TEXTURNÍ TYPY GABROVÝCH HORNIN V LOMU ŠPIČÁK V ORLICKÝCH HORÁCH

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "TEXTURNÍ TYPY GABROVÝCH HORNIN V LOMU ŠPIČÁK V ORLICKÝCH HORÁCH"

Transkript

1 TEXTURNÍ TYPY GABROVÝCH HORNIN V LOMU ŠPIČÁK V ORLICKÝCH HORÁCH Rešeršní část k bakalářské práci Vypracovala: Barbora Havelková Vedoucí práce: RNDr. Václav Vávra, Ph.D.

2 1. Horniny skupiny gabra 1.1 Klasifikace hornin skupiny gabra Základní klasifikace plutonických hornin je založená na jejich minerálním složení. Pokud hornina obsahuje do 90 obj. % mafických minerálů, použijeme pro její klasifikaci tzv. QAPF diagram (obrázek 1). Vrcholy diagramu představují křemen (Q), alkalické živce (A), plagioklasy + skapolit (P) a foidy (F). Množství tmavých minerálů se udává jako číslo tmavosti horniny a značí se písmenem M. Horniny skupiny gabra jsou bazické horniny, kde je M vždy menší než 90 obj. %, proto můžeme pro jejich klasifikaci použít QAPF diagram. Obrázek 1. QAPF diagram. Le Maitre (2002). Celkový podíl tmavých minerálů se ve skupině gabrových hornin pohybuje mezi obj. %, číslo tmavosti hornin (M) je tedy Základní klasifikace gabrových hornin pomocí QAPF diagramu je založena na podílu světlých minerálů v hornině. Horniny nazývané jako gabrové obsahují do 10 % alkalických živců a % plagioklasů z celkového objemu živců. Obsah křemene je do 5 % z obsahu světlých minerálů. Při absenci

3 křemene mohou být v hornině přítomny fondy, ale pouze do 10 %. Taková hornina je pak označována jako gabro s foidy. Termín kvarcgabro se používá v případě, pokud množství křemene v hornině dosahuje 5 20 % z obsahu světlých minerálů. Gabrové horniny zaujímají v QAPF diagramu stejné pole jako diority. Uvedené horniny se od sebe liší bazicitou plagioklasů. Podle Hejtmana (1977) gabrové horniny obsahují plagioklasy o bazicitě vyšší než An 50, např. labradorit, bytownit nebo anortit. Diority obsahují plagioklasy o bazicitě nižší než An 50. Pokud se bazicita plagioklasů pohybuje právě kolem An 50, používá se termín gabrodiorit. Podrobná klasifikace gabrových hornin je založena na obsahu tmavých minerálů. Vrcholy klasifikačního diagramu ultrabazických a bazických hornin představují rombický pyroxen, monoklinický pyroxen, plagioklas a olivín (obrázek 2). Obrázek 2. Klasifikační diagram ultrabazických a bazických hornin. Gregerová (1998). Do skupiny gabrových hornin řadíme bazické horniny klasifikované jako nority, gabronority, gabra, olivínová gabra, amfibolová gabra a troktolity. Objem tmavých minerálů v hornině označované jako norit se pohybuje mezi % (jedná se hlavně o rombické pyroxeny a monoklinické pyroxeny). Světlé minerály jsou zastoupeny převážně bazickými plagioklasy (zejména labradoritem a bytownitem) a alkalické živce mohou být zastoupeny do 10 %. Obsah křemene může dosáhnout až 5 %

4 z obsahu křemene a živců. Pokud se obsah křemene pohybuje mezi 5 20 % hovoříme o kvarcnoritu., Označení norit s foidy použijeme při přítomnosti foidů v hornině. Další horniny gabrové skupiny se nazývají troktolity. Tmavé minerály jsou zastoupeny výhradně olivínem v množství obj. %. Ze světlých minerálů tyto horniny obsahují % plagioklasů (labradorit, bytownit) a do 10 % alkalických živců z celkového obsahu světlých minerálů. Křemen se v těchto horninách nevyskytuje. Pokud množství rombického pyroxenu v hornině přesahuje 5 %, označujeme horninu jako gabronorit. Pokud v hornině převládá amfibol a klinopyroxen, jedná se o gabro s amfiboly. V případě že se množství olivínu pohybuje nad 5 %, označujeme horninu jako olivínové gabro. 1.2 Mineralogické složení hornin skupiny gabra Podle Hejtmana (1977) jsou tmavými minerály hornin gabrové skupiny amfiboly, monoklinické pyroxeny, rombické pyroxeny a olivín. Monoklinické pyroxeny bývají v gabrových horninách zastoupeny převážně diopsidem a augitem. Rombické pyroxeny mohou být zastoupeny např. enstatitem. Z dalších tmavých minerálů může být v malém množství zastoupen biotit. Ze světlých minerálů mají v gabrových horninách největší zastoupení plagioklasy o bazicitě nad An 50, a to labradorit, bytownit a anortit. Alkalické živce jsou zastoupeny ortoklasem. Pokud v hornině není přítomen křemen, mohou se zde nacházet foidy. Dudek (1984) uvádí, že jsou v gabrových horninách velmi často zastoupeny akcesorické minerály rudního charakteru, mezi které patří např. magnetit, pyrhotin a ilmenit. Dalšími akcesorickými minerály mohou být např. pentlandit, pyrit, chalkopyrit či apatit. Některé z minerálů gabrových hornin mohou podléhat druhotným přeměnám. Nejčastěji podléhájí pyroxeny přeměně uralitizaci za vzniku zelených amfibolů (aktinolitu a tremotilu). Druhým nejčastějším minerálem podléhajícím přeměnám je olivín, který se mění na minerály serpentinitové skupiny. Jako produkt přeměny plagioklasů se může vyskytnout jemná směs minerálů epidotové skupiny, kyselého plagioklasu, kalcitu, sericitu a křemene. Tato přeměna se nazývá saussuritizace.

5 1.3 Stavební znaky a využití hornin skupiny gabra Podle Hejtmana (1977), jsou gabrové horniny většinou stejnoměrně zrnité a faneritické. Zrnitost gabrových hornin se může pohybovat od hrubozrnných až střednězrnných hornin po dobnozrnné. Vyrostlice mohou tvořit jen tmavé minerály. Nejčastěji jsou struktury gabrových hornin hypoautomorfně zrnité nebo gabroofitické. Dále mohou být kelyfitické, poikilofytické a gabrově zrnité. Textura gabrových hornin je všesměrně zrnitá, může být i fluidální a usměrněná. Barva gabrových hornin záleží na jejich minerálním složení, proto je velice variabilní. Může se pohybovat od černé přes šedou se zelenavým odstínem. Dudek et al. (1984) uvádí, že se tělesa gabrových hornin mohou vyskytovat v podobě pňů či menších těles, která jsou někdy obklopená jinými bazickými horninami (např. amfibolity). Často jsou součástí větších komplexů bazických nebo intermediálních hornin. Gabrové horniny jsou v České republice (kvůli výskytu drobnějších těles) využívány pro výrobu okrasných leštěných kamenů a pro výrobu kameniva. Ve světě jsou velká tělesa gabrových hornin, zejména noritů, těžena díky vysokým obsahům kovů např. niklu, platiny, chromu a dalších. 1.4 Výskyt gabrových hornin v Českém masivu a ve světě Podle Hetmana (1977), se gabrové horniny v Českém masivu vyskytují ve formě menších těles. Hojné jsou ve středočeském plutonu, např. v řadě těles mezi obcemi Březnice a Kamýnek nad Vltavou a v severozápadním prostoru od obce Benešov (peceradské gabro). Dále jsou gabrové horniny známé z poběžovického, ranského a kdyňského masivu. Menší tělesa můžeme najít také na Čáslavsku. Velmi známé jsou výskyty gabrových hornin ze Špičáku u Deštného a Pěčína v Orlických horách, gabra po levém břehu řeky Labe naproti obci Týnec nad Labem a gabro u Vlčič v Jeseníkách. Dudek et al. (1984) uvádí, že nejznámější světová tělesa gabrových hornin jsou vázaná na rozsáhlé bazické masivy, a to např. v Kanadě v oblasti Sudbury nebo v Africe v bushveldském bazickém komplexu. Dále patří mezi světově známá tělesa gabrových hornin stillwaterský komplex v USA, tělesa gabrových hornin ve středním Finsku, Nová Ruda v Polsku a velké masivy v pohoří Ural v Rusku.

6 2. LUGIKUM 2.1 Vymezení lugika Lugikum je podle Mísaře et al. (1983) jako nejsevernější jednotka Českého masivu z východu omezena nýznerovským a ramzovským nasunutím, které jej oddělují od silezika. Jižní hranice prochází podél skrytých zlomových systémů labského pásma v podloží české křídové pánve. Jihozápadní hranicí je středosaské nasunutí, které jej odděluje od krušnohorské oblasti. Severovýchodní část překračuje hranici České republiky do Polska, kde překryté sedimenty pokračuje směrem oderské linii. 2.2 Obecná charakteristika lugika Mísař et al. (1983), uvádí, že geotektonický vývoj lugika zanechal v oblasti několik strukturních pater. Za nejstarší strukturní patro je považována izolovaná tektonická kra Sovích hor na polské straně lugika. Následuje patro kadomského stáří, které se v lugiku vyskytuje hlavně v oblasti lužického plutonu. Lužický pluton je považován za jedno z největších rozšíření kadomských magmatitů v rámci Českého masivu. Dále se kadomské patro vyskytuje v oblasti Orlických hor, Králického sněžníku a Krkonoš, kde se nacházejí metamorfované vulkanicko-sedimentární formace. Metamorfní proces kadomského stáří se pohyboval hlavně ve facii zelených břidlic, avšak na východě lugika dosáhl podmínek i amfibolitové facie. Hercynské patro zahrnuje výrazné vrásové deformace a plutonity které vznikly běhen hercynského geotektonického cyklu. Náleží k němu horniny svrchního devonu a spodního karbonu. Hercynský plutonismus značně zasáhl tři oblasti, a to Jizerské hory, Labské břidličné pohoří a Krkonoše. Pro hercynskou sedimentaci obecně platí, že je v oblasti celého lugika přerušovaná. Např. v bardské jednotce zcela chybí bazální karbon, oproti tomu v plášti lužického plutonu spodní karbon plynule navazuje na sedimenty svrchního devonu. Lugikum je na velké rozloze pokryto sedimenty permského a karbonského stáří. Trias lugické oblasti je začátkem platformního vývoje. Platformní etapa lugika byla ovlivněna saxonskou tektogenezí, hlavně v celkové morfologii oblasti. 2.3 Rozdělení lugika Podle Chlupáče a Vrány (1994) se lugická oblast dělí na šest hlavních jednotek. Krkonošskojizerské krystalinikum se skládá převážně z metamorfovaných hornin proterozoického až spodnokarbonského stáří. Lužický pluton je tvořen plutonickými horninami kadomského stáří. Jednotka obsahující granitoidy variského stáří se nazývá krkonošsko-jizerský pluton.

7 Další dílčí jednotkou je orlicko-sněžnické krystalinikum tvořené metamorfovanými horninami, pravděpodobně prekambrického stáří. Zábřežské krystalinikum je charakteristické epizonálně až mesozonálně metamorfovanými horninami proterozoického stáří. Poslední dílčí jednotkou je staroměstské krystalinikum tvořící pás mesozonálně metamorfovaných hornin s častými tělesy tonalitů a ultrabazických hornin. Novoměstské krystalinikum zde není vyděleno jako jedna z hlavních jednotek, jedná se tedy o podjednotku spadající pod orlickosněžnické krystalinikum. 2.4 Východní část lugika oblast Orlických hor Do oblasti Orlických hor zasahují tři geologické jednotky: orlicko sněžnické krystalinikum, novoměstské krystalinikum a zábřežské krystalinikum (obrázek 3). Obrázek 3. Přehledná geologická mapa západního křídla orlicko-sněžnické klemby (Orlických hor). Podle Opletala et al. (1980), upraveno Mísařem (1983). Upraveno.

8 2.4.1 Orlicko-sněžnické krystalinikum Orlicko-sněžnické krystalinikum tvoří podle Mísaře et al. (1983) významnou část Orlických hor, Králického Sněžníku a Rychlebských hor. Na severozápadě se noří pod křídové sedimenty, které dál pokračují středem jednotky. Na jihozápadě je krystalinikum tektonicky omezeno přesunem orlicko-sněžnického krystalinika podél olešnicko-uhřínovského nasunutí přes novoměstské krystalinikum. Severovýchodní část (okolí Klodzka) je lemována zlatostockým masivem. Litologicky se orlicko-sněžnické krystalinikum dělí na dvě základní skupiny, a to sněžnickou skupinu a stroňskou skupinu. Sněžnická skupina je charakterizována různými typy rul, ortorul a migmatitů, které jsou považovány za produkty metamorfózy původních sedimentárních či vulkanickosedimentárních hornin. Dále se zde objevují granulity a eklogity. Litologicky je sněžnická skupina méně pestrá. Stupeň metamorfózy této skupiny odpovídající amfibolitové facii je přibližně stejný jako stupeň metamorfózy stroňské skupiny. Stroňská skupina která je litologicky pestřejší je zastoupena křemen-živcovými rulami. Tyto ruly se často střídají s horninami sněžnické skupiny ostrými i plynulými přechody. Dále skupina obsahuje polohy mramorů, kvarcitů, grafitických hornin a metabazitů. Metamorfóza odpovídá amfibolitové facii. Metamorfóza obou skupin se směrem do centra orlicko-sněžnické klemby zvyšuje. To se projevuje přítomností určitých minerálů v horninách, např. staurolitu a kyanitu. Větší výskyty těles magmatických hornin v orlicko-sněžnickém krystaliniku chybí. Produkty magmatismu jsou známy hlavně z poloh metabazických a metamorfovaných kyselých vulkanických hornin ve střední části stroňské skupiny Novoměstské krystalinikum Opletal et al. (1980) uvádí, že východní hranice oddělující novoměstské krystalinikum od orlicko-sněžnického je tvořena olešnicko-uhřínovským nasunutím. Jižní část krystalinika přechází v krystalinikum zábřežské. Západní část se noří pod sedimenty křídy a permu a na severu hraničí s permem z části na polském území. Novoměstské krystalinikum se dělí na spodní a svrchní souvrství (Domečka & Opletal, 1976). Spodní souvrství je reprezentováno hojnými muskovitickobiotitickými a chloriticko-muskovitickými fylity. Svrchní souvrství tvoří páskované metadroby a páskované metapelity. Mísař et al. (1983) uvádí, že stupeň metamorfózy obou souvrství se neliší a klesá směrem k jihozápadu do podloží české křídové pánve.

9 Obě souvrství jsou poznamenána bazickým vulkanismem, v zastoupení s epidotickými amfibolity a zoisit-amfibolitickými břidlicemi. V metabazitech se zde nacházejí světlé polohy nazývané jako metakeratofyry. Kadomská regionální metamorfóza zde dosáhla granátové zóny, dalšími minerálními asociacemi však mohou být minerály zón chloritových a biotitových. Běžné minerální asociace hornin novoměstského krystalinika jsou tedy např. chlorit, epidot, albit, draselný živec a křemen. Mezi granitoidní masivy pronikající horninami novoměstského krystalinika patří novohrádecký masiv, který je tvořen leukokratním albitickým granodioritem. Podél tektonického styku novoměstského krystalinika a stroňské skupiny olešniskosněžnického krystalinika proniká olešnický masiv, jehož složení odpovídá granodioritům až tonalitům v jeho starší části a granitům až granodioritů v jeho mladší části. Ekvivalentem novohrádeckého a olešnického masivu je litický masiv vystupující na jihu krystalinika a je z části překryt křídou. Postmetamorfní bazické horniny jsou zastoupeny gabrodiority až diority, např. gabrem ze Špičáku u Deštné a gabrem u Pěčína Zábřežské krystalinikum Severní hranice zábřežského krystalinika je lemována jižní částí orlickosněžnického krystalinika. Hranice s novoměstským krystalinikem je pozvolným faciálním přechodem ve kterém se projevuje nástup pelitické sedimentace v novoměstském krystalinikum namísto drobové sedimentace v zábřežském krystaliniku. Podobnou hranici sdílí zábřežské krystalinikum i se staroměstským krystalinikem. Jižní hranicí zábřežského krystalinika je systém zlomů v okolí Moravské Třebové. Zábřežské krystalinikum se podél vacetínského nasunutí nasunuje na svinovsko-vranovské krystalinikum patřící k moravskoslezské oblasti. Ruly a fylity nacházející se v zábřežském krystaliniku mají původ v rozsáhlých břidlicových a drobových komplexech zasažených regionální metamorfózou. Dále se zde nacházejí polohy metakonglomerátů a amfibolitů. Metamorfóza severní části krystalinika dosahuje amfibolitové facie, zatímco metamorfóza jižní část krystalinika pouze facie zelených břidlic. Za hranici mezi severní a jižní částí krystalinika můžeme považovat právě horizont metakonglomerátů. V severní části krystalinika se nachází výrazné polohy biotiticko-amfibolických a amfibolických křemenných dioritů až tonalitů. Tyto horniny ve svém plášti utváří lemy perlových rul a páskovaných migmatitů.

10 2.5 Magmatické horniny v Orlických horách Opletal et al. (1980) uvádí, že orlicko-sněžnická klenba je typická hojnými výskyty těles magmatických hornin, které se nacházejí spíše v okrajových jednotkách, tzn. v novoměstském krystaliniku a zábřežském krystaliniku. Tyto magmatity můžeme označit jako pozdně orogenní až postorogenní. V závislosti na výsledcích petrografických a petrochemických studíí jsou zde vyděleny dvě základní skupiny magmatických hornin: bazické až intermediální magmatické horniny intermediální až kyselé magmatické horniny Bazické až intermediální magmatické horniny V novoměstském krystaliniku je bazický magmatismus zastoupen malou intruzí amfibolického dioritu až gabrodioritu v tělese na Špičáku. Těleso je charakteristické řadou texturních typů (drobně zrnité až velkozrnné) a lištovitými plagioklasy, které jsou uspořádany chaoticky, místy proudovitě. V zábřežském krystaliniku jsou bazické horniny zastoupeny dvěmi drobnými tělesy gabrových hornin. Těleso gabra u Pěčína proniká do amfibolitů neostrým kontaktem, a tím způsobuje rekrystalizaci na hrubozrnější typy gabroamfibolitů. Výskyt dalšího tělesa je zjištěn pouze z balvanů v ůdolí potoka Bublačka. Intermediální magmatitcké horniny jsou zastoupeny jak v novoměstském, tak v zábřežském krystaliniku granodiority až tonality. Tyto tělesa se nacházejí na jihu novoměstského krystalinka, ale hlavně v krystaliniku zábřežském. Tělesa těchto hornin jsou charakteristická lineárně až lineárně plošně paralelní texturouá. Tato tělesa pronikala podél ploch foliací v okolních horninách za rekrystalizace metamorfitů. To mělo za následek vznik perlových až migmatitických rul Intermediální až kyselé magmatické horniny Tato skupina hornin je zastoupena v tělese kudowsko-olešnického masivu, novohrádeckého masivu, masivu od Lukavice a drobnějšími výskyty mezi Uhřínovem pod Deštnou a Rampuší. Větší část kudowsko-olešnického masivu se nachází na území Polska. Na území České republiky zasahuje jeho nejjižnější část (Olešnický masiv). Celé těleso je rozděleno dvěma zlomy na tři části. Nejsevernější část masivu je reprezentována bazičtějším typem

11 porfyrického biotitického granodioritu. Ve střední části masivu vystupuje neporfyrický bazičtější typ biotitického granodioritu.v jižní části vystupuje nejmladší a kyselejší typ biotitického granodioritu. Těleso novohrádeckého masivu je tvořeno leukokrátním albitickým granodioritem. Domečka a Opletal (1976) rozdělují horninu do tří kategorií v závislosti na textuře. Typ všesměrně zrnitý se nachází ve východní a západní části masivu, typ zrnito-šupinatý přechází do středu masivu a typ zrnito-plástevný se nachází přímo v centru masivu. Mezi všemi typy jsou plynulé a pozvolné přechody. Opletal et al. (1980) uvádí, že žilné horniny intermediálního až kyselého charakteru lze rozdělit do tří kategorií. První kategorií jsou žíly leukokrátních žul a granodioritů nachazející se v zábřežské sérii. Dalším typem jsou granodioritové porfyry, tato žilná tělesa jsou doprovodem tělesa novohrádeckého masivu. Poslední kategorií jsou lamprofyry, které nemají zřetelné vazby na granitoidní tělesa.

12 3. LITERATURA Chlupáč, I. & Vrána S., eds (1994): Regional geological subdivision of the Bohemian massif on the territory of the Czech Republic. Journal of the Czech Geological Society, 39, 1, Praha. Domečka K. & Opletal. M., eds (1976): Stratigrafie, stavba a metamorfóza severní části novoměstské série. Sborník geologických věd, 28, Praha. Dudek, A. Malkovský, M. & Suk, M. (1984): Atlas hornin. Academia. Praha. Gregerová, M. (1998): Poznávání hornin. Učební text PřF MU. Brno. Hejtman, B. (1977): Petrografie. SNTL Nakladatelství technické literatury. Praha. Le Maitre, R. W. (2002): Igneous Rocks A classification and glossary, 2nd ed. - Cambridge University Press. Cambridge. Mísař, Z. Dudek, A. Havlena, V. & Weiss, J. (1983): Geologie ČSSR I. Státní pedagogické nakladatelství. Praha. Opletal, M. Domečka, K. Čech, S. Čuta, M. Fajst, M. Holub, V. Kačura, G. Líbalová, J. Pošmourný, K. Sekyra, J. Střída, M. Šalanský, K. Šulcek, Z. Tásler, R. & Valečka, J. (1980): Geologie Orlických hor. Ústřední ústav geologický v Academii. Československá akademie věd. Praha.

Metamorfované horniny

Metamorfované horniny Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace

Více

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Metamorfované horniny Pavlína Pancová

Více

MAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY

MAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY Systém magmatických hornin Cvičení III MAGMATICKÉ HORNINY - VYVŘELINY Vznik: chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu nabývá interakcí se zemskou kůrou různého složení) Diferenciace

Více

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý

Více

Geopark I. Úvodní tabule

Geopark I. Úvodní tabule Geopark I. Úvodní tabule 1) Vypište a najděte na mapě některá místa, odkud pocházejí horniny v Geoparku. 2) Jakými horninami je převážně tvořena tzv. Dlouhá mez? Zaškrtni: žula, pískovce, serpentinit,

Více

Druhy magmatu. Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 )

Druhy magmatu. Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 ) Magmatické horniny Druhy magmatu Alkalické ( Na, K, Ca, Al, SiO 2 ) Alkaklicko vápenaté Podle obsahu SiO 2: kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %) Láva AA Klesá hustota

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -

Více

Geologie Horniny vyvřelé

Geologie Horniny vyvřelé Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to

Více

Přehled hornin vyvřelých

Přehled hornin vyvřelých Přehled hornin vyvřelých KYSELÉ více jak 65% křemičitanové složky, až 50 nezvětraného křemene, 40-50% živců (Kživce, nebo kyselé plagioklasy) barevné součástky vždycky ve vedlejších složkách (biotit, amfibol,

Více

VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY

VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY MAGMATISMUS VZNIK SOPKY, ZÁKLADNÍ POJMY obecně je za sopku považována vyvýšenina na zemském povrchu tvořená sopečným materiálem, v rámci které dochází k výstupu magmatu na zemský povrch mezi základní prvky

Více

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502

135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní

Více

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny

Přednáška č. 9. Petrografie úvod, základní pojmy. Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Přednáška č. 9 Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie vyvřelé (magmatické) horniny Petrografie úvod, základní pojmy Petrografie jako samostatná věda existuje od začátku 2. poloviny 19. století. Zabývá

Více

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Struktura a textura hornin. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Struktura a textura hornin Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Nejdůležitějším vizuálním znakem všech typů hornin je jejich stavba. Stavba představuje součet vzájemných vztahů všech stavebních prvků (agregátů krystalů,

Více

Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov

Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd Tektonika styku moldanubika a kutnohorského krystalinika v profilu Zruč nad Sázavou - Malešov Rešerše k bakalářské práci František Bárta

Více

PETROGRAFIE METAMORFITŮ

PETROGRAFIE METAMORFITŮ 1 PETROGRAFIE METAMORFITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik metamorfitů

Více

Základní horninotvorné minerály

Základní horninotvorné minerály Základní horninotvorné minerály Optická mikroskopie v geologii Vyučují: V. Vávra N. Doláková Křemen (SiO 2 ) Morfologie: Tvoří xenomorfní zrna, pouze ve výlevných horninách může být automotfně omezený

Více

Metamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů

Metamorfované horniny. - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi. - poznání pouze výsledků metamorfních procesů Metamorfované horniny - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - čím vyšší intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko- fyzikální vlastnosti (ocenění

Více

PETROGRAFIE MAGMATITŮ

PETROGRAFIE MAGMATITŮ 1 PETROGRAFIE MAGMATITŮ doc. RNDr. Jiří Zimák, CSc. Katedra geologie PřF UP Olomouc, tř. Svobody 26, 77146 Olomouc, tel. 585634533, e-mail: zimak@prfnw.upol.cz (říjen 2005) OBSAH Úvod 1. Vznik magmatických

Více

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV

Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV Optické vlastnosti horninotvorných minerálů IV Pro studenty přednášek Mineralogie I a Mikroskopie minerálů a hornin sestavil Václav Vávra 1 Obsah prezentace titanit 3 karbonáty 11 epidot 18 klinozoisit

Více

Magmatické (vyvřelé) horniny

Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické (vyvřelé) horniny Magmatické horniny vznikly chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny (magmatu, lávy), tedy cestou magmatickou. Magma je v podstatě suspenze pevných částic v roztaveném

Více

Mikroskopie minerálů a hornin

Mikroskopie minerálů a hornin Mikroskopie minerálů a hornin Cesta ke správnému určení a pojmenování hornin Přednáší V. Vávra Cíle předmětu 1. bezpečně určovat hlavní horninotvorné minerály 2. orientovat se ve vedlejších a akcesorických

Více

Sasko-durynská oblast (saxothuringikum)

Sasko-durynská oblast (saxothuringikum) Sasko-durynská oblast (saxothuringikum) Rozsah sasko-durynské zóny v sz. části Českého masivu Pozice saxothuringika ve variském orogénu Postavení saxothuringika ve středoevropských variscidách Průběh předpokládané

Více

6. Metamorfóza a metamorfní facie

6. Metamorfóza a metamorfní facie 6. Metamorfóza a metamorfní facie 3. Metamorfóza a metamorfní facie Osnova: Metamorfní zóny, indexové minerály izogrády Metamorfní facie Geotektonická pozice metamorfózy 1. Metamorfní zóny, indexové minerály

Více

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který

Více

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Michal Uhlíř Deformační analýza krystalinika v okolí Příchovic v Jizerských horách Rešerše bakalářské práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr.

Více

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR

Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Možnosti rozvoje stavebnictví ve vazbě na zásoby stavebních surovin v ČR Jaromír Starý, Josef Godany Želešice 2012: stavební kámen - hornblendit 1 Základní informace o stavebních surovinách v ČR Termín

Více

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků 2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty

Více

Metamorfované horniny

Metamorfované horniny Metamrfvané hrniny Metamrfóza Přeměna hrnin v důsledku změny fyzikálních pdmínek (T a P) Změny: Nestabilní minerály stabilní minerály Primární struktury sekundární struktury Stupně metamrfózy pdle teplt

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy

horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy Horniny horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy od od minerálůse liší liší látkovou a strukturní nesourodostí

Více

MINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY

MINERÁLY. Environmentáln. lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad HORNINOTVORNÉ MINERÁLY MINERÁLY - HORNINOTVORNÉ - - MINERÁLY - Environmentáln lní geologie sylabus 2 Ladislav Strnad MINERÁL JE anorganická homogenní přírodnina, složená z prvků nebo jejich sloučenin o stálém chemickém složení,

Více

Přednáška V. Petrologie. klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin.

Přednáška V. Petrologie. klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin. Přednáška V. Petrologie klíčová slova: magma, horniny vyvřelé, sedimentární, metamorfované, systém hornin. 1 Petrologie je obor geologických věd, který se zabývá studiem hornin. Zabývá se vznikem hornin,

Více

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu

- krystalické nebo sklovité horniny vzniklé ochlazením chladnutím, tuhnutím a krystalizací silikátové taveniny - magmatu Úvod do petrografie, základní textury a struktury hornin Petrografie obor geologie zabývající se popisem a systematickou klasifikací hornin, zejména pomocí mikroskopického studia Stavba hornin Pod pojem

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

Struktury a textury hornin

Struktury a textury hornin Struktury a textury hornin - jsou dokladem vzniku hornin Struktura - tvar, velikost horninových součástek a jejich vzájemné sepětí Horninová součástka : KRYSTAL ÚLOMEK Struktury zrnité: Struktury krystalické

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)

SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního

Více

Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná

Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Gamaspektrometrická charakteristika hornin z okolí ložiska uranu Rožná Rešerše k bakalářské práci Gabriela Pospěchová VEDOUCÍ PRÁCE:

Více

Geologické lokality pro exkurze a vycházky. Didaktika geologie

Geologické lokality pro exkurze a vycházky. Didaktika geologie Geologické lokality pro exkurze a vycházky Didaktika geologie Kritéria výběru vhodných lokalit Důležitými kritérii pro výběr lokality k exkurzi nebo vycházce jsou zejména: Poloha (dopravní možnosti, vzdálenost

Více

Přirozená radioaktivita horninového podloží v oblasti Krkonošského národního parku

Přirozená radioaktivita horninového podloží v oblasti Krkonošského národního parku SKÁCELOVÁ Z. & ŽÁčEK V. 2007: Přirozená radioaktivita horninového podloží v oblasti Krkonošského národního parku. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické problémy Krkonoš. Sborn. Mez. Věd. Konf.,

Více

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály.

2. Stupňovité mrazové sruby a kryoplanační terasy na jihozápadní straně Tisé skály. TISÁ SKÁLA Rozsáhlý skalní útvar Tisá skála (394 m) leží v zalesněném terénu v katastru obce Bratčice na okrese Kutná Hora, 7 kilometrů jižně od Čáslavi. Geologicky je Tisá skála tvořena masívem granitické

Více

GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY. Vojtěch Vlček

GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY. Vojtěch Vlček GEOLOGICKÝ PROFIL ÚDOLÍ ŘÍMOVSKÉ PŘEHRADY Vojtěch Vlček Práce SOČ Geologie a geografie Arcibiskupské gymnázium Korunní 2, Praha 2 8. ročník 2006 Prohlašuji tímto, že jsem soutěžní práci vypracoval samostatně

Více

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7.

SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře přítomny SiO4 i Si2O7. Mineralogie I Milan Novák Ústav geologických věd, PřF MU v Brně MINERALOGICKÝ SYSTÉM 2 SOROSILIKÁTY Málo významná skupina, mají nízký stupeň polymerizace, dva spojené tetraedry Si2O7, někdy jsou ve struktuře

Více

Přednáška VI. Regionální geologie. klíčová slova: Český masiv, Karpatská soustava, regionálněgeologické

Přednáška VI. Regionální geologie. klíčová slova: Český masiv, Karpatská soustava, regionálněgeologické Přednáška VI. Regionální geologie klíčová slova: Český masiv, Karpatská soustava, regionálněgeologické jednotky. 1 Regionální (oblastní) geologie je obor, jehož úkolem je zkoumat geologické složení zemské

Více

Ložiskově-geologické poměry. Granitoidové komplexy

Ložiskově-geologické poměry. Granitoidové komplexy Nejdůležitější a pro celé toto horstvo nejvýznačnější jsou právě žíly a shluky rudy cínové; různotvarná tato ložiska bývají převahou poutána k žule, která tu, jsouc živce skoro zcela zbavena, tvoří zvláštní

Více

Středočeská pánev potenciální uložiště CO2

Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní

Více

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9 Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA LUDĚK HABRDA Hydrogeologické poměry zřídelní struktury v Karlově Studánce Rešerše k diplomové práci Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Kuchovský, Ph.D. Brno 2010 1 Obsah

Více

Geologie Regionální geologie

Geologie Regionální geologie Geologie Regionální geologie Připravil: Ing. Jan Pecháček, Ph.D Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Regionální geologie ČR -

Více

ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium)

ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) Stručná regionální geologie České republiky ABSOLUTNÍ STÁŘÍ ZEMĚ: (5,6 4,6 mld. let = kosmické stádium) 1, 8 mil.l. ANTROPOZOIKUM / kvartér - čtvrtohory/ 65 mil.l. KENOZOIKUM / třetihory = terciér / 230

Více

Přeměněné horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.

Přeměněné horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU. Přeměněné horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen šesti učebními úlohami. Je možné jej využít jako celek při ověření znalostí

Více

ŽULA - LIBERECKÝ TYP

ŽULA - LIBERECKÝ TYP HORNINY Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1: (ČGS 2011).

Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1: (ČGS 2011). PŘÍLOHY Obr. 22. Geologická mapa oblasti Rudoltic nad Bílinou, 1:50 000 (ČGS 2011). Legenda: 1: antropogenní uloženiny, vytěžené prostory 2: vytěžené prostory Stáří: kvartér, Typ hornin: vytěžené prostory,

Více

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut. Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):

Více

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Určování hlavních horninotvorných minerálů Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina

Více

STAVEBNÍ PAVEL POSPÍŠIL GEOLOGIE

STAVEBNÍ PAVEL POSPÍŠIL GEOLOGIE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ PAVEL POSPÍŠIL GEOLOGIE MODUL BF01-M03 ZÁKLADY REGIONÁLNÍ GEOLOGIE ESKÉ REPUBLIKY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Geologie

Více

Systematická mineralogie

Systematická mineralogie Systematická mineralogie Silikáty - základní klasifikace na základě struktur. Systematický přehled nejdůležitějších minerálů ze skupiny silikátů. Přehled technického použití vybraných minerálů a jejich

Více

Univerzita J. E. Purkyně

Univerzita J. E. Purkyně Univerzita J. E. Purkyně Fakulta životního prostředí Seminární práce předmětu: Geologie a pedologie (případně Geologie a životní prostředí) Lokality výskytu molybdenitu v katastru Bohosudova Vypracoval:

Více

Mylonitové zóny brněnského masivu v okolí hradu Veveří

Mylonitové zóny brněnského masivu v okolí hradu Veveří Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně Ústav geologických věd Mylonitové zóny brněnského masivu v okolí hradu Veveří Rešerše k bakalářské práci Kamila Jurníčková Školitel: doc. RNDr. Rostislav

Více

Sedimentární neboli usazené horniny

Sedimentární neboli usazené horniny Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného

Více

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus

Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Název materiálu: Horniny přeměněné, horninový cyklus Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

Vyvřelé horniny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012. Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Vyvřelé horniny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012. Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Vyvřelé horniny Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si utřídí poznatky o horninách, které vznikají tuhnutím magmatu.

Více

PETROLOGIE =PETROGRAFIE

PETROLOGIE =PETROGRAFIE MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)

Více

Souvky 1 / číslo : 4

Souvky 1 / číslo : 4 Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým

Více

RNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY

RNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY RNDr. Stanislav Staněk T 18 SERPENTINITY RYCHLEBSKÝCH HOR A STAROMĚSTSKÉ VRCHOVINY JAKO ZDROJ HRUBÉ A UŠLECHTILÉ KAMENICKÉ VÝROBY Cílem realizovaného projektu bylo komplexní přehodnocení veškerých výskytů

Více

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ

MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ MILAN MICHALSKI MALÝ PRŮVODCE GEOPARKEM NA ŠKOLNÍ ZAHRADĚ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.28/01.0049 HORNINY A NEROSTY GEOPARKU Nacházíme se v geoparku u ZŠ Habrmanova v České Třebové, do kterého

Více

Moravsko-slezská oblast

Moravsko-slezská oblast Moravsko-slezská oblast tvoří východní část Českého masivu Složena z kadomského fundamentu Variského zvrásněného pokryvu Předpolí variského orogénu v cyklu variském, Předpolí alpinského orogénu Západních

Více

Přehled přeměněných hornin

Přehled přeměněných hornin Přehled přeměněných hornin Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 9. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými metamorfovanými horninami. FYLIT

Více

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ ORP KUTNÁ HORA ÚPLNÁ AKTUALIZACE V ROCE 2010 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ ORP KUTNÁ HORA ÚPLNÁ AKTUALIZACE V ROCE 2010 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY PRO ÚZEMÍ ORP KUTNÁ HORA ÚPLNÁ AKTUALIZACE V ROCE 2010 VYHODNOCENÍ STAVU A VÝVOJE ÚZEMÍ TEXTOVÁ ČÁST Město Kutná Hora, Havlíčkovo náměstí 552, 284 01 Kutná Hora prosinec 2010

Více

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků 2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I.

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované

Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti. Horniny magmatické, sedimentární, metamorfované Horninotvorné minerály Magmatické horniny Hlavní témata dnešní přednášky Co jsou to minerály a horniny Minerály jejich fyzikální a chemické vlastnosti Systém minerálů Vznik minerálů Přehled hlavních horninotvorných

Více

Objevy čekají na tebe. Geologické pochody. Maršovický vrch, lom Chlum

Objevy čekají na tebe. Geologické pochody. Maršovický vrch, lom Chlum Objevy čekají na tebe Geologické pochody Maršovický vrch, lom Chlum Autoři: Veronika Blažková, Martin Frýdek, Eliška Hloušková, František Kutnohorský, Martin Lát, Jitka Macková, Adam Nguyen, Pavel Svoboda,

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY

SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY SKRIPTA KE GEOLOGICKÉ EXPOZICI POD KLOKOTY GEOLOGICKÁ EXPOZICE POD KLOKOTY Záměrem geologické expozice Pod Klokoty v Táboře je předvést široké veřejnosti vybrané druhy hornin, které nás obklopují a jsou

Více

Informace k Terénnímu cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku

Informace k Terénnímu cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku Exkurzní průvodce k předmětu Terénní cvičení z geologie Nízkého a Hrubého Jeseníku Texty sestaveny převážně podle Mineralogicko-petrografického exkurzního průvodce po území Moravy a Slezska http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/

Více

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ

ZÁKLADY GEOLOGIE. Úvod přednáška 1. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ ZÁKLADY GEOLOGIE Úvod přednáška 1 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz Požadavky ke zkoušce 1) Účast na cvičeních, poznávačka základních minerálů a hornin = zápočet 2)

Více

Geologický vývoj a stavba ČR

Geologický vývoj a stavba ČR Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

Geologická mapa 1:50 000

Geologická mapa 1:50 000 Česká geologická služba: lokalizační aplikace [Výběr (změna) lokalizace a druhu mapy k zobrazení] [Mapový server České geologické služby] [Czech and Slovak geological map] Geologická mapa 1:50 000 Volba

Více

VY_32_INOVACE_ / Horniny Co jsou horniny

VY_32_INOVACE_ / Horniny Co jsou horniny 1/5 3.2.04.7 Co jsou horniny - směsi minerálů (žula, čedič.), výjimkou je vápenec a křemen (pouze jeden minerál) - mohou obsahovat zbytky organismů rostlin a živočichů - různé složení, vzhled - druhy vyvřelé

Více

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Eliška TUREČKOVÁ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Eliška TUREČKOVÁ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Eliška TUREČKOVÁ VÝSKYTY PALYGORSKITU NAVÝCHODNÍM OKRAJI ČESKÉHO MASIVU Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. RNDr. Marek Slobodník, CSc. Brno 2010 2010

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Moldanubická oblast s.l.

Moldanubická oblast s.l. Moldanubická oblast s.l. Oblast původně def. F. E. Suessem jako oblast mezi Vltavou a Dunajem, jako oblast budovaná vysoce metamorfovanými krystalickými břidlicemi a pronikaná četnými tělesy plutonických

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.

Více

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2)

RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) RNDr. Michal Řehoř, Ph.D.1), Ing. Pavel Schmidt1), T 8 Ing. Petr Šašek, Ph.D. 1), Ing. Tomáš Lang2) 1) Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most, 2) Keramost a.s. HISTORIE DOBÝVÁNÍ ŽELEZNÝCH RUD V KRUŠNÝCH

Více

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností:

Laboratorní zkouška hornin a zjišťování jejich vlastností: POSTUPY A POKUSY, KTERÉ MŮŽETE POUŽÍT PŘI OVĚŘOVÁNÍ VAŠÍ HYPOTÉZY Z následujících námětů si vyberte ty, které vás nejvíce zaujaly a pomohou vám ověřit, či vyvrátit vaši hypotézu. Postup práce s geologickou

Více

Geologická sbírka hornin pro potřeby výuky geografie v okrese Semily

Geologická sbírka hornin pro potřeby výuky geografie v okrese Semily TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA GEOGRAFIE Geologická sbírka hornin pro potřeby výuky geografie v okrese Semily DIPLOMOVÁ PRÁCE Liberec 2008 Adam Holý TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍHO ZKUŠEBNICTVÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF BUILDING TESTING PRŮZKUMY A HODNOCENÍ KONSTRUKCÍ Z KAMENE

Více

GEOLOGICKÁ EXPOZICE V ČÍŽOVĚ. Malý atlas hornin, se kterými se můžete setkat na území Národního parku Podyjí

GEOLOGICKÁ EXPOZICE V ČÍŽOVĚ. Malý atlas hornin, se kterými se můžete setkat na území Národního parku Podyjí GEOLOGICKÁ EXPOZICE V ČÍŽOVĚ Malý atlas hornin, se kterými se můžete setkat na území Národního parku Podyjí Milí návštěvníci, připravili jsme pro vás malou expozici hornin, se kterými se můžete setkat

Více

Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015).

Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015). Záměr Pokračování těžby ložiska hnědého uhlí Turów stanovisko České geologické služby Praha, (6.5.2015). 1. Geologie dotčené oblasti Širší okolí zájmové oblasti patří do lugické neboli západosudetské oblasti.

Více

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více