Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Diplomová práce. Azylové právo v ČR. Jana Filipová 2007/2008

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Diplomová práce. Azylové právo v ČR. Jana Filipová 2007/2008"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce Azylové právo v ČR Jana Filipová 2007/2008 P r o h l á š e n í: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Azylové právo v ČR zpracovala samostatně za použití pramenů uvedených v seznamu literatury.

2 P o d ě k o v á n í: Děkuji JUDr. Janě Jurníkové, Ph.D. za konzultace, užitečné rady a pomoc při vedení této diplomové práce. Dále mé poděkování patří JUDr. Zuzaně Bystřické ze správního úseku Krajského soudu v Brně za cenné připomínky z oblasti řízení o mezinárodní ochraně. 1

3 Obsah: Úvod... 4 Mezinárodní ochrana... 6 Pojem uprchlictví, uprchlík... 6 Pojem, druhy azylu a jeho historický vývoj... 8 Definice pojmu uprchlík a jeho historický vývoj Definice uprchlíka v mezinárodním pojetí Definice uprchlíka v evropském pojetí Definice uprchlíka v českém právním řádu Pojem pronásledování České azylové právo Prameny uprchlického a azylového práva Mezinárodní právo Komunitární právo Vnitrostátní právo Ústavněprávní základy mezinárodněprávní ochrany Zákonné předpisy azylového práva Další zákonné azylové právní předpisy Podzákonné a jiné azylové právní předpisy Řízení o udělení mezinárodní ochrany formou azylu nebo doplňkové ochrany Působnost a příslušnost v rámci řízení o mezinárodní ochraně Účastníci řízení a zastupování v řízení o mezinárodní ochraně Jednací jazyk během řízení Doručování žadateli rozhodnutí a jiných písemností Pobytové statuty cizince během správního a soudního řízení Obsah mezinárodní ochrany podle ZoA Azyl a důvody pro jeho udělení - 12 ZoA Azyl za účelem sloučení rodiny 13 ZoA Humanitární azyl - 14 ZoA Doplňková ochrana - 14a ZoA Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny Důvody pro nemožnost udělení mezinárodní ochrany Shrnutí problematiky Prohlášení o mezinárodní ochraně Žádost o udělení mezinárodní ochrany Průběh řízení, zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany Rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany Specifika řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti - 73 ZoA Dobrovolná repatriace 54a ZoA

4 Řízení o odnětí mezinárodní ochrany Soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu Soudní přezkum správního uvážení Kasační stížnost Azylová zařízení a právní postavení cizinců v nich pobývajících Přijímací střediska Pobytová střediska Integrační azylové středisko Status azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany - jeho práva a povinnosti Právní postavení strpitele Státní integrační program UNHCR a nevládní neziskové organizace zabývající se žadateli o mezinárodní ochranu 70 Role a postavení UNHCR během řízení Nevládní neziskové organizace Společný evropský azylový systém - CEAS Právní zakotvení azylu v EU Dublinský systém Evropský uprchlický fond EUF Azylová politika vybraných členských zemí Evropské unie Slovenská republika Švédské království Spolková republika Německo Shrnutí Závěr Resume Seznam použitých zkratek Seznam příloh Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Příloha č Použité prameny a literatura Zákony a jiné právní předpisy Monografie, příručky Články Judikatura Použité webové stránky Použité webové stránky Ostatní prameny

5 Ú v o d Uprchlictví, příliv cizinců ze zemí třetího světa a migrace obecně je fenomén, se kterým se již po staletí setkávají všechny země světa, zvláště pak ty demokratické a ekonomicky vyspělé (tzv. welfare countries). 20. století, které se stalo svědkem dvou světových válek a bezpočetného množství regionálních konfliktů je právem nazýváno stoletím uprchlíků. Situace se ve 21. století nijak nemění, protože na světě nadále existuje mnoho zemí, kde jsou porušována lidská práva a z různých důvodů je ohrožována integrita jedince. Uprchlictví se stává problémem nejen států, ze kterých tito lidé prchají, ale zejména zemí, ve kterých hledají ochranu. Většina států světa se zavázala poskytnout potřebnou ochranu a pomoc pronásledovaným osobám. V Evropské unii, a taktéž v České republice, rapidně narůstá počet ekonomicky motivovaných migrantů z chudších zemí Asie a Afriky. Část z nich se snaží legalizovat pobyt na našem území formou žádosti o mezinárodní ochranu. Tento jev způsobuje negativní vnímání uprchlíků jak českou společností, tak i samotnými státními orgány, které se žadateli o mezinárodní ochranu zabývají a autoritativně rozhodují o jejich statutu. Na to bohužel doplácejí tzv. žadatelé bona fide, kteří jsou ve své vlasti pronásledování a skutečně potřebují ochranu cizího státu. Zneužívání mezinárodní ochrany k legalizaci pobytu a vyhnutí se správnímu vyhoštění se stalo dominantním jevem celé azylové problematiky. Česká republika byla do r zemí uprchlíky produkující. Postupem času se stala nejenom zemí tranzitní pro cestu do zemí západní Evropy, ale taktéž i zemí cílovou pro cizince, kteří se v zemi svého původu stali oběťmi pronásledování. Česká republika převzala závazky pro ni plynoucí z mezinárodního práva a zavázala se poskytnout ochranu všem perzekuovaným osobám. Cílem této diplomové práce je popsat a charakterizovat české azylové právo. Tématika uprchlíků a celé mezinárodní ochrany je značně široká, a proto není možné zde popsat dostatečně všechny instituty azylového práva. Svou práci jsem se proto rozhodla úžeji zaměřit především na platnou právní úpravu řízení o mezinárodní ochraně, jež je trojfázové. První etapou je řízení před správním orgánem - Ministerstvem vnitra, které se řídí zákonem o azylu a subsidiárně správním řádem. Zbylé dvě fáze probíhají před soudem, nejdříve krajským a posléze Nejvyšším správním. V těchto fázích se postupuje podle soudního řádu správního. Z aplikovaných předpisů vyplývá zařazení azylového práva, nejenom po procedurální stránce, do práva správního. V práci se zabývám 4

6 obecnými instituty správního řízení, jako je např. doručování, účastenství v řízení, zastupovaní, aplikované na řízení o mezinárodní ochraně. Nejdříve je ale třeba nastínit základní pojmy azylového a uprchlického práva a jejich stručný historický vývoj. Abychom mohli charakterizovat azylové právo a řízení, musíme nejdříve vymezit, koho lze považovat za uprchlíka a koho za azylanta, jaké jsou jejich kategorie, co je to mezinárodní ochrana a jaké jsou její formy. Následně se zabývám zařazením mezinárodní ochrany do systému práva a jejími prameny. Pro celkovou ucelenost se samozřejmě věnuji i hmotněprávní stránce věci, tzn. právy a povinnostmi žadatele o mezinárodní ochranu a následně i azylantů a držitelů doplňkové ochrany. K tomuto tématu patří i azylová zařízení, ve kterých mohou pobývat žadatelé během řízení a poté azylanti, a dále státní integrační program, který má za cíl začlenit cizince do české společnosti pomocí absolvování kurzů češtiny a pomoci při shánění vlastního bydlení. Považuji se správné se také věnovat nevládním neziskovým organizacím, jelikož mají pro cizince neznalého právního i sociálního prostředí nezastupitelnou roli. Tyto organizace nezištně poskytují psychologickou a právní pomoc během celého řízení. Nebýt jich, cizinec by jen stěží mohl před správním a posléze soudními orgány uplatňovat všechna svá práva a respektovat zákonné povinnosti. Na problematiku mezinárodní ochrany nelze pohlížet izolovaně pouze z pohledu domácího vnitrostátního práva. Musím také zmínit postavení azylového a uprchlického práva v právu mezinárodním a evropském. Na závěr nastíním azylovou právní úpravu ve třech zemích: na Slovensku, v zemi nám po právní i historické stránce velmi blízké, v Německu, které má s azylovou politikou mnohaleté zkušenosti a které je cílovou zemí pro velkou část cizinců žádajících v Evropské unii o mezinárodní ochranu, a nakonec ve Švédsku, které by podle mého názoru mělo být vzorem pro azylovou politiku našeho státu. Při zpracování této práce používám především metodu analýzy legislativy a různých odborných textů a také metodu komparativní, kdy v práci srovnávám naše právo s cizími právními systémy. Komparace s jinými právními systémy je důležitá pro poznání vlastního právního řádu a rozpoznání jeho pozitiv i negativ. Využívám rovněž zkušeností, které jsem načerpala v rámci své praxe u Krajského soudu v Brně a v rámci praktické části předmětu Klinika uprchlického a cizineckého práva. Tato práce byla zpracována podle právního stavu platného ke dni 13. března

7 1. Vymezení základních pojmů 1.1. Mezinárodní ochrana Pojem mezinárodní ochrany (international protection) je zastřešujícím pojmem pro azyl podle 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen ZoA), humanitární azyl podle 14 ZoA, azyl za účelem sloučení rodiny podle 13 ZoA a také pro doplňkovou ochranu (subsidiary protection) podle 14a ZoA a pro doplňkovou ochranu za účelem sloučení rodiny podle 14b ZoA. Zatímco s institutem azylu se v českém právu setkáváme již od počátku 90. let, doplňková ochrana je institut zavedený až od Do našeho právního řádu byla doplňková ochrana zavedena článkem 15 kvalifikační směrnice a nahradila do té doby platný institut strpění podle 91 ZoA Pojem uprchlictví, uprchlík Rozlišujeme dva základní druhy uprchlictví, a to uprchlictví vnější a vnitřní. Rozdíl spočívá v tom, zda uprchlíci překračují státní hranice. U vnitřního uprchlictví se nesetkáváme s pojmem uprchlík, ale s termínem interně přesídlená osoba (anglická zkratka IDPs Internally Displaced Persons). Na tyto osoby se nevztahuje Úmluva o právním postavení uprchlíků ani Protokol týkající se právního postavení uprchlíků (dále jen Ženevská úmluva) a ani žádná z rozšířených definic uprchlíka. Tito lidé čelí stejným potížím jako uprchlíci, opouští své domovy ze stejných důvodů, avšak nemohou nebo nechtějí opustit svou vlast. Tyto osoby spadají do kategorie mandátových uprchlíků a tvoří větší část osob chráněných Úřadem vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen UNHCR). Většina úmluv o uprchlících se zabývá pouze uprchlictvím vnějším (výjimku tvoří např. Úmluva o specifických aspektech problémů uprchlíků v Africe z r. 1969). Historický vývoj a mezinárodněprávní teorie praxe vedli k tomu, že se začalo rozlišovat i mezi uprchlíky. Ve velkém množství různých uprchlických vln bylo nutné pro lepší orientaci vymezit několik kategorií uprchlíků. Zejména je možné se setkat s těmito kategoriemi 1 : statutární uprchlík - uprchlík, který splňuje kritéria Ženevské úmluvy (1951) a Newyorského protokolu (1967) podle čl. 1 části A odst. 1. Podle něj to jsou 1 Jelínková, R.: Právní postavení uprchlíků v České republice. Ekologický právní servis [citováno ]. Dostupné z: 6

8 osoby, které spadají pod definice mezinárodních smluv přijatých před Ženevskou úmluvou 2. Toto ustanovení mělo zajistit kontinuitu mezinárodněprávní ochrany uprchlíků; uprchlík de facto - uprchlík, který nemůže nebo nechce získat postavení statutárního uprchlíka; uprchlík in orbit - uprchlík, kterému je stále odmítán azyl, nebo který nemůže nalézt zemi ochotnou posoudit jeho žádost 3, přestože nebyl vrácen přímo do země, kde mu hrozí pronásledování; uprchlíci prima facie - uprchlíci, o jejichž uprchlickém statutu bylo rozhodnuto v situaci rozsáhlého přílivu uprchlíků, aniž by byly žádosti o azyl posuzovány jednotlivě; mandátový (nebo mandatorní) uprchlík uprchlík spadající do kompetence UNHCR podle mezinárodního uprchlického práva, podle Stanov UNHCR a rezolucí Valného shromáždění OSN. Definice uprchlíka podle Stanov je podobná definici z Ženevské úmluvy, neobsahuje však datové ani regionální omezení. Spadají sem také osoby, které se nacházejí v zemi, která není smluvní stranou Ženevské úmluvy nebo Protokolu; uprchlík sur place - osoba, která v okamžiku odchodu ze země nebyla uprchlíkem, stala se jím však později v důsledku okolností nastalých v době jeho nepřítomnosti. Nejčastěji se do tohoto postavení mohou dostat diplomaté, zahraniční studenti pobývající dlouhodobě mimo zemi svého původu, ale také i obyčejní obchodníci nebo turisté. Ačkoliv je nesporné, že přiznání statutu uprchlíka a udělení územního azylu jsou instituty úzce související (často jsou upraveny vnitrostátními právními řády stejným způsobem a stejným právním předpisem), je nutné mezi pojmy azyl/azylant a uprchlictví/uprchlík rozlišovat. V případě uprchlického práva jde o institut smluvněprávní, reprezentovaný především již několikrát zmiňovanou Ženevskou úmluvou a nebo africkými či americkými regionálními úmluvami. Územní azyl je naopak institutem pocházejícím z mezinárodního obyčejového práva, přičemž konkrétní práva a povinnosti upravují vnitrostátní právní řády. Uprchlíkem se osoba stává poté, co naplní 2 Ženevská úmluva konkrétně zmiňuje dohody z 12. května 1926 a 30. června 1928, nebo podle úmluv z 28. října 1933 a 10. února 1938 a podle protokolu ze 14. září 1939 nebo též podle ustanovení Stanov Mezinárodní organizace pro uprchlíky. 3 Tento nežádoucí jev se na území EU vyřešil vydáním Dublinského nařízení, který tvoří základ společného evropského azylového systému. 7

9 podmínky stanovené čl. 1 části A odst. 2 Ženevské úmluvy. To znamená, že se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám či zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti (bezdomovce, apolity) nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit. Získání azylu, tedy přiznání statutu azylanta, je vázáno na vnitrostátní akt. V azylovém právu se setkáváme i s pojmem strpitel. Tento pojem je odvozen od víza za účelem strpění pobytu nad 90 dnů, které je udělováno neúspěšným žadatelům o mezinárodní ochranu, kteří podali kasační stížnost k NSS. Právní postavení strpitele je již méně výhodné než postavení žadatele. Dále je nutné rozlišovat mezi uprchlíkem a přesídlencem. Rozdíl mezi nimi spočívá v dobrovolnosti opuštění země původu. Nejčastěji přesídlenci opouští svou zemi z ekonomických důvodů. Ekonomičtí migranti, pocházející především ze zemí bývalého Sovětského svazu, u nás tvoří největší podíl žadatelů o azyl, a proto jsou jejich žádosti jako nedůvodné zamítány. Někdy však mohou být cizinci uznáni za pronásledované, a to tehdy, pokud ekonomická opatření země původu směřují proti určité skupině obyvatelstva, např. ve formě neúměrné daňové zátěže, odnětí jejich obchodních práv apod. 4 Evropa a ani Česká republika nezažila v minulém desetiletí žádnou hromadnou uprchlickou vlnu, větší počet uprchlíků přinesl naposledy balkánský konflikt v polovině 90. let. U nás jsme se v poslední době setkali s vlnou žadatelů pocházejících ze středního východu, nejčastěji z Kazachstánu, jejichž počet se však pohyboval jen v řádu stovek Pojem, druhy azylu a jeho historický vývoj Azyl lze charakterizovat jako pobyt, který poskytuje stát na svém území osobě jiné, než je jeho občan (tedy cizímu státnímu příslušníku nebo osobě bez státní příslušnosti), z důvodu jeho ochrany před státem jeho příslušnosti. Poskytnout azyl je právo každého státu vyplývající z jeho územní výsosti. Nejčastěji se rozlišují tři druhy azylu, a to azyl územní, diplomatický a náboženský. Pojem azyl je řeckého původu a znamená útočiště, místo, na němž pronásledovaný nachází ochranu. Nejprve byl azyl chápán jako určité místo nebo budova, kde prchající nalézá buď ochranu před násilím nebo před pomstou 4 Příručka k postupům pro určování právního postavení uprchlíků a vybraná doporučení UNHCR z oblasti mezinárodní ochrany. UNHCR, 2006, čl

10 pronásledovatelů a teprve později začal být azyl spojován s územím celého státu. Nejstarší formou azylu je azyl náboženský. Azyl byl tedy původně vázán např. na chrámy či kostely, které byly společně s osobami, jež je spravovaly zcela nezávislé na světské moci. Každý, jenž se na posvátné místo z jakýchkoliv - politických nebo nepolitických důvodů uchýlil, byl chráněn před světským násilím a celou lidskou společností a podléhal jen boží spravedlnosti. Ve starověkém Řecku byl azyl poskytován věřícím obyvatelstvem nebo panovníkem, kteří takto zprostředkovávali boží pomoc. Ve starověkém Římě byla ale již posvátnost azylu potlačena a porušiteli zákonů nesmělo být útočiště přiznáno. Ve středověku vzniká církevní územní azyl. Zprostředkovateli ochrany byli katoličtí kněží. Porušení tohoto azylu bylo trestáno vyloučením z církve 5. Tento azyl byl postupně omezován světskou mocí a tak dochází ke zesvětštění územního azylu. Ten se také nazývá vnější azyl. Azyl poskytovali jen feudálové na svém panství. Ochrana z politických důvodů byla udělována jen tehdy, pokud na ni měl ochraňující feudál osobní zájem. K dalším změnám dochází od 14. století. Ve snaze potlačit kriminalitu je azyl poskytován pouze jako ochrana před politickou perzekucí. Od 15. století dochází ke vzniku diplomatického azylu (vnitřní azyl, zvláštní forma azylu územního) 6. Tento azyl je poskytován na území státu, kde je osoba stíhána, a která se uchýlila do budovy cizí diplomatické mise a nebo do domu vyslance z cizího státu. Diplomatický azyl (obdobně jako azyl územní) sloužil nejprve k ochraně pachatelů běžných nepolitických - trestných činů. Až od doby reformace (16. století) byl pojímán jako útočiště pro politické uprchlíky. Dnes je diplomatický azyl praktikován a uznáván pouze na území států Latinské Ameriky. 7 Od 18. století, kdy výrazně roste moc buržoazie (a tudíž upadá moc feudální), začíná diplomatický azyl ztrácet své opodstatnění a je nahrazen azylem územním. Navíc dochází ke sjednocení názoru, že ochranu lze poskytnout jen osobám, které nespáchaly běžný trestní čin. Mezníkem ve stabilizaci územního politického azylu se stala revoluční léta 1848 až 1849, od kterých se právo azylu vyhrazuje jen pro uprchlíky z politických důvodů. Právo azylu se stává nedotknutelným právem územního suveréna, který má volnost rozhodovat se, v jakém případě politický azyl udělí a v jakém ne. Právo 5 Šturma, P., Housková, V., Čepelka, Č. a kol. Teorie a praxe azylu a uprchlictví. Univerzita Karlova v Praze, 2006, s Čepelka Č., Jílek, D., Šturma P. Azyl a uprchlictví v mezinárodním právu, Brno, 1997,s Ačkoliv zůstal diplomatický azyl zachován pouze ve formě regionálního obyčejového mezinárodního práva -pouze v Latinské Americe, lze se s ním setkat i na území Evropy, kdy byla maďarskému kardinálovi Józsefovi Mindszentymu poskytnuta ochrana americkým velvyslanectvím v Budapešti před maďarskou komunistickou mocí. 9

11 (územního) azylu je tedy právem státu a nikoliv jednotlivce 8. Právo poskytování azylu proto spadá do sféry práva vnitrostátního, a nikoliv mezinárodního. Z pohledu mezinárodního práva je poskytnutí azylu důsledkem toho, že stát je nositelem svrchovanosti na svém území, a proto sám rozhoduje, komu azyl udělí. V souladu s mezinárodním právem nesmí být poskytnutí azylu považováno za nepřátelský akt vůči státu, odkud osoba pochází. Tento právní institut byl zakotven do 14. článku Všeobecné deklarace lidských práv (1948). V tomto článku je uvedeno, že každý má právo vyhledat si v jiných zemích před pronásledováním útočiště a požívat tam azylu. Tohoto práva se nelze dovolávat v případě stíhání vznikajícího na základě nepolitických trestných činů nebo jednání, které odporují cílům a zásadám OSN Definice pojmu uprchlík a jeho historický vývoj Ačkoliv se s uprchlictvím setkáváme již od starověku (viz biblí 9 zmiňovaný židovský exodus, dohody o vzájemném vyměňování uprchlíků mezi egyptskou a chetitskou říší), až do 19. stol., kdy byly zavedeny kontroly přistěhovalectví mnoha evropskými a severoamerickými státy, neexistoval žádný důvod k právně závaznému definování pojmu uprchlík. Až do této doby bylo mnohými státy přistěhovalectví, včetně uprchlíků, nejenom povoleno, ale dokonce i vítáno. Na rozdíl od dnešního, spíše negativního postoje nebyli uprchlíci bráni jako problém, ba právě naopak byli považováni za důležitý zdroj pro ekonomický rozvoj země a za její hodnotný kulturní a intelektuální pramen Definice uprchlíka v mezinárodním pojetí Pojem uprchlík se jako pojem mezinárodního práva začíná plně rozvíjet až po 1. světové válce. Tedy poté, co vstupuje do mezinárodních záležitostí. Nejranější mezinárodní právní opatření týkající se uprchlíků se datují od 20. let 20. století. Tato opatření přidělují status uprchlíka specifickým národnostním skupinám (Rusům po r. 1917, Arménům po turecké genocidě od r. 1915, později také Němcům a Židům po nástupu A. Hitlera). Tyto skupiny osob byly brány jako postrádající ochranu země svého původu, a proto potřebující mezinárodní ochranu. Prvním mezinárodním dokumentem, který se týká přímo uprchlíků je Ujednání ohledně vydání průkazů totožnosti ruským 8 Jednotlivec má právo azyl hledat a stát má právo azyl poskytnout. 9 Za první uprchlíky lze podle Bible považovat i první lidi, tedy Adama a Evu poté, co byli vyhnáni Bohem z ráje. 10 Tento postoj zastávaly především tzv. přistěhovalecké neboli imigrační státy (Jižní a Severní Amerika, Austrálie, severní oblasti severských států) na zajištění chodu hospodářství, zemědělství, zdravotnictví, vědy, techniky. 10

12 uprchlíkům ( z 5. července 1922). Tímto Ujednáním byly vytvořeny právní podmínky pro vydání průkazů, které představovaly ekvivalent cestovního dokladu a zároveň identifikačního dokumentu. Tak vznikl Nansenův pas 11 (passeport Nansen), jehož platnost byla nejméně jeden rok. Držitelé Nansenových pasů měli právo na ochranu proti vydání do země původu a mohli volně opustit stát, který jim tento průkaz vydal, a také se tam i vrátit, aniž by byli nuceni opatřit si povolení k odjezdu nebo vízum. Za uprchlíka byla považována osoba ruského/ arménského původu, která nepožívá (de iure) ochrany vlády SSSR/ Turecké republiky a nenabyla jakoukoliv jinou státní příslušnost. Tímto způsobem byli uprchlíci kvalifikováni v Ujednání týkající se průkazů totožnosti ruským a arménským uprchlíkům z 12. května Takto přijatá mezinárodní ochrana byla v roce 1928 rozšířena o kategorie asyrských tureckých uprchlíků, kteří byli definováni obdobným způsobem jako uprchlíci arménští a ruští. Od poloviny 30. let nastává potřeba řešit situaci osob prchajících před nacismem. Evianská konference ( ), která se věnovala útěkům Židů a dalších osob z nacistického Německa, znamenala první případ mezinárodního uznání uprchlíků jako obětí perzekuce (tedy obětí pronásledování). Za uprchlíka zde byla označena osoba, která má nebo měla německou příslušnost, a nikoli jakoukoli jinou příslušnost, a zjevně nepožívá de iure či de facto ochranu německé vlády. Osoby, které opustily Německo z důvodu ryze osobní příležitosti, nemohly být do této definice zahrnuty. Tato definice se liší od výše uvedených v tom, že uprchlíky v podstatě ztotožnila s apolity pro neexistenci de iure nebo de facto ochrany a dále uprchlík nemohl opustit svou zemi z osobních (např. ekonomických důvodů) 12. Později byl mandát rozšířen i na uprchlíky z Rakouska a Sudet. Až do 2. světové války nebyla potřeba vytvořit univerzální dokument, který by obecně definoval pojem uprchlíka a upravoval jeho postavení. Z výše uvedených definicí vyplývá, že uprchlík byl definován pouze ad hoc, vázán na nastalou faktickou situaci, která způsobila uprchlickou vlnu. Tato mezinárodní ujednání měla mít jen konkrétně určený účinek a navíc chránila jen část osob, které byly donuceny opustit zemi svého původu, což se postupem času začalo jevit jako nedostačující. Druhá světová válka, která poznamenala celý svět, se stala výzvou pro univerzalizaci mezinárodní ochrany lidských 11 Na tomto místě je dobré zmínit osobu polárníka a diplomata dr. Fridtjofa Nansena ( ) stojícího v čele Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky působícího v rámci Společnosti národů. Od roku 1918 se začal věnovat mezinárodním pomocným akcím, kdy řídil repatriaci válečných zajatců Nansen byl za svou činnost na ochranu uprchlíku oceněn Nobelovou cenou za mír za rok Odhaduje se, že bylo vydáno na Nansenových pasů. 12 Jílek, D. Odpověď mezinárodního práva na hromadné uprchlictví, Masarykova univerzita v Brně, 1996, s

13 práv. K tomu cíli přijalo OSN postupně celou řadou významných dokumentů. Z nich bych zmínila již výše uvedenou Všeobecnou deklaraci lidských práv ( ), která v čl. 14 zakotvuje právo na azyl. Deklarace má však pouze charakter doporučující. Azylem se dále zabývá také Deklarace o územním azylu z Současná definice uprchlíka byla zformována na Konferenci OSN o právním postavení uprchlíků, konané v Ženevě v r S příchodem studené války došlo k tomu, že USA vymezily uprchlíky jako osoby prchající před komunismem. Od konání této konference definovalo pojem uprchlíka ještě několik regionálních dohod (především Konference o uprchlících Organizace africké jednoty z r. 1969, Cartagenská deklarace o uprchlících z r. 1984). Tato konference charakterizovala uprchlíky v širších termínech a zahrnula sem i osoby prchající před vnější agresí, okupací, cizí nadvládou nebo událostmi vážně narušujícími veřejný pořádek a dále na rozdíl od Ženevské úmluvy se zabývají i interně přesídlenými osobami. V nedávných letech mnoho států, zejména v západní Evropě, vytvořilo další kategorie ochrany: B - status uprchlíka, humanitární status uprchlíka, doplňková ochrana osob. Tyto statusy se snaží pomoci osobám, které prchají ze své vlasti z vynucených důvodů, jiných než je individuální pronásledování. Nositel tohoto statusu má méně výhod než nositel, který získal plný status uprchlíka. Pojďme nyní zpět k Ženevské úmluvě, která byla přijata 106 státy dne a v platnost vstoupila Je to nepochybně nejvýznamnější mezinárodní dokument univerzální povahy zabývající se uprchlíky. Ihned na počátku je třeba upozornit, že jeho věcná působnost se dotýká pouze uprchlíků a uprchlictví, především jejich definicí a nezabývá se azylem ani interně přesídlenými osobami. Nahradila předchozí ad hoc dohody, jako např. ujednání řešící situaci ruských a arménských uprchlíků na počátku 20. let 20. století nebo německých uprchlíků před a během 2. světové války. V čl. 1 A (1) potvrzuje, že osoby, na něž se tyto ad hoc dokumenty vztahovaly, jsou nadále považovány za uprchlíky. Úkolem Úmluvy bylo sjednotit předchozí mezinárodní ujednání o právním postavení uprchlíků a rozšířit jejich ochranu. Smluvní státy se v ní zavázaly spolupracovat a usnadňovat práci úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Úmluva potvrdila, že uprchlický problém lze vyřešit jen mezinárodní spoluprací. Úmluva byla původně na přání vlád časově omezena na události nastavší před v Evropě (tedy především události týkající se 2. světové války) a zároveň dávala možnost i geografického omezení (viz čl ). V době jejího přijetí (tehdy šest let po skončení 2. světové války) se 12

14 předpokládalo, že poválečná uprchlická vlna posílená především děním ve střední a východní Evropě opadne během několika málo let. Avšak stále nové uprchlické vlny si vyžádaly doplnění Úmluvy o tzv. Newyorský protokol (otevřen k přístupu 31. ledna 1967 a vstoupil v platnost k 4. říjnu 1967), který toto časové ohraničení ruší. Klíčovým ustanovením Úmluvy je čl. 1, který má tři části: čl. 1 A (2): tzv. zahrnující inklusivní - klauzuli, která definuje pojem uprchlíka. Uprchlík je každá osoba nacházejí mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti; totéž platí pro osobu bez státní příslušnosti nacházející se mimo zemi svého dosavadního pobytu následkem shora zmíněných událostí, a která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit. čl. 1 C: tzv. pozastavující cesační - klauzuli, která stanoví, že status uprchlíka ztrácí ten, kdo znovu přijal ochranu země své státní příslušnosti nebo pokud této příslušnosti pozbyl a znovu ji dobrovolně nabyl nebo ten, kdo nabyl novou státní příslušnost a požívá ochrany země této nové příslušnosti. Dále je to také ten, kdo už dále nemůže odmítat ochranu země své příslušnosti, protože okolnosti, pro něž byl uznán uprchlíkem, zanikly, čl. 1 D, E, F: tzv. vylučovací exkluzivní- klauzuli, která určuje, kdo nemůže získat status uprchlíka. Je to ten člověk, u něhož jsou vážné důvody se domnívat, že se dopustil zločinu proti míru, válečného zločinu nebo zločinu proti lidskosti. Dále je to ten člověk, který je vinen činy, jež jsou v rozporu se zásadami a cíli OSN. Tato úmluva se nevztahuje i na osoby, které užívají ochrany jiných orgánů nebo jiných odborných organizací OSN než UNHCR 13. A nakonec uprchlíkem nemůže být ani osoba, které hostitelský stát udělil práva a povinnosti spojené s udělením státního občanství. Nyní stručně shrnu obsah dalších článků Ženevské úmluvy. Úmluva stanovuje vzájemné povinnosti smluvních států a uprchlíků. Uprchlík je povinen se řídit právním řádem hostitelské země a naopak státy se zavazují dodržovat tuto Úmluvu vůči všem uprchlíkům stejně, zajišťovat jim svobodu náboženství a svobodu náboženské výchovy 13 Je to především UNRWA- Agentura OSN pro pomoc a zaměstnanost palestinských uprchlíků na Blízkém východě. 13

15 jejich dětí. Dodatek Ženevské úmluvy se zabývá vydáváním cestovních dokladů uprchlíkům, jež se nacházejí na území smluvního státu. Pokud uprchlíci nemají platný osobní nebo cestovní doklad, stát jim vystaví nový. Čl. 33 obsahuje princip non-refoulement 14, který zabraňuje vydání (ve formě vyhoštění nebo vrácení) uprchlíka do země, kde by byla ohrožena jeho osobní svoboda či život z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení. Tento princip lze porušit jen tehdy, když je uprchlík vážným nebezpečím pro hostitelskou zemi nebo byl právoplatně odsouzen za zvláště nebezpečný trestný čin. Jistě nejvýznamnějším ustanovením je tzv. inkluzivní klauzule definující, kdo má být uznán za uprchlíka. Vodítkem pro interpretaci pojmů v ní uvedených je Příručka UNHCR k postupům pro určování právního postavení uprchlíků a vybraná doporučení UNHCR z oblasti mezinárodní ochrany. Tato Příručka je vydávána pravidelně od r s cílem usnadnit vládám jednotlivých zemí práci při formování jejich azylové politiky a obsahuje také praktické návody pro akademické a justiční pracovníky a právníky zabývající se azylovou politikou. Její přínos spočívá především v tom, že obsahuje komentář k Ženevské úmluvě a Protokolu a snaží se interpretovat jednotlivé pojmy z hlavních článků Úmluvy. Jiné příručky vydávané UNHCR se zaměřují na azylovou judikaturu, především Evropského soudu pro lidská práva. Definice pojmu uprchlík není nějak striktně vymezena, což dává prostor pro jeho interpretaci jak na mezinárodní tak i vnitrostátní úrovni. V Příručce se stanoví, že celá úmluva by měla být interpretována v liberálním a humanitárním duchu, v souladu a s cíli Ženevské úmluvy 15. Klíčovou formulaci celé definice pojmu uprchlík tvoří opodstatněné obavy z pronásledování. Na tento pojem je třeba nahlížet z objektivního i subjektivního hlediska. Subjektivní pociťování strachu jedince z pronásledování musí být podpořeno určitou objektivně sledovatelnou situací, která nastala v zemi jeho původu. Obavy musí být v dané situaci skutečně důvodné a musí dosahovat určité výše intenzity. Příručka upozorňuje na nesprávnost praxe v některých zemích, kdy se odůvodněnost těchto obav posuzuje podle toho, zda stát původu vydal osobě cestovní pas. Pokud osoba pas získala, zažádala si o něj u státního orgánu a ten jí ho vydal, nemůže pociťovat žádné obavy 14 Tento princip byl na mezinárodní úrovni poprvé zakotven Úmluvou o mezinárodním postavení uprchlíků z 28. října Doporučení v oblasti mezinárodní ochrany z : Alternativa vnitřního útěku nebo přesídlení v kontextu článku 1A, odst. 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z r a/nebo jejího Protokolu z r. 1967, čl

16 z pronásledování. UNHCR se proti tomuto staví s tím, že stát často vydá osobě cestovní doklad z důvodu, že chce, aby osoba ze země odešla, a už ji neumožní návrat do země. Je zde i možnost, že cestovní doklad byl vydán dříve, než nastaly důvody pronásledování. Samotný pojem pronásledování však také činí při interpretaci potíže. I přes mnohé pokusy nebyla doposud přijata žádná mezinárodní definice pronásledování. To, zda byla osoba pronásledována se částečně posuzuje podle zavedené praxe a judikatury státu, který rozhoduje o udělení statutu azylanta. Právní věda se shoduje na tom, že diskriminace sama o sobě nemůže být považována za pronásledování. Ta by musela být závažného charakteru, jako je např. nemožnost si vydělávat na svou obživu, nemoci vyjadřovat svou víru či studovat, pokud je toto umožněno jiným. Aby mohlo být diskriminační jednání považováno za pronásledování, musí být případ posouzen ad hoc. V Závěrečném aktu konference, která přijala Ženevskou úmluvou je zakotvena zásada sjednocení rodiny uprchlíka. To znamená, že choť a nezletilé děti mají právo následovat svého chotě nebo rodiče do země, kde mu byl udělen azyl. Tento příbuzný však nesmí naplňovat podmínky cesační klauzule. Ženevská úmluva vymezuje v prvním článku důvody pronásledování, díky kterým lze cizince uznat za uprchlíka. Pojmy rasa a národnost nečiní při výkladu větší problémy, a proto se jim UNHCR ve svých Doporučeních nevěnuje natolik podrobně jako např. otázkám náboženství, sociálních skupin nebo pohlaví. Interpretace pojmů rasy a národnosti je obsažena v Příručce k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků. 16 Rasa je velká skupina lidí s dlouhodobým společným vývojem, kdy se vlivem rozdílného prostředí vytvořily morfologické a fyziologické znaky (barva pleti, barva a tvar vlasů, očí, tvar nosu). Rasy dělíme podle barvy kůže na černou, bílou, žlutou a smíšenou (mulati, mestici, jambové). Národnost je oproti rase specifičtější. Národností se rozumí příslušnost osoby k určitému národu, tedy ke společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území a někdy se uvádí i společný ekonomický vývoj. UNHCR vidí pod národnostní skupinou, skupinu jazykovou nebo etnickou 17. Národnost nelze zaměňovat se státním občanstvím. Např. významný sociolog Anthony Giddens definuje národnost jako kulturní hodnoty a normy, které odlišují členy určité skupiny od jiných lidí. Jedním z pojmů definice, který v praxi činí velké potíže 16 Konkrétně v bodech (rasa) a (národnost). Dále k těmto pojmům též: Aplikace článku 1A odst. 2 Úmluvy z roku 1951 nebo Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků z roku 1967 na oběti obchodování s lidmi a osoby takto ohrožené v bodech 34 a 36, podle kterých se mohou tyto pojmy překrývat. 17 Příručka k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků. Doplněné vydání, Ženeva, leden 1992, body 74 a

17 a ukazuje rozdíly ve vnímání azylového práva v jednotlivých zemích je příslušnost k určité sociální skupině. Výklad tohoto ustanovení podává podrobně doporučení UNHCR/GIP/02/02 ze dne České pojetí příslušnosti k sociální skupině je vykládáno úžeji než v angloamerických zemích. Ty za sociální skupinu považují ženu (podle pohlaví, genderu), ženy určitého kmene odmítající obřízku, rodinu, příbuzenský klan, homosexuály a nebo zaměstnance (což je u nás docela nepředstavitelné). Teorie rozlišuje dva přístupy pro charakteristiku sociální skupiny- tzv. chráněná charakteristika a tzv. výklad sociální percepce. Tyto přístupy jsou vesměs podobné. Obdobně podal výklad i UNHCR. Podle něj to je skupina osob sdílející společnou charakteristiku (jinou než riziko pronásledování) a nebo taková skupina, která je společností jako skupina vnímána. Tato charakteristika je vrozená, nezměnitelná a nebo jinak zásadní pro lidskou identitu nebo svědomí, že nelze požadovat, aby se jej osoba vzdala 18. Pod náboženstvím uprchlické právo nevidí pouze aktivní projev víry. Podle UNHCR 19 je náboženstvím víra (i nevíra -ateismus, odpadlíci), identita (příslušnost k určité náboženské komunitě) nebo způsob života (nošení zvláštního oděvu, šátku, zvláštní stravovací návyky atd.). V různých zemích s rozdílnými právními kulturami bývá také různě interpretován politický názor. Politický názor vykládá UNHCR jako názory, které nejsou tolerovány ze strany úřadů a které kritizují jejich politiku a metody. 20 Osoba pronásledovaná pro svůj politický názor musí mít tedy názor odlišný od názorů vlády a pro něj se stala předmětem pozornosti státních orgánů. Např. země anglo-americké právní kultury uznávají za politický názor i vyznávání západních hodnot, zvláště pak otázky ohledně rovnocenného postavení žen ve společnosti. U nás je tento pojem vykládán restriktivněji. Významnou otázkou je, kdo musí být původcem pronásledování zda to je pouze stát a jeho aparát a nebo to mohou být i nestátní činitelé. Praxe se ustálila na názoru, že pronásledovateli mohou být i soukromé osoby, avšak toto pronásledování musí být tolerováno nebo přímo podporováno státem. Stačí tedy, když úřady nechtějí nebo odmítnou poskytnout pomoc. 18 HCR/GIP/02/02: Doporučení UNHCR v oblasti mezinárodní ochrany: Příslušnost k určité sociální skupině v kontextu článku 1A odst. 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a/nebo jejího Protokolu z r HCR/GIP/04/06:Doporučení UNHCR v oblasti mezinárodní ochrany: Azylové žádosti založené na tvrzení o pronásledování z náboženských důvodů podle článku 1A odst. 2 Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a/nebo jejího Protokolu z r Příručka k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků. Doplněné vydání, Ženeva, leden 1992, body

18 Definice uprchlíka v evropském pojetí Pro Českou republiku, jakožto člena Evropské unie (dále jen EU) a Evropského společenství (dále jen ES) je také důležité komunitární právo, které je součástí našeho právního řádu. Azylová a přistěhovalecká politika je součástí 1. pilíře Evropských společenství. Azylem, uprchlíky a migrací se zabývá velké množství směrnic a nařízení. Definici uprchlíka podává čl. 2 písm. C Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (dále jen kvalifikační směrnice ). Podle něj je uprchlíkem státní příslušník třetí země, který se v důsledku oprávněných obav před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů nachází mimo zemi své státní příslušnosti a je neschopen přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu dotyčné země, nebo osoba bez státní příslušnosti, která se ze stejných shora uvedených důvodů nachází mimo zemi svého dosavadního pobytu, která vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit Definice uprchlíka v českém právním řádu Prvním zákonem zabývajícím se uprchlíky byl zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících. Postavení uprchlíka se podle 2 odst. 1 přiznalo cizinci, který má ve státě, jehož státní občanství má, odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení. Definice uprchlíka byla přejata z Ženevské úmluvy. Postavení uprchlíka bylo možno podle 3 přiznat též manželu a nezletilým dětem cizince, kterému bylo postavení uprchlíka přiznáno podle 2 odst. 1, i když nesplňují podmínky v něm stanovené. Současný zákon č. 325/1999 Sb., o azylu pojem uprchlíka neobsahuje, zabývá se pouze žadateli o mezinárodní ochranu a následně osobami, jimž bylo toto postavení uděleno. ZoA pouze několikrát odkazuje na udělení postavení uprchlíka podle Ženevské úmluvy (ne podle vnitrostátního předpisu) Pojem pronásledování Pronásledování je klíčovým pojmem uprchlického práva, a to jak na mezinárodní tak i komunitární i vnitrostátní úrovni, avšak není definován základním dokumentem 17

19 uprchlického práva, tedy Ženevskou úmluvou. Pro výklad tohoto pojmu na mezinárodní úrovni musí být použita Vídeňské úmluva o smluvním právu z r. 1969, která obsahuje interpretační pravidla pro výklady mezinárodních smluv. V souladu s čl. 31 odst. 1 Vídeňské úmluvy musí být pojem pronásledování vykládán v dobré víře, v souladu s obvyklým významem, který se dává výrazům ve smlouvě, v jejich souvislosti a s přihlédnutím k předmětu a účelu smlouvy. Z tohoto důvodu je dán prostor pro vymezení pronásledování domácím právním úpravám jednotlivých států. V českém právním řádu je pojem pronásledování vymezen dosti široce článkem 2 odst. 7 ZoA. Předchozí zákon o uprchlících (z. č. 498/1990 Sb.) tento pojem nedefinoval, pouze v 2 stanovil, komu se postavení uprchlíka přizná. Až současný zákon o azylu konkrétně stanovil, jaké jednání lze považovat za pronásledování. Ustanovení čl. 2 odst. 7 ZoA neprošlo žádnou novelizací a zůstává tak v nezměněné podobě od r Článek říká, že se za pronásledování považuje závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna státními orgány, stranami nebo organizacemi ovládajícími stát nebo podstatnou část jeho území ve státě, jehož je cizinec státním občanem, nebo státu posledního trvalého bydliště v případě osoby bez státního občanství. Za pronásledování se považuje i jednání soukromých osob, pokud lze prokázat, že stát, strany nebo organizace, včetně mezinárodních organizací, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před takovým jednáním. České právo zastává ohledně původců pronásledování lidskoprávní teorii (stejně jako USA, Kanada), která za původce pronásledování uznává i nestátní činitele, na rozdíl od teorie přičitatelnosti (částečně aplikované např. Německem 21 ), podle které musí být pronásledování přičitatelné pouze státu. Pronásledováním tedy může být jednání státních orgánů, nestátních původců, které je ale státními orgány podporováno nebo trpěno (aktivní i pasivní jednání státních orgánů) a nebo situace, kdy stát není schopen z jakýchkoliv důvodů poskytnout pronásledované osobě ochranu. Česká definice obsažená v ZoA je ve shodě s čl. 9 kvalifikační směrnice, která je v tomto směru ještě podrobnější, avšak tyto normy se vzájemně nevylučují. Kvalifikační směrnice spatřuje pod aktem pronásledování takové jednání, které je svou povahou nebo opakováním dostatečně závažné, aby představovalo vážné porušení základních lidských práv nebo které je souběhem různých opatření, včetně porušování lidských práv, který je 21 Viz. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci T.I. proti Spojenému království, ze dne 7. března 2000, stížnost č /98. 18

20 dostatečně závažný jako první případ. Za pronásledování mohou být mimo jiné považována tato jednání: použití fyzického nebo psychického násilí, včetně násilí sexuálního; právní, správní, policejní nebo soudní opatření, která jsou sama o sobě diskriminační nebo jsou prováděna diskriminačním způsobem; nepřiměřené nebo diskriminační trestní stíhání nebo trestání; odepření soudní ochrany, které vede k nepřiměřenému nebo diskriminačnímu trestu; trestní stíhání nebo trest za odepření výkonu vojenské služby za konfliktu, jestliže by výkon vojenské služby zahrnoval zločiny; jednání namířená proti osobám určitého pohlaví nebo proti dětem. Pojem pronásledování je stěžejním bodem celého azylového řízení, jelikož prokázání, že žadatel o mezinárodní ochranu byl ve své zemi původu pronásledován je důvodem pro získání azylu podle

21 2. Azylové právo v České republice Jedním z globálních jevů a současně i právních, sociálních a politických problémů 20. a 21. století je rostoucí migrace obyvatelstva a různě intenzivní počet uprchlických vln. S uprchlictvím a migrací se setkáváme po mnoho století, a proto nemohlo zůstat bez právní odezvy. Byl vytvořen institut azylu a azylové právo, které je tématem mé diplomové práce. Institut azylu je ústředním pojmem azylového práva. Pojem azyl byl nedávno díky komunitárnímu právu nahrazen pojmem mezinárodní ochrana, která v sobě zahrnuje vícero druhů ochrany poskytované státem. V nejzákladnější formě je to azyl podle 12 ZoA, který bychom mohli nazvat klasickým azylem. Dále je to azyl za účelem sloučení rodiny a humanitární azyl. Ač několikrát novelizovány, setkáváme se s těmito formami ochrany již od počátku platnosti ZoA. Nově je díky našemu členství v EU do českého azylového práva zaveden k institut doplňkové ochrany a doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny. Doplňkovou ochranou byl zrušen obdobný institut překážek vycestování, se kterým se nadále setkáváme v 120a zákona č. 326/1999Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Na azylové právo se můžeme dívat ze tří hlavních rovin. Je to mezinárodní azylové, či spíše uprchlické právo, jak na univerzální, tak na regionální úrovni. Dále je pak azylové právo součástí práva komunitárního (v prvním pilíři) a nakonec i práva vnitrostátního, tedy domácího. Všechny tři roviny se určitým způsobem ovlivňují a prolínají, obzvláště je pak vnitrostátní právo silně ovlivňováno nařízeními a směrnicemi komunitárního práva. Co se týče vnitrostátního azylového práva, to není součástí pouze jedné právní vědní disciplíny, ale můžeme říct, že je právem mezioborovým. Normy českého azylového práva, jakožto součástí práva cizineckého, nacházíme především v právu správním (zákon o azylu, zákon o pobytu cizinců, správní řád, soudní řád správní) a dále také v právu ústavním, jakožto součást práva lidských práv (Listina základních práv a svobod). S pojmem azylant pracuje rovněž právo sociálního zabezpečení a nebo právo pracovní. Pokud bychom chtěli azylové právo vnitřně rozčlenit, mohli bychom tak učinit stejným způsobem jako u jiných právních odvětví. Základním členěním je rozdělení azylového práva na azylové právo hmotné (definující základní azylové pojmy, práva a povinnosti žadatele o mezinárodní ochranu, azylanta, strpitele a držitele doplňkové 20

22 ochrany, azylová zařízení), procesní (zabývající se řízením o udělení a odejmutí mezinárodní ochrany). Dále lze hovořit i o azylovém právu organizačním, které se zabývá institucionálním zabezpečením agendy mezinárodní ochrany, vztahy mezi jednotlivými orgány veřejné správy, jejich vzájemnými právy a povinnostmi, které vyplývají z jejich pravomocí a působnosti 22. ZoA v 93, 93a, 93b obsahuje výčet přestupků cizince a správních deliktů právnické osoby, kterých se lze dopustit v rámci azylového práva. Lze tedy hovořit i o azylovém právu trestním. Sankcí bývá uložení pokuty, která je příjmem do státního rozpočtu. Jiným možným způsobem dělením azylového práva by mohlo být jeho rozlišení na dvě části podle postavení subjektu azylového práva. Nejprve je tedy cizinec žadatelem o mezinárodní ochranu a poté osobou, jíž byla udělena jedna z forem mezinárodní ochrany. V těchto fázích mají cizinci odlišná práva a povinnosti, jak v rámci jejich sociálního zabezpečení, možnosti pracovat, svobody pohybu, zvláště pak možnosti vycestování do zahraničí. Specifické postavení má pak strpitel, tedy žadatel ve fázi vyřizování jeho kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem (dále jen NSS). 22 Obdobně viz: Průcha P. Správní právo. Obecná část. 4. doplněné a opravené vydání. Masarykova univerzita v Brně, 2001, s

23 3. Prameny uprchlického a azylového práva České azylové právo nelze omezovat jen na zákon o azylu. Azylové právo tvoří normy práva mezinárodního a práva komunitárního, které jsou taktéž součástí našeho právního pořádku. Normy azylového práva obsahují i další vnitrostátních předpisů vydané českými zákonodárnými orgány Mezinárodní právo Pramenem mezinárodního práva je především mezinárodní obyčej (nepsaný) a mezinárodní smlouva, která je nejčastěji ve psané formě. Jelikož je tématem mé práce azylové právo z hlediska práva vnitrostátního a nejvíce pak z pohledu práva správního, uvedu jen ty nejdůležitější mezinárodní úmluvy, mnohé dokumenty již navíc byly zmíněny v rámci výkladu o vývoji definice uprchlíka. Všeobecná deklarace lidských práv dne Deklarace mají povahu pouze doporučující a její závaznost je spíše morální než právní. Tato deklarace obsahuje nejzákladnější katalog lidských práv, zahrnuje práva politická, občanská, částečně i práva sociální (právo na práci) a kulturní. Pro azylové právo je nejdůležitější výše zmíněný čl. 14 zakotvující právo azylu. Mezinárodní Pakt o občanských a politických právech a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z Do českého právního řádu recipováno vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 120/1976 Sb. Oba dokumenty obsahují závazky členských státu k dodržování základních lidských práv a svobod. Pakty byly vypracovány na základě a v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv. Deklarace o územním azylu z Tento, opět právně nezávazný, dokument potvrdil liberální a humanitární postoj vzhledem k žadatelům o azyl. Poskytnutí azylu nelze vykládat jako nepřátelské gesto vůči státu původu uprchlíka, ale jako gesto humánní a také je nutné respektovat udělení azylu ostatními státy. Státy zde vyjádřily názor, že azyl je právo a nikoliv povinnost státu poskytnout útočiště osobě mající odůvodněný strach z pronásledování. Úmluva o právním postavení uprchlíků ze dne a Protokol týkající se právního postavení uprchlíků ze dne Do českého právního řádu 22

Čtyři právní hrady chránící uprchlíky. Pavel Molek

Čtyři právní hrady chránící uprchlíky. Pavel Molek Čtyři právní hrady chránící uprchlíky Pavel Molek Náš hrdina Hrad č. 1 - Bratislava Hrad č. 1 - Bratislava Čl.53 Ústavy Slovenskej republiky Slovenská republika poskytuje azyl cudzincom prenasledovaným

Více

Rezoluce Valného shromáždění OSN

Rezoluce Valného shromáždění OSN Rezoluce Valného shromáždění OSN UNHCR Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky Rezoluce Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 428 ze dne 14. prosince 1950 Valné shromáždění

Více

Problematika migrace v právu Evropské unie

Problematika migrace v právu Evropské unie Problematika migrace v právu Evropské unie Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Evropská unie a

Více

Základy práva, 21. listopadu 2016

Základy práva, 21. listopadu 2016 Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy práva, 21. listopadu 2016 ké právo Přehled přednášky ké právo ké právo ké právo Soubor právních norem, které ukládají cizincům povinnosti nebo

Více

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů

Více

Sociální práce s uprchlíky LS 2016

Sociální práce s uprchlíky LS 2016 Sociální práce s uprchlíky Specifické metody SP LS 2016 Migrace, uprchlíci, legislativa Uprchlík člověk, který nedobrovolně opustil svoji rodnou zem nebo stát kde žil. Důvody ekonomické, politické, válečné,.

Více

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí

Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí Cizinec, který vstupuje na území České republiky s úmyslem požádat o azyl, musí svůj záměr sdělit policii, což může učinit na hraničním přechodu. Samotná azylová procedura začíná podáním návrhu na zahájení

Více

ČESKY Absence judikatury ( právní otázky, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny ) Aktivity po opuštění země původu Apartheid Atheismus Barva

ČESKY Absence judikatury ( právní otázky, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny ) Aktivity po opuštění země původu Apartheid Atheismus Barva ČESKY Absence judikatury ( právní otázky, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně řešeny ) Aktivity po opuštění země původu Apartheid Atheismus Barva pleti Bezpečná třetí země Bojovníci za svobodu ( freedom

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky

CS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě?

Více

*** NÁVRH DOPORUČENÍ

*** NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 3. 9. 2012 2011/0431(APP) *** NÁVRH DOPORUČENÍ k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se stanovuje víceletý rámec pro Agenturu

Více

UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY. Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951

UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY. Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku 1951 Distr. BEZ OMEZENÍ HCR/GIP/03/05 4. září 2003 Originál: angličtina UNHCR DOPORUČENÍ V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY Aplikace vylučujících klauzulí: Článek 1F Úmluvy o postavení uprchlíků z roku

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 30. listopadu 1994. o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 30. listopadu 1994. o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí DOPORUČENÍ RADY ze dne 30. listopadu 1994 o vzoru dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob (readmisní dohody) mezi členským státem a třetí zemí RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii,

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Obsah. O autorech...v Autoři jednotlivých kapitol... VI Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xv

Obsah. O autorech...v Autoři jednotlivých kapitol... VI Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xv O autorech...v Autoři jednotlivých kapitol... VI Předmluva...VII Seznam použitých zkratek...xv 1 Historie a teorie mezinárodního práva... 1 I. Historický vývoj mezinárodního práva... 1 II. Klasické a soudobé

Více

LEGISLATIVA A AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA UPRCHLÍKŮ V ČR ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

LEGISLATIVA A AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA UPRCHLÍKŮ V ČR ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Evangelická akademie Vyšší odborná škola sociálně právní Hrusická 2537/7, Praha 4 Spořilov LEGISLATIVA A AKTUÁLNÍ PROBLEMATIKA UPRCHLÍKŮ V ČR ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název pracoviště: Organizace pro pomoc uprchlíkům

Více

Migrace lidské společnosti

Migrace lidské společnosti STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Migrace lidské společnosti VY_32_ INOVACE _06_102 Projekt MŠMT EU peníze středním

Více

Preambule Úmluvy o právním postavení uprchlíků

Preambule Úmluvy o právním postavení uprchlíků Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 Otázky a odpovědi Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 OSN usiluje "zajistit uprchlíkům co největší možnost užívat... základních práv a svobod".

Více

Základy práva I. Program:

Základy práva I. Program: Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví

Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Problematika dětí cizinců, legislativa Druhy opatrovnictví Mgr. Zuzana Jeřábková (OPU) Kdo je nezletilý bez doprovodu (NBD)? nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ. Č.j. 2006/ V Praze dne 19. září 2006

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ. Č.j. 2006/ V Praze dne 19. září 2006 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ Na Poř í č ním právu 376 / 1 128 01 Praha 2 Č.j. 2006/56857-24 V Praze dne 19. září 2006 Určeno: - všem krajským úřadům - všem obecním úřadům obcí s rozšířenou působností

Více

Volný pohyb osob. Volný pohyb pracovníků

Volný pohyb osob. Volný pohyb pracovníků Volný pohyb osob Volný pohyb pracovníků 1 Vnitřní trh základní obsah Vnitřní trh zahrnuje Volný pohyb zboží Volný pohyb kapitálu Volný pohyb služeb Volný pohyb osob Volný pohyb zaměstnanců jádro volného

Více

57/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o azylu

57/2005 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o azylu 57/2005 Sb. ZÁKON ze dne 27. ledna 2005, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějích předpisů, (zákon o azylu), ve znění

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl

Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování. Justiční spolupráce. Proč justiční spolupráce? JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce, výkon rozhodnutí, insolvence, doručování JUDr. Tomáš Pezl Justiční spolupráce Poprvé se objevila ve Smlouvě o Evropské unii Třetí pilíř Společná politika upravená v ust. čl. 81 89

Více

Politická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva

Politická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva Politická geografie Vybrané politicko-geografické problémy obyvatelstva 20.10.2008 PedF, katedra geografie 1 Národ a nacionalismus PedF, katedra geografie 2 Národ Historicky vzniklá stabilní skupina lidí

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

Zaměstnávání uprchlíků. Kdo je uprchlíkem? Jak poznám žadatele o azyl a držitele mezinárodní ochrany?

Zaměstnávání uprchlíků. Kdo je uprchlíkem? Jak poznám žadatele o azyl a držitele mezinárodní ochrany? Zaměstnávání uprchlíků Kdo je uprchlíkem? Jak poznám žadatele o azyl a držitele mezinárodní ochrany? Kdo je uprchlíkem? Uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním

Více

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.

Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování

Více

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t 205 9. funkční období 205 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kazachstán o vzájemné právní pomoci

Více

Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016

Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka. Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016 Úvod do výuky češtiny jako druhého/cizího jazyka Mgr. Linda Doleží, Ph.D. Ústav českého jazyka, FF MU Brno Podzim 2016 ÚVOD Motivace Proč jsem tady? Zkušenosti s výukou češtiny jako druhého/cizího jazyka?

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

Vymezení obecné a zvláštní části mezinárodního práva veřejného

Vymezení obecné a zvláštní části mezinárodního práva veřejného Vymezení obecné a zvláštní části mezinárodního práva veřejného Mezinárodní právo veřejné (MPV) = soubor právních norem, které zajišťují mírovou existenci a plynulý vývoj mezinárodního společenství Obecná

Více

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004

Více

TERORISMUS (atentáty)

TERORISMUS (atentáty) TERORISMUS (atentáty) Sarajevský atentát Historie se opakuje (anarchisté - atentátníci) Historie se opakuje Současnost Madrid Londýn Moskva Egypt (Ruské letadlo) Paříž Paříž 13.11.2015 A další Aktuální

Více

Čestné prohlášení o vyloučení a kvalifikaci

Čestné prohlášení o vyloučení a kvalifikaci Čestné prohlášení o vyloučení a kvalifikaci Níže podepsaný/podepsaná [jméno osoby podepisující tento formulář], jednající: (pouze u fyzických osob) svým jménem Číslo OP / cestovního pasu: (dále jen osoba

Více

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03)

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) USNESENÍ RADY ze dne 26. června 1997 o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména

Více

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0025/37. Pozměňovací návrh. Jörg Meuthen, Sophie Montel za skupinu EFDD

CS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0025/37. Pozměňovací návrh. Jörg Meuthen, Sophie Montel za skupinu EFDD 21.2.2018 A8-0025/37 37 Jörg Meuthen, Sophie Montel Bod 17 a (nový) 17a. naléhavě žádá, aby žádosti o azyl byly předkládány na velvyslanectvích členských států EU v zemích původu žadatelů o azyl a vyřizovány

Více

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. d) této smlouvy, 27.6.2014 Úřední věstník Evropské unie L 189/93 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy)

Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Ing. Lenka Hřibová, 2015 Právo, právní vědomí Právo systém pravidel, které mají určitou formu a dle kterých se organizuje a řídí lidské

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra mezinárodního práva

PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra mezinárodního práva ZÁPADOČESKÁ UNIVERSITA V PLZNI PRÁVNICKÁ FAKULTA Katedra mezinárodního práva DIPLOMOVÁ PRÁCE Mezinárodně právní ochrana uprchlíků (Název práce) Diplomantka : Milena Poljaková Vedoucí diplomové práce: JUDr.

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o podpisu Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o podpisu Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.6.2015 COM(2015) 292 final 2015/0131 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu (CETS č. 196) jménem Evropské unie CS CS 1. SOUVISLOSTI

Více

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika

Více

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003. ze dne 14. května 2003,

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003. ze dne 14. května 2003, NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 859/2003 ze dne 14. května 2003, kterým se rozšiřuje používání ustanovení Nařízení (EHS) č. 1408/71 a Nařízení (EHS) č. 574/72 na občany třetích zemí, kterých se tato ustanovení dosud

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským

Více

Základy práva, 15. listopadu 2016

Základy práva, 15. listopadu 2016 lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

č. 2/2014 odbor veřejné správy, dozoru a kontroly ve spolupráci s odborem legislativy a koordinace předpisů

č. 2/2014 odbor veřejné správy, dozoru a kontroly ve spolupráci s odborem legislativy a koordinace předpisů Stanovisko odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra č. 2/2014 Označení stanoviska: Kontrola příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky a aplikace kontrolního řádu

Více

PETICE. ve smyslu čl. 18 Ústavy České republiky a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů

PETICE. ve smyslu čl. 18 Ústavy České republiky a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů PETICE ve smyslu čl. 18 Ústavy České republiky a zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů Petice občanů České republiky pro odstoupení z jednání o Globálním paktu pro řádnou,

Více

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina

Více

Metodické doporučení

Metodické doporučení Metodické doporučení procesního postupu při kontrolách výkonu přenesené a samostatné působnosti dle zákonů o územních samosprávných celcích od 1. 1. 2014 Praha 2. prosince 2013 Zpracoval: odbor dozoru

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení

CS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o správním právu? Setkali jste se se správním řízením?

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Azs 398/2004-56 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 29.1.2015 COM(2015) 21 final 2015/0013 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Úmluvy Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Azs 212/2016-36 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Mgr. Jana Horská, Ph.D.

Mgr. Jana Horská, Ph.D. Mgr. Jana Horská, Ph.D. Dvousměrný proces cizinci (menšina) většina Socio-ekonomická pracovní trh(vč. příjmů) bydlení sociální zabezpečení vzdělávání Kulturní hodnoty a postoje, kulturní vzorce a vzorce

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová

Diplomová práce. Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích. Jana Daňhelová Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Diplomová práce Postavení cizinců a osob bez státní příslušnosti v pracovněprávních vztazích

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

10106/19 ADD 1 1 JAI LIMITE CS

10106/19 ADD 1 1 JAI LIMITE CS Rada Evropské unie Brusel 28. června 2019 (OR. en) 10106/19 ADD 1 LIMITE PV CONS 31 JAI 665 COMIX 303 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RADA EVROPSKÉ UNIE (Spravedlnost a vnitřní věci) 6. a 7. června 2019 10106/19

Více

14708/16 vho/aj/mb 1 DGD 1B

14708/16 vho/aj/mb 1 DGD 1B Rada Evropské unie Brusel 28. listopadu 2016 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2016/0133 (COD) 2016/0222 (COD) 2016/0223 (COD) 2016/0224 (COD) 2016/0225 (COD) 14708/16 ASILE 80 ASIM 157 RELEX 972 CODEC

Více

Dopad kvalifikační směrnice do české legislativy Pavla Burdová Hradečná

Dopad kvalifikační směrnice do české legislativy Pavla Burdová Hradečná www.migraceonline.cz, Multikulturní centrum Praha, říjen 2005 Dopad kvalifikační směrnice do české legislativy Pavla Burdová Hradečná Abstrakt: V současné době se připravuje již desátá novela azylového

Více

343/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna školského zákona

343/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna školského zákona 343/2007 Sb. ZÁKON ze dne 27. listopadu 2007, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

SPRÁVNÍ POPLATKY žádost o vydání povolení k trvalému pobytu

SPRÁVNÍ POPLATKY žádost o vydání povolení k trvalému pobytu Přehled změn provedených novelou zákona o pobytu cizinců s účinností od 31.7.2019 (zákonem č. 176/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých

Více

Katedra správního práva a správní vědy

Katedra správního práva a správní vědy Katedra správního práva a správní vědy Otázky 2. část SZK Správní právo 1. a) Správní právo, jeho vývoj, prameny a systém b) Subsidiarita správního řádu 2. a) Ústavní východiska správního práva b) Zjednodušené

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.9.2014 COM(2014) 604 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pomáhat vnitrostátním orgánům v boji proti zneužívání práva na volný pohyb: Příručka pro řešení otázky

Více

SN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS

SN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se

Více

Nezletilý cizinec. bez doprovodu 1. Nezletilý cizinec. bez doprovodu

Nezletilý cizinec. bez doprovodu 1. Nezletilý cizinec. bez doprovodu Nezletilý cizinec bez doprovodu Nezletilý cizinec bez doprovodu 1 1) Kdo je nezletilý cizinec bez doprovodu? Nezletilým cizincem bez doprovodu (Unaccompanied Minors, zkratka UAMs) se rozumí cizinec mladší

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 5-19

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 5-19 EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 2014/0202(COD) 5.2.2015 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 5-19 Návrh zprávy Cecilia Wikström (PE544.476v01-00) Evropského parlamentu

Více

Správní proces a správní akty. SPP 725 Veřejná správa 6. listopadu 2010

Správní proces a správní akty. SPP 725 Veřejná správa 6. listopadu 2010 Správní proces a správní akty SPP 725 Veřejná správa 6. listopadu 2010 Základní členění výkonu veřejné správy 1) Procesy a akty vnitřní: a) Abstraktní (vnitřní předpisy) b) Konkrétní (individuální služební

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/95/EU

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/95/EU 20.12.2011 Úřední věstník Evropské unie L 337/9 SMĚRNICE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2008/0140(CNS) 19. 12. 2008 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 23-34 Návrh stanoviska Amalia Sartori (PE415.287v01-00) Provádění

Více

U S N E S E N Í. takto: Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. takto: Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 5 Azs 25/2007-72 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Novotného a soudců JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Marie Turkové a

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 22. prosince o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (96/C 5/02)

DOPORUČENÍ RADY. ze dne 22. prosince o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (96/C 5/02) DOPORUČENÍ RADY ze dne 22. prosince 1995 o dohodnutém jednání a spolupráci při provádění vyhošťovacích opatření (96/C 5/02) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na doporučení ministrů členských států Evropských

Více

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

May 30, 2013. VY_52_INOVACE_21.notebook. Pobyt cizinců. SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Pobyt cizinců SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona 1 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Ilona Vébrová V/2_Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Z JUDIKATURY SOUDNÍHO DVORA EVROPSKÉ UNIE

Z JUDIKATURY SOUDNÍHO DVORA EVROPSKÉ UNIE Vzájemné uznávání řidičských průkazů osoba, která nesplňuje tělesné a duševní požadavky pro řízení motorového vozidla Rozsudek ve věci C 467/10 Trestní řízení proti Barisi Akyüzovi předběžné otázky, které

Více

*MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor

*MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor *MVCRX00I2J4Q* MVCRX00I2J4Q prvotní identifikátor odbor všeobecné správy náměstí Hrdinů 1634/3 Praha 4 140 21 Č. j. MV- 5047-30/VS-2010 Praha 20. ledna 2011 Počet listů: 5 Rozeslat dle rozdělovníku INFORMACE

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ MANA,o.s. I.Úvodní ustanovení 1. Sdružení Mana,o.s. / dále jen sdružení / je občanským sdružením, jehož cílem činnosti je: morální, hmotná, odborná a jiná obdobná podpora, poskytovaná

Více

PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu

PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 4 Azs 90/2006-80 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr.

Více

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 411 final.

Delegace naleznou v příloze dokument COM(2015) 411 final. Rada Evropské unie Brusel 2. září 2015 (OR. en) 11640/15 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 28. září 2015 Příjemce: FL 5 EEE 31 ETS 8 MI 539 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici

Více

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 *

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 * CS ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 * Veřejný pořádek Ve věci 41/74, jejímž předmětem je žádost předložená Soudnímu dvoru na základě článku 177 Smlouvy o EHS High Court of Justice, Chancery Division,

Více

OBSAH. Úvod... 5 Seznam zkratek... 7

OBSAH. Úvod... 5 Seznam zkratek... 7 OBSAH Úvod... 5 Seznam zkratek... 7 Část A: Cvičení... 15 I. Vývoj mezinárodního práva a jeho východiska... 15 1.1 Klíčové pojmy... 15 1.2 Testové otázky... 16 1.3 Cvičení... 17 Cvičení č. 1: Normy ius

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Azs 112/2005-58 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové

Více

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality obdržel dotazy týkající se problematiky správního trestání podle

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

Nezletilý bez doprovodu na území ČR

Nezletilý bez doprovodu na území ČR Nezletilý bez doprovodu na území ČR Mgr. Anna Strádalová (ÚMČ Praha 5) Nezletilý bez doprovodu (NBD) nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu

Více

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů

Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Problémy právní úpravy ochrany před hlukem dle právní úpravy v zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a souvisejících předpisů Mgr. Pavel Doucha, Ekologický právní servis Aktualizovaná verze,

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

359/1999 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 1999 o sociálně právní ochraně dětí

359/1999 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 1999 o sociálně právní ochraně dětí 359/1999 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 1999 o sociálně právní ochraně dětí (platí od 15. 81. 7. 2017 do 31. 1014. 8. 2017) ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb.,

Více