Druhová diverzita, početnost, ekologický a lesnický význam brouků zimujících v kůře stromů

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Druhová diverzita, početnost, ekologický a lesnický význam brouků zimujících v kůře stromů Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc. Vypracoval: Filip Pavel Brno 2007

2 Tady bude vloženo zadání

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Druhová diverzita, početnost, ekologický a lesnický význam brouků zimujících v kůře stromů zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne

4 Poděkování Za umožnění vypracování bakalářské práce, zejména za odborné rady bych chtěl poděkovat prof. RNDr. Zdeňku Laštůvkovi, CSc. Dále pak níže uvedeným kolegům entomologům za rychlou determinaci a poskytnuté informace o čeledích, kterými se zabývají. J.Prouza Carabidae; P. Krásenský Staphylinidae, Pselaphidae; J. Mertlík Throscidae; M. Mikát Ptinidae; V. Týr Dasytidae; I. Trojan Nitidulidae; P. Průdek Silvanidae, Cryptophagidae, Cerylonidae, Latridiidae, Mycetophagidae, Ciidae; MUDr. J. Větrovec Coccinellidae; Mgr. T. Kopecký Salpingidae, J. Pelikán, MUDr. P. Čížek Chrysomelidae; J. Krátký Curculionidae, Anthribidae.

5 Abstrakt Filip Pavel Druhová diverzita, početnost, ekologický a lesnický význam brouků zimujících v kůře stromů K zimování používají brouci mnoho různých úkrytů. Jednou z často využívaných možností je přečkání chladného období v kůře stromů. Vhodná druhová skladba stromů v lesních i nelesních ekosystémech může ovlivnit početnost a diverzitu hmyzu, který zde trvale žije. Limitujícími faktory k zimování v kůře stromů je především velikost hmyzu a stáří stromů. Některé druhy stromů svojí strukturou kůry nemohou poskytnout vhodný úkryt a tím omezují možnosti zimování na dané lokalitě. Většina druhů dřevin je schopna tyto úkryty poskytnout až od určitého stáří, kdy se jejich kůra stává dostatečně silnou, a tudíž vytváří vhodný mikrobiotop pro zazimování. Je proto nutno zajistit správnou druhovou a věkovou skladbu dřevin na všech biotopech, kde chceme zachovat ekologickou rovnováhu. Klíčová slova: zimování, Coleoptera, kůra, hmyz, ekologická rovnováha Abstract Species diversity, abundance, ecological and forestry significance of beetles overwintering in tree bark Beetles take advantage of a number of various shelters. One of the frequently used possibilities is surviving the cold period in tree bark. A suitable tree species diversity both in forest and non-forest ecosystems can affect the abundance and diversity of insects which live there permanently. The insects size and the age of trees are the main limiting factors for over-wintering in tree bark. Some tree species cannot provide a suitable shelter due to the structure of their bark and in this way limit the possibilities of over-wintering in a given site. Most tree species can provide this kind of shelter only after reaching the age when their bark becomes sufficiently hard and thus provides suitable microbiotope for wintering. That is why it is important to ensure the right species and age composition of tree species in all habitats where we wish to maintain ecological balance. Key words: over-wintering, Coleoptera, tree bark, insects, ecological balance

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY HISTORIE ENTOMOLOGIE ČLENĚNÍ ENTOMOLOGIE ZPŮSOBY ZIMOVÁNÍ METODIKA METODY SBĚRU A ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÉHO MATERIÁLU CHARAKTERISTIKA LOKALIT VÝSLEDKY A DISKUZE COLEOPTERA (BROUCI) HETEROPTERA (PLOŠTICE) ARANEIDA (PAVOUCI) ZHODNOCENÍ ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK... 36

7 1 Úvod Hmyz je svým více než milionem vědě známých druhů nejbohatší třídou živočichů. Odhaduje se, že skutečné bohatství hmyzích druhů na planetě je dvojnásobné až šestinásobné. Mnoho druhů nebude nikdy ani objeveno, neboť území, jež obývají bude zničeno dříve, než člověk bude mít možnost poznat jeho drobné obyvatele. Hmyz má svou bohatou historii, která se odvíjela v době obrovských geologických a klimatických přeměn zeměkoule. Éra hmyzu započala již před miliony let a nelze ji porovnávat s krátkou historií člověka na zemi, která trvá pouhé 1 až 2 miliony let. Dávno před zrodem člověka už uměl hmyz mnohé z toho, co vynalézá člověk v novověku. Brouci (Coleoptera) jsou druhově nejpočetnějším řádem hmyzu na světě. V současné době se udává mezi až druhů. Přesto patří brouci k nejlépe prozkoumaným řádům hmyzu. Jejich druhová rozmanitost je způsobena tím, že se dokázali přizpůsobit životu na nejrůznějších stanovištích a to jak na souši tak ve vodě. K tomu jim napomáhá zejména schopnost letu, která usnadňuje rozšiřování populací na vhodná stanoviště a také případné opuštění biotopu při náhlé změně podmínek. Také často odlišné zdroje potravy brouků a jejich larev má vliv na úspěšnost při obsazování nových lokalit. Druhou nejpočetnější skupinou hmyzu na světě jsou blanokřídlí (Hymenoptera) s druhy, následují motýli (Lepidoptera) se popsanými druhy. Na našem území je pořadí podle početnosti trochu odlišné. Nejvíce druhů hmyzu patří mezi dvoukřídlé (Diptera) 7800 druhů, následují blanokřídlí (Hymenoptera) 6400 druhů na třetím místě jsou brouci (Coleoptera) 6100, dále motýli (Lepidoptera) 3400 druhů a pátí polokřídlí (Hemiptera) 2480 druhů. Žádný další řád už nepřesahuje tisíc druhů a ani se k tomuto počtu neblíží. 7

8 2 Cíl práce Cílem řešené bakalářské práce bylo zjistit druhovou diverzitu a početnost brouků zimujících v kůře. Dílčí cíle lze vymezit následovně: - Zhodnotit lesnický a ekologický význam těchto druhů. - Porovnat různé druhy biotopů přímým odchytem zimujících brouků v závislosti na druhu dřeviny. - Zjistit vhodnost jednotlivých druhů dřevin z hlediska možnosti zimování hmyzu. - Shromáždit literární údaje o způsobech zimování, zejména o zimování v kůře a existující údaje porovnat s vlastními výsledky. 8

9 3 Literární přehled 3.1 Současný stav řešené problematiky Hmyz a tudíž i brouci mají významný podíl na struktuře mnoha ekosystémů. V lesních ekosystémech mají brouci svoji nezastupitelnou roli v potravních řetězcích, kde patří k primárním i sekundárním konzumentům. V současných hospodářských lesích, které mívají často nevhodnou druhovou skladbu, vzniká vhodné prostředí pro uplatnění obrovského reprodukčního potenciálu některých druhů a tím často vzniká možnost jejich kalamitnímu přemnožení. Protikladem těchto primárních konzumentů živících se různými částmi lesních dřevin jsou jejich přirození nepřátelé, predátoři čili sekundární konzumenti. Významní jsou v lesních ekosystémech i tzv. dekompozitoři, kteří se podílejí na přeměně mrtvého organického opadu na živiny přístupné producentům, hlavně dřevinám. Studiem hmyzu, převážně žijícího v lesních ekosystémech, se zabývá lesnická entomologie, jejímž hlavním posláním je ochrana lesů (Křístek, Urban 2004). Základním úkonem je správná determinace, která nemusí být vždy jednoduchou záležitostí. 3.2 Historie entomologie Hmyz vyvolával zájem lidí již ve starověku. Hlubší studium hmyzu však započalo v 17. století a historickým předělem bylo dílo švédského přírodovědce Karla Linného ( ) Systema naturae, které je považováno za základ moderní systematiky. Toto dílo, vydané v roce 1758, jako první považuje za základní jednotku druh, pro který zavádí přesné vědecké pojmenování (tzv. binominální nomenklatura). Od té doby bylo shromážděno obrovské množství poznatků a postupně byl tento spíše umělý systém nahrazen systémem přirozeným. Ke zpřesňování a doplňování systematického členění hmyzu dochází neustále. K rozvoji entomologie významně přispěli i čeští entomologové. I v současnosti máme specialisty na většinu čeledí a jsme stále považováni za entomologickou velmoc. Poslední kompletní seznam brouků z našeho území byl vydán v roce 1993 (Jelínek 1993). Tento seznam zahrnuje okolo druhů brouků z území bývalého Československa zaznamenaných k Od té doby stále dochází k nálezům nových druhů a do současnosti došlo k nárůstu o více než 150 druhů. 3.3 Členění entomologie Entomologie je součástí vědního oboru zoologie a člení se na entomologii teoretickou a praktickou. Teoretická entomologie je biologická disciplína studující hmyz bez ohledu na potřeby člověka. Praktická entomologie je naproti tomu zaměřena na hmyz, který působí různým způsobem na člověka. Z praktické entomologie postupně vznikala entomologie zemědělská, lesnická, veterinární a další. Lesnická entomologie je v současné době zaměřena především na ochranu lesa. Poskytuje základní informace o hmyzích škůdcích a zároveň dává možnosti 9

10 k biologické ochraně proti těmto škůdcům. Získané poznatky jsou často využívány v dalších lesnických oborech, např. pěstování lesa. Je však nutné si uvědomit nejednoznačnost členění na hmyz škodlivý, užitečný či indiferentní. V přírodních lesních ekosystémech bývá toto označení bezpředmětné. Avšak v hospodářských lesích, které jsou zakládány a pěstovány za určitým účelem, může být škodlivost některých druhů závažná. Tito škůdci mohou způsobit vážné ekonomické ztráty. Důvody katastrofálního přemnožení určitého škůdce mohou být různé. Existuje na toto téma množství hypotéz, kterými se zabývá vědecká specializace s názvem gradologie. 3.4 Způsoby zimování Z hlediska zimování můžeme rozdělit brouky na zimující (dlouhověcí) a nezimujicí (krátkověcí). Brouci, kteří nejsou schopni přečkat zimu ve stadiu imaga přežívají v různě pokročilých vývojových stadiích. U brouků zimujících je většina těch, kteří přežívají pouze jednu zimu, menší počet druhů potom může žít i více let. Za nejdéle žijící brouky jsou považováni zástupci čeledi potemníkovitých (Tenebrionidae). Způsoby přezimování jsou velice rozmanité. Velké množství hlavně malých druhů přezimuje v lesní hrabance (detritu). Větší brouci zimují nejčastěji v trouchnivém dřevě, popř. v zemi. Dalším známým zimním úkrytem brouků je kůra stromů. Velké množství druhů je uzpůsobeno k dlouhodobému životu pod kůrou, hlavně odumřelých stromů. Jiné druhy se pod kůru stahují pouze za účelem přečkání zimních měsíců. Velice druhově rozmanitá skupina hmyzu využívá k zimování různé štěrbiny v kůře. Zalézají pod jednotlivé šupinky kůry dřevin (např. Pinus, Picea, Acer) nebo pod různé převisy a výstupky vytvořené převážně v místech přechodu kořenových náběhů v kmen (např. Quercus, Betula, Fagus). O způsobech zimování brouků se zmiňuje více autorů, ale vždy jen okrajově (Starý et al. 1987; Obenberger 1943). V současné době mi není známa žádná práce, která by se zabývala zimováním brouků v kůře. 10

11 4 Metodika 4.1 Metody sběru a zpracování získaného materiálu Dle zadání bakalářské práce bylo vytipováno pět odlišných lokalit, na kterých byl proveden jednoletý entomologický průzkum. Zaměřen byl na odchyt hmyzu, zejména brouků, zimujících v kůře. Nejvhodnější pro zimování brouků je přízemní část kmene, do výšky cca 0,5 m, včetně kořenových náběhů. Svrchní část kůry stromů byla celém obvodu oloupána nožem, případně sekerou do prosývadla. Tato metoda hledání hmyzu se mezi entomology nazývá šupinkování. Následně doma po ohřátí na pokojovou teplotu byl donesený materiál přebrán a jednotlivé kusy hmyzu usmrceny octanem ethylnatým. Při zpracování většího množství materiálu bylo použito xeroeklektoru. Při výběru jednotlivých stromů bylo přihlíženo zejména ke stáří stromu a vhodnosti kůry k zimování. Prozkoumány byly převážně stromy, které svým typem kůry nabízejí vhodné úkryty k přezimování hmyzu. Pro úplnost dat však bylo prozkoumáno i několik druhů dřevin, které se jeví pro zimování jako nevhodné. Vždy byly vybrány stromy živé a zdravé. Vyloučeny byly stromy, jejichž kůra byla porostlá mechem, neboť souvislý porost mechu na kůře mění zásadním způsobem tento mikrobiotop. Jednoletý entomologický průzkum byl proveden dle zadání bakalářské práce v roce 2006 na jaře (duben) a v zimě (listopad, prosinec).výše popsaným způsobem bylo prozkoumáno celkem 51 stromů a nalezeno 720 kusů brouků (Coleoptera), 101 ks ploštic (Heteroptera), 64 kusů ostatního hmyzu a 267 ks pavouků (Araneida). Pavouci byli uloženi do lihu a předáni k dalšímu studiu na Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství MZLU v Brně. Veškerý hmyz byl vypreparován, brouci byli určeni nejméně do úrovně čeledi a uloženi standardním způsobem do entomologických krabic. Dokladový materiál je součástí bakalářské práce. Systematické členění a názvosloví Coleopter v této práci vychází z výše zmiňovaného seznamu československých brouků (Jelínek 1993), s výjimkou čeledí Trogositidae (Mertlík, Leseigneur 2007) a Curculionidae (nová čeleď Apionidae). 4.2 Charakteristika lokalit Všechny lokality se nacházejí v bezprostředním okolí Hradce Králové a většina z nich je ovlivněna blízkostí stotisícové aglomerace, neboť jsou tato místa intenzivně využívána k rekreačním účelům. Snahou bylo vybrat odlišné typy lokalit, i když se nacházejí blízko sebe, všechny jsou v jednom mapovém čtverci (5861) dle Prunera a Míky (1996). Přesto byly vybrány dostatečně velké lokality, jejichž velikost splňuje podmínky doporučené pro studium ekosystémů les m2 (Dykyjová 1989). Lokalita č. 1 Nový Hradec Králové. Tato lokalita se nachází cca 2 km jihovýchodně od okraje města v lesích pod správou Městských lesů Hradec Králové a.s. Stromy vybrané k této studii se nachází na rozhraní vzrostlého smíšeného lesa s převahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a státní přírodní rezervací Císařská studánka. Lokalita se nachází v mírném svahu, jehož dolní část je podmáčená. Ve vrchní části je půda bez podrostu, z dřevin převažuje Pinus sylvestris s příměsí Picea abies a Quercus robur. Ve spodní podmáčené části lokality převažuje Alnus glutinosa 11

12 s příměsí Betula pendula. Půda je zde pokryta hustým porostem vlhkomilných travin a kapradin. Lokalita č. 2 Hradec Králové Plachta. Velice zajímavá lokalita, na které v nedávné době probíhal komplexní entomologický průzkum, který provádělo Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Jedná se o bývalé vojenské cvičiště, kde se zachovalo unikátní složení bylin. Část této lokality je např. porostlá vřesem obecným (Caluna vulgaris). Nachazí se zde poměrně velké množství druhů dřevin, neboť tato lokalita nabízí jak suchá, tak podmáčená stanoviště. Na sušších místech roste soliterně několik jedinců Pinus sylvestris a ve skupinách potom Betula pendula. Většinu území však zabírají stanoviště podmáčená s množstvím vysýchavých jezírek. Zde převažuje Salix alba a Alnus glutinosa. Lokalita č. 3 Hradec Králové Farářství. Tato lokalita byla vybrána hlavně proto, že zde roste větší množství vzrostlých javorů (Acer pseudoplatanus), jejichž kůra je vhodná pro zimování brouků. Následný průzkum tento odhad potvrdil. Místo se nachází přímo na břehu řeky Labe na okraji Hradce Králové směrem na Pardubice. Jsou zde rozsáhlé aluviální louky na kterých byly ponechány skupinky stromů. Pravidelné sečení těchto luk zajišťuje velkou druhovou diverzitu bylin. Lokalita č. 4 Hradec Králové Datlík-1. Tato lokalita byla rozdělena na dva odlišné biotopy. První část lokality se nachází v bezprostředním okolí rybníka Datlík, kde roste velice rozmanité složení dřevin. Vyvýšená hráz rybníka je porostlá starými jedinci Quercus robur a okolí je podmáčené s převahou Alnus glutinosa, popřípadě Populus alba. Lokalita č. 5 Hradec Králové Datlík-2. Druhá část lokality je starý, neudržovaný jabloňový sad (Prunus domestica), který se nachází dále od rybníka v lukách. 12

13 5 Výsledky a diskuze 5.1 Coleoptera (brouci) V průběhu průzkumu bylo celkem nalezeno 720 kusů brouků z 27 čeledí ve 106 druzích. Zde je uveden přehled nalezených jedinců v členění podle řádů, čeledí, lokalit a jednotlivých stromů. Každá čeleď brouků je stručně charakterizovaná. Carabidae Čeleď Carabidae (střevlíkovití) patří mezi nejpočetnější v celém řádu Coleoptera (brouci). Na území ČR se vyskytuje okolo 530 druhů. Většina zástupců této čeledi je karnivorních, najdeme však i několik fytofágních, případně obligátně fytofágních. Jako predátoři se významně podílejí na udržení biologické rovnováhy. Občas jsou někteří z fytofágních druhů označováni za škůdce v zemědělství. Druhy z této čeledi jsou často používány v ekologii k bioindikaci (Hůrka et al. 1996). Řada druhů z rodu Calosoma a Carabus je chráněna zákonem (Hůrka 1996). Při průzkumu bylo nalezeno celkem 90 exemplářů z této čeledě v 9 druzích. Převážnou většinu tvoří druhy rodu Dromius, o kterém je známo, že žije pod šupinkami kůry. Nejčastěji byli střevlíkovití nalézáni v kůře javoru klenu (Acer pseudoplatanus) 29 kusů, avšak nejvíce kusů na jednom stromě bylo nalezeno na vrbě bílé (Salix alba) 12 kusů (Tab. 1). Tab. 1. Přehled zjištěných druhů čeledi Carabidae Leistus ferrugineus (Linnaeus, 1758) Datlík Populus alba č.24 1 Bembidion biguttatum (Fabricius, 1779) Farářství Salix alba č.38 2 Platynus assimilis (Paykull,1790) Farářství Acer pseudoplatanus č.16 2 Paradromius longiceps (Dejean, 1826) Datlík Salix alba č.15 1 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Datlík Populus alba č.24 1 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Datlík Prunus domestica č.18 1 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Farářství Acer pseudoplatanus č.16 1 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Plachta Alnus glutinosa č.49 1 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Plachta Quercus robur č.50 2 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Nový HK Picea abies č.28 1 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Nový HK Quercus robur č.39 1 Dromius agilis (Fabricius, 1787) Nový HK Quercus robur č.41 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Prunus domestica č.13 3 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.14 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Salix alba č.15 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Farářství Populus alba č.17 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.16 2 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Alnus glutinosa č

14 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Quercus robur č.25 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Plachta Alnus glutinosa č.49 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.42 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Quercus robur č.27 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Farářství Quercus robur č.43 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Salix alba č.40 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Nový HK Quercus robur č.39 1 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Alnus glutinosa č.23 2 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Plachta Salix alba č Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Plachta Betula pendula č.46 2 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Populus alba č.35 2 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.32 9 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.29 3 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Prunus domestica č.18 3 Dromius quadrimaculatus (L., 1758) Datlík Populus alba č.24 3 Philorhizus spilotus (Illiger, 1798) Plachta Pinus sylvestris č.45 2 Philorhizus spilotus (Illiger, 1798) Farářství Betula pendula č.36 1 Philorhizus spilotus (Illiger, 1798) Datlík Populus alba č.24 1 Philorhizus spilotus (Illiger, 1798) Datlík Prunus domestica č.13 1 Philorhizus sigma (Rossi, 1790) Farářství Acer pseudoplatanus č.32 5 Philorhizus sigma (Rossi, 1790) Farářství Acer pseudoplatanus č.16 3 Philorhizus sigma (Rossi, 1790) Datlík Prunus domestica č.13 2 Philorhizus sigma (Rossi, 1790) Farářství Acer pseudoplatanus č.42 1 Microlestes minutulus (Goeze, 1777) Nový HK Quercus robur č.34 1 Microlestes minutulus (Goeze, 1777) Farářství Acer pseudoplatanus č.14 1 Microlestes minutulus (Goeze, 1777) Datlík Prunus domestica č.18 1 Microlestes minutulus (Goeze, 1777) Plachta Pinus sylvestris č.45 1 Microlestes minutulus (Goeze, 1777) Plachta Pyrus communis č.47 3 celkem 90 Silphidae Jedna z menších čeledí Silphidae (mrchožroutovití) zaujímá významné místo v lesních ekosystémech. Její zástupci žijí nejčastěji na mršinách nebo v hnijících houbách. Často je tato čeleď přezdívána zdravotní policií lesa. V ČR je známo 24 druhů rozdělených do dvou podčeledí a devíti rodů (Jelínek 1993). Byl nalezen jediný druh na dvou studijních plochách v celkovém počtu 3 jedinců (Tab. 2). Nalezený druh zimuje nejčastěji pod kůrou ležícího dřeva nebo přímo v trouchnivém dřevě. Vždy na velmi vlhkém místě. Zimování v kůře je spíše výjimkou. 14

15 Tab. 2. Přehled zjištěných druhů čeledi Silphidae Phosphuga atrata atrata (L., 1758) Plachta Salix alba č.48 2 Phosphuga atrata atrata (L., 1758) Datlík Populus alba č.35 1 Scydmenidae celkem 3 Tato čeleď zahrnuje okolo 60 drobných druhů, velkých maximálně 2,3 mm, žijících převážně v detritu. Několik druhů je myrmekofilních. Jsou to především predátoři roztočů (Hůrka 2005). Byl nalezen jediný, blíže neurčený druh (Tab. 3). Tab. 3. Přehled zjištěných druhů čeledi Scydmenidae Scydmaenidae sp. Farářství Populus alba č.17 1 Staphylinidae celkem 1 Charakteristickým znakem čeledi Staphylinidae jsou výrazně zkrácené krovky, které nekryjí větší část zadečku. Druhově nejpočetnější čeleď, zahrnující v ČR okolo druhů. Velmi obtížně determinovatelná čeleď, u většiny druhů je správné určení druhu možné pouze podle pohlavních orgánů. Proto i v této práci je většina exemplářů určena pouze do rodu. Celkem bylo nalezeno pouze 39 kusů, v 17 druzích na všech 5 lokalitách (Tab. 4). Většina zástupců této čeledě žije v lesní hrabance, pod kameny či na hnojištích. Nalezneme zde také myrmekofilní druhy (Pokorný 2002). Tab. 4. Přehled zjištěných druhů čeledi Staphylinidae Phloeocharis subtilissima Man.,1830 Nový HK Fagus sylvatica č.8 1 Phloeocharis subtilissima Man.,1830 Nový HK Pinus sylvestris č.22 2 Phloeocharis subtilissima Man.,1830 Nový HK Quercus robur č.39 1 Phloeocharis subtilissima Man.,1830 Nový HK Picea abies č.28 1 Phloeocharis subtilissima Man.,1830 Plachta Fagus sylvatica č.2 1 Stenus sp. Farářství Salix alba č.38 2 Stenus sp. Farářství Salix alba č.38 8 Stenus (Nestus) sp. Nový HK Alnus glutinosa č.7 2 Xantholinus sp. Datlík Populus alba č.35 1 Xantholinus sp. Nový HK Quercus robur č.10 1 Quedius sp. Datlík Prunus domestica č.13 1 Tachyporus hypnorum (F., 1775) Nový HK Quercus robur č

16 Tachyporus hypnorum (F., 1775) Datlík Populus alba č.35 1 Tachyporus chrysomelinus (L., 1758) Nový HK Quercus robur č.39 1 Tachyporus sp. Datlík Prunus domestica č.13 1 Cypha longicornis (Paykull, 1800) Datlík Quercus robur č.25 1 Cypha longicornis (Paykull, 1800) Datlík Alnus glutinosa č.23 1 Cypha longicornis (Paykull, 1800) Farářství Robinia pseudacacia č.37 1 Euryusa optabilis Heer, 1839 Farářství Acer pseudoplatanus č.32 1 Aloconota sp. Datlík Prunus domestica č.13 1 Atheta (Xenota) sp. Plachta Quercus robur č.50 1 Atheta (Xenota) sp. Nový HK Picea abies č.1 1 Atheta (Xenota) sp. Plachta Salix alba č.51 1 Atheta sp. Datlík Betula pendula č.33 1 Atheta sp. Farářství Acer pseudoplatanus č.16 1 Atheta sp. Plachta Pinus sylvestris č.3 1 Aleochara bipustulata (L., 1761) Farářství Salix alba č.38 1 Aleochara sp. Datlík Prunus domestica č.13 1 Pselaphidae celkem 39 Velice zajímavá čeleď drobných rezavých brouků jsou Pselaphidae (hmatavci), rozšíření hlavně v tropech. U nás je známo okolo 80 druhů. Hlavním znakem jsou opět zkrácené krovky, nepokrývají zadečkové články. Charakteristická jsou také velmi dlouhá čelistní makadla, jejich poslední článek bývá často ztlustlý. Žijí v hrabance, v mechu, nebo pod listím, vždy ve vlhku. Několik bizardních druhů je opět myrmekofilních. Loví především roztoče. Nalezen pouze jeden kus (Tab. 5). Tab. 5. Přehled zjištěných druhů čeledi Pselaphidae Tyrus m. mucronatus (Panzer, 1805) Nový HK Picea abies č.1 1 Celkem 1 Helodidae Málo známou čeledí čítající u nás pouze okolo 20 druhů jsou Helodidae. Hůrka (2005) je uvádí pod názvem Scirtidae (mokřadníkovití). Larvy jsou vodní, brouci žijí na souši, nejčastěji v blízkosti líhnišť. V současnosti mi není znám žádný specialista zabývající se touto čeledí, proto jsou odchycené exempláře určené jen do čeledě. Nalezeno bylo 12 kusů na 3 lokalitách (Tab. 6). 16

17 Tab. 6. Přehled zjištěných druhů čeledi Helodidae Druh lokalita datum druh stromu poř.č. ex. Helodidae sp. Farářství Betula pendula č.36 1 Helodidae sp. Farářství Robinia pseudacacia č.37 1 Helodidae sp. Datlík Betula pendula č.33 1 Helodidae sp. Farářství Populus alba č.17 1 Helodidae sp. Farářství Acer pseudoplatanus č.16 1 Helodidae sp. Plachta Salix alba č.48 1 Helodidae sp. Plachta Pinus sylvestris č.45 1 Helodidae sp. Datlík Alnus glutinosa č.26 1 Helodidae sp. Datlík Populus alba č.24 1 Helodidae sp. Datlík Quercus robur č.25 1 Helodidae sp. Datlík Alnus glutinosa č.21 1 Helodidae sp. Plachta Quercus robur č.50 1 Byrrhidae celkem 12 K čeledi Byrrhidae náleží v ČR okolo 20 druhů. Silně klenutí brouci, kteří v případě nebezpečí zatahují hlavu i s kousacím ústrojím do předohrudi a nohy do rýh na spodní straně těla. Brouci žijí na povrchu půdy, ve vlhčích místech s řídkou vegetací, pod kameny nebo v mechu. Některé druhy jsou typické pro alpínské pásmo vysokých hor. Všechny druhy jsou býložravé (Hůrka, Čepická 1980). Nalezen pouze jeden kus (Tab. 7). Tab. 7. Přehled zjištěných druhů čeledi Byrrhidae Byrrhidae sp. Datlík Populus alba č.35 1 Throscidae celkem 1 Zástupci čeledi Throscidae jsou habituálně velmi podobní příbuzným čeledím Eucnemidae a Elateridae, od kterých se liší hlavně tvarem tykadel. Druhy této čeledě mají tykadla zakončena zřetelnou tříčlánkovou paličkou. Žijí nejčastěji v půdní hrabance, vývoj je známý jen u několika druhů (Hůrka 2005). Dle nové práce Mertlíka a Leseigneura (2007) žije na území ČR 11 druhů. Jelikož se od roku 1993 výrazně změnila systematika této čeledě, není možné v současné době již použít dílo Jelínka (1993). Proto bylo při určování této čeledě použito výše zmiňované nejnovější práce. Nalezeno bylo 12 kusů ve 3 druzích na 3 lokalitách (Tab. 8). 17

18 Tab. 8. Přehled zjištěných druhů čeledi Throscidae Aulonothroscus brevicollis (Bonv., 1859) Datlík Quercus robur č.25 1 Trixadus elateroides (Heer, 1841) Datlík Salix alba č.40 2 Trixadus elateroides (Heer, 1841) Datlík Alnus glutinosa č.23 2 Trixadus leseigneuri Muona, 2002 Datlík Salix alba č.40 1 Trixadus leseigneuri Muona, 2002 Datlík Alnus glutinosa č.21 1 Trixadus leseigneuri Muona, 2002 Farářství Acer pseudoplatanus č.14 1 Trixadus leseigneuri Muona, 2002 Farářství Acer pseudoplatanus č.29 1 Trixadus leseigneuri Muona, 2002 Farářství Betula pendula č.36 1 Trixadus leseigneuri Muona, 2002 Datlík Alnus glutinosa č.26 1 Trixadus leseigneuri Muona, 2002 Nový HK Quercus robur č.9 1 Dermestidae celkem 12 Čeleď Dermestidae (kožojedovití) zahrnuje u nás 40 druhů žijících většinou synantropně. Některé druhy jsou označovány za škůdce v domácnostech, muzejních sbírkách či skladech potravin. Zástupci rodu Anthrenus a Attagenus jsou častými navštěvníky květů, převážně hlohu, kde se živí pylem a nektarem. Larvy jsou silně ochlupené, pohyblivé (Hůrka 2005). Nalezen pouze jeden druh Megatoma undata (Tab. 9), který se vyvíjí v hnízdech samotářských včel. Tab. 9. Přehled zjištěných druhů čeledi Dermestidae Megatoma undata (Linnaeus, 1758) Plachta Betula pendula č.46 1 Ptinidae celkem 1 Tato čeleď bývá často řazena jako podčeleď Ptininae v rámci čeledě Anobiidae (červotočovití). Ptinidae (vrtavcovití) jsou drobní brouci s charakteristickými dlouhými tykadly. V ČR se vyskytuje okolo 20 druhů, žijících často v blízkosti lidských obydlí. Někdy mohou škodit na uskladněných potravinách. Tito brouci jsou mimo jiné zajímaví tím, že mají velmi malé nároky na vlhkost (Hůrka 2005). Nalezeno bylo 21 kusů ve 3 druzích na 3 lokalitách (Tab. 10). Tab. 10. Přehled zjištěných druhů čeledi Ptinidae druh lokalita Datum druh stromu poř.č. ex. Ptinus fur (Linnaeus, 1758) Datlík Salix alba č.40 1 Ptinus dubius Sturm, 1795 Plachta Pinus sylvestris č.45 1 Ptinus pilosus P.W.J.Müller, 1821 Nový HK Quercus robur č

19 Ptinus pilosus P.W.J.Müller, 1821 Plachta Salix caprea č.6 1 Ptinus pilosus P.W.J.Müller, 1821 Plachta Betula pendula č.5 1 Ptinus pilosus P.W.J.Müller, 1821 Datlík Quercus robur č.27 1 Ptinus pilosus P.W.J.Müller, 1821 Nový HK Pinus sylvestris č.22 1 Ptinus pilosus P.W.J.Müller, 1821 Nový HK Quercus robur č.9 1 Ptinus pilosus P.W.J.Müller, 1821 Nový HK Quercus robur č.41 3 Cleridae celkem 21 Cleridae (pestrokrovečníkovití) jsou lesnicky velice významná čeleď. Její zástupci jsou přirozenými nepřáteli dřevokazného hmyzu. Thanasimus formicarius (pestrokrovečník mravenčí) je významným predátorem kůrovců hlavně na jehličnanech. Štěrbin v kůře využívá tento druh nejenom k zimován, ale i k rozmnožování. Samičky kladou brzy z jara vajíček právě do štěrbin v kůře. Mladé larvy se ze začátku živí rozmanitými zbytky, výkaly kůrovců i pozůstatky jejich těl. Teprve larvy třetího instaru jsou dravé a živí se larvami kůrovců (Křístek, Urban 2004). Nalezeno bylo 8 exemplářů jednoho druhu na jedné lokalitě (Tab. 11). Tab. 11. Přehled zjištěných druhů čeledi Cleridae Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) Nový HK Quercus robur č.10 1 Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) Nový HK Pinus sylvestris č.19 5 Thanasimus formicarius (Linnaeus, 1758) Nový HK Quercus robur č.39 2 Dasytidae celkem 8 Čeleď Dasytidae bývá často řazena do čeledi Melyridae (např. Hůrka 2005). U nás okolo 20 druhů. Rod Aplocnemus se živí mimo jiné larvami kůrovců rodu Phloeothribus (Kolibáč et al. 2005). Nalezen pouze jeden druh ve 3 kusech na jediné lokalitě (Tab. 12). Tab. 12. Přehled zjištěných druhů čeledi Dasytidae Aplocnemus impressus (Marsham, 1802) Farářství Populus alba č.31 1 Aplocnemus impressus (Marsham, 1802) Farářství Acer pseudoplatanus č.32 1 Aplocnemus impressus (Marsham, 1802) Farářství Robinia pseudacacia č.37 1 celkem 3 19

20 Nitidulidae Zástupci čeledi Nitidulidae (lesknáčkovití) jsou tvarově velmi různorodí. Krovky některých druhů jsou na konci uťaté a nekryjí několik zadečkových článků. Obsáhlejší čeleď čítající u nás kolem 120 druhů. Brouci žijí na různých biotopech, někteří zástupci rodu Meligetes jsou považováni za škůdce. Meligetes aeneus (blýskáček řepkový) patří k nejzávažnějším škůdcům řepky olejky (Brassica napus) (Křístek, Urban 2004). Brouk nakusuje poupata, aby se dostal k pylu. Poškozená poupata žloutnou, usychají a později upadávají. V rozvitém květu již brouk neškodí. Tento druh aktivuje již při teplotě vzduchu 15 C. Některé dravé druhy jsou predátory kůrovců (Scolytidae) např. Glischrochilus quadripunctatus. Byly nalezeny 4 kusy ve dvou druzích na 3 lokalitách (Tab. 13). Tab. 13. Přehled zjištěných druhů čeledi Nitidulidae Soronia grisea (Linnaeus, 1758) Nový HK Quercus robur č.10 1 Soronia grisea (Linnaeus, 1758) Datlík Quercus robur č.25 1 Soronia grisea (Linnaeus, 1758) Farářství Quercus robur č.43 1 Meligethes sp. Datlík Alnus glutinosa č.23 1 Silvanidae celkem 4 Zástupci čeledi Silavanidae se vyznačují zploštělým tělem uzpůsobeným k životu pod kůrou. U nás pouze 10 druhů, někteří z nich jsou označováni za škůdce ve skladech potravin (Hůrka 2005). Nalezen pouze jeden exemplář (Tab. 14). Tab. 14. Přehled zjištěných druhů čeledi Silvanidae Silvanoporus fagi (Guérin-Ménéville, 1844) Plachta Pinus sylvestris č.3 1 Phalacridae celkem 1 Phalacridae jsou zatím nedostatečně prozkoumanou čeledí malých, silně klenutých, lesklých broučků, žijících na květech a klasech trav. U nás pouze 21 druhů, z nichž největší měří pouze 4,5 mm. Rod Olibrus, jehož zástupci byli nalezeni, se vyvíjí v květním lůžku hvězdnicovitých (Asteraceae) (Hůrka 2005). Nalezeni byli 3 kusy na jedné lokalitě (Tab. 15). 20

21 Tab. 15. Přehled zjištěných druhů čeledi Phalacridae Olibrus sp. Plachta Quercus robur č.50 1 Olibrus sp. Plachta Pinus sylvestris č.3 2 Cryptophagidae celkem 3 Cryptophagidae jsou velice zajímavou čeledí drobných brouků nejčastěji okolo 2 mm. U nás více než 100 druhů, žijících na různých stanovištích. Vývoj některých druhů probíhá u čmeláků, vos, mravenců i v hnízdech ptáků a savců. Tato čeleď je členěna do 13 rodů, někteří zástupci rodu Cryptophagus jsou označovány za škůdce ve skladech (Hůrka 2005). Nalezeny byly 3 exempláře náležející ke 3 druhů na 2 lokalitách (Tab. 16). Tab. 16. Přehled zjištěných druhů čeledi Cryptophagidae Cryptophagus fuscicornis Sturm, 1845 Plachta Salix alba č.48 1 Cryptophagus dorsalis C.R.Sahlberg, 1834 Plachta Pinus sylvestris č.45 1 Atomaria elongatula Erichson, 1846 Datlík Betula pendula č.33 1 Cerylonidae Celkem 3 Malá čeleď Cerylonidae má 7 zástupci, kteří byli dříve řazeni do čeledi Colydiidae. Dosud není známo čím se tito drobní, maximálně 2,5 mm velcí brouci živí. Nalezen pouze jeden exemplář (Tab. 17). Tab. 17. Přehled zjištěných druhů čeledi Cerylonidae Cerylon histeroides (Fabricius, 1792) Plachta Salix caprea č.4 1 Coccinellidae celkem 1 Coccinellidae (slunéčkovití) je lesnicky jedna z nejvýznamnějších čeledí zahrnující více než 80 druhů. Většina druhů je karnivorních (včetně larev), zbytek druhů je mykofágních či fytofágních. Slunéčka patří mezi nejvýznamnější predátory mšic, červců, molic a roztočů. Často zimují společensky na různých místech, např. na vrcholcích kopců, ve škvírách skal nebo pod kameny. Záslužná činnost slunéček v boji proti hmyzím škůdcům je známá více než 130 let. Již v roce 1874 byla z Anglie odeslána zásilka se slunéčky jedenáctitečnými (Coccinella undecimpunctata) na Nový Zéland k biologickému boji proti mšicím. 21

22 Nalezené slunéčko dvoutečné (Adalia bipunctata) je velmi účinným pomocníkem v boji s mšicemi a červci. Zajímavá je velká variabilita tohoto druhu. Základní zbarvení je červené s dvěma tečkami, existuje však černá forma s červenými skvrnami. Statisticky bylo prokázáno, že tato černá forma má větší úmrtnost během zimy než červená (Zahradník, Kocian 1993). Již v 80. letech minulého století se snažili farmáři ve Francii stavět pro tento druh slunéčka stěny z prefabrikátů, kde by mohli zimovat. Důvodem bylo zajištění dostatečného množství slunéček pro jarní boj se škůdci ve vinohradech (Zahradník 1974). Nalezených 60 kusů náleží k 15 druhům a ukazuje na velkou oblibu zimování v kůře a to jak v listnáčích (Quercus robur 17 ks), tak v jehličnanech (Pinus sylvestris 16 ks) (Tab. 18). Tab. 18. Přehled zjištěných druhů čeledi Coccinellidae Coccidula scutellata (Herbst, 1783) Datlík Quercus robur č.25 1 Rhyzobius chrysomeloides (HER., 1782) Plachta Pinus sylvestris č.45 6 Stethorus punctillum Weise, 1891 Farářství Salix alba č.38 1 Stethorus punctillum Weise, 1891 Plachta Salix caprea č.6 1 Stethorus punctillum Weise, 1891 Nový HK Quercus robur č.9 2 Stethorus punctillum Weise, 1891 Datlík Betula pendula č.33 1 Stethorus punctillum Weise, 1891 Farářství Quercus robur č.43 1 Stethorus punctillum Weise, 1891 Nový HK Quercus robur č.34 1 Scymnus ferrugatus (Moll, 1785) Datlík Quercus robur č.25 1 Scymnus suturalis Thunberg,1795 Plachta Pyrus communis č.47 1 Scymnus suturalis Thunberg,1795 Plachta Pinus sylvestris č.45 1 Scymnus frontalis (F., 1787) Datlík Prunus domestica č.18 3 Scymnus frontalis (F., 1787) Datlík Prunus domestica č.13 6 Scymnus frontalis (F., 1787) Datlík Salix alba č.40 1 Scymnus frontalis (F., 1787) Datlík Prunus domestica č.44 1 Nephus quadrimaculatus (Her., 1783) Plachta Salix alba č.48 1 Brumus quadripustulatus (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.42 1 Brumus quadripustulatus (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.29 1 Chilocorus bipustulatus (L., 1758) Plachta Pinus sylvestris č.3 4 Aphidecta obliterata (L., 1758) Nový HK Picea abies č.28 1 Aphidecta obliterata (L., 1758) Nový HK Fagus sylvatica č.8 1 Adalia bipunctata (L., 1758) Nový HK Quercus robur č.34 3 Adalia bipunctata (L., 1758) Farářství Populus alba č.17 1 Adalia bipunctata (L., 1758) Nový HK Pinus sylvestris č.19 1 Adalia bipunctata (L., 1758) Nový HK Picea abies č.28 1 Adalia bipunctata (L., 1758) Datlík Populus alba č.35 1 Adalia bipunctata (L., 1758) Nový HK Quercus robur č.34 1 Adalia bipunctata (L., 1758) Farářství Acer pseudoplatanus č.32 2 Harmonia quadripunctata (Pon.,1763) Nový HK Quercus robur č.39 4 Harmonia quadripunctata (Pon.,1763) Nový HK Picea abies č

23 Harmonia quadripunctata (Pon.,1763) Plachta Pinus sylvestris č.3 3 Harmonia quadripunctata (Pon.,1763) Nový HK Quercus robur č.10 1 Coccinella quinquepunctata L., 1758 Datlík Quercus robur č.27 1 Myrrha octodecimguttata (L., 1758) Plachta Pinus sylvestris č.45 1 Halyzia sedecimguttata (L., 1758) Plachta Quercus robur č.50 1 Latridiidae celkem 60 Čeleď Latridiidae (hlodníkovití) zahrnuje drobné brouky do velikosti 3 mm. Entomologicky opomíjená čeleď čítající u nás okolo 60 druhů. Většina z nich je mykofágních, živí se sporami a konidiemi hub Hůrka (2005) V poslední době došlo k nomenklaturním změnám, nový název této čeledě je Corticariidae Hůrka (2005). Při výzkumu bylo nalezeno 301 kusů na všech 5 lokalitách náležející k 12 druhům, což je výrazně nejvíce ze všech čeledí (Tab. 19). Nejvíce kusů bylo nalezeno na dubu letním (Quercus robur) což je i celkově nejčastěji využívaný druh dřeviny zastupci této čeledě. Tab. 19. Přehled zjištěných druhů čeledi Latridiidae Latridius consimilis Mannerheim, 1844 Datlík Salix alba č.40 1 Latridius hirtus Gyllenhal, 1827 Datlík Populus alba č.35 2 Enicmus rugosus (Herbst, 1793) Nový HK Quercus robur č.39 1 Enicmus rugosus (Herbst, 1793) Nový HK Fagus sylvatica č.8 1 Enicmus rugosus (Herbst, 1793) Farářství Acer pseudoplatanus č.29 1 Stephostethus angusticollis (Gyll., 1827) Farářství Salix alba č.38 1 Stephostethus angusticollis (Gyll., 1827) Plachta Salix alba č.48 2 Stephostethus angusticollis (Gyll., 1827) Plachta Salix alba č.51 1 Stephostethus angusticollis (Gyll., 1827) Plachta Pinus sylvestris č.3 8 Stephostethus angusticollis (Gyll., 1827) Datlík Betula pendula č.33 1 Stephostethus lardarius (De Geer, 1775) Datlík Alnus glutinosa č.26 1 Aridius nodifer (Westwood, 1839) Plachta Alnus glutinosa č.49 1 Aridius nodifer (Westwood, 1839) Plachta Pinus sylvestris č.3 3 Corticaria impressa (Olivier, 1790) Farářství Acer pseudoplatanus č.32 2 Corticaria impressa (Olivier, 1790) Plachta Salix alba č.48 2 Corticaria impressa (Olivier, 1790) Farářství Acer pseudoplatanus č.42 1 Corticaria impressa (Olivier, 1790) Plachta Salix alba č.51 1 Corticaria impressa (Olivier, 1790) Farářství Acer pseudoplatanus č.16 2 Corticaria impressa (Olivier, 1790) Farářství Robinia pseudacacia č.37 1 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Datlík Populus alba č.35 1 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Datlík Betula pendula č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Datlík Alnus glutinosa č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Datlík Populus alba č.24 4 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Nový HK Picea abies č

24 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Datlík Alnus glutinosa č.23 2 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Farářství Betula pendula č.36 5 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Farářství Robinia pseudacacia č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Datlík Alnus glutinosa č.21 2 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Nový HK Pinus sylvestris č.19 2 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Salix caprea č.4 1 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Nový HK Picea abies č.1 1 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Nový HK Alnus glutinosa č.7 2 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Nový HK Alnus glutinosa č.11 1 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Farářství Acer pseudoplatanus č.14 1 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Datlík Quercus robur č.25 8 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Pinus sylvestris č.3 2 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Betula pendula č.5 2 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Salix alba č.51 8 Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Alnus glutinosa č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Quercus robur č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Salix alba č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Betula pendula č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Farářství Quercus robur č Cortinicara gibbosa (Herbst,1793) Plachta Pinus sylvestris č.45 2 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Farářství Acer pseudoplatanus č.32 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Farářství Acer pseudoplatanus č.29 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Farářství Robinia pseudacacia č.37 2 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Nový HK Pinus sylvestris č.19 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Datlík Salix alba č.15 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Plachta Betula pendula č.46 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Plachta Pyrus communis č.47 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Farářství Betula pendula č.36 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Datlík Salix alba č.40 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Datlík Quercus robur č.25 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Plachta Pinus sylvestris č.45 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Nový HK Fagus sylvatica č.8 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Datlík Betula pendula č.33 1 Corticarina fuscula (Gyllenhal, 1827) Farářství Quercus robur č.43 1 Corticarina obfuscata A.Strand, 1937 Nový HK Quercus robur č.34 1 Corticarina similata (Gyllenhal, 1827) Nový HK Betula pendula č.30 1 Corticarina similata (Gyllenhal, 1827) Nový HK Fagus sylvatica č.8 8 Corticarina similata (Gyllenhal, 1827) Farářství Salix alba č.38 2 Melanophthalma taurica (Mannerh.,1844) Datlík Prunus domestica č.13 1 celkem

25 Mycetophagidae Čeleď Mycetophagidae zahrnuje v ČR pouze 14 druhů. Vývoj probíhá zpravidla ve stromových houbách a dospělci se také živí mycelii různých hub, hlavně podkorních (Hůrka 2005). Nalezen pouze 1 druh na 2 lokalitách ve 4 kusech (Tab. 20). Tab. 20. Přehled zjištěných druhů čeledi Mycetophagidae Litargus connexus (Fourcroy,1785) Farářství Betula pendula č.36 2 Litargus connexus (Fourcroy,1785) Plachta Fagus sylvatica č.2 1 Litargus connexus (Fourcroy,1785) Farářství Quercus robur č.43 1 Ciidae celkem 4 Zástupci čeledi Ciidae jsou drobní brouci žijící nejčastěji v houbách, především řádu Polyporales. U nás okolo 50 druhů (Pokorný 2002) Nalezen pouze jeden exemplář (Tab. 21). Tab. 21. Přehled zjištěných druhů čeledi Ciidae Druh lokalita datum druh stromu poř.č. ex. Orthocis lucasi (Abeille de Perrin, 1874) Plachta Salix alba č.51 1 Salpingidae celkem 1 Čeleď Salpingidae u nás zahrnuje pouze 13 kovově zbarvených druhů. Dříve byli zástupci této čeledě řazeny do čeledě Pythidae. Některé druhy jsou uváděny jako predátoři kůrovců. Nalezený druh Salpingus planirostris patří k nejběžnějším druhům. Žije na suchých větvích a pod kůrou listnatých stromů (Hůrka 2005), což potvrzuje i tento průzkum. 6 nalezených kusů bylo v kůře pěti listnatých stromů na 4 plochách (Tab. 22). Tab. 22. Přehled zjištěných druhů čeledi Salpingidae Salpingus planirostris (Fabricius, 1787) Datlík Alnus glutinosa č.23 1 Salpingus planirostris (Fabricius, 1787) Datlík Prunus domestica č.18 1 Salpingus planirostris (Fabricius, 1787) Nový HK Alnus glutinosa č.11 1 Salpingus planirostris (Fabricius, 1787) Nový HK Alnus glutinosa č.7 2 Salpingus planirostris (Fabricius, 1787) Farářství Acer pseudoplatanus č.42 1 celkem 6 25

26 Tenebrionidae Známá čeleď Tenebrionidae (potemníkovití) zahrnuje okolo 60 převážně černě zbarvených druhů. Druhy žijící v lesích jsou převážně indiferentní, jiné druhy však můžou způsobit závažné škody ve skladech potravin nebo v domácnostech. Žijí na všech možných biotopech včetně pouští a polopouští. Charakteristickým znakem této čeledě je malý kryt základů tykadel (Buchar et al. 1995) Na jedné lokalitě nalezen 1 druh ve dvou kusech (Tab. 23). Tab. 23. Přehled zjištěných druhů čeledi Tenebrionidae Scaphidema metallicum (F., 1792) Plachta Salix alba č.48 2 Chrysomelidae celkem 2 Jedna z největších čeledí u nás Chrysomelidae (mandelinkovití) zahrnuje brouky různých velikostí, tvarů i zbarvení. Najdeme mezi nimi množství vážných škůdců např. někteří z rodu Chrysomela. V rámci výzkumu byli nalezeni zástupci rodu Phratora, kteří paří mezi škůdce na vrbách (Phratora vulgatissima). Někteří autoři považují podčeleď Alticinae za samostatnou čeleď Alticidae (dřepčíkovití) (např. Křístek, Urban 2004), ale v této práci zůstává pouze podčeledí, tak jak je uvedeno v práci Jelínka (1993). I v této podčeledi nalezneme několik z lesnického hlediska významných škůdců. Vážným škůdcem dubů je při přemnožení Altica quecetorum (dřepčík dubový). Škůdcem na vrbách je i nalezený druh Crepidodera aurata (dřepčík vrbový). Společným znakem dřepčíků jsou ztlustlá zadní stehna, uvnitř kterých je zvláštní skákací aparát (Křístek, Urban 2004). Ten umožňuje těmto brouků v případě nebezpečí odskočit na poměrně velkou vzdálenost. Celkem bylo nalezeno 20 kusů v 10 druzích na 4 plochách (Tab. 24). Tab. 24. Přehled zjištěných druhů čeledi Chrysomelidae Phratora laticollis Suffrian, 1851 Plachta Betula pendula č.46 1 Phratora laticollis Suffrian, 1851 Plachta Salix caprea č.4 1 Phratora vulgatissima (L., 1758) Farářství Salix alba č.38 1 Phyllotreta atra (F., 1775) Farářství Quercus robur č.43 1 Phyllotreta atra (F., 1775) Plachta Quercus robur č.50 2 Phyllotreta ochripes (Curtis, 1837) Farářství Acer pseudoplatanus č.29 1 Phyllotreta striolata (F., 1803) Plachta Quercus robur č.50 1 Phyllotreta undulata Kutsch., 1860 Plachta Pinus sylvestris č.3 1 Phyllotreta vittula (Redtenb., 1849) Datlík Alnus glutinosa č.26 1 Phyllotreta vittula (Redtenb., 1849) Datlík Alnus glutinosa č.23 2 Phyllotreta vittula (Redtenb., 1849) Plachta Alnus glutinosa č.49 1 Phyllotreta vittula (Redtenb., 1849) Plachta Quercus robur č.50 2 Crepidodera a.aurata (Marsh., 1802) Farářství Salix alba č

27 Crepidodera p.plutus (Latr., 1804) Farářství Populus alba č.31 1 Crepidodera p.plutus (Latr., 1804) Datlík Populus alba č.35 1 Crepidodera p.plutus (Latr., 1804) Datlík Salix alba č.15 1 Chaetocnema sp. Nový HK Picea abies č.20 1 Celkem 20 Anthribidae Brouci z čeledi Anthribidae (větevníčkovití) na první pohled připomínají nosatce (Curculionidae), s nimiž patří do společné nadčeledi Curculionoidea. Vývoj probíhá v suchých větvích. Nalezený druh je vývojem vázán na červce z čeledě puklicovití (Coccidae) (Hůrka 2005). U nás je zaznamenáno více než 20 druhů. Nalezen pouze jeden exemplář (Tab. 25). Tab. 25. Přehled zjištěných druhů čeledi Anthribidae Druh lokalita datum druh stromu poř.č. ex. Brachytarsus nebulosus (Forster, 1771) Datlík Betula pendula č.33 1 Apionidae celkem 1 Čeleď Apionidae (nosatčíkovití) byla vyčleněna z čeledě Curculionidae (nosatcovití) v nedávné době. Drobní brouci do velikosti 3,5 mm lišící se od ostatních nosatců nelomenými tykadly s paličkou. Některé druhy jsou označovány za škůdce na pícninách. V ČR okolo 115 druhů (Křístek, Urban 2004). Nalezených 6 kusů bylo určeno pouze do čeledě (Tab. 26). Tab. 26. Přehled zjištěných druhů čeledi Apionidae Apionidae sp. Datlík Betula pendula č.33 1 Apionidae sp. Plachta Alnus glutinosa č.49 1 Apionidae sp. Datlík Populus alba č.24 3 Apionidae sp. Plachta Quercus robur č.50 1 celkem 6 Curculionidae Druhá nejpočetnější čeleď Curculionidae (nosatcovití) čítá okolo 800 druhů. Charakteristickým znakem je hlava prodloužená v různě dlouhý nosec, na jehož konci je kousací ústrojí. Všechny druhy jsou fytofágní včetně larev. Některé druhy jsou významnými škůdci v lesnictví, zemědělství i ovocnářství (Pokorný 2002). Zástupci této čeledě byli nalezeni na všech lokalitách ve 115 kusech náležejících k 13 druhům (Tab. 27). 27