Výroční zpráva BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výroční zpráva 2010. BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny"

Transkript

1 Výroční zpráva 2010 BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny 1

2 2

3 Slovo úvodem V roce 2010 vkročil Bioinstitut do šestého roku své činnosti. Byl to rok ve znamení dokončování víceletých výzkumných i vzdělávacích projektů Bioinstitutu. Jelikož se jednalo projekty od různých poskytovatelů (např. Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí, Národní vzdělávací fond, Nadace rozvoje občanské společnosti), byly kladeny zvýšené nároky jak na dokončení všech plánovaných výstupů, tak na precizní dokončení administrace projektů. Jejich úspěšnou realizací Bioinstitut prokázal, že má již dostatečné zkušenosti i tým odborníků, pro zajištění jak výzkumných, tak aplikačních a vzdělávacích projektů. To také potvrdily výsledky řady kontrol, které proběhly v roce 2010 na pracovišti Bioinstitutu (např. FÚ Olomouc, Ministerstvo financí via společnost Ernst and Young, Nadace rozvoje občanské společnosti, Národní vzdělávací fond) a také finanční audit hospodaření celé společnosti. Žádná z těchto kontrol neshledala pochybení v realizaci či projektovém řízení projektů. Nosným tématem většiny aktivit a projektů Bioinstitutu byla v roce 2010 ochrana přírody, krajiny a podpora biodiverzity. Díky víceletým výzkumným projektům, zaměřeným na optimalizaci hospodaření a koncept individuálního poradenského přístupu, jsme se aktivně zapojili i do příprav nového schématu agroenvironmentálních opatření pro nové programovací období od roku Bioinstitut vypracoval v tomto roce nový strategický plán společnosti, který vznikl primárně z potřeby zajistit dlouhodobou personální, finanční i profesní stabilitu organizace. Po pěti letech fungování společnosti bylo žádoucí zhodnotit dosavadní činnost a výsledky a na jejich základě definovat budoucí cíle, stanovit priority řešených témat, revidovat příjemce poskytovaných služeb, stanovit nutnou a života schopnou strukturu organizace a její fi n a n c o v á n í. Z vývoje naší organizace je patrné, že společnost prošla za posledních šest let dynamickým vývojem. Úspěšně se dokázala začlenit do práce na podporu rozvoje ekologického zemědělství v České republice, navázala spolupráci s řadou odborníků, organizací, státním správou i zahraničními partnery. Postupně se snažíme profesionalizovat svou činnost a strategický plán je pokusem o další krok správným směrem. Kontinuální řešení témat vyžaduje také kontinuální financování, které pouze z projektové činnosti nelze plnohodnotně zajistit. I přes tuto skutečnost usilujeme o naplňování cílů, ke kterým směřujeme. Vážíme si podpory zakladatelů, kteří s námi spolupracují a rozvíjí naše partnerství s dalšími institucemi zejména na mezinárodní úrovni. Vážíme si spolupráce se státní správou, která nás považuje za partnera při řešení témat souvisejících s ekologickým zemědělstvím, přebírá a dále rozvíjí námi započaté iniciativy, které by bez dalšího stálého financování nemohly plnit účel, pro který byly realizovány. Vážíme si důvěry členů České technologické platformy, kteří nás zvolili jejím koordinátorem. Vážíme si zájmu ekologických zemědělců o námi nabízené aktivity a výstupy. Komunikace a osobní kontakty nám poskytují potřebné podněty pro řešení, zpětnou vazbu pro naše návrhy a iniciativy. Vzájemná důvěra o spolupráce nám umožňuje výzkum či ověřování výstupů přímo na poli, bez kterého by jejich uplatnění v praxi nebylo možné. Díky jejich zájmu má naše práce smysl. Mgr. Pavlína Samsonová ředitelka Bioinstitutu 3 V ÝROČNÍ ZPRÁVA

4 O Bioinstitutu Bioinstitut, o. p. s. byl založen v roce 2004 jako partnerská organizace výzkumného ústavu pro ekologické zemědělství FiBL Frick ve Švýcarsku. Dalšími spoluzakladateli jsou PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Šumperk a Univerzita Palackého v Olomouci. Posláním Bioinstitutu je podpora rozvoje ekologického zemědělství v ČR formou výzkumu, vzdělávání, poskytování informací, osvěty a přenosu poznatků z vědy do praxe. Ekologické zemědělství vnímáme jako jedinou kontrolovanou a legislativně definovanou metodou udržitelného zemědělství v ČR, které neplní pouze produkční funkci, ale i řadu funkcí mimoprodukčních, podporuje udržitelný rozvoj venkova, biodiverzitu krajiny a udržitelnou produkci potravin. Vize a cíle Bioinstitut své aktivity směřuje k tomu, aby se stal: uznávaným odborným kompetenčním centrem pro ekologické zemědělství se zaměřením na vztah mezi zemědělstvím a ochranou přírody a krajiny prostředníkem a garantem pro zajištění efektivního přenosu poznatků výzkumu a vývoje do praxe a zpět v oboru ekologického zemědělství a v oblasti vztahu zemědělství a životního prostředí zástupcem zájmů sektoru ekologického zemědělství a zájmů venkova v komunikaci se státní správou v ČR a za neziskový sektor i na úrovni EU. BIO INS TITU T o. p. s. 4

5 Lidé v Bioinstitutu Správní rada PŘEDSEDA Ing. Ludmila Mužikovská MÍSTOPŘEDSEDA - - Dr. Urs Niggli (do IX. 2010) Ing. Petr Trávníček (od X. 2010) ČLENOVÉ prof. RNDr. Otakar Štěrba, CSc. prof. RNDr. Lubomír Dvořák (do IX. 2010) prof. RNDr. Jitka Ulrichová CSc. (od X. 2010) Dipl. Ing. Agr. ETH Martin Lichtenhahn Ing. Jiřina Pavelková 5 V ÝROČNÍ ZPRÁVA

6 Dozorčí rada PŘEDSEDA Ing. Henrieta Kotlebová (do VIII. 2010) JUDr. Michal Malacka Mag. i., Ph.D., MBA (od IX. 2010) ČLENOVÉ Ing. Miloslav Knížek Ing. Ivan Pur PRACOVNÍCI BI Mgr. Pavlína Samsonová ředitelka Mgr. Tomáš Berka botanik, člen projektového týmu Alice Bohačíková sekretariát Ing. Ladislav Čáp databáze OXS, člen projektového týmu Mgr. Stanislava Čížková botanik, člen projektového týmu Dr. Josef Dlouhý koordinátor projektu Mgr. Karolína Dytrtová projektový koordinátor, členka Rady a řídícího výboru IFOAM EU Group Mgr. Jana Laciná projektový koordinátor Ing. Vladimír Lačňák akreditovaný poradce pro ekologické zemědělství Ing. Alena Malíková akreditovaný poradce pro ekologické zemědělství a ochranu přírody a krajiny Ing. Markéta Sáblíková PR Prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc. agroekologie Ing. Jiří Urban koordinátor ČTPEZ Externí spolupracovníci Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D. Ing. Radomil Hradil Ing. Radim Jarošek Ing. Tomáš Mitáček Mgr. Jan Mládek Mgr. Stanislav Mudra Ing. Jarmila Neugebauerová Prof. RNDr. Milena Rychnovská, DrSc Mgr. Tomáš Vynikal akreditovaní poradci EZ a další BIO INS TITU T o. p. s. 6

7 Projekty Výzkumné projekty Vzdělávací a osvětové projekty a zakázky /2006 6/2011 Optimalizace zemědělské a říční krajiny v ČR s důrazem na rozvoj biodiverzity / /2010 Optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření s důrazem na ochranu přírody a krajiny /2008 5/2010 Využití luskovino-obilných směsek pro zvýšení soběstačnosti v krmivech a pro podporu kvality půdy na ekologických farmách v České republice / /2011 Síť agroenvironmentálních poradenských a informačních center v ČR / /2010 Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin /2008 6/2010 Ekozemědělci přírodě Modelové ekofarmy jako vzor pro ochranu přírody a krajiny na úrovni zemědělského podniku / /2010 Přenos švýcarských poznatků o podpoře a posílení biodiverzity na zemědělské půdě do podmínek České republiky 7

8 Výzkumné projekty Optimalizace zemědělské a říční krajiny v ČR s důrazem na rozvoj biodiverzity Registrační číslo: 2B06101 Období realizace: 7/2006 6/2011 Poskytovatel: MŠMT, Národního programu výzkumu II. Hlavní řešitel projektu: Univerzita Palackého Olomouc Spoluřešitelé: Bioinstitut, o.p.s., ČHMÚ, ČZU, MENDELU, Výzkumný ústav pícninářský, Výzkumný ústav bramborářský, OSEVA Výzkumná stanice Cílem našeho pracoviště je v rámci projektu vytvořit a ověřit Metodiku plánů environmentálně šetrného hospodaření zemědělského podniku v krajině. Projekt je tematicky propojen s projektem Ekozemědělci přírodě, kde přenášíme výstupy z našeho výzkumu přímo do praxe zemědělských podniků. Dílčím úkolem řešení je příprava bodového systému hodnocení podniků, který umožní zhodnocení a kvantifikaci vlivu stávajícího způsobu hospodaření na biodiverzitu zemědělsky využívané krajiny. Dalším poradenským nástrojem, vyvíjeným v rámci projektu je metodika mapování zemědělského podniku a metodika plošného sledování a třídění trvalých travních porostů, které jsou rovněž využívány při tvorbě plánu. S ohledem na vstupní hodnocení a výsledky mapování jsou pak navrhovány plány, které nabízí efektivnější využití stávajících agroenvironmentálních opatření, jejich doplnění o opatření podporovaná z Programu péče o krajinu případně doporučení vhodných managementů krajinných prvků apod. Bodový systém a metodiku plánů jsme v roce 2010 ověřovali formou pilotních projektů na několika podnicích zapojených v síti Ekozemědělci přírodě. BIO INS TITU T o. p. s. 8

9 Optimalizace ekologického zemědělství a vybraných agroenvironmentálních opatření s důrazem na ochranu přírody a krajiny Registrační číslo: SP/2d3/155/08 Období realizace: 7/ /2010 Poskytovatel: VaV MŽP Hlavní řešitel projektu: Bioinstitut, o. p. s. Spoluřešitelé: UP Olomouc, VÚMOP Praha Zbraslav, ÚZEI Praha, pracoviště Brno Projekt, který měl za cíl zkvalitnění systému a posílení přínosů agroenvironmentálních opatření pro přírodu a krajinu poskytl čtyři typy návrhů, formulované odborníky z oboru pedologie, botaniky, entomologie a ornitologie. Byla provedena revize nastavení a účinnosti vybraných stávajících opatření a na jejím základě pak definována modifikovaná nebo zcela nová opatření, která byla podrobena ekonomickému hodnocení jejich nákladovosti. Předmětem řešení byla zejména podopatření ošetřování travních porostů a opatření Ptačí lokality na travních porostech hnízdiště chřástala polního. Vedle AEO titulů byly formulovány také návrhy pro úpravu podmínek GAEC. Využití luskovino-obilných směsek pro zvýšení soběstačnosti v krmivech a pro podporu kvality půdy na ekologických farmách v České republice Registrační číslo: A/CZ0046/1/0024 Období realizace: 12/2008 5/2010 Poskytovatel: projekt podpořen Finančními mechanismy EHP a Norska a státním rozpočtem ČR prostřednictvím Fondu pro podporu výzkumu Hlavní řešitel projektu: Bioinstitut, o. p. s. Spoluřešitelé: Bioforsk Organic (Norsko), Agritec výzkum šlechtění a služby s. r. o., MENDELU Brno Cílem projektu bylo ověření možného složení luskovino-obilných směsek s ohledem na podmínky ekologického zemědělství, s ohledem na nové odrůdy, potenciální zaplevelení, mechanizaci používanou v EZ, ekonomiku pěstování a hlavně výživovou hodnotu krmiv. Výstupem projektu bylo několik odborných článků, školení a příručka Pěstování luskovino-obilných směsek v ekologickém zemědělství Výsledky pokusů na vybraných ekofarmách v ČR. Ve spolupráci s norskými partnery vznikla publikace Žížaly a jejich význam pro zlepšování kvality půdy. 9 V ÝROČNÍ ZPRÁVA

10 Vzdělávací a osvětové projekty a zakázky Síť agroenvironmentálních poradenských a informačních center v ČR Zkrácený název: Síť agro-envi Období realizace: 1/ /2011 Poskytovatel: SFŽP a MŽP Hlavní řešitel projektu: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Spoluřešitelé: Bioinstitut, o.p.s., EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství o.s., PRO-BIO RC Litomyšl, IS pro rozvoj Moravských Kopanic o.p.s. Díky prostředkům poskytovaným SFŽP provozují partneři projektu informační centra, která šíří odborné poznatky o metodách a postupech šetrného ekologického hospodaření a v rámci workshopů a seminářů motivují zájem zemědělců o další možnosti a přístupy k ochraně přírody a krajiny. Součástí projektu je i práce odborných pracovních skupin, které pracují v rámci 3 hlavních témat: půda, trvalé kultury a ochrana přírody a krajiny. Posledně jmenovanou skupinu koordinuje Bioinstitut, předmětem řešení jsou již zmíněná agroenvirionmentální opatření a možnost jejich řešení v novém programovacím období formou tzv. faremního plánu. Způsob zemědělského hospodaření výrazně ovlivňuje všechny složky životního prostředí, je základem pro utváření krajiny a má výrazný vliv na druhovou pestrost v přírodě. Proto projekt usiluje o šíření informací o těchto vzájemných vazbách jak mezi zemědělce, tak širokou veřejnost. V rámci popularizace přínosů ekologického hospodaření zpracoval v roce 2010 Bioinstitut 2 postery s tématem Ekologické zemědělství a Voda v krajině, 4 letáky pro podniky zapojené v síti Ekozemědělci přírodě. Dále bylo vydáno 2. aktualizované vydání příručky Místa pro přírodu doplněné o informace o nových dotačních programech a novele zákona o zemědělství a uspořádány 2 semináře na téma využití TTP v ekologickém zemědělství a krajinné prvky. Ekologické zemědělství a zpracování biopotravin Období realizace: 9/ /2010 Zadavatel: MZe veřejná zakázka Dodavatel: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců s jeho pobočkami a regionálními centry Subdodavatelé: Bioinstitut, o.p.s. a EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství o. s. Díky realizaci zakázky mělo několik stovek zemědělců možnost absolvovat vzdělávací semináře a praktické ukázky zpracování biopotravin, vznikla celá řada informačních a vzdělávacích materiálů nejen o ekologických podnicích, ale i o zpracování bioproduktů. Celá řada ekofarem byla vybavena informačními místy a panely pro veřejnost. V neposlední řadě byla vypracována a praxí ověřena metodika pro zvyšování životní pohody hos- BIO INS TITU T o. p. s. 10

11 podářských zvířat. Cílem bylo zvýšit informovanost v oboru ekologického zemědělství a tím přispět k jeho celkovému rozvoji v ČR. Zakázka podpořila rozvoj sítě modelových ekologických hospodářství s nadstandardními aktivitami v ochraně životního prostředí či faremním zpracováním biopotravin, do které se zapojilo na 11 ekozemědělců. Bioinstitut vytvořil pro členy sítě informační tabule a letáky, které propagují a vysvětlují principy ekologického zemědělství v interakci s okolní přírodou a krajinou. V sedmi podnicích byla vybudována a vybavena informační místa, která zároveň slouží jako prostory pro pořádání vzdělávacích a osvětových akcí. Prostřednictvím informačních míst, tabulí, letáků a zejména osobním kontaktem se spotřebiteli, veřejností i novými zájemci o ekologické hospodaření, předávají modelové podniky své zkušenosti s šetrným hospodařením v krajině a faremním zpracováním. Na svém vlastním příkladu tak ukazují multifunkčnost ekologického hospodaření. Rozvoj faremního zpracování bioproduktů podpořil Bioinstitut vydáním 4 praktických příruček o produkci a zpracování vybraných bioproduktů. Příručky byly zpracovány za přispění celé řady odborníků z různých oborů a představují praktického průvodce všech ekozemědělců, kteří chtějí dovést svou produkci až do konce. V posledním roce řešení se tým odborníků se podílel na vydání příručky Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v ekologickém zemědělství; na ekologických farmách proběhly semináře na téma zpracování bioproduktů, péče a ochrana půdy a pěstování léčivých rostlin. Veškeré informace o aktivitách a výstupech zakázky jsou dostupné na webových stránkách Porážka a zpracování masa a masných výrobků v ekologickém zemědělství Návody a doporučení pro porážku a zpracování na ekologické farmě Ing. Pavel Smetana, Ing. Petr Trávníček, Tomáš Vrubl Pasáže týkající se hygieny výroby a porážky byly konzultovány s Odborem veterinární hygieny, ochrany veřejného zdraví a ekologie Státní veterinární správy ČR. OLOMOUC 2008 METODIKA PRO PRAXI Faremní zpracování mléka v ekologickém zemědělství Kvalita mléka, hygienické požadavky na jeho zpracování, přímý prodej mléka Zásady ekologického chovu skotu, ovcí a koz Pasáže týkající se hygieny zpracování byly konzultovány s Odborem veterinární hygieny a ekologie Státní veterinární správy ČR. OLOMOUC 2009 METODIKA PRO PRAXI Ekozemědělci přírodě Modelové ekofarmy jako vzor pro ochranu přírody a krajiny na úrovni zemědělského podniku Období realizace: 07/ /2010 Poskytovatel: podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti, Ministerstvem zemědělství ČR, Lichtenštejnskou nadaci Sonnenwiese Stiftung prostřednictvím FiBL. Řešitel projektu: Bioinstitut, o. p. s. Cílem projektu byla podpora ekologického zemědělství jako důležitého předpokladu zachování druhové rozmanitosti a rozmanitosti venkovské krajiny. Projekt Ekozemědělci přírodě II byl v roce 2010 úspěšně ukončen. V jeho průběhu jsme uspořádali řadu seminářů jak pro zapojené zemědělce v síti Ekozemědělci přírodě, tak pro veřejnost a středoškolské studenty se zaměřením na zemědělství a ochranu přírody. Velikou oblibu si získaly již pravidelně pořádané semináře v centru ekologických aktivit města Olomouc Sluňákov. Realizovali jsme řadu poradenských návštěv na ekofarmách, pomohli s přípravou žádostí o dotace (např. na výsadbu rozptýlené zeleně v zemědělské krajině). Akcí pořádaných v rámci projektu se zúčastnilo celkem 11 V ÝROČNÍ ZPRÁVA

12 355 účastníků (4 semináře a 4 workshopy, 2 brigády) včetně lektorů z ČR, Rakouska, Švýcarska a Velké Británie. Byla publikována řada odborných článků a měsíčník Zpravodaj Ekozemědělci přírodě, vydávaný v rámci časopisu Bioměsíčník. Naši zástupci se v průběhu řešení projektu účastnili řady jednání odborných skupin na Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí a aktivně přispívali k tvorbě nové legislativy a strategických dokumentů. Přenos švýcarských poznatků o podpoře a posílení biodiverzity na zemědělské půdě do podmínek ČR Registrační/evidenční číslo: 015 Období realizace: 9/ /2010 Poskytovatel: MF ČR Program švýcarsko-české spolupráce Vrámci programu švýcarsko-české spolupráce, který podporuje výměnu expertů a spolupráci mezi domácími a zahraničními pracovišti, podnikli pracovníci Bioinstitutu týdenní studijní cestu do Švýcarska. Jejím cílem bylo posílení odborné spolupráce se zakladatelskou organizací FiBL Frick, vzájemná výměna pracovních zkušeností a pro Bioinstitut zejména implementace získaných informací do řešených projektů a zakázek. Předmětem jednání bylo také srovnání přístupů k systému podpory a ochrany biodiverzity v zemědělsky využívané krajině a princip ekologických kompenzačních ploch (EKP), způsob jejich údržby a podmínky dotační podpory. Švýcarský systém EKP je unikátním způsobem ochrany stanovišť, která poskytují útočiště volně žijícím živočichům a planě rostoucím rostlinám a zároveň přispívají k ochraně půdy i vodních zdrojů. Pobyt pracovníků Bioinstitutu ve FiBL umožnil také diskuzi nad možnými společnými projektovými záměry. BIO INS TITU T o. p. s. 12

13 Akce Luskovino-obilní směsky v ekologickém zemědělství nové poznatky pro praxi KDY: KDE: Krajský úřad kraje Vysočina, Jihlava Bioinstitut ve spolupráci s partnery projektu LCI Organic uspořádal pro zemědělce školení zaměřené na pěstování luskovino-obilných směsek (LOS). Tématem bylo seznámení s agrotechnickými parametry pěstování, s vlivem podílu hrachu na výskyt plevelů, chorob a škůdců v LOS a s možnostmi jejich využití ve výživě přežvýkavců, vliv na kvalitu půdy, ekonomika pěstování a praktické zkušenosti z modelových farem. Krajinné prvky jejich význam, registrace, zakládání a péče KDY: KDE: Farma HUCUL, Janova Hora, Vítkovice v Krkonoších Workshop na téma registrace a péče o krajinné prvky (KP), zkušenosti s registrací KP do registru uživatelů půdy LPIS na Agenturách pro zemědělství a venkov a informace o následných kontrolách inspektory SZIF, určený zemědělcům a pracovníkům státní správy. Součástí setkání byly přednášky o významu krajinných prvků z pohledu ochrany přírody, finančních podporách pro zakládání nových krajinných prvků a se způsoby, jak tyto prvky založit a následně o ně pečovat. Závěr patřil exkurzi po pozemcích farmy Hucul s praktickou ukázkou typických krajinných prvků Krkonoš, kterými jsou např. kamenné zídky, snosy, solitéry v krajině. 13 V ÝROČNÍ ZPRÁVA

14 Výživa mléčného skotu v EZ založená na krmivech z trvalých travních porostů KDY: KDE: Farma Ing. Dalibora Vacka, Opatovice u Hranic Další z cyklu seminářů, pořádaný Bioinstitutem na modelových farmách, byl tematicky rozdělen na dva bloky. První část byla věnována ochraně přírody a významu krajinné zeleně. V jejím rámci byl prezentován návrh faremního plánu, který pro ekologické hospodářství pana Vacka zpracoval Bioinstitut. Další přednášející se zaměřili na výsadbu stromů v zemědělské krajině z hlediska druhové rozmanitosti, akumulace slunečního záření, zadržení vody v krajině, i pro jejich spotřební a estetickou hodnotu. V druhé části semináře byly prezentovány požadavky na výživu mléčného skotu, které měly odpovědět na otázku, zda pastva, seno a senáž mohou být dostatečným krmivem a zdrojem výživy skotu. Kvalita půdy v ekologickém zemědělství KDY: KDE: Biofarma Sasov, Jihlava, kraj Vysočina Kvalita a úrodnost půdy je základním předpokladem dobrého výnosu, ale také výsledkem péče o ni. Pro ekologické zemědělství je tento vzájemný vztah základním předpokladem, ne však pravidlem. Pochopení vzájemných vazeb a schopnost jejího hodnocení, může zemědělcům významně přispět k racionálnímu hospodaření, výživě rostlin a minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí. V rámci semináře byly prezentovány základní charakteristiky a indikátory půd, které jsou předmětem sledování a vzorkování, význam biomasy a bilance živin v systému, funkce organických látek v půdě, zdroje živin z horninového podloží, z atmosféry a v neposlední řadě z posklizňových zbytků. Pro zemědělce byla určitě zajímavá informace o objemu hmoty, které po sobě ve formě posklizňových zbytků na orné půdě zanechávají různé plodiny. Ty jsou zdrojem organické hmoty, významné pro tvorbu humusu a míru jeho obsahu a kvality v půdě. Účastníci byli seznámeni také se systémem agrochemického zkoušení půd, jehož výsledky jsou dostupné v rámci evidence LPIS, a které mohou zemědělci při hospodaření využívat. Hostující Biofarma Sasov představila zahájení projektu bioplynové stanice i všechna úskalí projektových příprav, očekávání do budoucna i dosud nezodpovězené otázky kolem bioplynové stanice a jejího využití v EZ. BIO INS TITU T o. p. s. 14

15 Pěstování, sběr a zpracování léčivých rostlin v systému EZ SEMINÁŘ 1 KDY: KDE: farma Bozetice, Borohrádek Na modelové ekologické farmě v Borohrádku Bozeticích byla představena nová příručka Pěstování léčivých a kořeninových rostlin v ekologickém zemědělství. Prezentace autorů byla doplněna praktickými zkušenostmi ekologických pěstitelů léčivých rostlin i pohledem ájurvédské medicíny na léčivé rostliny a inspirací na další možnosti rozšíření škály pěstovaných léčivek, jejich zpracování a využití. Součástí byla i prohlídka sušárny léčivých rostlin na farmě pana Podstavka a exkurze do firmy Apotheke v Libchavách u Ústí nad Orlicí, kde část produkce tvoří čaje v BIO kvalitě. SEMINÁŘ 2 KDY: KDE: Sonenntor, Čejkovice Druhé seznámení s léčivými rostlinami a novou praktickou příručkou se uskutečnilo ve zpracovatelském podniku Sonnentor, který účastníkům nabídl i možnost prohlídky svých provozních prostor. Půda význam, ochrana a péče a Přírodní zahrady KDY: KDE: Ekologické centrum Sluňákov, Horka n. M. Bioinstitut uspořádal již třetí ročník dvoudenního semináře v ekologickém centru Sluňákov u Olomouce. Tentokrát pozval odborníky, kteří se ve svých přednáškách zaměřili na aktuální problémy vztahující se k zemědělské půdě. Kromě rozsáhlých záborů půdy pro výstavbu nejrůznějších nezbytných staveb dochází k její degradaci acidifikaci, dezertifikaci či ztrátě půdní úrodnosti související především s úbytkem organické hmoty. Větrná a zejména vodní eroze nás připravuje o obrovské množství jedné z nejcennějších složek přírody. Odborníci se ve svých přednáškách zaměřili jak na identifikaci těchto problémů, tak představili i možná praktická řešení- šetrné postupy hospodaření k půdě včetně možných legislativních opatření. Druhá část semináře byla věnovaná tématu přírodních zahrad, jejich zakládání, významu a mimo jiné i starým odrůdám. 15 V ÝROČNÍ ZPRÁVA

16 Návštěva ekologických farem ve Švýcarsku a seznámení se švýcarskou zemědělskou legislativou KDY: září 2010 Vrámci studijní cesty do Švýcarska navštívili pracovníci Bioinstitutu také švýcarské zemědělské podniky. Úvodní zastávka směřovala do oblasti meandrů Rýna na biodynamický podnik GutRheinau, který využívá funkční biodiverzitu v zemědělské produkci. V další části návštěvy jsme byli seznámeni s projektem revitalizace mokřadního biotopu na orné půdě. Exkurze po ekofarmách pak pokračovala návštěvou podniků v oblasti Seeland. Přímo v terénu jsme tak měli možnost konzultovat zkušenosti zemědělských podniků, poradců a pracovníků státní správy s jejich realizací, financováním, a v neposlední řadě i motivaci samotných podniků ke vstupu do revitalizačních projektů a dotačních programů. o. p. s. 16

17 ČTPEZ Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství ČTPEZ zahájila první rok své činnosti. Hlavním cílem platformy je propojit základnu (prvovýrobu a zpracovatele) s poradenstvím, výzkumem a vzděláváním. Součástí této vertikální struktury jsou i spotřebitelé a komunikace se státní správou. Platforma sdružuje zástupce zemědělské prvovýroby, zpracování a obchodu a jejich podněty přenáší do témat výzkumu a vývoje. Platformu v prvním roce činnosti zastupoval Bioinstitut Olomouc, který plní roli koordinátora. Za účelem možnosti naplňování účelu založení ČTPEZ, priorit Strategické výzkumné agendy a cílů Implementačního akčního plánu ČTPEZ, zpracoval koordinátor platformy spolu s členy zejména zástupci sektoru výzkumu a vzdělávání projektovou žádost v rámci výzvy OP VK Oblast podpory 2.4 Partnerství a sítě: Budování odborných kapacit a podpora spolupráce v rámci ČTPEZ. Byla zaregistrována doména kde jsou postupně shromažďovány klíčové argumenty pro ekologické zemědělství, produkci a konzumaci biopotravin, které jsou k dispozici volně ke stažení. Členové platformy se aktivně podíleli na přípravě a přepracování nového programu výzkumu resortu zemědělství s názvem Komplexní udržitelné systémy (KUS) a na jeho předložení Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Rovněž se podíleli na tvorbě investičního programu pro výzkumné organizace. Program KUS byl radou vlády schválen. Důležitá byla tvorba priorit za ČR pro mezinárodní výzkumný program Core Organic II, kde byly za ČR definovány priority v intenzifikaci ekologické RV se zaměřením na produkci krmiv pro monogastry, v ŽV chovy prasat, a dodatečně i kvalita biopotravin. Platforma uspořádala v prosinci 2010 v Rančířově a v Sasově u Jihlavy seminář, kterého se zúčastnili zástupci praxe, zpracovatelů, státní správy i výzkumné s vzdělávací sféry, s cílem sestavení formulací potřeb z praxe pro další výzkumné úkoly. Následně byl uspořádán workshop a exkurze s vedením modelové Biofarmy Sasov, kde probíhá několik vývojových experimentů, výuka EZ i vědecké výzkumné projekty (NAZV) v ekologickém chovu prasat. Významná byla i podpora seminářů, konferencí, workshopů. Proběhl seriál seminářů na ČZU Ožehavé otázky prosazování ekologických přístupů v ochraně přírody a krajiny v rámci hospodářských aktivit v kontextu ČR a EU, Trvale udržitelná skutečnost a Chov hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství. Platforma se prostřednictvím svých členů podílela na přípravě mezinárodní vědecké konference Organic Food Quality and Health Research (FQH) v Praze a zahájila přípravu 3. vědecké konference o EZ, která se bude konat na podzim roku 2011 v Praze. V roce 2010 se ČTPEZ stala členem evropské platformy TP Organic a IFOAM EU Group. Více na 17 V ÝROČNÍ ZPRÁVA

18 Spolupráce s MZe Školení kontrolních organizací ekologického zemědělství Školení bylo realizováno v rámci Ročního vzdělávacího plánu MZe. V roce 2010, poprvé po zavedení úředních kontrol ekologického zemědělství, zvolilo MZe jednotnou koncepci vzdělávání pro všechny pracovníky kontroly EZ, která zajišťuje součinnost a jednotný výklad garantovaný MZe ČR (odborem environmentálním a ekologického zemědělství). Tento přístup prospěje nejen k lepšímu osvojování nových poznatků ale hlavně k jejich jednotné interpretaci. Součástí školení byly i závěry a otevřené otázky, které budou předmětem vzdělávání v dalším roce. Bioinstitut přizval ke spolupráci jak domácí, tak zahraniční lektory, nosnými tématy vzdělávání byly zejména půda a rostlinná produkce, přípravky na ochranu rostlin, analýzy rizik, směrnice o limitech reziduí, výklady metodických listů vydávaných MZe, správní řízení, rizikovost provozů apod. Ročenka EZ Bioinstitut zpracovává Ročenku ekologického zemědělství v České republice již od roku Díky zvyšující se kvalitě sběru dat a těsnější spolupráci se všemi aktéry sektoru se nám daří dokumentovat vývoj ekologického zemědělství na více úrovních celé výrobní vertikály. Ročenka je každoročně přeložena i do anglického jazyka a tak poskytuje informace o vývoji EZ v ČR nejen u nás, ale i na mezinárodní úrovni. Souhrn nejdůležitějších dat a informací je prezentován také na stránkách Organic-Europe v sekci Country Reports (http://www.organic-europe.net). BIO INS TITU T o. p. s. 18

19 do krajiny Návrat vody JEDNOHO Z ně Voda v kraji OTEVŘENÝ V KRAJINĚ neustále kapalné, plynné) VÝZNAM VODY a vyrovskupenství (pevné, VODOU látek ROZPUŠTĚNÝCH ROZ s vegetačními Přírodní cenn obhospodařovosti na pozemcích aných Bemagre m pásy TŮ: Zajímavé a cenné OSM PODPROJEK části farmy biotopy technologické Prameniště a hosvzácné druhy rekonstrukce vodní tok Včelnička vlhké louky na ekologické Prameniště a louky můžeme podmáčené nalézt rozptýleně přechod z konvečního Akciová společnost ství, zachovalé na celém hospodář- Hadí mord nízký, ostřice porosty Bemagro vznikla stinná Hadí mezobenešov např. ostřice stinná podaření jsou však již výjimečné s výskytem vzácnějších hospodaří na mord nízký, podobně pohled na obec v roce 1994 zčásti orné půdy na či vrba rozmarýnolistá více než dvou druhů opatření: převod bývalých státních druho- Letecký podobně jako tisících Evropě. Bemagro postupný provést několik rozlohy zaujímají, patří mezi druhy jako jinde ve střední davě vlhkých až rašelinných hektarech v podhůří s vysokou statků. Dnes hledá nové způsoby luk, střílouky ní porostu při cílů bylo potřeba a na pastviny Novohradských a možnosti spolupráce Na pastvině je zejména lní louky hospodaření vyloučení hnojení. které vyžadují pravidelné Způsob hospodaření a pastviny,fiorná nejlépe í) hor. Většinu půda tvoří(rozmanitost odpadních vod K dosažení vytyčených kosenější v důsledku s přírodou. Nejlépe Dnes jsou v krajině jednu čtvrtinu valé vlhké louky o systému čištění zarůstání zachonou mezi je určen přírodními můžeme nalézt stále vzácvou diverzitou rozmanitos500 hektarů. podmínkami druhové cca místech na Horní zejména na několika přehnojení krajiny. Hadí opuštěných vlhkých luk vybudování jednoduchéh nadmořská výška a celkového mord nízký a převážně kamenitá metry, roční úhrn blízkého hydsud rostou postupné srážek zvyšování donic a v údolí Jaroměři, v jihozápadním je větši- z obce Benešov vrba rozmarýnolistá Včeličky zejména přesahuje kambizem. okolí Ho- Jaroměři, v několika exemplářích k dosažení přírodě potůčku severně 700 milimetrů. podél toku luk dona vlhkých loukách doby těchto vlhkých rybníků a tůní především pro od Malont. Mezi ti Půdu tvoří několik jedinců Hlavním úkolem míst na Horní oz- a Velkými bylo obnovení několika Včelničky a vytvoření biotopů Rostlinky je šetrným kosením hadí mord nízký patří například prstnatec Skalinami. Ostřici nalezeno rovněž mezi Dluhoštěmi zabezpečit pravidelným řata zrno, senáž májový, Horní či starček potoční. a rybničního sysdostatek stinnou lze dosud Včelničky a seno. Na prodej rologického režimu kvalitního Jaroměři a dále toku spatřit rovněž krmení pro vlastní a v menší míře pak v několika revitalizace se pěstuje hlavně které byly v minulos- Suché louky a lesní lemy cích v nivě potůčku na Hadí mord malých oddělených zvíbrambory. Nepoužívají částech toku, obojživelníky žito, pšenice špalda, Jednou z přírodovědně nízký Benešov protékajícího cennějších k.ú. keře v populavybraných sů je dosahováno na Prstnatec tému a nejzachovalejš se minerální hnojiva (stromy, pohanka nejmájový Prstnatec ploché údolí severně od správnými agrotechnický obnovení meandrů a pesticidy, dobrýchatd.) Malont. území jsou pozemky nad Kaplicí ích částí území Bemagra orchidejí, jež obnova biokoridorů májový je jedním ního postupu. postupná mi opatřeními (záplavovém) byly nalezeny s porosty Významným cílem chých květnatých remízků v polích výnopři použití cest, na území Bemagra. ze dvou druhů ti zregulovány Bemagra rozumného luk. Takto rozsáhlé nehnojených su- vodcem zachovalých systému v inundačním a vysovody a tím k za- lých suchých podéljepůvodních Je typickým prův chovu zvířat dlouhodobé zlepšování osevpodmáčených plochy zachova- seznamu luk jsou v dnešní je nejvýznamně studentů středních luk a pramenišť. odstranění drenážního ke zvýšení hladiny podzemní cévnatých rostlin vlastvýuka kvality jihočeské jším mi V V nových kravínech půdy. červeném vzácné. Zdejší praktická původních provozem je řazen mezi tak došlo krajině již vel- v posledních velkochov dojnic louky spolu s ohrožené druhy, desetiletích zmizel Včelničky, aby a k obnově jejich zde žije přes porosty, okraji okolními nesečenými na farmě v Meziříčí. škol je křížením převáděno neboť souvis300 kých nivních půd, je v Bemagru z většiny lokalit. krav převážně cest velmi vzácným založené na studiu holštýnského zy, poskytují vhodnéa lesů a drobnými skalními stavení degradace na přirozenější druhem. Dosud Prstnatec májový projekty pasou v širokém plemene, výcho- ze tři exempláře vědecké a biodiverčeský červenostrak prostředí pro byly nalezenyy které činností jeden v kosené ratlých okolí farmy, v ý (jedná se pou pouností. u řadu bezob- na soustavě sené atý skot. zemědělskou e mj. regionálně celou zimě ekologického Krávy se v létě pramenišť u bývalé vlhké louce u Bukovska lostí mezi motýlů). Ze zdejší o regionálně nejbližší pastviny chovu jsou samozřejměvyužívají významné a dva to lokalit je možné, obce ší fl flóry óry m jako výběh. Zásady dostává přednost můžeme ůžeme jmenovat naleziště plně že při obnovení Hodonice. U druhé z těchobecnou, vítod zitou dodržovány, homeopatie před smolničku růstu početnosti. seče dojde k postupnému obec obecný pryskyřník ryskyřník hlíznatý. pinách a krmena klasickou medicínou, například při léčení zvířat ší míře můžeme ecný či p náchovalých vlhkýchstarček potočníí Starček mlékem, zvířata drobné drob plo je nápadný d Kachny a husy ošky nehnojených V menluk a pramenišť. luk a lesních lemů obné plošky lu nejsou odrohováván telátka jsou chována ve skudruh zaje V Meziříčí se také schopen suchých Díky na selském dvoře nal nalézt svému sv alézt i jinde poněkud více a atd. jin inde na místech půdou, např. pů nachází Selský odolávat konkurenci statnému vzrůstu Prstnatec s mělkou hů rostlin ší na Horní Tak to u nás chodí Horn V Malontech je dvůr místo pro šířících se v důsledku ní Jaroměři, Jarom májový agresivních druměři, u Dobechova verně ver rně od Blanska. pak Dobecho a malochov prasat, nesečení porostu se- jiv ze sousedních pozemků, jsou spolu s mlékemcentrum pro chov masného ovcí a drůbeže. a splachu hnonež nízké skotu. Produkty hadí mord nízký a bramborami Křovinaté remízy Křovin či prstnatec májový. mokřadní druhy jako např. obou hospodářství nabízeny v širokém Kromě ekologické mu řazen mezi síků a křovinatých na Jaroměři Rozsáhlá soustava Přesto okolí k přímému produkce se Bemagro i stromových le- lézt v několika druhy vyžadující pozornost. je v červeném seznaprodeji. škod, které vznikly tickým prvkem remízů je charakterismůžeme jej dosud věnuje péči o desítkách exemplářů přírodovědně ve druhé polovině krajinu. Často naa v údolí potůčku na cenné enklávy ní Jaroměři. Jedná které vedle své Obnova biokoridorů jde o nápravu minulého století. severně od Malont. prameništích v Hodonicích na Horse z velké části klíčové protierozní Revitalizovaný pomocí výsadby cesty, méně i Vítod obecný o zarostlé původní ný je typickým druhem zitu. Její pokles funkce na svažitých Obnovují se například meze, tok Včelničky o zarostlé vlhké Vítod obecnehnojených Orobinec klasická je podobně jako krajiny zoruhodnější suchých luk a louky a meze. pozemcích zvyšují rybníků degradace půdy žuje celou naši jsou pastvin. Nejpo- mezí, mizí v důsledku zarůstání dominanta našich opuštěných suchých Z naší civilizaci. velkého rostem, v němž staré porosty lísky s hájovým zásadním problémem, i biodiverstrání a podobných bahenní Samička čolka Mezi další opatření najdeme např. pod- suchých dorů, alejí, větrolamů, pastvin, stanovišť. Vítod kterýpoměnka oko čtyřlisté, ohro pro přírodu plicník tmavý, svažitých loukách se vyskytuje vzácně tůněk, ochrana samorostlík klasnatý Letecké vraní patří budování nad Kaplicí a obhospodařo na THC Tomáš Hora mokřadů a pak ský. Významné biokoriči kopytník evrop- řované stráni pod obcí na Pokladník via vání zemědělských a funkci mokřadů jsou rovněž navazující Benešov: Martin Blansko. Otakárek strmé neobhospodafenyklový byl motýl přístup ke struktuře systém sečení pozemků, počínaje samozřejmě samotný způsob leteckého snímku které poskytují bylinné lemy, S. (1996): Holistický Sáblíková. Autor Milan Matoušek luk a pastvin. typický pro zemědělskoufenyklový Otakárek útočiště hmyzu způsobem Jana Laciná, MarkétaJ., EISELTOVÁ, M. et RIDGILL, přístup. Grafická úprava: luk. Ve spolupráci Starček potoční po posečení okolních tých a osmdesátých í: Martin Faltus, hnojení až po holistický krajinu. V sedmdesáv Bemagru jsou Autoři fotografi schématu: RIPL, W., POKORNÝ, jezerních ekosystémů v posledních letech letech minulého století však vznikla na Horní Bemagra a společnosti Daphne využívány principy snímkování. Autor In: Eiseltová, M. (ed.): Obnova silně ubýval a jeho počty spíše Jaroměři zemědělská ství, které vedou ČR zákonem biodynamické až a jejich degradaci. stoupají. jíž louky se sklízí ho k Přesto i on patří časově a prostorově rezervace, je- dy. Nemá chráněné druhy. Jde o druh mezi okolí, k ozdravovánícelkové harmonizaci společnosti zemědělto co nejvíce typický pro louky však rád příliš rozdílně tak, pomohlo volně zapojený porost a zahradukci masa, mléka půdy, rostlin, zvířat a kvalitnější i jejího žijícím živočichům aby z čeledi miříkovitých, hmyzu až po a je závislý na savce) a podpořilo které slouží jako rostlinách (od Otakárek a dalších produktů. pronost potrava i konkurenční míry krajiny, se které do určité Vlastnosti a vzhled hospodařením, velkoplošným ně ovlivněny změnami hydrolorežim v krajině. změnilo hydrologický posledních desítkách let drastickými kvality i kvantity v z hlediska je alarmující jak Povodí v ČR prošla Současný stav gických podmínek. z hlediska degradace půd. protipovodňovým tak i z krajiny je základním zadržené vody, rozlivu vod a zpomalení odtoku umožněním neškodného říčních Zadržení vody jej podpořit předevšímpoldry či obnovou původních opatřením a lze travními porosty, ovým a středních polohách. do terénu s trvalými zejména ve vyšších krajiny je základním protipovodň vod z a potočních niv, rozlivu a zpomalení odtoku doumožněním neškodného Zadržení vody jej podpořit předevšímpoldry (tj. území, které umožňuje opatřením a lze bezpečnosttravními porosty, mít výpusť a do terénu s trvalými nemá stálou hladinu, může zejména ve vyšších vody, a potočních niv, časné zadržení původních říčních ní přeliv), obnovou do moří miliony spolu s vodou a středních polohách. unikají z našeho území často s nesvažitých lánech Každoročně nenávratně látek. Na ohromných vody, vsakovápovrchový odtok a remízy tun ornice a rozpuštěných plodinami je urychlován vodní erozi (meze omezující stále vhodnými kulturními terénu dřívějšímu stavu Také členitost louky aj.) je oproti ní bývá minimální. živočišná výroba rokle, rozptýlené protože se nevyplácí s křovinami, úvozy, Situace se zhoršuje, prodají kukuřici a řepku. redukovaná. které dosti pěstovat plodiny, a zemědělci musí finanční Ekologické hos harmonie mez podaření a zemědělstv i přírodou ím YCENÁ PŮDA LÁTEK VODOU NASYCENÁ ROZP ROZPUŠTĚNÝCH MINIMÁLNÍ ODTOK STI A DNES Ě V MINULO v minulosti značvoda V KRAJIN setkáváme, byly nenávratně kterou se dnes Vytvořeno za LÉTEK Tok vody látek Tok rozpuštěných í tok LOBĚH VODY KOLOBĚH vodn OKÝ ODTOK VYSOKÝ UZAVŘENÝ ný Tok rozpuštěných Tok vody NASYCENÁ PŮDA drob d nebo zahřívá proměny svých potřeby chladí na Zemi. Voda díky možnosti energii a tak podle umožňuje život teplotu, která uvolňuje či spotřebovává zánaší planetě. Zachovává se z porostů dobře nává teploty na médiem. Za den ochlazení která tak napomáhá je důležitým chladicím Voda v krajině množství vody, uvolňuje, když vypařuje velké místech opět sobených vodou se na chladných vyrovnávání teptato energie tak dochází k (voda zůokolního vzduchu. Pomocí vegetace malý vodní cyklus zpět na vodu. působení procesu se říká pára kondenzuje v závislosti na povrchu. Tomuto lot na zemském se pouze její skupenství pevninou, mění stává stále nad zeslabuje. vodní cyklus sluneční energie). vegetace se malý krajina je suchá a překrajině s nedostatkem mimo povodí, Voda V odvodněné vodní pára je odnášena a dlouhá období beze srážek. odtéká, rychle tlak následuvoda sucha se vysoký atmosférický od moře a po obdobích hřátá, vytváří a záplav zrychlufrontálních systémů Střídání sucha se přichází ve formě srážky, mnohdy přívalové. více látek, půda na ). Z krajiny odtéká jí období bohatá v půdě (mineralizace je rozkladné procesy úrodnost. okyseluje a ztrácí PROJEK TŮ znamená PŘÍKLA D vody do krajiny Snažit se o návrat v rámci celého formy a funkce CE VČELNIČKY začít vnímat její vodní toky také REVITALIZA mimo samotné OBEC Znameekosystému se přímo atmosféře, v rostlinách. BENEŠOV její pohyb Revitalizace Včelvodu v půdě, pramen si, co ovlivňuje dotkla 6 km délky ná to uvědomovat ovlivňuje právě její půsopovoničky, horní části a jak lidská činnost rozloze šachta tohoto toku o a kvalitu. vesnický a protipo- dí revi2 bení, množství rybník v krajině, protierozní společně; 16,2 km. Cílem Zadržení vody zlepšení musí být řešena talizace bylo t vodňová opatření ody v povodí, visející jevy. související kvality vody odkaliště jedná se o úzce usazovací jímka achta ní v krajině, šachta ša její zadržení h obnova biologických PROJEKT čistička rybničnímodelový KRAJINY funkcí toku a odpadních CE (OBNOVY) vod a obnova REVITALIZA k revitalizaci kra- ho systému přístup polopřirozešachta Včelnič- přilehlých Holistický (celostní) potrubí z projektu Revitalizace RNDr. Mi- ných biotopů. jiny je patrný hospodářství ky na ekologickém Kamenice nad v Benešově u je pokud roslava Šrůtka drenážní cílem projektu voda Lipou. Základním živin v povocyklus vody a možno uzavřený hospodařením s ekologickým dí v kombinaci a obnovou mokřadů. usazovací rybník KOLOBĚH VODY u Vítejte na farmě a MŽP podpory SFŽP Kompostování hnoje a přebytečné trávy byl pozorován pro jeho housenky. například na Chřástal polní Jaroměři. Chřástal se propracoval polní na seznam celosvětově ptáků, protože například v západní ohrožených zásadně snížila, Evropě se jeho ale republice se situace na mnohých místech úplně populace nejen vymřel. mírně zlepšuje, ně v podhůří, chřástala můžeme V České kde najít hlavhledává extenzivní není tak intenzivní zemědělství. vlhké louky, kde Tento pták vyv červenci. Tou stavyvádí mladé dobou jsou však velmi pozdě, až roku 1938, kdy na mláďat zahyne louky již dávno Orlicí sahá do posečené a většipod sekačkami. 60 v Lípě nad Macháně, CSc. chřástal vyskytuje, Proto je potřeba í na statku č. p. Ing. Vladimíra místa, kde se Orlice. to místům okolí sekat až v srpnu. V oblasti Rodinné hospodařen rodičů současného vlastníka Bemagra Farma u řeky Malont vlastnictví více a také na Polžově. V (za vodárnou či za malontskýmpatří k těmkdy byla založena tek přešel do noci můžete chřástala porostů, z nichž potokem) od roku 1993, připomíná datuje travních se slyšet jeho kreexxx (Evropsky patří mezi hru na hřeben. Čejka chocholatá Novodobý rozvoj obhospodařováno 340 ha trvalých Orlice a Labe nejvíce ubývající Otakárek fenyklový je zde ptáky od roku Čejka chocholatá nivy neregu- na desetinu. Podobná V současnosti Natura 2000-CZ klesly její Chřástal polní jší část údolní je situace stavy lokalitě soustavy dvě úbytek v nejzachovale vhodných biotopů v celé Evropě. Hlavní příčiny než 2/3 leží v dokonce ha 0,2 jsou a třebuje mít přehled, a přímé ČR) Orlice. tzn. nízkou okolní ničení snůšek. Čejka povýznamná lokalita je vyhlášená jako přírodní park to vyhledává vegetaci, a také Biopás která s chovem mas-nutí nejsou bahnité části luk a polí. Mláďata vlhko, prou Dobechova lované Orlice, o zemědělství schopné pět týdnů po povylíhbúrské. Maso v této době probíhajílétat a pouze pobíhají v okolí hnízda. o v systému ekologickéh zemědělské práce. se i chov kozy Bohužel je provozován ky spatřit mezi Hospodaření mléka a připravuje jatka se bude bourat a prodámalonty a Meziříčím, V Bemagru můžeme čejmostkách. Pokud tržní produkce v okolí Bukovska je uvidíte, držte kací ekologická ného skotu bez a také na jim palce. na jatkách s certifi HISTORIE A Vytvořeno za finanční podpory SFŽP a MŽP í: Markéta Sáblíková, Jana Brychtová, Jiří Koptík, Martin Hrouzek. FARMĚ Chlumský, Dušan NA Grafická úprava:janmilan Boucný, Petr Šaj, Matoušek. ÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Pochází skotu na světě. CHOV HOSPOD jší masné plemeno charakteris- Pro zemědělce ngus je nejrozšířeně barvu srsti a jeho Plemeno Aberdeen-a Skotska, má většinou černou porodů. Zvířata jsou odolná dního a snadnost á. Matky mají ze severovýcho je genetická bezrohost, jsou velmi přizpůsobiv ckým zatickou vlastností je vyhlášené specifi klimatickým podmínkám vůči nepříznivým vlastnosti. Maso tohoto plemene vynikající mateřské a vynikající chutí. plavémramorováním Savojských Alp, barvením, tzv. z oblasti podhůří cholesterolu ze je italského původu, a nejnižší obsah Plemeno Piemontese Maso má nízký podíl tuku zbarvení. ho až šedého vynikající mas. které dosahuje všech hovězích republiky, z Jihoafrické a svislýma ušima. plemeno původem hnědou hlavou bílá s typicky Búrská koza je Jeho barva je masné užitkovosti. PRO ZEMĚDĚLSTVÍ EKOLOGICKÉ Místa pro přírodu tvoří tvoří převážně a Tiché Orlice v zásoutoku Divoké Pastviny mají Farmy v okolí mezofilní louky. zaplavované a Trvalé travní porosty kvalitu. V říčmíře zde nacházíme následně i zoologickou druhy jako pastviny, v menší botanickou a pastvy rozdílnou loukami s typickými vislosti na intenzitě kostival lékařs aluviálními psárkovými (Lychnis flos-cuculi), můžeme setkat kohoutek luční ních nivách se Mozaiku doplňují (Alopecurus pratensis), plazivý (Ranunculus repens). vlhké) louje psárka luční mezofilní (středně officinale), pryskyřník patuský (Symphytum místech se nacházejí rozkladitým (Campanula sušších a vyvýšených majitel farmy, mokřady. Na um vulgare), zvonkem sečeny posečená hmota se bílou (Leucanthem Macháň, CSc. obvykle Ing. Vladimír krávami. ky s kopretinou aj. Louky bývají jsou ještě přepásány (Galium album) bílým porosty la), svízelem senáž a některé se do balíků na suší na seno, balí zůže některé louky Kohoutek luční i farmy neunikne, však o ne(lychnis flos cuculi) Čejka chocholatá Pozornému návštěvníkov poloviny července. Nejde (Vanellus vanellus) až do posečená stávají neposečeny která nejsou včas a vyjsou to místa, aby mohli vyhnízdit dbalost hospodáře! 15. červenci), po Čejka chocholatá až se a pastvinách záměrně (seče bahňáci. Na loukách ptáci ze skupiny čejku chocholatou vést mláďata uvidět a uslyšet ým bychom mohli nezaměniteln kolem Orlice na sebe upozorňuje která i pády asse střemhlavým (Vanellus vanellus), a kolísavým letem v říčních vlhká stanoviště naříkavým voláním K hnízdění vyhledává trmými výstupy. SOUČASNOST raženého skotu v místních prodejnách. Autoři fotografi vat ze dvora i Vítod obecný nivách. Voda v krajině JE TYPICKÉ: hospodaření ch hnojiv, y nižší intenzita rostlin, průmyslový í prostředků ochrany y nepoužíván kovaných organismů geneticky modifi podmínkám zvířat, tzv. welfare a chovatelským y pohoda chovaných daným přírodním h odpovídajících preventivně podávanýc y chov plemen hormonů, bez bez používání y chov zvířat peutik antibiotik a chemotera Ekologické hosp odař vováním nešetrných 50 letech (rozorání zásahů do krajiny provedenýc h v minulých mezí, zmeliorován í vlhkých luk apod.). Většina provedenýc h úprav souvisí diverzitou (rozmanitos s vodním tí živých organizmů)režimem krajiny a biorozdělena na. Některá menší mízků a alejí podél políčka, ostatní byla zatravněna. pole byla cest rozčlenila čištění potoka velké plochy pastvin.výsadba revčelnička pomohlo Snížit znepro farmu i celou vybudování kořenové obec. Část tohoto dě blízkého stavu. potoka byla vrácena čistírny Místo vydlážděnéh do přírode vodu z krajiny, o kanálu, který se lemovaný křovinami teď údolím nedaleko Benešova rychle odvenacházíte se klikatí potok a podmáčený v obci Benešov mi loukami. vsi výjimečné v krajině. Benešov Okolní krajina svým umístěním je nyní mnohem a jeho okolí je smrkovými lesy. ostrovem polí pestřejší mozaikou a luk obklopeným vin, křovin a remízků i nesečených V této izolované polí, luk, pastlogicky hospodaří nelesní enklávě domovem pro ploch. Opět se od r ekomnoho RNDr. Miroslav stává vhodným 150 ha a je zaměřena vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů, Šrůtek. včetně druhů na produkci vysoce Ekofarma má výměru. orné půdě farmy kvalitního jsou pěstovány obiloviny, luskoviny biomléka. Na směsi krmivo pro mléčný skot. a jetelotravní Ekologické hospodařen í na farmě není činností jde jen prostou zemědělsko také o u ňovány ekologické praktickou péči o krajinu. V praxi jsou uplatprincipy a poznatky, ké a univerzitní získávané v rámci pedagogické činnosti vědecje vědom toho, majitele farmy. že hospodařen Pan Šrůtek si í neovlivňuje jen ale že je nutné samotné pozemky, nahlížet na něj v širších krajinných souvislostech. Už od založení farmy se intenzivně a historických zabývá napra- PRO EKOLOG ICKÉ Vytvořeno za finanční podpory SFŽP a MŽP grantem z Islandu, a podpořeno Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského prostřednictvím finančního mechanismu Nadace rozvoje občanské společnosti. ZEMĚDĚ y nižší intenzita LSTVÍ JE TYPICK obhospodařování É: půdy y nepoužíván í syntetických prostředků ochrany geneticky modifi rostlin, minerálních kovaných organismů hnojiv, y péče o půdu a její úrodnost dodávání organické biologickou aktivitu hmoty podporuje y rozmanité osevní postupy a pěstování y používání ekologickýc odolných odrůd h osiv y používání užitečných organismů (např. y dobré podmínky slunéček, hub a bakterií) pro chovaná hospodářsk á zvířata P je pravidelse ekologicky hospodaří, Obě řeky Krajina, ve které Orlicí. Divokou a Tichou naně zaplavována porost, na který dřeviný břehový dřevin mají vyvinutý se skupinami louky pomístně důvazují aluviální v nivě řek hrají Luční porosty se zde nebo soliterami. průtocích. Voda povodňových travní porost ležitou roli při a současně obohatí přirozeně rozlije o hlediska patří Z hospodářskéh o potřebné živiny. ějších a nejkvaz nejproduktivn jedněm k trávy, louky tyto pícninářsky hodnotné litnějších luk. Převládají luční, srha říznačka, luční, kostřava žlutavý aj. Při zejména psárka obecná, trojštět lipnice lipnice luční, vysokou asanační, mají porosty pravidelné sklizni u funkci. u a krajinotvorno půdoochrano fií: Dušan Boucný, Autoři fotografi EHP mechanismu v rámci Finančního ska a Norska občanské společnosti. Nadace rozvoje ení v obci Bene šov na Vysočině Šrůtkova ekolo gická farma z Islandu, Lichtenštejn Podpořeno grantem mechanismu prostřednictvím nančního a Norského fi Informační tabule ině ení v říční kraj Šetrné hospodař řeky Orlice ohrožených rostlin. schopdo systému kální prořezávání remízků, po němžpéče zapadá i loplošná území různého vývojového vzniknou malostáří. Jana Laciná, Farma u řeky Orlice archiv, Viktor fická Křížek. Grafi úprava: Milan Ťuhýk obecný samička (Lanis collurio) Ještěrka obecná samička (Lacerta agilis L.) Nejcennější rostlinná společenstva na jí v údolí potoka farmě se nacházevčelnička podmáčené calandra). Nad ky. Roste zde hlavami možná a rašelinné louněkolik chráněných spatříte kroužit lesní (Buteo druhů rostlin ta trojlistá (Menyanthes buteo), či třepetat káně vach- (Falco se poštolku obecnou trifoliata), vrba tinnunculus). (Salix rosmarinifoli rozmarýnolistá a) či hadí mord humilis). Najdeme nízký (Scorzonera Z potoka, rybníka zde i další typické a mokřadů můžete novišť: čertkus druhy těchto luční (Succisa sta- kání žab skokanů zaslechnout kvápratensis), zábělník henní (Comarum hnědých (Rana ba- lených (Pelophylax temporaria) a palustre), blatouch zepalustris), několik esculentus); budete-li bahenní (Caltha uvidíte druhů ostřic (Carex ropuchu obecnou mít štěstí, spp.). (Bufo bufo), objevuje i v intravilánu která Kolem cest a nivy obce. Na výslunných se často potoka zůstalo vyhřívají ještěrky; mezích se zachováno chých mezí. Kromě z trávy ční kopečky voňavé mateřídoušk několik su- slunného počasí i další světlomilné přelétá nad kvetoucími mravenišť. Za y zde rostou druhy hvozdík rostlinami řada kropenatý (Dianthus druhů hmyzu. Nejnápadněj deltoides), pupava ší jsou pestrobarevn bezlodyžná (Carlina li okáči (Satyrinae), tavec rolní (Knautia acaulis), chrasbabočky (Nymphalina í motýarvensis) či smilka rásci (Maculinea) e), modstricta). a žluťásci (Coliadinae) tuhá (Nardus. Citlivou péčí Nově vysázené o celý agroekosysté listnaté stromy m s nimi sousedí, vhodně doplnily remízky a křoviny Šrůtkova ekologická a biotopy, které starší nejen kolem cest. Tyto farma kvalitní produkuje dřeviny spolu vinami, loukami, a zdravé biopotraviny s past- tváří mokřady a vodními, ale také spoluvyzdravou a krásnou na farmě pestrou plochami tvoří krajinu. krajinnou mozaiku, je útočiště řadě která poskytuživočichů. Na vlhkých loukách chřástal polní hnízdí (Crex crex), rákosiny níkům (Acrocephal skýtají us), pěnicím (Sylvia) úkryt rákosné (Locustella a cvrčilce zelenaevia). V křovinách žeme zahlédnout podél potoka můťuhýka obecného či vzácnějšího (Lanius collurio) ťuhýka šedého (Lanius excubitor). jsou domovem Pole křepelky polní (Coturnix coturnix), pastviny lákají hmyzožravé ptáky jako skřivana ního (Alauda arvensis), či polstrnada lučního (Miliaria ro farmy zapojené do našich projektů zhotovujeme informační tabule, které seznamují veřejnost s hospodařením a přírodovědnými zajímavostmi dané farmy. Každá tabule je originální svým obsahem, seznamuje s historii daného místa, produkčním zaměřením farmy, vysvětluje, čím ekologické zemědělství prospívá krajině, přírodě, zvířatům. Autoři fotografi í: Martin Faltus, fotoarchiv Bioinstitut. Grafická úprava: Milan Matoušek V roce 2010 jsme zhotovili tabule pro tyto podniky: Farma u řeky Orlice Šetrné hospodaření v říční krajině Šrůtkova ekologická farma Ekologické hospodaření v obci Benešov na Vysočině Voda v krajině Návraty vody do krajiny (revitalizace říčního toku Včelnička) Bemagro Malonty Ekologické zemědělství harmonie mezi přírodou a zemědělstvím Stojany tabulí z masivního dřeva, doplněny o barevný plastový poster, jsou umisťovány na turisticky frekventovaná místa (turistické stezky, příjezd k farmě). Cílem je seznámit návštěvníky farem, ale i místní veřejnost s charakterem ekologického hospodaření. Letáky Letak_Sasov.indd :39:41 Letak_Lnenickovi.indd :39:20 F armám zapojeným do projektů zpracováváme také informační letáky. Nabídky využila biofarma Sasov (Jak se žije bio na Českomoravské vrchovině), Stateček u Lněníčků (Pestré ekologické hospodaření v ptačí oblasti Doupovské hory), Ondřej Podstavek (Ekologické zemědělství, příroda a krajina v Bozeticích v Přírodním parku Orlice) a farma Kozodoj. 19 Matoušek Harmonie člově ka s přírodou Místa pro příro du v zemědělsk é krajině V Ý RO Č N Í Z PR ÁVA 2 010

20 Pro veřejnost Zpravodaj Také v roce 2010 jsme pokračovali ve vydávání Zpravodaje Ekozemědělci přírodě, publikovaného v časopise Bioměsíčník. Díky spolupráci s vydavatelem firmou vh presss je Zpravodaj v tištěné podobě distribuován všem členům svazu PRO-BIO, podnikům zapojeným v síti Ekozemědělci přírodě a zároveň dalším předplatitelům. Vychází v nákladu přibližně 6000 výtisků měsíčně. Témata zpravodaje v roce 2010 Příběh kukuřice z Rheinau Ochrana biodiverzity v zemědělské krajině ve Švýcarsku Globální změny aneb svědectví půdy (3 díly) Za ekologickým zemědělstvím agroenvi opatřeními do Anglie a Skotska Krajinné prvky nová legislativa, jejich ochrana a čerpání podpor Bioplynové stanice stav v ČR Protipovodňová a protierozní opatření Ochrana přírody na modelových farmách ve Velké Británii (2 díly) Elektronický archív všech čísel je přístupný na webových stránkách Webové stránky Aktuální informace o dění na poli výzkumu, projektů, spolupráce, pozvánky na akce a semináře, nabídka publikací, fotogalerie a tiskové informace jsou průběžně k dispozici na webových stránkách Bioinstitutu BIO INS TITU T o. p. s. 20

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012

Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 Aktivity Bioinstitutu v oblasti ochrany klimatu a zemědělství Olomouc, 8. února 2012 TÉMATA: Program rozvoje venkova BIO AKADEMIE 2011 Člověk v zemědělské krajině Projekt Ekozemědělci přírodě Sluňákovské

Více

BIOINSTITUT o. p. s. INSTITUT PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008

BIOINSTITUT o. p. s. INSTITUT PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 BIOINSTITUT o. p. s. INSTITUT PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2008 Slovo úvodem V roce 2008 pokračoval růst společnosti Bioinstitut, o.p.s. jak po stránce odborného

Více

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055. Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Exkurze Biofarma JURÉ (Pracovní list) Označení: EU-Inovace-Ex-Př-07 Předmět: Přírodopis Cílová skupina: 6. - 9. třída

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D. Vytvoření osnov kurzů Vytvoření vzdělávacích materiálů Akreditace kurzů Pilotní ověření kurzů Evaluace kurzů Metody studia ekosystémů Analytická chemie Potravinářská

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace?

Zeleň symbol moderní obce. Jak pomohou dotace? Jak pomohou dotace? Projektový cyklus Projektový záměr Udržitelnost projektu Zpracování projektu Realizace projektu Registrace projektové žádosti Schválení dotace Projektový záměr Záměr - formuluje potřeby,

Více

Obecná pravidla produkce

Obecná pravidla produkce Obecná pravidla produkce Zákaz používání GMO - zákaz se týká potravin, krmiv, činidel, přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a pomocných půdních látek, osiva a sadby, mikroorganismů a živočichů - povinnost

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Zdravé potraviny. Zdravá planeta pro zdravé děti průvodce udržitelnou spotřebou a výrobou pro matky a veřejnost

Zdravé potraviny. Zdravá planeta pro zdravé děti průvodce udržitelnou spotřebou a výrobou pro matky a veřejnost Zdravé potraviny Zdravá planeta pro zdravé děti průvodce udržitelnou spotřebou a výrobou pro matky a veřejnost BIO je výživnější Důvody proč podporovat či kupovat BIO produkty BIO je bezpečnější BIO nepoužívá

Více

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 60 minut INFORMACE K TÉMATU: EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP

Zemědělství a ochrana přírody a krajiny. Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Zemědělství a ochrana přírody a krajiny Roman Scharf odbor obecné ochrany přírody a krajiny MŢP Vývoj krajiny ve vztahu k zemědělství Do konce 19. století rozvoj osídlení včetně horských a podhorských

Více

Biomléko důležitá biokomodita

Biomléko důležitá biokomodita Biomléko důležitá biokomodita České ekologické zemědělství (EZ) pomalu, ale jistě začíná zkvalitňovat svoji produkci a přibývají i odbytově zaměřené projekty. Tak je to i s produkcí biomléka. Jedná se

Více

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici

Trénink o dobré praxi ochrany půdy. KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici Trénink o dobré praxi ochrany půdy KONFERENCE 14. 16.5.2014 v Lednici kvalita půdy jaro na Vysočině jarní porosty na Vysočině Ohrožení půdy nejen na Vysočině Ohrožení půdy Změna zemědělské politiky po

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku v rámci projektu PRV Zefektivnění managementu rodinného podniku (13/018/1310b/164/000697) Ing. Pavel Netrval, Lukrena a.s. 2 Základní informace

Více

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha

Význam zem lství pro kulturní krajinu v Krušných horách 1 P dní fond regionu Severozápad Tab.1 P ehled úhrnných hodnot druh pozemk R v ha Význam zemědělství pro kulturní krajinu v Krušných horách Zpracovala: Ing. Helena Součková, CSc. UJEP Ústí nad Labem 1 Půdní fond regionu Severozápad Budeme-li se zamýšlet nad kulturní krajinou a sledovat

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24.

Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce. VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. Finanční nástroje ochrany přírody a krajiny - možnosti pro obce VI.Setkání starostů a místostarostů kraje Vysočina 24. květen 2011 Vybrané programy MŽP vhodné pro obce Operační program Životní prostředí

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Výroční zpráva 2011. BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny

Výroční zpráva 2011. BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny Výroční zpráva 2011 BIOINSTITUT o. p. s. Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny 1 O Bioinstitutu Bioinstitut, o. p. s. byl založen v roce 2004 jako partnerská organizace výzkumného

Více

Agronomická fakulta MENDELU řeší projekty OP VK

Agronomická fakulta MENDELU řeší projekty OP VK Seminář s workshopem Agronomická fakulta MENDELU řeší projekty OP VK Partnerská síť Agronomické fakulty MENDELU s komerční sférou CZ.1.07/2.4.00/17.0022 Ing. Ivo Vyskočil MENDELU, 13. 1. 2012 Projekt OP

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci. vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje

Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci. vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje Závěrečná konference projektu - Vytváření podmínek pro realizaci vzdělávání pro udržitelný rozvoj ve školách Pardubického kraje Střední škola zemědělská a veterinární Lanškroun Aktivity na škole spojené

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

Úvod do problematiky OPŽP

Úvod do problematiky OPŽP Úvod do problematiky OPŽP Ing. Kamila Lisalová EKOTOXA s.r.o. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Osnova Návrh projektového

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi

Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Provázanost zkušebnictví, výzkumu a vzdělávání v praxi doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D. Den zemědělského zkušebnictví strana 1 Osnova Mendelova univerzita v roce

Více

Josef Sklenář. Biofarma Sasov. Sasov 2, 586 01 Jihlava

Josef Sklenář. Biofarma Sasov. Sasov 2, 586 01 Jihlava Josef Sklenář Biofarma Sasov Sasov 2, 586 01 Jihlava květen 2011 Umístění Biofarmy Sasov Historie Josef Sklenář založil farmu v roce 1991 v areálu Školního statku Střední zemědělské školy v Jihlavě - od

Více

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.14

Více

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky

Opatření v rámci PRV. Tab. č.: 6. P.č. Legislativa Druh opatření / popis Sazby. Základní podmínky Tab. č.: 6 Opatření v rámci PRV 1 Nařízení vlády č. 75/2007 Sb., změna NV č.113/2008 Sb. Znevýhodněné oblasti - LFA - vyrovnávací příspěvek na hospodaření v znevýhodněných oblastech- jejich specifikace

Více

Uplatněná certifikovaná metodika METODIKA. Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR

Uplatněná certifikovaná metodika METODIKA. Opatření vedoucí k zamezení biologické degradace půd a zvýšení biodiverzity v suchých oblastech ČR Agrostis Trávníky, s. r. o., Rousínov Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně OSEVA vývoj a výzkum s. r. o. Zubří Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav pícninářský,

Více

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka

Pozemkové úpravy. Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj. Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Pozemkové úpravy Územní odbor Ústředního pozemkového úřadu Jihočeský kraj Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc. ředitelka Zemědělsky využívána více než polovina celkové výměry ČR (53,8 %). Zemědělství - jeden

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu Program CZ02 Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu 1. výzva k předkládání žádostí o grant v programových oblastech

Více

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013

Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 Základní statistické údaje ekologického zemědělství k 31.12.2013 A. Právní úprava pro ekologické zemědělství, kontrola Pravidla pro ekologické zemědělství a produkci biopotravin jsou daná legislativou,

Více

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství

Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020. Ministerstvo zemědělství Dostupnost primárních zdrojů biomasy a priority jejich rozvoje Akční plán pro biomasu v ČR na období do roku 2020 Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. Cíle v rozvoji OZE do roku 2020 2.

Více

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ

PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,

Více

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR

Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR Ing. Jindřich Š N E J D R L A viceprezident AK ČR PŮDA A OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU V EKONOMICKÝCH SOUVISLOSTECH PŮDA JAKO VÝROBNÍ PROSTŘEDEK JEDINEČNÝ EKOSYSTÉM 13. dubna 2010, Praha ZEMĚDĚLSKÝ

Více

BIOPÁSY. Agroenvironmentální dotační titul

BIOPÁSY. Agroenvironmentální dotační titul BIOPÁSY Agroenvironmentální dotační titul Biopás, nebo-li pruhové potravní políčko. Detailní pohled do biopásu s kvetoucí pohankou. Předkládáme Vám stručnou a praktickou příručku, kde najdete přehled základních

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření Dotace v ekologickém zemědělství Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření SAPS jednotná platba na plochu FO nebo PO, vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Více

Voda v krajině Návrat ke kořenům"

Voda v krajině Návrat ke kořenům Voda v krajině Návrat ke kořenům" LeaderFEST Náchod 18. 6. 2015 Ing. Tomáš Havlíček ATELIER FONTES s.r.o. www.fontes.cz - Návrat ke kořenům? Ke kterým? 1000 let? 100 let? 60 let? Co řešíme? 1. Tekoucí

Více

Státní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr 2. 11. 2015

Státní zemědělský intervenční fond. Skalský Dvůr 2. 11. 2015 Státní zemědělský intervenční fond Skalský Dvůr 2. 11. 2015 Obsah prezentace Jednotná žádost 2015 Program rozvoje venkova (PRV) 2014 2020 - projektová opatření Celostátní síť pro venkov (CSV) Jednotná

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

Metodický pokyn č. 2/2012

Metodický pokyn č. 2/2012 Metodický pokyn č. 2/2012 kterým se stanovují specifická pravidla pro: pravidla pro zakládání a údržbu ovocných sadů vegetační pokryv sadů meziřadí vinic krajinné prvky v režimu ekologického zemědělství

Více

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013

Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Celostátní síť pro venkov komunikační platforma Programu rozvoje venkova ČR 2007-2013 Strakonice - 19.5.2011 Ing. Jana Bačkovská, Ministerstvo zemědělství Obsah Celostátní síť pro venkov (dále jen Síť)

Více

BIOINSTITUT o. p. s. INSTITUT PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007

BIOINSTITUT o. p. s. INSTITUT PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 BIOINSTITUT o. p. s. INSTITUT PRO EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ KRAJINY VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 Obsah Slovo úvodem / 3 O společnosti / 4 Struktura společnosti / 5 Jednání správní a dozorčí rady

Více

Geneticky modifikované potraviny a krmiva

Geneticky modifikované potraviny a krmiva Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí

Více

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu

Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu. Odbor péče o přírodu a krajinu Finanční nástroje péče o přírodu a krajinu Odbor péče o přírodu a krajinu Zvláště chráněná území v ČR Zvláště chráněná území v ČR 4 NP, 25 CHKO, 114 NPR, 107 NPP, 798 PR, 1206 PP Celkem je třeba na zajištění

Více

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010

Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Pozemkový spolek GALLINAGO v roce 2010 Jaromír Maštera Foto: J. Maštera, A. Zedníková, V. Kodet Akreditovaný Pozemkový spolek Gallinago pozemkový spolek pro ochranu volné krajiny - funguje při Pobočce

Více

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině

Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině Racionální postupy při zakládání a ošetřování neprodukčních travnatých ploch v kulturní krajině NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU II MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY 2B06034 Magdalena Ševčíková, Marie

Více

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka

Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Revitalizace Černého potoka a jeho přítoků v PR Černá louka Zelená síť Krušné hory- Udržitelné využívání a péče o kulturní krajinu v Krušných horách Boží dar 2.- 3.5.2011 Realizace v rámci programu Operační

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D. Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí Ing. Marek Batysta, Ph.D. batysta.marek@vumop.cz www.vumop.cz CÍL PROJEKTU analýza modelových lokalit ověření

Více

ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA PRO POTRAVINY (ČTPP) Praha, 13. září 2011 Mgr. Šárka Štejnarová 1 Vznik ČTPP výchozím bodem ETP Food For Life (podnět CIAA, ustavující zasedání 5. 7. 2005 Brusel, pod záštitou

Více

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz

Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální

Více

Mokřadní centrum Kančí obora

Mokřadní centrum Kančí obora Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí

Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní

Více

Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010

Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 1. Vogtland - zemědělství a ekologie trochu jinak Poskytovatel: AGENTURA NAEP - Leonardo da Vinci PROJEKTY MOBILITY Příjemce: SZeŠ Dalovice Objem: 24.075 Cílová

Více

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR Příklady realizace NLP II v roce 2013 1) Příprava programu rozvoje venkova na období 2014-2020

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ Kontroly a změny podmíněnosti Nejčastěji porušované požadavky GAEC 2 31x GAEC 8 18x SMR 2 11x Změny v nastavení požadavků podmíněnosti v roce 2013 Welfare (SMR 16-18)

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 2013 (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matouškov ková,, CSc. Ministerstvo zemědělstv lství odbor Řídící orgán n EAFRD 221812189, kamila.matouskova matouskova@mze.

Více

Biodynamické zemědělství a pěstování vinné révy

Biodynamické zemědělství a pěstování vinné révy Odborné vzdělávání v ekologickém zemědělství Identifikační číslo projektu: 11/013/1310b/564/002073 Biodynamické zemědělství a pěstování vinné révy MVDr. Jaroslav Palásek, Ing. Radomil Hradil, Josef Abrle

Více

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží

NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží NLP II KA 10: Snížit dopady starých i současných ekologických zátěží 10.1. Formulovat strategii státu k odstranění starých i současných ekologických zátěží v lesích (včetně finančního zajištění) 10.2.

Více

Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR

Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR je občanským sdružením poradců, výzkumných pracovníků, pedagogů a ostatních odborníků v ekologickém zemědělství. Vysoká odbornost a kvalifikace členů Spolku

Více

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující

Více

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Zpět Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Ing. Jaroslav Humpál VÚZE Praha Osnova presentace Úvod kdy a proč Závaznost pro ČR Jednotlivé požadavky a ekonomické dopady jejich dodržování

Více

Pojďte s námi do přírody

Pojďte s námi do přírody Pojďte s námi do přírody závěrečná zpráva projektu Vojtěch Kodet prosinec 2011 Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pojďte s

Více

Co prozradí žáby zpěvem?

Co prozradí žáby zpěvem? Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila

Více

Obor Agropodnikání 15 tématických celků

Obor Agropodnikání 15 tématických celků Název projektu: Zkvalitnění výuky ve vztahu k odborné praxi na zemědělské škole v Táboře Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.14/02.0051 Obor Agropodnikání 15 tématických celků A/ Pěstování rostlin B/ Chov zvířat

Více

Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) Zpráva o činnosti za rok 2010

Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) Zpráva o činnosti za rok 2010 Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (ČTPEZ) Zpráva o činnosti za rok 2010 Vypracovali : Mgr. Pavlína Samsonová Ing. Jiří Urban Adrese koordinátora ČTPEZ: Bioinstitut, o.p.s. Křížkovského

Více

n) výši provozní hladiny u druhu zemědělské kultury

n) výši provozní hladiny u druhu zemědělské kultury Strana 3818 Sbírka zákonů č. 307 / 2014 307 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. prosince 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 14 písm. i), 3aa

Více

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy

Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) ve vazbě na ochranu půdy Ing. Martin MISTR, Ph.D. ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství Standardy GAEC v ČR od 1. ledna

Více

Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013. 23. ledna 2014 Hradec Králové

Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013. 23. ledna 2014 Hradec Králové Postup práce na realizaci NLP II v roce 2013 23. ledna 2014 Hradec Králové Rok 2013 pátý rok realizace Národního lesnického programu II Priority roku 2013 z pohledu MŽP využití přijatých doporučení ke

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Využití BRO v zemědělství.

Využití BRO v zemědělství. Využití BRO v zemědělství. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Strategický cíl MZe z pohledu zachování úrodnosti půduplatňování výstupů

Více

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015

MAS OPŽP 2014-2020 19.3.2015 OPŽP 2014-2020 19.3.2015 Základní údaje o OPŽP 2014-2020 Řídící orgán: Ministerstvo Životního prostředí Zprostředkující subjekt: Státní fond životního prostředí RENARDS dotační, s.r.o.. www.renards.cz.

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Turnov, 18. června 2014 www.zdravamesta.cz/ls Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více