Král Arktidy ve slepé uličce

Transkript

1 1 2/2011 DIVOKÁ, NESPOUTANÁ, ŽIVÁ, KŘEHKÁ, OHROŽENÁ migrace zvířat Ohromující přesuny milionů nepostradatelná liška Všudypřítomný predátor evoluční problémy ledních medvědů Král Arktidy ve slepé uličce 99,90 Kč s DVD, v SR 3,99 Zvířata na Špicberkách: Kde slunce nezapadá Hory indického Ladaku: Království větru Rozhovor: Horká půda Patricka Kostera Karančo jižní: Rychlonohý chytrák Slavkovský les: Sněhové lázně západu Čech Brkoslav severní: Host ze severu

2 speciál časopisu Příroda AMERICKÁ DIVOČINA stovky kvalitních fotografií, reportáže, cestopisy sběratelská edice 164 stran Právě v prodeji ve všech dobrých trafikách!

3 editorial S příchodem sněhu a mrazivého období si každoročně připadám jako veřejný nepřítel nebo kacíř, který bude okolní většinou tísnící se u rozžhavených radiátorů lynčován. Zatímco lidé kolem mne láteří u zamrzlých automobilů na mráz a sníh a proklínají vichr, já ožívám stejně jako moji aljašští malamuti. Lidé prchají pod střechu a lesy se zklidňují, mráz zasklí krajinu a umožní poutníkovi proniknout i do míst jindy zapovězených do mokřin, močálů a slatin. Změněná krajina nabízí průzračný půvab čínských kreseb tuší a nebe se žehná krkavci a havrany. Kolikrát jsem už promrzlý na kost na vlastní kůži prožil haiku, kterou kdysi dávno napsal nesmrtelný Bašó: Přikrývky těžknou, jak na mně tady leží. Asi už sněží. To když můj spacák přikryl noční sníh. Nikdy jsem ještě nelitoval alespoň ve vzpomínkách ne. Milí přátelé paní Zimy a Přírody, nevěšte hlavy! Vášniví čtenáři mají v zimě spoustu práce. Čerstvá sněhová pokrývka vyzradí vnímavým a pozorným očím skryté příběhy dětí přírody, jejich dramata i komedie. Jsou vzrušující a úchvatné stejně jako příběhy a nádherné fotografie ve výjimečném časopise Příroda, který nám díkybohu každý měsíc přináší inspiraci, radost, poučení i dobrodružství. Do nového roku ze srdce přeji všem a všemu pevné zdraví a dobrou stopu Jaroslav Monte Kvasnica, spisovatel a tulák se psy Milí čtenáři, život zvířat je plný zvratů a nepředvídatelných událostí. Hranice mezi přežitím a smrtí je tenká a nástrahy se nevyhýbají ani těm nejsilnějším. Například z mláďat lva, považovaného za krále zvířat, necelá polovina přečká první rok života. Slabším jedincům se stává osudové období, kdy se na území smečky nevyskytují statisícová stáda pakoní a zeber a predátoři jsou odkázáni na náročný lov menších a rozptýleně žijících živočichů. Lvi musí čekat na čas hojnosti, který přichází až s pravidelnými dešti. Vláha vyžene do výšky zelené listy trávy a za ní se vrátí migrující býložravci. Ještě méně se na pravidelný přísun potravy mohou spolehnout delfíni, žraloci, lachtani a mořští ptáci, kteří u pobřeží Jihoafrické republiky každoročně čekají na tah milionových hejn sardinek. Jestliže se stále se oteplujícími oceánskými masami probojuje podél pobřeží studený proud z antarktických oblastí, mají tito masožravci postaráno o přísun živin podstatných pro přežití dalších generací. V opačném případě je čeká sezóna živoření. Jde život zvířat je plný zvratů a nepředvídatelných událostí o prastaré přírodní procesy, které jsou činností lidí a necitlivými zásahy zásadně narušovány a činí tak život divokých zvířat ještě náročnější než kdykoli předtím. Přejme si do dalšího roku, aby si život nedal poroučet a příroda si našla cestu i mezi mantinely vystavěnými lidskou populací. My jí k tomu můžeme zásadně napomoci větší citlivostí a přístupem, který bude naplněn respektem. Přeji příjemné a poučné čtení Marek Telička, šéfredaktor Staňte se fanouškem Přírody na Facebooku priroda.jdem.cz 2011: NOVÁ DVD KOLEKCE ZÁZRAKY PŘÍRODY Neváhejte, předplaťte si Přírodu na celý další rok a získejte naši kompletní, pestrou kolekci přírodopisných snímků. Země bílého sněhu & Úžasní savci Kuriózní zvířata & Ve stínu džungle Zvířata stepních plání & Svět pod mořskou hladinou Fantastičtí obři & Tajemství nočního života Na křídlech větru & Život v drsných pouštích Strhující migrace zvířat Rodina v divočině: Lvi Rodina v divočině: Makakové Nelítostní predátoři Stvořeno přírodou: zvířecí vynálezy 3

4 obsah VELKÉ MIGRACE 10 přesuny zvířat Milionové migrace živočichů jsou vděčným fotografickým objektem. Představíme vám unikátní snímky, které dokumentují jejich pohyb ROZHOVOR 20 horká půda pod nohama Jak se vypořádat s riziky, která člověku hrozí v bezprostřední blízkosti činné sopky, s nizozemským fotografem Patrickem Kosterem, jemuž se lávu chrlící vulkány staly životní posedlostí CESTOPIS 66 sněhové lázně západu Čech Náhorní plošinu Slavkovského lesa můžete v zimě poznat s lyžemi na nohou. Krajina, která oplývá mimořádně zachovalou přírodou, se vám tak ukáže v plné kráse 70 království větru, slunce a hor Ladak byl dříve buddhistickým královstvím. Z hlediska přírodních krás je ale královstvím dodnes královstvím písku, větru, slunce a vysokých hor KRÁLOVSTVÍ ZVÍŘAT 36 zrod zvířecích superpotomků Sotva narození potomci některých přírodních druhů mají hned po narození schopnosti, kterými výrazně předčí své okolí 4 40 boj o africké království Lvi a sloni většinou bez problémů sdílejí stejné území. Někdy jsou ale okolnostmi donuceni k agresivnímu chování, které z nich dělá soupeře na život a na smrt

5 46 rychlonohý chytrák Někteří dravci imponují trpělivostí, jiní velikostí či rychlostí. Karančo jižní nad ostatními vyčnívá svou chytrostí obsah 58 všudypřítomná a nepostradatelná Díky chytrosti a neobyčejné přizpůsobivosti dnes lišky obývají nejen například sibiřské pláně, ale i centra velkých měst. V místech přirozeného výskytu jsou tito predátoři nezastupitelní 64 král arktidy ve slepé uličce Velmi rychlá evoluce otevřela předkům ledních medvědů cestu k ovládnutí Arktidy. Změny klimatu teď nutí medvědy k ústupu, ale cesta zpátky je uzavřená 76 zaostřeno: brkoslav severní Kdo tyto hosty ze severu jednou uvidí, určitě na ně už nikdy nezapomene MÍSTA NA ZEMI 28 kde slunce nezapadá Na světě už není mnoho míst, která si dodnes dokázala uchovat původní tvář. Souostroví Špicberky však mezi ně bezesporu patří 50 v sevření ohnivých skal Hluboko v pískovcové skále, v úzkých kaňonech amerického Colorada, se děje cosi nadpozemského PRAVIDELNÉ RUBRIKY 6 objevy přírody Lstiví zloději, Zabíjení z nevědomosti, Pouštní savci v roli opylovačů a Důvody ptačí promiskuity 49 soutěž 56 zoologické zahrady zoo praha 77 ČtenáŘŮ dopisy 78 soutěže e.on příroda wildlife 2010 Vyhlášení výsledků celoroční fotografické 90 atlas Magnólie, symbolické stromy čistoty; Kde zimují skokani 92 sněhu jak přežít Na sebe a s sebou; Pro chůzi v hlubokém knihy, výstavy, weby, tv pořady kvíz co víte o králích afriky? 5

6 objevy varují proto, aby kradli Lstiví zloději Zoolog Thomas Flower z University of Cambridge dokázal, že pták drongo africký (Dicrurus adsimilis) vydává výstražný pokřik nejen proto, aby varoval své okolí před výskytem predátora, ale také tehdy, když má v úmyslu ukrást potravu surikatám. Tyto malé šelmy z čeledi promykovitých jsou totiž i při shánění potravy stále ve střehu a jakmile uslyší varovný signál, ihned na něj reagují útěkem. Pracně získanou kořist nechají ležet na zemi a pospíchají do nory v domnění, že v okolí slídí predátor. Drongo si pak v klidu přiletí pro svůj oběd zdarma. Poprvé tak bylo potvrzeno, že ptáci používají varovné signály, aby obelstili jiný živočišný druh. Surikaty se naučily rozeznávat výstražné signály ptáků, aby se samy včas dostaly do bezpečí, říká Flower. Drongové ale této jejich schopnosti zneužívají. Falešný poplach spustí ve chvíli, kdy surikaty uloví gekona či štíra. Flower si tohoto chování povšiml při studiu surikat v africké poušti Kalahari. Když viděl, že drongové surikaty pronásledují na každém kroku, bedlivě je pozorují a vydávají výstražné zvuky, přestože nehrozí žádné nebezpečí, napadlo jej, co tím zřejmě sledují. Surikaty ale nejsou jediní živočichové, které drongové takto permanentně okrádají. Spadeno mají také na timálie stračí (Turdoides bicolor), které v písku loví hady a škorpióny. Flower se nejprve domníval, že drongové budou svou lstivou taktiku používat v malé míře, aby nebyla odhalena. Místo toho se ale objeví a ukradnou naráz co nejvíc potravy, poznamenává. Aby surikaty nepojaly žádné podezření, varovný křik obměňují. Kdyby používali pokaždé stejný zvuk, surikaty by jej po čase začaly ignorovat, vysvětluje Flower. Proto se ptačí lupiči naučili vydávat i varovné signály jiných druhů ptáků a střídají je se svými vlastními. Surikaty musí brát na vědomí všechny signály. Kdyby je ignorovaly, mohly by přijít o život. foto: shutterstock připravila zuzana teličková zabíjení z nevědomosti pomoc lesnímu muži Profesorka Kerrie Mengersenová ze Školy matematických věd při Technologické universitě v Queenslandu přišla na způsob, jak zachránit aspoň některé orangutany. Zjistila totiž, že celá čtvrtina lidí žijících bok po boku s těmito ohroženými primáty není informována o tom, že není povoleno vzácné primáty zabíjet. Pět procent z téměř dotazovaných Indonésanů uvedlo, že se podílelo na lovu orangutanů. Za minulý rok tak jejich přičiněním přišlo na Borneu a Sumatře o život jedinců. Statistická analýza Kerrie Mengersenové uvedla kromě čísel také důvody, které vesničany k zabíjení vedly. Lov pro zábavu, za účelem výdělku, odchycení mláďat určených na domácí mazlíčky či využití v tradiční medicíně kupodivu patřily k nejméně častým pohnutkám. Více než polovina zabitých opic sloužila jako potrava a přes deset procent orangutanů zahynulo při snaze vesničanů ochránit úrodu, v sebeobraně či z nespecifických důvodů. Jednoprocentní roční úbytek orangutanů v důsledku ilegálního lovu je považován za jistou cestu k jejich vyhynutí v některých lokalitách, konstatuje Mengersenová. Výsledky průzkumu však dokazují, že toto procento může být na určitých místech mnohem vyšší. Rozpoznání faktorů vedoucích k zabíjení orangutanů by přitom spolu se vzdělávací kampaní ušitou na míru konkrétním vesnicím a kulturním skupinám mohlo vést k účinné ochraně. Ačkoli záchranných programů je dost, žádný z nich zatím nemapuje lov orangutanů jako takový, dodává Mengersenová. 6

7

8 soutěžní anketa Přírodu tvoříte i vy! Již třetím rokem usilovně vylepšujeme Přírodu tak, aby byla čtivější a tematicky pestřejší. Spolupracujeme při tom s těmi nejlepšími českými fotografy divočiny, ilustrátory, zoology, botaniky a cestovateli. A nyní se obracíme i na vás: chcete-li, pomozte nám hýčkat Přírodu (tu tištěnou) i vy Předem vám všem chceme poděkovat. Jsme rádi, že se vám časopis Příroda líbí. Toto tvrzení podporují jak vaše ohlasy, tak stále rostoucí počet čtenářů, kteří si Přírodu pravidelně kupují v trafikách nebo se stali předplatiteli. Těší nás také, že oceňujete dokumentární DVD, které jsou nedílnou součástí každého vydání. Přelom roku patří vždy jistému bilancování. A my toho patřičně využijeme. Tedy spíše byli bychom rádi, kdybychom toho využít mohli. Chtěli bychom se zeptat na váš názor. A ten může být nejen nekriticky pochvalný rádi uslyšíme i vaše tipy a tematická doporučení, nápady na zlepšení či rozšíření sekcí a rubrik Přírody. Řekněte nám, které články čtete nejraději, zda vás zajímají spíše cestopisy, reportáže, anebo detaily ze života zvířat, jestli chcete například více české, anebo světové divočiny, na který kontinent máme častěji zamířit, zda máme klást více důrazu na text, či naopak obraz, anebo zda je poměr textu a fotografií vyvážený. Řekněte nám v naší výroční anketě a současně soutěži, co se vám líbí a co nikoliv, co vám chybí a co přebývá. Můžete přitom současně prozkoumat i další produkci vydavatelství Extra Publishing, vyhrát nový automobil a 500 předplatných časopisů (Příroda, Svět, Tajemství české minulosti, Válka REVUE, Živá historie, Extra PC a Nejlepší PC rady + návody). Otázka je záměrně volná ( které z našich časopisů máte nejvíce rádi a proč ) a necháváme na vašem uvážení, jak naložíte s odpovědí. Že na to všechno, co od vás chceme slyšet, anketní políčko uvedené pod tímto textem nestačí? Při hlasování využijte elektronického formuláře na webu www. epublishing.cz/soutez. Dostatek prostoru pro vaše dobré nápady najdete přesně tam. Soutěžní otázku najdete na této stránce dole. Tipy, které nám poskytnete, chceme pečlivě roztřídit, zhodnotit a efektivně využít. Abyste se i vy stali spolutvůrci děkujeme, že nám pomáháte dělat lepší časopis jediného českého časopisu, který vás zavede přímo do divočiny, abyste v Přírodě-Wildlife našli opravdu to, co chcete. Děkujeme, že nás čtete a zachovejte nám přízeň! Věnujte nám pouhou 1 minutu svého času a hrajte s námi Velká novoroční soutěž Vyhrajte nový automobil v hodnotě Kč! Ford Fiesta ODPOVĚZTE IHNED: Nejvíce tištěných titulů Extra Publishing je dnes z oboru a historie, b přírody a cestování, c počítačů Odpovídejte: Na webu em: soutez@epublishing.cz Čitelným vyplněním a zasláním kuponu na adresu: Extra Publishing, s. r. o., Bubeníčkova 9, Brno předplatných našich časopisů Kupon: Jméno: Příjmení: Ulice: Obec: Číslo: PSČ: Od historie k budoucnosti Vážení čtenáři, děkujeme Vám, že čtete časopisy vydavatelství Extra Publishing. Za 4 roky jsme pro vás připravili 15 magazínů a jejich speciálů. Jejich tematický záběr jde Od historie k budoucnosti. Prozkoumejte všechny a zamyslete se nad naší zvídavou otázkou. Zaškrtněte správnou odpověď na soutěžní otázku: a b c Pokud chcete, můžete nám sdělit, které z našich časopisů máte nejvíce rádi a proč: Podmínky soutěže: Soutěž končí 31. ledna 2011, podmínkou slosování je správná odpověď na soutěžní otázku a kompletní vyplnění kuponu. Vylosovaný výherce získá automobil Ford Fiesta v hodnotě podle ceníku platného k 11. listopadu 2010 přibližně Kč včetně DPH, 500 dalších předplatné magazínu vydavatelství Extra Publishing jiného než běží jejich aktuální předplatné, od čísla 1/2011 na období půl roku, titul zvolí vydavatelství. Výherci budou zveřejněni na www. epublishing.cz do konce února Obrázky na této stránce mohou být pouze ilustrační. Výhry nelze vymáhat soudně, konečné rozhodnutí má pořadatel. Pořadatelem soutěže jsou Extra Publishing, s. r. o., a Auto-Arena, s. r. o. Odesláním odpovědi výslovně souhlasíte s tím, že pořadatelé soutěže, obchodní firmy Extra Publishing, s. r. o., Bubeníčkova 9, Brno, IČ : a Auto-Arena, s. r. o., Smetanova 4439/48, Jablonec nad Nisou, IČ: , mohou využít vámi poskytnuté osobní údaje: jméno, příjmení, ulice, číslo, město, PSČ, k obchodním a marketingovým nabídkám, a to až do písemného odvolání vašeho souhlasu. Režim poskytování osobních údajů se řídí aktuálním zněním Zákona o ochraně osobních údajů č. 101/2005 Sb. Kdykoliv po vašem odmítnutí vám okamžitě přestanou být zasílány další obchodní a marketingové nabídky. Svět Svět speciál Příroda Příroda speciál Živá historie Živá historie SPECIÁL Poklady Živé historie Tajemství české minulosti Válka REVUE Válka REVUE speciál PC rady PC rady speciál Extra PC Extra PC speciál HARDWARE speciál

9 objevy překvapivé ptačí zálety důvody ptačí promiskuity Ptáci jsou často uváděni jako příklad nejvěrnějších partnerů v živočišné říši. Vědci vedení Jane Reidovou z University of Aberdeen však nyní zjistili, že ačkoli jednotlivé páry spolu žijí po celý život, pravidelně se oddávají milostnému poblouznění s atraktivními jedinci ze sousedství. Podvádění navíc není jen doménou samců. I samičky si rády zpestří život občasným záletem, i když riskují své vlastní zdraví či dobré prospívání mláďat. Nejenže se při páření s více samci mohou nakazit sexuálně přenosnými nemocemi, ale když je otcem mláďat jiný samec, jejich dlouhodobý partner to pozná a nekrmí mladé tak ochotně jako své vlastní potomstvo. Reidová zjistila, že téměř 18 % samičí promiskuity je dáno geneticky. Jestliže matka byla promiskuitní, dcera bude pravděpodobně také, vysvětluje. Záletnické chování však musí mít z evolučního hlediska nějaké výhody, jinak by se postupně vytratilo. U samců se dá snadno pochopit: čím více potomků zplodí, tím více kopií svých vlastních genů si zajistí. U samiček převládá teorie, že se střídáním partnerů snaží získat pro svá mláďata lepší genetickou výbavu. To platí zejména u těch samiček, které neměly možnost velkého výběru a jejich životním partnerem se stal slabší jedinec. Aby tuto teorii potvrdila, chce se Reidová ve svém dalším výzkumu zaměřit na nemanželská mláďata, jichž je u zkoumaných ptačích druhů %. Jejím hlavním cílem je zjistit, zda tito jedinci vykazují schopnost zplodit více potomstva nebo jestli budou žít déle než ostatní. bércoun včele podobný pouštní savci v roli opylovačů Petra Westerová z University of Stellenbosch v Jihoafrické republice dokázala, že bércoun kapský (Elephantulus edwardii) olizuje nektar z květů a pomáhá tak k jejich opylení. Westerová se studiem bércounů zabývala v severní oblasti pohoří Cederberg, kde se vyskytuje hyacintovitá rostlina s latinským názvem Whiteheadia bifolia. Po čtyři noci kladla pasti s návnadami z ovsa a arašídového másla v blízkosti rostlin. Na druhý den z pastí, kam bércouni přišli mlsat, odebrala vzorky trusu a nechala je analyzovat. Současně odchytila dva jedince, které umístila do terária spolu s několika rostlinami Whiteheadia bifolia. Během čtyř dní navštívili malí zajatci květy víc než padesátkrát. Dlouhými, ohebnými čumáky se bez potíží dostali skrz okvětní tyčinky a tenkým jazykem olizovali nektar. Přitom se dotýkali blizny i pylových váčků, takže jim pyl ulpěl na čumáku. Bércouni samotný pyl nepojídali, živili se pouze nektarem. Dávali mu přednost dokonce před arašídovým máslem s ovesnými vločkami, jablky či vodou, které měli v teráriu k dispozici. Výsledky analýzy jejich trusu potvrdily přítomnost pylu, který se do zažívacího traktu dostal pravděpodobně při čištění srsti. Bércouni se tak zařadili do poněkud neobvyklé skupiny opylovačů tvořené některými hlodavci, primáty a vačnatci. inzerce Památky UNESCO v nástěnném kalendáři 2011 SLOH SE NEPÍŠE NA SLOH SE KOUKÁ - tak zní podtitul kalendáře na rok Na příkladech všech dvanácti českých a moravských památek UNESCO uvidíte charakteristické znaky stavebních slohů. Autoři fotografií: Lubomír Stiburek, Jaroslav Horák, Miroslav Oros, Libor Sváček a František Renza. Grafická úprava a tisk H.R.G. Litomyšl Kalendář si můžete zakoupit za 130 Kč v e-shopu na nebo v informačních centrech měst UNESCO. Firmám a podnikatelům nabízíme přítisk loga na karton a množstevní slevu. Kontakt: unesco@litomysl.cz, M: foto: shutterstock připravila zuzana teličková 9

10 velké migrace vidloroh americký (antilocapra americana) Vidloroh je po gepardovi druhé nejrychlejší zvíře světa a na kratší vzdálenosti dokáže vyvinout rychlost až 86 kilometrů za hodinu. Při běhu na dlouhé trati umí dlouhodobě udržet zhruba poloviční tempo. Tato schopnost se vidlorohům velmi hodí při každoroční migraci, kterou generace jejich prapředků překonávaly již před lety. Trasa, kterou probíhají, je 160 kilometrů dlouhá a je nejdelší vzdáleností, kterou na území Severní Ameriky jednorázově překonávají suchozemští savci. V této kategorii vidlorohy trumfnou pouze arktičtí sobi. K páření vidlorohů dochází na otevřených pláních každý podzim. Dominantní samci kolem sebe shromažďují harémy samiček a žárlivě je střeží před soky. Často tak dochází k velkolepým a nebezpečným střetnutím. Výsledkem tohoto procesu jsou na jaře narození vidlorozi, kteří již v několika dnech svého věku běhají rychleji než nejrychlejší člověk. 10

11 velké migrace migrují po milionech, přežívají jako jednotlivci Naše romantická představa o stěhování zvířat je naprostý nesmysl. Nejde o žádné klidné procházky, plavání nebo létání. Migrace je spletitý a vysilující maratón, který probíhá ve jménu utrpení, hladu a zoufalství. Každé stěhovavé zvíře se tváří v tvář smrti pouští do putování, při němž musí kvůli přežití nebo zachování svého druhu překonat bezpočet překážek. I přes obrovské riziko a nepředstavitelnou energetickou náročnost totiž tato zvířata vědí, že jedinou horší věcí než odchod, je zůstat na místě. Sedmidílný seriál Velké migrace vám představí nejpozoruhodnější a největší přesuny živočichů, které jsou na povrchu naší planety a v hlubinách oceánů k vidění. Velké migrace můžete v premiéře vidět od 14. prosince 2010 na kanálu Nat Geo Wild. V lednu a únoru můžete seriál zhlédnout i na HD kanálech National Geographic Channel HD a Nat Geo Wild HD. Více informací na 11

12 velké migrace 12

13 velké migrace zebra stepní (equus quagga) Zbarvení zeber je jedním z nejvýraznějších kabátů, které jsou v přírodě k vidění. Vzor na těle každého zvířete je unikátní podobně jako otisky prstů u lidí. Vědci se dosud neshodli, jakému účelu zebří pruhy slouží. Původně se předpokládalo, že jde o rozlišovací znamení, které jim umožňuje vzájemnou identifikaci. Další variantou byla hypotéza, že jde o kamufláž, díky níž se zebra ukryje ve stínech vysoké trávy. Pruhy by podle tohoto předpokladu měly poskytovat maskování i většímu počtu zeber, které se shluknou k sobě. Díky optickému klamu by měli predátoři, zejména lvi, považovat stádo za jedno velké pohybující se zvíře, což by je mělo zmást při rozhodování, na který kus zaútočit. Tito býložravci každopádně musí být stále připraveni na útok lvů nebo hyen. V případě, že je jedna zebra napadena, přijdou jí ostatní na pomoc a snaží se predátory odehnat. 13

14 velké migrace vidloroh americký (antilocapra americana) 14

15 velké migrace tučňák skalní (eudyptes chrysocome) Tučňáci skalní patří k nejmenším druhům. Zároveň jsou ovšem považováni za nejagresivnější a vlastně nejodvážnější tučňáky, kteří tuto vlastnost využívají především při obraně potomků. Tučňáci skalní se nebojí lidí, ptáků ani jiných tvorů větších, než jsou oni samotní. Ostrým zobákem se pustí do kohokoli, kdo se ocitne v blízkosti mláděte nebo zahřívaného vejce. Jejich rodičovské instinkty lze každý rok pozorovat především na Falklandských ostrovech, kde bylo v roce 1984 zaznamenáno zhruba dva a půl milionu hnízdících párů. V současnosti toto číslo v důsledku extenzivního rybolovu pokleslo na zhruba párů. I tak je ale migrace tučňáků na místo jejich pravidelného hnízdění impozantní. Samečci dorážejí ke skalnatému pobřeží v říjnu jako první a z kamení, větví a vegetace začnou připravovat hnízda. Říje probíhá v listopadu a později je možné na jediném místě napočítat desítky tisíc hnízdících párů. voduška kob (kobus kob) Voduška kob neboli antilopa bělouchá žije ve velkých počtech v jižním Súdánu. Při každoročních migracích vodušek dochází k přírodnímu představení, které je zmenšeninou velkých migrací afrických plání. Antilopy žijí v menších stádech, ale při přesunech se sdružují do větších skupin čítajících až zvířat. Na voduškách kob je zajímavé i to, že každý rok vyvádějí mláďata na stejných místech, jimž se říká lek. Mnohá z těchto míst jsou pro tento účel využívána již 50 let. Leky jsou většinou vyvýšená místa umístěná blízko vodního zdroje a mají kruhový tvar o průměru 18 až 90 metrů. V období 25 let trvající války v Súdánu si vědci mysleli, že vodušky kob vyhynuly nebo že jejich počty byly masivně redukovány. K velkému překvapení odborníků však byla v lednu 2007 po delší době pozorována migrující stáda, velikostí srovnatelná s dříve zaznamenanými počty. slon africký (loxodonta africana) Sloni žijící na území afrického státu Mali mají ze všech slonů na světě nejdelší migrační trasu kruh o délce bezmála 500 kilometrů. K pravidelnému absolvování této vzdálenosti jsou nuceni suchem a vzrůstajícím ekonomickým a zemědělským využitím půdy. Z toho důvodu je existence malijských slonů ohrožena. Při své pouti za potravou a jejím hledání používají kly, kterými doslova vykopávají jedlé kořeny a vodu a olupují kůru ze stromů. Kromě toho jedí ovoce i trávu a denně spořádají až 136 kilogramů. 15

16 velké migrace zebra stepní (equus quagga) 16

17 velké migrace 17

18 velké migrace pakůň žíhaný (connochaetes taurinus) Pakoně jsou spolehlivým zdrojem potravy pro množství afrických predátorů lvy, hyeny, gepardy, psy hyenové a krokodýly. Všechna tato zvířata se mohou spolehnout na přesuny pakoní v rámci národních parků Keni a Tanzanie. Při pouti za čerstvou trávou živenou sezónními dešti se do pohybu dává 1,2 milionu pakoní doprovázených obrovským množství zeber a gazel. medúza zlatá (mastigias papua) Medúza zlatá podniká každodenní rutinní migrace, jejichž cílem je udržet kontakt s putujícím sluncem. K přežití tohoto druhu je nezbytně nutné, aby měl dostatek slunečního světla. Energii totiž čerpá z řas, jež přežívají v jeho tkáních. Řasy potřebují slunce k tvorbě sacharidů, o něž se pak dělí se svým hostitelem. Medúzy je na oplátku chrání před predátory a jsou zdrojem doplňkových živin v podobě odpadových látek vlastního metabolismu. Medúzy zlaté také způsobují jev nazývaný bio mixing při plavání totiž víří vodu a živiny v jezeře. Vědci zkoumají, jak tento proces v oceánech, mořích a jezerech ovlivňuje vznik proudů, jimiž se přenáší dusík, uhlík a další prvky z jedné části vodní masy do druhé. Medúzy zlaté žijí v Jellyfish Lake (souostroví Palau). V prosinci roku 1998 se zdejší populace, která běžně dosahuje více než jedinců, téměř vytratila. Teplota v jezeře stoupla o mnoho stupňů v návaznosti na jev El Niño z let V roce 2001 se ale jezero opět ochladilo a objevila se nová generace medúz. Od té doby naštěstí pro ně nedošlo k žádnému srovnatelnému růstu teploty. 18

19 velké migrace krab Červený (gecarcoidea natalis) Více než 45 milionů těchto zářivě červených suchozemských krabů žije ve vlhkých lesích Vánočního ostrova. Po většinu roku přebývají na jednom místě, ukrytí ve své díře. Živí se převážně spadaným listím, ovocem a rostlinami. Nejraději mají čerstvé zelené listy. Nejsou ale výhradní vegetariáni, zkonzumují klidně i další mrtvé kraby a ptáky, plže a lidský odpad, pokud se jim naskytne příležitost. Na začátku období dešťů (říjen listopad) se dospělí krabi vydávají na osmnáctidenní putování z lesa na pobřeží, aby se zde mohli rozmnožit a naklást do moře vajíčka. Deště zaručí vlhkost, která krabům umožní podniknout jejich dlouhou a náročnou cestu. Načasování období migrace a rozmnožování je také spojeno s měsíčním cyklem. Samičky mohou naklást svá vajíčka do moře přesně ve chvíli, kdy se v poslední čtvrtině měsíčního cyklu láme příliv. Jediná samička může naklást až vajíček. 19

20 rozhovor fotograf sopek patrick koster Horká půda pod nohama O kráse mocných přírodních procesů a o tom, jak se vypořádat s riziky, která člověku hrozí v bezprostřední blízkosti činné sopky, s nizozemským fotografem Patrickem Kosterem, jemuž se lávu chrlící vulkány staly životní posedlostí ptal se marek telička 20

21 fotograf sopek patrick koster rozhovor na okraj rozhovoru Vzhledem k vzdálenosti mezi Českou republikou a Nizozemskem se rozhovor s Patrickem Kosterem odehrával prostřednictvím elektronické pošty. Navzdory tomu, že jsme pro sebe zpočátku byli dva cizí lidé, komunikace probíhala velmi přátelsky a věcně. Není problém, pošlu, v jakém rozlišení fotky potřebujete? byla jedna z prvních vět, kterou Holanďan bezvadnou angličtinou napsal. Jedna z posledních zněla: Opatruj se a určitě pošli časopis. Těším se na článek i ostatní reportáže, i když česky si asi moc nepočtu. 21

22 rozhovor 22 Prudká erupce havajského vulkánu Kilauea zachycená, alespoň podle Patricka, z bezpečné vzdálenosti [?] Záliba ve focení vulkánů je opravdu neobvyklý koníček. Jak a kdy vlastně vaše kariéra fotografa činných sopek odstartovala? Jako dítě jsem hltal zprávy o výbuchu sopky Mt. Helens, která vybuchla v roce 1980, a později jsem v přírodopisných časopisech s oblibou vyhledával články s tématy sopek a erupcí. O mnoho let později jsem měl sám možnost prožít první fascinující setkání se sopečnou činností, když jsem navštívil řecký ostrov Kos a u sopky Nisyros jsem poprvé ucítil pach sirných plynů. Asi před jedenácti lety jsem si pak pořídil první zrcadlovku, abych mohl fotit zatmění Slunce. Během první cesty se svým novým fotoaparátem jsem se pak dostal na vulkanický ostrov Lanzarote, který je jedním ze španělských Kanárských ostrovů. V tom okamžiku se mé dva zájmy protnuly když jsem si plně uvědomil, jak vlastně vznikly sopečné útvary a jak působivá musela být erupce, která dala vzniknout celému ostrovu. Tehdy se zrodila moje touha fotit činné sopky v okamžicích, kdy vyvrhují popel a kusy žhavé lávy. [?] Máte dost nebezpečnou zálibu a vaše práce taky není úplně bez rizika. Mají tyto dvě oblasti vašeho života něco společného? Studoval jsem chemii a teď pracuji jako kontrolní inženýr chemických elektráren. Jsem zodpovědný za provoz, údržbu a analýzu jak statických, tak pohyblivých součástí. Musím zaručit bezpečný, spolehlivý a stálý provoz elektrárny, a proto jsem zvyklý pohybovat se v ochranném oblečení v blízkosti nebezpečných chemikálií. A taky musím mluvit hodně anglicky. Oba tyto aspekty mé práce jsou mi při focení sopek užitečné, ale neřekl bych, že toho mají nějak moc společného. [?] Daří se vám sladit zřejmě náročnou práci s náročným koníčkem? Výlety nebo dovolené u sopek, které jsou neustále činné, je možné plánovat měsíce dopředu. V těchto případech obvykle žádné komplikace nenastávají. Jiné je to v případě expedic, kdy je nutné co nejrychleji se sbalit a vyrazit. Tehdy je vše mnohem složitější. Už jen dospět k finálnímu rozhodnutí, že mohu jet, často bývá několikadenní proces. Všechno musí být zorganizováno ve spěchu, přičemž cestovní přípravy včetně chystání fotografického a bezpečnostního vybavení zaberou dost času. Už se mi taky v minulosti několikrát stalo, že mi v cestě za činným vulkánem zabránil nabitý pracovní harmonogram. [?] A co váš osobní život a sopky? Nedochází tady k nějaké kolizi? Většinou se snažím zkombinovat vulkány a dovolenou. V případě, že program dovolené netvoří výhradně dny strávené na okraji sopky, má moje manželka pochopení. Myslím, že větším problémem je nedostatek času, kvůli němuž nemohu udržovat své webové stránky a zpracovávat pořízené záběry ve své digitální fotokomoře. [?] Jste ženatý a máte malé dítě. Co si o vaší zálibě myslí manželka? Nesnaží se vás od nebezpečného koníčka nějak odradit? Jsem ženatý už skoro deset let a mám šestiměsíční dítě. Žena má sopky taky ráda a byla se mnou u aktivních vulkánů, jako je Stromboli a havajská Kilauea. Výlet na Stromboli byl dokonce naší svatební cestou. Každopádně ale není do sopek takový blázen jako já a už vůbec není člověk, který by měl v oblibě výpravy expedičního typu. Nejvíc starostí si dělá, když jsem právě na některé z takových cest. Nijak mne k cestám za vulkány nepovzbuzuje, ale ani se nesnaží moji fotografickou vášeň krotit nebo mi dokonce házet klacky pod nohy. A když je nějaká možnost kontaktu, například pomocí půjčeného satelitního telefonu, zůstává i v době mých výprav klidná.

23 fotograf sopek patrick koster rozhovor Erupce zachycená letos na Islandu inzerce 23

24 rozhovor fotograf sopek patrick koster Na Patricka trochu netypická fotografie zachycuje okolí etiopské sopky Dallol 24

25 fotograf sopek patrick koster rozhovor [?] Vy sám si nepřipouštíte možnost, že vás nějaká erupce zastihne nepřipraveného a nechráněného a způsobí vám třeba i smrtelné zranění? Většina lidí, kteří se dozvědí o mé zálibě, si v prvním okamžiku pomyslí, že musím být blázen, když dobrovolně lezu k aktivní sopce. Jenže vulkány nejsou všechny stejné. V prvé řadě o nich platí, že čím častěji dochází k erupcím, tím je sopka méně nebezpečná. A jejich nejnebezpečnějším projevem nejsou vulkanické plyny ani láva, ale takzvané pyroklastické proudy. Jde o jakési extrémně žhavé laviny, které obsahují směs sopečných plynů, úlomků magmatu a sopečného popela a pohybují se nesmírně velkými rychlostmi. To jsou skuteční zabijáci a já se cíleně vyhýbám místům, kde bych se mohl s tímto vulkanickým projevem setkat. Navíc většina zranění, která lidé utrpí na výpravách k sopečným kuželům, vzniká jako důsledek nepříznivého počasí, nerovností na svazích a vrcholcích sopek a podobných lokálních podmínek. Když má člověk dobré informace, umí se odpovídajícím způsobem připravit a má na sobě oděvy, které zaručují základní ochranu, skoro určitě zůstane zdravý a v jednom kuse. [?] Máte nějaká daná bezpečnostní pravidla, kterých se při pohybu u aktivních sopek držíte? Studujete jednotlivé sopky z knih, nebo spoléháte na dřívější zkušenosti? Každá sopka je jiná, a i když mám velké množství knih o vulkánech, většinou spoléhám především na internet. Mailem kontaktuji místní lidi a turistické kanceláře a dozvídám se od nich aktuální informace. O sopečné aktivitě pak získávám údaje přes internetové servery a místní observatoře. Jestliže má být převažující sopečnou aktivitou pyroklastický proud, jako tomu třeba bylo teď v říjnu a listopadu u indonéské sopky Merapi, je to pro mě příliš velký risk. Navíc by se fotografování omezilo na zachycování negativních stránek vulkanické aktivity devastované a popelem pokryté oblasti, zničený majetek a zoufalí lidé. I když jsou tohle situace, které mohou být pro některé fotografy zajímavé, já o takové záběry v žádném případě nestojím. [?] Nepochybuji, že pro svou bezpečnost děláte, co se dá. I tak se mi ale nezdá, že byste se mohl vyhnout veškerým nástrahám, které blízkost činné sopky přináší Ještě nikdy jsem se nedostal do situace, že bych musel vzít nohy na ramena a běžet o život. V Itálii na Stromboli a u etiopské Erta Ale byly situace, kdy jsem si musel kvůli náhlé zíral u vulkánu Ol Doinyo Lengai. Alespoň jsem si tehdy myslel, že jde o levharta, ale nakonec se ukázalo, že ty domnělé oči kočkovité šelmy byly dva kousky zeleného plastu, které někdo přivázal ke stromu a označil tak nebezpečný okraj kráteru. Mně ale nikdo neřekl, že nějaké takové značky u vrcholu sopky jsou, a tak mě dva kousky plastu vyděsily k smrti. změně větru rychle nasazovat plynovou masku. U Ol Doinyo Lengai v Tanzanii jsem stál na kusu ztuhlé lávy a chvíli poté, co jsem z ní odešel, byla stržena do bublajícího lávového jezírka. Možná vám to bude připadat jako velké riziko, ale jde opravdu o ojedinělé případy. Většinu rizik, kterým musím nějak čelit, s sebou nesou běžné outdoorové aktivity. Nebezpečné jsou blesky a horská nemoc na Etně, extrémní chlad na Islandu a příšerné vedro v Etiopii. A taky hustá mlha a levhart, který na mne [?] Ponechme teď stranou možnost, že by na vás u kráteru číhal levhart. Když překonáváte poslední kroky k okraji kráteru, máte strach? Dostávám se do míst, kde vládnou přírodní síly a lidská slova nebo činy mají zanedbatelnou váhu. Zvuky srovnatelné s řevem tryskových motorů, obří mraky plynů a páry a výtrysky lávy mohou mít zastrašující účinek a člověk si na obrovské sopce může připadat nepatrný. Ale zároveň mám v těchto místech možnost obdivovat neuvěřitelné přírodinzerce 25

26 rozhovor fotograf sopek patrick koster Láva z havajské sopky Kilauea vlévající se do vod Tichého oceánu 26

27 fotograf sopek patrick koster rozhovor ní představení a pořizovat unikátní záběry. Díky tomu se mnohem více cítím být nesmírně obdarovaný. Není moc lidí, kteří by mohli zblízka pozorovat tyhle úžasné přírodní projevy. [?] Už byla řeč o vhodném oblečení. Jak se tedy k sopce oblékáte? Máte nějaké speciální vybavení? Nejdůležitější je nenechat se zaskočit počasím, úplně stejně jako při běžném chození po horách. Na vrcholu je nebezpečí zásahu sopečným plynem a popelem. Pro tyto případy s sebou nosím helmu, ochranné brýle proti prachu a plynovou masku. No a taky si musíte držet odstup. Žádná fotka nestojí za to, aby se člověk zranil. Pokud se vydáváte k sopce a jste vybaven oblečením proti nadměrnému žáru, pak se na můj vkus chcete dostat až moc blízko. [?] Váš fotoaparát je v zásadě také obyčejný, nebo máte nějaký prachuvzdorný model či alespoň kryt? Používám Canon 5D mk2 a objektivy 17 40, a Všechno je to vybavení do normálních atmosférických podmínek. Dřív jsem jako improvizovaný kryt používal obyčejný igelitový sáček, ale když jste na vrcholu, kde fouká, zápasení s vlajícím pytlíkem zrovna nenapomáhá kvalitě pořízených záběrů. Nakonec jsem zjistil, že prach a vulkanický popel nejsou pro běžný fotoaparát až takový problém, i když dávají dost zabrat stativu. Člověk si ale musí dávat pozor při výměně objektivů. Sopečné plyny se v ten okamžik mohou snadno dostat dovnitř a zařízení poškodit. To se mi koneckonců už nejednou stalo. [?] Máte nějaký sen týkající se zamýšlených lokalit, které hodláte navštívit, nebo nějakého vulkanického projevu, jenž se vám zatím nepodařilo zachytit? Pokud jde o místa, která bych chtěl fotografovat, ještě jsem nebyl u Vesuvu a ve vesnicích Pompeje a Herculaneum, i když to u vulkanického nadšence asi zní divně. Velmi zajímavé sopky jsou taky v Indonésii například Anak Krakatoa a zejména sírové doly kráteru Kawah Ijen. Na mém pomyslném seznamu přání je taky Nový Zéland, Kostarika a Galapágy. S focením sopek ještě zdaleka nejsem hotov. kdo je patrick koster Nizozemský inženýr chemie se už déle než deset let věnuje fotografování aktivních sopek. Ačkoli není fotografem na plný úvazek a cesty za vulkány musí často odložit kvůli náročnému pracovnímu programu, podařilo se mu již pořídit slušnou řádku unikátních záběrů. Když už si ale zapakuje a hodí na záda batoh, jsou pro něj vulkány neodolatelným magnetem. Na cestě za činnou sopkou například požádal svoji ženu o ruku a jejich svatební cesta rovněž vedla do míst s aktivní sopečnou činností. Když se Holanďan po příjezdu na místo líbánek dozvěděl, že erupce jím vytipovaného vulkánu právě ustala a zřejmě se pár dní neobnoví, bez váhání cestu přeplánoval směrem k jiné sopce, jejíž erupce právě vrcholila. inzerce Canon PowerShot SX130 IS S rozlišením 12,1 megapixelu a 12násobným zoomem nabízí fotoaparát PowerShot SX130 IS hodnotné fotografování s velkým zvětšením. Zvládněte snímky a filmy HD s režimy Smart Auto a Snadno nebo buďte kreativní s plně ručním ovládáním. SNADNO POUŽITELNÉ FUNKCE PRO CELOU RODINU PowerShot SX130 IS nabízí celou řadu inteligentních fotografických funkcí, které jsou zárukou vynikajících výsledků bez ohledu na zkušenosti fotografa. V režimu Easy Mode (Snadný) je většina ovládacích prvků deaktivována a většina ikon na displeji je skryta, aby se začínající fotografové mohli plně soustředit na zachycení nejlepšího Objektiv s 12násobným zoomem a stabilizací Snímač CCD typu 12,1 Mpix Režimy Smart Auto a Easy s rozpoznáváním až 28 typů scén LCD displej s úhlopříčkou 7,5 cm (3,0 ) Videa ve formátu HD Inteligentní závěrka se samospouští na mrknutí Fotografické režimy včetně efektu Miniatura Rady a tipy Plné manuální ovládání i-contrast snímku. Jedinečná funkce Smart Shutter (Inteligentní závěrka) využívá technologii detekce obličeje, díky které může být i fotograf součástí skupinové fotografie, aniž by musel spěchat, jako při použití časované samospouště. Stačí mrknout nebo se usmát a snímek je hotov. ZACHYŤTE VZÁCNÉ OKAMŽIKY V HD PowerShot SX130 IS podporuje 720p HD video se stereofonním zvukem. Uživatelé mohou okamžitě přepínat mezi fotografováním a natáčením kvalitního videa při použití jediného praktického a kompaktního digitálního fotoaparátu. Tichý zoom umožňuje i při nahrávání používat transfokaci v plném rozsahu a kontinuální automatické zaostřování zajišťuje ostrost pohybujících se objektů. S jistotou tak můžete natáčet školní akce, oslavy apod. i v ituacích, kdy je obtížné sledovat veškeré dění. 27

28 úžasná zvířata zvířata na souostroví špicberky Kde slunce nezapadá Na světě už není mnoho míst, která si dodnes dokázala uchovat původní tvář. Souostroví Špicberky však mezi ně bezesporu patří a svoje krásy nabízí každému, kdo má dostatek všímavosti a trpělivosti text a foto: petr slavík, 28

29 zvířata na souostroví špicberky úžasná zvířata Špicberky jsou jedním z mála míst, kde přírodní procesy dosud nebyly nenávratně narušeny člověkem. O tom svědčí třeba jedno ze základních pravidel pobytu na ostrovech: Neopouštějte své obydlí beze zbraně a bez znalosti jejího použití! Pokud se pohybujete terénem, musíte počítat s tím, že jste tu jen hostem. Tohle je země ledních medvědů a rychle se měnícího počasí. Přes zdánlivou pustotu je tato brána Arktidy domovem pro několik druhů savců a množství ptáků. Trpělivý pozorovatel se může těšit na setkání s divokými soby, polárními liškami nebo obrovskými mroži. Pro každého, kdo se do oblasti Špicberků vypraví, si severská divočina určitě připraví některé ze svých krás. Až budete kráčet s batohem a puškou na zádech krajinou nebo obdivovat její půvab během okružní plavby, nezapomeňte ještě na jedno důležité pravidlo. Nezanechejte zde víc, než otisk vašich bot! norsko švédsko finsko špicberky rusko nová země Počasí se v Arktidě mění velice rychle. Sluncem jiskřící ledové kry v tmavě modrém oceánu pod bezmračným nebem mohou každou chvíli zmizet pod závojem mlhy. 29

30 úžasná zvířata Medvědice s mládětem se několikrát pokusila přiblížit k druhé samici s uloveným tuleněm. Pokaždé však nakonec dala přednost ústupu před silnějším zvířetem, aby se vyhnula zranění nebo napadení medvíděte. Podle chování obou samic došlo patrně ke krádeži kořisti, kterou původně ulovila matka s mládětem. Několik hodin jsem pozoroval marné pokusy vrátit se ke zbytkům tuleně. Vítězná medvědice si lehla jen pár metrů od místa, kde dokončila uloupenou hostinu, a o zbytky masa se nakonec postarali rackové. O mrožích zamilovaných do zodiacu (gumový člun) se v Arktidě vypráví celá řada historek. Člověk se nad nimi usmívá, než je má možnost zažít na vlastní kůži. Fotografoval jsem samici s mládětem, které nejevilo sebemenší známky strachu a namířilo si to přímo k našemu člunu. V jedné chvíli bylo tak blízko, že bych na něj dosáhl rukou. Rychle se blížící matka, ale působila poměrně hrozivě. K překvapení všech přítomných však nechala mládě, aby několik minut zvědavě zkoumalo člun i jeho posádku. 30 Arktická tundra je velice drsné prostředí, kde dokáže přežít jen velmi málo druhů. Název pochází z laponštiny. Její půda nikdy zcela nerozmrzá.

31 MPX snímač CMOS APS-C Výklopný displej LCD 7,7 cm, 3:2 Filmy v rozlišení Full HD + Poukázka na fotoslužby v hodnotě 300,- Najděte svůj styl Canon EOS 60D již od ,- inzerce Palác Langhans Vodičkova 37, Praha 1

32 úžasná zvířata zvířata na souostroví špicberky 32

33 Mrož lední je typickým představitelem fauny souostroví Špicberky. Obrovský savec může ve výjimečných případech dosáhnout hmotnosti až dvou tun. Kly, které mají i samice, mohou u samců dosáhnout délky jednoho metru. Ve své domovině má pouze dva přirozené nepřátele a těmi jsou kosatky a lední medvěd. Medvědi občas využívají paniky, kterou jejich přítomnost způsobí v kolonii mrožů. Zvířata, která se snaží uniknout do vody, velmi často umačkají menší a slabší kusy. Dospělé zvíře je i pro tak velkého predátora, jakým je lední medvěd, příliš silný soupeř. novinka AF-S DX VR Rozlišení 14.2 mpx Záznam videa Full HD LCD obrazovka 3.0" České menu ,- Změna ceny vyhrazena. Kdykoli někam půjdete, fotoaparát Nikon D3100 bude vaším naprosto nepostradatelným společníkem, ať již jde o rodinnou událost nebo výlet. Odolné provedení a komplexní technologie fotoaparátu zvládnou vše, co pro vás připraví aktivity, které provozujete ve svém volném čase. Pokud se plavíte v chladných vodách Severního ledového oceánu, bude pravděpodobně vaším společníkem na cestě buřňák lední. Blízký příbuzný albatrosa je typický nízkým letem, kterým kopíruje hladinu oceánu. Celé dny dokáže plachtit nad oceánem nebo kroužit kolem lodi při hledání potravy. Samice ledního medvěda na snímku je ve vynikající kondici a pravděpodobně březí. Na kamenech, kam si vytáhla uloveného tuleně, zůstaly jen zbytky masa a krev. Lední medvědi z kořisti nejčastěji zkonzumují pouze kůži, tuk a vnitřnosti. V pouti za potravou dokážou denně urazit desítky kilometrů po souši i ve vodě. Protože v oblasti, kde žijí, nemají na souši přirozené nepřátele, může je od kořisti odehnat pouze silnější medvěd. Ačkoli patří mezi největší suchozemské šelmy světa, v moři na ně občas zaútočí mroži. Jejich největším nepřítelem jsou však kosatky. Získejte okamžitě skvělé snímky! inzerce Palác Langhans Vodičkova 37, Praha 1

34 úžasná zvířata zvířata na souostroví špicberky Souostroví Špicberky patří mezi jedno z posledních míst, kde můžete narazit na divoké soby. Na dalších územích severní Evropy se většinou jedná o již domestikované jedince. Jsou dokonale přizpůsobeni životu v polárních a subpolárních oblastech. Dokáží přežít spásáním bylin a lišejníků, které díky širokým paznehtům vyhrabávají zpod sněhové pokrývky. V Severní Americe jsou známi pod názvem karibu. 34

35 zvířata na souostroví špicberky úžasná zvířata Severské národy lovily mrože pro svou obživu od nepaměti, ale teprve komerční lov v devatenáctém a dvacátém století výrazně ovlivnil početnost populace. Zvířata byla masově vybíjena pro silnou vrstvu tuku a slonovinu z jejich klů. Přestože těmto tvorům v současné době nehrozí přímé vyhynutí, stejně jako lední medvědi přicházejí v důsledku oteplování o své přirozené prostředí. Nedávno byla objevena zcela nová několikatisícová kolonie mrožů na Aljašce, tedy v místech, kde se do té doby vyskytovali jen ojediněle. Úřady se snaží zvířatům pomoci odkláněním letových tras a výzvami k místním obyvatelům, aby mrože nevybíjeli. Přiblížit se k hnízdišti alkounů tlustozobých na neklidném moři není jednoduché. Tisíce ptáků hnízdí na strmých skalních útesech, odkud vyráží za lovem ryb pro svá mláďata. Ve chvíli, kdy malý alkoun dosáhne určitého věku a velikosti, je pro rodiče téměř nemožné ho uživit. Mládě, které dosud neumí létat, čeká skok z útesů do ledových vln oceánu. Je to taková ptačí zkouška z dospělosti. Po úspěšném seskoku se o mládě stará samec. Musí se ještě naučit létat a potápět až do hloubky osmdesáti metrů. inzerce FOTOEXPEDICE A PLAVBA NA ŠPICBERKY Divočinou s profesionálním fotografem Petrem Slavíkem kód na webu: 011SV10, přednáška CESTOVNÍ KANCELÁŘ

36 úžasná zvířata investice do dalších generací Zrod zvířecích superpotomků Potomci jsou v přírodě nejcennější deviza, a není proto divu, že rodiče ještě před narozením a bezprostředně po něm do mláďat hodně investují. Sotva narození tvorečci tak mají často schopnosti, kterými výrazně předčí své okolí text: jaroslav petr foto: shutterstock 36

37 investice do dalších generací úžasná zvířata V elryby krmí mláďata mlékem, které je tak nabité živinami, že konzistencí připomíná zubní pastu. To ale není nic proti tomu, jak se dokáží pro zdárný vývoj svých potomků obětovat jiné živočišné druhy. kanibalové i mistři spolupráce Snad úplně největší oběť přináší svým potomkům samička pavouka cedivky domácí (Amaurobius ferox). Do zámotku naklade 60 až 130 vajíček a všestranně se o ně stará. Když se ze snůšky vyklubou malí pavoučci, krmí je tím, že do zámotku klade další vajíčka. Žádné z nich nemá šanci dokončit vývoj, protože věčně hladová smečka mláďat je rychle sežere. Jako poslední chod servíruje matka mláďatům sama sebe. Doslova se jim vnutí za potravu. Malí pavouci se ovšem nenechají dlouho pobízet a matku sežerou zaživa. V okamžiku, kdy matka sejde prostřednictvím kusadel vlastních potomků ze světa, se mláďata ocitnou bez ochrany a přestanou být zásobována potravou. Spartánská výchova ovšem zřejmě nese ovoce, protože mladí pavouci vytvoří komunitu, která táhne za jeden provaz a umí se o sebe postarat. Na společných lovech dokáží kolektivně zdolat kořist dvacetkrát větší než oni sami. Svorně se starají i o obranu. Usídlí se na matčině opuštěné síti a na přiblížení dravých roztočů, hmyzu nebo červů reagují kolektivním synchronizovaným smršťováním svých drobných tělíček. Rozechvívají tak matčinu síť silnými vibracemi. Ty v blížícím se nepříteli vzbuzují mylný dojem, že sítí pohybuje velký pavouk a že není radno se k ní přibližovat. dobře nastartované kukačky Zvláštním způsobem pomáhají svým mláďatům při startu do života samice kukačky obecné (Cuculus canorus). Matka klade své vajíčko mezi cizí plody do hnízda hostitelů. Zatímco ale mláďata hostitelských druhů potřebují k dokončení vývoje ve vajíčku a k vyklubání mláděte obvykle 11 až 15 dní, malá kukačka zvládá kompletní vývoj během dvanácti dní. Proto přichází na svět buď skoro současně s mláďaty hostitele, nebo je dokonce ve vývoji předběhne. To jí dává skvělou příležitost, aby zlikvidovala konkurenty. Vytlačí ostatní mláďata nebo vajíčka z hnízda ven a zůstane v něm sama. Rychlého vývoje zárodku dosahuje samice kukačky tím, že vejce nesnese ihned, jakmile je hotové. Zadrží je v těle na čtyřiadvacet hodin a dopřeje mu urychlený start. Ptačí vejce se formuje v těle matky obvykle 24 hodin. Nejprve samice uvolní z vaječníku vlastní vajíčko žloutkovou kouli a to je do čtvrt hodiny oplozeno spermiemi. Následně sestupuje vejcovodem a dělohou, kde se kolem něj ukládá bílek, formují se podskořápečné blány a nakonec se vytváří i skořápka. Hotové vejce samice bez dlouhých prodlev snese. Tělesná teplota ptáků se pohybuje kolem 40 C. Když samice kukačky zadrží vejce v těle o den déle, zárodek se ve vyšší teplotě intenzivně vyvíjí. Získá tím rozhodující náskok a v hnízdě hostitelů už nepotřebuje tak dlouhou inkubační dobu. I když hostitelští ptáci intenzivně sedí na vejcích a zahřívají je, tento náskok prostě nemohou dohnat. Ve sneseném vejci nikdy nebude tak vysoká teplota, jaká vládne v těle matky. Lvi a ostatní šelmy rodí mláďata holá, slepá a neslyšící. O to intenzivnější péči jim pak musí věnovat v prvních fázích života 37

38 úžasná zvířata investice do dalších generací 38 Kukačka má oproti potomkům hostitelských ptáků nedostižný náskok daný jednodenním vývojem v matčině těle dva typy savčí investice jako poslední chod servíruje matka mláďatům sama sebe Savčí matky nemají možnost ovlivňovat vývoj svých mláďat prostřednictvím obsahu živin ve vejci, ale oproti ptákům (viz Doping pod vaječnou skořápkou) mají zase jiné možnosti. Do svých potomků mohou investovat hned dvěma různými způsoby. Během březosti vyživují mládě prostřednictvím placenty z vlastní krve a po narození předávají mláděti obrovské porce živin v mateřském mléce. Impozantní výkon podává při kojení mláděte například samice rypouše sloního (Mirounga leonin). Novorozenec váží zhruba 40 kilogramů a během třítýdenního kojení se jeho hmotnost ztrojnásobí (viz Příroda 11/2010, strana 78). To je optimální životní strategie v subpolárních oblastech, jako jsou ostrovy Jižní Georgie nebo Kerguelenovy ostrovy, kam samice připlouvají vrhnout mláďata. Léto, kdy panují pro mláďata příznivé podmínky, je krátké a zima naopak dlouhá a krutá. Také investice během březosti se může významně podepsat na budoucím životě mláděte. U některých druhů savců dostává plod v těle matky relativně málo. Mládě se pak rodí málo vyvinuté a o to intenzivnější péči vyžaduje v prvních fázích života. To je příklad holých, slepých a neslyšících mláďat vrhaných šelmami. Jiní živočichové rodí mláďata, která se záhy staví na vlastní nohy a jsou s to velmi brzy vzdorovat nástrahám tohoto světa. Takto zdatná jsou například mláďata řady kopytníků. utajené oplodnění a jiné triky Pro mláďata je důležité, aby přišla na svět v optimálním období roku, kdy je pro ně přežití nejsnazší. Některé druhy proto oddalují porod na příhodné roční období a využívají k tomu různé strategie. Jednou z nich je takzvané utajené oplodnění netopýrů. K netopýřím námluvám dochází už na podzim, než se zvířata uloží k zimnímu spánku. Skutečné oplození se ale odehraje až na jaře. Samice totiž ve svých vejcovodech uchovává uspané spermie samce po celou zimu a vajíčko uvolní až s příchodem jara. Samec a samička srnce obecného (Capreolus capreolus) se oddávají milostným tancům uprostřed léta. Vajíčko je sice oplozeno a zárodek se začne vyvíjet, ale před uhnízděním v děloze se jeho vývoj zastaví. Samice vrhne mládě zhruba za 40 týdnů, ale polovinu tohoto času zárodek jen čeká bez toho, že by se dále vyvíjel. Tato takzvaná utajená březost může u některých druhů trvat až jedenáct měsíců a nemusí být stejně dlouhá dokonce ani u všech příslušníků téhož druhu. Například populace severoamerické lasicovité šelmy skunka skvrnitého (Spilogale putorius) žijící na východ od hlavního hřebene Skalistých hor má březost dlouhou asi dva měsíce. U skunků žijících na západ od Skalistých hor ale trvá březost díky přerušení vývoje zárodku