PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání. zákona o omezení plateb v hotovosti

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období 264 Vládní návrh na vydání zákona o omezení plateb v hotovosti

2 - 2 - ZÁKON ze dne.. o omezení plateb v hotovosti Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Zákon o omezení plateb v hotovosti 1 Účel zákona Tento zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby (dále jen osoby ) povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet banky (dále jen peněžní ústav ), a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti. 2 Vymezení pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) bezhotovostní platbou platba provedená bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu, b) poskytovatelem platby ten, kdo platbou uhrazuje závazek. (2) Za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje vklad nebo výběr peněžních prostředků v hotovosti u peněžního ústavu. Bezhotovostní platby 3

3 - 3 - (1) Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné a) navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo b) osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem. (2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na a) platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle zákona o správě daní a poplatků nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak, b) povinné platby vyplývající z pracovně právních vztahů, c) platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů, d) platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu, 1) e) platby určené k úschově peněz notářem. (1) Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku Kč (dále jen limit ), je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu 2) provedena v hotovosti. (2) Platba v cizí měně se pro účely tohoto zákona přepočte na českou měnu směnným kurzem devizového trhu, vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby. (3) Do limitu se započítávají všechny platby včeské i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne. (4) Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána ) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 2) Např. zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č.120/2001 Sb. a zákona č. 517/2002 Sb. 4 Kontrola a správní delikty 5

4 - 4 - (3) Kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem vykonávají a) územní finanční orgány 3), b) celní orgány 4) (dále jen kontrolní orgán ). (2) Při provádění kontroly a při ukládání pokut postupují kontrolní orgány podle zvláštních právních předpisů upravujících řízení ve věcech daní a poplatků a celní řízení. 6 (1) Kontrolní orgán uloží poskytovateli platby, který poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, pokutu až do výše Kč, nejméně však Kč. Při stanovení výše pokuty přihlédne k závažnosti jednání a jeho následkům. (2) Kontrolní orgán uloží pokutu ve výši podle odstavce 1 i příjemci hotovostní platby, pokud tato platba přesáhla limit a příjemce platby musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona. (3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kontrolní orgán o porušení povinnosti dozvěděl; nejpozději lze pokutu pravomocně uložit do 10 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Přechodné ustanovení Bylo-li sjednáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona splnění závazku platbou v hotovosti, lze provést platbu v hotovosti převyšující limit uvedený v 4 nejdéle do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 3) Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech,ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb, zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb. 4) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon,ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 1/2002 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb. 7

5 - 5 - Účinnost 8 Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.

6 - 6 - Důvodová zpráva k návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti I. Obecná část a) Účel zákona Účelem zákona je omezit daňové úniky, racionalizovat a optimalizovat peněžní hotovostní oběh, zvýšit bezpečnost zúčastněných subjektů a v neposlední řadě působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti tak, jak toto jednání vymezuje zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Záměr vlády omezit placení v hotovosti vyplývá z jejího programového prohlášení. Vláda považuje za nezbytné předložit Parlamentu ČR návrh zákonné úpravy povinného bezhotovostního platebního styku nad hranici stanovenou podle analogických úprav v členských zemích Evropské unie. b) Porovnání přístupu k problematice bezhotovostních plateb v USA a v zemích EU V zemích EU je placení bezhotovostní formou podstatně více rozšířeno než v České republice, kde dosud stále přetrvává značný hotovostní platební styk. Podle získaných informací je situace v omezení plateb v hotovosti ve světě následující: K omezení plateb v hotovosti existuje dvojí přístup: zákaz některých plateb v hotovosti nad určitou hranici; z 15 členských zemí EU je omezení plateb v hotovosti uplatňováno ve třech zemích, a to Francii, Belgii a Itálii. Povinná registrace plateb nad určitou hranici je uplatňována v USA. Francie Omezení je dvojí: Zákon o rozpočtu (fakticky zřejmě zákon o rozpočtových pravidlech) z roku 1990 v čl. 107 požaduje za zboží nebo služby povinné platby bankovním nástrojem (např. bankovním nebo poštovním převodem, některou formou šeku) pro všechny osoby, které nejsou obchodníky: hranice pro tyto platby byla z původních franků v roce 1990 snížena na franků a posledním dodatkem, který platí od , na franků. Pro obchodníky platí hranice franků, která je v současné době přepočítávána na eura. Belgie Čl. 10 zákona z vyžaduje, aby transakce probíhající za účasti notáře byly prováděny šekem nebo bankovním převodem u částek přesahujících eur. Itálie Zákon č z července 1991 zakazuje u částek nad 20 milionů lir převody hotovosti nebo platebních prostředků na doručitele, pokud nejsou prováděny přes oprávněné prostředníky (finanční instituce), podléhající požadavkům na identifikaci zákazníka a evidenci transakcí. Částka je v současné době přepočítávána na eura.

7 - 7 - USA Hranice pro povinnou registraci hotovostních plateb ( USD) platí ve stejné výši od počátku 70. let. Stejná hranice se používá i po další účely (mezi jinými dovoz a vývoz hotovosti). Motivace byla od počátku fiskální. Centrálním orgánem je FinCEN zabývající se bojem proti praní špinavých peněz. Povinná registrace představuje velkou administrativní zátěž, v USA jde o 11 milionů hlášení ročně; finanční sektor si stěžuje na náklady, které mu v této souvislosti vznikají údajně 17 USD na každé hlášení. c) Hlavní principy navrhované právní úpravy Návrh zákona o omezení plateb v hotovosti vychází z níže uvedených principů: - stanoví se povinnost provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně prostřednictvím účtu vedeného u peněžního ústavu (např. převodními příkazy, platebními kartami, šekem ), - za platbu se považuje též platba provedená prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, - za platbu se nepovažuje platba provedená vkladem nebo výběrem u peněžního ústavu, - povinnost provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně se týká vzájemných plateb všech právnických i fyzických osob bydlících nebo majících sídlo na území České republiky a dále plateb prováděných těmito osobami ve prospěch osob bydlících nebo majících sídlo v zahraničí. Povinnost provádět výše uvedené platby bezhotovostně se vztahuje též na pobočky nebo organizační složky zahraničních osob zřízené na území České republiky, - kontrolu jsou oprávněny provádět dle zvláštních právních předpisů územní finanční orgány při daňových a finančních kontrolách nebo celní orgány při provádění celního dohledu. Na základě výsledků provedených daňových nebo finančních kontrol nebo výsledků zjištění při celním dohledu pokuty za porušení povinností stanovených navrhovaným zákonem ukládají místně příslušné finanční úřady nebo finanční ředitelství nebo celní úřady, - za porušení povinnosti provádět platby nad stanovený limit pouze bezhotovostně lze uložit poskytovateli platby pokutu až do výše Kč nejméně však Kč; pokutu lze uložit rovněž příjemci hotovostní platby, pokud musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona, - jsou definovány výjimky, které by bylo třeba zohlednit v případech věcně odůvodněných, např.:výplaty mezd, náhrady škody, placení pojistného na sociální zabezpečení, - navrhovaná právní úprava je provázána s příslušnými ustanoveními zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, kde jsou řešeny povinnosti finančních institucí ohledně identifikace osob, jakož i ustanoveními zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, kdy banky jsou povinny identifikací osob při transakcích převyšujících Kč. d) Zhodnocení souladu navrhované úpravy mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, její slučitelnosti s právními akty ES Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani sekundární právní akty ES se na danou oblast nevztahují. Navrhovaná úprava je však v souladu s článkem 56 Smlouvy o

8 - 8 - založení Evropského společenství, o volném pohybu kapitálu a plateb, který zajišťuje svobodu provádění plateb. Návrh zákona vyhovuje požadavkům práva ES. Navrhovaná povinnost provádět bezhotovostní platby tedy není závazkem vyplývajícím z komunitárního práva, avšak Evropská dohoda odkazuje v čl. 86 (praní špinavých peněz) na normativní úpravu jak společenství, tak jiných mezinárodních fór v této oblasti, včetně skupiny pro finanční úkoly (FATF Financial Action Task Force finanční akční výbor proti praní peněz). Posledně jmenovaný orgán vydal sérii 40 doporučení proti praní špinavých peněz a v čl. 24 doporučuje, aby státy obecně podporovaly rozvoj moderních a bezpečných metod řízení peněz, které nahrazují hotovostní převody. e) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Kvantifikaci dopadů realizace zákona nelze jednoznačně vyčíslit. Rozhodně lze očekávat zúžení prostoru k reprodukci tzv. šedé ekonomiky projevující se ve vyšším výnosu daní; částečné pokrytí nákladů lze očekávat i z výběru pokut při nedodržení povinnosti provést platbu bezhotovostně. Pozitivem navrhované úpravy je též zvýšení bezpečnosti v ekonomickém rozvoji. Pro účely inkasa pokut bude zřízen zvláštní příjmový účet státního rozpočtu, aby bylo možné vyhodnotit dopad navrhované právní úpravy i zhlediska efektivnosti kontrolní činnosti. Ministerstvo financí nepředpokládá, že schválení návrhu zákona o omezení plateb v hotovosti vyvolá z tohoto titulu zvýšení nároku vůči státnímu rozpočtu. II. Zvláštní část 1

9 - 9 - Účel zákona Zákon určuje, kdy jsou právnické, ale i fyzické osoby povinny při vzájemných platbách provést platbu prostřednictvím peněžního ústavu. Účelem předkládaného návrhu je přispět novou zvláštní zákonnou úpravou ke zvýšení podílu bezhotovostních plateb a omezení možnosti tzv. praní špinavých peněz, daňových úniků, zvýšení bezpečnosti zúčastněných subjektů, racionalizaci a optimalizaci peněžního hotovostního oběhu. Povinnost platit nad určitou mez bezhotovostním způsobem je v souladu se zákonem č. 124/2002 Sb., o platebním styku. Zákon také stanoví způsob kontroly dodržování povinnosti provést platbu nad stanovený limit bezhotovostně. 2 Vymezení pojmů Ustanovení 2 odst. 1 písm. a) obsahuje definici bezhotovostní platby. Ustanovení 2 odst. 1 písm. b) definuje poskytovatele platby aniž je stanoven účel převodu peněžních prostředků. Ve vztahu k odstavci 2 není vklad a výběr peněžních prostředků v hotovosti u peněžního ústavu považován za platbu. Platba provedená prostřednictvím peněžního ústavu splňuje evidenci, kterou je možno i dodatečně vyhodnotit ve smyslu zákona č. 61/1996 Sb. Bezhotovostní platby 3 Ustanovení tohoto paragrafu vymezuje v odstavci 1 osobní a teritoriální působnost zákona. Působnost zákona se bude vztahovat na platby prováděné vzájemně mezi osobami, které mají místo svého pobytu nebo sídlo na území České republiky a dále na platby prováděné osobami s místem pobytu nebo sídlem na území České republiky ve prospěch osob žijících nebo sídlících v zahraničí. Působnost zákona se bude vztahovat též na pobočky nebo organizační složky zahraničních osob zřízené na území České republiky (termín pobočka vyplývá z příslušných ustanovení zákona o bankách a termín organizační složka z příslušných ustanovení obchodního zákoníku). Ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu vymezuje poměrně široký okruh plateb, na které se povinnost bezhotovostní platby nad stanovený limit nebude vztahovat. Jde o takové platby, u nichž by neměly být pochybnosti, že by mohly sloužit k legalizací výnosů z trestné činnosti a u kterých je nezbytné, aby vůbec byly realizovány bez ohledu na způsob jejich provedení. Jedná se především o povinné platby vyplývající z pracovně právních předpisů, platby důchodů a důchodového pojištění či penzijního připojištění. Vztahuje se rovněž na platby daní a poplatků, přestože územní finanční orgány mají zájem především na bezhotovostních platbách. Uvedené výjimky nemají negativní dopad na samotný účel zákona i s ohledem na stanovený limit podle ust. 4 tohoto zákona. 4

10 V odstavci 1 je uvedena částka, od jejíž výše vzniká poskytovateli platby povinnost provést platbu bezhotovostně. Stanovený limit ve výši Kč je krajní mezí, která vychází ze záměru rozšířit identifikaci osoby u obchodu a je shodný s částkou, která je uplatňována podle zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Platba, která musí být provedena v hotovosti podle zvláštního právního předpisu, je vyňata z povinnosti bezhotovostní platby. Jedná se především o platby uskutečněné ve veřejné dražbě. Ustanovení odstavce 2 stanoví přepočet na českou měnu v případě platby v cizí měně. Ustanovení odstavce 3 stanoví časové období vymezující platby podléhající limitu. Toto časové období je stanoveno na jeden kalendářní den a bylo určeno pro snížení administrativní náročnosti a rychlou kontrolu. Ustanovení odstavce 4 zabezpečuje povinnost příjemce platby sdělit poskytovateli, na jeho výzvu, číslo účtu u peněžního ústavu. Taková povinnost vytvoří podmínky k bezproblémovému převodu finančních prostředků na konkrétní účet příjemce. Účet vedený u peněžního ústavu je pod jeho bezprostřední kontrolou a vsouladu se zákonem i dalších kompetentních orgánů. Kontrola a správní delikty 5 Ustanovení odstavce 1 určuje orgány, které jsou oprávněny ke kontrole a správnímu trestání. Kontrolní orgán, který zahájí řízení ve věci jako první, je také kompetentní k uložení pokuty podle ust. 6. Odstavec 2 vymezuje rámcově pravomoc kontrolních orgánů, které budou provádět kontrolní činnost v souvislosti s navrhovaným zákonem a odkazuje na právní předpisy, kterými se tato jejich činnost bude řídit. 6 V odstavci 1 je stanovena skutková podstata správního deliktu a výše pokuty, kterou může příslušný orgán kontroly uložit poskytovateli platby. Byla stanovena konkrétní výše pokuty se zásadou tzv. určitosti sankce. Částka určující minimální výši ukládané pokuty také sleduje určitost sankce tak, jak vyžaduje koncepce reformy správního řízení, která je obsažena ve věcném záměru zákona o správním trestání. Je zde vytvořen prostor, aby kontrolní orgán mohl při ukládání pokuty postupovat diferencovaně vůči poskytovateli i příjemci platby. Do odstavce 2 byla zapracována možnost sankcionovat i příjemce platby, neboť v praxi, především v obchodní, dochází často k nátlaku prodávajících, aby kupující platili zejména za odebrané zboží v hotovosti. Odstavec 3 stanoví lhůty, do kdy lze řízení o uložení pokuty zahájit a zároveň stanoví objektivní lhůtu, do kdy od porušení zákonem stanovené povinnosti lze pokutu pravomocně uložit.

11 Přechodné ustanovení 7 Přechodné ustanovení vymezuje povinnost stanovenou v 4 při smluvních ujednáních uzavřených přede dnem nabytí účinnosti zákona. Přechodné období umožní splnění již uzavřených smluvních závazků k hotovostním platbám bez povinnosti provést jejich úhradu bezhotovostně. Je vytvořeno dostatečné časové období jednoho roku pro řešení smluvních ujednání, která budou uzavřena před účinnosti zákona, a v nich stanovené platební podmínky by byly v rozporu s tímto zákonem. Účinnost 8 Zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Posun účinnosti v návaznosti na přechodné ustanovení sleduje přizpůsobení se smluvním vztahům. V Praze dne Předseda vlády České republiky

12 Ministr financí