity must be based on a cultural identity serving as a motivational ground of solidarity and loyalty. Oproti vizím přechodu k masové společnosti si současná kritická sociologie všímá různorodosti kultur jako nepřekonatelné reality komplexních společností. Od konce první světové války v diskursu sociologie začala převládat představa, podle které historický vývoj směřuje k masové společnosti skládající se z atomizovaných jednotlivců, kteří jsou sjednoceni státními úřady a průmyslovou výrobou. (Wagner 2000) Tato podoba moderní společnosti byla produktem válečných strategií vládnutí, které se kromě sociálního plánování vyznačovaly také aktivní kulturní politikou státu směřující k politické mobilizaci a kulturní homogenizaci obyvatelstva. Státem podporované pronikání moderních hodnot a norem do celé společnosti ve jménu stmelování obyvatelstva v jeden národ slibovalo také překonání rozporů a konfliktů, které vznikaly kvůli rozcházejícím se představám o dobrém, správném a smysluplném životě. Překonání kulturní plurality norem, hodnot a představ, které institucionalizovaly různé formy sociálních identit a způsobů života, se v těchto podmínkách zdála být pouze otázkou času. Zbytky kulturní různorodosti pojímal tento diskurs v podobě deviantních, subkulturních nebo etnických identit a způsobů života, které představovaly dočasný problém řešitelný pomoci strategie sociální inkluze, základem kterého byla instituce občanství, a to především právo na politickou participaci a sociální zabezpečení. (Bendix 1964) Idea nepřekonatelnosti kulturní různorodosti komplexních společností se objevila paralelně

2 36 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 s vědomím krize této strategie sociální inkluze, jež občanskou participaci jednotlivců v integrovaném jádru společnosti podmiňovala jejich kulturní asimilací. V následujícím textu se budu snažit pomocí kritické interpretace díla Jürgena Habermase o analýzu diskursivního řádu strategie sociální inkluze, jenž vytváří normativní požadavek, podle kterého se má integrace společnosti realizovat prostřednictvím inkluzivní politické komunity, která však musí být zakotvena ve sdílené kultuře. I. Základním kamenem sociologie Jürgena Habermase je teze, podle níž integrace společnosti není vysvětlitelná pouze na základě instrumentální formy sociálního jednání. (Habermas 1984, 1989, 2000) Jinak řečeno, integraci společnosti nelze vysvětlit čistě na základě konceptu dominance bez konceptu solidarity. Na základě čistě instrumentální formy jednání nelze vysvětlit konstituci motivačního základu sociálního jednání. Sociální jednání je motivováno hodnotami, normami a identitou, které získává člověk v průběhu socializace. Socializace však není čistě instrumentální formou jednání. Podobně je problematické vysvětlit na základě instrumentálního jednání vedle vzniku subjektů také vznik institucí, které koordinují a integrují jednání a do kterých jsou sociální aktéři socializováni. Institucionalizace, podobně jako socializace, nemá čistě instrumentální charakter, protože předpokládá legitimizaci, a tím pádem existenci sdílené formy vědění a dorozumění. Musíme proto brát v úvahu také tu podobu integrace společnosti, která je založena na jiné než instrumentální formě jednání, a to na jednání komunikativním, sledujícím vzájemné dorozumění sociálních aktérů. V tomto smyslu rozlišuje Habermas mezi sociální a systémovou integrací společnosti. Sociální integrace odkazuje k institucionální strategii, jež koordinuje jednání sociálních aktérů prostřednictvím lingvisticky zprostředkovávané formy vědění, dorozumění a solidarity. Oproti tomu systémová integrace společnosti koordinuje jednání sociálních aktérů prostřednictvím instituce peněz, administrativní moci a právního řádu. Komunikativní jednání sehrává klíčovou roli v sociální integraci společnosti prostřednictvím reprodukce životního světa, a tím přispívá také k reprodukci institucionálního základu systémové integrace společnosti. (Habermas 1984, 1989) Sociální ani systémová integrace se nemohou realizovat bez intergenerační a intragenerační reprodukce kultury a identity sociálních aktérů. Z hlediska teorie komunikativního jednání jsou sociální aktéři, kteří získávají a reprodukují vlastní identitu prostřednictvím komunikativní interakce, pojímáni jako subjekty schopné sebe interpretace. Sociální aktéři v průběhu komunikativního jednání explicitně nebo implicitně nastolují otázku platnosti (validity claims) jak vlastních argumentů, tak argumentů jiných. Přítomnost problému platnosti ukazuje, že komunikativní jednání se realizuje v podobě diskursu, jenž nejenom že připouští, ale vyžaduje ospravedlnění nároku platnosti argumentu v podobě odůvodnění. Z toho vyplývá, že analýza krize integrace pozdně moderních společností z perspektivy teorie komunikativní jednání s sebou přináší reflexi problému normativní platnosti, tj. legitimity institucionálního a diskursivního řádu.

3 CSABA SZALÓ: SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ 37 Habermasův přístup k otázce normativní platnosti klade důraz na jedné straně (a) na analýzu role komunikativního jednání v reprodukci životního světa společnosti a formování identity sociálních aktérů, na straně druhé zdůrazňuje (b) nutnost analýzy diskursivních předpokladů argumentace a ospravedlňování této platnosti. To, že legitimita není pouze faktickou, ale ospravedlnitelnou normativní platností, s sebou přináší nezbytnost rekonstrukce normativního a symbolického řádu diskursu, který umožňuje jeho ospravedlňování. Nicméně Habermas v této rovině klade důraz na pragmatické struktury diskursu. Tvrdí, že možným základem univerzálního principu normativní platnosti nemusí být substantivní ideje typu Boha, Rozumu nebo Člověka, nýbrž samotné normativní předpoklady komunikativního jednání ve smyslu procedury argumentace a ospravedlňování. V tomto smyslu může být zdrojem normativní síly (normative constrain), tj. legitimity argumentů nebo norem, procedurální řád diskursu sám o sobě, aniž by tato legitimita musela být odvozena z kulturně partikulárních idejí Boha, Rozumu etc. 1 Tento důraz na procedurální formu legitimizace je klíčový právě z hlediska možných institucionálních strategií integrace společnosti. Dualita sociální a systémové integrace se objevuje i v případě Habermasovy sociologie práva, která zdůrazňuje duální sociální funkci moderních právních řádů. (Habermas 1997) Moderní právní řád plní souběžně jak regulační, tak legitimizační funkce. Tato dualita sociálních funkcí je inherentní sociálnímu systému práva, ale ani jednu z nich nemůžeme označit za primární. Sociologie proto musí brát v úvahu jak (a) skutečnost (Fakticität) procesu ustanovení a vymáhání právního řádu prostřednictvím institucí státu, tak (b) fenomén legitimity právního řádu ve smyslu jeho normativní platnosti (Geltung). Tuto normativní perspektivu přenechává obvykle sociologie diskursu morální filozofie, přitom právě otázka základu legitimity sociálního řádu je zásadní otázkou institucionalizace sociálního jednání, kterou nelze obejít. 2 Regulační funkce moderního právního řádu je uchopitelná 1 Z hlediska sociologické interpretace fenoménu legitimity institucionálního a diskursivního řádu se musíme vypořádat s tím, že i když základem univerzální normativní platnosti nemusí být substantivní ideje, zdrojem síly, legitimity či symbolické moci sociálních a symbolických řádů v současnosti zpravidla jsou intersubjektivně sdílené substantivní ideje, neboli sdílená forma víry. Dokonce lze tvrdit, že Habermasem předpokládaná symbolická moc procedurální legitimity je také zakotvena v přesvědčení o univerzálním charakteru jistého typu řádu diskursu. Situace, kdy zdrojem legitimity je procedurální řád instituce a diskursu, ještě neznamená normalitu právě tohoto stavu. (Frank 1999) Habermas zjevně uvažuje o procedurální legitimitě v kontextu procesu morálního a kognitivního vývoje, což ho vede k předpokladu vývoje od charismatické přes tradiční k legální formě legitimity. Důraz na vývojové transformace forem legitimity však podceňuje weberovské pojetí těchto forem, které se v sociální realitě vyskytují paralelně, jako ideálních typů. 2 Habermas (1998: 3 46) se snaží hledat odpověď na otázku základu platnosti norem, a tím i institucí, pomocí vypracování diskursivní teorie morálky. Tato teorie vychází z kognitivistických premis a konstatuje, že jisté formy norem připouštějí zdůvodnění na základě racionální argumentace v diskursu, navíc platnost těchto norem může být zakládána na partikulární formě diskursu, která je zdůvodňuje.

4 38 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 ve skutečnosti, že systém pozitivního práva přispívá k stabilizaci reprodukce moderní společnosti. Habermas analyzuje regulační funkci práva z perspektivy sociologické teorie modernizace a interpretuje vývoj pozitivního práva jako reakci na funkcionální problémy sociálního řádu působené modernizací. Ačkoliv podle Habermase nelze moderní a pozdně moderní společnosti integrovat bez systému pozitivního práva, sociologie musí brát ohled na podmínky existence jak regulační, tak legitimizační funkce právního řádu. Přijetí teorie propojenosti systémové a sociální integrace znamená zároveň přijetí významnosti legitimity sociálního řádu a motivace jednání jako podmínek možnosti integrace společnosti (Habermas 1991: , 2000). V tomto smyslu trans-lokální integrace společností předpokládá existenci trans-lokálně sdílených struktur legitimity sociálního řádu, které působí motivačně také na úrovni sociálního jednání. (Giddens 1984) Již od dob starověku jsou známy institucionální strategie, které řeší problém legitimity a integrace prostřednictvím politicky konstituované kulturní identity. Přesněji politicko-kulturní integrace trans-lokálních společností se realizuje pomocí reflexivní institucionalizace afektivní příslušnosti subjektů k imaginárním komunitám. (Assmann 2001, Anderson 1991) 3 Tato institucionální strategie je založena na diskursivních praktikách pěstování identity jako příslušnosti, výsledkem čehož je to, že subjekty nejenom vědí o tom, že patří do jisté politicko-kulturní komunity, ale emocionálně se s touto komunitou identifikují. V tomto bodě je klíčové, že solidarita a loajalita příslušníků této komunity je motivována touto internalizovanou, subjektivně přijatou sociální identitou. Sociální funkce fenoménu sociální identity, tj. příslušnosti, je uchopitelná právě v dualitě jeho motivační a legitimizační síly. Právě proto se ukazuje jako klíčová otázka povahy vztahu integrace společnosti, legitimity sociálního řádu a motivace jednání. Zpravidla, a to nejen v sociologickém diskursu, tyto vztahy vystupují v podobě zakotvení (grounding), například jako zakotvení politické komunity v pre-politické, tj. kulturní či etnické komunitě. (Smith 1986, 1998) 4 I když nelze úplně vystoupit z tohoto diskursu hledání centra či neměnného jádra společnosti, jistoty a pevného základu bytí (Derrida 1978), Habermasova teorie sociální inkluze Druhého poukazuje na meze historicky dané moderní strategie integrace společnosti, a tím i na meze představ o kulturním zakotvení politické komunity integrující společnost. 3 I v tomto případě je zřejmé, že reprezentativní kultura není redukovatelná na vysokou kulturu kanonizovaného umění, ale je vytvářena dualitou politické a estetické kultury. Strategie pozdní modernity se vyznačuje kooptací pop kultury, sportu a zábavy do této reprezentativní kultury. 4 Jde o interpretaci Smithovy teze v tom smyslu, že motivace a integrace politické komunity národa se zakládá na apelu k sdílené etnicitě, jenž je konstituována v podobě mýtu o společném původu.

5 CSABA SZALÓ: SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ 39 II. Na rozdíl od názorů, podle kterých je to právě přetrvávání ba rozkvět kulturní různorodosti, který vede ke krizi pozdně moderní společnosti, sociologie Jürgen Habermase nepokládá dysfunkční strategii sociální inkluze za příčinu, nýbrž za symptom širší krize integrace pozdně moderní společnosti. K pochopení současné krize moderní institucionální strategie sociální inkluze je nutné nastínit historickou genealogii integrace společnosti v podobě národního státu. Podle Habermase se moderní národní stát vyvinul jako odezva na duální krizi integrace a legitimity postfeudálních evropských společností (Habermas 1998: ). Vznik národního státu můžeme považovat za úspěšnou institucionální strategii, která našla řešení problému legitimity právě prostřednictvím nové formy sociální integrace. Duální krize starého feudálního sociálního a symbolického řádu byla prohlubována náboženskými válkami a procesy modernizace. Krize integrace společnosti vycházela z rostoucí dynamiky cirkulace lidí, objektů a vědění způsobené procesy industrializace, komodifikace a urbanizace. Tato dynamika modernizace vedla k narušení integrity tradičních korporativních komunit a k sociálně kulturnímu vykořenění jednotlivců. Na straně druhé náboženské války, následná konsolidace religiózní plurality a působení sekularizace vedly k neudržitelnosti náboženské formy legitimizace sociálního řádu. Nová strategie integrace společnosti, která s sebou přinesla také sekulární formu legitimizace, spočívala v politické mobilizaci subjektů. Tato strategie politizace měla podobu institucionalizace občanské a národní identity subjektů. Občanství a národnost byly ustaveny moderním státem jako nejdůležitější legální a kulturní kategorie příslušnosti subjektů. Institucionalizace občanství jednak vytvořila administrativně zprostředkovávanou solidaritu, a tím působila integračně, jednak se stala konstitučním prvkem politické komunity republiky, která sloužila jako sekulární zdroj legitimity státu a sociálního řádu. Byla to však institucionalizace národní identity subjektů, která motivovala přímou solidaritu mezi příslušníky politické komunity a legitimizovala konstituci této komunity odkazem na sdílenou kulturu, historii či sdílený původ jejích příslušníků. Občanství jako kategorie příslušnosti k politické komunitě státu a národnost jako kategorie příslušnosti ke kulturní komunitě národa jsou v diskursivním řádu této strategie integrace a legitimizace synonymy. Habermas zdůrazňuje historicky podmíněnou symbolickou funkci diskursivní analogie těchto dvou sociálních identit. Instituce občanství je klíčovým prvkem moderní strategie integrace a legitimizace, protože příslušnost k politické komunitě pojímá jako participaci a ne jako podřízenost autoritě. Nicméně státní strategie politické mobilizace byla historicky podmíněna potřebou silnější motivace a legitimizace, než jaké byly schopné poskytnout principy lidských práv a suverenity politické komunity republiky. Tuto motivaci a legitimizaci zabezpečil diskursivní řád nacionalismu. Institucionalizace národní identity byla předpokladem konstituce občanské identity subjektů. Nacionalismus byl kulturním základem moderního právního státu v době jeho vzniku. Z toho důvodu byla občanská příslušnost nemyslitelná bez příslušnosti ke kulturní komunitě národa. I když na sobě byly politická komunita a kulturní komunita v průběhu ustavování moderního

6 40 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 státu vzájemně závislé, podle Habermase v současnosti, v podmínkách globalizace institucí modernity a jejích rizik, ztrácí tato strategie integrace a legitimizace svou účinnost. Vzájemná závislost instituce občanství a instituce národnosti není normativní nutností. Od počátku existuje mezi republikanismem a nacionalismem rozpor, jenž působí v řádu moderního politického diskursu destabilizačně. Republika je v tomto diskursivním řádu pojímána jako politické společenství občanů založené na principu dobrovolnosti a lidských právech. Oproti tomu národ je pojímán jako komunita, přičemž příslušnost k ní není otázkou volby, ale osudu, sdíleného původu, sdílené kultury a historie. Habermas ale nezůstává na rovině diskursů, tvrdí, že nejen z hlediska diskursivního řádu legitimizace, ale ani z hlediska institucionálního řádu integrace není funkcionální nezbytností zakládat politickou komunitu republiky na kulturní komunitě národa. 5 To, že hegemonní diskursivní řád a dominantní institucionální praxe moderních společností vychází z normativního ideálu politické komunity, která je též komunitou kulturní, je záležitostí historické podmíněnosti. Navíc zdánlivě přirozená propojenost občanství a národnosti zastiňuje diskursivní a institucionální procesy jejich historické konstituce. Nereflektována zůstává především role státu a právního řádu v procesu institucionalizace občanské a národní identity subjektů. Národnost a občanství subjektů nejen že není důsledkem příslušnosti v pre-politických komunitách etnicko-příbuzenského rázu, ale je kromě socializačního působení kulturních institucí formována i institucemi právního řádu. Právě tato, občanskou a národní identitu tvořící síla právního řádu je podle Habermase klíčem k pojetí jiného než analogického vztahu politické a kulturní komunity, která překoná ideologii primárnosti národní identity vzhledem k identitě občanské. Národnost kromě toho, že se institucionalizuje v podobě sdílené kulturní identity, je nemyslitelná v moderním diskursivním řádu bez toho, že by byla současně také identitou politickou. Tato politická dimenze národní identity je konstituována právním řádem státu, anebo přinejmenším sdíleným normativním ideálem nutnosti tohoto řádu v podobě vlastního státu. Nárok národně kulturní zakotvenosti občanství nedoceňuje funkci juridifikovaného sociálního řádu ve formování loajality a solidarity subjektů. Podle Habermase historický vývoj právního řádu ukazuje, že proces legislace se uskutečňuje vždy v určitém historickém a kulturním kontextu partikulární politické komunity. Přičemž nejde jen o to, že tyto lokální podmínky ovlivňují strukturaci práva. Právní řád sám o sobě je prostředkem určité politické komunity k určení vlastní kulturní identity. A to v tom smyslu, kdo jsou členové této politické komunity, jakým způsobem chtějí žít, kým chtějí být. Politická identita, podobně jako právní řád, tedy není vyjádřením a odrazem pre-existující kulturní identity a diskursivního řádu. Právní řád a politická identita spolupůsobí v procesu konstituce a reprodukce kulturní identity a diskursivního řádu. 6 Toto spolupůsobení 5 Viz například Schmitt (1995) 6 O tom, že vlastně jde pouze jenom o jinou formu institucionalizace, viz Weber (1968). Právo a konvence jsou formou sociálních řádů založených na legitimitě.

7 CSABA SZALÓ: SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ 41 je analogické k roli, kterou politické asociace sehrávají při souběžné reprezentaci a konstituci statusových skupin či sociálních tříd (Weber 1968). Moderní transformace tradičního řádu loajality k lokální komunitě a dynastii panovníků do podoby imaginární a legálně prostředkované občanské loajality je také základem národní identity coby loajality k určité kulturní komunitě. Instituce občanství je však podle Habermase (1998) schopna generovat loajalitu a solidaritu i bez toho, že by musela být nutně založena na kulturní homogenitě všech příslušníků politické komunity. Moderní strategie integrace a legitimizace není jenom strategií politizace, ale i souběžné depolitizace. Jak občanská, tak národní identita je také výsledkem strategie depolitizace (Marx 1964) jiných forem sociální identity, a tím pádem i jistých forem kulturních rozdílů. Strategie depolitizace ukazuje, že zatímco diskurs legitimizace sociálního řádu operuje s představou již kulturně homogenní komunity, existuje zároveň státem konstituovaná strategie socializačních institucí, které usilují o vytvoření kulturní homogenity prostřednictvím produkce normalizovaných subjektů a sociálních identit. Vedle této strategie vzdělávací socializace funguje však i strategie, která se snaží vytvořit úzkou reprezentativní, estetickou a politickou kulturu, která je schopna překlenout v praxi existující kulturní rozdíly. Jinak řečeno právě depolitizace umožňuje omezit sféru politického diskursu tak, aby bylo možné najít styčné body mezi kulturně plurálními subjekty. Podobně jako nemusí všichni občané vyznávat stejné náboženství, stejně tak nemusí ani sdílet shodné kulturní praktiky ve své každodennosti, aby mohli tvořit politickou komunitu. Nicméně instituce občanství předpokládá jistou podobu sdílené kultury subjektů. Tato sdílená kultura občanství může být představována jako konsensus nebo kontrakt, nebo může být zakotvena ve sdílené představě historického původu etnicko-národní komunity. Habermas zdůrazňuje, že může existovat sdílená politická kultura občanství, která je založena na konsensu o základních ústavních principech, aniž by byla zakotvena v homogenní kulturní komunitě, jak to nárokuje nacionalismus. 7 Moderní institucionální strategie sociální inkluze souběžně konstituuje a reprezentuje vztah mezi politickou a kulturní identitou subjektů. Habermas netvrdí, že občanství jako politická identita ve smyslu uznávané a přijaté příslušnosti v politické komunitě státu je a může být zcela nezávislé na kulturní identitě subjektů. Konstatuje pouze to, že kulturní identita, jež je základem občanské identity, nemusí mít formu identity etnicko-národní. Současná institucionalizovaná podoba občanské identity je zakotvena v kulturní identitě národnosti. Povahu této zakotvenosti můžeme ilustrovat tím, že i když tato kulturní identita odkazuje k představě homogenní kulturní komunity, v praxi však není schopna homogenizovat kulturní pluralitu společnosti. Představa politické komunity, jež je zakotvena v homogenní kulturní komunitě národa, je součástí ideologie legitimizace, která spíše odkazuje 7 Z hlediska sociologického je však důležité i to, jestli můžeme najít takové existující, již institucionalizované politické kultury, které se přibližují k normativnímu ideálu ústavního patriotismu.

8 42 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 na institucionalizovanou podobu reprezentativní politické a estetické kultury než na skutečnou kulturní homogenitu společnosti. Habermas nepodceňuje roli kulturních identit ve formování politické komunity. To, že se některé moderní politické komunity konstituovaly v boji za sebeurčení národů, který byl legitimizován představou emancipace vlastní svébytné kultury, práva na kultivaci vlastního způsobu života, norem a hodnot, se odhaluje jako jedna z možných strategií integrace a legitimizace. Podle Habermase však existuje i strategie orientovaná jiným normativním ideálem či jinou formou legitimního diskursivního řádu, a to strategie ústavního patriotismu reflektující rozdíl mezi sdílenou politickou kulturou občanství a kulturní pluralitou společnosti. Podle této strategie je politická komunita funkční, pokud je založena na konsensu o politických institucích, a ne na sdílených hodnotách a normách partikulárního způsobu života. Poválečná strategie sociální inkluze byla založena na představě, podle které hlavním prostředkem integrace společnosti je inkorporace subjektů do politické komunity občanů. Jako nutnou podmínkou fungování politické komunity však tato strategie předpokládala, kulturní homogenitu společnosti. Jinak řečeno tato strategie předpokládala že politická identita občanství musí být zakotvena ve sdílené kultuře. Jak Habermas ukázal, tato kulturní zakotvenost občanství však neznamená nutně zakotvenost politické identity v etnicko-národní kultuře a není ani zakotveností v homogenní kultuře každodenního životního způsobu příslušníků politické komunity. Kulturní zakotvenost politické identity občanství má vždy institucionální podobu reprezentativní kultury, přičemž tato reprezentativní kultura je vždy závislá na politickém a právním řádu politické komunity. Co však táto zakotvenost či zakořeněnost politické komunity ve sdílené kultuře znamená? V následující části nám jde o to, abychom porozuměli tomu, v čem spočívá pro strategii sociální inkluze předpokládaná funkce kulturní nebo dokonce etnické homogenity politické komunity. III. Z hlediska sociologie idea kulturní zakotvenosti politické identity může být dekódovaná jako reflexe dvojího problému motivace politického jednání sociálních aktérů a legitimity autority politické komunity. 8 Hlavní otázkou kulturního zakotvení politické identity je to, jak můžeme vytvořit a pěstovat emocionální základ motivace subjektů a legitimity politické komunity. Například podle Charlese Taylora (1992) musí být politická komunita založena na takzvaných emotivních ctnostech jako solidarita, loajalita, sdílená kultura a sdílená historie. Motivace participace tudíž, podobně jako legitimizace 8 Jak je vidět na příkladu analogie příbuzenských vztahů a sociálních vztahů vazalství (Bloch 1961), motivační síla sociálních vazeb závisí na legitimitě nároku na jistou formu jednání, a to legitimity ve smyslu věrohodnosti zdůvodnění očekávané formy jednání. Tato legitimita je však záležitostí diskursivního řádu, a ne krve či jiného přirozeného základu sociálního vztahu. Jinak řečeno to, co vytváří motivační sílu pokrevních vztahů, je mýtus krve, a ne krev jako objekt přírody.

9 CSABA SZALÓ: SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ 43 autority politické komunity, předpokládá sdílený kulturní horizont, tj. kulturu, kterou subjekty považují za vlastní. Motivační síla morálního závazku je založena na sociálních vztazích, které jsou silnější než vztahy kooperace či kontraktu. Solidarita předpokládá komunitu, protože morální závazky jsou realizovány vždy selektivně. Jsou to příslušníci naši komunity, kteří mají přednost vzhledem k Druhým a mohou legitimně nárokovat solidaritu a loajalitu. Morální závazky jsou zakotveny jednak v sentimentech, jednak v klasifikaci Druhých. Závazky k příslušníkům vlastní komunity jsou silnější. Součástí závazků je, že musím pomáhat v první řadě svým bratrům. 9 Problémem tedy je, jak konstituovat a diskursivně reprezentovat politickou komunitu občanství tak, aby byla komunitou takových sociálních vztahů, které by motivovaly morální závazek solidarity. Formování sdílené sociální identity v podobě politické identity předpokládá diskursivní reprezentaci a legitimizaci, která disponuje symbolickou mocí generovat solidaritu a loajalitu příslušníků této komunity. Symbolická reprezentace této komunity musí vykazovat sílu motivovat respekt k morálním závazkům vůči dalším příslušníkům této komunity. V tomto procesu je zásadní role kultury, jež je procesem formování identity subjektů a souběžně procesem symbolické reprezentace a rituální institucionalizace kulturní a politické komunity (Bourdieu 1992). Tradiční, Habermasovými slovy konvencionální kulturní a politická komunita se konstituuje v metaforické podobě bratrství či gens. Jaká je post-konvencionální alternativa této komunity bratrství? Příslušnost k politické komunitě v případě ústavního patriotismu není založena na legitimizaci, která odkazuje na sdílenou etnicitu, národní kulturu nebo historii. V otevřené, post-konvencionální společnosti stačí k legitimizaci politických institucí odkázat na demokratické procedury, které jsou založeny na reflexivních diskursivních praktikách. Občané se identifikují se svou politickou komunitou na základě racionálně obhajitelných principů, které jsou realizovány prostřednictvím institucí politické komunity. Legitimita politické komunity a politická identita příslušníků jsou vzájemně propojeny. Jinými slovy ústavní patriotismus předpokládá legálně-racionální formu legitimizace dominance. Již z toho je možné vidět, že se jedná o weberovské ideální typy, a kritika těchto představ z pozice realismu není relevantní. Představa, ideální typ, legálně-racionální formy legitimizace a politické identity ústavního patriotismu není více vzdálená realitě než představa národní identity založené na příslušnosti k homogenní kulturní komunitě a legitimizace tradicí ve smyslu přenosu charismatu založení státu v proudu historie. Jde spíše o formování alternativního symbolického řádu, jenž slouží k legitimizaci a konstituci institucí. Habermasův ústavní patriotismus však neznamená takovou strategii konstituce politické identity, která by byla založena čistě na politické a racionálně-legální formě legitimizace. Jinak řečeno není formou politické identity, která by neměla pre-politický, tj. v klasickém smyslu kulturní základ. Kulturním základem ústavního patriotismu je politická kultura, která je 9 Zakotvení morálních závazků v emocích se objevuje i v diskursu osvícenství, například u Kanta, kde jednat morálně znamená jednat z důvodu respektu (Gefühl) k morálnímu zákonu.

10 44 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 konstituována především právním řádem, a ne estetickým jednáním. Jinak řečeno tato politická kultura je nezávislá na estetické vysoké kultuře stejně tak jako na institucionální kultuře národní historie. Na straně druhé Habermasova post-konvencionální politická kultura není tak plytká, jak se zdá z reprodukce jeho argumentů z perspektivy jeho kritiků. Habermasova teorie formování identity jednotlivců (Habermas 1984: 69 94, 1991: , 1995: ) nepodporuje ideu plytkosti politické kultury. Každé formování moderní identity je souběžně individualizací a socializací. Osobní podobně jako sociální identita subjektů je vždy intersubjektivně zakotvena. Platí to však i naopak, identity jsou produktem historie a historii vytvářejí lidé s určitými identitami. (Berger Luckmann 1999) Identita jako individualita a příslušnost je vždy formována v komunikativním jednání, ve vztazích reciprocity a uznání. Habermas vychází právě z toho, že kultury se reprodukují skrze subjekty s partikulární identitou a že identita subjektů je vždy vázaná na určitou kulturu, když tvrdí, že ochrana individuální identity musí vždy znamenat i ochranu kulturního kontextu, v němž se tato identita formovala. Respektování integrity jedinců ve smyslu lidských práv znamená pro Habermase (1998: ) i respektování jejich kultury. Podobně jako z hlediska multikulturalismu i z hlediska formování identity subjektů je zásadním procesem institucionalizace kultury skrze vzdělávací organizace a spolky pěstující reprezentativní kulturu například v podobě folklóru. Socializace v komplexních společnostech již neznamená jenom učení se způsobu života vlastní komunity, ale také internalizaci hegemonní reprezentativní kultury. Součástí této reprezentativní kultury jsou i kulturní objekty, s nimiž se lze identifikovat, a které reprezentují politickou komunitu. Principiální otázkou pro kulturní komunitu je zde právo či moc mít vlastní reprezentativní kulturu a instituce socializace. Habermasovo (1998) rozlišení mezi sdílenou politickou kulturou a kulturní různorodostí společnosti je platné nejen v případě národních politických komunit, ale i v případě politických komunit subalterních kultur, například etnických menšin. V obou případech je to reprezentativní kultura, kterou sdílí příslušníci politické komunity. Nejde o homogenitu jejich kultury ve smyslu způsobu života. V tomto bodě je zásadní otázkou, jak jednotlivé diskursy reprezentují kulturní homogenitu a sdílení kultury. Jsou kulturní komunity homogenní stejným způsobem jako statusové skupiny? Co je považováno za znak kulturní homogenity: sdílení způsobu života, nebo spíše sdílení vědomí příslušnosti, tj. sociální identity? Musí být sociální identity vždy zakotveny ve sdíleném životním způsobu ve smyslu totality každodennosti a svátků, anebo ve stejné podobě moderního životního stylu, což klade důraz spíš na jisté reprezentativní formy identity a odlišení se. Musí být identity zakotveny v jiných než rituálních praktikách? Sociální identity překlenují diferenci tím, že vytváří kontinuitu v čase i v sociálním prostoru, přičemž elementární formou této konstituce kontinuity je vytváření diskontinuit, tj. hranic jak v sociálním prostoru, tak v čase. Politická identita, ve smyslu příslušnosti k politické asociaci bojující za sebeurčení jisté politické komunity či statusové

11 CSABA SZALÓ: SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ 45 skupiny, je pro Habermase otázkou a produktem historické nahodilosti. To platí i v případě, kdy politická asociace reprezentuje jistou kulturní komunitu skrze politizaci otázky kultivace vlastního, partikulárního způsobu života. I v případě politizace kultury můžeme vidět průběžnou artikulaci kulturních a politických identit. V tomto procesu je zásadní postup politizace a de-politizace jistých prvků kulturní plurality. Jsou to vždy pouze vybrané praktiky, které reprezentují naši či jejich kulturu. V tomto procesu jde o hledání rozdílů, o rozlišování, které obvykle vede k exotizaci Druhého (Todorov 1996, Said 2000). Jak diskurs multikulturalismu ukázal, institucionální procesy určující kulturní příslušnost jednotlivců nastolují otázku vztahu těchto institucí k osobní autonomii jednotlivců. Může reprodukce kultury komunity ohrozit osobní autonomii jedince? Kdo rozhoduje o příslušnosti k určité kulturní komunitě? Je toto rozhodnutí v rukou dotyčného jedince, nebo je o ní administrativně rozhodnuto bez ohledu na jeho volbu či názor? Naskýtá se analogie s institucionální regulací příslušnosti k náboženským skupinám a církvím. Kdo má autoritu rozhodovat o příslušnosti subjektů k církvi? V případě dětí jsou to rodiče, ale v případě plnoprávného občana je to objektem jeho osobní autonomie. Součástí této institucionální regulace jsou pravidla konverze, která umožňují přestup z jedné náboženské komunity do druhé. Jaký symbolický, diskursivní řád podmiňuje tuto formu institucionální regulace? Jak lze vysvětlit rozdílnou institucionální regulaci náboženské, subkulturní a etnické příslušnosti? Klíčem k vysvětlení je již zmíněná strategie depolitizace jistých forem identity a příslušností. Subkulturní identity, a v tomto případě mezi ně lze zahrnout i náboženskou identitu, jsou depolitizovány, což znamená, že není legitimní nárokovat na základě těchto forem identity a kulturní komunity politickou suverenitu. I když Habermas (1998) upozorňuje na potenciál útlaku politiky uznání, je otázkou, zda následující problémy nejsou platné i v případě politické identity občanství, jež se zakládá na politické kultuře. Příslušnost ke kulturní komunitě nastoluje následující problémy: (a) Kdo má autoritu rozhodovat o tom, co se považuje za autentickou kulturní participaci? Stačí znát jazyk kulturní komunity, nebo je třeba tento jazyk aktivně užívat v každodennosti či v rituálních situacích, nebo musí člověk žít jistým způsobem života, aby mohl být považován za příslušníka kulturní komunity? (b) Dalším problémem je domněnka, že kulturní identita, přesněji etnicko-nacionální identita je centrální, a tudíž nejdůležitější formou identity jednotlivce. Neboli že etnická identita je umisťována na vrchol hierarchie identit jednotlivce jako nejdůležitější identita zavazující všechny ostatní formy loajality a solidarity. Post-národní forma politické komunity podle Habermase (1998) vychází z překonání normativního ideálu kulturní homogenity politické komunity. Nacionalismus je silou, která nutí příslušníky zdánlivě homogenizované kulturní komunity k tomu, aby pěstovali a zdůrazňovali svoji odlišnost od jiných. Nacionalistická strategie inkluze uzavírá příslušníky politické komunity do kulturní komunity, která vylučuje jinakost a je izolovaná od jiných kulturních komunit.

12 46 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 Post-národní strategie inkluze je naopak sociální inkluzí Druhého. Hranice politické komunity jsou v tomto případě otevřené pro Druhé, kteří chtějí být nadále Jiní a nechtějí se zbavit své jinakosti. Znamená to otevřenost pro cizince, který chce zůstat cizincem, ale žít jako příslušník politické komunity občanství. Post národní strategie sociální inkluze předpokládá překonání romantického řádu diskursu legitimizace politických institucí. Je to představa inspirovaná romantismem, podle níž je národ etnicky založenou kulturní komunitou s vlastním historickým osudem, a jedině takto konstituovaná politická komunita může legitimně nárokovat právo na založení vlastního, nezávislého státu. Jinak řečeno právo na politickou formu národního sebeurčení je založeno na jisté představě, na určitém symbolickém řádu kulturní formy sebeurčení. Je důležité si uvědomit, že Habermasova kritika nacionalistické strategie sociální inkluze není pouze klasickou formou kritiky ideologie (Thompson 1990). Nacionalismus je kriticky interpretován jako ideologie v klasickém smyslu poukazem na to, že zobrazení reality, jakou nabízí diskursy nacionalismu, nekoresponduje s realitou, že je to falešné vědomí, iluze, která slouží mocenským zájmům elit či kontra-elit. Normativní či kulturní kritika nacionalismu jde o krok dále než klasická kritika ideologie. Usiluje o odhalení symbolických předpokladů a významových souvislostí diskursu nacionalismu. Jinak řečeno snaží se jednak odhalit symbolickou moc diskursu nacionalismu, jednak ukazuje, že diskursivní řád nacionalismu není jedinou možnou formou legitimizace a zobrazení možných forem změny institucí. V tomto bodě je důležité se obrátit ke Clifordu Geertzovi (2000), který ve své teorii kultury, konkrétně v interpretaci nacionalismu vychází, podobně jako Habermas, z díla Maxe Webera. Navíc právě Geertzova interpretace nacionalismu je snahou o překročení klasické kritiky ideologie. Podle Geertze je při interpretaci kultury nejdůležitější porozumět tomu, jak symboly symbolizují. Jak jsou symbolické soustavy schopny působit coby produktivní a konstitutivní síly v životě lidí. Jinak řečeno jak je možné, že symboly mají sílu vytvářet smysl a sdílené porozumění. Geertz klade důraz na to, že symbolické soustavy jsou současně modelem pro zobrazení reality i modelem pro její formování. V tomto smyslu ideologie nejsou pouze odrazem určitého historicky podmíněného vědomí sociálních aktérů, ale také představují vzorce možných změn, jsou modelem pro vytváření a přetváření skutečnosti. Je nezbytná jak instrumentálně-funkcionalistická, tak kulturní analýza nacionalismu. Nemůžeme porozumět fenoménu nacionalismu, aniž bychom odhalili, kdo jsou aktéři, kteří stojí v pozadí ideologie nacionalismu. Kdo jsou ti, kteří jsou schopni produkovat a rozšiřovat diskursy a skrze ně mobilizovat emoce lidí? V tomto smyslu je nacionalismus instrumentem zájmů nebo funkcionálních imperativů sociálních systémů. Na druhé straně odhalení aktérů a jejich zájmů a zdrojů umožňujících produkci a rozšiřování diskursu ještě nevysvětluje, z čeho tyto symbolické soustavy čerpají svůj mobilizační potenciál. Jak symboly vytvářejí sentimenty solidarity? Jak jsou schopny motivovat jednání? Nacionalistické ideologie se právě z tohoto hlediska projevují jako symbolické soustavy, vytvářející

13 CSABA SZALÓ: SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ 47 významy, které jsou srozumitelné a motivující uvnitř určité kulturní komunity. Jinými slovy nositeli (Träger) nacionalismu nejsou pouze ti, kdo produkují a rozšiřují kulturu nacionalismu, ale i konzumenti této kultury, ti, pro něž je tento diskurs srozumitelný, smysluplný a jejichž jednání motivuje. Habermas i Geertz vycházejí z Webera (1968), když soudí, že porozumění významu určitého aktu sociálního jednání předpokládá nastínění sféry významu (Sinnbereich), v němž je určité jednání zasazeno. Uchopit tyto sítě významů je potřebné především z toho důvodu, že lidé přisuzují symbolický smysl vlastní zkušenosti, vlastnímu jednání, podobně jako jednání jiných. Interpretace smyslu jednání tím pádem nemůže skončit u konkrétní situace jednání, ale pomocí hermeneutické senzibility musí následovat řetězce asociace, které nás vedou za tuto konkrétní situaci. Podle Geertze (2000: ) můžeme motivační sílu nacionalismu, a symbolických soustav obecně, odhalit, jedině pokud překonáme redukci motivace na utilitarianistický zájem nebo kompenzaci za emocionální frustraci. Instrumentální interpretace nacionalismu se totiž vyznačuje právě tím, že redukuje motivační sílu nacionalismu na racionální kalkulaci aktérů vedoucí k získání výhod či prosazování vlastních zájmů nebo zájmů daných sociální pozicí aktérů. V tomto smyslu jsou symboly zbraněmi, prostředky k prosazování cílů a zájmů. Na straně druhé symbolické soustavy nemůžeme zredukovat na jejich kompenzační funkci vyrovnávající emocionální otřesy působené sociálními změnami. V tomto smyslu jsou symboly prostředky vysvětlování a ospravedlňování utrpení ve světě (theodicea), které vyrovnávají pomocí motivace solidarity. Motivační síla symbolů či symbolická moc spočívá právě v syntetickém působení jak instrumentální, tak kompenzační funkce diskursů. Nacionalismus jako ideologie je nemyslitelný bez působení na interpretaci zkušenosti. Toto působení je produktem určité interpretace zkušenosti a zároveň modelem pro určitou podobu interpretace zkušenosti. Jinak řečeno lidé přikládají smysl vlastní zkušenosti na základě soustavy symbolů, na základě jistého řádu diskursu. Ideologie nebo jakýkoliv diskurs je úspěšný, pokud je schopen motivovat jednání aktérů, pokud vytváří solidaritu, loajalitu či jiné formy vztahů a praktik. Expresivní a motivační síla symbolů se prolíná. Motivace jednání je funkcí expresivní moci, která generuje symboly v určitém historickém a kulturním kontextu. Rétorická síla symbolu je vždy založena na multiplicitě referenčních vztahů vytvořených v diskursu, na pluralitě denotací a konotací. Expresivní a motivační síla nacionalismu je obvykle spojována s modernitou a kulturní konfuzí, k níž dochází v důsledku radikálních sociálních změn. Podle Geertze krize kultury modernity spočívá v neschopnosti starých a nových kulturních forem naplnit změny významem. V tomto bodě jeho argumentace doplňuje Gellnerovu (1983) teorii, podle níž je krize staré kultury 10 Nicméně nacionalismus není kulturou pouze ve smyslu ideologie, jeho symbolická moc nespočívá pouze v motivační síle idejí, ale i praktik. Zatímco ideologie je prostředkem zobrazení a interpretace reality, praktické vědění se nachází v habituálních institucionalizovaných praktikách jak každodennosti, tak svátečních rituálů. Logika klasifikace toho, jak

14 48 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 výsledkem ekonomických a anomických změn, které přináší industrializace. Nacionalismus nabízí řešení právě této krize kultury či krize legitimity, a to prostřednictvím vytvoření a rozšíření vysoké kultury, jež je ve své homogenizované, standardizované formě pokládána za kulturní základ solidarity. 10 Můžeme rozlišit čtyři ideálně typické diskursy, které vytváří prostor možných institucionálních strategií sociální inkluze. (a) Diskurs etnického nacionalismu pokládá za základ integrace společnosti Lid (Volk), tj. kulturní a politickou komunitu, kterou zakotvuje prostřednictvím mýtu sdíleného původu a mýtu sdíleného životního způsobu příslušníků komunity. (b) Diskurs občanského nacionalismu pokládá za základ integrace společnosti Národ, tj. politickou komunitu, kterou zakotvuje v kulturní komunitě prostřednictvím historie sdíleného osudu příslušníků této kulturní komunity. (c) Diskurs občanského patriotismu pokládá za základ integrace společnosti Populaci, tj. politickou komunitu, kterou zakotvuje jako kulturní komunitu konstituovanou sdílením vlasti a reprezentativní estetické kultury. (d) Diskurs ústavního patriotismu pokládá za základ integrace společnosti Republiku, tj. politickou komunitu, kterou zakotvuje v kulturní komunitě racionálně sdílených politických institucí a principů. Závěr Hlavním cílem tohoto textu byla analýza diskursivního řádu strategie sociální inkluze, jež sleduje integraci společnosti prostřednictvím institucionalizace inkluzivní politické komunity. Soudobá krize této institucionální strategie integrace zpochybnila udržitelnost předpokladu, podle kterého tato politická komunita občanství musí být zakotvena v kulturně homogenní společnosti. Vztah politické komunity občanství a kulturní různorodosti společnosti se stal zásadní otázkou integrace pozdě moderní společnosti. Habermasovo rozlišení sociální a systémové integrace společnosti nám umožnilo sociologicky konceptualizovat jeden ze základních předpokladů diskursu sociální inkluze, a to že politická komunita občanství musí být kulturně zakotvena v pre politické komunitě národa. Teorie komunikativního jednání nám umožnila kritickou interpretaci ideje kulturního zakotvení politické identity, která se ukázala být přeložitelná do sociologického diskursu jako problém motivace jednání a legitimizace sociálního řádu. Analytické rozlišení sociální a systémové integrace společnosti na jedné straně nám umožnilo porozumět diskursivnímu řádu zakotvení politické identity v identitě kulturní pomocí analogie institucionálního zakotvení systémové nacionalismus pracuje při interpretaci zkušenosti, je lokalizovatelná právě na úrovni logiky těchto praktik. Hegemonické formy klasifikace světa jsou reprodukovány prostřednictvím habitusu jako součást neproblematické, doxické reality každodennosti. (Bourdieu 1990, 1992) V tomto smyslu nacionalismus není pouze ideologií, ale i náboženstvím. (Anderson 1991) Zde je zásadní Foucaultova (1989, 1994) teorie diskursu, podle níž diskurs souběžně ztělesňuje a generuje praktiky a vědění, je souběžně režimem moci a pravdy.foucaultovo pojetí diskursu nepřikládá motivační sílu symbolům jako takovým (tak, jak to dělá Geertz), přikládá ji souběžnému působení praktik a idejí. Tím odhaluje působení moci při vytvoření významu. Jinak řečeno motivační síla vychází z řádu diskursu, ale je neodlučitelná od mocenských podmínek jeho reprodukce.

15 CSABA SZALÓ: SOCIÁLNÍ INKLUZE A PŘEDPOKLAD KULTURNÍ ZAKOTVENOSTI POLITICKÉ IDENTITY OBČANSTVÍ 49 integrace v životním světě sociální integrace. Na straně druhé, a v tomto spočívá zásadní přínos Habermase k této problematice, dialektický vztah sociální a systémové integrace společnosti odhaluje neudržitelnost představy pre-politického charakteru kulturní identity, jež slouží jako zakotvující, legitimizační a motivační základ identity politické. Habermasem zdůrazňovaná role práva a státu v konstituci politické a reprezentativní kultury však neznamená přijetí čistě ideologického a instrumentálního charakteru kultury jako nástroje dominance. Politická komunita musí být zakotvena v komunitě kulturní. Tato kulturní komunita však je formována politickými institucemi, nicméně díky povaze komunikativního jednání zůstává vůči politické moci autonomní. Strategie sociální inkluze jsou propojeny s formováním identity subjektů ve dvou dimenzích. Na jedné straně není identity bez identifikace, ale ani bez symbolické konstituce objektu identifikace. Objekt vztahu, objekt víry je, artikulován řádem diskursu. Tato dimenze zahrnuje jak symboly, tak jejich interpretace, jak objekt, tak zdůvodňování a vysvětlování objektu, tj. diskurs generující objekt a vědění o objektu. Druhou dimenzí je institucionální strategie, jíž můžeme uchopit v procesu formování identity v podobě diskursivních praktik a strategií socializace či subjektivizace (Foucault 1996). Nastíněné formy nacionalismu a patriotismu jsou diskursy, které jednak symbolicky zobrazují, jednak legitimizují, ospravedlňují objekt víry, která je objektem vztahu, jenž konstituuje identitu. Tato identita je objektivací symbolické síly, která vytváří motivaci jednání příslušníků komunity, a tím integruje tuto komunitu. Sdílená identita motivuje jednání, a působí tak ve prospěch sociální integrace. Tyto sdílené identity však nikdy neexistují samy o sobě, jsou produktem diskursivních řádů a institucionálních strategií, které konstituují sdílené struktury vědění, víry a sentimentu, podle něhož my patříme k sobě. Literatura Anderson, Benedict: Imagined Communities. London, Verso Assmann, Jan: Kultura a paměť. Praha, Prostor Berger, Peter, L. Luckmann, Thomas: Sociální konstrukce reality. Brno, CDK Bendix, Reinhardt: Nation Building and Citizenship New York, Wiley Bloch, Marc: Feudal Society. London, Routledge Bourdieu, Pierre: The Logic of Practice. Stanford, Stanford University Press Bourdieu, Pierre: Language and Symbolic Power. Cambridge, Polity Press Derrida, Jacques: Structure, sign and play in the discourse of the human science. In: Writing and Difference. London, Routledge 1978, str Foucault, Michel: The Archeology of Knowledge. London, Routledge Foucault, Michel: Diskurs, autor, genealogie. Praha, Svoboda Foucault, Michel: Myšlení vnějšku. Praha, Hermann a synové Frank, Manfred: A megértés határai. (Die Grenzen der Verstandigung) Budapest, Jószöveg Geertz, Clifford: Interpretace kultur. Praha, SLON 2000.

16 50 SOCIÁLNÍ STUDIA 9, 2003 Geertz, Clifford: Ideologie jako kulturní systém. In: Interpretace kultur. Praha, SLON 2000: Gellner, Ernst: Nations and Nationalism. Oxford, Blackwell, Giddens, Anthony: The Constitution of Society. Cambridge, Polity Habermas, Jürgen: The Theory of Communicative Action. vol. 1. Polity, Cambridge Habermas, Jürgen: The Theory of Communicative Action. vol. 2. Polity, Cambridge Habermas, Jürgen: Moral development and ego identity. In: Communication and Evolution of Society. Cambridge, Polity 1991, str Habermas, Jürgen: Legitimation problems in the modern state. In: Communication and Evolution of Society. Cambridge, Polity 1991, str Habermas, Jürgen: Individuation through socialization In: Postmetaphysical Thinking. Polity, Cambridge 1995, str Habermas, Jürgen: Between Facts and Norms. Polity, Cambridge Habermas, Jürgen: The Inclusion of the Other. MIT Press, Cambridge, Mass Habermas, Jürgen: A genealogical analysis of the cognitive content of Morality in: The Inclusion of the Other. MIT Press, Cambridge, Mass str Habermas, Jürgen: The European nationa state: on the past and future of sovereignty and citizenship. In: The Inclusion of the Other. MIT Press, Cambridge, Mass str Habermas, Jürgen: Struggles for recognition in the democratic state. In: The Inclusion of the Other. MIT Press, Cambridge, Mass str Habermas, Jürgen: Problémy legitimity v pozdním kapitalismu. Filosofia, Praha Marx, Karl: On the Jewish question. In: Karl Marx Early Writings. New York, Mc- Graw Hill 1964, str Said, Edward: Orientalizmus. (Orientalism) Budapest, Európa Schmitt, Carl: The Concept of the Political. Chicago, University of Chicago Press Smith, Antony, D.: Nationalism and Modernism. London, Routledge Smith, Anthony, D.: The Ethnic Origin of Nations. Oxford, Blackwell Taylor, Charles: The Sources of the Self. Cambridge, Mass. Harvard University Press Thompson, John. B.: Ideology and Modern Culture. Stanford, Stanford University Press Todorov, Tzvetan: Dobytí Ameriky: Problém Druhého. Praha, Mladá fronta Wagner, Peter: The History and Theory of Social Science. Sage, London Weber, Max: Economy and Society. vol 2. Berkeley, University of California Press 1968.

Při četbě textu se soustřeďte na následující klíčová témata a pojmy:

Při četbě textu se soustřeďte na následující klíčová témata a pojmy: 1. týden Berger, P.L. Pozvání do sociologie (kapitoly 4. Člověk ve společnosti a 5. Společnost v člověku ). Člověk ve společnosti -samozřejmost světa, ve kterém žijeme -povaha a mechanismy sociální kontroly

Více

Náboženství a jeho místo ve společnosti. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU

Náboženství a jeho místo ve společnosti. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU Náboženství a jeho místo ve společnosti Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU 1 Émile Durkheim (1858-1917) Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem

Více

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38

Víra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38 Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou

Více

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay

Děti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze

Více

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník

Člověk a příroda - Zeměpis 7.ročník rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií,

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

Subkultury mládeže Kultura specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích

Více

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací

SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter

Více

SOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT

SOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos

Max Weber Hlavní myšlenky, přínos Max Weber Hlavní myšlenky, přínos 1864-1920 Přístupy a hlavní oblasti zájmu s ohledem na dnešní aktuálnost Rozumějící sociologie- JEDNÁNÍ, smysl, hodnoty Sociální struktura pojem vrstva (stav) Sociologie

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010

Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost. Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Kulturní zamyšlení nad místem a lidmi o čem je rozmanitost Lia Ghilardi Ostrava, 13. - 14. květen 2010 Výzvy Obecná obava západní společnosti, je že kulturní politika jako projekt národního státu je na

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

Základní pojmy politologie

Základní pojmy politologie Základní pojmy politologie 10.3.2011 Politika Společenský nástroj k: Vytváření Ochraně Změně obecně platných pravidel Vše co se týká státu (Platí i dnes??) Studium zabývající se vládnutím Umění vládnou

Více

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.

Sociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

Veřejná politika II. Metodický list číslo 1

Veřejná politika II. Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Veřejná politika II Metodický list číslo 1 Tematický celek Občanská společnost v demokratickém systému Tematický celek je rozdělen do těchto dílčích témat

Více

1. Přednáška K čemu je právní filosofie?

1. Přednáška K čemu je právní filosofie? 1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie

Více

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM

Otázka: Sociologie jako věda. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): EM Otázka: Sociologie jako věda Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): EM Sociologie je věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, společenských jevů a vztahů, struktury společnosti a zákonitosti

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

Sociologie. Kulturní způsob řešení problémů. Symbolická komunikace

Sociologie. Kulturní způsob řešení problémů. Symbolická komunikace Sociologie Kulturní způsob řešení problémů Symbolická komunikace 1 Symbolická komunikace pro přežití člověka i spol. je důlež. schopnost přijímat info v symbolické podobě umožňuje kolektivní aktivity (práce,

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015

Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové. Přijímací zkoušky 2014/2015 Ústav sociální práce Univerzita Hradec Králové Přijímací zkoušky 2014/2015 Studijní program: N6734 Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální práce navazující magisterské studium Varianta

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Manažerská psychologie

Manažerská psychologie Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální

Více

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková

Úvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v

Více

KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,

KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 15.10.2008 Co se děje v 19. století? velké změny v 19. století industriální revoluce, urbanizace, rozvoj kapitalismu proměna

Více

Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD)

Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS. Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Aleš Binar, Ph.D. NACIONALIZMUS Rozšiřující studijní text k předmětu Vybrané kapitoly světových a českých dějin (VKD) Nacionalizmus Ve světových dějinách se od konce 18. století nacionalizmus stal fenoménem,

Více

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti

Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč.

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu

Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Možnosti využití konceptu subkultur v sociologii sportu Arnošt Svoboda Univerzita Palackého v Olomouci Sociologické rozhledy, rozvahy, rozpravy, FF UK v Olomouci, 21.10.2016 Subkultury a sport Subkultury

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Od kolektivní paměti k paměti měst

Od kolektivní paměti k paměti měst Editorial Od kolektivní paměti k paměti měst Csaba Szaló Kulturní paměť se stala předmětem zájmu věd o člověku a společnosti především díky představě, podle které vzpomínání spojuje lidi. Kulturní paměť

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA G5 Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost a co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat; uvede příklady faktorů, které ovlivňují

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll

Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll Obsah Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti....... ll Jeden svět nás a těch druhých... 12 Společenské vědy a politika na scéně... 14 Tolerance a hodnotová opora... 16 Obecné tendence a jejich rizika...

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU

SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU SOCIÁLNÍ DIMENZE EVROPSKÉ INTEGRACE A POLITICKÁ LEGITIMITA EU Martin Potůček http://www.martinpotucek.cz Centrum pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha http://www.ceses.cuni.cz Dva politické

Více

Machiavelli mezi republikanismem a demokracií

Machiavelli mezi republikanismem a demokracií Machiavelli mezi republikanismem a demokracií Milan Znoj, Jan Bíba a kol. Praha 2011 5 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie věd České republiky

Více

KAM SE ZTRATILI VOLIČI?

KAM SE ZTRATILI VOLIČI? KAM SE ZTRATILI VOLIČI? Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech 1990-2010 LUKÁŠ LINEK CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY OBSAH PODĚKOVÁNÍ 5 1. ÚVOD: VOLEBNÍ ÚČAST, JEJÍ POKLES

Více

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd

6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd 6.9 Pojetí vyučovacího předmětu Základy společenských věd Obecné cíle výuky ZSV Předmět a výuka ZSV je koncipována tak, aby žáky vedla k pochopení dění ve světě. Žáci se učí respektovat společenskou skutečnost,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta provozně ekonomická. Obor: Provoz a ekonomika TEZE. Diplomové práce na téma:

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta provozně ekonomická. Obor: Provoz a ekonomika TEZE. Diplomové práce na téma: ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta provozně ekonomická Obor: Provoz a ekonomika TEZE Diplomové práce na téma: Reklama ve společnosti a společnost v reklamě (sociologická analýza reklamy) Vedoucí

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Veřejné politiky Název tématického celku: Trh, stát a neziskový sektor regulátory v životě společnosti Cíl: Seznámit studenty s problematikou

Více

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování

Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování Fáze 2: Formulace veřejných politik a rozhodování Sedmá lekce kursu Veřejná politika Martin Potůček O čem bude tato přednáška? Rozhodování: model racionální nebo inkrementální? Možnosti změn veřejné politiky

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk na cestě k moudrosti Filozofie 20. století Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s filozofií

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

SOCIÁLNÍ KAPITÁL Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,

SOCIÁLNÍ KAPITÁL Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, SOCIÁLNÍ KAPITÁL Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 19.11.2008 Co je to sociální kapitál? Dictionary of Human Geography (Meric Gertler) Those characteristics of social structure or social relations

Více

OBSAH. Část první POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLíN 1 25. Politika a politologie: úvod do politické vědy 1 26

OBSAH. Část první POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLíN 1 25. Politika a politologie: úvod do politické vědy 1 26 OBSAH Tři cesty české politické vědy 1 15 Editorův úvod 1 20 15 Část první POLITIKA POHLEDEM RŮZNÝCH DISCIPLíN 1 25 Politika a politologie: úvod do politické vědy 1 26 MIROSLAV NOVÁK 1. Politická věda,

Více

Proč a jak studovat svět učebnic matematiky? Metodologické přístupy k výzkumu

Proč a jak studovat svět učebnic matematiky? Metodologické přístupy k výzkumu Proč a jak studovat svět učebnic matematiky? Metodologické přístupy k výzkumu Konceptuální rámec Oblast výzkumu učebnic Co jsou učebnice, kdo jsou jejich autoři a vydavatelé? Jakou roli hrají v edukačním

Více

TEORIE PRÁVA 11. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI

TEORIE PRÁVA 11. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI TEORIE PRÁVA 11. PŮSOBENÍ PRÁVA VE SPOLEČNOSTI Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz SPOLEČNOST Společnost je sociální systém Společnost představuje souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ

VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ VLIV NEURČITOSTI, NEJASNOSTI, NEJISTOTY A SLOŽITOSTI NA ROZHODOVÁNÍ ORGANIZACÍ Tomáš Kořínek Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav systémového inženýrství a informatiky Abstract: The

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Zdroje: RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy. In Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s

PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Zdroje: RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy. In Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s PROBLEMATIKA SOCIOLOGIE VÝCHOVY Sociologie výchovy: otázky a odpovědi PhDr. Lucie Smékalová, Ph.D. Zdroje: RABUŠICOVÁ, M. Sociologie výchovy. In Průcha, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009,

Více

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU katedra teorie práva TEORIE PRÁVA (pro bakalářský obor - VEŘEJNÁ SPRÁVA) Rozsah výuky: 1. semestr 2/2, 2. semestr 2/2, 3.semestr 2/2 I. semestr FENOMEN PRÁVA 1. Různé přístupy k právu.

Více

Jak se sociální sítě zpracovávají?

Jak se sociální sítě zpracovávají? SOCIÁLNÍ SÍTĚ Sociální sítě většina jedinců je zapojena ve více sociálních sítích jak jsou tyto vazby strukturovány? analýza sociálních sítí (social network analysis) zmapování mezilidských vztahů určitých

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Sociologické problémy současného světa

Sociologické problémy současného světa Sociologické problémy současného světa Školní rok 2005/2006 letní semestr Přednášející: Prof. Ing. František Zich, DrSc Cíl předmětu: Seznámit studenty s problematikou otevřených aktuálních otázek soudobého

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

DIALOG JAKO FORMA MEDIACE KONFLIKTŮ

DIALOG JAKO FORMA MEDIACE KONFLIKTŮ DIALOG JAKO FORMA MEDIACE KONFLIKTŮ OBSAH Úvod... 2 Etické vymezení dialogu... 2 Sociální konflikt a analýza aktérů... 3 Dialog jako mediace konfliktů... 4 Závěr... 5 Literatura... 5 ÚVOD V úvodu svého

Více

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue

Hodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse)

Co je politický extremismus? ANTITEZE k demokratickému ústavnímu státu --> označení antidemokratických názorů a činností (podle: Backes a Jesse) Mgr. et Mgr. Petra Vejvodová Fakulta sociálních studií seminář Politický extremis mus - Masarykova univerzita jsme na něj připraveni? vejvodov@fss.muni.cz CEVRO Institut, 26.4. 2012 Co je politický extremismus?

Více

Československý nacionalismus - jeho přijetí či kritika v dobovém tisku

Československý nacionalismus - jeho přijetí či kritika v dobovém tisku Československý nacionalismus - jeho přijetí či kritika v dobovém tisku 1. Anotace V této práci bych se zaobírala tím, zda existovaly jiné možnosti/návrhy uspořádání Československa než jen na základě 2

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus

Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Sociálně zdravotní sdružení Futura Onlus Naše historie Sdružení Futura vzniká v roce 1981 na popud skupiny dobrovolníků různých profesí, rodičů a dětí se zdravotním postižením pro začlenění osob se zdravotním

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky

Post-modernita a globalizace. Základní myšlenky Post-modernita a globalizace Základní myšlenky Kritika modernity Od konce 19. století. Umění kritizuje disciplinující a disciplinovaný charakter života buržoazie (středních tříd). Umění proti řádu, strukturám

Více

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D.

Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Možnosti a východiska intervence v SVL PhDr. Arnošt Smolík, Ph.D. Mgr. Zdeněk Svoboda, Ph.D. Krajský úřad Ústeckého kraje, krajská konference Sociální nerovnost Každá společnost se vyznačuje sociálním

Více

Analýza komunitní sítě

Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě CNA Community network analysis jak mohou výzkumníci zapojit geografické komunity, aby pro ně mohli navrhnout efektivní sociotechnické systémy či sítě? potenciální

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie

Otázka: Politické ideologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Jacob. Politické ideologie Otázka: Politické ideologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Jacob Politické ideologie - soustava idejí, teorií a názorů, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny,

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více