Konzervatismus. 1. Konzervatismus vznik 2. Základní pojmy konzervatismu 3. Paternalistický konzervatismus 4. Nová pravice

Transkript

1 Konzervatismus Obsah kapitoly 1. Konzervatismus vznik 2. Základní pojmy konzervatismu 3. Paternalistický konzervatismus 4. Nová pravice Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Pochopení vývoje Členění konzervatismu Pochopit základní pojmy Představit hlavní představitele tohoto myšlení Cca 2 hodiny, je opět potřeba věnovat se studiu doporučené odborné literatury. Literatura: Heywood, A.: Politické ideologie, Eurolex Bohemia, kapitola o konzervatismu David, R.: Politologie - základy společenských věd, nakl. Olomouc, nebo pozdější vydání Blackwellova encyklopedie politického myšlení Pojmy k zapamatování Tradice Řád, autorita Společnost - organické pojetí Nová pravice Paternalismus Úvod Výkladová část Tento distanční text představuje ideologie, která odmítá jakékoli převratné změny. Stejně jako liberalismus i konzervatismus prožil ve svém vývoji řadu modifikací i přes skutečnost že je to ideologie veskrze negativní. Konzervatismus lze považovat vlastně za negativní ideologii, která hlásá odpor ke změnám, popřípadě klade důraz na jejich opatrnost. Ideje konzervatismu se objevily jako reakce na zrychlující se tempo ekonomických a sociálních změn, které zahájila

2 Konzervatismus - vznik a myšlenky klasického pojetí Edmund Burke ( ) Francouzská revoluce v roce Zakladatelem konzervatismu je anglických autor Edmund Burke, který ve své knize Úvahy o revoluci ve Francii kritizoval proměny, které se odehrály v rámci revoluce ve Francii v roce Konzervatismus tak hlásá odpor k jakýmkoliv převratným či revolučním změnách. Proto o konzervatismu můžeme hovořit také jako o negativní ideologii, ve smyslu myšlení, které brání staré pořádky. A proč je pro konzervativce změna nežádoucí? Zejména z důvodu obrany stávajících tradic, které poskytují člověku jistotu a zakotvení. Samotnou podstatu konzervatismu nám již odhalí jeho název, který je odvozen od slova conservare jinak řečeno uchovávat, konzervovat. Změna, dle konzervativců může způsobit rozkol této jistoty, protože nikdy nevíme, co můžeme od takové změny čekat. Jak píše Andrew Heywood, konzervativci proto také často konzervatismus nepovažují za ideologii, neboť samotná ideologie je něco co přináší vizionářství a je spjata s procesem změny, proti které konzervativci bojují. Své myšlení spíše chápou jako způsob myšlení nebo jako životní postoj. ZÁKLADNÍ POJMY KONZERVATISMU Tradice Jedním z argumentů proti změnám byl u konzervativců pojem TRADICE, na nich jsou založeny sociální instituce. Ty jsou již otestovány a během své evoluce překonaly řadu historických zkoušek. Pro některé konzervativce jsou tradice dokonce neměnné a neodstranitelné, neboť svou legitimitu odvozují od Boha. Podle samotného Burka by došlo změnou tradic k porušení Boží vůle. Tradice je institucí, která konzervativcům poskytuje pocit sounáležitosti a stability. Může jít například o instituci monarchie, která dává lidem pocit sounáležitosti. Tradice sama o sobě zahrnuje zvyky, sociální postupy, obvyklé rituály apod. To vše vytváří dojem bezpečí a zakotvenosti, který je dle konzervativců pro člověka tím nejdůležitějším. Lidská nedokonalost Konzervativci společně s liberály mají na člověka pesimistický názor. Podle konzervativců je člověk bytostí nedokonalou. Lidé jsou dokonce nezdokonalitelní. Tzn. že chápou přirozenou člověka jako danou a neměnnou. Konzervativci zároveň dodávají, že lidé ze své podstaty touží po bezpečí a sounáležitosti. Z tohoto důvodu potřebují řád, nikoliv

3 svobodu, která vede k anarchii a nepořádku, jak to hlásá liberalismus. Řád dle konzervativců zajišťuje stabilitu a předvídatelnou roli člověka v životě. Organické pojetí společnosti Rodina Náboženství Od konzervativního pojetí společnosti se posléze odvíjí i místo člověka na světě. Zatímco liberálové chápou společnost jako produkt jakési smlouvy, konzervativci se domnívají, že lidé jsou na společnosti a priori závislí. Konzervativní pojetí společnosti je tzv. organické, to znamená, že vnímají společnost jako živoucí organismus v němž panují vzájemné vztahy a hierarchie. Každý jednice má v rámci této společnosti určené své místo a úlohu, stejně jako srdce, mozek či cévy v lidském těle. Každá část organické společnosti, rodina církev posléze stará o její zdraví. Základní institucí společnosti je RODINA, ta je v mnoha směrech vzorem pro ostatní společenské instituce. Rodina se musí dle konzervativců chránit, protože není umělým produktem, ale produktem lidské přirozenosti - lásky, starostlivosti i odpovědnosti. Zdraví rodiny je dle konzervativců postatou zdravé společnosti. Náboženství je další důležitou kategorií. Náboženství dle konzervativců funguje jako sociální tmel společnosti. Je to právě náboženství, které lidem poskytují určitý soubor sdílených hodnot a jakousi myšlenkovou konstrukci pro každého člověka. Pouze podporou určitých hodnot a jejich následným sdílením lze podporovat morálku, která není hodnotou individuální (liberalismus) ale hodnotou kolektivní - sociální. Národ Stejně jako rodina, vzniká národ přirozenou cestou. Národ vzniká mezi lidmi, kteří mají stejné tradice, zvyky či jazyk. Příznakem příslušnosti k národu je patriotismus, příslušnost k jednomu národu podobně jako rodina vyvolává v jedinci pocit sounáležitosti. Autorita Autorita je dalším z charakteristik konzervativců. Jen díky autoritě může totiž člověk fungovat. Stejně jako národ či společnost, vzniká autorita přirozeně, není to tedy umělý výplod. Autorita je dle konzervativců potřeba, nezbytná a pospěšná, protože poskytuje řád, vedení a podporu každému jedinci. Podle konzervativců je společnost hierarchická, a proto odmítají sociální rovnost. Tato nerovnost má dle konzervativců hlubší kořeny, je totiž přirozená a postavení jednice je dáno zákonem organické společnosti. Jedinci a jejich společenské postavení je dáno, proto každá společenská

4 třída má ve společnosti roli, kterou má plnit. Majetek Majetek má pro konzervativce hluboký význam. Znamená pro ně totiž zajištění, zakotvení do horších dob. Vlastnictví majetku tak lidem přináší řadu psychologických i sociálních výhod. PATERNALISTICKÝ KONZERVATIMUS Paternalistický konzervatismus Benjamin Disreali Konzervativní paternalismus vychází důsledně z principů organické společnosti, hierarchie a povinnosti. Pojem paternalistický konzervatismus je spojem se jménem britského ministerského předsedy Benjaminem Disrealim, který varoval před nebezpečím vzpoury chudých v důsledku nevyhovujících sociálních podmínek v době industrializace a neregulovaného kapitalismu, který přinášel dvanáctihodinové pracovní doby pro děti, min dální mzdy, což bylo živnou půdou pro případné sociální nepokoje. Disreali na tuto situaci reagoval principem sociální odpovědnosti zejména za chudé nebo méně bohaté. Bohatství dle jeho názoru s sebou nese i princip sociální odpovědnosti, přičemž zdůrazňoval že společnost při sobě drží přijetí a uznání povinností a závazků. Disreali tvrdil, že nerovnost v bohatství a sociálním postavením, v sobě nese i nerovnost povinností a odpovědnosti. Bohatí a mocní musejí dle Disrealiho nést břemeno sociální odpovědnosti, které je vlastně cenou za jejich privilegia. Tyto myšlenky vycházely z feudálního principu noblesse oblige, tj. z povinnosti šlechty chovat se čestně a štědře. Odtud pramení i paternalistický princip. Situace po druhé světové válce dovedla konzervativce k názoru, že stát by měl poskytovat sociální péči, ale měl by i zasahovat do ekonomiky. Konzervativci se snažili jít tzv. střední cestou mezi liberálním principem laissez - faire a socialistickým plánováním. Představitelem střední cesty byl britský premiér Harold McMillan. Střední cesta NOVÁ PRAVICE Ideje tzv. Nové pravice se ve velké Británii a ve Spojených státech amerických objevily v 80. letech dvacátého století. V rámci

5 Nová pravice konzervatismu měly myšlenky Nové pravice téměř revoluční charakter. Nová pravice je široký termín sloužící k pojmenování idejí a plánů počínaje požadavky na snížení daní až po volání po přísnější cenzuře televize. Jedno z hlavních témat tohoto směru je návrat k ekonomické teorii Adama Smith - tento směr lze označit jako neoliberalismus (nebo také liberální Nová pravice). Druhé téma čerpá z idejí konzervatismu 19. století, který obhajuje staré tradice a pořádek - toto pojetí nazýváme jako neokonservatismus. Důvodem nástupu Nové pravice byly zejména ekonomické změny, neboť se po poválečné konjunktuře objevila v 70. letech 20. století ekonomická recese. Představiteli tohoto směru je bývala britská premiérka Margareth Thatcherová nebo bývalý americký prezident Ronald Raegan. komentář Při studiu literatury se podrobněji zaměřte na charakteristiku Nové pravice v její neekonomické podobě, v literatuře se zaměřte na koncept tzv. Morální většiny ve Spojených státech amerických. Zkuste se zaměřit na pojetí konzervatismus a jeho hlavní představitele. Konzervatismus je ideologií negativní, tzn. že se snaží bránit stávají instituce a tradice, v nichž vidí záruku jistoty. Stejně jako ostatní ideologie, konzervatismus prošel svým vývojem. V důsledku růstu neomezeného kapitalismu, přišla na svět doktrína tzv. paternalistického konzervatismu, která byla následně vystřídána neoliberální Novou pravicí v důsledku hospodářské recese v sedmdesátých letech dvacátého století. kontrolní otázky 1. Jak vnímají konzervativci společnost? 2. Co jeto tzv. Střední cesta? 3. Jaká ideologie je přirozeným odpůrcem konzervatismu? 4. Proč konzervativci zdůrazňují význam náboženství? 5. Kdo je zakladatelem tohoto směru? 6. Co je to organická společnost? 7. Proč je pro konzervativce důležitá rodina? odkaz

6