Spolupráce Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. s obcemi v letech a příklady projektů řešících zlepšení stavu zemědělské krajiny

Transkript

1 Spolupráce Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. s obcemi v letech a příklady projektů řešících zlepšení stavu zemědělské krajiny Jan Vybíral Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s.

2 Program Člověk a biosféra - MAB Mezinárodní Program Člověk a biosféra (Man and the Biosphere MaB) byl vyhlášen v roce 1970 a v následném roce dostal podobu konkrétního dokumentu UNESCO. Je zaměřený na vytvoření vědeckých podkladů a praktických příkladů sloužících ke zlepšení vztahu lidí k jejich životnímu prostředí Cílem programu je podporovat udržitelný rozvoj a rozumné využívání a ochranu přírodních zdrojů prostřednictvím modelu vybraných vzorových území celého světa - biosférických rezervací Program Člověk a biosféra (Man and the Biosphere MaB) v roce 2011 oslavil 40 výročí zahájení činnosti!!!

3 Biosférická rezervace co to je a čím je jiná oproti třeba Narodním parkům a CHKO? BR jsou oblasti s terestrickými, pobřežními nebo mořskými nebo kombinovanými ekosystémy, které jsou mezinárodně uznány v Programu UNESCO Člověk a biosféra BR mají sloužit k řešení otázky jak sladit ochranu biodiverzity a přírodních zdrojů s jejich udržitelným rozvojem a socio-ekonomickým rozvojem regionů. Doporučeným účinným modelem je komplexní spolupráce vědců oborů přírodovědných i společenských, ochranářských i rozvojových skupin, zástupců státní správy a samosprávy a především také místního obyvatelstva. Pro vyhlášení BR přijaly některé státy specifickou legislativu. V ČR, tak jako v mnoha jiných zemích, však nemá ani MAB, ani institut biosférické rezervace v legislativě žádnou zmínku.

4 Biosférické rezervace UNESCO základní funkce Všechny BR také musí splňovat tři základní a rovnocenné funkce, jimiž jsou: (1) OCHRANA PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ RŮZNORODOSTI, (2) PODPORA UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO A DEMOGRAFICKÉHO ROZVOJE, (3) LOGISTIKA PODPORA VÝCHOVY, VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUMU Na správě a činnosti každé biosférické rezervace by se měli podílet především lidé, kteří v dané oblasti žijí a pracují

5 Biosférická rezervace Dolní Morava Výbor Mezinárodní koordinační rady programu UNESCO Člověk a biosféra (Man and Biosphere - MaB) schválil na svém zasedání v Paříži ve dnech července 2003 rozšíření Biosférické rezervace Pálava (1986) o Lednickovaltický areál a lužní lesy v oblasti Podluží, mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje... Nově vymezené území dostalo název Biosférická rezervace Dolní Morava

6

7 Biosférická rezervace Dolní Morava, obecně prospěšná společnost (2004) V České republice je to poprvé, kdy odpovědnost za management BR převzala nevládní organizace a ne orgán ochrany přírody!!! Současní zakladatelé jsou: Lesy České republiky, s. p. MND, a. s. Okresní hospodářská komora Břeclav Český svaz ochránců přírody V roce 2004 bylo jedním ze zakládajících subjektů i Ministerstvo životního prostředí, to ale z vlastních systémových a organizačních důvodů v roce 2012 z OPS vystoupilo. Řídící strukturu BR ještě doplňují zástupci: obcí regionu LVA obcí regionu Podluží obcí regionu Mikulovsko Okresní Agrární komory Břeclav Mendelovy univerzita v Brně

8 Strategie pro připravované projekční záměry uklidit krajinu od všeho nebezpečného (staré ekologické zátěže, munice atd.) zvýšit biotopovou pestrost krajiny, ochránit ji před vodní a větrnou erozí, zlepšit hydrologické poměry krajiny (revitalizace, obnova rybníků amokřadů...) respektovat tradiční krajinné profese a podporovat prvovýrobce v jejich úsilí o rozumné využívání přírodních zdrojů (zemědělci, lesníci, rybáři, myslivci...) spolupracovat s obcemi, podnikateli s univerzitami, školami, vědeckými ústavy a ostatními institucemi podporovat kulturní a folklorní jedinečnost oblasti, zlepšit turistickou infrastrukturu a logistiku propagovat trvale udržitelný rozvoj a ochranu přírody brát jako součást zdravého životního stylu

9 Krajina malozemědělců jako ideál romantiků a ochranářů je nenávratně pryč nejméně už 50 roků Fragmenty se strukturou drobnějších zemědělských pozemků zůstaly jen kolem vesnic na vysočině av horách, a to ještě spíš výjimečně. Romantická venkovská krajina, charakterizovaná pestrou mozaikou malých políček, mezí, luk a remízků vzaly za své především v tých letech minulého století. Oblast lužní krajiny v povodí Dyje a Moravy byla rovněž dotčena socializací venkova. Lužní louky se mnohde přeměnily v pole... lužní lesy v ČR ale byly zachovány na relativně velké ploše ha, (z toho v oblasti BR Dolní Morava na ploše takřka 8 tis. ha), přestože všude v Evropě byly většinou přeměněny na zemědělskou půdu.

10 Meandrující koryta řek byla zregulována a opevněna ochrannými hrázemi... Ochrana obcí před povodněmi Bezpečné zemědělství Lepší hygiena prostředí Jižní Morava je ale předurčena k intenzivnímu zemědělství Úrodné půdy Dlouhé vegetační období Tradice velkoplošného zemědělství již od dob Liechtensteinů

11 Paradox dnešní doby: Jsme svědky velkého úsilí o ochranu lesů fungují zde již víc než 250 let! Vidíme snahy o přísnou ochranu rybníků jsou zde více než 700 let! Plocha lesů v ČR roste, nejúrodnějších polí v blízkosti obcí a měst ale ubývá, a také obrovské monokulturní zemědělské lány zůstávají stranou hlavního zájmu ochranářů (jsou zde většinou jen zhruba 50 let)! Při socializaci bylo zlikvidováno v ČR ha remízů, mezí, úvozů, měkkých polních cest Jaký to asi mělo dopad na biodiverzitu?

12 Pár čísel k zamyšlení Lesní půdy v ČR je cca 34 % Zemědělské půdy cca 44 % (z toho 72 % orná, 27% trvalé luční porosty) Za posledních 10 let u nás ubylo 3,4 % zem. půdy. (14 ha denně). Od roku 1927 to je úbytek ha, z toho ha v letech % plochy zemědělské půdy je silně ohroženo erozí, z toho 18 % extrémně. Vodní erozí je ohroženo 40 % půd, větrnou erozí 7,5 % Nejrychleji mizí ta nejúrodnější půda (logistická centra, průmyslové čtvrti, satelitní obytné čtvrti, solární elektrárny, dopravní infrastruktura) Lidé se v České republice již necítí jako vlastníci půdy. Toto je jedním z významných vítězství socialismu. Půda je nás všech. Tak ať má odpovědnost za ni stát.

13 Dotační možnosti pro podporu biodiverzity (a ochranu půdy) jsou poměrně široké: Omezování rizika povodní (úprava koryt a niv, průlehy, poldry, další biotechnická opatření Optimalizace vodního režimu krajiny (zvýšení retenční schopnosti krajiny, obnova přirozených odtokových poměrů, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách, retenční a akumulační prostory) Podpora regenerace urbanizované krajiny (obnova krajinných prvků, břehových porostů, zelené prstence kolem obcí, parky, obnova historických krajinných struktur) Zakládání a obnova ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky) Komplexní pozemkové úpravy (v rámci nich společná zařízení, protierozní opatření,.) Péče o maloplošná chráněná území z Programu péče o krajinu atd.

14 Využití pozemků v kulturní krajině je ovlivněno rozhodnutím jejich majitelů: Mohou se zaměřit na podnikání se solárními elektrárnami mohou podporovat vznik logistických center, průmyslových čtvrtí, satelitů,..

15 Někteří majitelé, zvláště pak obce, si ale uvědomují význam zajímavé krajiny pro rozvoj turistiky a podporují opatření na obnovu zeleně, rybníků a dalších zajímavých biotopů v krajině Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) hradí stát, pokud s nimi souhlasí vlastníci na více než 50 % rozlohy katastru KPÚ se týkají především extravilánů obcí Do tzv. společných zařízení patří i návrh Územního systému ekologické stability (ÚSES) jako opatření proti větrné a vodné erozi, na podporu biodiverzity, zvýšení retenční schopnosti krajiny atd

16 Místo výstavby 30 ha fotovoltaické elektrárny se radní v Pohořelicích usnesli na zlepšení stavu přírody v okolí města Město Pohořelice se rozhodlo realizovat návrhy ÚSES na celé navržené výměře takřka 54 ha (!) v katastrálních územích Pohořelice a Nová Ves

17 Projekt Pohořelice v číslech: Celkový počet zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 13 ks Celková plocha zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 53,94 ha Celková délka zakládaných liniových krajinných prvků/prvků ÚSES: m Celkový počet vysazených alejových a cílových stromů: ks Celkový počet vysazených prostokořenných sazenic: 176 tis. ks Celkový počet vysazených keřů:165 tis. ks Dubové síje: 3,01 ha Výměra založených lučních porostů: 3,64ha Hodnota projektu je 41,5 mil. Kč.

18 Projekt Biocentrum Louky Novosedly Projekt podán do OP ŽP v roce 2012, v rámci prior. osy 6, oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur Kombinované biocentrum s lučními porosty, skupinami stromů akeřů (2 040 ks), třemi trvalými tůněmi a mokřadem za ochrannou hrází řeky Dyje. Celková plocha zakládaných krajinných prvků 5,48 ha Celkové výdaje na projekt 3,38 mil. Kč

19 Založení a obnova biocenter a prvků ÚSES v k.ú. Vlasatice Hlavním cílem projektu je založení systému ÚSES a obnovení řady biotopů vpůvodně biotopově pestré kulturní krajině realizace navržených opatření, která spočívají zejména v doplnění stávající sítě biocenter a biokoridorů, přestavbě nevyhovující skladby dřevin a doplnění interakčními prvky. Celkový počet zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 12 ks Celková plocha zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 6,3 ha výsadba 166 tis. ks sazenic stromů, 10,1 tis. stromů, 7,4 tis. keřů Hodnota projektu: ,- Kč

20 Založení biocenter a prvků ÚSES v k.ú. Drnholec Navrženými a realizovanými opatřeními dojde ke snížení objemu splavů půdy a erozí, snížení rychlosti a výsušnosti větrů, snížení ničivosti přívalových dešťů, zlepšení hygieny krajiny snížením prašnosti, snížení sumy teplot krajiny ve vegetačním období, zlepšení vlhkostních charakteristik, atd. 189,6 tis. ks sazenic stromů, 144,2 tis. ks keřů, 18 tis. ks alejových a cílových stromů, Celkový počet zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 23 ks Celková plocha zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 59,69 ha Celková délka zakládaných liniových krajinných prvků/prvků ÚSES: m Hodnota projektu: ,- Kč

21 Založení biocentra v k.ú. Nejdek u Lednice Nejdecká pískovna byla využívána k těžbě od 50. let 20. století Po ukončení těžby byla její jihozápadní část využívána jako skládka komunálního netoxického odpadu. Cílem projektu je vytvoření biocentra ve formě mokřadního a lesostepního ekosystému pro rozvoj vzácných druhů rostlin a živočichů vmístě bývalé skládky netoxického komunálního odpadu, vhodné propojení okolních prvků ÚSES, vytvořit příjemné prostředí pro obyvatele, turisty a výukový prostor pro školní mládež. Hodnota projektu je ,- Kč

22 Obnova krajinné zeleně v k.ú. Lužice u Hodonína Řešené území je zčásti znehodnoceno černými skládkami stavební suti a zárůstem nepůvodních a invazních druhů dřevin a bylin.po vyčištění lokality, odstranění náletů a terénních úpravách vznikne lesostepní lokalita přírodního charakteru s kosenými kulturními květnými motýlími loukami, měkkými polními cestami a pěšinami a skupinami lesních dřevin a domácích keřů. Hlavním cílem krajinného projektu je založení přírodní lokality v blízkosti obce, jako zajímavého ekosystému pro rozvoj vzácných druhů rostlin, živočichů i hub ale také jako příjemného prostředí pro obyvatele a herní prostor pro děti. Hodnota projektu je ,- Kč.

23 Propojení NRBC Pálava a RBC Dunajovické vrchy Celková plocha 12,67 ha na k.ú. Dolní Dunajovice, Perná, a Bavory. Nositelem projektu je obec Perná Délka alejí 7,81 km, Počet vysazených stromů Celkové náklady na projekt 5,44 mil. Kč

24 "Obnova extenzivního ovocného sadu", Krajinný plán a Urbanistická studie obce Habrůvka OPS ve spolupráci s občanským sdružením Habrůvka - tradiční vesnicí, o.s., vytvořila teze pro vytvoření projektů krajinného plánu a urbanistické studie obce Habrůvka, jako teoretických podkladů pro vytvoření moderního územního plánu obce a komplexních pozemkových úprav. OPS do projektu zapojila i Mendelovu univerzitu v Brně a Správu CHKO Moravský kras. Jako garant projektu OPS pomohla vytvořit projekční komplex, který kromě krajinného plánu a urbanistické studie obce, zahrnuje i plán na výsadbu sadů tradičních krajových odrůd ovocných dřevin, návrhy doplnění územního systému ekologické stability, údržbu a obnovu místního Tyršova sadu.

25 Olivetská hora v Mikulově, aktuální příklad těchto dní Projekt obnovy přírodních poměrů a úprava do podoby přírodního parčíku na pozemku AOPK ČR v k.ú. Mikulov na úpatí Svatého kopečku. Výměra 0,78 ha, nevhodné výsadby z roku 1913 aktivita místního okrašlovacího spolku. Partnery projektu jsou Město Mikulov, MND, a.s., S CHKO Pálava a KS Brno a BR Dolní Morava. Vychází se z námětu diplomové práce Františky Šatné Mendelu v Brně, ZF v Lednici z roku Hlavní uvažované záměry: odstranit zdravotně a druhově nevhodné dřeviny, odstranit nárosty keřů a dřevin, doplnit stanovištně vhodnými keři, stromy, travinami a bylinami a místo osadit lavičkami Předběžný rozpočet 330 tis. Kč. Současný stav: pokácené vyznačené dřeviny, seštěpkovaná dřevní hmota, odfrézované pařezy

26 Děkuji za pozornost. Ing. Jan Vybíral ředitel BR Dolní Morava, o.p.s.