K PROBLEMATICE INTEGRACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ

Transkript

1 Školy pro mládež zrakově postiženou K PROBLEMATICE INTEGRACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH ŽÁKŮ Alena Keblovd Základním požadavkem při realizaci integrace zrakové postiženého jedince je, aby celý jeho vývoj a všechna opatření učiněná v jeho prospěch směřovaly k přijetí postiženého zdravou veřejností jako rovnocenného partnera. Ze strany zrakové postižených to znamená úsilí o samostatnost a nezávislost na pomoci jiných a snahu zbavit se nedůvěry vůči zdravým, na strané zdravých to znamená vcítit se do situace zrakově postižených, tolerovat jejich nezáviděnou nevýhodnost, poskytovat jim v nutných případech nezištnou pomoc nesnižující lidskou důstojnost zrakově postiženého. Uplatnění těchto zásad vede k vyrovnaným vztahům zdravých a zdravotně postižených občanů. Naše školství nemá s integrací zrakově postižených dětí do škol běžného typu dosud žádnou zkušenost, a proto pro řešení této problematiky bude vhodné využít zkušeností s integrací v jiných státech. Integrace zrakově postižených dětí a mládeže v současných světových školských systémech jc stále rozšířenější. Integrace však není univerzálním lékem při řešení potíží postižených dětí, jako je nepřipravenost k řešení životních situací, citové strádání při internátní výchově apod. Proto je nezbytné zkoumat individuální potřeby dítěte a podle nich volit takovou formu výuky, která mu bude nejvíce vyhovovat. Ze zkušeností zemí s rozvinutou výukou zrakově postižených vyplývá, že je nutné brát v úvahu celou škálu výchovných a vzdělávacích forem přizpůsobených potřebám a zájmu dětí: výuka ve speciálních školách pro zrakově postižené - výuka ve speciálních třídách zřízených v běžných školách - výuka ve speciálních třídách zrakové postižených zřízených v běžných školách se zavedeným kooperujícím programem mezi zrakově postiženými žáky a spolužáky z paralelních tříd (dějepis, zeměpis apod.) výuka zrakově postižených žáků ve třídě běžných škol (pouze výjimečně jsou žáci vyučováni v oddělených učebnách např. Brailleovu písmu, čtení Optaconem, psaní na stroji, orientaci a mobilitě, popř. dalším předmětům) 27

2 - plně integrovaná výuka zrakově postižených žáků, kde učitel určený školskou institucí pro vyučování integrovaných žáků tyto žáky navštěvuje v bčžné škole tak často, jak často jeho pomoc žáci potřebují. Existují však i jiné organizační formy zajištění integrovaného vyučování, a to s tzv podpůrným vyučováním s pomocným učitelem, který bčhem vyučovací hodiny pomáhá vyučujícímu ve třídě. Jen výjimečné jsou zejména žáci s těžším postižením vyučováni mimo třídu, aby nebyli ostatní žáci rušeni. Další formou podpůrného vyučování je doučování postiženého žáka učitelem specialistou nebo pomocným učitelem ihned po vyučování. Tato forma má mnoho výhod: diskuse o probírané látce probíhá bezprostředně, lze provést kontrolu pochopení učiva a nepochopené učivo ihned vysvětlit. Pochopeni učiva zvyšuje sebedůvěru a žák se aktivněji zapojí do výuky. Forma doučování před vyučováním, kdy je žákům předem vysvětlena látka, která má být probírána, muže vést k nesoustředěnosti při výkladu nové látky, která již byla žáku jednou vysvětlena, a proto se používá jen výjimečně. Doučování po vyučování i před vyučováním je časové náročné a osvědčilo se zejména ve vyšších ročnících. Zřizování speciálních tříd v běžných školách je dávána přednost v Dánsku, Finsku, Irsku, Maďarsku, Norsku, Polsku, Německu (částečně) a Švédsku. Integrované vyučování zrakovč postižených v běžných školách s podpůrným vyučováním se uskutečňuje ve Finsku, Polsku, Německu (částečně) a ve Švédsku. Zkušenosti evropských států z integrované výuky prokázaly, že pro zrakovč postižené je umístění do tříd zdravých dětí, při nesplnění určitých podmínek, faktickým znevýhodněním, neboť zvládnutí obsahu výuky, plnění úkolů a práce ve stejném rytmu se zdravými spolužáky je pro ně mnohem obtížnější. Školské zákony našeho státu vycházející po roce 1945 dávaly postiženým právo na vzdělání pouze ve školách pro děti vyžadující zvláštní péči. Proklamativně zajišťovaly právo na vzdělání každému podle schopností, ale vycházely z rozšířeného názoru, že v běžných školách nelze zajistit speciální péči, kterou postižení pro svůj rozvoj potřebují. I bez právních podkladů však v ojedinělých případech integrovaná výuka zrakově postižených ve školách běžného typu probíhala. Ve většině případů důvodem zařazení zrakově postižených žáků byla nepostačující síť speciálních škol a dále pak to, že někteří rodiče si nepřáli zařazení svého dítěte do internátního zařízení speciálních škol pro zrakově postižené. K dispozici však nebyly žádné statistické údaje o celkovém stavu 28

3 Na základě požadavků pedagogů pracujících v oblasti speciální pedagogiky, především však rodičů zrakově postižených žáků, žádajících legislativní úpravy školských dokumentů, které by umožňovaly výuku postižených dětí v běžných školách, namísto ve speciálních školách převážně s internátním pobytem, byla provedena novelizace školského zákona, která obsahuje integrační prvky ve výchovně vzdělávacím systému. Následně i vyhláška MŠMT ČR č. 291/1991 Sb z. o základní škole ze dne v části "Základní škola", paragraf 5, stanoví: "Ředitel školy může zřizovat speciální třídy pro sluchově postižené žáky, zrakově postižené žáky, tělesně postižené žáky, mentálně postižené žáky a pro žáky s vadami řeči." Legislativní úpravy umožňují zfizování speciálních tříd zrakové postižených žáků v základních školách běžného typu. K zjištění stavu integrované výuky zrakovč postižených žáků bylo výzkumnou skupinou speciální pedagogiky VUP po zahájení školního roku 1991/92 provedeno šetření, v němž byly použity následující metody: dotazník, rozhovor s pedagogickými pracovníky základních škol se zřízenými speciálními třídami i učiteli tříd a individuálně zařazenými zrakově postiženými žáky a hospitace ve speciálních třídách běžných základních škol. Ze získaných údajů vyplývá, že zrakové postižení žáci, plnící povinnou školní docházku, navštěvují buď speciální základní školy pro zrakové postižené, speciální třídy pro zrakově postižené v základních školách běžného typu, třídy v základních školách, ve výjimečných případech jsou žáci vyučováni individuálně Ve speciálních třídách základních škol běžného typu jsou společné vychováváni a vzděláváni žáci s různým druhem a stupněm zrakového postiženi. V některých případech jsou individuálně zařazeni též nepostižení sourozenci zrakově postižených žáků. K 1. září 1991 bylo v ČR deset speciálních základních škol pro zrakové postižené (segregovaná výuka) a by'y zřízeny čtyři speciální třídy pro zrakovč postižené v základních školách (bez kooperujícího programu). Třídy v běžných základních školách navštěvují šedesát tři zrakově postižení žáci (z toho dva nevidomí), dva zrakově postižení žáci plní povinnou školní docházku individuálním způsobem. Jednou z forem realizačních snah integrované výuky je zřizování speciálních tříd, kde se vyučují postižení žáci bez ohledu na druh a stupeň zrakového postižení Bez Výzkumný Ustav pedagogicky (Praha) 29

4 kooperujících programů s třídami běžné základní školy však i lato forma znamená segregaci zrakově postižených. Dalším stupněm integrované výuky je zařazování zrakové postižených do tříd běžných škol. Tato forma integrované výchovy a vzdélávání však předpokládá speciální materiální a personální opatření, neboť pro výuku zejména těžce zrakově postižených je nezbytné používání speciálních pomůcek a uplatňování speciálních vyučovacích metod. Vzhledem k tomu, že v současné ekonomické situací nelze zajistit finančně náročné vybavení speciálními pomůckami pro všechny základní školy, do nichž by měli být zrakové postižení žáci integrováni, je tato forma dosud legislativně i technicky těžko řešitelná. Speciální třídy pro zrakově postižené zřízené v běžných školách byly zřízeny na žádost rodičů postižených žáků, aby tito žáci nemuseli do speciálních škol dojíždět, popř. bydlet v internátě, odloučeni od rodičů. Dvě třídy pro zrakově postižené byly zřízeny v základní škole s vysokým počtem paralelních tříd běžné populace v Českých Budějovicích, z toho jedna třída pro nevidomé, druhá pro slabozraké žáky. Ve třídě pro nevidomé se vyučují žáci prvního a druhého ročníku, ve třídě pro slabozraké žáci prvního a čtvrtého ročníku. Budova školy není dosud plně dostavěna, během výstavby byly provedeny architektonické úpravy interiéru učeben pro zrakově postižené žáky. Integrovaná výuka ve speciálních třídách probíhá bez kooperujících programů, o jejichž zavedení učitelé speciálních tříd v dohledné době neuvažují. Zatím byly neúspěšné pokusy o společném stravování zrakově postižených a ostatních žáků školy. Vzhledem k velké kapacitě jídelny byl v jídelně hluk, který byl příčinou neadekvátního chování zrakově postižených. Dvě speciální třídy byly zřízeny pro zrakově postižené žáky 1. a 2. ročníku v základní škole v Hradci Králové. Třídy navštěvují žáci tupozrarí, šilhaví, slabozrací, žák se zbytky zraku i žák bez zrakového postižení a žák sluchově postižený. Žáci obou tříd se zúčastňují některých akcí (návštěvy divadelních a filmových představení, besídek apod.) společně se svými vrstevníky z paralelních tříd, popř. z ostatních tříd školy. Ve všech zřízených speciálních třídách zajišťují výuku speciální pedagogové, za použití speciálních vyučovacích metod i prostředků. Zajištění výuky speciálními pomůckami je na dobré úrovni. Ve třídách se zařazenými tupozrakými a šilhavými žáky zařazují učitelé během 30

5 výuky pleoptická cvičení. Pleoplická a ort optická cvičení provádějí zdravotní sestry v průběhu výuky (třikrát týdně) v oddělené místnosti. Je nutné zvážit, zda pro zřizování speciálních tříd pro zrakové postižené jsou vhodnější školy s větším počtem paralelních tříd, které poskytují větší možnost společné výuky některých předmětů, nebo třídy ve školách s nižším počtem žáků a tříd. Dosavadní zkušenosti ukazují, že vhodnější je škola s nižším počtem žáků, která dává více možností ke společným činnostem a ke komunikaci se zdravými vrstevníky. Jak již bylo uvedeno, realizuje se u nás integrace zrakově postižených v základních školách ve dvou formách; výuka ve speciálních třídách pro zrakově postižené zřízených na základních školách běžného typu a ve třídách základních. V současné době se získávají prvé zkušenosti, na jejichž základě bude možné posoudit, které z forem integrované výuky zrakově postižených žáků, uplatňovaných v evropských státech, by bylo možno realizovat v podmínkách našeho školství. VÝVOJ ZRAKOVĚ POSTIŽENÉHO DÍTĚTE JAKO MODELOVÁ SITUACE -1. část Magda Vágnerová Vývoj zrakové postiženého dítěte probíhá stejně tak jako u dítěte zdravého, prostřednictvím řady zákonitých, na sebe navazujících změn. Vlivem odchylky v jedné funkci organismu, která v tomto případě vytváří situaci trvalé senzorické dcprivace, eventuálně subdeprivace, dochází k určitým změnám. V průběhu vývoje se mohou objevit určité nápadnosti, disproporce z hlediska časové lokalizace i charakteru jejich projevu. Psychický vývoj může být v závislosti na sumaci a interakci nepříznivých podmínek nějak deformován. Diferenciace psychických procesů sice probíhá přibližně ve stejných fázích, ale může být v některé oblasti zpomalena ä změněna. To se děje fakticky neustále a přitom se psychické procesy musí integrovat, harmonizovat, aby osobnost postiženého dítěte natolik dozrála a vytvořila si svou vlastní identitu, která bude určovat charakter jeho prožívání i způsobu vnějších projevů, chování. (Pojem identity je definován jako schopnost uchování základní kontinuity a konzistentnosti osobnostního systému v rámci běžných změn vnějších i vnitřních podmínek v životě člověka.) (Broughton 1987). Psychický vývoj je charakterizován dosahováním stále větší autonomie a 31