Doc. Ing. arch. Alena Mansfeldová, CSc.

Transkript

1 Současné problémy prostředí vytvářeného výstavbou: suburbanizace, brownfields ve vztahu k vzdělávacímu procesu Current Problems of Environment in the course of Building: Urban Sprawl, Brownfields in Conjunction with Learning Process Doc. Ing. arch. Alena Mansfeldová, CSc. ABSTRACT: The process of "suburbanization" cannot be stopped, only restricted. Regeneration of "brownfields" requires maximum support. Both belong to the most complex processes of urbanism and landscape planning, urban planning and architecture. Active participants of this process (regional planners, environmentalists, local politicians, investors, users, citizens) must be enlightened, of a good character, professional and above all educated. ABSTRAKT: Proces "suburbanizace" nelze zastavit, jen omezit. Regeneraci "brownfields" je nutno maximálně podporovat. Obojí patří k nejsložitějším procesům územního i krajinného plánování, urbanismu, architektury. Aktivní účastníci tohoto procesu (územní plánovači, ekologové, komunální politici, investoři, uživatelé, občané) musí být osvícení, charakterní, profesionální a především v z d ě l a n í. 1 K problematice suburbanizace Suburbanizace je prostorová expanze sídel do okolní přírodní a venkovské krajiny. Krajina je velmi důležitou částí životního prostředí, představuje kulturní kapitál a je potencionálním zdrojem významných hmotných hodnot. Péče o krajinu a její kulturně-historické hodnoty je důležitým veřejným zájmem, a je proto třeba jí věnovat odpovídající pozornost. Z Memoranda sympozia Architektonické dědictví krajiny, 2008 Zásadní politické, ekonomické a správní změny, které proběhly v České republice po roce 1990, zásadně ovlivnily restrukturalizaci průmyslu i zemědělství, útlum těžební činnosti, omezení prostorů využívaných armádou, to vše s výrazným dopadem na využití území v intravilánech sídel i na proměny suburbánní krajiny. Nejohroženější je příměstská krajina především u velkých měst. Většinou kvalitní přírodní území, které by mělo sloužit pro rekreaci obyvatel měst, se zastavuje. Do r panelovými sídlišti; po r průmyslovými, logistickými a obchodními areály, dopravními zařízeními a opět stavbami pro bydlení. Tato amerikanizace osídlení likviduje evropskou urbanistickou kulturu, devastuje krajinu, vyžaduje enormní zábory zemědělského a lesního půdního fondu, komplikuje územní 82

2 systémy ekologické stability, zvyšuje nároky na předměstskou dopravu, problematizuje ekonomiku sídel. Každý daňový poplatník se finančně podílí na realizaci monofunkčních rezidenčních zón suburbií. Bohužel ihned po r došlo k importu typových projektů i montovaných bytových staveb ze zcela jiného prostředí kulturního i klimatického, které se nejen realizovaly, ale staly se vzorem i při individuálním návrhu obytných domů. Přejímání těchto vzorů (severských, bavorských, prérijních) vede ke snižování úrovně architektury a poškozuje obecnou úroveň vkusu. Prestižní bydlení izolovaný rodinný dům s většinou malým pozemkem nebo mnohdy se zbytečně velkým pozemkem má tyto důsledky: na okrajích měst vyrostla ghetta bohatých, ve kterých domy reprezentují ne životní styl, ale symboly bohatství svého majitele, mnohé stavby jsou architektonicky agresivní vůči okolí, používají materiál a tvarosloví vhodné do jiných krajů a podnebních pásem. Funkční, urbanistická i architektonická kvalita těchto nových obytných souborů, je různá, spíše nízká. Přitom by stačilo dodržet několik jednoduchých zásad: budovat obytné soubory nejen s perfektní technickou infrastrukturou (technické vybavení + doprava), ale i s odpovídajícím občanským vybavením (obchod, služby, zdravotnické, kulturní, sportovní zařízení, ) včetně s možnostmi pracovních příležitostí urbanistickým řešením respektovat krajinu i stávající zástavbu (např. nová i navazující síť pěších a dopravních cest), vytvářet základní městotvorné prvky (ulice, malá náměstí, ), umožnit vstup přírodních prvků (zeleň, voda, ) do veřejných prostor a vybavit je městským mobiliářem (lavičky, herní prvky, pískoviště, ), aby se staly místy setkávání obyvatel architektonickým řešením objektů zajistit maximální variabilitu s jednotícím pojetím materiálů, objemů, tvarů, barevnosti při dodržení v dané lokalitě daných regulativů zástavby (zastavitelnost pozemku, výška objektů, tvar a krytina střech, ); v lokalitách, vzácných z hlediska přírodního prostředí, dějin nebo historických památek, je nutno respektovat genetický kód a genia loci dispozičním řešením obytných domů respektovat individualitu majitele, ale současně umožnit max. flexibilitu, která vyhoví postupně se měnícím požadavkům obyvatel technickým řešením obytných domů zajistit nejen bezchybný ekologický a ekonomický provoz domu, ale i splnění všech požadavků na kvalitu vnitřního prostředí, tepelnou a světelnou pohodu, bezpečnost. Před druhou světovou válkou patřila česká funkcionalistická architektura ke světové špičce. Pak přišlo období útlumu a stagnace. Bylo dost dlouhé na to, abychom si uvědomili, že nelze vytvořit dobrý dům pro anonymního uživatele, že kvalita bydlení neznamená jen kvalitní byt nebo dům, ale kvalitní prostředí, že snahou všech 83

3 zúčastněných v procesu výstavby pro bydlení musí být realizace takového prostředí, ve kterém všichni obyvatelé vytvoří společenství, každý najde svůj domov a krajina sice ztratí prostor, ale ne krásu. 2 K problematice brownfields Brownfields jsou objekty a pozemky, které pozbyly svou původní funkci a zůstávají opuštěné či nedostatečně využité. Území je nenahraditelný zdroj. Každou stavbou neztrácíme vždy chráněné území, ale městskou nebo příměstskou krajinu. Řešení aktuální problematiky brownfields (revitalizace devastovaných a nevyužívaných území a staveb) vyžaduje především existenci účinného strategického, právního, legislativního a programového rámce. 2.1 Teoretické nástroje a politiky Na úrovni České republiky jako celku existuje pět základních strategických a plánovacích dokumentů, které se mimo jiné zabývají také problematikou regenerací brownfieldů. Jedná se o následující dokumenty: Strategie udržitelného rozvoje ČR, Strategie hospodářského růstu ČR, Strategie regionálního rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Státní politika životního prostředí ČR. Problematika brownfields je v aktualizované Státní politice životního prostředí (MŽP ČR) diskutovaná v rámci cíle Environmentálně příznivé využívání krajiny. Hlavním cílem je maximálně omezit zábory volné krajiny a upřednostnit znovuvyužití či rekultivaci již zastavěných pozemků. Mezi dílčí cíle a opatření týkající se problematiky brownfields patří obnovení funkce narušené krajiny, odstranění ekologických zátěží a znovuvyužití narušené krajiny, snížení záborů nenarušené krajiny pro nové aktivity a zvýšení efektivnosti využití zastavěných území. Znovuvyužítí brownfields odpovídá trendu trvale udržitelného rozvoje, kdy se s územím zachází jako s cenným zdrojem. Strategie regenerace brownfields si klade za cíl zajistit vhodné prostředí zajišťující rychlou a efektivní realizaci projektů a zabránit vzniku nových brownfields. Cíle, nástroje, veřejná podpora jsou předmětem Národní strategie regenerace brownfields, která byla zpracována v roce Gestor: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zpracovatel: CzechInvest. 2.1 Ekonomické nástroje pro regeneraci brownfields Ideou ekonomických nástrojů je zdražení záboru zelených ploch a finanční podpora při obnově brownfields. Jedná se o následující: Přímé intervence z veřejných rozpočtů (dotace): dotace z veřejných rozpočtů mají v procesu revitalizace jednu z nejzásadnějších rolí. Dotace jsou především 84

4 nutné k financování nákladové mezery, která může představovat potřebu odstranění kontaminace nebo odstranění narušených budov z pozemku. Z pohledu právní úpravy je potřebné stanovit pravidla pro udělování dotací v rámci celého komplexního řešení revitalizace brownfields a určit orgán, který je zodpovědný za rozdělování dotací. Daň za zábory zelených ploch greenfields: jedním z žádoucích výsledků trvale udržitelného rozvoje brownfields je snížení nových záborů zemědělské půdy a zastavit využívání této půdy pro průmyslové a rezidenční využití. Nástrojem, který zmírňuje skutečnost zabírání půdy, je zvýšení odvodů za odnětí půdy.. Odvody za odnětí fungují na principu, že ten, v jehož zájmu se ze zemědělského půdního fondu půda odnímá, je povinen zaplatit určitou finanční kompenzaci, nebo-li odvod ve výši stanovené podle přílohy zákona o ochraně půdního fondu. Finanční prostředky získané z odvodů pak slouží potřebám ochrany životního prostředí. Zvýšená daň z nemovitosti u některých typů brownfields: účelem tohoto nástroje je přimět pasivního vlastníka dotčené nemovitosti k akci. Takovým podnětem k akci je právě vyšší zdanění. V podstatě se jedná o určité zpoplatnění existujícího deprimovaného stavu nemovitosti v kombinaci s pasivitou vlastníka. Žádoucím výsledkem tohoto nástroje je zahájení revitalizace dané nemovitosti jejím vlastníkem nebo případný převod na jiný subjekt. Zvýhodnění odpisů nákladů na činnosti související s vytvářením podmínek pro obnovu brownfields, včetně nákladů na odstranění kontaminace na dotčené nemovitosti. Zvýhodnění odpisů nákladů na činnosti související s revitalizací brownfields je implementováno do procesu obnovy přijetím příslušného zákona o daních z příjmů. Pozn.: Uvedené ekonomické nástroje jsou již používány v zahraničí /např. Austrálie/ a jsou aplikovatelné i v podmínkách České republiky. Postindustriální území jsou rezervou rozvoje urbánní a suburbánní krajiny. Brownfields po revitalizaci mohou být využity nejen pro nové funkce (bydlení, výroba, administrativa, ), ale i jako katalyzátor rozvoje zelených systémů překrývání technického charakteru charakterem přírodním. Využití devastovaných a environmentálně degradovaných území (průmyslových, zemědělských, armádních, těžebních, ) jsou krokem k revitalizaci území v sídlech a ke zmenšení nároků na zástavbu příměstské krajiny. Regenerace brownfields v procesu udržitelného rozvoje bezprostředně souvisí s nejaktuálnějšími problémy soudobého urbanismu a plánování rozvoje urbanizovaného území a krajiny. Je nutné ji všemi zainteresovanými územními plánovači, komunálními politiky, investory, uživateli, občany maximálně podporovat. 85

5 3 Úloha vzdělávání Člověk je schopný vidět jen to, co ví, a to je možné nabýt pouze vzděláním. Chceme-li žít v kvalitním prostředí, chceme-li vytvářet kvalitní prostředí, musíme umět rozlišit jeho kvalitu, tzn. musíme se vzdělávat v tomto směru. 3.1 Téma kvalita prostředí Toto téma by mělo být v osnovách všech škol (včetně základních) v různém rozsahu. To funguje ve Skandinávii, Francii, Irsku. V České republice začíná jednání mezi Českou komorou architektů a MŠMT nad dokumentem Politika architektury ČR. Cílem tohoto dokumentu je upozornit na důležitost kvality prostředí, kterou tvoří nejen kvalita architektury, ale celková kulturnost prostředí a přispět k co nejširšímu vzdělávání v oblasti architektury (od dětí po seniory). 3.2 Téma kultura prostředí Jeho součástí je nejen architektura, urbanismus, kvalita výstavby, veřejný prostor, ale i znalost dějin umění, sociologie, estetiky, etiky, To vše umožní dosáhnout žádoucího cíle: zvýšit vnímavost k prostředí, ve kterém žijeme nebo chceme žít (k umělému, přírodnímu) a uvědomit si, že záleží nejen na tom, na co se díváme, ale jak se díváme a jak se v daném prostředí chováme. 3.3 Dokumenty související s problematikou vzdělávání ve vztahu k výuce architektury, urbanismu Návrh Politiky architektury České republiky, předkládaný Vládou ČR, obsahuje oblast výchovy a vzdělávání, veřejné výstavby, obecné podpory architektonické kvality v městském a venkovském prostředí. Z textu toho dokumentu: Prostor České republiky je spoluutvářen architekturou, krajinou a segmenty přírody v městském a venkovském prostředí; kvalita architektury včetně urbanismu, jakož i péče o krajinu je základním a bezprostředně vnímaným ukazatelem kulturní a civilizační vyspělosti naší země; kvalitní architektura je významným prostředkem k zajištění trvale udržitelného, hospodárného a harmonického vývoje osídlení, šetrného ke kvalitě životního prostředí a ovlivňujícího stav krajiny a přírody; Návrh Politiky architektury České republiky, 2009 Memorandum o vzdělávání a architektuře vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a Českou komorou architektů při příležitosti pražské konference Evropského fóra politiky architektury EFAP 2009, organizované v rámci 86

6 předsednictví České republiky v Evropské unii, obsahuje požadavek všeobecného vzdělání o architektuře od předškolního do seniorského věku v souladu s trvale udržitelnými principy života, požadavek spolupráce se sdělovacími prostředky a médii, zapojení odborníků do systému vzdělávání z řad architektů, krajinářských architektů, urbanistů, k podpoře jejich celoživotního vzdělávání a k realizaci kurzů o architektuře pro co nejširší veřejnost. Text byl zpracován za podpory Výzkumného záměru MSM Udržitelná výstavba. LITERATURA: [1] MANSFELDOVÁ, A.: Analýza aktuálních strategií souvisejících s problematikou brownfields a v České republice, In: Člověk, stavba a územní plánování III., Praha: ČVUT v Praze, rok 2009, strany 24-34, ISBN [2] MANSFELDOVÁ, A.: Jak (za)chránit příměstskou krajinu? Aktuální problémy suburbanizace a brownfields. Úloha vzdělávání., In: Městské inženýrství Karlovy Vary 2010, Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2010, strany 89-94, ISBN [3] MANSFELDOVÁ, A., ŠÍLOVÁ, K.: Regenerace brownfields významný faktor v procesu udržitelného rozvoje, In: Stavební obzor, Praha: ČVUT v Praze, 2010, roč.19, číslo 4, strany , ISSN [4] Strategie udržitelného rozvoje ČR 2. pracovní verze aktualizace, září [5] Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: Národní strategie regenerace brownfieldů; , [online] (online ). 87