Rizika hotovostních operací z pohledu klienta a banky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů Rizika hotovostních operací z pohledu klienta a banky Bakalářská práce Autor: Julie Rozehnalová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Ivana Šímová Praha Červen, 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Julie Rozehnalová 1

3 Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala své vedoucí práce paní Ing. Ivaně Šímové za její pomoc při zpracování této bakalářské práce a také za její připomínky k danému tématu. 2

4 Anotace V této práci jsem se snaţila charakterizovat hotovostní platební styk v České republice, ale i zaměřit se na platební styk jako celek. Jsou zde také uvedeny základní právní normy, kterými se platební styk řídí. Dále jsou zmíněné funkce a povinnosti České národní banky, která má za úkol hotovostní platební styk zajišťovat. Především jsem se snaţila zaměřit na rizika, která jsou s hotovostním stykem spojena a to z nejen pohledu banky, ale i klienta. Popsala jsem jednotlivá hotovostní rizika bank, kterým se snaţí předcházet prostřednictvím svých zaměstnanců a jejich vzděláváním v oboru, včetně existence vnitřních pracovních předpisů. Rizika z pohledu klienta jsou zde popsány i s návodem, jak se jim vyhnout, popřípadě pouţít jiných platebních prostředků, které nejsou tak rizikové. Jelikoţ hotovostní platební styk nemůţe být realizován bez fyzické přítomnosti bankovek a mincí, jsou zde prezentovány ochranné prvky českých bankovek a v neposlední řadě jsem se snaţila varovat před moţností obdrţet padělek. 3

5 Annotation In my work I tried to focuse on a description of the cash payment system in Czech republic. Nevertheless I resumed the system of payment in Czech republic generaly. There is also written down a list of rules of law into the detail managing the cash payment system in my work. Basic roles and duties of the Czech national bank are descrtibed too. One of the main role of the Czech national bank is to assure the cash payment system. The main task of my work is to focuse on risks of cash transfers for banks and clients. I described them including a list how to avoid them. At the end of my work I named a list of elements protect czech banknotes. Knowledge of these elements can protect a client of a bank and employees to receive a counterfeit. 4

6 Obsah: Úvod Hotovostní platební styk Specifikace pojmu hotovostního platebního styku Platební styk - definice Dříve neţ se začnu zabývat jednotlivými riziky hotovostních operací pro banku a pro klienta, tak je nutno si říci, co se skrývá pod pojmem hotovostní platební styk a co představují jednotlivé pojmy, mluvíme-li o platebním styku, rozdělení platebního styku, jak je hotovostní platební styk řízen v České republice a jaké právní legislativě podléhá Dělení platebního styku Česká národní banka Právní předpisy upravující hotovostní platební styk Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Vyhláška ČNB č. 553/2006, Sb. o podmínkách, za kterých lze produkovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Vyhláška ČNB č. 37/1994, Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelá a poškozené bankovky a mince Rizika hotovostních operací z pohledu banky Manipulace s hotovostí Dotace a odvody hotovostí Balení hotovostí Poskytování náhrad za bankovky a mince Pokladní činnost Směnárenská činnost Legalizace výnosů z trestné činnosti Loupeţné přepadení Rizika hotovostních operací z pohledu klienta Drţba hotovosti Pojištění vkladů Hladké platby Platební karty Výběr hotovosti z bankomatu riziko skimmingu Poplatky Záměna nominálních hodnot bankovek Prekluze bankovek Ochranné prvky na bankovkách a padělání bankovek Státní tiskárna cenin Praha Ochranné prvky bankovek Členění ochranných prvků dle konečného uţivatele Ceninový papír Tiskové techniky

7 Ochranné prvky v designu Ochranné prvky v materiálu Ochrana bankovky 2.000,- Kč, vzor Vodoznak Ochranný okénkový prouţek Ochranná vlákna Soutisková značka Skrytý obrazec Opticky proměnlivá barva Iridiscentní pruh Mikrotext Kontrola při přijímání bankovek Padělané peníze Pozměněné peníze Statistika padělaných a pozměněných českých bankovek a mincí - rok Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţité literatury Seznam právních předpisů Seznam 56 Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh

8 Úvod Jednou z mnoha sluţeb, kterou nejen banky, ale i ostatní finanční instituce poskytují svým klientům, je zajišťování platebního styku. V první kapitole se zabývám především hotovostním platebním stykem, který je stěţejním pilířem celé této práce. Samozřejmě jsem musela zde i popsat rozdělení platebního styku jako celku dle jednotlivých kritérií, díky kterým jsem vyčlenila i hotovostní platební styk. Zabývám se i otázkou, proč občané České republiky, a tudíţ i klienti finančních institucí, trvají na fyzické drţbě hotovosti, resp. jaké je jejich postavení v procesu oběhu hotových peněz. Tato kapitola je zakončena tím, ţe jsem představila Českou národní banku, která hraje hlavní roli v otázce nejen hotovostního platebního styku v České republice, a jejích funkcí v tomto procesu a průřezem právním předpisy upravující hotovostní platební styk. V druhé kapitole se zabývám riziky hotovostních operací pro banku, mezi které patří nejen loupeţná přepadení, resp. se snaţím popsat moţnosti, jak se před tímto rizikem ochránit. Jedná se hlavně o prevenci, kterou jsou bezpečnostní limity na pokladních místech, ale i celých obchodních míst, technické zabezpečení a dodrţování pracovních postupů. Dalším rizikem, které stojí na straně banky, je dodrţování, resp. nedodrţování zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je zde podrobněji vysvětlen. V této části své práce se věnuji hlavně práci pokladníků směnárníků a manipulaci s hotovostí a pravidly, které musí jednotliví pracovníci manipulující s hotovostí dodrţovat, aby nejen nedošlo k manku nebo přebytku na pokladně, ale také aby byl zabezpečen bezpečný převoz hotovosti při dotaci a odvodu hotovosti a bezchybné poskytnutí náhrad za poškozené bankovky. Ve třetí kapitole jsem se zaměřila na rizika hotovostního platebního styku pro klienty banky, kteří stále trvají na fyzické drţbě hotovosti. Mimo jiné se zde snaţím klientům přiblíţit i jiné moţnosti plateb, které mohou nahradit samotnou drţbu hotovosti a dokonce poukázat na jejich výhody, mezi které se můţe počítat bezpečnost, rychlost a větší komfortnost při pouţívání těchto platebních prostředků. V druhé části této kapitoly poukazuji na riziko skimingu, které se týká výběru hotovosti z bankomatů prostřednictvím platebních karet, které se řadí mezi platební prostředky, které jsou více zabezpečen neţ hotovostní platidla. Samozřejmě, ţe jsem připojila i podrobný návod, jak se vyhnout tomu, aby platební karta klienta banky byla takto 7

9 zneuţita. Tato kapitola je zakončena představením rizika, které spočívá v prekluzi bankovek nebo záměnou jednotlivých nominálů. V poslední, čtvrté kapitole, se zabývám paděláním a pozměňováním bankovek. Věnovala jsem se především ochrannou českých bankovek před jejich paděláním, i kdyţ ochranné prvky, které se pouţívají na českých bankovkách, jsou stejné pro všechny měny. Snaţím se přiblíţit různé druhy ochrany bankovek, které vznikají jiţ při výrobě platidel a které jsou určeny pro bezpečí konečných uţivatelů. Po výčtu ochranných prvků bankovek jsem podrobně představila českou bankovku v nominální hodnotě 2.000,- Kč vzoru 2007, aby kaţdý byl schopen i pouhým okem a následným dotykem bankovky poznat, zda je jedná o bankovku pravou nebo padělanou. Tuto kapitolu zakončuji poukázáním na padělané bankovky a jejich rozdělením dle různých stupňů nebezpečnosti, které pouţívá Česká národní banka. Samozřejmě jsem nemohla opomenout zmínit pozměněné bankovky. Jedná se o pravé bankovky, které jsou různou úpravou pozměněny. Úplný závěr kapitoly věnuji statistice padělaných bankovek a mincí v České republice za rok

10 1. Hotovostní platební styk V této kapitole se budu snaţit objasnit, co se pod tímto pojmem skrývá. Abychom porozuměli pojmu hotovostní platební styk, tak bude nezbytné si vysvětlit, i co znamená pojem platební styk, jehoţ částí je hotovostní platební styk Specifikace pojmu hotovostního platebního styku I v dnešní době plné nejrůznější výpočetní technologie a vymoţeností počítačové technologie si ţivot bez fyzické přítomnosti peněz nedovedeme představit, protoţe se staly významnou a neoddělitelnou součástí kaţdodenního ţivota. Tradice hotovostního platebního styku je v České republice dlouhá a dosti velká, i kdyţ je podstatně méně efektivní neţ bezhotovostní platební styk. V příloze číslo 1 jsem umístila tabulku se strukturou peněz v oběhu k , abychom měli představu, kolik hotovosti a v jakém sloţení je peněz v České republice v oběhu. Obecně můţeme říci, ţe v celosvětovém měřítku má hotovostní platební styk tendence k poklesu. S rostoucím rozvojem bezhotovostního styku se banky snaţí od hotovostních operací ustupovat, sniţují zásoby hotových peněz na svých pobočkách, ať uţ z hlediska bezpečnosti nebo ekonomického. Zároveň však vynakládají poměrně vysoké náklady na jejich zabezpečení. S porovnáním provádění plateb kaţdodenního ţivota v USA, kde je běţné platit, tak oblíbenými šeky a platebními kartami, se v České republice se tento trend neprojevuje 1. Někteří účastníci platebního styku sice preferují platby platebními kartami, ale zde můţe vzniknout problém s přečerpáním limitu a klient se tak nevědomě můţe snadno stát potenciálním dluţníkem banky, i kdyţ se domnívá, ţe má na svém účtu dostatek peněţních prostředků. Hotovostní operace stále dominují kaţdodennímu ţivotu. Hotovostní peníze jsou v neustálém koloběhu, a aby hotovostní platební styk mohl být realizován, tak je nutná fyzická přítomnost peněz a jejich přesun mezi dvěma subjekty. Hotovostní platby jsou všeobecně upřednostňovány především pro platby menších peněţních částek či v případě nedůvěry v platební schopnost či serióznost klienta. Samotná hotovost má pro klienty však i své nevýhody, které jsou především spojené 1 Jedná se o vlastní zkušenost, kterou jsem získala po dvouletém pobytu v USA. 9

11 s moţností krádeţe či obtíţnou manipulací s větším obnosem. Mezi nevýhody lze také zařadit moţnou záměnu některých denominací, zvláště pak pro starší občany, kteří někdy mívají problém rozlišit jednotlivé druhy bankovek a mincí. Hotovostní peníze tvoří bankovky a mince. Vydáváním bankovek a mincí, nebo-li jejich emise, je monopolem centrální banky kaţdého státu. Vydávání bankovek v České republice upravuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Hotovostními penězi jsou téţ státovky 2, vydávané v některých státech, resp. některých obdobích ministrem financí, tj. státem. Vydávání státovek v České republice jiţ není moţné a to po zrušení zákona č. 41/1953 Sb. v roce Ústava České republiky 4 stanoví, ţe ústřední bankou státu je Česká národní banka, která dle zákonu o ČNB 5 mimo jiné vydává bankovky a mince, řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank a pečuje o jejich plynulost a hospodárnost. V České republice je zákonným platidlem koruna česká, oficiální zkratka názvu je Kč, která se dělí na 100 haléřů 6 a ISO kód 7 je CZK. Hotovostní platby zahrnují všechny peněţní platby a pohyby uskutečněné za pouţití zákonných platidel. Hotovostní platební styk je nejvíce rozšířen ve spotřební sféře, protoţe domácnosti provádějí řadu svých plateb v hotovosti. Přestoţe výplaty platů a mezd zaměstnancům jsou prováděny prostřednictvím bezhotovostního platebního styku, přesto jsou peníze v hotovosti dominantním platebním prostředkem. Jak uţ jsem zmínila na začátku této kapitoly, tak hotovostní platební styk je staven do pozadí veškerých platebních operací. Ale dle souhrnu v následujícím přehledu můţeme vidět, ţe postavení jednotlivých účastníků v procesu oběhu hotových peněz je 2 Státovka papírové kreditní platidlo emitované státem; původně cenný papír na určitou peněţní částku, vydávaný státem, neúročitelný, znějící na majitele a který byl u pokladen státu přijímán na zaplacení státních pohledávek. Státovky původně představovaly dluh státu u emisní banky. Postupně se staly součástí celkového objemu peněz. Zdroj: Zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky 5 Ustanovení 2 odst. 2 zákona č. 6/1993 Sb. 6 Zákon č.6/1993 Sb., o České národní bance ve znění pozd.předpisů. 7 ISO číslo písmenný kód ustanovený Mezinárodní organizací pro standardizaci, který umoţňuje identifikovat měnu. 10

12 neodmyslitelné. Vybrala jsem jednotlivé účastníky hotovostního platebního styku a jejich činnosti, kterými se podílejí na tom, ţe hotovostní platební styk je stále pouţíván a nelze ho zcela vytlačit do pozadí. Zákazníci fyzické osoby nebo právnické osoby, nadace apod. Jedná se o osoby (fyzické nebo právnické), které si vybírají hotovost (bankovky a mince) z účtů. Tyto výběry jsou prováděny buď na přepáţkách bank, nebo prostřednictvím elektronického platebního prostředku jako jsou platební karty a hotovost je vybírána z automatů. Hotovost, kterou tyto fyzické a právnické osoby získají, se dostávají do oběhu při platbách za zboţí nebo sluţby. Na druhou stranu, opakem výběrů hotovosti jsou vklady hotovosti na účty, které jsou vedeny u bank nebo podobných institucí, kterými jsou druţstevní záloţny. Obchodníci - podnikatelé a právnické osoby Jak jiţ bylo řečeno výše, tak fyzické nebo právnické osoby, v tomto případě je nazýváme zákazníky, platí za sluţby nebo zboţí obchodníkům, kteří přijímají hotové peníze. Část takto získané hotovosti ukládají obchodníci-podnikatelé v bankách. Komerční banky Občané, podnikatelé, ale i právnické osoby vkládají svou hotovost do těchto institucí, které nazýváme komerční banky. Takto získané hotovostní peníze spolu s hotovostí získanou od centrální banky jsou vyuţívány komerčními bankami k uspokojení potřeb klientů v oblasti hotovostního platebního styku. Můţe se stát, ţe přijatá hotovost komerční banky převýší poţadavky na výběr hotovosti. V tomto případě pak přebytečnou část hotovosti odvedou komerční banky do centrální banky. Centrální banka Centrální banka má mnoho funkcí a povinností v otázce hotovost. V souladu se zákonem zavádí do oběhu nové bankovky a mince. Na druhou stranu hotové peníze, které se jí vrátí z oběhu zpět, se musí třídit na hotové peníze, které jsou schopné dalšího oběhu a na ty peníze, které pro další oběh jsou jiţ neupotřebitelné. 11

13 Tyto hotovostní peníze, které jiţ není moţné vrátit do oběhu, se stahují z oběhu a zničí Platební styk - definice Platební styk je často a zjednodušeně označován jako proces placení prostřednictvím finančních institucí. Realita je ovšem trochu jiná a toto tvrzení je poněkud nepřesné. Existují různé formy a nástroje převodů peněţních prostředků. Chceme-li nějak obecně definovat platební styk, dojdeme k tomu, ţe se jedná o vztah mezi plátcem a příjemcem platby, který je realizován určitým způsobem. Platební styk můţe být proveden přímo mezi plátcem a příjemcem, nebo za pomoci zprostředkovatele, kterou je třetí osoba, většinou finanční institucí. Pojem platební styk můţe být definován různými pojmy a charakteristiky, ale jako nejvýstiţnější se mi jevilo toto vymezení: Pod pojmem platební styk je moţno si představit vztah mezi plátcem a příjemcem, který se uskutečňuje v určitých formách. Platební styk je prováděn buď přímo mezi jiţ výše definovanými subjekty nebo prostřednictvím peněţního ústavu. Dříve neţ se začnu zabývat jednotlivými riziky hotovostních operací pro banku a pro klienta, tak je nutno si říci, co se skrývá pod pojmem hotovostní platební styk a co představují jednotlivé pojmy, mluvíme-li o platebním styku, rozdělení platebního styku, jak je hotovostní platební styk řízen v České republice a jaké právní legislativě podléhá Dělení platebního styku Platební styk je moţné členit dle různých kritérií. Já jsem vybrala několik základních: Dělení dle územního teritoria: Tuzemský platební styk mluvíme-li o tuzemském platebním styku, tak se jedná o hotovostní či bezhotovostní platební styk na území konkrétního státu. Zpravidla se jedná platební styk v tuzemské měně. Zahraniční platební styk tento pojem definuje hotovostní či bezhotovostní platební styk, který se odehrává mezi tuzemskými a zahraničními subjekty. 8 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk ISBN

14 Představuje platby do zahraničí a ze zahraničí. Do tohoto dělení se zahrnují i platby prováděné tuzemskými subjekty v zahraničí. Přeshraniční platební styk tato forma platebního styku je prováděna mezi tuzemskými subjekty ve vazbě na zahraniční subjekty ze zemí Evropského hospodářského prostoru ve výši do ,- EUR včetně a v měnách zemí Evropského hospodářského prostoru. 9 Dělení podle způsobu placení: Bezhotovostní platební styk při provádění tohoto typu platebního styku dochází k úhradě nebo inkasu pouze bezhotovostním převodem na účtech plátců nebo příjemců u bank. Při této formě platebním styku není vůbec pouţita hotovost. Hotovostní platební styk jedná se o přesuny hotovosti, které jsou uskutečňovány bankami, jinými právnickými či fyzickými osobami, jak pro svou potřebu, tak pro potřebu svých klientů a jejichţ riziky se budeme později zabývat. Banka zde hraje jen omezenou roli a to při výběru peněz z účtu nebo při jejich vkladu na účet. Vyskytují se i částečně hotovostní platby, v jejichţ průběhu dochází k přeměně formy peněz z hotovostních na bezhotovostní nebo naopak. V tomto případě vystupují na jedné straně právnické či fyzické osoby a na straně druhé bankovní instituce, případně drţitel poštovní licence. Mezi tyto operace řadíme sloţení hotovosti ve prospěch účtu prostřednictvím pokladen bank, poukaz peněţních prostředků z účtu zákazníka k výplatě v hotovosti jinému subjektu, výběr hotovosti na základě tzv. výběrního lístku, výběr hotovosti v bankomatu, vydání šeku atd. Dělení podle náleţitostí průvodních dokumentů: Dokumentární platební styk - představuje bezprostřední vazbu na pouţití průvodních dokladů podle jiţ předem stanovených pravidel. Případně obsahují bankovní závazek. Nedokumentární platební styk jsou to platby, které neobsahují ţádný další bankovní závazek a nemají vazbu na ţádné průvodní dokumenty. Rozdělení podle hlediska, vstupuje-li banka do závazku či ne: 9 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk ISBN

15 Bezzávazkový platební styk v tomto případě banka vstupuje místo klienta (nebo vedle něj) do samotného závazkového vztahu při realizaci souvisejícího platebního nástroje. K těmto platebním nástrojům patří například bankovní záruka, dokumentární akreditiv. Závazkový platební styk oproti závazkového platebního styku, banka v tomto případě plní roli pouhého zprostředkovatele platby a nemá ţádný závazkový vztah k placení jako takovému (typické u hladkého platebního styku). Rozdělení dle místa zúčtování plateb: Mezibankovní platební styk je platební styk, který probíhá mezi bankami navzájem. Jestliţe plátce a příjemce platby mají své účty u různých bank, banka plátce pouţije pro převod peněz mezibankovní zúčtovací centrum 10. Vnitrobankovním platebním stykem nazýváme takový platební styk, probíhá v rámci jedné banky. Předpoklad pro realizaci tohoto typu platebního styku je, ţe plátce i příjemce platby mají své účty u stejné banky. Převod peněz (zúčtování na účtech) provede tato banka ve svém vlastním zúčtovacím centru. Ještě neţ přistoupíme k jednotlivým rizikům hotovostních operaci, tak je nutné se zmínit o úloze České národní banky a legislativě upravující tuto oblast Česká národní banka Jediným subjektem, který je ze zákona oprávněn emitovat bankovky a mince je Česká národní banka. Činnosti centrální banky v České republice jsou podrobně upraveny zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je dále oprávněna řídit peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonávat dohled nad finančním trhem, pečovat o cenovou stabilitu, poskytovat bankovní sluţby pro veřejný sektor apod. Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem Financí České Republiky na stanovení pravidel pro provádění platebního styku bankami i nebankovními 10 Jediným systémem mezibankovního platebního styku v České republice, který zpracovává mezibankovní platby v českých korunách, je systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system). Kaţdý účastník systému CERTIS je jednoznačně identifikován kódem banky, jeţ je povinnou součástí kaţdé bankovní transakce. V rámci platebního styku se pouţívají další číselné kódy (tzv. symboly plateb), které blíţe specifikují platbu

16 subjekty. Jedná se zejména o lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků a pro bezpečné fungování platebních systémů. Česká národní banka je centrální bankou České republiky. Vystupuje jako právnická osoba v pozici veřejnoprávního subjektu a její sídlo je v Praze. Nejvyšším řídícím orgánem je sedmičlenná bankovní rada, mezi jejíţ členy patří guvernér 11, dva víceguvernéři a další členové jmenovaní prezidentem republiky na šestileté období. Při dosahování cílů se dále řídí zákonem č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o bankách, zákonem č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, devizový zákon a zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Jako výhradní emitent bankovek a mincí, spravuje jejich zásoby, stahuje z oběhu a likviduje bankovky a mince oběhem zničené, vyměňuje poškozené peníze za nové, podílí se na výtvarné a technické přípravě nových platidel, jejich výrobě a dodání do oběhu. Zkoumá platnost platidel, případné padělky eviduje, včetně peněz pozměněných, které byly zadrţeny na území České republiky a aktivně se zapojuje v ochraně platidel proti padělání ať uţ technicky nebo právními úpravami. Kromě emitování peněz určených do oběhu vydává Česká národní banka také mince pamětní a stará se o bezpečnost a ochranu bankovek a mincí dosud nevydaných, uschovává a ničí tiskové desky, razidla a neplatné bankovky. Neplatné či poškozené bankovky jsou pečlivě rozstříhány, rozdrceny a poté slisovány do úhledné barevné briketky. V této formě jsou naprosto vyřazeny z oběhu. Vydáváním a stahováním bankovek do a z oběhu se Česká národní banka snaţí plnit svoji povinnost ve funkci v regulace a plynulého toku oběţiva. Cenu peněz na trhu ovlivňuje Česká národní banka změnami úrokových sazeb a tak napomáhá vyrovnání inflace od případných odchylek. Česká národní banka se od stala součástí Evropského systému centrálních bank, který sdruţuje všechny centrální banky Evropské unie. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostatné měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky. Vzhledem k tomu, ţe 11 Guvernérem ČNB byl jmenován Zdeněk Tůma, který k odstupuje a bude k nahrazen Miroslavem Singerem, dosavadním viceguvernerem. 15

17 Evropský systém centrálních bank 12 sdruţuje země, které mají jako zákonné platidlo euro i země s vlastní měnou, jsou tyto země rozděleny do dvou skupin. Česká národní banka od 1. dubna 2006 dohlíţí i nad celým finančním trhem. To znamená, ţe převzala agendu od Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami 13. Dále spolustanoví pravidla provádění platebního styku, pro vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků, podílí se na rozvoji platebních systémů, provozuje systém CERTIS, provozuje systém krátkodobých dluhopisů, vede účty státu a veřejného sektoru, bankám a organizacím napojeným na státní rozpočet, poskytuje jim sluţby platebního styku. Mezi další její funkce patří správa devizových rezerv státu a provádění operací na devizových trzích, zabezpečení devizové likvidity a volnou směnitelnost české koruny. V neposlední řadě Česká národní banka jedná a vystupuje jako reprezentant České republiky na zasedáních mezinárodních institucí Právní předpisy upravující hotovostní platební styk Aby teorie a celkové seznámení s hotovostním platebním stykem bylo komplexní, tak nesmím zapomenout připojit i průřez základními právními předpisy, kterými je v České republice upraven a řízen Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti Podle zákona o omezení plateb v hotovosti z roku 2004 jsou poskytovatelé plateb povinni (s výjimkou zákonem jasně specifikovaných - např. platba daní a poplatků, mzdy, důchody z důchodového pojištění, úschovy u notáře, výplaty pojistného plnění ze soukromého pojištění apod.) provést platbu, jejíţ výše překračuje částku eur, pouze bezhotovostní formou. 12 Evropský systém centrálních bank (ESCB) se skládá z ECB a národních centrální bank všech členských států EU. ČNB je součástí ESCB. Zdroj:

18 Bezhotovostní platbou 14 se rozumí platba provedená bezhotovostním převodem 15 peněţních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněţních prostředků prostřednictvím peněţního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku O hotovosti se tento zákon zmiňuje pouze okrajově, který charakterizuje platební transakci 16 jako vloţení peněţních prostředků na platební účet, výběr peněţních prostředků z platebního účtu nebo převod peněţních prostředků a definuje pojem peněţní prostředky 17 jako bankovky, mince, bezhotovostní prostředky a elektronické peníze Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Tento zákon mimo jiné stanovuje podmínky pro udělení bankovní licence, a kdo rozhoduje o přidělení bankovní licenci. Dále stanovuje činnosti, které banka můţe provádět, jsou-li povolené v udělené bankovní licenci, mezi tyto činnosti patří například platební styk a zúčtování, vydávání a správu platebních prostředků např. platebních karet a cestovních šeků, otvírání akreditivů a obstarávání inkasa, směnárenskou činnost, pronájem bezpečnostních schránek; Vymezuje, na co se vztahuje bankovní tajemství a přesně specifikuje situace, které nejsou porušením bankovního tajemství. V neposlední řeší otázku pojištění vkladů, kterého jsou povinni se účastnit všechny banky a pobočky zahraničních bank. 14 Ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. 15 Ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb. 16 Ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb. 17 Ustanovení 2 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb. 17

19 Zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB Podle tohoto zákona mimo jiné Česká národní banka řídí peněţní oběh, platební styk a zúčtování bank v souladu se svým hlavním cílem, upravuje emisi bankovek a mincí, určuje oprávnění provozovat systémy pro mezibankovní platební styk a stanovuje správní delikty v platebním styku Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Část zákona vztahující se k platebnímu styku především upravuje podmínky související s klientským běţným účtem. Najdeme zde základní ustanovení, která se týkají smlouvy o běţném účtu. Smlouvou o běţném účtu se banka zavazuje zřídit od určité doby a v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na tento účet vklady a platby a uskutečňovat z tohoto účtu výplaty a platby Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti Tento zákon byl jiţ několikrát novelizován. Zásadní novelizace proběhly v letech 2000 a Na základě tohoto zákona vznikl speciální útvar nazvaný Finančně analytický útvar, který je součástí Ministerstva Financí České republiky. Tento útvar plní úkoly týkající se prevence proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Tento zákon nám poukazuje na základní charakteristiky podezřelého obchodu. Jedním z mnoha znaků podezřelého obchodu jsou vklady v hotovosti 18. Mezi další předpisy, upravující legislativu v oblasti platebního styku, které bych ráda zmínila, patří: 18 Ustanovení 1a odst. 6 zákona č. 61/1996 Sb. 18

20 Vyhláška ČNB č. 553/2006, Sb. o podmínkách, za kterých lze produkovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují Tato vyhláška stanoví striktní podmínky, za kterých je moţno vyrábět hmotné reprodukce bankovek a mincí či bankovek a mincí, které mohou být za platné vyměněny a předmětů, které bankovky úpravou napodobují. Dále tato vyhláška nařizuje, ţe reprodukci šeků, cenných papíru, platebních karet a k výrobě předmětů, které tyto vyjmenované platební prostředky napodobují, je moţné pouze se souhlasem vydávající osoby Vyhláška ČNB č. 37/1994, Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelá a poškozené bankovky a mince Touto vyhláškou stanovuje ČNB postup pro příjem peněz, nakládání s nimi a dále pak popisuje, jak se chovat při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Normou bez právní závaznosti jsou Všeobecné obchodní podmínky ČNB, které stanoví zásady vedení účtů klientů u bank, provádění platebního styku a zúčtování na těchto účtech. Česká národní banka dále v oblasti hotovostního platebního styku působí a stanovuje vyhláškami např.: Postup fyzických a právnických osob při příjmu zákonných peněz a nakládání s nimi, včetně postupu při odebírání padělaných bankovek a minci; Ukončení platnosti bankovek a mincí a způsob včetně doby jejich výměny za jiné bankovky a mince; Nominální hodnoty, rozměry, hmotnost, materiál, vzhled a další náleţitosti bankovek a mincí a jejich vydání do oběhu; Poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 19

21 2. Rizika hotovostních operací z pohledu banky V předchozí kapitole jsem shrnula rozdělení platebního styku v České republice a jeho právní úpravu. Zabýváme-li se hotovostí, kterou tvoří bankovky a mince, povaţuji za neméně důleţité seznámení se s hotovostními operacemi a pravidly pro nakládání s hotovostí, ale hlavně s riziky hotovostních operací, které vykonávají převáţně komerční banky, resp. jejich zaměstnanci. Bankovky a mince se jen tak z ničeho nic neobjeví tam, kde je jich potřeba. Předchází tomu mnoho činností, které musí být velice dobře zajištěny hlavně z hlediska bezpečnostního Manipulace s hotovostí Manipulací s hotovostí se rozumí dotace a odvody hotovostí pokladních míst, aby byla zaručena obsluha klientů, samotná příprava hotovosti pro odvody do České národní banky a následné přebírání hotovosti při dotaci z centrální banky. Nesmíme ale zapomenout na zásady pokladní činnosti, které jsou stanoveny na základě interních předpisů zaručujících minimalizaci ztrát popřípadě přebytků. Hotovostní operace se v bankách provádějí na pokladních úsecích. Na těchto místech musí být při jakékoliv manipulaci s hotovostí dodrţeno pravidlo přítomnosti dvou pracovníků pokladen s hmotnou odpovědností, tzv. se jedná o kontrolu čtyř očí. Tato kontrola zaručuje vzájemnou kontrolu při manipulaci s penězi. Je to stejné při přepočítávání hotovosti v zázemí nebo při vyplácení peněz klientovi, který je zde právě tou druhou osobou. Pokladní činností lze nazvat veškeré hotovostní platby, které banky provádějí za účelem uspokojení potřeb klientů i svých vlastních Dotace a odvody hotovostí Kaţdá komerční banka má stanoveny limity pro drţbu hotovosti ve svých pokladnách a trezorech. Nemalou roly zde hraje velikost obchodního místa (je rozdíl mezi centrálou a pobočkou banky), ale i zabezpečení (různé druhy příručních trezorů aţ po komorové trezory). Jelikoţ hotovost v pokladnách je jistým druhem mrtvých peněz (peníze takto uloţené nevydělávají bance), tak se jejich objem minimalizuje. Proto kaţdá banka má pro své obchodní místa stanoveny maximální limity pro objem uchovávaných peněz 20

22 v hotovosti. Tyto limity jsou stanoveny i z bezpečnostního hlediska, tzn. kaţdé obchodní místo má sjednané pojištění na určitou výši. Aby bylo moţno správně dodrţovat poţadavek na určitou maximální výši hotovosti, tak je nezbytné zajišťovat přesun hotovosti z pobočky banky na centrálu nebo přímo do České národní banky. Proto, aby obchodní banka mohla bezproblémově fungovat, je nezbytné, mít moţnost dotovat peníze a naopak přebytek peněz odvádět. V rámci dotací z České národní banky je zajištěno, ţe se do peněţního oběhu dostanou pouze peníze pravé, platné, kvalitní a nepoškozené. Dotace hotovostí se provádí v uzavřených buntech 19. Otevření buntů a přepočítání bankovek se provádí komisionálně. Zde je moţnost rizika, ţe by dotaci přepočítávat jen jeden pracovník a následně by byl zjištěn rozdíl. Tomuto se právě předchází přítomností dvou pracovníků. Při činnosti dotace a odvodu hotovosti je nutno sladit jednak samostatný akt objednávky hotovosti, ale i transport. Transport hotovosti je zabezpečován bezpečnostní agenturou, která je vybavena speciálními vozy upravenými na transport hotovosti. Objednávka přepravy je doručena bezpečnostní agentuře alespoň dva dny předem, aby bylo moţno zahrnout poţadovanou jízdu do rozpisu jízd. Jestliţe se podařilo objednat převoz na určitý den i hodinu a pracovníci bezpečnostní agentury se dostaví na místo určené pro předání hotovosti, je povinnost pracovníka banky identifikovat zaměstnance, kteří mají realizovat převoz. Jedná se o jeden z hlavních poţadavků, který musí být realizován před předání hotovosti. Nejeden případ se vyskytl, ţe osoby vyzvedávající si hotovost, nebyli zaměstnanci bezpečnostní agentury. Zaměstnanci bezpečnostní agentury jsou vybaveni uniformami, průkazy a osobními čísly (vzhled uniforem, náleţitosti zaměstnaneckého průkazu a osobní čísla jsou pracovníkovi pokladen známy). Další ochrannou, který kaţdý pracovník bezpečnostní agentury má a je znám pracovníkovi banky, je osobní tajný kód, který se kaţdý měsíc mění 20. Aţ po provedené identifikaci pracovníka a po přijetí dokladu o převzetí obalu s hotovostí k přepravě, je pokladník nebo pracovník hlavní pokladny oprávněn vydat pracovníkům převozu obal s hotovostí. 19 Bunt svazek bankovek, zapečetěné. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk ISBN Tyto bunty mohou být zataveny do speciálních folií nebo přepáskovány páskou, kterou nelze lehce přetrhnout. Balíčky peněz jsou zbuntovány z toho důvodu, aby bylo zajištěno, ţe nikdo nemůţe odebrat bankovku aniţ by byl bunt zničen. K buntování se pouţívají speciální stroje. 20 Vycházím z denní praxe, kdy ve svém zaměstnání spolupracujeme s bezpečnostní agenturou G4S Cash Services (CZ), a.s.. 21

23 Balení hotovostí Při třídění, balení a předávání peněz taktéţ platí předem stanovená a časem osvědčená pravidla, která jsou nezbytné dodrţovat, aby nedošlo k manku nebo přebytku. Jedná se zejména o tvoření balíčků, svazků bankovek a svitků mincí. Nejen ze své pokladní, ale i směnárenské, praxe mohu potvrdit, ţe balíčky jsou tvořeny z bankovek stejné nominální hodnoty, v počtu sto kusů. Všechny bankovky musí lícovat, tzn. ţe jsou srovnány lícní stranou nahoru, při dodrţení stejného směru tisku. Při přepočítávání a rovnání bankovek, které nejsou takto uspořádány v balíčku můţe dojít k chybě. Takto utvořené balíčky se následně opatří páskou, které jsou jiţ předem předtištěné a na kaţdé pásce je uvedena nominální hodnota, celková suma, měna a název banky. K tomuto účelu mají banky své speciální bankovní pásky, kde je mimo jiné kromě názvu banky předtištěn počet kusů, nominální hodnota a celková částka. Páska se doplní o dva podpisy pokladníků, kteří balíček tvořili a datum, popřípadě razítko. Svazky bankovek se tvoří z deseti plných balíčků stejné nominální hodnoty 21. Mince se balí do papírových sáčků zpravidla po 100 kusech, nebo u těţších mincí po 50 kusech. Mince se případně balí do svitků po padesáti kusech, není-li dohodnuto jinak. K tomuto speciálnímu balení do svitků je zapotřebí disponovat speciálním balícím strojem. Ale i zde je nutno dodrţet komisielnost. Samozřejmě ţe je moţnost balíčky bankovek či sáčky mincí špatně napočítat, ale proto je tu kontrola čtyř očí, která by měla toto lidské selhání eliminovat Poskytování náhrad za bankovky a mince Náhrady za necelé a poškozené peníze jsou upraveny zákonem nebo vyhláškou 22. Vyplývá z nich povinnost bank přijímat poškozené bankovky bez omezení. Příjem mincí je upraven následovně: fyzické osoby a ostatní právnické osoby, kromě bank a ČNB, mohou odmítnout přijetí: a) více neţ 10 kusů mincí stejné nominální hodnoty, b) mincí do 10 Kč včetně nad celkovou částku 100 Kč, c) mince 20 a 50 Kč nad celkovou částku 500 Kč. Zákonné bankovky opotřebované oběhem přijímají právnické osoby, 21 Při přijímání hotovosti jsem ve své bankovní praxi byla svědkem, kdy klient přinesl zatavený bunt, který údajně převzal ve své bance bez přepočítání. Bohuţel uprostřed buntu v jednom balíčku chyběla jedna bankovka. Nevím, co si o této skutečnosti mám myslet (zda se jednalo o úmysl nebo nešťastnou náhodu), ale plyne z toho ponaučení, ţe je opravdu nezbytné bankovky stále přepočítávat a to hlavně při výplatě klientovi, i kdyţ klient si to v mnoha případech neţádá. 22 Blíţe Vyhláška č. 37/1994 Sb., kterou se stanoví postup při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. 22

24 pokud jsou celé a celistvé 23. V tomto případě přijímání většího mnoţství mincí je riziko špatného přepočítání a pokladník můţe na konci dne vykazovat na pokladně přebytek (příjem vyšší částky neţ výdej) nebo manko (kdy pokladník přijal niţší nebo vydal vyšší částku, neţ měl). Bezplatnou výměnu zákonných bankovek a mincí určité nominální hodnoty za bankovky jiných nominálních hodnot, resp. mincí, provádí pouze ČNB a banky, které dělají pokladní operace (není-li uvedeno jinak). Právnická osoba odebere bez náhrady bankovky padělané nebo pozměněné, nebo takové, u kterých vzniklo podezření z padělání nebo pozměnění. Česká národní banka a banky provádějící pokladní operace odeberou taktéţ bez náhrady bankovky perforované velkými a malými otvory, nebo označené specimen, či chybotisk. Na veškeré bankovky nebo mince odebrané na základě těchto podezření, vystaví právnická osoba předloţiteli potvrzení o odebrání bankovek a mincí. Náhrada za necelé bankovky je Českou národní bankou a bankami provádějícími pokladní operace poskytována podle výše nominální hodnoty a chybějící části podle stanovených tabulek. V příloze č. 2 jsou umístěny mříţky, na jejichţ základě vyměří pokladník náhradu. Pro kaţdou nominální hodnotu je jiná mříţka je to z toho důvodu, ţe nominální hodnoty českých bankovek jsou různých velikostí. Při vyměu náhrady platí pravidlo Dvakrát měř a jednou řeţ, protoţe při špatně vyměřené náhradě můţe být vyplacena jiná částka, neţ kterou pak dostane komerční banka od České národní banky Pokladní činnost Operace s hotovostní se v bankách uskutečňují na pokladních místech, které jsou pro tyto činnosti zařízeny dle speciálních poţadavků. Mezi pokladní místa lze zahrnout pokladny a peněţní automaty. Pokladnou neboli pokladním místem se rozumí speciálně upravené místo, kde se vydávají, přijímají a uschovávají peníze. Pokladny bývají standardně vybaveny příručním prostorem pro úschovu hotovostí (většinou se jedná o příruční trezory s časovým zámkem 24 ), doplňkovým úschovným prostorem, počítačkou bankovek, 23 Za celé se povaţují takové bankovky, kterým nechybí ţádná část, za celistvé takové, které tvoří souvislý a neporušený celek. SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk ISBN Jedná se o příruční trezory, které mají několik zásuvek, do nichţ se ukládá provozní hotovost a jejichţ doba otevření je závislá na předem naprogramovaných časech, vlastní praxe. Instalací těchto trezorů se banky snaţí odradit před případným loupeţným přepadením. 23

25 kartotékou platidel 25 a dalšími pomůckami pro rozpoznávání padělků, výpočetní technikou. V současnosti se v bankách preferují tzv. otevřené prostory neboli openspace, které sice navozují pěkný a útulný dojem, ale z pohledu bezpečnosti pokladníků a pracovníků obchodního místa má takto upravené pracoviště mnohem více poţadavků na zabezpečovací techniku. Dříve bylo standardem, ţe pokladní prostory byly chráněným alespoň bezpečnostním sklem, díky nimţ je pokladník chráněn proti fyzickému napadení, neboť samotné přepadení je pro pokladníka jiţ samo o sobě dosti stresující a vyčerpávající událost. Přestoţe jsou veškeré hotovosti pojištěny a pokladníci jsou poučeni, co mají dělat v případě ohroţení pachatelem, na tuto událost se nelze nikdy dostatečně připravit. Výkon povolání pokladníka je velice zodpovědná činnost. Banka prostřednictvím svých pokladníků zodpovídá za pravost, neporušenost a v neposlední řadě i za platnost hotovosti. Toto platí pouze do okamţiku, kdy si klient hotovost převezme. Na druhou stranu, musí být klientovi umoţněno, aby si přebíranou hotovost mohl přepočítat a zkontrolovat. Příjem nebo výplata hotovostí probíhá dle stanovených pravidel. Mezi tyto pravila, patří, ţe pokladník přepočítá před klientem předloţenou hotovost, zkontroluje pravost a celistvost bankovek (při příjmu hotovosti) a ověří totoţnost klienta v souladu s platnými předpisy 26. Hotovost, kterou pokladník přijal, musí odloţit mimo dosah klienta, aby na ně klient neustále viděl, ale aby hotovost nemohl klient lehce sebrat, a na druhou stranu nesmí být začleněna mezi ostatní peníze v pokladně aţ do podpisu příjmovém dokladu. Na konci pracovního dne provádí pokladník pokladní uzávěrku pokladny. Uzávěrka pokladny se skládá z fyzického přepočítání hotovosti a následného odsouhlasení se zůstatky v bankovním systému. Jestliţe zůstatek, který pokladník zjistil přepočítáním, odpovídá bankovnímu systému, můţe pokladník provézt konečnou uzávěrku. Ale je tu i moţnost, ţe dojde k diferencím na pokladně (fyzický stav hotovosti neodpovídá údajům zjištěného účetního zůstatku), je pokladník povinen za přítomnosti dalšího pracovníka provézt opětovnou kontrolu. Jestliţe se ani v tomto případě nepodaří 25 Kartotéka platidel je soubor vyobrazených zákonných platidel a jejich ochranných prvků,vlastní praxe. V dnešní praxi se jiţ vyuţívají elektronické kartotéky platidel, které jsou přehlednější a není nutná fyzická aktualizace, tzn. řazení jednotlivých karet dle měny a nominálů. 26 Zejména podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a zákona č. 258/2008 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 24

26 objasnit vzniklý rozdíl, je tato diference zaevidována a zaúčtována a řešena v rámci platných předpisů v rámci kaţdé banky Směnárenská činnost Směnárenskou činnost bych charakterizovala jako prodej a nákup valut podle předem stanoveného devizového kurzu dané komerční banky. Kaţdá komerční banka si denně stanoví deviz a valut dle vývoje trhu. K výkonu směnárenské činnosti musí mít pokladník výborné znalosti o cizích měnách. K nezbytným pomůckám pokladníka-směnárníka slouţí kartotéky platidel a katalogy, které obsahují informace o platných platidlech, ochranných prvcích, prekluzi 27, o vybraných padělcích a předběţné zprávy o připravovaných bankovkách. Při poskytování směnárenských hotovostních operacích je velmi důleţité kontrolovat dobu platnosti cizí měny. Prekluzi vyhlašuje centrální banka kaţdé země, jestliţe se rozhodne o emisi nových peněz. Doba stanovena pro výměnu bankovek je buď stanovena jako neomezená anebo je omezená datem, do kdy je moţné peníze vyměnit. Tím je zajištěna moţnost výměny původních platidel za peníze nové. Pokladník-směnárník si dále musí dávat pozor na záměnu měn. S některými měnami se obchoduje méně neţ s jinými a při jejich neznalosti není problém zaměnit tuto chybu udělat. Například měny z polymeru (více informací o těchto bankovkách je uvedeno v následující kapitole) jsou pro naše podmínky exotické a pokladník by se mohl nechat snadno zmást. Směnárník-pokladník musí samozřejmě také rozpoznat padělky a k tomu vyuţívá různé přístroje a zařízení a vyuţívá svých znalostí, které získal při různých odborných školeních Legalizace výnosů z trestné činnosti V této podkapitole se budu snaţit o podrobnějším seznámení se zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 28, resp. s tím, 27 Prekluze lhůta vyhlášená centrální bankou, po kterou je moţné si vyměnit stávající peníze za nové, zdroj: vlastní praxe. 28 Zákon 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. 25

27 jaké jsou povinnosti banky při příjmu hotovosti na účet klienta, aby bylo riziko nezákonného původu peněz a následné jejich uvedení do oběhu minimalizováno. V tomto zákoně, se nacházejí definice řady pojmů, z nichţ hlavní pojem je legalizace výnosů z trestné činnosti. Tento pojem se snaţí zachytit různé činnosti, pod kterými můţe být schováno jednání, které se snaţí zakrýt nezákonný původ výnosů. Cílem tohoto jednání je vzbudit dojem, ţe se jedná příjem, který byl nabyt v souladu se zákonem a takto získané peníze uvést do oběhu. Nezákonným původem výnosu můţe být mimo jiné i výnos z obchodu s drogami, ale i výnos z činnosti legální, který není řádně zdaněný. Legalizace výnosů z trestné činnosti bývá často označována jako praní špinavých peněz. Existuje nespočet moţných způsobů pro praní špinavých peněz, ke kterým jsou často vyuţívány hlavně banky. Pro Českou republiku je tato otázka obzvlášť významná. Je to z toho důvodu, ţe Česká republika je tranzitivní zemí. Nejedná se jen o mezinárodní obchod, ale samozřejmě jde i o protiprávní jednání, jako je například obchod s drogami. Peníze získané v rozporu se zákonem mohou být mimo jiné postupně ukládány na účty v bankách spolu s penězi nabytými legálně. V tomto případě pak nemusí být na první pohled zcela jasné, ţe se jedná o nelegální příjem. Způsoby praní špinavých peněz jsou velice důmyslné a promyšlené do nejmenších detailů. Hlavně existuje nesčetné mnoţství variant, jak lze peníze zlegalizovat. Mnoho těchto operací má moţnost a měl by být schopen pokladník banky identifikovat sám a tím pomoci k odhalení moţné trestní činnosti. Mezi tyto operace patří: výběry hotovosti klientem bezprostředně po hotovostních vkladech, dále pak jestliţe klient během jednoho dne uskutečňuje několik peněţních operací neţ je obvyklé nebo i objem prostředků, s nimiţ klient nakládá, neodpovídají bance známým majetkovým poměrům klienta či jeho podnikatelské činnosti. Úplná definice, která nám říká, co je podezřelý obchod, je uvedena v 6 výše zmíněného zákona. Dalším důleţitým pojmem, který se vyskytuje v tomto zákoně, je financování terorizmu, které lze charakterizovat jako shromaţďování, poskytování a vyuţívání peněţ nebo jiného majetku ke spáchání, podporování, napomáhání, nebo odměňování za spáchání trestných činů spojených s terorizmem. 26

28 Povinným osobám, mezi které, mimo jiné, patří hlavně banky a další finanční instituce, je uloţeno několik povinností. Tyto povinnosti jsou nastaveny tak, aby bylo zajištěno předcházení snahám o legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorizmu, nebo aby tento záměr klienta byl včas rozpoznán. Jedná se například o povinnost dostatečně identifikovat 29 kaţdého klienta, který uzavírá s bankou obchod, jehoţ objem převyšuje částku EUR. Jednou z další povinnosti kaţdé banky je oznámit kaţdý podezřelý obchod Finančnímu analytickému útvar 30 Ministerstva financí České republiky. Banky také musí vytvořit vlastní vnitřní zásady, které umoţní především zaměstnancům orientovat se v této problematice a na základě nich měli zaměstnanci banky moţnost podezřelý obchod odhalit. Ti totiţ přijdou do kontaktu s podezřelým obchodem na prvním místě. Zákon ukládá i další povinnosti, které mají zajistit, aby se povinné osoby a hlavně jejich zaměstnanci v dané problematice dostatečně orientovali. Jedná se zejména o povinné kaţdoroční proškolování zaměstnanců. V následující části této kapitoly se budu věnovat riziku, které pokladním můţe ovlivnit jen minimálně nebo vůbec. Ale svých chováním můţe zmírnit průběh tohoto nepříjemného aktu. Jedná se loupeţné přepadení Loupeţné přepadení Jako zaměstnanec banky bych se v první řadě chtěla zaměřit na nejvíce stresovou situaci, kterou můţou pracovníci s hotovostí zaţít a tím je loupeţné přepadení na poli bankovním. Tato negativní zkušenost můţe potkat kaţdého pokladníka banky nebo směnárny. 29 Dle 5 písmena a) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, se identifikací rozumí: a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, téţ její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a). 30 Finanční analytický útvar je součástí tzv. finančních zpravodajských jednotek, zřízených za účelem boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Jeho činnosti se řídí zejména zákonem č. 253/2008 sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákonem č. 69/2006 sb., o provádění mezinárodních sankcích. Hlavní činnosti útvaru lze rozdělit: příjem oznámení o podezřelých obchodech a jejich prošetření, kontrolní činnost, vnitrostátní koordinace provádění mezinárodních sankcí, mezinárodní spolupráce, legislativní činnost a metodika, informační technologie a bezpečnost útvaru. 27