Postavení a činnost Probační a mediační služby ČR v trestním řízení

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Postavení a činnost Probační a mediační služby ČR v trestním řízení Bakalářská práce Autor: Martina Černá DiS Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Pavel Zelenka Praha duben 2009

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou resp. diplomovou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. v Praze dne Martina Černá DiS

3 Anotace práce: Hlavním cílem této práce je popsat postavení a činnost Probační a mediační služby ČR, která významně napomáhá při řešení trestních konfliktů v našem právním systému. Celá práce je strukturována tak, aby výše zmíněná činnost Probační a mediační služby ČR byla pochopitelná i pro širší veřejnost. Annotation: Main aim those work is describe position and activity of Probation and mediation services CR that the notably aids at solving criminal conflicts in our system of law. All work is structured to aforesaid activity Probation and mediation services CR was obvious also for wider community.

4 0. Úvod Probační a mediační služba upravená zákonem č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě ČR Probační a mediační služba podle zákona o Probační a mediační službě ČR Organizační struktura Probační a mediační služby Postavení úředníků a asistentů Probační a mediační služby Působnost Probační a mediační služby Probace Mediace Hlavní činnosti a úkoly probace a mediace Součinnost Probační a mediační služby se státními orgány a dalšími institucemi Alternativní řešení konfliktů v trestním řízení Podmíněné odsouzení a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem Podmíněné propuštění a podmíněné propuštění mladistvého Upuštění od uložení trestního opatření a podmíněné upuštění od uložení trestního opatření Náhrada vazby Podmíněné zastavení trestního stíhání Odstoupení od trestního stíhání Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání Další instituty obsahující prvky Probační a mediační služby Hlavní postupy při řešení konfliktů a plnění povinností Probační a mediační služby Metodický postup střediska Probační a mediační služby ČR v rámci přípravného řízení před soudem mediační činnost Pojem mediace podle zákona č. 257/2000 SB. o Probační a mediační službě Zahájení činnosti střediska Přípravná fáze

5 3.1.4 Individuální konzultace Společné jednání stran - mediace Písemné výstupy z mediace Další postup Činnost směřující k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení Účel zpracování zprávy před rozhodnutím Spolupráce úředníka PMS a klientů při zpracování zprávy před rozhodnutím Základní způsoby práce úředníka PMS s informacemi získanými v průběhu zpracování zprávy před rozhodnutím Zásady pro vypracování zprávy před rozhodnutím Nakládání s výstupy práce úředníka PMS ve fázi před vydáním rozhodnutí ve věci Činnost Probační a mediační služby v soudnictví ve věci mladistvých pachatelů Zajištění poměrů mladistvého Působnost Probační a mediační služby při výkonu rozhodnutí Výkon dohledu probačního úředníka Výchovná opatření Dohled probačního úředníka Probační program Změna výchovných opatření Trestní opatření Odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu s dohledem Výsledky Závěr a doporučení Seznam použité literatury

6 0. Úvod Při rozhodování, jaké téma si mám zvolit k vypracování Bakalářské práci jsem bez váhání zvolila téma Postavení a činnost Probační a mediační služby ČR v trestním řízení. Podle mého názoru, je toto téma velmi aktuální, vzhledem ke stále rostoucí kriminalitě a to nejen dospělých jedinců. Na základně vlastní zkušenosti mohu s jistotou říci, že většina lidí, pokud se tomuto tématu výslovně nevěnuje, nemá vůbec povědomí, co vlastně Probační a mediační služba je a už vůbec neví, jakou činnost vykonává. Toto byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem si zvolila toto téma. Mou práci jsem se snažila strukturovat tak, aby byla srozumitelná i pro lidi, kteří nemají základní právní povědomí, a aby snadno pochopili, co se pod pojmem Probační a mediační služba skrývá a jaké úlohy v dnešním trestním systému musí plnit. V první kapitole jsem se opírala o Zákon o Probační a mediační službě ČR, kde jsou zakotveny činnosti a povinnosti, které musí Probační a mediační služba vykonávat. Také jsem v této kapitole popsala činnosti Úředníků a Asistentů Probační a mediační služby, která je též velmi důležitá pro chod této organizace. Neopomněla jsem ani, jakým způsobem Probační a mediační služba v trestních řízeních spolupracuje s jinými institucemi trestního řízení. V druhé kapitole mé práce jsem se soustředila na alternativní řešení konfliktů v trestním řízení, které je podle mého názoru v dnešní době velmi aktuální. Také zde jsem si vybrala podle mne nejdůležitější případy alternativních řešení a ty jsem se snažila popsat a pokud možno vysvětlit tak, aby to bylo pochopitelné nejen pro jedince, kteří se pohybují v právním odvětví. Třetí kapitola se týká Hlavních postupů při řešení konfliktů a plnění povinností Probační a mediační služby ČR. V této kapitole jsem se snažila přiblížit, jak Probační a mediační služba postupuje při řešení konfliktů, co do jednotlivých fází řešení konfliktů patří a jakým způsobem pracují zaměstnanci Probační a mediační služby v jednotlivých fázích pracují a co musí plnit. Poslední čtvrtou kapitolu jsem věnovala činnosti Probační a mediační služby ve věci mladistvých pachatelů. Zde jsem projevila snahu o popsání nejdůležitějších činností Probační a mediační služby v oblasti soudnictví ve věcech mládeže. V této části mé práce jsem využila právní úpravy soudnictví ve věcech mládeže, která mi byla velmi nápomocná. V této kapitole 6

7 najdete vysvětlení, jakým způsobem se Probační a mediační služba zapojuje do procesů s mladistvými, jakou má v této oblasti pravomoc a popsání trestních a výchovných opatření, na kterých se Probační a mediační služba též podílí. Jak jsem již předeslala výše, hlavním cílem mé práce bylo srozumitelným způsobem přiblížit nejdůležitější činnosti Probační a mediační služby v trestním řízení tak, aby mohli úlohu Probační a mediační služby v této společnosti pochopit i takoví lidé, kteří se v právním odvětví nepohybují, ale tato problematika je zajímá. 7

8 1. Probační a mediační služba upravená zákonem č. 257/2000 Sb. o Probační a mediační službě ČR Probační a mediační služba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytváří nová multi-disciplinární profese v systému trestní justice. Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Probační a mediační služba utváří profese, jejímž hlavním úkolem je přispívat k naplňování trestní spravedlnosti a řešení trestních konfliktů. Tento profesní obor, který stojí na pomezí sociální práce a práva, přináší potřebu definovat kontext svého uplatnění, roli, teoretická východiska, a v neposlední řadě také pracovní postupy, mechanismy a také zásady profesionální práce. 1.1 Probační a mediační služba podle zákona o Probační a mediační službě ČR Probační a mediační služba provádí v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem úkony probace a mediace ve věcech projednávaných v trestním řízení. Probační a mediační služba je organizační složkou státu a účetní jednotkou. 8

9 1.2 Organizační struktura Probační a mediační služby Ředitel V čele Probační a mediační služby stojí ředitel, který jedná jejím jménem. Ředitele jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. Ředitel řídí, organizuje a kontroluje činnost Probační a mediační služby a odpovídá za ni ministru spravedlnosti. Řízením určitých úseků činnosti může ředitel pověřit své zástupce. Jednoho ze zástupců ředitel pověří zastupováním v plném rozsahu práv a povinností, v době, kdy není přítomen. Ministrem spravedlnosti je ředitel zmocněn pověřovat řízením a koordinací činností středisek v daném regionu (soudním kraji) regionálního vedoucího. Po projednání s příslušným regionálním vedoucím, může ředitel navrhnout ministru spravedlnosti sloučení nebo rozdělení středisek v obcích, které jsou sídly dvou nebo více okresních soudů. Dále také rozhoduje na návrh vedoucího střediska po projednání s regionálním vedoucím o vnitřním členění střediska a vydává vnitřní předpisy k zajištění činnosti Probační a mediační služby. Dále spolupracuje s Radou pro probaci a mediaci. Ředitel předkládá Studijní program vzdělávání úředníků a asistentů Probační a mediační služby" ke schválení ministru spravedlnost. Probační a mediační služba se člení na ředitelství a střediska působící v sídlech okresních soudů nebo na roven jim postavených soudů (dále jen okresní soudy"). 1 1 Statut Probační a mediační služby ČR 9

10 Ředitelství Ředitelství Probační a mediační služby a) zajišťuje chod Probační a mediační služby po stránce hospodářské, materiální, finanční, personální a organizační, b) řídí a organizuje vlastní vzdělávací, informační, koncepční, metodickou a analytickou činnost, c) rozvíjí mezinárodní spolupráci s institucemi působícími v oblasti probace a mediace, sociální práce v trestní justici a sociálních služeb. d) prošetřuje stížnosti na způsob výkonu funkce regionálního vedoucího nebo pokud je jejich obsahem nesouhlas se způsobem, jakým byla stížnost v téže věci vyřízena regionálním vedoucím Sídlem ředitelství je Praha. Jednotliví zaměstnanci ředitelství mohou z pověření ředitele plnit pracovní úkoly též ve střediscích. V případě regionálního vedoucího lze tohoto pracovníka pověřit i dlouhodobou činností v těchto střediscích. 2 Regionální vedoucí Regionální vedoucí je zaměstnancem ředitelství, který je, na základě zmocnění ministrem spravedlnosti, pověřen ředitelem k výkonu své funkce. Regionální vedoucí je odpovědný za řádný chod středisek Probační a mediační služby, která 2 Statut Probační a mediační služby ČR 10

11 patří do jím řízeného regionu, (soudního kraje). Vedoucím těchto středisek je regionální vedoucí přímým nadřízeným. K zajištění řádného chodu středisek má regionální vedoucí kompetence zejména v oblastech řídících, kontrolních a personálních. Regionální vedoucí prošetřuje stížnosti na způsob výkonu funkce vedoucího střediska, nebo pokud je jejich obsahem nesouhlas se způsobem, jakým byla stížnost v téže věci vyřízena vedoucím střediska. Regionální vedoucí, pokud splňuje zákonné předpoklady pro výkon funkce probačního úředníka, může z pověření ředitele plnit v redukovaném množství běžnou pracovní agendu probačního úředníka, včetně případové agendy, na jejíž konkrétním přidělení se dohodne s vedoucím daného střediska. 3 Střediska Základním článkem pro výkon probačních a mediačních činností jsou střediska Probační a mediační služby působící v sídlech okresních soudů. Střediska Probační a mediační služby nejsou samostatnou účetní jednotkou a nemají právní subjektivitu. Střediska se mohou vnitřně členit na oddělení. a) je-li to třeba k zajištění specializované odborné činnosti úředníků a asistentů střediska b) z jiných důvodů 3 Statut Probační a mediační služby ČR 11

12 V obcích, jež jsou sídly dvou nebo více okresních soudů, mohou být po projednání s regionálním vedoucím střediska, na návrh ředitele, který předkládá k rozhodnutí ministru spravedlnosti, sloučena nebo rozdělena. Vedoucí střediska Středisko řídí vedoucí, kterého jmenuje a odvolává na návrh ředitele a po projednání Radou pro probaci a mediaci ministr spravedlnosti. Vedoucí řídí, organizuje a kontroluje práci střediska, metodicky vede činnost úředníků a asistentů. Vedoucí navrhuje prostřednictvím regionálního vedoucího řediteli vnitřní členění střediska na oddělení. Vedoucí prošetřuje stížnosti na postup střediska. Vedoucí střediska se řídí pokyny příslušného regionálního vedoucího Postavení úředníků a asistentů Probační a mediační služby Úředníci a asistenti Probační a mediační služby spolu s administrativními a provozními zaměstnanci tvoří skupinu zaměstnanců Probační a mediační služby, kteří jsou oprávněni činit úkony, které jsou stanoveny v zákoně o Probační a mediační službě a v dalších právních předpisech, nebo na základně pověření ředitele Probační a mediační služby. Podle zákona o Probační a mediační službě se může stát úředníkem a asistentem pouze fyzická osoba. Jejich pracovní poměr k Probační a mediační službě se řídím zákonem práce, 4 Statut Probační a mediační služby ČR 12

13 pokud ovšem zákon o Probační a mediační službě nestanoví jinak. Úředníci působí v rámci jednotlivých středisek, s výjimkou toho, kdy jsou dočasně přiřazeni k ministerstvu. Zákonné požadavky na výkon funkce úředníka Probační a mediační služby jsou stanoveny následujícím způsobem: je povinen být bezúhonný (ve smyslu zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů), musí být plně způsobilý k právním úkonům (ve smyslu Občanského zákoníku), musí mít ukončené magisterské vysokoškolské vzdělání v oblasti společenskovědní, musí úspěšně složit odbornou zkoušku úředníka Probační a mediační služby po absolvování základního kvalifikačního vzdělávání pro úředníky Probační a mediační služby ( 6 odst. 2, zákona o Probační a mediační službě) Asistenti Probační a mediační služby musí: být starší 21 let být bezúhonní mít plnou způsobilos k právním úkonům ukončené společenskovědní středoškolské vzdělání PMS ( 6 odst. 3, zákona o Probační a mediační službě) Asistenti musí povinně absolvovat speciální kurz v trvání šesti měsíců. Úředníci a asistenti mají povinnost si své vzdělání a odborné znalosti prohlubovat, přičemž obsah a rozsah vzdělání úředníků a asistentů Probační a mediační služby podrobně upravuje Statut Probační a mediační služby. Jelikož povolání probačního úředníka a asistenta nepatří mezi povolání na které se vztahují výjimky ze smlouvy Evropských společenství, bylo nutno zvlášť upravit podmínky kvalifikačních a jiných předpokladů zájemců pocházejících ze zemí Evropské unie, dalších států a osob bez státní příslušnosti. 13

14 Úředník Probační a mediační služby se při výkonu své funkce řídí zákony a dalšími právními předpisy, dále pak pokyny předsedy senátu, samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Předseda senátu, samosoudce a v přípravném řízení státní zástupce nesmí svými pokyny zasahovat do způsobu provádění a směřování mediace. Pokud by úředník Probační a mediační služby při výkonu své činnosti porušil povinnosti nestrannosti, objektivnosti, odpovědnosti, respektování a ochrany lidských práv a svobod, důstojnosti člověka, nebo by mařil účel trestního řízení, může věc úředníkovi odebrána předsedou senátu, samosoudcem a v přípravném řízení státním zástupcem. Úředník Probační a mediační služby nesmí v téže věci činit úkony probace a mediace, z toho vyplívá nutnost obsazení středisek Probační a mediační služby při nejmenším dvěma úředníky, či alespoň úředníkem a asistentem. 7 odst.4 Zákona o Probační a mediační službě v návaznosti na ustanovení 65 odst. 4 trestního řádu upravuje právo úředníka Probační a mediační služby nahlížet do spisu, tvořit s z něj výpisky a poznámky, pořizovat si kopie trestních spisů vedených u soudu, státního zastupitelství a Policie ČR, či jejich částí. Probační úředník vytváří podmínky pro rozhodování soudu s státního zástupce tím, že zjišťuje stanovisko obviněného k podmíněnému zastavení trestního stíhání, uložení trestu, který není spojen s odnětím svobody, včetně uložení trestu obecně prospěšných prací a schválení narovnání, k schválení narovnání zjišťuje probační úředník i stanovisko poškozeného. Probační úředník má možnost zvážit, zda porušení podmínek omezí, či povinností uložených v rámci dohledu, nebo některého trestu nespojeného s odnětím svobody, podmíněného zastavení trestního stíhání nebo podmíněného propuštění, bylo natolik vážné, že nepostačí upozornit obviněného na vzniklé nedostatky a informuje předsedu senátu, samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. V důsledku nešťastného a málo výstižného zákonného vymezení působnosti asistenta Probační a mediační služby, který sice na základně pokynů probačního úředníka může plnit stejné úkoly jako úředník probační a mediační služby, vyplynulo z konzultací s různými zaměstnanci Probační a mediační služby zjištění, že praxe, zvláště v prvním roce činnosti Probační a mediační služby, byla v této oblasti dosti nejednotná. Na některých střediscích vykonávali asistenti v podstatě stejnou činnost jako úředníci, na jiných však byli degradování do role pouhých pomocných administrativních sil. 14

15 O vyloučení úředníků a asistentů Probační a mediační služby z úkonů probace a mediace platí s ohledem na ustanovení 8 zákona o Probační a mediační službě přiměřeně ustanovení o vyloučení orgánů činných v trestním řízení. Nově zařazené ustanovení 31a TrŘ odkazuje na zákon o Probační a mediační službě, pokud se jedná o úpravu postupu při rozhodování o jejich vyloučení. Podle 8 zákona o Probační a mediační službě, je povinností probačního úředníka a asistenta, jakmile se dozvědí o skutečnostech, které odůvodňují jejich vyloučení z provedení úkonů probace a mediace, aby to podle stádia řízení neprodleně oznámili státnímu zástupci nebo soudci. O vyloučení poté rozhoduje předseda senátu, samosoudce a v přípravném řízení státní zástupce. Úředníci a asistenti Probační a mediační služby mají povinnost mlčenlivosti o věcech, které se dozvěděli při vykonávání své funkce a které s tímto výkonem souvisejí a to i po skončení pracovního poměru. Této mlčenlivosti se mohou dovolávat v souvislosti se skutečnostmi, jež se dozvěděli při výkonu probace vůči orgánům činným v trestním řízení a ministerstvu v případě plnění závazků, vyplívajících z vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Naopak úředník a asistent mají povinnost mlčenlivosti ke skutkovým okolnostem, které se dozvěděli při výkonu mediační činnosti, nebo v souvislosti s ní a tyto okolnosti se neprojevili při uzavírání dohody mezi poškozeným a obviněným, s výjimkou, kdy mají zákonnou povinnost překazit spáchání trestného činu, nebo trestný čin oznámit. 1.3 Působnost Probační a mediační služby Probační a mediační služba umožňuje řešení konfliktů spojených s trestnou činností a zajišťuje výkon alternativních trestů, zaměřuje se na poškozené. Činnost probačních pracovníků, tj. sociálních pracovníků, kteří pracují v justici vychází ze součinnosti dvou profesí sociální práce a trestního práva. Klienty probační služby jsou osoby, na kterých byla spáchána trestná činnost a především pachatelé trestné činnosti. Cílem činnosti probační služby je začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů a zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění. Jednotlivými oblastmi práce s klienty jsou mediace zprostředkování jednání o náhradě škody, zajišťování výkonu trestu obecně prospěšných prací, parole - dohled nad podmíněně propuštěnými a probace - dohled nad podmíněně odsouzenými. 15

16 1.3.1 Probace Probací se pro účely zákona o Probační a mediační službě rozumí organizování a vykonávání dohledu nad obviněným, obžalovaným nebo odsouzeným dále jen "obviněný", kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, včetně uložených povinností a omezení, sledování chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, dále individuální pomoc obviněnému a působení na něj, aby vedl řádný život, vyhověl soudem nebo státním zástupcem uloženým podmínkám, a tím došlo k obnově narušených právních i společenských vztahů. 5 Zákonem je tedy probace vymezena zejména jakou soubor činností a aktivit, které směřují k realizaci rozhodnutí státního zástupce nebo soudu. Jak je uvedeno v komentáři k zákonu o Probační a mediační službě, probace je v zákoně pojata v širokém rozsahu činností. Probace není vnímána pouze jako souhrn určitých sankčních opatření, ale též jako škála služeb, aktivit a činností, které Probační a mediační služba v souvislosti s výkonem alternativ zajišťuje. Vedle zajištění realizace soudem nebo státním zástupcem uložených sankcí v širším slova smyslu lze ovšem pod pojmem probace zařadit též specifické činnosti vykonávané ještě před pravomocným rozhodnutím soudu nebo státního zástupce, které zpravidla směřují k příravě podkladů pro takové rozhodnutí. Jako příklad je zpracování zpráv o osobě obviněného či poškozeného a jejich aktuální životní situaci a obstarávání relevantních podkladů pro rozhodnutí soudu či státního zástupce. Smyslem těchto činností je přispět k individualizaci možného trestního postihu, motivovat obviněného aktivně se ujmout řešení následků a příčin vlastní trestné činnosti. Je však nutné mít na paměti, že se v tomto smyslu nejedná o probační činnosti vycházející z autority rozhodnutí soudu nebo státního zástupce ve věci, byť se zde také děje výhradně na jejich pokyn, ale kontakt klientů s Probační a mediační službou je dobrovolný. Probace je důležitou alternativou k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, v jejímž rámci je prováděn dohled nad odsouzeným a je zajišťována sociální, psychologická a jiná pomoc odsouzenému a přispívá se tak k jeho zpětnému začlenění do společnosti. Vedle probace Probační a mediační služba často zajišťuje výkon některých trestů nespojených s odnětím svobody, týká se to zejména trestu obecně (veřejně) prospěšných prací a v některých úpravách též peněžitých trestů. 5 Zákon č. 257/2000 Sb. 2 odst. 1 16

17 1.3.2 Mediace Mediací se pro účely zákona rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným a činnost směřující k urovnání konfliktního stavu vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného. 6 Mediační činnost spočívá především ve vytváření podmínek pro rozhodnutí státního zástupce nebo soudu o schválení narovnání nebo o podmíněném zastavení trestního stíhání, tím že mediátor organizuje přímé nebo zprostředkované setkání pachatele a oběti, přičemž v průběhu tohoto setkání se snaží o urovnání konfliktního stavu vzniklého spácháním trestného činu. Mediací je neformální proces urovnání konfliktu spojeného s konkrétním trestným činem a s tím související zprostředkování alternativního řešení trestní věci. Smyslem mediace je proto na straně jedné zmírnění či urovnání konfliktních stavů spojených s trestným činem a zmírnění škod a následků, a na straně druhé nalezení řešení v konkrétním případě, které umožní státnímu zástupci a soudu účinně aplikovat pestrou škálu alternativ k potrestání popřípadě alternativ k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. V tomto smyslu mediace nemusí výlučně směřovat k vytvoření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání či narovnání, ale také k uplatnění dalších procesních postupů a trestů nespojených s odnětím svobody. Mediace mezi poškozeným a obviněným není vyloučena ani po pravomocném skončení trestní věci, pokud vede k urovnání vztahů narušených trestným činem a tím přispívá k naplnění zásad restorativní justice a smyslu podstaty uložených trestů či omezení a povinností. Nelze proto i v případě, že mediační činnost nevede k rozhodnutí podle 307 a násl. a 309 TrŘ a násl., vyloučit její jiné pozitivní dopady na urovnání konfliktu mezi pachatelem a 6 Zákon č. 257/2000 Sb. 2 odst. 2 17

18 obětí anebo bezprostředně pro pachatele, a to kupříkladu v důsledku uplatnění alternativy k potrestání, uložení alternativního trestu nebo mírnějšího byť nepodmíněného trestu. U mladistvých pachatelů se navíc nabízí možnost, aby soudce, či v přípravném řízení státní zástupce, po splnění zákonných podmínek, odstoupili od trestního stíhání. Vzhledem k tomu, že probační a mediační činnosti se navzájem liší v souvislosti s tím k rozdílnému postavení řídícího, byť pomáhajícího probatora na straně jedné a neutrálního mediátora na straně druhé neexistuje v Evropě jediný model, kde by je vykonával jediný pracovník. Na tato specifika je vhodné pamatovat při organizování probační a mediační činnosti, pokud má být vykonávaná kvalifikovaně a efektivně. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného. Zásadní zaměření do tří oblastí a obsah probačních a mediačních činností jsou vymezeny ustanovením 4 odst. 1 zákona o PMS. Činnosti předně směřují k vytváření předpokladů, aby ve vhodných případech mohla být věc projednána v některém ze zvláštních druhů řízení (tj. podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení narovnání podle, podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a odstoupení od trestního stíhání), dále aby mohl být uložen trest nespojený s odnětím svobody (tzv. alternativní trest) a aby vazba byla nahrazena jiným opatřením Hlavní činnosti a úkoly probace a mediace Hlavním úkolem Probační a mediační služby je vytváření předpokladů k tomu, aby určitá věc mohla být ve vhodných případech projednána v některém ze zvláštních druhů trestního řízení, nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody, anebo vazba byla nahrazena jiným opatřením. Za tím účelem poskytuje Probační a mediační služba obviněnému odborné vedení a pomoc, sleduje a kontroluje jeho chování a spolupracuje s rodinným a sociálním prostředím, ve kterém žije a pracuje, s cílem, aby v budoucnu vedl řádný život. 18

19 Probační a mediační činnost spočívá zejména: v obstarávání podkladů, které se týkají obviněného a jeho rodinného a sociálního zázemí ve vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, nebo pro schválení narovnání, zejména projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody, nebo dohody o narovnání, případně podmínek pro další takové procesní postupy či tresty nespojené s odnětím svobody, ve vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bylo rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem, ve vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy byl dohled uložen, ve sledování a kontrole obviněného v průběhu zkušební doby, v kontrole výkonu dalších trestů nespojených s odnětím svobody, včetně trestu obecně prospěšných prací, ve sledování výkonu ochranných opatření, ve sledování a kontrole chování odsouzeného v průběhu zkušební doby v případech, kdy bylo rozhodnuto o podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody. Probační a mediační služba současně poskytuje pomoc při odstraňování následků trestného činu poškozeným a dalším osobám, které byli dotčeny trestným činem. Probační a mediační služba zvlášť pečuje o mladistvé, kteří jsou obvinění z trestné činnosti a o obviněné, kteří jsou ve věku blízkém věku mladistvých, přispívá k ochraně práv osob poškozených trestnou činností a ke koordinaci sociálních a terapeutických programů práce s obviněnými, zejména jde-li o mladistvé a uživatele omamných a psychotropních látek. Probační a mediační služba se též podílí na prevenci trestné činnosti. 19

20 Úkony probace a mediace, pokud nejsou zákonem o Probační a mediační službě nebo zvláštním zákonem svěřeny do výlučné působnosti Probační a mediační služby, mohou vykonávat nebo se na nich podílet i jiné osoby. Probační a mediační služba provádí, pokud je to v její působnosti, úkony na pokyn orgánů činných v trestním řízení a ve vhodných případech v oblasti mediace i bez takového pokynu zejména z podnětu obviněného a poškozeného; v těchto případech o tom neprodleně informuje příslušný orgán činný v trestním řízení, který může rozhodnout, že věc se k mediaci nepředává a mediace proto dále prováděna nebude. V souvislosti s úkony probace a mediace je Probační a mediační služba oprávněna opatřovat informace a poznatky o osobě obviněného nebo o stanoviscích poškozeného významných pro rozhodnutí soudu či státního zástupce. Policejní orgán a státní zástupce vyrozumívá středisko o věcech vhodných k mediaci; zejména v trestních věcech mladistvých postupuje tak, aby mediace byla využita od počátku trestního stíhání nebo místo něj. 1.4 Součinnost Probační a mediační služby se státními orgány a dalšími institucemi Probační a mediační služba postupuje, pokud to je účelné, v součinnosti s orgány sociálního zabezpečení, školami a školskými zařízeními, zdravotnickými zařízeními, s registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, zájmovými sdruženími občanů, nadacemi a dalšími institucemi sledujícími humanitární cíle a v případě potřeby tuto součinnost koordinuje z hlediska využití probace a mediace v trestním řízení. Probační a mediační služba při výkonu své působnosti úzce spolupracuje s orgány, kterým přísluší podle zvláštního zákona výkon sociálně-právní ochrany dětí a poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi občanům společensky nepřizpůsobeným. 20

21 V souvislosti s výkonem probace a mediace jsou zaměstnanci Probační a mediační služby oprávněni obracet se na státní orgány a právnické i fyzické osoby s dožádáním o sdělení potřebných údajů a tyto jsou povinny, pokud tomu nebrání zvláštní zákon nebo oprávnění v něm uvedené, požadované údaje bez zbytečného odkladu sdělit. Odmítne-li státní orgán, právnická nebo fyzická osoba bezdůvodně vyhovět dožádání o sdělení předběžných údajů, předloží zaměstnanec Probační a mediační služby věc předsedovi senátu nebo samosoudci a v přípravném řízení státnímu zástupci k dalšímu opatření. Je-li vedeno trestní řízení proti obviněnému ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody anebo je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody spolupachatel anebo poškozený, postupuje Probační a mediační služba při výkonu své působnosti v součinnosti s Vězeňskou službou a justiční stráží České republiky. Jestliže je to třeba v souvislosti se zjištěním a projednáním jeho stanoviska k trestní věci nebo s přípravou podkladů pro rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, Vězeňská služba umožní úředníkovi Probační a mediační služby návštěvu obviněného ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Je-li obviněný ve vazbě z důvodu uvedeného v 67 odst. 1 písm. b) trestního řádu, může jej úředník Probační a mediační služby navštívit jen se souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce a v přípravném řízení státního zástupce. Ostatní obviněné ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody může navštěvovat bez takového souhlasu. 21

22 2. Alternativní řešení konfliktů v trestním řízení 2.1 Podmíněné odsouzení a podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem Podmíněné odsouzení je jednou ze základních alternativ nepodmíněného trestu odnětí svobody. Zejména krátkodobý trest odnětí svobody, který je upraven v trestím zákoně ( 58 až 60 TrZ) a jeho výkon, který upravuje trestí řád ( 329 až 330a TrŘ). Zákon o soudnictví ve věcech mládeže pro podmíněné odsouzení používá pojem odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu. Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem nahrazuje odnětím svobody podmíněně odloženým na zkušební dobu s dohledem. V zákoně jsou rozlišovány dvě formy podmíněného odsouzení, a to prosté a podmíněné odsouzení k trestu odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem. Podstatou podmíněného odsouzení není podmíněný odklad vyslovení viny a trestu. Naopak, pachatel je pravomocně uznám vinným a tret je mu uložen, ovšem na zkušební dobu se výkon trestu odkládá. Pokud se pachatel osvědčil, trest se promíjí. Zákonné podmínky pro podmíněné odložení výkonu trestu odnětí svobody jsou stanoveny v 58 odst. 1 TrZ. Je možné ho aplikovat u trestů odnětí svobody, které nepřevyšují dvě léta s tím, že bude účelu trestu dosaženo s přihlédnutím k osobě pachatele i bez jeho výkonu Podmíněně odložit výkonu trestu odnětí svobody s dohledem je možné za podmínek, které jsou stanovené v 58 odst. 1 TrZ u trestů odnětí svobody, které nepřevyšují výměru tří let. Zkušební doba je stanovena zákonem v rozmezí od jednoho do pěti let a rozdílně u mladých na jeden rok až tři léta. Výhody podmíněného odsouzení spočívají zejména v udržení sociálních vazeb odsouzeného s okolím, v možnosti usměrňovat jeho chování. Využití výchovného působení společnosti lze posílit kvalifikovaným dohledem a odbornou pomocí odsouzenému. Významný resocializační prvek je obsažen v institutu ponechání podmíněného odsouzení, prostého i s dohledem, v platnosti, přestože pachatel, či mladistvý dali příčinu k nařízení výkonu trestu ( 60 odst. 1 TrZ, 33 odst. 2 ZSVM). 22

23 K aplikaci tohoto institutu je nutné, aby měli soudy zajištěny kvalitní informace o osobě pachatele a jeho sociálním okolí, což vyžaduje úzkou spolupráci s Probační a mediační službou. U prostého podmíněného odsouzení uloženého dospělému pachateli i při případném uložení přiměřených omezení a povinností se v praxi činnost Probační a mediační služby omezuji na výkon formální kontroly nad chováním odsouzeného ve zkušební době a plnění uložených omezení a povinností. Je nepochybně positivní tendencí snižující se počet kontrol chování podmíněně odsouzeného ve zkušební době, neboť tyto úkony převážně spočívají v dotazech na příslušné rejstříky, zda tam odsouzený nemá další záznam a zatěžují aparát PMS. Je zde nabízena možnost využití pracovníků PMS pro získávání informací tzv. z terénu, tj. z rodinného prostředí, o chování odsouzeného ve společnosti, na pracovišti etc., tyto informace mohou poskytnout soudu mnohem komplexnější údaje o chování odsouzeného ve zkušební době, než jen výpisy z rejstříků, při rozhodování o tom, zda se odsouzený ve zkušební době osvědčil. V praxi tato možnost bohužel není často používána, a to zejména z kapacitních důvodů na straně Probační a mediační služby a soudů. Vedle kontrolních činností byla Probační a mediační službě svěřena i pomocná role, v jejímž rámci má odsouzeného vést a být mu nápomocna, aby vedl řádný život. Je nutno podotknout, že možnosti Probační a mediační služby u prostého podmíněného odsouzení jsou z tohoto pohledu omezené vzhledem k nutnosti pravidelného kontaktu odsouzeného s pracovníky Probační a mediační služby, které nelze odsouzenému bez dalšího uložit. Mnohem více možností nabízí z hlediska činnosti Probační a mediační služby působení na odsouzeného podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem. V rámci obou typů podmíněného odsouzení trestní zákon umožňuje uložit odsouzenému přiměřená omezení a povinnosti. Kontrolu jejich dodržování provádí Probační a mediační služba z pověření předsedy senátu. 23

24 Probační a mediační služba by se měla zapojit především do realizace a kontroly těch přiměřených omezení a povinností, které směřují k odstranění faktorů, jež uvedly, umožnily, či jsou jinak úzce spjati se spácháním trestné činnosti. Značně rozsáhlejší možnosti působení má PMS při ukládání odnětí svobody podmíněně odloženého na zkušební dobu a odnětí svobody podmíněně odloženého na zkušební dobu s dohledem mladistvému, jelikož soud může vedle zmíněných institutů uložit také výchovná opatření. V úvahu přicházejí dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti a výchovná omezení. 2.2 Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem je jedním z nejnovějších institutů alternativního řešení trestních věcí v českém trestním právu. Institut podmíněného upuštění od potrestání s dohledem je upraven v 26 TrZ a na výkon vlastního dohledu se použije přiměřeně ustanovení o podmíněném odsouzení s dohledem ( 330a TrŘ). Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem spočívá v upuštění od potrestání pachatele, za podmínek, že spáchaný trestný čin je menší nebezpečnosti pro společnost, pachatel jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě. Vzhledem k určitým rizikovým informacím o osobě pachatele se má ovšem za to, že samotné projednání věci před soudem nepostačí k jeho nápravě, a proto je nad ním uložen dohled na zkušební až jeden rok. Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem je konkrétním příkladem uplatnění zásady pomocné úlohy trestní represe, nikoli projevem resignace na potrestání pachatele. 24

25 Z pohledu absolutních čísel tvoří součinnost Probační a mediační služby na upuštění od potrestání s dohledem poměrně malou část z její činnosti, což je způsobeno jeho řídkým užíváním soudy, na druhé straně si nelze nepovšimnout rozsáhlých možností spoluúčasti Probační a mediační služby při realizaci tohoto institutu se zaměřením na prevenci kriminality pachatelů, u nichž přichází upuštění od potrestání s dohledem v úvahu, neboť se jedná ve větší míře o osoby, která je trestána poprvé a pachatele méně závažné trestné činnosti. 2.3 Podmíněné propuštění a podmíněné propuštění mladistvého Podmíněné propuštění je zakotveno v TrZ, procesní stránku upravuje TrŘ. Úpravu podmíněného propuštění mladistvého nalezneme v 78 ZSVM, jež dále odkazuje na již zmíněná ustanovení trestního zákona a trestního řádu. Jelikož výkon trestu odnětí svobody probíhá po určitou dobu, může nastat situace, že účelu trestu bude dosaženo již v jeho průběhu a v tomto případě se další pokračování v jeho výkonu jeví jako nepotřebné a neopodstatněné. Zákonnými podmínkami podmíněného propuštění je předně výkon alespoň poloviny trestu nebo jeho zmírnění rozhodnutím prezidenta (u trestných činů podle 62 odst. 1 TrZ přichází v úvahu podmíněné propuštění až po vykonání dvou třetin trestu, odsouzený k výjimečnému trestu odnětí svobody na doživotí může být propuštěn nejdříve po dvaceti letech výkonu trestu). 25

26 2.4 Upuštění od uložení trestního opatření a podmíněné upuštění od uložení trestního opatření Vzhledem k odlišným aspektům kriminality mládeže a nutnosti specifického přístupu při reakci na ni, zákonodárce zvolil zvláštní úpravu upuštění od uložení trestního opatření. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže rozlišuje formu upuštění od uložení trestního opatření definitivní a podmíněnou, jejichž úprava je obsažena v ustanoveních 11 až 14 ZSVM42. Zákon možnost definitivního upuštění od uložení trestního opatření váže na splnění obecných podmínek, jimiž jsou spáchané provinění je menší nebezpečnosti pro společnost, mladiství spáchání lituje, projev účinné snahy po nápravě ze strany mladistvého. Zákonná úprava obsahuje navíc sérii tří upřesňujících ustanovení, která doplňují zmíněné obecné podmínky, dostatečnost projednání věci před soudem pro nápravu mladistvého, omluvitelná neznalost zákona, nebo přijmutí záruky za nápravu mladistvého. Z další činnosti PMS je pro nás zajímavá zejména druhá možnost, kdy může soud pro mládež definitivně upustit od uložení trestního opatření, a to 1. pokud mladistvý spáchal provinění ve stavu vyvolaném duševní poruchou a soud pro mládež považuje za přiměřenější uložení ochranného léčení, či 26

27 2. je vůči mladistvému užito ochranného nebo výchovného opatření a soud pro mládež má za to, že k dosažení účelu zákona není potřeba užít trestního opatření. Podmíněně lze upustit od uložení trestního opatření za podmínek uvedených v 11 odst. 1 ZSVM, má li soud pro mládež za to, že je potřebné mladistvého určitou dobu sledovat. Zkušební doba činí nejvýše jeden rok. Mladistvému mohou být uložena ochranná a výchovná opatření, za splnění zákonných podmínek i dosud neuložená, včetně dohledu ( 26a TrZ). Celková koncepce právní úpravy upuštění od uložení trestního opatření opětovně podtrhuje zásadu podpůrné úlohy trestní represe, která by zvláště u mladistvých pachatelů měla mít prioritu, a proto by se Probační a mediační služba ve spolupráci s institucemi specializujícími se na sociálně právní ochranu dětí měly na tuto skupinu pachatelů soustředit. 2.5 Náhrada vazby Jednou z významných oblastí činnosti Probační a mediační služby je vytváření předpokladů k tomu, aby vazba mohla být nahrazena jiným opatřením. Ke zcela zásadní změně právní úpravy nahrazení vazby došlo díky novelizaci vazebního řízení zákonem č. 265/2001 Sb. Tato novela začlenila do trestního řádu nový institut nahrazení vazby, a to dohled probačního úředníka nad obviněným. Vazbu lze nahradit dohledem probačního úředníka také u mladistvých obviněných ( 49 ZSVM). Činnost Probační a mediační služby není předem vyloučena při náhradě vazby převzetím záruky nabídnuté zájmovým sdružením nebo důvěryhodnou osobou a písemným slibem obviněného podle 73 odst. 1 písm. a), b) TrŘ. Jako důvěryhodná osoba při převzetí záruky za další chování obviněného vedle rodinných příslušníků, vychovatelů a dalších osob teoreticky přichází v úvahu též probační úředník. 27

28 2.6 Podmíněné zastavení trestního stíhání V ustanoveních 307 a 308 TrŘ je upraveno podmíněné zastavení trestního stíhání. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže neobsahuje zvláštní úpravu, pouze v 69 odkazuje na ustanovení trestního řádu. Základním cílem bylo ulehčit soudům v počtu projednávaných věcí, v těch případech, kde lze dosáhnout účelu zákona bez nutnosti soudního projednávání. Zákonnými předpoklady pro podmíněné zastavení trestního stíhání jsou, řízení se vede o trestném činu, za nějž zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, obviněný se k činu doznal a k podmíněnému zastavení trestního stíhání dal souhlas, přičemž se doznal ke skutku, jenž naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu, obviněný nahradil způsobenou škodu, pokud jím byla způsobena anebo učinil s poškozeným dohodu o její náhradě, anebo jiná potřebná opatření k její náhradě. Původně se na tomto místě mluvilo o pachateli, ovšem novela zákonem č. 265/2001 Sb. nahradila pojem pachatele obviněným. Pojem pachatel byl do trestního práva procesního zařazen nesystematicky a je logické, že byl v návaznosti na definice v 12 odst. 7 až 9 TrŘ nahrazen obviněným46. Dále s ohledem na osobu obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a okolnostem případu lze rozhodnutí považovat za dostačující k naplnění účelu trestního řízení. Zkušební doba je nastavena v rozmezí šest měsíců až dvou roků a 28

29 obviněnému lze uložit přiměřená omezení a povinnosti a i zde novelou došlo k sjednocení terminologie používané trestním zákonem a trestním řádem. V rámci podmíněného zastavení trestního stíhání se nabízí vícero oblastí, kde lze očekávat působení PMS, protože může zprostředkovat jednání o náhradě škody mezi poškozeným a obviněným, dále sleduje obviněného, zda vede řádný život a pokud byla uložena přiměřená omezení a povinnosti, kontroluje jejich dodržování. 2.7 Odstoupení od trestního stíhání Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání jsou nejvýznamnějšími procesními alternativami k potrestání, náležející do skupiny zvláštních řízení, tzv. odklonů. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže rozšířil tuto skupinu o další institut, odstoupení od trestního stíhání, jehož úpravu obsahují 70 a 71 ZSVM. Odstoupit od trestního stíhání může soud pro mládež a v přípravném řízení státní zástupce po splnění podmínek obsažených v 70 řízení se vede o provinění, za něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta, chybí veřejný zájem na dalším stíhání mladistvého s ohledem k stupni nebezpečnosti provinění pro společnost a osobě mladistvého, trestní stíhání není účelné a potrestání není nutné k odvrácení mladistvého od pokračování v trestné činnosti. Probační a mediační službě se nabízí možnost participace na realizaci tohoto institutu, obzvlášť při vytváření podmínek k jeho uložení, může se zejména podílet na zprostředkování náhrady škody, jež může být pak podkladem k odstoupení od trestního stíhání. Další oblastí, kde je prostor pro působení Probační a mediační služby 29

30 jsou případná výchovná opatření uložená v souvislosti s odstoupením od trestního stíhání. 2.8 Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání V ustanoveních 179g a 179h TrŘ obsažené podmíněné odložení podání návrhu na potrestání doplňuje institut podmíněného zastavení trestního stíhání a vhodně tak rozšiřuje nepřeberné množství možností alternativního řešení trestních věcí již ve stádiu přípravného řízení. Možnost aplikace tohoto institutu zákon váže na splnění podmínek obsažených v 307 TrŘ, jestliže podezřelý se k činu doznal, nahradil případnou škodu, na rozdíl od úpravy obsažené v 307 odst. 1 písm. b) TrŘ nepostačuje uzavření dohody o náhradě škody, nebo učinění jiného potřebného opatření k náhradě škody, s podmíněným odložením návrhu na potrestání podezřelý vyslovil souhlas, dále s ohledem na osobu podezřelého, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a okolnostem případu lze rozhodnutí považovat za dostačující. Zkušební doba se stanoví v rozmezí od šesti měsíců do jednoho roku a podezřelému lze uložit přiměřená omezení a povinnosti směřující, aby vedl řádný život. 2.9 Další instituty obsahující prvky Probační a mediační služby 30

31 Před nabitím účinnosti zákona o soudnictví ve věcech mládeže, bylo možno zařadit do skupiny institutů, u kterých ještě připadalo v úvahu působení PMS, zejména kontrolu dodržování přiměřených omezení a povinností u trestu obecně prospěšných prací a trestu zákazu pobytu. Dále pak byla významná kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody a ochranných opatření, ta přicházela v úvahu u trestů obecně prospěšných prací, zákazu pobytu, zákazu činnosti, u ochranných opatření dále činnost PMS spočívala ve sledování výkonu ochranného léčení (zejména u ambulantní formy) a ochranné výchovy. Jak již bylo řečeno, zákon o soudnictví ve věcech mládeže rozšířil skupinu opatření, donedávna tvořenou tresty a ochrannými opatřeními, o výchovná opatření. Zmíněný zákon umožňuje uložit souběžně vedle trestního nebo ochranného opatření výchovné opatření, což s sebou nese nárůst množství úkolů ležících před Probační a mediační službou. Kontrola výkonu trestu obecně prospěšných prací tvoří více než šedesát procent náplně činnosti PMS v roce 2001, v roce 2003 to bylo dokonce přes sedmdesát procent, kontrola zbylých trestů ani zdaleka této míry nedosahuje. Zákonná úprava trestu obecně prospěšných prací byla donedávna obsažena v 45 a 45a TrZ, jeho výkon zakotvoval trestní řád v 335 až 340b. Do právní úpravy nejprve významně zasáhla novelizace zákonem č. 265/2001 Sb., další změny přinesl zákon o soudnictví ve věcech mládeže. Trest obecně prospěšných prací, které podle zákonného vymezení mají spíše povahu nekvalifikovaných pracovních činností, vykonávaných odsouzeným osobně a v jeho volném čase, lze uložit za trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže vzhledem k povaze trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba. 31

32 Soud může uložit tento trest ve výměře od padesáti do čtyři sta hodin a k posílení jeho převýchovného účinku a splnění povinnosti nahradit poškozenému způsobenou škodu spojit s uložením přiměřených omezení a povinností. Při ukládání trestu soud přihlédne k stanovisku pachatele a jeho zdravotní způsobilosti, tyto podmínky soudy často nerespektují, a odsouzený ho vykoná ve lhůtě jednoho roku od jeho nařízení nejen ve prospěch obcí, ale také obecně prospěšných institucí, které působí v oblastech uvedených v 45 odst. 3 TrZ a o něž byl zmíněnou novelou rozšířen okruh subjektů, u kterých lze trest vykonat. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže váže horní hranici sazby tohoto trestního opatření u mladistvého na úpravu trestu obecně prospěšných prací, a to tak, že nesmí převyšovat polovinu horní hranice stanovenou trestním zákonem. Zároveň poněkud omezil okruh možných prací, které může mladiství vykonávat, kteréžto nesmí ohrožovat zdraví, bezpečnost nebo mravní vývoj mladistvého. 32

33 3. Hlavní postupy při řešení konfliktů a plnění povinností Probační a mediační služby Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Probační a mediační služba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytváří nová multi-disciplinární profese v systému trestní justice. V první části jsou popsány základní kroky, které středisko PMS provádí v rámci mediace v přípravném řízení a v řízení před soudem, které je v souladu s naší právní úpravou a teoretickými východisky pro poskytování mediční činnosti. V druhé části jsou popsány základní kroky prováděné střediskem PMS při činnostech, které směřují k urovnání konfliktního stavu v rámci trestního řízení pokud není možné využití mediace 3.1 Metodický postup střediska Probační a mediační služby ČR v rámci přípravného řízení před soudem mediační činnost Metodický standard činností v přípravném řízení a řízení před soudem vyplívá z potřeby určit efektivní a účinné postupy pracovníků Probační a mediační služby (dále jen PMS) při mediaci a dalších činnostech, které směřují k urovnání konfliktů, které souvisí s trestním řízením takovým způsobem, aby byly principy restorativní justice naplněny. Hlavním cílem tohoto metodického postupu je sjednotit a standardizovat praxi kroků jednotlivých středisek PMS ve vztazích ke klientům a institucím s kterými spolupracují, jakož i zajistit potřebnou kvalitu služeb, které poskytují. Tyto metodické postupy vychází ze zkušeností z praxe PMS od roku 2001, navazují na získané zkušenosti a bohatou praxi z období před účinností zákona o PMS a respektují Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(99) 19 K mediaci v trestních věcech a svou inspiraci čerpají ze své osvědčené praxe z oblasti kontinentálních a anglosaských služeb. 33

34 3.1.1 Pojem mediace podle zákona č. 257/2000 SB. o Probační a mediační službě Mediací se podle zákona o PMS rozumí mimosoudní zprostředkování za účelem řešení sporu mezi obviněným a poškozeným směřující k urovnání konfliktního stavu a je vykonávaná v souvislosti s trestním řízením. Mediaci lze provádět jen s výslovným souhlasem obviněného a poškozeného, tzn. mediace je poskytována pouze na základě dobrovolného souhlasu obou stran. Mediaci lze pro účely trestního řízení definovat jako alternativní metodu řešení konfliktů, která využívá přítomnosti nestranné třetí osoby mediátora. Postavení mediátora je vyvážené k oběma stranám. Je odborníkem na efektivní vyjednávání. Napomáhá stranám konfliktu dospět k urovnání sporu a nalézt vzájemně přijatelné řešení dané situace. Jeho úkolem je řídit proces jednání, vytvářet podmínky pro dorozumění účastníků a nalezení řešení, která zohledňují zájmy obou stran. Mediátor spor neposuzuje, ani nerozhoduje o formě jeho řešení Zahájení činnosti střediska 1. Středisko PMS svoji činnost zahajuje na základě podnětu, pokynu k zahájení činnosti v daném případu, či na základě vytipování případu z vlastní iniciativy, a to jak v rámci přípravného řízení, tak i ve stadiu po podání obžaloby. 2. Pokyny k zahájení činnosti udělují středisku PMS orgány činné v trestním řízení. 3. S podnětem k zahájení činnosti v daném případu se na středisko mohou obrátit i další na případu zúčastněné osoby poškozený, obviněný, obhájce, zmocněnec, rodiče 7 Zákon č. 257/2000 Sb. 34