Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra trestního práva

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra trestního práva"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra trestního práva Diplomová práce Trestněprávní a trestně procesní aspekty podmíněného propuštění Mgr. Hana Odstrčilová 2013/2014

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Trestněprávní a trestně procesní aspekty podmíněného propuštění zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 1

3 Ráda bych touto cestou poděkovala své vedoucí diplomové práce doc. JUDr. Věře Kalvodové, Dr. za odborné vedení, za pomoc a rady při zpracování této práce. Současně děkuji své rodině za všestrannou podporu a trpělivost. 2

4 Abstrakt: Předkládaná diplomová práce se zabývá institutem podmíněného propuštění v systému trestů České republiky v hmotněprávní i procesní rovině. V první části podává stručný přehled vývoje zákonné úpravy podmíněného propuštění od roku 1919 dodnes a teoretický výklad účelu trestu. Dále se podrobněji zabývá jednotlivými aspekty podmíněného propuštění (především podmínkami, za kterých je vyuţití tohoto institutu moţné, a moţnostmi výchovného působení na pachatele po podmíněném propuštění). Nejpodrobnější rozbor je věnován aktuální právní úpravě a jejím problematickým částem. Závěr je věnován kritickému posouzení faktického dopadu dílčích novel trestních předpisů na celkový koncept institutu podmíněného propuštění a současně naznačuje směr, jakým by se tento institut měl ubírat do budoucna, aby byl platnou součástí moderního pojetí trestání pachatelů trestných činů. Klíčová slova: Dohled Odnětí svobody Podmíněné propuštění Polepšení Prevence kriminality Recidiva Represe Řádný ţivot Trest Trestní právo Účel trestu Vězení Zkušební doba 3

5 Abstract: The submitted thesis deals with the conditional release institution within the punishment system of the Czech Republic in material and procedural law. Thesis begins with a brief overview of development of conditional release regulation from 1919 up to the present day and also considers theoretical purpose of punishment. Furthermore, this work tackles particular aspects of conditional release in detail (especially, it concerns conditions within which its use is possible and possibilities of its impact on offender s discipline after release). Great attention is payed to up-to-date regulation and its problematic parts. Conclusion is dedicated to critical consideration of how particular legal amendments influence a general concept of conditional release institution. In addition, the author suggests the direction where the mentioned institution could advance in the future in order to meet modern approach of punishment. Key Words: Supervision Imprisonment Conditional release Improvement Criminal prevention Relapse Repression Due course of life Punishment Criminal law Purpose of punishment Prison Trial period 4

6 Obsah: 1 Úvod Charakteristika výchozích pojmů Historický vývoj podmíněného propuštění Historie trestání a vznik institutu podmíněného propuštění Vývoj institutu podmíněného propuštění v Českých zemích Období od roku 1918 do roku Období od roku 1948 do roku Období od roku 1989 do roku Vývoj od roku Současný stav Účel trestu s ohledem na trest odnětí svobody a podmíněné propuštění Účel trestu a trestání Trest odnětí svobody a jeho účel Podmíněné propuštění a jeho místo v systému trestů v České republice Podmínky přípustnosti podmíněného propuštění u konkrétního pachatele v českém právním řádu Formální podmínky podmíněného propuštění Materiální podmínky podmíněného propuštění Výchovné působení po podmíněném propuštění Zkušební doba Dohled Další podmínky stanovované při podmíněném propuštění Způsoby ukončení podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Fikce vykonání trestu u podmíněně propuštěného Vykonání zbytku trestu Opětovné propuštění z výkonu stejného trestu Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení Procesní otázky a vývoj jejich právní úpravy Řízení o podmíněném propuštění Řízení o tom, ţe se odsouzený osvědčil Řízení o ponechání podmíněného propuštění v platnosti Řízení o vykonání zbytku trestu Závěr Stručné porovnání právní úpravy podmíněného propuštění v jednotlivých obdobích Trest odnětí svobody v moderním sankčním systému Stav trestní politiky v České republice Problematické body právní úpravy podmíněného propuštění v posledních letech Minimální délka vykonaného trestu před moţností podmíněného propuštění Rozhodování o podmíněném propuštění Zrušení nutnosti stanovení dalších podmínek pro dřívější propuštění Moţnost ponechat podmíněné propuštění v platnosti i při porušení podmínek Zkrácení lhůty pro opětovnou ţádost Moţná řešení situace Seznam pouţitých pramenů:

7 1 Úvod Ve své diplomové práci se budu zabývat hmotněprávními a procesními aspekty podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V první kapitole této práce chci vymezit základní pojmy a instituty, se kterými budu pracovat. Dále čtenáře seznámím s historickým vývojem institutu podmíněného propuštění a jeho místem v systému trestního práva. V dalších kapitolách se chci zamyslet nad účelem trestání právě s ohledem na podmíněné propuštění a odpovědět na otázku, jak můţe tento institut pomoci k naplnění tohoto účelu. Na závěr své práce se budu zabývat současnou právní úpravou tohoto institutu s ohledem na naplňování účelu trestání a také se zamyslím nad moţným zlepšením právní úpravy do budoucna. Cílem mé práce je především podrobná analýza aktuálně platných podmínek pro vyuţití moţnosti podmíněného propuštění a jejich kritické zhodnocení s ohledem na adekvátnost a účelnost ve vztahu k výkonu trestu u jednotlivých skupin pachatelů (pachatelů přečinů, zločinů a zvlášť závaţných zločinů). Dále bych chtěla zhodnotit předpoklady, které poskytuje česká právní úprava pro nastavení dalšího výchovného působení na konkrétního podmíněně propuštěného. V závěru diplomové práce bych chtěla odpovědět na otázku, zda nynější právní úprava v České republice dává soudům vhodný rámec pro vyuţití velkého potenciálu výchovného působení institutu podmíněného propuštění na odsouzené k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a jak tato právní úprava zapadá do moderního pojetí trestání pachatelů trestných činů. 1.1 Charakteristika výchozích pojmů Dříve neţ přistoupím k vysvětlení pojmu podmíněné propouštění, je dobré zasadit tento institut do širšího rámce souvislostí. Trestní právo je odvětvím práva, které chrání nejdůleţitější hodnoty společnosti (právem chráněné zájmy) před intenzivními zásahy jejích členů. Lze tedy říci, ţe účelem trestního práva v nejobecnější rovině je ochrana společnosti, společenského řádu a udržení společensky nežádoucího chování na minimální 6

8 úrovni. 1 Jeho aktivizace nastává ve chvíli, kdy je natolik narušeno ţádoucí fungování společnosti, ţe ţádné jiné (mírnější) způsoby nápravy nejsou moţné 2. Důleţitou součástí trestního práva je samotné trestání. Trest můţeme definovat jako následek spáchání trestného činu, přičemţ tento následek způsobuje trestanému újmu. Za výstiţnou lze povaţovat následující definici trestu: Trest lze chápat jakožto újmu způsobenou dotyčné osobě (pachateli) v zájmu ochrany společnosti před kriminalitou. 3 Jak samotný čin, tak moţný trest musí být výslovně uvedeny v zákoně, vina trestaného musí být prokázána tak, ţe o ní nejsou důvodné pochybnosti 4. Jednou z velmi důleţitých forem trestání je trest odnětí svobody. Jde o trest omezující osobní svobodu trestaného na určitou dobu. Představuje nejvýraznější zásah do jeho základních práv a přes fakt, ţe má v systému trestů řadu alternativ, je stále trestem velmi častým a v řadě případů zcela nezastupitelným 5. Podmíněné propuštění je institut trestního práva, který umoţňuje v individuálních případech za zákonem daných podmínek zmírnění trestu odnětí svobody, co do jeho výše. Jde tedy o předčasné propuštění trestaného z výkonu trestu se současným stanovením podmínek a pravidel 6, které musí propuštěný po stanovené období dodrţovat, aby nemusel zbytek trestu vykonat. Pokud tyto předem stanovené podmínky propuštěný dodrţí po celou zkušební dobu, hledí se na něj, jako by vykonal trest celý. Tento prostředek individualizace trestní sankce je podstatným prvkem moderního pojetí trestání. Jeho vyuţití dává příleţitost dosáhnout lepšího výchovného vlivu trestu odnětí svobody na konkrétní odsouzené. Institut podmíněného propuštění, i kdyţ patří spíše k novějším v trestním právu, jiţ během necelých sta let svého ukotvení v českém právním řádu přinesl řadu zkušeností s touto formou individualizace trestání. Nabízí se otázka, jak jeho současná úprava v trestněprávních předpisech České republiky vyuţívá jeho potenciál být silným výchovným momentem v práci s pachateli trestné činnosti odsouzenými k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a zda plní účel, který plnit můţe a má. 1 LATA, Jan. Účel a smysl trestu. 1. vyd. Praha: LexisNexis, 2007, s. 6 2 Tato zásada je definována přímo v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v 12: Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. 3 LATA, Jan. Účel a smysl trestu. 1. vyd. Praha: LexisNexis, 2007, s K tomu blíţe 5 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád 5 K tomu blíţe KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Některé podmínky plynou přímo ze zákona, jiné jsou stanoveny konkrétnímu propuštěnému soudem. 7

9 2 Historický vývoj podmíněného propuštění 2.1 Historie trestání a vznik institutu podmíněného propuštění Postavení institutu podmíněného propuštění v trestním právu v průběhu lidské historie souvisí s celkovým vývojem v pojetí trestání pachatelů neţádoucích činů. V prvopočátcích vývoje lidské společnosti se tato provinění trestala svémocí, tedy přímým trestáním pachatelů poškozenými, poměrně záhy však bylo jasné, ţe takovéto postupy nejsou v rodící se institucionalizované společnosti ţádoucí 7. Stejně jako se postupně rodila a upevňovala moc státní, vznikala snaha nositelů této moci po institucionalizaci trestání společensky neţádoucích činů. Roli v tomto procesu hrála i církev, která měla zájem především na trestání provinění proti křesťanské morálce. Lze říci, ţe trestní právo patřilo k prvním právním odvětvím, které vzniklo v Evropě jiţ v 10. aţ 11. století, i kdyţ ještě po dlouhou dobu neslo řadu znaků spíše soukromého práva neţ veřejného. Šlo zpočátku o jakousi podporu pro narovnání vztahů mezi pachatelem a obětí ze strany státu (či jiného nositele veřejné moci). 8 Samotné trestání se v počátcích trestního práva omezovalo na trestání na ţivotě či těle pachatele (zabití, mrzačení, bití) nebo trest finanční (prakticky nahrazení škody poškozenému či jeho rodině). Tehdy měl trest především funkci odplaty a odškodnění za spáchaný čin (především ve vztahu k poškozenému či jeho příbuzným) a ve vztahu ke společnosti plnil takový trest funkci generálně preventivní (měl odradit potencionální pachatele od páchání podobných činů) 9. Uvěznění (tedy zbavení osobní svobody) nebylo po dlouhou dobu trestem, ale pouze opatřením k zajištění podezřelého do doby, neţ nad ním bude vynesen rozsudek a vykonán trest. Vězení jako forma trestu se začalo rozšiřovat od poloviny 16. století, a to především ve městech. To souviselo s celkovou změnou společenských poměrů a se vzrůstající tendencí k emancipaci státní moci, tedy její nezávislosti (na církvi i na osobě konkrétního 7 Šlo o trestání činů nebezpečných nejen pro jednotlivce, ale pro celou společnost a její fungování, proto bylo nutné trestat tyto činy organizovanou veřejnou mocí. 8 K tomu blíţe např. VÁLKOVÁ, Helena, KUCHTA, Josef a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s K otázkám vývoje práva MALÝ, Karel a kol. Dějiny českého a československého práva do roku vyd. Praha: Leges, K účelu trestu dále NOVOTNÝ, Oto. O trestu a vězenství. 2. vyd. Praha: Nakladatelství: Academia, 1967, s a VÁLKOVÁ, Helena, KUCHTA, Josef a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s

10 panovníka, panovnickém rodu). 10 V 18. a 19. století je pak jiţ trest vězení plnohodnotným druhem trestu a projevují se snahy o to, aby trest pachatele napravil a byla mu dána moţnost se po jeho vykonání stát opět plnohodnotným členem společnosti. 11 Začíná se tedy uplatňovat funkce individuálně preventivní, tedy snaha po nápravě pachatele a jeho odrazení od páchání další neţádoucí činnosti. V této době se začaly rodit penologické systémy, tedy souhrny zásad, postupů, podle nichž je vykonáván trest odnětí svobody. 12 Toto postupně vznikající pojetí trestání můţeme povaţovat za dosti pokrokové, i kdyţ z počátku byly ţivotní podmínky ve vězeních značně neutěšené 13 a bylo zřejmé, ţe často dlouhý dobyt v takových podmínkách není nejlepší cestou k nápravě pachatele trestného činu. Postupně se trestní právo vydávalo cestou stále větší individualizace trestání, a to jak ve smyslu celkových podmínek pobytu ve vězení, tak co do délky trestu konkrétního pachatele. Primárně docházelo k individualizaci trestů přímo v trestních předpisech, kdy délka moţného trestu závisela především na závaţnosti trestného činu, dále se postupně stala účinným nástrojem tzv. soudní individualizace trestu, kdy soud mohl uloţit trest i s ohledem na individuální poměry konkrétního pachatele. Velmi účinným nástrojem individualizace trestu se v moderním pojetí trestání stalo i podmíněné propuštění z výkonu trestu. Počátky tohoto institutu spadají v Evropě do konce 19. a počátku 20. století 14, u nás je jeho zavedení záleţitostí aţ období první republiky K tomu blíţe VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 14 a KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s K vývoji chápání účelu trestání blíţe LATA, Jan. Účel a smysl trestu. 1. vyd. Praha: LexisNexis, 2007, s a VÁLKOVÁ, Helena, KUCHTA, Josef a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s ROZUM, Jan. Institut dohledu u podmíněného propuštění. 1. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, s. 9-11; VÁLKOVÁ, Helena, KUCHTA, Josef a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s MEZNÍK, Jiří a kol. Základy penologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s Poprvé byl tento institut zmíněn ve Francii v roce 1847, uplatnění našel do konce 19. století postupně v Anglii, Německu, Francii, Itálii a na počátku 20. století ve Španělsku. (podle SOLNAŘ, Vladimír a kol. Systém českého trestního práva. 1. vyd. Praha: Novatrix, 2009, část III. s. 91) 15 Např. v Uhrách byl tento institut (a tzv. pobyt v přechodném ústavu) zaveden jiţ v roce Podle: SOLNAŘ, Vladimír a kol. Systém českého trestního práva. 1. vyd. Praha: Novatrix, 2009, část I. s

11 2.2 Vývoj institutu podmíněného propuštění v Českých zemích Období od roku 1918 do roku 1948 Po vzniku samostatného Československa zůstal v Českých zemích v platnosti rakouský Trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích z roku Po celé období první republiky byly snahy o novou unifikovanou úpravu trestního práva na celém území Československa, ke které však nedošlo. 16 Došlo však k několika dílčím změnám, z nichţ k dané problematice nejpodstatnější je přijetí zákona č. 562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění (dále jen zákon o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění ). Tímto zákonem byl jednak zaveden institut podmíněného odsouzení, coţ znamenalo bezesporu značný pokrok v trestněprávním sankčním systému 17, jednak institut podmíněného propuštění, který znamenal nemenší pokrok v moţnosti individualizace trestu, a tedy moţnosti přispět k nápravě konkrétního odsouzeného. Podle tohoto zákona mohl být z nápravného zařízení propuštěn odsouzený, jehoţ trest přesáhl jeden rok a který vykonal dvě třetiny tohoto trestu, jestliţe bylo moţné předpokládat, ţe se bude na svobodě řádně chovat. V úvahu bylo nutno brát chování odsouzeného ve výkonu trestu, jeho předešlý způsob života, jeho povahu a poměry 18. U doţivotně odsouzených bylo podmíněné propuštění moţné aţ po vykonání 15 let trestu odnětí svobody. Zkušební doba propuštěného byla rovna zbytku trestu (nejméně dva roky), u doţivotně odsouzených byla 10 let. Propuštěnému také bylo moţné stanovit dozor a uloţit mu omezení co do místa a způsobu ţivota. V případě, ţe odsouzeného nebylo moţné podmíněně propustit, ale existovala naděje, ţe se polepší, mohl být tento odsouzený přeloţen do tzv. přechodného ústavu trestního. Zde byl trestanec pod mírnějším dohledem a měl si tak zvykat na volnější reţim ( 16 zákona o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění). V případě podmíněně propuštěného se trest pokládal za vykonaný dnem, kdy byl odsouzený propuštěn, v případě, ţe nezavdal ve zkušební době příčinu, pro kterou by měl 16 K tomu blíţe KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 17 a násl. a VLČEK, Eduard. Dějiny trestního práva v českých zemích a v Československu. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 36 a násl. 17 KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s zákona č. 562/1919 Sb., o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění (ve znění platném do 2. června 1934) 10

12 být zbytek trestu vykonán. Vykonání zbytku trestu mohlo být také nařízeno za situace, kdy se propuštěný dopustil ve zkušební době zločinu a do roka od uplynutí zkušební doby bylo zahájeno v této věci trestní řízení Období od roku 1948 do roku 1989 Podmíněné propuštění z výkonu trestu bylo moţné také podle zákona č. 86/1950 Sb., trestní zákon (dále jen trestní zákon z roku 1950 ), a to po odpykání poloviny trestu, u odsouzených na doţivotí po odpykání 15 let. Současně musel odsouzený splnit podmínku: prokázal-li svou prací a svým chováním polepšení opravňující k naději, že povede řádný život pracujícího člověka 19. Zkušební dobu bylo moţné stanovit v rozmezí 2 roky aţ 10 let, bylo moţné propuštěnému uloţit přiměřená omezení, směřující k tomu, aby vedl řádný život pracujícího člověka 20 a současně mu mohlo být stanoveno (alespoň částečné) nahrazení škody. Opětovné propuštění z téhoţ trestu bylo moţné po odpykání poloviny zbytku trestu a u trestu na doţivotí po uplynutí dalších 15 let. Trest se povaţoval za vykonaný dnem podmíněného propuštění za podmínky, ţe propuštěný vedl ve zkušební době řádný ţivot pracujícího člověka a vyhověl všem stanoveným podmínkám. V opačném případě mohl soud rozhodnout, ţe odsouzený zbytek trestu vykoná. Ustanovení o podmíněném propuštění ( 33-35) zůstala beze změn po celou dobu účinnosti tohoto zákona (do začátku účinnosti zákona č. 140/1961 Sb.). Podle ustanovení nového trestního zákona - zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon (dále jen trestní zákon z roku 1961 ), bylo moţné odsouzeného podmíněně propustit po odpykání poloviny trestu (jako tomu bylo i v právní úpravě předchozí), nově však byly stanoveny podmínky tohoto propuštění, a to takto: jestliže odsouzený ve výkonu trestu svým vzorným chováním a poctivým poměrem k práci prokázal polepšení a a) může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život pracujícího člověka, nebo b) soud přijme záruku nabídnutou společenskou organizací za dovršení nápravy odsouzeného 21. Zcela novou moţností bylo právě zavedení podmínky uvedené pod bodem b), tedy moţnost záruky společenské organizace zákona 86/1950 Sb., trestní zákon odst. 2 zákona 86/1950 Sb., trestní zákon zákona 140/1961 Sb., trestní zákon. 11

13 Osoby odsouzené za taxativně vymezené trestné činy, stejně jako zvlášť nebezpeční recidivisté 22 mohli být podmíněně propuštěni aţ po odpykání dvou třetin trestu. Zkušební doba byla stanovena na 1 rok aţ 7 let. Stejně jako v předcházejícím trestním zákoně z roku 1950 bylo moţné propuštěnému uloţit přiměřená omezení a náhradu škody. Opětovné podmíněné propuštění z výkonu téhoţ trestu bylo nadále moţné po uplynutí poloviny zbytku trestu (nebo dvou třetin trestu v zákonem daných případech). Také podle této právní úpravy za předpokladu, ţe propuštěný vedl ve zkušební době řádný ţivot a vyhověl všem podmínkám, vyslovil soud, ţe se osvědčil, a hledělo se na jeho trest jako na vykonaný dnem podmíněného propuštění. Soud mohl za situace, kdy propuštěný neplnil dané podmínky, jiţ v průběhu zkušební doby rozhodnout, ţe trest vykoná. V případě, ţe organizace, která poskytla záruku za dovršení nápravy odsouzeného, tuto záruku odvolala, soud přezkoumal chování odsouzeného a mohl podle zjištěné situace rozhodnout o tom, ţe podmíněné propuštění ponechá v platnosti, nebo ţe odsouzený zbytek trestu vykoná. Novelou trestního zákona provedenou zákonem č. 56/1965 Sb. účinnou od 1. srpna 1965 byly stanoveny dvě nové okolnosti, ke kterým měl soud přihlédnout při svém rozhodování o podmíněném propuštění, a to závaţnost spáchaného trestného činu a skutečnost, do které nápravně výchovné skupiny byl odsouzený k výkonu trestu zařazen. Novelou provedenou zákonem č. 45/1973 Sb. účinnou k 1. červenci 1973 byly přidány do taxativního výčtu v 62 další trestné činy, které s sebou nesly delší dobu, po uplynutí které mohl být za ně odsouzený podmíněně propuštěn Období od roku 1989 do roku 2009 Zásadní změny do institutu podmíněného propuštění přinesla novela trestního zákona provedená zákonem č. 175/1990 Sb. (účinná k 1. červenci 1990). Se změnou politických poměrů souvisí některé (spíše terminologické) změny v definici podmínek podmíněného propuštění: termín řádný život pracujícího člověka 22 Za zvlášť závaţného recidivistu byl 41 zákona 140/1961 Sb. trestní zákon, povaţován pachatel, který a) znovu spáchal zvlášť závaţný úmyslný trestný čin, ač jiţ byl pro takový nebo jiný zvlášť závaţný úmyslný trestný čin potrestán, nebo b) soustavně páchá úmyslné trestné činy téţe povahy, ač jiţ byl pro takové trestné činy vícekrát potrestán, povaţuje se za zvlášť nebezpečného recidivistu, jestliţe uvedené okolnosti pro svou závaţnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatně zvyšují stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. 12

14 byl změněn na obecnější řádný život, záruka za dovršení nápravy odsouzeného nahradila záruku nabídnutou společenskou organizací. Nově byl touto novelou také do 62 přidán odst. 2, který opět umoţnil i podmíněné propuštění odsouzeného k výjimečnému trestu odnětí svobody na doţivotí. Takový odsouzený mohl být propuštěn po odpykání 20 let. Mezi osoby vyjmenované 61 odst. 1, které mohly být propuštěny aţ po dvou třetinách trestu, byly zařazeny také osoby odsouzené k výjimečnému trestu podle 29 odst Další změnou bylo, ţe při rozhodování soudu o podmíněném propuštění jiţ nebylo nutné přihlédnout k závaţnosti trestného činu a od 1. ledna 1994 ani k faktu zařazení do určité nápravně výchovné skupiny. K další modifikaci v definici podmínek, za kterých můţe být odsouzený propuštěn na svobodu před uplynutím celé délky trestu, došlo novelou provedenou zákonem č. 290/1993 Sb. účinnou k 1. lednu 1994, a to tak, ţe poţadované chování odsouzeného ve výkonu trestu jiţ nebylo definováno jako vzorné a polepšení jiţ nebylo nutné prokázat poctivým poměrem k práci, ale prostě plněním svých povinností. K 1. lednu 2002 byla novelou provedenou zákonem č. 256/2001 Sb. zavedena moţnost stanovit nad podmíněně propuštěným dohled, pro jehoţ výkon platilo ustanovení 26a a 26b. Nově pak soud mohl podmíněné propuštěnému stanovit nejen přiměřená omezení, ale i přiměřené povinnosti uvedené v Aţ do 1. ledna 2009 nepřinesla ustanovení trestního zákona do institutu podmíněného propuštění zásadní změny (kromě faktických změn ve výčtu trestných činu v 62 odst. 1). Od tohoto data bylo novelou provedenou zákonem č. 129/2008 Sb. soudu stanoveno, aby při rozhodování o podmíněném propuštění vzal v potaz také to, zda odsouzený včas nastoupil k výkonu trestu, zda odčinil způsobenou škodu, a také měl přihlédnout k tomu, jaký má postoj k ochrannému léčení, pokud je odsouzený vykonával. 23 Tedy trest odnětí svobody nad 15 aţ do 25 let a trest odnětí svobody na doţivotí (podle 29 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon). 24 Jde o opatření uvedená v 26 odst. 4 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, a to: a) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, b) podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, c) podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením podle tohoto zákona, d) podrobit se vhodným programům psychologického poradenství, e) zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami, f) zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek. 13

15 2.2.4 Vývoj od roku 2010 V roce 2009 se trestní právo hmotné dočkalo zásadní změny právní úpravy přijetím zákona 40/2009, trestní zákoník, účinného od 1. ledna 2010 (dále jen trestní zákoník ). K některým změnám došlo také v ustanoveních týkajících se podmíněného propuštění. Tomuto institutu se věnují 88 aţ 91. Jiţ ve stanovení podmínek pro podmíněné propuštění je uvedeno: Po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody může soud odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a a) může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život, nebo b) soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. 25 Zásadní novinkou bylo, ţe pachatel odsouzený za přečin mohl být podle nové právní úpravy podmíněně propuštěn, i kdyţ dosud neodpykal polovinu svého trestu, pokud svým vzorným chováním a plněním svých povinností prokázal, ţe k jeho nápravě není dalšího trestu třeba. 26 Takovému propuštěnému bylo nutné stanovit další minimálně jednu podmínku podle 89 odst. 2 trestního zákoníku, a to buď aby se zdrţoval po určitou dobu ve svém obydlí, aby vykonal práce ve prospěch obcí nebo aby sloţil peněţní částku na pomoc obětem trestné činnosti. Při posuzovaní toho, zda byly splněny podmínky pro podmíněné propuštění, měl (a dosud má) soud stejně jako v poslední novele trestního zákona z roku 1961, přihlédnout také k tomu, zda odsouzený nastoupil včas k výkonu trestu a zda alespoň částečně odčinil škodu nebo jinou újmu, kterou svým činem způsobil. Odsouzení za taxativně vyjmenované trestné činy a osoby odsouzené k výjimečnému trestu od 20 do 30 let mohly být (také stejně jako v předchozím trestním zákoníku) podmíněně propuštěny aţ po vykonání dvou třetin trestu, nově však byla stanovena podmínka, ţe u takového pachatele nesmí hrozit opakování (nebo další páchání) závaţné trestné činnosti. U odsouzeného na doţivotí přicházelo v úvahu podmíněné propuštění aţ po 20 letech strávených ve výkonu trestu, a i zde musela být splněna podmínka, ţe nehrozí opakování nebo další páchání závaţné trestné činnosti. Tyto zpřísněné podmínky jsou v nezměněné podobě i v aktuální právní úpravě odst. 1 trestního zákoníku odst. 2 trestního zákoníku 14

16 Zkušební doba byla nadále stanovena v rozmezí 1 rok aţ 7 let. Soud můţe nadále odsouzenému uloţit přiměřená omezení a povinnosti (explicitně je jmenována povinnost náhrady způsobené škody). Nad to musel propuštěnému, který byl propuštěn před odpykáním poloviny trestu, soud uloţit další omezení 27. Úprava opětovného propuštění z výkonu téhoţ trestu byla opět obdobná, jen bylo explicitně stanoveno, ţe opětovné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na doţivotí není moţné. Soud po uplynutí zkušení doby, kdy odsouzený vyhověl všem podmínkám a vedl řádný ţivot, vysloví, ţe se osvědčil. V opačném případě soud rozhodne o vykonání zbytku trestu, o čemţ můţe rozhodnout i během zkušební doby. Další změnou v právní úpravě je přiřazení nahrazení nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení k podmínkám podmíněného propuštění vedle nahrazení škody. Tato změna je účinná od 1. července 2011 (novela provedená zákonem č. 181/2011 Sb.). Novelou provedenou zákonem č. 330/2011 Sb. účinnou k 1. prosinci 2011 byla mezi omezení a povinnosti ukládaná podmíněně propuštěným přidána moţnost soudně stanovit, aby se propuštěný zdrţoval po určitou část zkušení doby (ihned po jejím začátku) v určené době ve své obydlí nebo jeho části. Novelou provedenou zákonem č. 357/2011 Sb. účinnou k 1. lednu 2012 pak byla zmírněna zkušební doba u odsouzených za přečin, která byla nově stanovena maximálně na 3 roky (dříve mohla být i za přečin stanovena od 1 do 7 let) Současný stav Zásadními změnami prošla právní úprava podmíněného propuštění novelou provedenou zákonem č. 390/2012 Sb. účinnou ke dni 8. prosince Touto novelou byly zmírněny podmínky podmíněného propuštění pro osoby, které nebyly odsouzeny za zvlášť závaţný zločin 28 a nebyly dosud ve výkonu trestu odnětí svobody. Tito odsouzení mohou být podmíněně propuštěni jiţ po uplynutí jedné třetiny trestu. Pro ostatní odsouzené zůstávají podmínky stejné. 27 Podle 89 trestního zákoníku: aby se ve zkušební době zdržoval ve stanoveném časovém období ve svém obydlí nebo jeho části, nebo aby vykonal práce ve prospěch obcí, státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, anebo aby složil určenou peněžní částku na pomoc obětem trestné činnosti na účet soudu. 28 Podle 14 trestního zákoníku jde o úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let. 15

17 V případě odsouzených, o jejichţ podmíněném propuštění se rozhoduje podle 88 odst. 2 trestního zákoníku, soud nevyhoví (podle novely provedené zákonem č. 390/2012 Sb.) návrhu ředitele věznice na propuštění jen v případě, ţe je zjevné, ţe by na svobodě nevedli řádný ţivot. Navíc těmto propuštěným není jiţ nutné ukládat omezení podle 89 odst. 2. Do budoucna soud tato omezení uloţit pouze můţe. Poslední zásadní změnou je v 91 odst. 1 stanovená moţnost soudu (s přihlédnutím k okolnostem případu a osobě odsouzeného) ponechat výjimečně v platnosti podmíněné propuštění i za situace, kdy odsouzený zavdal příčinu k rozhodnutí o tom, ţe zbytek trestu vykoná, pokud mu uloţí některé z následujících opatření: stanoví dosud neuloţený dohled, prodlouţí zkušební dobu (ne však více neţ o dva roky a takto celková doba nesmí překročit horní hranici zkušební doby) nebo uloţí dosud neuloţená omezení nebo povinnosti vedoucí k tomu, aby odsouzený vedl řádný ţivot. 16

18 3 Účel trestu s ohledem na trest odnětí svobody a podmíněné propuštění 3.1 Účel trestu a trestání Trestní právo má obecně funkci regulativní, tedy určuje, co je a co není trestným činem, stanovuje pravidla trestní odpovědnosti a vytváří pravidla trestání. Spolustanovuje tak (s dalšími právními odvětvími) ve společnosti jasné mantinely ţádoucího a neţádoucího chování. Další zásadní funkcí trestního práva je funkce ochranná, tedy zajištění ochrany společnosti před trestnou činností. Trestní právo má působit ve společnosti preventivně (zamezit v maximální moţné míře trestné činnosti) a represivně (trestat pachatele jiţ spáchaných činů). 29 Tyto funkce trestní právo plní také prostřednictvím trestání pachatelů trestných činů. Trest lze charakterizovat také jako právní následek trestného činu představující jeden z prostředků realizace ochranné funkce trestního práva, ukládaný na základě zákona výlučně trestním soudem, zahrnující v sobě určitou újmu pachatele a vyjadřující negativní hodnocení pachatele a jeho činu, jehož výkon je vynutitelný státní mocí. 30 Účel trestu není v současné právní úpravě explicitně vyjádřen, lze jej však dovodit jednak ze samotných zásad trestního práva, obecných zásad trestání i z explicitně uvedených zásad jednotlivých druhů trestů. Základním účelem trestání pachatelů trestných (tedy silně společensky neţádoucích) činů je ochrana společnosti před takovými činy a jejich následky. Ideálním cílem trestního práva by tedy byl stav, kdy trestné činy nebudou v budoucnu vůbec páchány. Tohoto stavu však nelze reálně dosáhnout, proto je nutné jiţ spáchané činy trestat, konkrétní pachatele odradit od jejich dalšího páchání a ostatní osoby odradit od trestné činnosti vůbec. Tyto dílčí účely trestání pachatelů trestných činů lze nazvat individuální represí, individuální prevencí a generální prevencí 31. Individuální represí je především zabránění pokračování v páchání trestné činnosti konkrétnímu pachateli, coţ je mnohdy účel primární (pro nejbliţší budoucnost) a lze ho 29 K tomu blíţe KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s a KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2012, s KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2012, s KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2012, s

19 dosáhnout nejjednoduššími cestami (zamezení pachateli nakládat s předměty potřebnými k trestné činnosti, znemoţnění výkonu povolání, kde páchal trestnou činnost, omezení jeho osobní svobody). Mnohem náročnějším cílem je naplnění individuální prevence, tedy motivace pachatele, aby v budoucnu jiţ nepáchal ţádnou trestnou činnost. Ideální cestou k tomuto cíli je napravení pachatele, změna jeho postoje k trestné činnosti, změna jeho osobních hodnot. Často však je zcela postačující pokud pachatele od dalšího páchání trestné činnosti odradí neodvratnost potrestání po spáchání trestného činu (tedy očekávání stejného vývoje událostí i v budoucnu). Generální prevencí rozumíme upevňování postojů celé společnosti (tedy i těch osob, které trestný čin nikdy nespáchali) k trestné činnosti. Součástí generální prevence je i narovnání směrem k poškozenému (nahrazení škody), které posiluje negativní postoj společnosti k trestné činnosti a víru jejích členů v právo a jeho ochranu. Z popsaných účelů trestání vyplývá, ţe cílů represivních a preventivních nemusí být vţdy dosaţeno zcela stejnými prostředky (to se týká především přísnosti trestu). V moderním pojetí trestního práva by měly u pachatelů méně závaţné trestné činnosti, kde se předpokládá moţnost nápravy pachatele, převaţovat funkce preventivní, u velmi narušených pachatelů je pak primární funkce represivní, tedy důsledná ochrana společnosti před takovými pachateli. 32 Aby trest naplnil tyto účely, musí být zákonný, přiměřený, individualizovaný a humánní, postihující především pachatele trestného činu 33 a také by trest měl co nejméně dopadat mimo osobu pachatele. V literatuře se lze setkat přímo s členěním trestů na výchovné a represivní, podle toho jakou funkci plní primárně 34. Mezi výchovné patří tresty, které plní především funkci individuálně preventivní (většina alternativních trestů, podmíněný trest odnětí svobody), a za typický represivní trest je povaţován nepodmíněný trest odnětí svobody. Právě institut podmíněného propuštění můţe posilovat výchovnou funkci u tohoto silně represivního trestu. 32 Kriminální politika, sledující kontrolu a potlačování kriminality, musí proto spočívat ve vhodném vyvažování prevence a represe. Důvodová zpráva k trestnímu zákoníku dostupná z: zákoník.cz/důvodová-zprava.html [cit ] 33 KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2012, s KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2012, s

20 3.2 Trest odnětí svobody a jeho účel Trest odnětí svobody je povaţován za trest univerzální, tato univerzalita spočívá v tom, ţe jej lze uloţit za trestný čin jakéhokoli charakteru (není vázán na konkrétní skutkové podstaty) jakémukoli pachateli 35, jde spíše o závaţnost (intenzitu) spáchaného trestného činu, protoţe je povaţován za trest nepřísnější. Trest odnětí svobody by měl být trestem ultima ratio 36, který přichází v úvahu tam, kde nepostačí trest jiný: nepodmíněný trest odnětí svobody pak představuje nejvyšší míru represe, tudíž má být použit pouze jako krajní prostředek. 37 K této úvaze vede uplatnění zásad subsidiarity trestní represe a přiměřenosti trestní sankce 38. Tam, kde to trestní zákoník připouští a kde můţe být účelu potrestání dosaţeno jiným trestem, měl by být pouţit tento jiný trest (takový, který méně zasahuje do základních práv a svobod odsouzeného a současně lze u něj předpokládat lepší výchovné působení). Z výše popsaných důvodů by měl být také u tohoto druhu trestu zachován v co největší míře jeho výchovný účel 39, měl by tedy (stejně jako ostatní tresty) vést k napravení pachatele (individuálně preventivní funkce). Podstatným účelem trestu odnětí svobody je tedy náprava vězně (s tímto termínem pracuje i samotný trestní zákoník). Tyto úvahy vychází z předpokladu, ţe páchání trestné činnosti je důsledkem špatné (nedostatečně) socializace jedince (tedy vadného začlenění jedince o společnosti) 40 a účelem jeho potrestání je změna tohoto neţádoucího stavu. V průběhu posledních desetiletí vychází snaha o prevenci kriminality z myšlenky, že kriminalitě nelze čelit výhradně represivními prostředky. 41 Legislativní změny v trestním právu jsou (by měly být) vedeny myšlenkou, ţe trestní právo v České republice nepovažuje trest za pouhou odplatu za spáchaný čin. Vedle základní ochranné funkce 35 K tomu blíţe KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s Jde o jednu ze základních zásad kodifikace trestního práva formulovaných mimo jiné v důvodové zprávě k trestnímu zákoníku dostupná z: zákoník.cz/důvodová-zprava.html [cit ] 37 KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s K tomu blíţe KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Praha: Nakladatelství C.H. Beck, 2012, s Podle Rady Evropy má resocializace tři hlavní cíle: kultivaci návyků odsouzeného, osvojování si vhodných sociálních dovedností, důleţitých pro ţivot mimo vězení a specifickou pomoc a odborné poradenství průběhu výkonu trestu. Podle KRATOCHVÍL, Vladimír a kol. Trestní právo hmotné: obecná část. 2. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s K tomu blíţe MEZNÍK, Jiří a kol. Základy penologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 45 a násl. 41 KARABEC, Zdeněk. Trestní politika a její realizace v oblasti trestní justice. 1. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008, s

21 trestní právo usiluje též o sociální reintegraci pachatelů a o zajištění přiměřené satisfakce obětem trestných činů. 42 Výchovného účelu trestu můţe být dosaţeno jen za podmínky, ţe trest je přiměřený (závaţnosti spáchanému činu a všem jeho okolnostem). Základním vodítkem přiměřenosti trestu odnětí svobody (především co jeho délky) je jiţ rozmezí stanovené jednotlivými ustanoveními trestního zákoníku (zákonná individualizace trestu). Ve vztahu ke konkrétnímu pachateli plní tuto funkci soudcovská individualizace trestu podle zásad uvedených v 39 a násl. trestního zákoníku (včetně moţnosti trest mimořádně sníţit nebo zvýšit podle 58 a 59 trestního zákoníku). Samotné zbavení svobody pachatele trestného činu nemá příliš velký výchovný (resocializační) pozitivní vliv, naopak čím déle odsouzený ve vězení pobývá, dochází k jeho hlubší desocializaci (přetrhání sociálních vazeb, pracovních návyků atd.) a návrat z vězení pak můţe být čím dál obtíţnější. Je tedy nutné odsouzeného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nejen zbavit svobody, izolovat ho a potrestat, ale především na něj výchovně a motivačně působit. Tresty odnětí svobody můţeme s ohledem na jejich délku dělit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé tresty jsou nejčastěji definované jako tresty odnětí svobody do 6 měsíců nebo 1 roku a o jejich smysluplnosti řada odborníků velmi pochybuje. I takto krátký trest můţe zásadně zasáhnout do sociálních vazeb pachatele a velmi je poškodit a současně nemůţe za takto krátkou dobu dojít k převýchově odsouzeného. Tento typ trestu můţe dokonce zvyšovat agresivitu pachatelů, a tím i riziko recidivy. 43 Současně lze předpokládat, ţe za trestný čin natolik málo závaţný, ţe za něj je uloţen jen krátký trest, lze s větší perspektivou výchovného působení uloţit trest jiného charakteru. Nejčastějším typem trestu co do délky, jsou tresty střednědobé (v intervalu od 1 roku do 5 let 44 ). Trest v tomto rozmezí je ukládán často za závaţnější trestné činy, kde jiţ alternativa v podobě jiného trestu není moţná. Zde je pak velmi důleţité vyuţít všech moţností k nápravě pachatele v průběhu trestu. Prostředků, které k tomuto účelu mohou slouţit, zná moderní penologie celou řadu, jedním z nich je i institut podmíněného propuštění (o tom blíţe v dalších kapitolách). 42 KARABEC, Zdeněk. Trestní politika a její realizace v oblasti trestní justice. 1. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008, s VÁLKOVÁ, Helena, KUCHTA, Josef a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s Podle MEZNÍK, Jiří a kol. Základy penologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s

22 U testů dlouhodobých (delších neţ 5 let) je socializace vězně ještě sloţitější (o to sloţitější čím je trest delší). Podle některých výzkumů dojde po deseti letech pobytu ve vězení k takovým změnám psychických funkcí, které jsou již trvalé a mnohdy kontraproduktivní resocializačním snahám a případné nápravě. 45 Proto i u dlouhodobých testů můţe hrát výraznou výchovnou roli právě moţnost podmíněného propuštění. U trestů doživotních je pak výchovná role trestu velmi zásadně potlačena, základní funkcí tohoto typu trestu je oddělení pachatel od společnosti, s jeho návratem z vězení se často prakticky nepočítá. Právě proto můţe být tento trest povaţován za nelidský, prakticky horší neţ trest smrti 46. Jedinou moţností, jak i u tohoto trestu zachovat jeho výchovnou funkci, a současně učinit tento trest slučitelný se základními právy jednotlivce, je právě moţnost podmíněného propuštění. 45 MEZNÍK, Jiří a kol. Základy penologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s Za jeho výhody však je povaţováno to, ţe tento trest respektuje právo na ţivot a není nezvratným v případě chybného soudního rozhodnutí (KALVODOVÁ, Věra. Trest odnětí svobody na doživotí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 78). 21

23 4 Podmíněné propuštění a jeho místo v systému trestů v České republice Podmíněné propuštění z výkonu trestu můţeme definovat jako propuštění vězně na svobodu před vykonáním celého trestu se současným stanovením podmínek, které musí takto propuštěný dodrţovat (plnit) v průběhu předem stanového období (zkušební doby). Pokud by podmínky neplnil, nebo by se naopak dopustil jednání, které zákon definuje jako porušení ţádoucího chování podmíněně propuštěného, můţe být rozhodnuto o tom, ţe se navrátí do vězení a vykoná trest v původně stanové výměře. Tento institut můţe na první pohled vypadat jako pouhé (více nebo méně opodstatněné) zmírnění trestu jednotlivému vězni (pouze v jeho vlastní prospěch). Z tohoto pojetí by však vyplynula otázka, jaký má smysl zmírňovat vězni trest, ke kterému byl nezávislým soudem v souladu se zákonem a se zváţením všech okolností odsouzen. Zde je třeba si uvědomit, ţe nejde o samoúčelné předčasné propuštění vězně na svobodu, ale ţe jde o významný výchovný prostředek, který má odsouzeného motivovat k určitému ţádoucímu chování během výkonu trestu a také po samotném propuštění. I toto pojetí, kladoucí jako podmínku podmíněného propuštění vzorné (ţádoucí) chování vězně, je ale poněkud zkratkovité, protoţe by institut podmíněného propuštění stále chápalo jako nějakou odměnu, benefit za dobré chování. Mnohem důleţitější neţ vzorné chování ve výkonu trestu je pro naplnění podmínek pro předčasné propuštění vězně jeho napravení. Samotné vzorné chování ve výkonu trestu můţe být pouze důsledkem schopnosti vězně se přizpůsobit vězeňskému reţimu, kterého můţe být dotyčný schopen s vidinou dřívějšího opuštění vězení. Aby mohl být konkrétní odsouzený podmíněně propuštěn, musí být jasné, ţe dosud vykonaný trest je dostatečný, ţe jiţ zajistil jeho převýchovu. Pak můţe podmíněné propuštění být nástrojem uţitečným pro celou společnost, protoţe ji pomáhá chránit před trestnou činností (konkrétně před moţnou recidivou konkrétního pachatele). Jinak řečeno podmíněné propuštění dává možnost odsouzenému prokázat, že i vykonaný trest v kratší výměře, než jak byl uložen, je schopen zajistit nápravu odsouzeného a ochranu společnosti. 47 V případě dřívějšího propuštění nejde samozřejmě o definitivní ukončení výchovného působení na pachatele v okamţiku propuštění, ale o jeho pokračování na svobodě, o čemţ 47 ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník: komentář. I, vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s

24 svědčí také moţnost stanovení rozsáhlého spektra podmínek a omezení, nebo dokonce stanovení dohledu nad podmíněně propuštěným. V trestních předpisech je předpokládána poměrně široká moţnost soudce vyměřit trest s přihlédnutím ke všem okolnostem činu, závaţnosti jeho následků, osobnosti pachatele, jeho motivaci a poměru k činu 48. Soudce při stanovování výše trestu sice podle ustanovení 39 odst. 1 trestního zákoníku přihlédne k moţnosti nápravy konkrétního pachatele, nemůţe ale s jistotou předvídat, jak bude ten který odsouzený na výkon trestu reagovat, jaké bude jeho chování, zda a případně kdy dojede k jeho nápravě. Proto tyto okolnosti můţe těţko během stanovování výše dostatečně přesně promítnout do svého rozhodnutí 49. Zde přichází ke slovu právě moţnost podmíněného propuštění konkrétního odsouzeného jako reakce na skutečný vývoj jeho převýchovy a skutečného působení všech faktorů jeho pobytu ve výkonu trestu v reálném čase. Institut podmíněného propuštění je také výrazem účelnosti a ekonomie trestu 50. Je v zájmu celé společnosti, aby byl uloţený trest právě tak dlouhý, aby zajistil veškeré účely, které plnit má. Bylo-li dosud odpykanou částí trestu již dosaženo účelu trestem sledovaného, je další výkon trestu nepotřebný a také nedůvodný. 51 Podmíněné propuštění zapadá do tzv. progresivního systému trestání, který spočívá v postupném zmírňování trestu konkrétnímu pachateli s ohledem na to, jak na něj trest působí, jak postupuje jeho náprava. Při podmíněném propuštění jde o zkoušku toho, zda se potvrdí předpoklad napravení vězně, a současně jde o pokračování výchovného působení jinými výchovnými prostředky na svobodě. Je poslední fází trestu, kdy by měla být náprava pachatele dovršena. Současně má tento systém pachatele lépe připravit na samostatný ţivot na svobodě bez dalšího páchání trestné činnosti 52. Můţeme tedy (s ohledem na výše uvedené) u podmíněného propuštění sledovat jeho tři základní funkce, a to faktické propuštění jednotlivých odsouzených, k jejichţ nápravě 48 Dokonce je soud povinen přihlédnout k širokému spektru polehčujících a přitěţujících okolností stanovených v demonstrativním výčtu v 41 a 42 trestního zákoníku 49 K tomu blíţe ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník: komentář. I, vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s KALVODOVÁ, Věra. Postavení trestu odnětí svobody v systému trestněprávních sankcí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s Nález Ústavního soudu ze dne , sp. zn. III ÚS 1735/10 52 K tomu blíţe VÁLKOVÁ, Helena, KUCHTA, Josef a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2012, s. 233; ROZUM, Jan. Institut dohledu u podmíněného propuštění. 1. vyd. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2004, s. 9 23

25 není dalšího trestu třeba, motivace všech odsouzených pro snahu o sebevýchovu v průběhu trestu a usnadnění přechodu propuštěného z vězení na svobodu Podmínky přípustnosti podmíněného propuštění u konkrétního pachatele v českém právním řádu Podmínky, které musí odsouzený splnit, aby mohl být podmíněně propuštěn, můţeme rozdělit na formální a materiální Formální podmínky podmíněného propuštění Podmínkou formální (stanovenou ve všech právních úpravách v Československu a České republice od zavedení institutu v roce 1919) je odpykání příslušné části soudem uloţeného nebo milostí presidenta zmírněného trestu 54. Tato doba je pro většinu odsouzených určena relativně, nejčastěji jako polovina uloţeného trestu. V první právní úpravě podmíněného propuštění (zákoně o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění) šlo standardně o dvě třetiny trestu, později byla hranice v této výši určena jen pro konkrétně vymezené skupiny pachatelů jako hranice zvýšená. V trestním zákoně z roku 1961 byly tyto přísněji posuzované skupiny odsouzených určeny v 62, a to jednak taxativním výčtem spáchaných trestných činů, jednak jako kategorie zvlášť nebezpečných recidivistů a odsouzených k výjimečnému trestu. Obdobně jsou tyto kategorie odsouzených definovány v 88 odst. 4 trestního zákoníku. U osob odsouzených k trestu odnětí svobody na doţivotí, je doba, po které je moţné tyto odsouzené podmíněně propustit, určena absolutním počtem let (v průběhu doby se tato hranice pohybovala mezi 15 a 20 léty, pokud nebylo propuštění těchto odsouzených vyloučeno úplně). Pro ostatní odsouzené byla po 1. srpnu 1950 minimální délka odpykaného trestu stanovena na polovinu. Lze říci, ţe polovina trestu byla po dlouhou dobu povaţována za minimální dobu, kterou by měl kaţdý odsouzení odpykat, bez ohledu na to, jak plní tento trest svůj účel a jestli jiţ nebylo účelu trestu dosaţeno. Proti tomuto nelze mít ţádné podstatné námitky, protoţe lze předpokládat, ţe uloţené tresty jsou přiměřené povaze a závaţnosti spáchaného 53 K tomu blíţe NOVOTNÝ, Oto. O trestu a vězenství. 2. vyd. Praha: Nakladatelství: Academia, Stejně se pohlíţí na test zmírněný amnestií. V případě uloţení vice trestů, je podmíněné propuštění moţné po vykonání poloviny součtu všech trestů. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 1 To 18/83, lze výjimečně podmíněně propustit i odsouzeného, který vykonal celou poţadovanou část trestu započtením vazby a který po právní moci rozsudku je jiţ na svobodě. 24

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst. PRÁVO Trestní sankce 1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud

Více

Sankční systém trestního práva. Přednáška

Sankční systém trestního práva. Přednáška Sankční systém trestního práva Přednáška 30. 3. 2016 Sankční systém Dospělí - dualismus sankcí = tresty a ochranná opatření Mladiství - monismus sankcí = opatření Právnické osoby dualismus sankcí = tresty

Více

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 OBSAH Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 1. ALTERNATIVNÍ OPATŘENÍ: ÚČEL, PODSTATA, VÝHODY. RESTORATIVNÍ JUSTICE 19 1.1. Krize trestu odnětí svobody 19 1.2. Alternativy k uvěznění 21 1.3. Restorativní

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní právo Odvětví veřejného práva Ochrana společnosti před kriminalitou - určuje, které společensky nebezpečné činy jsou trestné - stanoví tresty

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 16. května 2016 Přehled přednášky soubor právních norem stanovujících, co je trestným činem a jaké sankce za něj lze ukládat procesní

Více

Trest odnětí svobody a jeho výkon

Trest odnětí svobody a jeho výkon Trest odnětí svobody a jeho výkon 10.10.2011 Osnova přednášky Nepodmíněný trest odnětí svobody Penologie a penitenciaristika Právní úprava výkonu trestu odnětí svobody TZ, TŘ a zákon o výkonu trestu odnětí

Více

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr Právní specializace bakalářského distančního studia: BZ403K: Právo a mezinárodní obchod Právo

Více

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Právo a právní věda Katedra trestního práva Diplomová práce Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Andrea Málková 2012/2013 Prohlašuji, že jsem diplomovou

Více

RADA EVROPY VÝBOR MINISTRŮ

RADA EVROPY VÝBOR MINISTRŮ pracovní překlad ZH RADA EVROPY VÝBOR MINISTRŮ DOPORUČENÍ Č. R (99) 22 Výbor ministrů členským státům ohledně přeplněnosti vězeňských zařízení a nárůstu počtu vězněných osob (přijaté Výborem ministrů 30.

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova BRNO

Nejvyšší soud ČR Burešova BRNO JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.7.2012 Čj. 295/2012-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 BRNO Věc: obv. R. B., roz. B. - stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.13 Integrovaná střední škola

Více

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům)

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům) Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (ve vztahu k územním samosprávným celkům) Osnova prezentace I. obecná charakteristika nové právní úpravy II. vybrané instituty ve vztahu k ÚSC Cíle reformy

Více

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Právo a právní věda Katedra trestního práva Diplomová práce Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody Lenka Míčková 2013/2014 Prohlašuji, že jsem diplomovou

Více

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3 prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.1.2015 Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obv. A. K. stížnost pro porušení zákona Příloh: tr. spis

Více

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2014/2015 jarní semestr

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2014/2015 jarní semestr ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2014/2015 jarní semestr OBECNÁ ČÁST: TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ (doc. V. Kalvodová) Přednáška I. (18.2.) Obecné výklady o trestním

Více

SANKČNÍ POLITIKA Z POHLEDU PRAXE. 18.listopad, Praha

SANKČNÍ POLITIKA Z POHLEDU PRAXE. 18.listopad, Praha SANKČNÍ POLITIKA Z POHLEDU PRAXE Výzkumný projekt Teoretické a trestněpolitické aspekty reformy trestního práva v oblasti trestních sankcí GA ČR - P408/12/2209 18.listopad, Praha Jan Rozum IKSP Expertní

Více

Příprava podkladů pro rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění nebo o přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení

Příprava podkladů pro rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění nebo o přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení Parole Příprava podkladů pro rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění nebo o přeměně trestu odnětí svobody v trest domácího vězení Seminář pro probační a mediační úředníky 14. 15. 3. 2013 Justiční akademie

Více

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2 prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 19.1.2015 Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obviněný V. P. stížnost pro porušení zákona Příloha: Trestní

Více

DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA

DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY A DOPORUČENÍ Z PRAXE JUDr. Jiří Váňa advokát, partner TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY WHISTLEBLOWINGU Whistleblowing je používaný pro nahlášení neetického,

Více

Odklony v trestním řízení

Odklony v trestním řízení Odklony v trestním řízení rozumíme zvláštní způsoby trestního řízení, alternativní ve vztahu k standardnímu projednání věci v hlavním líčení, v rámci nichž je možné trestní věc vyřídit v procesněprávním

Více

UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI

UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI S t a t i UPLATNĚNÍ SPECIÁLNÍHO PEDAGOGA V JUSTICI Jana Mottlová V době, kdy se připravoval zákon o Probačni a mediační službě (PMS) a jeho účinnost se předpokládala k 1. 1. 2001, objevila se potřeba připravit

Více

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních pojmů a východisek,

Více

Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Hmotněprávní pojmy Krajní nouze Situace, kdy někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem. Čin provedený v této situaci pak není trestným činem, byť by jinak trestným činem byl.

Více

Otázka: Tresty a trestní řízení. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuza. Trestní řízení

Otázka: Tresty a trestní řízení. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuza. Trestní řízení Otázka: Tresty a trestní řízení Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuza Trestní řízení Trestní řízení začíná podnětem, zpravidla trestným oznámením. Jde o proces upravený trestním řádem, kde

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 276/2013-OD-SPZ/2

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 276/2013-OD-SPZ/2 JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 25.6.2013 Čj. 276/2013-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obviněná E. D. stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 590 Sbírka zákonů č. 58 / 2017 58 ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody

Více

PODMÍNĚNÉ PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY

PODMÍNĚNÉ PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR TEORIE A PRAXE PŘÍPRAVNÉHO ŘÍZENÍ TRESTNÍHO KATEDRA TRESTNÍHO PRÁVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE PODMÍNĚNÉ PROPUŠTĚNÍ Z VÝKONU TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY Soňa Engelmannová 2011/2012

Více

Monitoring domácího vězení

Monitoring domácího vězení Monitoring domácího vězení Trest domácího vězení (TDV) Vymezení v TZ 60, 61 a v TŘ 334 Lze ho ukládat za přečiny,(úmyslné i neúmyslné TČ kde horní hranice trestu nepřekročí 5 let) TDV představuje přímou

Více

Činnosti PMS v trestním řízení

Činnosti PMS v trestním řízení Postavení PMS PMS jako složka ministerstva spravedlnosti přispívá k efektivnímu řešení věcí projednávaných soudy. Mezi její přinos patří zejména zrychlení, zefektivnění a zjednodušení trestního řízení

Více

Název vzdělávacího materiálu

Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast Název vzdělávacího materiálu Datum vytvoření 28. 12. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Pracovní a trestní právo 4. ročník čtyřletého a 8. ročník osmiletého G trestnost,

Více

Čin je formálně protiprávní a trestný, protože to stanoví zákon... (trestný čin je čin trestný )

Čin je formálně protiprávní a trestný, protože to stanoví zákon... (trestný čin je čin trestný ) FORMÁLNÍ A MATERIÁLNÍ STRÁNKA / PROTIPRÁVNOST TRESTNÉHO ČINU prof. JUDr. V. Kratochvíl a. r. 2010/2011 SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU (SkPTČ) (formální stránka / protiprávnost trestného činu) FSTČ Skutková

Více

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST

40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Systém ASPI - stav k 21.4.2011 do částky 39/2011 Sb. a 20/2011 Sb.m.s. - RA121 Obsah a text 40/2009 Sb. - poslední stav textu Změna: 306/2009 Sb. 40/2009 Sb. ZÁKON ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník

Více

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Cíle reformy správního trestání odstranění nedostatků současné právní úpravy: absence obecné úpravy základů odpovědnosti za správní delikty

Více

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů Trestní právo A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů - nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále jen TZ ) nahradil

Více

USNESENÍ ústavně právního výboru z 41. schůze dne 19. června 2008

USNESENÍ ústavně právního výboru z 41. schůze dne 19. června 2008 Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2008 5. volební období 102 USNESENÍ ústavně právního výboru z 41. schůze dne 19. června 2008 Vládní návrh na vydání zákona o změně některých zákonů v souvislosti

Více

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn.: 32 Cdo 2016/98

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn.: 32 Cdo 2016/98 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 1999, sp. zn.: 32 Cdo 2016/98 Právní vztahy, na něž dopadá ust. 1 obch. zákoníku, které vznikly po 1. 1. 1992, se podle 763 odst. 1 obch. zákoníku řídí tímto

Více

ZVLÁŠTĚ PŘITĚŽUJÍCÍ OKOLNOSTI A SNÍŽENÍ TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY

ZVLÁŠTĚ PŘITĚŽUJÍCÍ OKOLNOSTI A SNÍŽENÍ TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY ZVLÁŠTĚ PŘITĚŽUJÍCÍ OKOLNOSTI A SNÍŽENÍ TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY JAN KOCINA Právnická fakulta ZČU v Plzni Abstract in original language Nový trestní zákoník neobsahuje ustanovení o materiálním pojetí posuzování

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Digitalizace výuky oboru Kosmetické služby Škola: Soukromá střední odborná škola Břeclav, s.r.o., Mládežnická 3, 690 02 Břeclav Předmět: Občanská nauka Tematický okruh: Člověk a právo Číslo

Více

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Zvláštní způsoby řízení Obecné ustanovení a typy zvláštních způsobů řízení (Hlava XX., 290 314s) Obecné ustanovení - pokud v následujících ustanoveních není obsažena zvláštní úprava,

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Trestní právo wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui 10.12.2009 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg

Více

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Vyučující: KRIMINOLOGIE Hana Jaroslav Zařazení 3. ročník, zimní semestr, šk. rok 2008/2009 Cíle předmětu: Posluchač zná základní pojmy kriminologie

Více

PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu

PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu radim.vicar@unob.cz Tento předmět se zaměřuje na právní aspekty kybernetické

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ IV. jarní semestr Evropská hospodářská, správní a kulturní studia - ak. rok 2014/2015 I. 25. 2. 2014 doc. M. Fryšták Pojem trestního

Více

Nepodmíněný trest odnětí svobody v ČR

Nepodmíněný trest odnětí svobody v ČR Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva Bakalářská práce Nepodmíněný trest odnětí svobody v ČR Lucie Kubišová 2011/2012 Prohlašuji, ţe

Více

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika

Více

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky.

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Trestní právo I. Téma: Protiprávní jednání a trest 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený

Více

Trest domácího vězení

Trest domácího vězení Trest domácího vězení Základní charakteristiky trestu a aktuální údaje k 31. 12. 2012 Aktuální údaje o trestu domácího vězení I Monitoring trestu domácího vězení k 31. 12. 2012 PMS zpracovala k 31. 12.

Více

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal19 Vypracoval(a),

Více

PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ

PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ PROGRAM PRO MINIMALIZACI RECIDIVY PACHATELŮ TRESTNÍCH ČINŮ O NÁS Veřejně prospěšný spolek STOP RECIDIVĚ! z.s. byl založen lidmi, kterým není lhostejný osud pachatelů a obětí trestní činnosti. V stávající

Více

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního

Více

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality obdržel dotazy týkající se problematiky správního trestání podle

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 588 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 588 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 29 11. funkční období 29 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících

Více

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná.

Samotný zákon spojení alternativní trest nezná. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

VĚZNICE JIŘICE PILOTNÍ PROJEKT OTEVŘENÁ VĚZNICE

VĚZNICE JIŘICE PILOTNÍ PROJEKT OTEVŘENÁ VĚZNICE VĚZNICE JIŘICE PILOTNÍ PROJEKT OTEVŘENÁ VĚZNICE Republikový výbor pro prevenci kriminality, 25. 5. 2017 Základní informace o pilotním projektu Zahájení pilotního projektu OV je jedním z prioritních úkolů

Více

Kapitola 1 K filozofii trestání (nejen) z pohledu trestního zákoníku

Kapitola 1 K filozofii trestání (nejen) z pohledu trestního zákoníku K filozofii trestání (nejen) z pohledu trestního zákoníku 1.1 Úvodem Pohledy na trest a jeho úlohu ve společnosti se postupně vyvíjely. Původně jediný smysl trestní sankce vycházející z principu oko za

Více

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc.

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 20. 3. 2012 Podstata zajišťovacích úkonů Omezení lidských práv Absolutní práva Minimální práva v trestním řízení Zásada přiměřenosti Zásada zdrženlivosti Zásada

Více

CARITAS-Vyšší odborná škola sociální Olomouc

CARITAS-Vyšší odborná škola sociální Olomouc CARITAS-Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Možnosti spolupráce sociálních pracovníků OSPOD, PMS a činných orgánů Kristýna Horáčková Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Valouchová, Ph.D Olomouc

Více

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu Právo na osobní svobodu JUDr. Tomáš Pezl Čl.8 1) Osobní svoboda je zaručena. 2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody

Více

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

VYZNAČENÍ ZMĚN. Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn VYZNAČENÍ ZMĚN Úplné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a) s dohledem, b) s dozorem, 56 Výkon trestu odnětí svobody (1) Nepodmíněný

Více

Průběžná zpráva o výsledku šetření

Průběžná zpráva o výsledku šetření I. Odsouzená osoba nemá právní nárok na předání k výkonu trestu odnětí svobody dle Úmluvy o předávání odsouzených osob. I když je vyslovení souhlasu odsuzujícího státu s předáním výsledkem jeho volné úvahy,

Více

Nejvyšší soud Burešova Brno

Nejvyšší soud Burešova Brno JUDr. ROBERT PELIKÁN, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne Čj. MSP-462/2014-OD-SPZ/3 Počet listů: 5 Přílohy: 3 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obviněný D. G. stížnost pro porušení zákona Přílohy:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava , v "v ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava Sp. zn. KO-01507/2016-ERU V Praze dne 11. února 2016 Č. j. 01507-3/2016-ERU v, PRIKAZ Energetický regulační úřad jako věcně příslušný

Více

prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR ověřená kopie rozsudku býv. Nižšího vojenského soudu v Pardubicích sp.zn.

prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR ověřená kopie rozsudku býv. Nižšího vojenského soudu v Pardubicích sp.zn. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 29.8.2014 Čj. MSP-237/2014-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obv. D. P. stížnost pro porušení zákona Příloha:

Více

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa

S t ř e d i s k o Z l í n. PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa S t ř e d i s k o Z l í n PhDr. Zdeňka Kosařová Mgr. Vladimír Lhotka Mgr. Radomír Váňa PRÁCE S PACHATELI NÁSILNÝCH TRESTNÝCH ČINŮ Zahajovací konference v rámci projektu Zlínského kraje NEPŘEHLÍŽEJME DOMÁCÍ

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška Trestní právo procesní a trestní řízení Přednáška 4. 3. 2015 Pojmy Trestní právo procesní = soubor právních norem upravujících trestní řízení Trestní řízení =zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním

Více

Seminář - Omšenie

Seminář - Omšenie Seminář - Omšenie 5. 6. 2017 I. Vnitrostátní úprava právního styku s cizinou v trestních věcech v ČR A) zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, (ve znění novel č. 77/2015

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 = souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní postih pouze za konání (netrestá se pouhá myšlenka) Trestné jsou pouze: a) příprava (u některých trestných činů) b) pokus c) dokonaný trestný

Více

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Vznik a vývoj inkvizičního trestního řízení Angloamerické trestní řízení Vývoj trestního procesu

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz

TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Mnohost trestných činů téhož pachatele 1) Souběh pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen odsuzující

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Asistovaná sebevražda Právní úprava v České Republice

Asistovaná sebevražda Právní úprava v České Republice Asistovaná sebevražda Právní úprava v České Republice JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK FHS UK, IPVZ Praha Členění situací 1. Aktivní

Více

V případě nepodmíněného trestu odnětí svobody i po účinnosti nového zákoníku pokračoval nárůst počtu ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody, k

V případě nepodmíněného trestu odnětí svobody i po účinnosti nového zákoníku pokračoval nárůst počtu ukládaných nepodmíněných trestů odnětí svobody, k Účinnost trestní politiky z pohledu recidivy (Institut pro kriminologii a sociální prevenci - mgr.jan Rozum, mgr.lucie Háková, mgr.jiří Vlach a PhDr.Jan Tomášek, PhD.) V rámci řešení projektu Ověřování

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ KRIMINALITY AKTUÁLNÍ PROMLÉMY LEGAL REGULATION OF DRUG CRIMINALITY ACTUAL PROBLEMS

PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ KRIMINALITY AKTUÁLNÍ PROMLÉMY LEGAL REGULATION OF DRUG CRIMINALITY ACTUAL PROBLEMS PRÁVNÍ ÚPRAVA DROGOVÉ KRIMINALITY AKTUÁLNÍ PROMLÉMY LEGAL REGULATION OF DRUG CRIMINALITY ACTUAL PROBLEMS JANA MAHDALÍČKOVÁ Justiční akademie v Kroměříži Abstrakt Příspěvek se zabývá aktuálními právními

Více

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního

Více

Otevřené věznice. Ministerstvo spravedlnosti České republiky

Otevřené věznice. Ministerstvo spravedlnosti České republiky Otevřené věznice Ministerstvo spravedlnosti České republiky Aktuální výzvy trestní politiky přeplněnost věznic Dlouhodobá přeplněnost českých věznic Průměrná využitelnost ubytovacích kapacit v českých

Více

Agenda trestu domácího vězení. Základní charakteristiky trestu a aktuální údaje k

Agenda trestu domácího vězení. Základní charakteristiky trestu a aktuální údaje k Agenda trestu domácího vězení Základní charakteristiky trestu a aktuální údaje k 31. 12. 2013 Vývoj agendy trestu domácího vězení I Institut předběžného šetření Probační a mediační služba zpracovala za

Více

Kurz pro výchovné poradce

Kurz pro výchovné poradce Kurz pro výchovné poradce Právn vní rámec výkonu poradenské činnosti Text k předmp edmětu Školské zákony a vyhláš ášky Zákon č.. 218/2003 Sb. Autor: Ing. Vlasta Šormová Zákon č.. 218/2003 Sb. ZÁKON o odpovědnosti

Více

Název vzdělávacího materiálu

Název vzdělávacího materiálu Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast Pracovní a trestní právo Datum vytvoření 28. 12. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód 4. ročník čtyřletého a 8. ročník osmiletého G samostatná

Více

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.11

Více

Obsah. O autorkách...v Předmluva...VII Jednotlivé části publikace zpracovaly...xv Seznam použitých zkratek...xvii

Obsah. O autorkách...v Předmluva...VII Jednotlivé části publikace zpracovaly...xv Seznam použitých zkratek...xvii O autorkách...v Předmluva...VII Jednotlivé části publikace zpracovaly...xv Seznam použitých zkratek...xvii Kapitola 1. Nová úprava správního trestání...1 1. Předmět úpravy přestupkového zákona...3 2. Časová

Více

JANA ZMEŠKALOVÁ ODBOR METODIKY A KONTROLY TRŽNÍ SÍLY SVATOMARTINSKÁ KONFERENCE

JANA ZMEŠKALOVÁ ODBOR METODIKY A KONTROLY TRŽNÍ SÍLY SVATOMARTINSKÁ KONFERENCE JANA ZMEŠKALOVÁ ODBOR METODIKY A KONTROLY TRŽNÍ SÍLY SVATOMARTINSKÁ KONFERENCE 16. 11. 2017 I. NOVINKY V AGENDĚ VÝZNAMNÉ TRŽNÍ SÍLY rozsudek ve věci Kaufland návrh skupiny senátorů na zrušení ZVTS legislativní

Více

Výkon trestu odnětí svobody v ČR

Výkon trestu odnětí svobody v ČR Bankovní institut vysoká škola Praha Práva a veřejné správy Výkon trestu odnětí svobody v ČR Bakalářská práce Autor: Ivana Šlížková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Miroslav

Více

Název vzdělávacího materiálu

Název vzdělávacího materiálu Tematická oblast Název vzdělávacího materiálu Datum vytvoření 11. 10. 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Pracovní a trestní právo 4. ročník čtyřletého a 8. ročník osmiletého G právní normy

Více

Test poměrnosti cíle a prostředku

Test poměrnosti cíle a prostředku Test poměrnosti cíle a prostředku verze 1.4 Účel Účelem Testu poměrnosti cíle a prostředku 1 je v konkrétní právní věci přezkoumatelně právně upřednostnit použití určitého práva, svobody nebo obecného

Více

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání

Správní právo dálkové studium. XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní

Více

ZÁKON č. 169/1999 Sb.

ZÁKON č. 169/1999 Sb. ZÁKON č. 169/1999 Sb. ze dne 30. června 1999 o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů ve znění: zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona

Více

Kriminalita a prevence

Kriminalita a prevence Kriminalita a prevence Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam Stav, struktura a dynamika kriminality Vznik kriminologie, historické směry Uveďte jednotlivé kriminologické školy, jejich charakteristiku

Více

prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D.

prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D. prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D. obsažena v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále též TOPO) Část

Více

TRESTÁNÍ MNOHOSTI TRESTNÝCH ČINŮ V NOVÉM TRESTNÍM ZÁKONÍKU

TRESTÁNÍ MNOHOSTI TRESTNÝCH ČINŮ V NOVÉM TRESTNÍM ZÁKONÍKU TRESTÁNÍ MNOHOSTI TRESTNÝCH ČINŮ V NOVÉM TRESTNÍM ZÁKONÍKU VĚRA KALVODOVÁ Masarykova univerzita, Právnická fakulta Abstract in original language Příspěvek je věnován trestání jednotlivých forem mnohosti

Více

Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák. Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák. Žaneta svým jednáním naplnila všechny zákonné znaky přečinu maření

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY -36 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. PhDr. Petra Kuchynky, Ph.D. a Mgr. Jaroslava Škopka v

Více

Metodické doporučení MV k organizačně-technickému zabezpečení činnosti pověřence pro ochranu osobních údajů v podmínkách obcí

Metodické doporučení MV k organizačně-technickému zabezpečení činnosti pověřence pro ochranu osobních údajů v podmínkách obcí Metodické doporučení MV k organizačně-technickému zabezpečení činnosti pověřence pro ochranu osobních údajů v podmínkách obcí Průvodce obsahem Ing. Marie Kostruhová odbor veřejné správy, dozoru a kontroly

Více