Vládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů

Transkript

1 Vládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Čl. I Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb., ústavního zákona č. 395/2001 Sb., ústavního zákona č. 448/2001 Sb., ústavního zákona č. 515/2002 Sb., ústavního zákona č. 319/2009 Sb., ústavního zákona č. 71/2012 Sb., ústavního zákona č. /2012 Sb. a ústavního zákona č. /2012 Sb., se mění takto: 1. V čl. 72 odstavec 2 zní: (2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí být podán písemně nejméně padesáti poslanci a musí v něm být uvedena osoba, která má být jmenována předsedou vlády.. 2. V čl. 72 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí: (3) Poslanecká sněmovna projedná návrh na vyslovení nedůvěry vládě nejdříve čtyřicet osm hodin po jeho podání. (4) K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Prezident republiky jmenuje předsedu vlády na návrh Poslanecké sněmovny. (5) Nebyl-li návrh na vyslovení nedůvěry vládě přijat, je hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry téže vládě přípustné nejdříve po uplynutí šesti měsíců ode dne hlasování o předchozím návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Před uplynutím této doby je hlasování o takovém návrhu přípustné, jen je-li podán nejméně osmdesáti poslanci.. Čl. II Přechodné ustanovení Při vyslovování nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou, v jejímž volebním období tento ústavní zákon nabyl účinnosti, se postupuje podle Ústavy České republiky ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto ústavního zákona. Čl. III Účinnost Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.

2 2 DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část Návrh novely Ústavy České republiky vychází z Programového prohlášení vlády a jeho hlavním cílem je zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou do ústavního pořádku České republiky. Princip vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě, na rozdíl od nyní platného institutu vyslovení nedůvěry vládě, spočívá na tom, že kromě samotného vyslovení nedůvěry vládě musí být dosaženo shody Poslanecké sněmovny na tom, kdo bude jmenován novým předsedou vlády. Navrhovaná právní konstrukce má za cíl zamezit vzniku krize vládnutí v zemi po vyslovení nedůvěry vládě se všemi důsledky, zejména ekonomickými, z toho plynoucími. S navrhovanou ústavní změnou se současně předkládá i novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jejímž smyslem je zajistit praktickou realizaci zavedení ústavního institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě. 1. Platná a navrhovaná právní úprava Platná právní úprava: Problematika vyslovení důvěry nebo nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou Parlamentu je upravena přímo v Ústavě České republiky (dále jen Ústava ), a to v článcích 35, 44, 68 a 71 až 73 Ústavy. Ústava umožňuje Poslanecké sněmovně usnesením přijmout nebo zamítnout návrh na vyslovení důvěry vládě nebo návrh na vyslovení nedůvěry vládě, a to za předpokladu, že jí byl návrh na vyslovení důvěry, resp. nedůvěry vládě předložen. Procesní podmínky předložení návrhu na vyslovení důvěry, resp. nedůvěry vládě a podmínky hlasování o těchto návrzích Ústava upravuje odlišně s tím, že preferuje stabilitu vlády, která je důležitá pro činnost orgánů moci výkonné. Návrh na vyslovení důvěry vládě V čl. 68 odst. 3 Ústavy je podání žádosti vlády o vyslovení důvěry ze strany Poslanecké sněmovny konstruováno jako povinnost vlády a vyslovení důvěry vládě lze v tomto případě chápat jako podmínku setrvání nově jmenované vlády, která odráží výsledek voleb do Poslanecké sněmovny, v úřadě. Na rozdíl od právní konstrukce povinnosti požádat o vyslovení důvěry vládě, je v čl. 71 Ústavy dána obecně vládě možnost kdykoli v průběhu výkonu svého úřadu předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry. Svou iniciativou si tak zajišťuje posílení svého postavení v Poslanecké sněmovně, neboť je Poslanecké sněmovně odpovědna (čl. 68 odst. 1 Ústavy). Návrh na vyslovení důvěry předkládá Poslanecké sněmovně vláda podle čl. 71 Ústavy. K přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry vládě je, v souladu s čl. 39 odst. 1 a 2 Ústavy, třeba, aby se pro vyslovení důvěry vládě vyslovila nadpoloviční většina přítomných poslanců, přičemž Poslanecká sněmovna je v tomto případě usnášeníschopná, je-

3 3 li přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců tzn. že s vyslovením důvěry vládě musí souhlasit alespoň 34 poslanců, přičemž přítomno tomuto hlasování musí být nejméně 67 poslanců. V opačném případě, kdy Poslanecká sněmovna zamítne návrh na vyslovení důvěry vládě, je vláda povinna podle čl. 73 Ústavy podat demisi do rukou prezidenta republiky, který tuto demisi přijme. V případě, že by vláda demisi nepodala, prezident republiky ji podle čl. 75 Ústavy odvolá sám. Následně prezident republiky podle čl. 68 odst. 2 Ústavy jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Vláda do 30 dnů ode dne svého jmenování předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry (čl. 68 odst. 3 Ústavy). Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, podá do rukou prezidenta republiky podle čl. 73 odst. 2 Ústavy demisi a prezident republiky následně jmenuje podle čl. 68 odst. 2 a 4 Ústavy nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Také tato vláda předstoupí do 30 dnů od svého jmenování před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. A pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, podá vláda demisi do rukou prezidenta republiky a prezident republiky jmenuje předsedou vlády osobu, kterou mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny a na návrh takto jmenovaného předsedy vlády prezident republiky jmenuje ostatní členy vlády. Následně i tato vláda v čele s předsedou vlády jmenovaným prezidentem republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry, a pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, může prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustit podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlásit nové volby do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. Zvláštní případ žádosti o vyslovení důvěry vládě je zakotven v čl. 35 odst. 1 písm. b) a v čl. 44 odst. 3 Ústavy, kdy vláda může spojit otázku důvěry svládním návrhem zákona a požádat Poslaneckou sněmovnu, aby skončila projednávání vládního návrhu zákona do 3 měsíců od jeho předložení. Neusnese-li se Poslanecká sněmovna jako celek (ať už kladně nebo záporně) v takovém případě do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry, může být Poslanecká sněmovna prezidentem republiky rozpuštěna. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě Podmínky, za kterých může Poslanecká sněmovna vyslovit vládě nedůvěru, jsou specifikovány v čl. 72 Ústavy. Písemný návrh na vyslovení nedůvěry vládě může Poslanecké sněmovně předložit nejméně 50 poslanců, Ústava tedy stanoví dolní nepodkročitelnou hranici počtu poslanců nezbytných pro přeložení návrhu na vyslovení nedůvěry vládě a dále také stanoví povinnost předložit tento návrh písemně. K přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě je, v souladu s čl. 72 odst. 2 Ústavy, třeba, aby se pro vyslovení nedůvěry vládě vyslovila nadpoloviční většina všech poslanců (tj. alespoň 101 poslanců). Pokud se Poslanecká sněmovna usnese na vyslovení nedůvěry vládě, je vláda povinna podle čl. 73 Ústavy podat demisi do rukou prezidenta republiky, který tuto demisi přijme. V případě, že by vláda demisi nepodala, prezident republiky ji podle čl. 75 Ústavy odvolá sám. Následně prezident republiky podle čl. 68 odst. 2 Ústavy jmenuje nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů a následuje již výše popsaný proces podle čl. 68 Ústavy, který taktéž může skončit rozpuštěním Poslanecké sněmovny vsouladu s čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy avyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. Jak vyplývá z výše uvedeného, Ústava preferuje stabilitu vlády jako vrcholného orgánu důležitého pro činnost moci výkonné před zásadou, podle níž by vláda mohla být sesazena stejnou většinou a podle stejných pravidel, jako byla do své funkce nastolena tehdy,

4 4 když Poslanecká sněmovna vyslovovala vládě svou důvěru podle čl. 68 a 39 odst. 1 a 2 Ústavy. Přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě z podnětu poslanců je tedy procesně složitější než přijetí usnesení Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry vládě. Navrhovaná právní úprava: Záměrem předloženého návrhu novely Ústavy je zavedení institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou do ústavního pořádku České republiky, což by přispělo k vyšší stabilitě vlády a moci výkonné jako celku, neboť Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědna, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vládě, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v České republice destabilizuje. Stávající právní úprava institutu vyslovení důvěry vládě zůstává zachována, předložený návrh novely Ústavy se jí nedotýká. Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě není v Evropě institutem neznámým. Vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě je známo například ústavám Spolkové republiky Německo, Španělska, Polska, Slovinska a Maďarska. Ve Spolkové republice Německo může Spolkový sněm v souladu s čl. 67 Základního zákona vyjádřit nedůvěru kancléři pouze zvolením jeho nástupce, a to nadpoloviční většinou všech členů. Mezi návrhem a hlasováním musí uplynout 48 hodin. Je-li hlasování o novém kancléři úspěšné, Spolkový sněm požádá spolkového prezidenta, aby dosavadního kancléře odvolal a jmenoval jeho nástupce zvoleného Spolkovým sněmem. Spolkový prezident musí této žádosti vyhovět. Španělská ústava upravuje problematiku vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě v čl. 113 a 114 odst. 2. Podle španělské ústavy se pro vyslovení nedůvěry vládě musí vyjádřit absolutní většina členů Kongresu, a to na návrh nejméně jedné desetiny členů Kongresu a s podmínkou, že je navržen alespoň 1 kandidát na předsedu vlády. Během následujících 2 dnů po podání návrhu je možné navrhnout další alternativní kandidáty na předsedu vlády. Hlasování o nedůvěře vládě není možné zahájit dříve než po uplynutí 5 dnů ode dne podání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Pokud Kongres vysloví vládě nedůvěru, vláda podá demisi do rukou krále. Následně král jmenuje nového předsedu vlády zvoleného Kongresem, který automaticky také již disponuje důvěrou Kongresu. Pokud návrh na vyslovení nedůvěry vládě není úspěšný, nelze již žádný další návrh na vyslovení nedůvěry vládě v daném volebním období Kongresu podat. Polská ústava umožňuje Sejmu, v souladu s čl. 158, vyslovit konstruktivní nedůvěru vládě za předpokladu, že návrh podá alespoň 46 poslanců, návrh bude obsahovat jméno kandidáta na předsedu vlády a pro vyslovení nedůvěry vládě bude hlasovat většina členů Sejmu. Hlasování o nedůvěře vládě se nesmí konat dříve než 7 dnů ode dne podání návrhu. Pokud Sejm vysloví vládě nedůvěru, vláda podá demisi do rukou polského prezidenta. Následně prezident Polska jmenuje nového předsedu vlády zvoleného Sejmem a ostatní členy vlády na návrh Sejmem zvoleného předsedy vlády. Další návrh na vyslovení nedůvěry vládě nesmí být podán dříve než za 3 měsíce ode dne podání návrhu na předchozí hlasování o nedůvěře vládě. Dříve než za 3 měsíce je možné podat návrh na vyslovení nedůvěry vládě pouze za předpokladu, že ho předloží nejméně 115 poslanců Sejmu a bude splňovat ostatní výše uvedené náležitosti. Slovinská ústava v čl. 116 umožňuje Národnímu shromáždění vyslovit vládě nedůvěru pouze zvolením nového předsedy vlády, a to na návrh nejméně 10 poslanců a hlasy

5 5 nadpoloviční většiny všech poslanců. Hlasovat o volbě nového předsedy vlády je možné nejdříve za 48 hodin po podání návrhu. Dříve než za 48 hodin od podání návrhu je možné hlasovat pouze tehdy, souhlasí-li s tím nejméně dvě třetiny všech poslanců, nebo v případě nouzového nebo válečného stavu. Dosavadní vláda, které byla vyslovena nedůvěra, vykonává vládní funkce až do okamžiku, kdy nová vláda složí slib před Národním shromážděním. Maďarská ústava z roku 2011 zakotvuje institut vyslovení konstruktivní nedůvěry předsedovi vlády v čl. 21. Návrh na vyslovení nedůvěry předsedovi vlády může podat jedna pětina poslanců s tím, že tento návrh musí obsahovat i jméno kandidáta na nového předsedu vlády. Hlasování o nedůvěře předsedovi vlády se musí konat nejdříve za 3 dny a nejpozději do 8 dnů ode dne podání návrhu. Pro vyslovení nedůvěry předsedovy vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny poslanců Parlamentu. Vyslovením nedůvěry předsedovi vlády je automaticky zvolen novým předsedou vlády kandidát uvedený vnávrhu na vyslovení nedůvěry. Uvedené evropské právní úpravy institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě se sice v detailech liší, nicméně mají tři rysy společné: (i) (ii) v momentě hlasování o nedůvěře vládě musí být známé jméno kandidáta na nového předsedu vlády; pro vyslovení nedůvěry vládě se musí vyslovit nadpoloviční většina všech členů příslušné parlamentní komory a (iii) prezident republiky, resp. král je povinen v případě vyslovení nedůvěry vládě výsledek akceptovat a jmenovat předsedou vlády toho, kdo byl uveden v návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Podle předloženého návrhu české ústavní úpravy institutu vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že jí návrh na vyslovení nedůvěry vládě písemně předloží nejméně 50 poslanců a tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády, který bude s touto kandidaturou souhlasit. Poslanecká sněmovna projedná návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na své schůzi, která se uskuteční nejdříve 48 hodin poté, co jí byl návrh podán. Takto stanovená lhůta pro projednání návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě významně snižuje riziko přijetí rychlých a překvapivých politických řešení. Pro vyslovení nedůvěry vládě, a současně i pro vyslovení souhlasu s navrženým kandidátem na jmenování novým předsedou vlády, bude hlasovat nadpoloviční většina všech poslanců, tj. v tomto směru nedochází ve srovnání s nyní platnou právní úpravou institutu vyslovení nedůvěry vládě k žádné změně. Vysloví-li Poslanecká sněmovna vládě nedůvěru, jejíž součástí je i návrh na jmenování nového předsedy vlády, předseda Poslanecké sněmovny o tom informuje prezidenta republiky, který je návrhem Poslanecké sněmovny na jmenování nového předsedy vlády vázán. Prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Členové vlády složí do rukou prezidenta republiky slib. Dosavadní vláda, které Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru, podá do rukou prezidenta republiky demisi, kterou prezident republiky přijme (čl. 73 odst. 2 a 3 Ústavy). Pokud by vláda demisi nepodala, přestože ji byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra, pak ji prezident republiky odvolá (čl. 75 Ústavy). Nebude-li návrh na vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě přípustné nejdříve až po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat. Před uplynutím 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě

6 6 přípustné jen tehdy, bude-li nový návrh podán nejméně 80 poslanci a současně bude splňovat všechny ostatní výše uvedené podmínky. Takto stanovený vyšší počet poslanců v případě podání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě v časovém období do 6 měsíců od posledního projednávání obdobného návrhu Poslaneckou sněmovnou lze chápat jako pojistku před případným zneužíváním tohoto ústavního institutu, jehož aplikací dochází k určité nestabilitě politické situace v zemi a prohlubování politické krize. Vláda, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh Poslanecké sněmovny jako důsledek vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě, předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry podle čl. 68 odst. 3 Ústavy. Nezíská-li tato vláda důvěru Poslanecké sněmovny, podá do rukou prezidenta republiky podle čl. 73 odst. 2 Ústavy demisi a prezident republiky, tentokrát již bez návrhu, jmenuje podle čl. 68 odst. 4 Ústavy nového předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Také tato vláda předstoupí do 30 dnů od svého jmenování před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. A pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, podá vláda demisi do rukou prezidenta republiky a prezident republiky jmenuje předsedou vlády osobu, kterou mu navrhne předseda Poslanecké sněmovny a na návrh takto jmenovaného předsedy vlády prezident republiky jmenuje ostatní členy vlády. Následně i tato vláda v čele s předsedou vlády jmenovaným prezidentem republiky na návrh předsedy Poslanecké sněmovny předstoupí před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry, a pokud ani této vládě nevysloví Poslanecká sněmovna důvěru, může prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustit podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlásit nové volby do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. V případě, že by kandidát na nového předsedu vlády uvedený vnávrhu Poslanecké sněmovny po vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě v době před svým jmenováním prezidentem republiky dodatečně odmítl funkci předsedy vlády, nebo po svém jmenování prezidentem republiky podal demisi, anebo zemřel, a to vše ještě před rozhodnutím Poslanecké sněmovny o návrhu na vyslovení důvěry vládě, pak se bude postupovat podle ustanovení čl. 68 odst. 2 Ústavy a prezident republiky jmenuje sám bez návrhu Poslanecké sněmovny předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a následuje již výše popsaný proces podle čl. 68 Ústavy, který taktéž může skončit rozpuštěním Poslanecké sněmovny vsouladu s čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy avyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. V tomto případě existuje teoretická možnost celkem 3 pokusů vlády o získání důvěry Poslanecké sněmovny podle čl. 68 odst. 3 Ústavy před rozpuštěním Poslanecké sněmovny prezidentem republiky podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. Zatímco v případě, že vláda, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh Poslanecké sněmovny jako důsledek vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě, nezíská důvěru Poslanecké sněmovny podle čl. 68 odst. 3 Ústavy, existuje teoretická možnost pouze 2 pokusů vlády o získání důvěry Poslanecké sněmovny před rozpuštěním Poslanecké sněmovny prezidentem republiky podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy a vyhlášením nových voleb do Poslanecké sněmovny v souladu s čl. 17 odst. 2 Ústavy. 2. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Návrh novely Ústavy respektuje obecnou dikci Ústavy a ústavní principy a nedotýká se podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Navrhovaná úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami a obyčeji ani s ostatními prameny mezinárodního práva.

7 7 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie Předložený návrh ústavního zákona se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do výlučné působnosti každého členského státu Evropské unie, návrh tak není ani v rozporu se závazky, vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, tj. s primárním a sekundárním právem Evropské unie, s obecnými zásadami práva Evropské unie a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. 4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, ani na jiné veřejné rozpočty. Navrhovaná právní úprava se sice přímo podnikatelského prostředí netýká, nicméně stabilita vlády obecně je považována za pozitivní jev, který se rovněž pozitivně promítá i do podnikatelské sféry, a to zejména pokud jde o zahraniční podnikatelské subjekty vyžadující politickou stabilitu země, v níž podnikají, jako nezbytnou podmínku pro své ekonomické angažmá. 5. Předpokládané sociální dopady a dopady na životní prostředí Navrhovaná úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí. 6. Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Navrhovaná právní úprava nemá vliv na rovné postavení mužů a žen. 7. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace není v tomto případě provedena, neboť navrhovaná legislativní změna má procesní charakter a podle části 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, schválených usnesením vlády č. 877 ze dne 13. srpna 2007, se RIA v těchto případech neprovádí.

8 8 K čl. I K bodům 1 a 2 (čl. 72 Ústavy) II. Zvláštní část Poslanecká sněmovna bude moci vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že návrh jí na vyslovení nedůvěry vládě písemně předloží nejméně 50 poslanců. Tento návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí obsahovat už i jméno kandidáta na nového předsedu vlády, aby bylo již před samotným hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě jasné, kdo je kandidátem na nového předsedu vlády, pokud by byla vládě vyslovena Poslaneckou sněmovnou nedůvěra. Nezbytnou podmínkou pro předložení návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je i skutečnost, že kandidát na nového předsedu vlády navržený v návrhu se svou kandidaturou souhlasí. Poslanecká sněmovna projedná návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě na své schůzi, která se uskuteční nejdříve 48 hodin poté, co jí byl návrh podán. K vyslovení nedůvěry vládě je nezbytné, aby pro návrh hlasovala nadpoloviční většina všech poslanců. Vysloví-li Poslanecká sněmovna vládě nedůvěru, předseda Poslanecké sněmovny o tom informuje prezidenta republiky. Prezident republiky je návrhem Poslanecké sněmovny na jmenování nového předsedy vlády vázán, což přispívá ke stabilizaci poměrů na politické scéně. Prezident republiky jmenuje takto navrženou osobu předsedou vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověří je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Členové vlády složí do rukou prezidenta republiky slib. Dosavadní vláda, které Poslanecká sněmovna vyslovila nedůvěru, podá do rukou prezidenta republiky demisi, kterou prezident republiky přijme (čl. 73 odst. 2 a 3 Ústavy). Pokud by vláda demisi nepodala, přestože ji byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra, pak ji prezident republiky odvolá (čl. 75 Ústavy). Nebude-li návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě přípustné nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat. Před uplynutím 6 měsíců ode dne, kdy návrh nebyl přijat, bude hlasování o novém návrhu na vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě přípustné jen tehdy, bude-li nový návrh podán nejméně 80 poslanci a bude splňovat všechny ostatní výše uvedené podmínky. Důvodem pro toto řešení je snaha omezit účelové návrhy na vyslovení nedůvěry vládě, avšak při současném respektování čl. 68 odst. 1 Ústavy, podle kterého je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně po celé volební období. K čl. II (přechodné ustanovení) Institut vyslovení konstruktivní nedůvěry vládě bude do ústavní praxe zaveden až po nových volbách do Poslanecké sněmovny, a nebude se tak vztahovat na Poslaneckou sněmovnu, v jejímž volebním období tato právní úprava nabyla účinnosti. K čl. III (účinnost) Novela ústavního zákona nabude účinnosti dnem 1. ledna Takto stanovené datum zohledňuje čas nezbytný k projednání návrhu na změnu Ústavy. Navrhuje se, aby i současně předkládaný návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny nabyl účinnosti ke stejnému datu.

9 9 V Praze dne 11. dubna 2012 RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády Mgr. Karolína Peake, v. r. místopředsedkyně vlády a předsedkyně Legislativní rady vlády