Markéta Koželuhová, Petr Peichl, Robert Čihák, Jan Bytešník, Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
|
|
- Libuše Říhová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KATETRIZAČNÍ ABLACE INCESANTNÍCH FOREM KOMOROVÉ TACHYKARDIE PO INFARKTU MYOKARDU ZA PODPORY ELEKTROANATOMICKÉHO MAPOVÁNÍ Markéta Koželuhová, Petr Peichl, Robert Čihák, Jan Bytešník, Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Incesantní formy komorových tachykardií (KT) po infarktu myokardu (IM) představují závažný terapeutický problém. Pacienti bývají často zajištěni implantovaným kardioverterem defibrilátorem (ICD) a incesantní charakter arytmie vede obvykle k sérii výbojů, případně není arytmie pro svou pomalou frekvenci detekována. Cílem této studie je popis zkušeností s katetrizační ablací těchto arytmií za použití elektroanatomického mapování. Metody: V souboru 51 pacientů po katetrizační ablaci KT po IM pomocí elektroanatomického mapovacího systému bylo identifikováno 10 nemocných (muži, průměrný věk 65±12 let) s incesantní formou arytmie. U všech sledovaných byla zjištěna těžká poinfarktová dysfunkce levé komory srdeční (EF 23,0 ± 5,4 %). Vzhledem k incesantní formě arytmie bylo provedeno elektroanatomické mapování levé komory při KT a k ozřejmení kritického isthmu okruhu reentry bylo použito metody entrainment mapping. Po přerušení běžící KT byla provedena programovaná stimulace komor a v případě indukovatelnosti jiné formy KT bylo pokračováno v mapování při sinusovém rytmu. Byla vytvořena voltážová mapa dutiny levé komory s označením oblasti denzních jizev, pozdních potenciálů a pomalého vedení (integrovaný mapovací postup). Posléze byly provedeny léze napříč zónou exitu dalších KT. Výsledky: Incesantní KT se podařilo odstranit katetrizační ablací ve všech případech. U 7 nemocných bylo na konci výkonu dosaženo kompletního efektu neindukovatelnosti KT. Průměrné trvání výkonu bylo 186,5 ± 79,7 min při skiaskopickém čase 5,7 ± 2,2 min. Jedinou komplikací bylo u jednoho nemocného krvácení z třísla s rozvojem pseudoaneurysmatu. U pacientů s nevyvolatelnou KT na konci výkonu byla zaznamenána recidiva jiné nebo stejné KT pouze ve 2 případech. U 3 nemocných s indukovatelnou jinou KT na konci výkonu došlo k sporadické recidivě arytmie ve 2 případech. Závěry: Elektroanatomický mapovací systém dovoluje u nemocných s incesantní formou KT rychlou orientaci o kritickém substrátu, podporuje úspěšnou a bezpečnou katetrizační ablaci a zároveň umožňuje díky integrovanému mapovacímu postupu následnou rozsáhlejší modifikaci arytmogenního substrátu. Tím přispívá k snížení výskytu dalších forem KT. Klíčová slova: incesantní komorová tachykardie, elektroanatomický mapovací systém, infarkt myokardu, katetrizační ablace. CATHETER ABLATION OF POSTINFARCTION INCESSANT TACHYCARDIA SUPPORTED BY ELECTROANATOMICAL MAPPING Incessant forms of ventricular tachycardia (VT) represent a significant therapeutic problem. Although the patients are often implanted with an implantable cardioverter-defibrillator (ICD), incessant character of arrhythmia commonly leads to multiple discharges and/or VT is not detected for its slow rate. The aim of this study is to present an experience with catheter ablation of these arrhythmias using electroanatomical mapping. Methods: In a cohort of 51 patients who underwent catheter ablation of postinfarction VT with an electroanatomical mapping system, 10 patients (all men, mean age 65±12 years) had incessant tachycardia. All had significant postinfarction dysfunction of the left ventricle (LVEF 23.0 ± 5.4%). The incessant character of VT enabled electroanatomical activation mapping of the left (or right) ventricle during tachycardia and entrainment mapping was used to identify the critical isthmus for re-entry circuit. After VT termination, programmed ventricular stimulation was performed. Whenever another VT was inducible, electroanatomical mapping was continued in sinus rhythm. The voltage map of the left (right) ventricle was constructed with annotation of scar regions, areas of late potentials and/or slow conduction (the so-called integrated mapping technique). Finally, radiofrequency lesions across the exit zones of VTs were produced. Results: Incessant VT was successfully terminated by catheter ablation in all cases. In 7 patients, the complete effect, i.e. non-inducibility of any VT, has been achieved. On average, the procedure lasted ± 79.7 mins with a fluoroscopy time of 5.7 ± 2.2 mins. The only significant complication was groin haemorrhage followed by formation of a pseudoaneurysm of the femoral artery in one patient. In patients with non-inducible VT at the end of the procedure, recurrence of different or the same VT was observed during follow-up in 2 cases. In 3 subjects with persistent inducibility of another VT, only a sporadic recurrence of arrhythmia was recorded in 2 cases. Conclusions: In subjects with incessant VT, the electroanatomical mapping system allows rapid orientation regarding the critical component of the reentrant circuit and supports successful and safe catheter ablation. At the same time, integrated mapping approach enables a substantial modification of the arrhythmogenic substrate, leading to a reduction in other forms of VT. Key words: incessant ventricular tachycardia, electroanatomical mapping system, myocardial infarction, catheter ablation. prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc. Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Vídeňská 1958/9, Praha 4 Článek přijat redakcí: joka@medicon.cz Článek přijat k publikaci: Koželuhová M. Katetrizační ablace incesantních komorových tachykardií 205
2 206 Úvod Setrvalá monomorfní komorová tachykardie (KT) po infarktu myokardu (IM) bývá ve většině případů charakteru reentry a pochází z oblasti jizvy v komorové svalovině. Jizevnatá tkáň s okrsky přežívajících myokardiálních buněk tvoří substrát pro vznik těchto arytmií (1, 2). Ty mohou být hemodynamicky tolerované nebo mohou vést k hemodynamickému zhroucení, které se obvykle manifestuje jako synkopa nebo oběhová zástava. Pro riziko recidivy arytmie je většina nemocných v současnosti zajištěna implantací kardioverteru-defibrilátoru (ICD). Většina KT po IM je paroxyzmálních, ale v některých případech se může arytmie opakovat velmi často a přetrvávat po dobu delší než 12 hodin, a to navzdory snahám o její ukončení (3). V takových případech bývá označována za incesantní formu (obrázek 1A, B). Klinická prezentace se liší podle tepové frekvence a závažnosti základního srdečního onemocnění. Obvyklou manifestací je progrese srdečního selhání, které může skončit letálně. U pacientů s ICD může vést incesantní KT k sérii výbojů. Zvládnutí incesantní KT po IM proto bývá často problematické. Jednou možností je infuze amiodaronu (4), hluboká sedace a snahy o snížení sympatického tonu. Druhou možností je provedení katetrizační ablace, které dovoluje hemodynamickou stabilizaci (5, 6, 7, 8, 9). Ojediněle je nutno řešit situaci chirurgickou ablací, zavedením mechanické podpory nebo srdeční transplantací (10). Katetrizační ablace představuje v současnosti nejšetrnější nefarmakologický postup, který často dovoluje záchranu života nemocného s incesantní KT. Většina zkušeností byla založena na konvenčním mapování v průběhu KT (5, 6, 7, 8). Existují údaje, že použití trojrozměrného, elektroanatomického mapovacího systému (CARTO, Biosense Webster) usnadňuje provedení RF ablace u nemocných s KT po IM (9). Cílem této studie je popis zkušeností s katetrizační ablací incesantních forem KT po IM za použití elektroanatomického mapování. Metody Soubor nemocných V soboru 51 po sobě jdoucích pacientů, kteří podstoupili katetrizační ablaci KT po IM s navigací pomocí elektroanatomického mapovacího systému na našem pracovišti v letech bylo identifikováno celkem 10 nemocných s incesantní formou arytmie. Šlo ve všech případech o muže (průměrný věk 65±12 let) s významnou poinfarktovou dysfunkcí levé komory srdeční (EF 23,0 ± 5,4 %). Ve třech případech byl v anamnéze IM spodní stěny, v pěti dalších IM přední stěny, jeden nemocný prodělal IM přední i spodní stěny a jeden IM spodní stěny a laterální stěny. Dva pacienti prodělali v minulosti revaskularizační operaci myokardu. Všichni s výjimkou jednoho Obrázek 1. (A) Holterovský záznam u pacienta po infarktu myokardu, zobrazující jednu z forem incesantní komorové tachykardie krátké, repetitivní běhy monomorfní komorové tachykardie, které jsou přerušovány pouze na několik stahů sinusovým rytmem. (B) 12svodový EKG záznam této komorové tachykardie. Vzhledem k morfologii blokády levého raménka Tawarova vychází arytmie nejspíše z oblasti mezikomorového septa nemocného měli naimplantován ICD, ve 2 případech s možností biventrikulární stimulace. Katetrizační ablace Všichni pacienti podstoupili výkon nalačno po podepsání informovaného souhlasu. Přes pravou femorální žílu byl zaveden standardní kvadripolární katétr (6F, Response nebo Supreme, DAIG, Minnetonka, MN) do hrotu pravé komory. Ablační a mapovací katétr s elektromagnetickým senzorem (7F, Navistar nebo Navistar ThermoCool, Cordis-Webster, Baldwin Park, CA) byl zaveden přes pravou nebo levou femorální tepnu retrográdně do levé komory. K mapování bylo použito elektroanatomického mapovacího systému (CARTO nebo CARTO XP, Biosense Webster, Haifa, Israel) paralelně s vícekanálovým záznamovým zařízením (CardioLab, Prucka Engineering, Houston, TX or MacLab, GE Medical Systems, Milwaukee, MI, USA). Na počátku výkonu byl podán bolus j heparinu intravenózně, následovaný dalšími bolusy k dosažení aktivovaného času srážení (ACT) nad 250 ms. K analgosedaci byl podáván frakcionovaně fentanyl, případně s midazolamem. Vzhledem k incesantní formě arytmie bylo provedeno elektro anatomické mapování levé komory při tachykardii a k ozřejmení kritického isthmu okruhu reentry bylo použito stimulace z distálního bipólu ablačního katétru o délce cyklu o 30 ms kratší než byla délka cyklu arytmie (tzv. entrainment mapping). Dané místo bylo anotováno v trojrozměrné mapě levé komory a následně zde byl aplikován radiofrekvenční proud (obrázek 2A, B, C). Po ukončení KT byla dokončena linie k okraji jizvy a poté provedena programovaná stimulace komor k otestování indukovatelnosti jiných forem arytmií. V případě indukce jiné KT byla tato přerušena a další mapování bylo pro- Koželuhová M. Katetrizační ablace incesantních komorových tachykardií
3 Obrázek 2. (A) Elektroanatomická aktivační mapa v zadopřední projekci ukazující šíření aktivační sekvence při setrvalé, tolerované komorové tachykardii. Lokální aktivační čas je barevně kódován (červená nejčasnější, fialová nejpozdější aktivace). Mapa ukazuje reentry kroužící okolo jizvy (černá linie) na laterální stěně levé komory. Kritický isthmus pomalého vedení je lokalizován mezi touto jizvou a mitrálním prstencem (MA). (B) V této oblasti byly přítomny mid-diastolické potenciály (viz označený signál, který odpovídá místu označenému zelenou elipsou v barevné mapě). (C) Vytvoření linie bloku napříč tímto isthmem (od jizvy k mitrálnímu prstenci) vedlo k úspěšnému odstranění arytmie Obrázek 3. (A) Limitovaná voltážová mapa levé komory v předozadní projekci rotované kaudálně. Červená barva odpovídá jizevnaté tkáni a mapa ukazuje rozsáhlé aneuryzma přední stěny. U pacienta byly vyvolatelné dvě morfologie komorových tachykardií a jejich kritický isthmus byl lokalizován septálně (KT #1) a do horního pólu jizvy (KT #2). Série lezí napříč jizevnatou oblastí (tmavě červené body) vedly k úspěšnému odstranění obou morfologií komorových tachykardií. (B) Pacemap při stimulaci z mezikomorového septa morfologie QRS komplexu má shodnou morfologii jako klinická arytmie KT #1 a dlouhý interval mezi stimulem a komplexem QRS dokumentuje, že se vzruch šíří zónou pomalého vedení v isthmu. (C) Ukázka skrytého entrainmentu při KT #2 v horním pólu jizvy (tj. při rychlejší stimulaci, než je frekvence komorové tachykardie v tomto případě 300 ms se urychlí kroužení vzruchu v okruhu a nezmění se vůbec morfologie komplexů QRS a první cyklus po skončení arytmie má délku cyklu podobnou jako spontánní tachykardie v tomto případě 345 ms verzus 330 ms) ma/2ms k ověření vzniku dostatečné léze. Při přetrvávající stimulaci v daném místě byla zopakována aplikace radiofrekvenčního proudu. V oblastech normálního myokardu (tj. voltáž > 1,5 mv) nebyla prováděna žádná ablace. Po dokončení série lézí byla opět provedena kontrolní programovaná stimulace komor ze 2 míst s aplikací až 3 extrastimulů. V případě neindukovatelnosti arytmie byl výkon ukončen. Při indukci monomorfní KT bylo pokračováno v aplikaci lézi podle identifikace kritických component substrátu. Nicméně, při rozhodování o dalším pokračování výkonu byly brány do úvahy jak klinický stav nemocného, tak i délka výkonu. Rychlé KT nebo takové, kdy nebylo možno adekvátně lokalizovat kritický isthmus pomocí mapování, byly ponechány. Po odstranění zavaděčů byla zahájena infuze s heparinem po dobu hodin s přechodem na perorální léčbu pomocí antikoagulační léčbě. Dlouhodobé sledování Všichni pacienti s výjimkou jednoho měli implantován ICD a byli sledováni v pravidelných tříměsíčních intervalech. Analýza dat Kontinuální data jsou vyjádřena jako aritmetický průměr±sd. Vzhledem k malému počtu nemocných v sledovaném souboru nebylo použito statistické analýzy. vedeno při sinusovém rytmu. Byla zhotovena trojrozměrná voltážová mapa dutiny levé komory s vyznačením oblastí denzních jizev, oblastí pozdních potenciálů a pomalého vedení. Denzní jizvy byly definovány jako okrsky, kde nebylo možno dosáhnout stimulace myokardu z hrotu ablačního katétru při použití energie 10 a více ma. Byly anotovány šedou barvou pomocí speciální funkce software CARTO k anotaci jizev. Zóny pomalého vedení byly označeny barevnými body a definovány jako takové, kde bylo zaznamenáno zpoždění mezi stimulačním artefaktem a počátkem komplexu QRS při stimulaci z hrotu katétru 40 ms. V mapě byly anotovány barevnými body také oblasti, které byly identifikovány podle morfologie QRS při stimulaci jako součásti okruhu některé z arytmií. Podobně byla vyznačena místa skrytého entrainmentu v případě, kdy byla indukovaná KT hemodynamicky tolerována (obrázek 3A, B, C). Vzhledem k tomu, že je uvedený postup mapování charakterizován řadou kroků, které jsou přizpůsobeny na míru konkrétní situaci, nazýváme jej integrovaným přístupem (11). Katetrizační ablace Radiofrekvenční proud byl aplikován pomocí komerčně dostupného generátoru (Stockert Power Shuttle, Biosense Webster) v unipolárním zapojení a v teplotně kontrolovaném modu. Léze byly vytvářeny nejprve při běžící KT v oblastech identifikovaných jako kritické pro udržení dané arytmie. Pozornost byla soustředěna především na oblasti mezi centrální zónou a zónou exitu daného okruhu reentry. Po ukončení incesantní KT byly aplikovány další léze napříč zónou exitu klinické arytmie při sinusovém rytmu. Další léze byly aplikovány v závislosti na indukci další KT při následné programované stimulaci komor a podle výsledku integrovaného mapovacího postupu. Při použití standardního ablačního katétru bylo použito nastavení 60 C a energie 50 W po dobu s na jednu aplikaci. Pro ablaci pomocí chlazeného katétru bylo použito nastavení teploty 40 C, W a perfuze ml/min fyziologického roztoku. Po každé aplikaci bylo použito bipolární stimulace z hrotu ablačního katétru o energii impulzu 10 Výsledky Incesantní KT byla odstraněna katetrizační ablací ve všech případech. Kritická část okruhu reentry byla nalezena v levé komoře s výjimkou jednoho pacienta, kde byla provedena úspěšná ablace v oblasti septa pravé komory. Incesantní KT byla jedinou indukovatelnou arytmií u jednoho nemocného. Ostatní měli indukovatelnou alespoň jednu další KT po přerušení klinické KT (v průměru 2,4 ± 1,1 na pacienta), přičemž u 7 z nich šlo o alespoň jednu rychlou, netolerovanou arytmii (délka cyklu od 273 ms do 333 ms). U sedmi nemocných nebyla na konci výkonu standardním stimulačním protokolem indukovatelná jakákoliv KT (kompletní efekt). U dalších 3 pacientů bylo možno vyvolat na konci výkonu rychlou, monomorfní KT. Všichni byli zajištěni ICD a výkon byl v této fázi ukončen s ohledem na klinický stav pacienta. U dvou nemocných byla prováděna katetrizační ablace za umělé plicní ventilace, která byla vynucena projevy srdeční insuficience. Trvání výkonu bylo 186,5 ± 79,7 min při průměrném skiaskopickém čase, který dosáhl 5,7 ± 2,2 min. Všechny výkony proběhly bez komplikací. Následně se u jednoho pacienta objevilo krvácení z třísla s rozvojem pseudoaneuryzmatu, které bylo léčeno konzervativně. Koželuhová M. Katetrizační ablace incesantních komorových tachykardií 207
4 Tabulka 1. Charakteristiky nemocných, arytmií a výkonu Pt Věk (let) M/Ž EFLK % IM KT (n) KT DCKT (ms) Rozsah DC (ms) Hrot Výsledek Rekur. FU (měs) 1 71 M 20 A+I 2 NTin C klinická KT + ABL M 20 A 2 Tin+NT S kompletní + ABL M 20 I 3 Tin+NT C klinická KT M 30 I 2 Tin+NT S kompletní M 15 I 3 Tin+NT C klinická KT M 20 A 2 Tin+NT C klinická KT M 30 A 5 Tin+NT C kompletní M 30 A 2 Tin C kompletní M 25 I+L 2 Tin+NT C kompletní M 43 A 1 Tin S kompletní 46 Zkratky: Pt pacient, M muž, Ž žena, EFLK erekční frakce levé komory, IM infarkt myokardu, I inferior, A anterior, L laterální, KT komorová tachykardie, NT netolerovaná KT, Tin tolerovaná incesantní, NTin netolerovaná incesantní, DCKT délka cyklu KT v ms, Hrot typ hrotu oblačního katétru, S standardní 4 mm hrot, C chlazený hrot, ABL opakovaná ablace, Rekur rekurence v průběhu sledování, FU sledování (follow up) V průběhu sledování (25,5 ± 13,5 měsíců) byly zaznamenány recidivy setrvalé KT u 4 pacientů. Dva z nich měli indukovatelnou jinou formu KT na konci výkonu. U 7 nemocných s neindukovatelnou KT na konci výkonu byla zaznamenána rekurence KT ve dvou případech. Naopak, žádná rekurence nebyla zjištěna u třetího pacienta s indukovatelnou rychlou KT až do jeho úmrtí na srdeční selhání 3 měsíce po provedeném výkonu. Pouze jedenkrát byla zaznamenána recidiva klinické KT, a to druhý den po výkonu. Tento nemocný měl KT s kritickou komponentou okruhu v pravé komoře a tato arytmie byla úspěšně odstraněna opakovanou ablací. Byl dále bez recidiv až do úmrtí na karcinom rekta 20 měsíců od výkonu. U dalšího nemocného šlo o rekurenci KT jiné morfologie. Prodělal úspěšnou ablaci o 2 měsíce později a dále byl bez recidiv arytmie až do své smrti na progresivní srdeční selhání 6 měsíců později. Již před katetrizační ablací měl naimplantován ICD s biventrikulární stimulací. Další 2 pacienti měli sporadické rekurence arytmie podle výpisů z ICD pro jejich malou četnost byl zvolen konzervativní postup. Celkem zemřeli v průběhu sledování 3 pacienti, žádný z nich arytmickou smrtí. Diskuze Hlavním nálezem studie je skutečnost, že incesantní KT po IM lze odstranit s vysokou úspěšností pomocí katerizační ablace navigované elektroanatomickým mapovacím systémem (CARTO). V 70 % bylo navíc dosaženo pokračující katetrizační ablací odstranění indukovatelnosti všech forem KT. Tito nemocní měli nižší riziko rekurence KT v průběhu sledování. Všechny výkony byly provedeny s příznivým skiaskopickým časem a bez významných komplikací. Zkušenosti s katetrizační ablací incesantní KT provedené prostřednictvím konvenčních technik (mapování aktivační sekvence a mapování prostřednictvím entrainmentu) ukázaly, že arytmii lze přerušit ve vysokém procentu případů (5, 6, 7, 8). První zmínka o úspěšné katetrizační ablaci incesantní formy KT pomocí výboje stejnosměrného proudu pochází od Belhassena z roku 1985 (12). Podobná technika byla použita s úspěchem ve studiích Moradyho z roku 1988 a 1991, kdy bylo léčeno 8 nemocných s incesantní formou arytmie a všichni byli bez recidivy arytmie po dobu měsíců (5, 6). Borggrefe referoval o 91 % úspěšnosti v přušení incesantní tachykardie v souboru 22 nemocných (7). Nicméně, tři z 20 nemocných léčených ablací zemřeli v průběhu hospitalizace nebo ihned po jejím skončení. Incesantní KT bylo možno odstranit ve všech 17 případech v sérii publikované Cao a Gonskou (8), přičemž jeden nemocný zemřel na srdeční tamponádu po výkonu. Nicméně, 44 % nemocných mělo indukovatelnou KT při kontrolním testování s odstupem 5 14 dní. Rekurence KT byla zaznamenána klinicky u 6 ze 16 přeživších nemocných (38 %). Rozvoj nových technologií umožnil rozdílný přístup k ablaci KT po IM (13). Konstrukce elektroanatomické mapy při tolerované arytmii dovoluje anotaci kritických míst okruhu reentry přímo v anatomické mapě a usnadní tak opětovnou navigaci ablačního katétru. Následné substrátové mapování umožní získat představu o rozsahu jizvy a charakteru substrátu. Lineární ablace cílená na zóny exitu jiných okruhů reentry má potenciál modifikovat zásadně arytmogenní substrát zabránit indukovatelnosti dalších forem KT, ať tolerovaných nebo netolerovaných (9, 11, 13, 14, 15). Tato strategie byla poprvé prokázána ve studii Marchlinského a spol. (13), kteří definovali jizvu jako oblast s nízkou voltáží pod < 0,5 mv a ablační léze umístili napříč zóny exitu indukovatelných arytmií v okrajové části jizvy. Soejima a spol. zpřesnili definici substrátu tím, že definovali uvnitř jizevnaté oblasti místa tzv. denzní jizvy oblasti, kde není možno dosáhnout stimulace myokardu z hrotu ablačního katétru ani při aplikaci 10 ma (14). To dovolí identifikovat i relativně úzké kanály pomalého vedení uvnitř jizevnaté tkáně. Stimulace v těchto oblastech a analýza morfologie komplexu QRS spolu s měřením intervalu stimulus-qrs umožňují získat představu o reentry okruzích, jejich centrálních zónách a oblastech exitu. Naše zkušenosti jsou podobné a vzhledem k tomu, že lze elektroanatomickým mapováním umožnit katetrizační ablaci tolerovaných i netolerovaných forem KT, nazýváme zmíněný postup integrovaným mapovacím přístupem (11). Jiní autoři zdokonalili techniku mapování tak, že se zaměřují pouze na oblast substrátu bez mapování celé dutiny levé nebo pravé komory (15). Tímto způsobem dosáhli neindukovatelnosti KT ve skupině 28 nemocných s pleomorfní, nestabilní nebo incesantní KT v 79 % případů. V našem souboru bylo u části případů použito standardní velikosti hrotu katétru, tj. 4 mm. Zbývající výkony byly provedeny pomocí katétru s chlazeným koncem, který zajišťuje vytvoření hlubších a větších lézí (16, 17). Lze předpokládat, že by použití katétru s chlazeným koncem mohlo přispět k zlepšení dlouhodobých výsledků katetrizační ablace KT po IM. Je to v souladu s výsledky Nabara a spol. (18), kteří referovali o úspěšné ablaci klinické KT pomocí katétru s chlazeným hrotem u 5 z 8 nemocných s předem neúspěšnou ablací konvenčním oblačním katétrem. Závěrem lze konstatovat, že použití integrovaného přístupu mapování za pomoci elektroanatomického mapovacího systému dovoluje u nemocných s incesantní formou KT po IM nejen účinné odstranění samotné klinické KT, ale současně i rozsáhlejší modifikaci arytmogenního substrátu s cílem omezit následné rekurence jiných forem KT. Tohoto výsledku je možno dosáhnout s minimem komplikací a s příznivým skiaskopickým časem. 208 Koželuhová M. Katetrizační ablace incesantních komorových tachykardií
5 Literatura 1. de Bakker JM, van Capelle FJ, Janse MJ, et al. Reentry as a cause of ventricular tachycardia in patients with chronic ischemic heart disease: electrophysiologic and anatomic correlation. Circulation 1988; 77: Stevenson WG, Khan H, Sager P, et al. Identification of reentry circuit sites during catheter mapping and radiofrequency ablation of ventricular tachycardia late after myocardial infarction. Circulation 1993; 88: Stevenson WG, Soejima K. Inside or out? Another option for incessant ventricular tachycardia. J Am Coll Cardiol 2003; 41: Somberg JC, Bailin SJ, Haffajee CI, et al. Intravenous lidocaine versus intravenous amiodarone (in a new aqueous formulation) for incessant ventricular tachycardia. Am J Cardiol 2002; 90: Morady F, Frank R, Kou WH, et al. Identification and catheter ablation of slow conduction in the reentrant circuit of ventricular tachycardia in humans. J Am Coll Cardiol 1988; 11: Morady F, Kadish A, Rosenheck S, et al. Concealed entrainment as a guide for catheter ablation of ventricular tachycardia in patients with prior myocardial infarction. J Am Coll Cardiol 1991; 17: Borggrefe M. Catheter ablation of incessant ventricular tachycardia. Isr J Med Sci 1996; 32: Cao K, Gonska BD. Catheter ablation of incessant ventricular tachycardia: acute and long-term results. Eur Heart J 1996; 17: Soejima K, Suzuki M, Maisel WH, et al. Catheter ablation in patients with multiple and unstable ventricular tachycardias after myocardial infarction: short ablation lines guided by reentry circuit isthmuses and sinus rhythm mapping. Circulation 2001; 104: Kulick DM, Bolman III RM, Salerno CT, et al. Management of recurrent ventricular tachycardia with ventricular assist device placement. Ann Thorac Surg 1998; 66: Kautzner J, Čihák R, Peichl P, et al. Catheter ablation of ventricular tachycardia following myocardial infarction using a 3-D electroanatomical mapping. PACE 2003; 26[pt II]: Belhassen B, Miller HI, Laniado S. Catheter ablation of incessant ventricular tachycardia refraktory to external cardioversions. Am J Cardiol 1985; 55: Marchlinski FE, Callans DJ, Gottlieb CD, et al. Linear ablation lesions for control of unmappable ventricular tachycardia in patients with ischemic and nonischemic cardiomyopathy. Circulation 2000; 101: Soejima K, Stevenson WG, Maisel WH, at al. Electrically unexcitable scar mapping based on pacing threshold for identification of the reentry circuit isthmus: feasibility for guiding ventricular tachycardia ablation. Circulation 2002; 106: Kottkamp H, Wetzel U, Schirdewahn P, et al. Catheter ablation of ventricular tachycardia in remote myocardial infarction: substrate description guiding placement of individual linear lesions targeting noninducibility. J Cardiovasc Electrophysiol 2003; 14: Skrumeda LL, Mehra R. Comparison of standard and irrigated radiofrequency ablation in the canine ventricle. J Cardiovasc Electrophysiol 1998; 9: Callans DJ, Ren JF, Narula N, et al. Effects of linear, irrigated-tip radiofrequency ablation in porcine healed anterior infarction. J Cardiovasc Electrophysiol 2001; 12: Nabar A, Rodriguez LM, Timmermans C, Wellens HJ. Use of a saline-irrigated tip catheter for ablation of ventricular tachycardia resistant to conventional radiofrequency ablation: early experience. J Cardiovasc Electrophysiol 2001; 12:
prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
Katetrizační ablace srdečních arytmií prof MUDr Josef Kautzner, CSc, FESC Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha joka@medicon.cz www.ikem.cz Schéma katetrizační ablace
Vícekdy tachykardií navozená kardiomyopatie
Kazuistiky Tachykardií navozená kardiomyopatie. Ménì obvyklé pøíèiny, ménì obvyklá øešení. 3 kazuistiky B. Holek, M. Fiala, J. Chovančík, M. Branny Oddělení kardiologie, Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí
VíceÚvod. Pùvodní práce. ICD zjevné, že četnými vý- 577
Pùvodní práce Setrvalá monomorfní komorová tachykardie u pacientù se strukturálním posti ením srdce. Rùzné arytmogenní substráty, rùzné mo nosti paliativní nebo kurativní léèby katetrovou ablací v éøe
VíceKAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN
Tachykardie Komorové tachykardie Jan Šimek 2. interní klinika VFN Definice: zrychlená srdeční aktivita o frekvenci nad 100/min (Tedy QRS komplexy jsou vzdáleny 3 velké čtverce nebo méně) Klinický obraz:
VíceHemodynamický efekt komorové tachykardie
Hemodynamický efekt komorové tachykardie Autor: Kristýna Michalčíková Výskyt Lidé s vadami srdce, kteří během svého života prodělali srdeční infarkt, trpí zúženými věnčitými tepnami zásobujícími srdce
VíceSoučasné možnosti katetrizační ablace komorových tachykardií u strukturálních onemocnění srdce
Současné možnosti katetrizační ablace komorových tachykardií u strukturálních onemocnění srdce Petr Peichl, Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Podobně
VíceKomorové tachykardie. Jan Šimek 2. interní klinika VFN. Komorové tachykardie. EKG atributy tachyarytmií. Supraventrikulární tachykardie
Komorové tachykardie EKG atributy tachyarytmií 0. Frekvence 1. Šířka QRS komplexu Tachykardie se štíhlými komplexy (QRS 120ms) Supraventrikulární tachykardie Supraventrikulární tachykardie Jan Šimek 2.
VíceNově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu
Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu MUDr. Martin Bláha XXIV. Výroční sjezd ČKS, 17.5.2016 Brno Srdeční selhání při fibrilaci síní s rychlou odpovědí
VíceKurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII. Dan Wichterle
Kurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII Dan Wichterle 6.4.2013 Anamnéza Palpitace (charakter, četnost, intenzita, trvání) Nespecifické projevy (slabost, únava, nevýkonnost, dušnost, oprese až bolest na
VíceKomorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol 65let - kuřačka, hypertonička, porucha glc tolerance - IM před 15 lety- bez dispenzarizace??? - v posledních 2 letech
VíceSupraventrikulární tachyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Supraventrikulární tachyarytmie Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice Supraventrikulární tachyarytmie (=SVT) Porucha srdečního rytmu K udržení je potřeba myokardu síní Frekvence
VíceSTRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha
STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ Jiří Kettner Klinika kardiologie, IKEM, Praha Kardioverze Kardioverzí rozumíme výkon, který směřuje k obnovení normálního srdečního rytmu. Elektrická kardioverze
VíceNové možnosti farmakologické léčby
Když řešením není jen ablace Nové možnosti farmakologické léčby Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha Czech registry on catheter ablation 2011 Celkem Fibrilace síní (N = 1 590) Procento výkonů indication
VíceKatetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu
Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu V. Pořízka, M. Želízko, R. Kočková, Klinika kardiologie IKEM XXIV. výroční sjezd ČKS, Brno 6.5.06
VíceKomorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice a rozdělení Komorové arytmie = poruchy srdečního rytmu vznikající ve svalovině komor v převodním systému
VíceIncizionální a neincizionální síòové makroreentry tachykardie u dospìlých pacientù. Pøíèiny, principy mapování a dlouhodobé výsledky katetrové ablace
Pùvodní práce Incizionální a neincizionální síòové makroreentry tachykardie u dospìlých pacientù. Pøíèiny, principy mapování a dlouhodobé výsledky katetrové ablace M. Fiala 1,2, J. Chovančík 1, P. Heinc
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM 6.4.2013 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý komorový rytmus,
VíceSpektrum idiopatických komorových tachykardií ve specializovaném centru
228 Spektrum idiopatických komorových tachykardií ve specializovaném centru Markéta Koželuhová, Petr Peichl, Petr Hlivák, Robert Čihák, Dan Wichterle, Vladislav Vančura, Jan Bytešník, Josef Kautzner Klinika
VíceORIGINÁLNÍ PRÁCE ORIGINAL ARTICLES ZMĚN ĚNY OB Y OBJEMU A V JEMU A VOLTÁŽE
ZMĚNY OBJEMU A VOLTÁŽE LEVÉ SÍNĚ PO KOMPLEXNÍ ABLACI PRO PERZISTENTNÍ FIBRILACI SÍNÍ Martin Fiala, Jan Gorzolka, Dorota Wojnarová, Veronika Bulková, Jan Chovančík, Jaroslav Januška, Marian Branny Oddělení
VíceZPRÁVA O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
ZPRÁVA O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE dle 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název veřejné zakázky: FN u sv. Anny v Brně - ICRC - Elektrofyziologické systémy Evidenční ve VVZ: 226004 Evidenční zadavatele:
VíceKardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny
Symposium ČTS Zařazování na čekací listinu k transplantaci ledviny Praha 26.10.2005 Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Ondřej Viklický Klinika nefrologie,
VíceSrdeční selhání a telemonitoring
Srdeční selhání a telemonitoring Transparentní a trvale udržitelné zdravotnictví: Co brání rychlejšímu zavádění inovací do zdravotnictví a jak to změnit?" Josef Kautzner, MD, PhD, FESC Institut klinické
VíceDiagnostika a léčba supraventrikulárních arytmií. Pavel Osmančík III. Interní kardiologická klinika 3.LF UK a FNKV
Diagnostika a léčba supraventrikulárních arytmií Pavel Osmančík III. Interní kardiologická klinika 3.LF UK a FNKV Supraventrikulární tachykardie Většinou paroxysmální Incidence 34/ 100 000 osob/rok Sinusový
VíceLéčba arytmií v anestezii a intenzivní péči
Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči Miroslav Solař I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Lékařská fakulta UK v Hradci Králové Arytmie v anestezii Poruchy srdečního
VíceResynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou
Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou O. Spurná, J. Hojerová, S. Dvořáková, P. Kubuš, Dětské kardiocentrum FN v Motole, Praha, 2016 Etiologie srdečního selhání dle
VíceSupraventrikulární tachykardie - možnosti léčby
Supraventrikulární tachykardie - možnosti léčby UDr. Petr Peichl, Ph.D. Klinika kardiologie,praha Supraventrikulární arytmie Definice: arytmie, které vznikají v srdečních síních nebo síně využívají jako
VíceFibrilace síní. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Fibrilace síní Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Epidemiologie Prevalence 1-2% Výskyt vzrůstá s věkem >80 let prevalence 10% U nemocných se srdečním selháním 20% prevalence Přirozená
VíceArytmická bouře život ohrožující stav
297 Arytmická bouře život ohrožující stav Petr Peichl 1, 2, Josef Kautzner 1 1 Klinika kardiologie IKEM, Praha 2 LF UK Plzeň Arytmická bouře je definována jako tři a více epizod hemodynamicky závažných
VíceFibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?
Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? MUDr. David Šipula kardiovaskulární oddělení FNO Fibrilace síní Nejčastější setrvalá porucha srdečního rytmu odpovědná za podstatné zvýšení mortality
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý
VíceSrdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty
Srdeční selhání a fibrilace síní Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty Počet nemocných s FS v USA (miliony) Fibrilace síní, SS, MS: Epidemie 21. století 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Předpokládaná
VíceJe mo né vyléèit typický flutter síní radiofrekvenèní ablací do jedné hodiny?
Pùvodní práce Je mo né vyléèit typický flutter síní radiofrekvenèní ablací do jedné hodiny? Z. Stárek 1, L. Zaoral 1, P. Leinveber 1, L. Haman 2, Z. Csanádi 3, D. Heřman 4 za řešitele registru EASTHER
VíceLÉKAŘSKÉ SYMPOZIUM MODULACE (MDM) V LÉKAŘSKÉ PRAXI TOP HOTEL PRAHA 4.10.2010
LÉKAŘSKÉ SYMPOZIUM FYZIKÁLNÍ LÉČBA METODOU MESODIENCEFALICKÉ MODULACE (MDM) V LÉKAŘSKÉ PRAXI TOP HOTEL PRAHA 4.10.2010 Motto Prof.MUDr.Vladimir A. Pavlov, DrSc: Mesodiencefalická modulace je jediná metoda
VíceSrdení arytmie a jejich lébal
Srdení arytmie a jejich lébal Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentáln lní medicíny, Praha Srdení arytmie Souhrnný název pro poruchy srdeního rytmu, kterých je celáada druh
VíceÚskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu
Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie
VícePřístrojová léčba SS: ICD a CRT roce 2013 Miloš Táborský
Přístrojová léčba SS: ICD a CRT roce 2013 Miloš Táborský XXI. výroční sjezd České kardiologické společnosti Brno 5.5.2013 Cor et Vasa 54(2012) E113-E134. Guidelines ČKS 2011 Europea Heart Journal 2012;33,
VíceFIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ. Autor: Andrea Antonická. Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC. Výskyt
FIBRILACE SÍNÍ A JEJÍ INTERVENČNÍ ŘEŠENÍ Autor: Andrea Antonická Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) bývá právem označována jako kardiovaskulární epidemie. Touto nejčastější
VíceTEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG
TEST 1 Kazuistika 1 Prezentace 39-letý muž byl přijat pro klidovou bolest levého ramene, tlak na hrudi s lehkou závislostí na poloze, horší v předklonu. Vyšetřen na ambulanci a následně JIP interního oddělení,
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
VíceIdiopatická komorová extrasystolie katetrová ablace jako léèebná alternativa
Pùvodní práce Idiopatická komorová extrasystolie katetrová ablace jako léèebná alternativa J. Chovančík, M. Fiala, H. Szymeczek, R. Neuwirth, R. Nevřalová, I. Nykl, M. Branny Kardiologické oddělení, Kardiocentrum,
VíceKatetrizační ablace arytmií u nemocných s vrozenou srdeční vadou
124 Přehledové články Katetrizační ablace arytmií u nemocných s vrozenou srdeční vadou Petr Peichl, Josef Kautzner Klinika kardiologie, IKEM, Praha Arytmie představují u dospělých nemocných s vrozenou
VíceARYTMIE. Ústav patologické fyziologie 1. LF UK
ARYTMIE Ústav patologické fyziologie 1. LF UK DĚLENÍ ARYTMIÍ 1) Lokalizace - supraventrikulární - ventrikulární 2) Tepová frekvence - bradyarytmie < 60/min - tachyarytmie > 100/min 3) Elektrické děje -
VíceKardiomyopatie Petr Kuchynka
Kardiomyopatie Petr Kuchynka II. interní klinika - klinika kardiologie a angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Definice kardiomyopatií Kardiomyopatie
VíceÚčinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů
Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů Michal Horáček, Jan Beroušek, Tomáš Vymazal KARIM 2. LF UK ve
VíceODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY dle 156 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název veřejné zakázky: FNUSA-ICRC - Elektrofyziologické systémy Evidenční číslo ve VVZ: 226004 Evidenční číslo zadavatele:
VícePoruchy srdečního rytmu. Autor: Adam Rafaj. Výskyt
Poruchy srdečního rytmu Autor: Adam Rafaj Výskyt Poruchy srdečního rytmu (arytmie, dysrytmie) definujeme jako jakoukoliv změnu v oblasti tvorby nebo vedení srdečního vzruchu. Může se projevovat jako zpomalené,
VíceFokální síòová tachykardie. Klinické projevy, místa vzniku a výsledky katetrové ablace
Pùvodní práce Fokální síòová tachykardie. Klinické projevy, místa vzniku a výsledky katetrové ablace M. Fiala 1,2, J. Chovančík 1, P. Heinc 2, R. Neuwirth 1, R. Nevřalová 1, I. Nykl 1, M. Branny 1 1 Kardiocentrum
VíceMUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D.
MUDr. Jozef Jakabčin, Ph.D. RAO LAO AKCE RYTMUS FRQ OSA QRS P QRS QT ST T Patologické změny ARYTMIE Šíření aktivace v pravé a následně levé síni P vlna je zápis splynutí dvou vln Aktivace pravé
VíceKrevní tlak/blood Pressure EKG/ECG
Minutový objem srdeční/cardiac output Systolický objem/stroke Volume Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG MINUTOVÝ OBJEM SRDCE Q CARDIAC OUTPUT je množství krve, které srdce vyvrhne do krevního oběhu za
VíceKey words: atrial fibrillation, catheter ablation, intracardiac echocardiography. Interv Akut Kardiol 2006;5:
INTRAKARDIÁLNÍ ECHOKARDIOGRAFIE PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI PRO FIBRILACI SÍNÍ Robert Čihák, Josef Kautzner, Hanka Mlčochová, Petr Peichl, Dan Wichterle Klinika kardiologie, IKEM, Praha Úvod: Katetrizační
VíceFIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE
FIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE Autor: Robin Ševčík Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) dnes představuje nejčastější klinicky manifestovanou arytmii. Její prevalence
VíceElektrofyziologické vyšetření
Elektrofyziologické vyšetření Miloš Táborský, Tomáš Skála 29.11.2013 Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) 1812: baron Hildprant studium medicíny v Praze Základy anatomie srdeční elektrofyziologie: Současná
VíceSupraventrikulární tachykardie
Supraventrikulární tachykardie u dětí Jiří Kobr Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni 2011 Koncept Definice Klasifikace Patofyziologie Klinické příznaky Diagnostika Akutní léčba Léčba profylaktická
VíceMechanismy bradykardií
Bradykardie EKG bradykardie Definice: frekvence komor pod 60/min (50min) Tedy při posunu papíru 25mm/s je mezi QRS komplexy více než 5 (6) velkých čtverců Klinický obraz: Syndrom nízkého minutového srdečního
VíceElektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií
Elektrofyziologické vyšetření a katetrizační ablace supraventrikulárních arytmií Za jakým účelem se vyšetření provádí? Toto vyšetření se provádí pro poruchy srdečního rytmu (arytmie), jejichž společným
VíceMarkery srdeční dysfunkce v sepsi
Markery srdeční dysfunkce v sepsi MUDr. Pavel Malina MUDr. Janka Franeková, Ph. D. Oddělení klinické biochemie Interní oddělení Nemocnice Písek, a.s. Pracoviště laboratorních metod IKEM Praha Colours of
VíceLekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám
Lekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D. Evropský fond pro regionální rozvoj Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Podpořeno projektem Materiálně technická
VíceHypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica)
Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica) Autor: Marek Hok Úvod: Hypertrofická kardiomyopatie (dále jen HKMP) je poměrně častým geneticky podmíněným onemocněním primárně postihujícím
Více& Systematika arytmií
Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální
VíceDlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?
Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu? Petr Peichl Klinika kardiologie IKEM Přirozený průběh FiS vs léčba ESC Guidelines 2010 Strategie léčby FiS Kontrola rytmu (rhythm control) Terapeutické postupy
VíceAkutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek
Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek Koronární jednotka II. interní klinika VFN, Praha AIM z učebnice STEMI přední stěny PCI RIA Doporučení České kardiologické společnosti STEMI Non-STEMI Akutní
VíceMechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích. Mgr. Kamila Holdová
Mechanické srdeční podpory při katetrizačních ablacích Mgr. Kamila Holdová Mechanické srdeční podpory systémy, které umožňují částečně nebo i kompletně podpořit práci srdce jako pumpy zavádí se mini-invazivní
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
VícePoruchy srdečního rytmu
Poruchy srdečního rytmu Chirurgická léčba poruch srdečního rytmu: Co je to arytmie? Obecně lze říci, že se jedná se o poruchu srdečního rytmu, kdy elektrické impulsy, které za normálních okolností vznikají
VíceXVI. České a slovenské sympózium o arytmiích a kardiostimulaci PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM
XVI. České a slovenské sympózium o arytmiích a kardiostimulaci PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM 11. 13. listopadu, 2018 Kongresové centrum: Hotel Clarion Ostrava, Česká republika Vědecký program Konferenční sál 1 Neděle,
VíceDIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI
DIAGNOSTIKA A PREVENCE HLUBOKÉ ŽILNÍ TROMBÓZY V INTENZIVNÍ PÉČI MUDr. Ing. Jan Beneš Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Masarykova nemocnice
VíceEtické problémy pacientů s defibrilátorem. Miloš Táborský I. IKK FNOL a UPOL
Etické problémy pacientů s defibrilátorem Miloš Táborský I. IKK FNOL a UPOL 26.10.2013 Motto Co je láska, poznáváme toliko v Kristu, v činu jeho lásky pro nás. On jediný je definicí lásky. Co on činí a
VíceSrdeční implantabilní přístroje
Srdeční implantabilní přístroje Rychlokurs pro anesteziologii MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM kamil.sedlacek@ikem.cz Device cardiology 1952 transkutánní stimulace (Paul M. Zoll, Boston) 1956
VíceKardiostimulátory. X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Kardiostimulátory X31ZLE Základy lékařské elektroniky Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Kardiostimulátor kardiostimulátory (pacemakery) a implantabilní defibrilátory (ICD) jsou implantabilní
VíceZákladní kategorie přístrojů pro výběrové řízení
K č.j. 366 4/2012/DP - ÚVN Číslo Označení Kategorie Základní kategorie přístrojů pro výběrové řízení Minimální rozsah programovatelných režimů Upřesnění Předpokládané plnění (ks za rok) 1 V Zajišťovací
Více& Systematika arytmií
Fyziologický srdeční rytmus & Systematika arytmií Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK VFN Kardiocentrum VFN Fyziologický srdeční rytmus Anatomické poznámky Sinoatriální
VíceMartin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala. Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací
Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala Základy srdeční elektrofyziologie a katétrových ablací Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Martin Eisenberger, Alan Bulava, Martin Fiala
VíceResynchronizační léčba srdečního selhání: Optimální nástroj je CRT-D Súčasná arytmológia v kocke
Resynchronizační léčba srdečního selhání: Optimální nástroj je CRT-D Súčasná arytmológia v kocke Miloš Táborský Senec 28. 01. 2013 Kdo je lepší??? Připadá mi to jako rétorika roku 1948, kdy nám všichni
VíceNukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční
Nukleární kardiologie Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční Zátěžové testy Fyzická zátěž farmakologická zátěž Dipyridamol Adenosin Regadenoson
VíceNáhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence
Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Doc. MUDr.Tomáš Kára,PhD, Prim. MUDr. Pavel Homolka, PhD, Prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc., Prim. MUDr. Ladislav Groch, As. MUDr. Ota Hlinomaz,PhD,
VíceAkutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?
Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe? Tomáš Janota Kardio JIP 3. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. LF UK, Praha Akutní koronární syndromy Kardiovaskulární onemocnění
VíceKonvenční léčba chronického srdečního selhání
Konvenční léčba chronického srdečního selhání Jiří Vítovec Výzvy evropské/české kardiologie a paliativní péče 2. listopadu 2018 Krajský úřad Kraje Vysočina, Kongresový sál, Žižkova 57, Jihlava Léčba
VíceJak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov
Jak dlouho léčit tromboembolickou nemoc? MUDr. Petr Kessler Odd. hematologie a transfuziologie Nemocnice Pelhřimov 1995 Six weeks versus six months. 40% provokovaných trombóz Schulman Six weeks versus.
VíceBioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner
Bioelektromagnetismus Zdeněk Tošner Bioelektromagnetismus Elektrické, elektromagnetické a magnetické jevy odehrávající se v biologických tkáních elektromagnetické vlastnosti tkání chování vzrušivých tkání
VíceFitness for anaesthesia
Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity
VíceKatetrizační ablace u fibrilace síní
R. Čihák Úvod Fibrilace síní (FS) je nejčastější klinickou arytmií. Výskyt přitom stále stoupá a podle odhadů se v příštích dekádách zvýší až 2,5krát [1]. Základem léčby FS je léčba farmakologická. Ta
VíceZdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno
Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno epidemiologie NZO, přednemocniční mortalita doporučené postupy - post-cardiac arrest care diagnostika AKS po KPR v podmínkách přednemocniční
VíceEKG se čte snadno, nebo ne?
BI Praha EKG se čte snadno, nebo ne? MVDr. Alan Kovačevič, DECVIM-CA/kardiologie Veterinární klinika Stommeln, Spolková republika Německo Stručné zopakování EKG-diagnostiky Typické indikační oblasti pro
VíceAkutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů
Akutní koronární syndromy Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené Definice pojmů Akutní koronární syndromy nestabilní angina pectoris (NAP) minimální léze myokardu - mikroinfarkt
VíceHFOV v dětské resuscitační péči
HFOV v dětské resuscitační péči Pavlíček P. Klinika anesteziologie a resuscitace 2.LF a IPVZ FN v Motole, Praha HFOV historie 1980 : první 3100 A vyvinutý v Sant Antonio, TX 1984 : první neonatální studie
VíceNÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková
NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT Simona Janíčková Bc. Hana Javorková MUDr. Milan Sepši Ph.D. Proč lidé náhle umírají? Definice NSS: Přirozené úmrtí z kardiální příčiny do 1 hodiny od rozvoje symptomů u osob s nebo bez
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č. 7, bolest mezi lopatkami a v zádech (vertebrogenní syndrom, infarkt myokardu, aneurysma aorty) J.K,muž, 55 let Popis případu a základní anamnesa 55 letý pacient hypertonik přivezen RZP po
VíceTisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012
Tisková konference k realizaci projektu Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního k centra FN Olomouc Olomouc, 9. listopadu 2012 Fakultní nemocnice Olomouc je součástí
VíceRegistr Herceptin Karcinom prsu
I. Primární diagnostika Registr Herceptin Karcinom prsu Vstupní parametry Rok narození Věk Kód zdravotní pojišťovny (výběr) o 111 o 201 o 205 o 207 o 209 o 211 o 213 o 217 o 222 Datum stanovení diagnózy
VícePunkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM
Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM 11. 4. 2014 Perikardiální výpotek příčiny Mechanické: komplikace katetrizačních výkonů, trauma, poststernotomický sy Závažná celková onemocnění: celkové
VícePosuzování způsobilosti kardiologických nemocných k řízení motorových vozidel. Odborné stanovisko České kardiologické společnosti novelizace 2012
Posuzování způsobilosti kardiologických nemocných k řízení motorových vozidel Odborné stanovisko České kardiologické společnosti novelizace 2012 Jaromír Hradec, Miloš Táborský. František Toušek, Hana Skalická
VícePatofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG)
Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG) Při posuzování 12-ti svodového EKG hodnotíme: 3. 4. 5. 6. 7. 8. Rytmus Frekvenci Výše kmitů QRS Elektrickou osu Časové intervaly
VíceSRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce
SRDEČNÍ CYKLUS Srdeční cyklus je období mezi začátkem dvou, po sobě jdoucích srdečních stahů. Skládá se z: 1. kontrakce komor, označované jako systola a 2. relaxace komor, označované jako diastola. Obě
VíceNovinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno
Novinky v léčbě Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno PARADIGM-HF: Design studie Randomizace n=8442 Dvojitě slepá Léčebná
VíceInvazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika)
Invazivní vyšetření srdce a srdečních cév (srdeční katetrizace, koronarografie) Invazivní léčba srdečních cév (perkutánní koronární angioplastika) INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA (ZÁKONNÉHO ZÁSTUPCE) S POSKYTNUTÍM
VíceKardio IKEM na evropské špičce. Obnova a rozšíření přístrojového a softwarového vybavení Kardiocentra IKEM (IOP)
Kardio IKEM na evropské špičce Obnova a rozšíření přístrojového a softwarového vybavení Kardiocentra IKEM (IOP) 18. 11. 2013 Kardiocentrum IKEM MUDr. Michael Želízko, CSc. náměstek pro léčebně preventivní
VíceVZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král
VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové
VíceKlinická studie CMG stav příprav. Roman Hájek. Velké Bílovice CMG CZECH GROUP M Y E L O M A Č ESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA
Klinická studie 2006 - stav příprav Roman Hájek Velké Bílovice 8.4.2006 Č ESKÁ MYELOMOVÁ SKUPINA Klinické studie s cílem dosáhnout dlouhodobého přežití 20% v období 1995-2006 ROK 1996 ROK 2002 ROK 2006
VíceNOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU
NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU MUDr. Roman Škulec, Ph.D. Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
VíceKOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI
KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI MUDr. Robin Šín ZZS Plzeňského kraje ZZS Libereckého kraje ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Úvod nekróza části myokardu
Více