DIPLOMOVÁ PRÁCE. Kateřina Slováčková 2008/2009

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra právní teorie DIPLOMOVÁ PRÁCE Generické a evropské doménové spory Kateřina Slováčková 2008/2009 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Generické a evropské doménové spory zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 Na tomto místě bych ráda upřímně poděkovala JUDr. Radimu Polčákovi Ph.D. za vedení práce, odborné konzultace a cenné připomínky k textu. 2

3 OBSAH 1 ÚVOD OBECNÝ VÝKLAD K DOMÉNOVÝM JMÉNŮM POJEM DOMÉNOVÉHO JMÉNA ORGÁNY A ORGANIZACE SPRAVUJÍCÍ DOMÉNY FUNKCE DOMÉNOVÉHO JMÉNA HODNOTA DOMÉNOVÉHO JMÉNA STRUKTURA DOMÉNOVÉHO JMÉNA DOMÉNY VRCHOLNÉ ÚROVNĚ (TLDs) DOMÉNY DRUHÉ ÚROVNĚ (SLD) INTERNATIONALIZED DOMAIN NAME (IDN) DOMÉNOVÁ AUTORITA REGISTRACE DOMÉNOVÝCH JMEN PRÁVNÍ POVAHA DOMÉNOVÉHO JMÉNA DOMÉNOVÉ JMÉNO JAKO VĚCNÉ PRÁVO DOMÉNOVÉ JMÉNO JAKO JINÁ MAJETKOVÁ HODNOTA DOMÉNOVÉ JMÉNO JAKO RELATIVNÍ PRÁVO DOMÉNOVÉ SPORY KATEGORIZACE DOMÉNOVÝCH SPORŮ SPECIFICKÉ PŘÍPADY ZNEUŽÍVÁNÍ REGISTRACE DOMÉNOVÝCH JMEN ZPŮSOBY ŘEŠENÍ DOMÉNOVÝCH SPORŮ NEGOCIACE OBECNÉ SOUDNICTVÍ ALTERNATIVNÍ ŘEŠENÍ SPORŮ (ADR) ROZHODČÍ ŘÍZENÍ SOFT LAW A ONLINE DISPUTE RESOLUTION SPECIFICKÉ ŽALOBY IN REM GENERICKÉ DOMÉNY NEJVYŠŠÍ ÚROVNĚ HISTORIE VÝVOJE UDRP ICANN POVĚŘENÍ POSKYTOVATELÉ

4 4.4 CHARAKTERISTIKA UDRP ŘÍZENÍ ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVITY UDRP ŘÍZENÍ PRŮBĚH ŘÍZENÍ DLE UDRP U POSKYTOVATELE WIPO ÚSPĚCH VE SPORU DŮKAZNÍ BŘEMENO IDENTITA NEBO ZAMĚNITELNOST S OCHRANNOU ZNÁMKOU LEGITIMNÍ ZÁJEM ZLÁ VÍRA KUMULACE PODMÍNEK V ČL. 4 a) UDRP EVROPSKÁ DOMÉNA NEJVYŠŠÍ ÚROVNĚ PŘEDPOKLADY VZNIKU REJSTŘÍK RELEVANTNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY REGISTRANTI POSTUPNÁ REGISTRACE ŘEŠENÍ SPORŮ O DOMÉNU.EU JAZYK ŘÍZENÍ PRŮBĚH ADR ŘÍZENÍ U POSKYTOVATELE RS HKAK ČR ÚSPĚCH VE SPORU DŮKAZNÍ BŘEMENO IDENTITA NEBO ZAMĚNITELNOST S CHRÁNĚNÝM OZNAČENÍM LEGITIMNÍ ZÁJEM ZLÁ VÍRA ZPŮSOBILOST BÝT REGISTRANTEM ŘÍZENÍ PROTI REJSTŘÍKU ZÁVĚR RESUME SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PRAMENY MOGRAFICKÁ A ČASOPISECKÁ LITERATURA ELEKTRONICKÉ ZDROJE JUDIKATURA

5 1 ÚVOD Síť Internet se od padesátých let minulého století, kdy byla sítí pouze pro pár vyvolených, proměnila k nepoznání. Statistiky uvádějí, že má téměř jednu miliardu a šest set miliónů uživatelů 1. Bez nadsázky lze tedy říci, že kdo se neprezentuje i ve světě virtuálním, jako by ani nebyl. Rychlý rozvoj Internetu s sebou přinesl nové, dříve nepředstavitelné možnosti, zejména pak pro podnikatele, kteří se díky tomuto fenoménu mohou prezentovat v globálním měřítku s vynaložením minimálních nákladů. Prezentace jednotlivých subjektů jsou dostupny právě pod doménovými jmény. Ideální jak pro soutěžitele, tak spotřebitele se jeví stav, kdy by byla virtuální prezentace daného soutěžitele dostupná pod doménovým jménem shodným s jeho ochrannou známkou, firmou nebo s označením jeho výrobků a služeb. To se však s odkazem na jedinečnost doménového jména a celosvětovou povahu sítě Internet nepodaří každému. Ačkoliv by se mohlo zdát, že vzhledem k zaplněnosti adresního prostoru máme největší vlnu doménových sporů za sebou, statistiky rozhodčího a mediačního centra WIPO mluví o opaku. V roce 2008 zaznamenalo WIPO ve srovnání s rokem předcházejícím osmiprocentní nárůst sporné agendy z generických doménových jmen. Vytíženost WIPO lze očekávat i nadále a to vzhledem k plánovanému zavedení nových generických domén vrcholové úrovně. Vzhledem k tomu, že doménová jména a spory z nich vznikající mají již za sebou poměrně dlouhou existenci a nepředstavují z teoreticko-právního hlediska novinku, zaměřím se ve své práci zejména na praktické aspekty mimosoudních možností řešení sporů z generických a evropských doménových jmen, s cílem vytvořit srozumitelného průvodce existující soft-law úpravou, neboť registrace doménového jména je tak trochu sázkou do loterie a nikdo z nás neví, kdo si zaregistruje doménové jméno podobné tomu našemu ; stejně tak nedokáže nikdo předem určit, jak velký bude o prezentaci umístěnou pod podobným doménovým jménem zájem, a kdy se tedy staneme účastníky UDRP či.euadr řízení, v návaznosti na to, zda máme zaregistrovánu doménu generickou či evropskou. Práce bude členěna do čtyř výkladových kapitol. Kapitola první by měla obsahovat jak teoretický, tak právní úvod do problematiky doménových jmen, nezbytný k následnému pochopení výkladu kapitoly druhé, v níž bych se ráda věnovala podstatě 1 Viz Internet Usage Statistics [citováno ]. Dostupný z: 5

6 doménových sporů a popisu jednání, způsobujících nejčastěji kolize. Obsahem bude i přehled tří základních způsobů řešení sporů, které má zájemce o již obsazené doménové jméno k dispozici, s uvedením jejich kladů a záporů. Stěžejní je však především výklad věnující se vzniku, pramenům, interpretaci a aplikaci soft-law úpravy v oblasti doménových jmen. V souladu s hlediskem časovým rozeberu nejprve v kapitole třetí problematiku generických doménových jmen, na niž naváže kapitola další, s obdobným uspořádáním výkladu, zaměřená na doménu vrcholové úrovně.eu. Poměrně značná část třetí a čtvrté výkladové kapitoly práce bude věnována rozboru jednotlivých ustanovení soft-law, doplněných o výkladovu praxi rozhodčího a mediačního centra WIPO a ADR centra při Rozhodčím soudu Hospodářské komory České republiky a Agrární komory České republiky. 6

7 2 OBECNÝ VÝKLAD K DOMÉNOVÝM JMÉNŮM 2.1 POJEM DOMÉNOVÉHO JMÉNA Nejjednodušeji lze doménové jméno definovat jako celosvětově unikátní adresu v síti Internet 2. Abychom si mohli tento pojem řádně vysvětlit, je nezbytné se nejprve zabývat tím, co se skrývá pod pojmem IP adresa. IP je zkratkou pro Internet Protocol, pomocí něhož je umožněna komunikace mezi veškerými zařízeními, připojenými k síti Internet. IP adresa se skládá zpravidla ze čtyř desítkových čísel navzájem oddělených tečkami, přičemž rozsah desítkového čísla se může pohybovat v rozmezí od 0 do 255. Většina IP adres 3 má ustálenou podobu ve tvaru xxx.xxx.xxx.xxx. IP adresy jsou dále řazeny do logicky uspořádaných celků, sítí a podsítí. Jaká IP adresa bude přidělena konkrétnímu počítači, závisí především na tom, kde ve světě se tento počítač nachází a také na tom, kdo poskytuje jeho uživateli připojení k síti, tj. kdo je pro daný subjekt tzv. internet service provider (dále jen ISP) 4. Adresní prostor je ISP poskytován organizacemi, o nichž bude pojednáno v dalších kapitolách. Cílem těchto organizací je zajistit, aby IP adresy byly mezi jednotlivé zájemce efektivně a řádně distribuovány a předešlo se tak jejich plýtvání, neboť dostupný počet jedinečných IP adres není neomezený. ISP pak takto získaný prostor přidělují svým zákazníkům. Vzhledem k tomu, že IP adresa, která může vypadat například následujícím způsobem , je velmi obtížně zapamatovatelná, a vzhledem k narůstajícím počtu počítačů připojených k síti byl v roce 1984 zaveden převodní mechanismus Systém doménových jmen (v originále Domain Name System, dále jen DNS) 5. Prostřednictvím DNS je jednotlivým číselným IP adresám přidělováno jedno či více symbolických jmen 6. Taková symbolická jména nazýváme doménovými jmény. Ty jsou již uživatelé sítě Internet schopni si jednak zapamatovat a mnohdy i bez použití vyhledávače intuitivně napsat do tzv. webového prohlížeče (typu Mozilla, Opera, Internet Explorer atd.). Zjednodušeně celý systém funguje tak, že prohlížeč se podívá do 2 K velkému písmenu u slova Internet viz. Svoboda, P. Aspekty e-obchodu. Praha : Linde Praha a.s., 2001, s V dnešní době je používán i novější protokol IPv6 obsahující jak písmena, tak číslice, které jsou od sebe navzájem odděleny dvojtečkami. 4 Srov. Smejkal, V. Internet a. Havlíčkův Brod : Tiskárny Havlíčkův Brod a.s., 2001, s Vylepšenou verzí DNS zvyšující bezpečnost při jeho používání je DNSSEC, pro více informací viz Jak funguje DNSSEC [citováno ]. Dostupný z: 6 Viz Smejkal, V. Právo informačních a telekomunikačních systémů. Praha : C.H. Beck, 2001, s

8 seznamu, najde správný záznam a automaticky se připojí na IP adresu odpovídající doménovému jménu a stránku uživateli zobrazí 7. Dozorem nad fungováním DNS je pověřena Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (dále jen ICANN), jíž se budu zabývat později. Jak již bylo uvedeno, doménové jméno je globálně jedinečné, což znamená, že především z technický důvodů není možné, aby se v celosvětové síti Internet vyskytovaly dvě totožné. Nicméně není vyloučeno, aby jedné IP adrese odpovídalo více doménových jmen. Zájem o doménová jména je obrovský 8 a bez další regulace by nepochybně byly veškeré smysluplné možnosti velmi rychle vyčerpány. Pokud by došlo k vytváření nesmyslných doménových jmen, ztratila by existence DNS smysl. Z toho důvodu byla zavedena určitá hierarchie, nebo také jak uvádějí mnohé publikace tzv. stromová struktura doménových jmen. 2.2 ORGÁNY A ORGANIZACE SPRAVUJÍCÍ DOMÉNY Internet, jehož počátky lze nalézt již v 50. letech minulého století, byl vyvíjen postupně ve Spojených státech amerických ze sítě ARPANET 9, z počátku určené pouze pro vojenské účely. Hlavním úkolem sítě bylo zajistit, aby spolu mohly vojenské a vládní orgány komunikovat i v době případného válečného konfliktu. Postupně ji začaly používat vědecké instituce, univerzity, až se pokračujícím procesem Internet dostal k široké veřejnosti 10. První organizací, kterou státní orgán Federal Network Council (Federální rada sítí Spojených států) pověřil starostí o přidělování a koordinaci doménových jmen a adres na Internetu, byla organizace IANA (Internet Assigned Numbers Authority). IANA, zřízená Internet Society (ISOC, Internetová společnost), vykonává funkci ideového vůdce dodnes, nicméně roli koordinátora registrací doménových jmen 11 před pár lety převzala jiná organizace, a to ICANN (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers). Ve Spojených státech amerických bylo původně za správu Internetu zodpovědné americké Ministerstvo obchodu (DoC, Departement of Commerce). Na počátku 7 O doménách a DNS [citováno ]. Dostupný z: 8 Počet domén pod cctld.cz na konci roku 2008 přesáhl ARPANET je zkratkou pro Advanced Research Projects Administration Network spuštěnou v roce Na našem území se první připojení k Internetu odehrálo v listopadu 1991 na půdě ČVUT v Praze. 11 Činí tak z pověření ISOC a Federální rada sítí.. 8

9 devadesátých let minulého století, po privatizaci iniciované Al Gorem, jenž v americkém Kongresu prosadil High Performance Computing Act, přešla zodpovědnost na soukromoprávní subjekt ICANN. Nicméně dvě výše zmíněné organizace mají ještě stále mezi sebou poměrně pevné vazby, o nichž se můžeme dozvědět více prostřednictvím dokumentu Memorandum of Understanding. ICANN se tímto memorandem zavazuje k vytvoření pravidel pro řízení systému alokace IP adres, k dohledu nad fungováním tzv. root server systému, k vytvoření koncepce, jež by umožnila vznik nových domén vrcholové úrovně, ke koordinaci některých dalších technických parametrů Internetu - coby nezbytných předpokladů k zachování celosvětové propojenosti v síti Internet. ICANN se také zavazuje k provádění dalších aktivit, specifikovaných blíže v navazujících smlouvách, jejichž cílem bude zajištění bezproblémového fungování DNS. 12 ICANN pověřil v jednotlivých částech světa k přidělování adresního prostoru následujících pět organizací: AfriNIC pro region Afriky, APNIC pro oblast Asie a Pacifiku, ARIN pro Severní Ameriku, LACNIC pro Latinskou Ameriku a některé karibské ostrovy, RIPE NCC 13 pro Evropu, Blízký Východ a střední Asii. V Evropě pak RIPE NCC (Réseaux IP Européens Network Coordination Centre) přenesl úlohu přidělování sekundárních doménových jmen pod příslušnými národními vrcholovými doménami na národní síťová informační střediska. V České republice je jím zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC, spravující cctld.cz. 2.3 FUNKCE DOMÉNOVÉHO JMÉNA Doménové jméno plní rozličné funkce. Jednou z hlavních je funkce technická. Jak již bylo naznačeno výše, doménová jména převáděná na numerické kódy pomocí DNS zajišťují identifikaci jednotlivých počítačů v síti Internet. Další z programů, který doménových jmen využívá, je Simple Mail Transfer Protocol, umožňující zaslat na zvolený počítač pakety dat obsahující ovou zprávu 14. Velmi významnou je i funkce uživatelská, díky níž si uživatelé sítě Internet nemusí pamatovat nebo zapisovat 12 Viz Memorandum of understanding between the U.S. Departement of Commerce and Internet Corporation For Assigned Names and Numbers [citováno ]. Dostupný z: 13 Více informací na Ripe Network Coordination Centre [citováno ]. Dostupný z: 14 Uživatel zadá ovou adresu např. petra@nic.cz, přičemž nic.cz představuje doménové jméno. 9

10 složité numerické kombinace IP adres, ale jen jejich slovní podoby 15, které následně DNS převede. Funkce identifikační chápe doménové jméno jako pomyslnou cifru vytknutou před závorkou informačního obsahu 16. Nutno poznamenat, že tato funkce může být značně nepřesná. Další z funkcí doménového jména je funkce propagační. Doménová jména mají v konkurenčním boji nezpochybnitelnou úlohu; napomáhají totiž soutěžiteli dosáhnout, udržet si nebo zlepšit své postavení v hospodářské soutěži vůči jiným soutěžitelům. 2.4 HODNOTA DOMÉNOVÉHO JMÉNA Pokud bychom vycházeli z ekonomických teorií, můžeme doménová jména pod doménami generickými (dále jen gtld) zařadit do kategorie vzácných statků. Pravdou sice je, že při využití kombinatoriky ke zjištění počtu potencionálně existujících doménových jmen bychom došli k velmi vysokému číslu, nicméně je prokázáno, že některá doménová jména mají vyšší hodnotu než jiná. Přestože registrace doménového jména a jména bude stát u Verisignu stejně, při pokusu o prodej registračních práv k těmto doménovým jménům budou nabídnuté ceny naprosto odlišné. Registraci domény druhé úrovně.com u Verisignu je možno pořídit za 15 dolarů ročně, nicméně doména fund.com byla prodána za neuvěřitelných $ Z prováděných průzkumů pak vyplývá, že 25% uživatelů sítě Internet, hledajících požadovanou webovou prezentaci, nepoužije speciálního vyhledávače, ale zkouší zadat doménovou adresu do svého internetového prohlížeče přímo, a to většinou zadáním názvu hledaného subjektu či objektu, k němuž následně připojí některou z domén první úrovně. Potenciál, kterého doménové jmeno může dosáhnout, může plynout z něho samotného, z předchozí činnosti v prostoru sítě Internet a dále z činnost mimo prostor sítě Internet 18. Hodnotu doménového jména zvyšují následující faktory: schopnost uživatele sítě Internet doménové jméno uhádnout ; míra korelace doménového jména s firmou, obchodním označením, názvem produktu, atd. registranta. Důležité je i to, zda 15 Není nezbytné, aby slovo tvořící doménu druhé a vyšší úrovně bylo srozumitelné, postačí, pokud se jedná o sled písmen sestávající se z povolených znaků. 16 Viz Polčák, R. Domény a právo proti nekalé soutěži (1) Úvod [citováno ]. Dostupný z: index.shtml?x= Viz The Domain Industry News Magazine [citováno ]. Dostupný z: 18 Viz PC WORLD [citováno ]. V době citace dostupný z: 10

11 je subjekt schopen si doménové jméno zapamatovat, přiřadit k soutěžiteli a jaká je pravděpodobnost překlepů při zadávání předmětného doménového jména. 2.5 STRUKTURA DOMÉNOVÉHO JMÉNA Doménová jména jsou tvořena tzv. stromovou strukturou ; tato struktura může mít několik úrovní 19. Její jednotlivé úrovně tvoří domény, které jsou od sebe navzájem odděleny tečkami. Tečku (neboli root či kořenovou zónu) někteří autoři považují za doménu nulté úrovně, rozpadající se na jednotlivé další domény. Hierarchie doménových jmen se posuzuje zprava doleva. Úplně vpravo se nachází vrcholná doména (top level domain, dále jen TLD), vlevo od ní můžeme nalézt doménu druhé úrovně (second level domain, dále jen SLD) po níž může následovat doména třetí, čtvrté nebo klidně i další úrovně; počet takto vložených domén je prakticky téměř neomezený DOMÉNY VRCHOLNÉ ÚROVNĚ (TLDs) TLDs můžeme členit na generické a národní. Pro generické domény je obecně užívána zkratka gtld a pro národní domény zkratka cctld 20. GENERICKÉ DOMÉNY Účelem generické domény je poskytnout informaci o bližší charakteristice registranta. Původně bylo generických domén pouze pět a byly vyhrazeny pro použití v USA, kde Internet jako takový vznikl. Dnes až na výjimky jsou generické domény užívány celosvětově, bez ohledu na trvalé bydliště či sídlo osoby, jež si danou doménu zaregistrovala. Generické domény můžeme seskupovat do jednotlivých tříd dle rozličných kritérií 21. Prostřednictvím kritéria časového rozlišujeme domény, které existovaly v první vlně, do níž řadíme generické domény.com,.edu,.gov,.mil,.net,.org. A domény, jež byly vytvořeny později, na podzim roku 2000, kdy ICANN zahájil proces, jehož výsledkem bylo zavedení následujících sedm nových TLDs.aero,.biz,.coop,.info,.museum,.name,.pro. Zatím nejnovější generickou doménou vrcholové úrovně je.tel. Generické domény vrcholové úrovně je možno členit také dle způsobu, jakým je zajištěno jejich financování, a to na domény účelově určené (např..biz,.info,.name,.net,.org,.pro) a domény sponzorované 19 Viz Pelikánová, R., Čermák, K. Právní aspekty doménových jmen. Praha : Linde Praha a.s., 2000, s Cc je zkratkou country-code. 21 Srov. IANA Root Zone Database [citováno ]. Dostupný z: 11

12 (např..aero,.edu,.gov,.museum,.int,.tel). Další možnost členění představuje kritérium subjektu způsobilého k registraci, členící domény na ty, jež si může zaregistrovat bez omezení kterýkoliv subjekt (např..com,.info,.net,.org), a na ty, které jsou vyhrazeny pouze pro určené instituce (např. edu,.gov,.mil,.museum). Mnohdy opomíjenou skupinu TLDs tvoří jediná doména.arpa (the Adress and Routing Parameter Area Domain), výlučně využívaná pouze pro účely vytváření internetové infrastruktury 22. Ohledně většiny z nejnovějších sedmi TLD se strhla vášnivá diskuze, poukazující na to, že rozhodování ICANNu bylo netransparentní a ovlivněné komerčními tlaky. Osobně se mi jeví vytvoření gtld.name, jejíž využití je vzhledem k tomu, že některá příjmení jsou celosvětově velmi rozšířená, poněkud omezené a krátkozraké. Za nepochopitelné považuji nezavedení domény.xxx a.kids, jež by mohly pomoci ochránit děti před webovými prezentacemi, obsahujícími materiál pro ně nevhodný. Dle informací zveřejněných ICANNem současný seznam generických domén obsahující 21 gtlds, není konečný. Představenstvo ICANNu se jednomyslně dohodlo na tom, že umožní vytvoření nových TLD, jejichž vznik se dá očekávat již koncem letošního roku nebo v průběhu roku Jako vážní zájemci o zřízení své vlastní gtld se hlásí velkoměsta jako Paříž nebo New York. NÁRODNÍ DOMÉNY Národní domény jsou tvořeny písmenným dvoumístným kódem obsahujícím jméno státu a závislých oblastí. Jednotlivé kódy zavedla a spravuje International Organization for Standardisation (ISO-Mezinárodní organizace pro standardizaci) 24. Zpravidla není nutné, aby subjekt, registrující si jednotlivou národní doménu, měl k předmětnému státu bližší vztah, jakým může být například domicil. Většinou postačí, pokud splní podmínky registrace stanovené příslušným registrátorem, jenž byl národní doménovou autoritou pověřen se zájemci registrační smlouvy uzavírat. Nicméně cctld si většinou volí především subjekty, které prostřednictvím takto zvolené domény vrcholové úrovně chtějí zdůraznit, že je k danému státu pojí bližší pouto. Doménové 22 Viz IANA.ARPA Zone Management [citováno ]. Dostupný z: 23 Viz ICANN New gtld Program : Draft Applicant Guidebook (Draft RFP) [citováno ]. Dostupný z: 24 Pro kompletní seznam viz. Root Zone Database [citováno ]. Dostupný z: 12

13 autority u jednotlivých cctlds mají možnost je dále členit na subdomény. V takových případech se odsouvá doména, kterou si registrují jednotliví uživatelé až na třetí místo zprava. Příkladem může být doména.uk, členící se dále např. na.ac.uk,.co.uk,.gov.uk. Mezi.ccTLD je i přes veškeré odlišnosti řazena i doména.eu, které se budu více věnovat v samostatné kapitole, umístěné níže v textu DOMÉNY DRUHÉ ÚROVNĚ (SLD) SLDs (Second Level Domains) jsou doménami, o něž se vedou spory nejčastěji, neboť právě tato doména umožňuje jednotlivým spotřebitelům se orientovat v nabídce rozličných soutěžitelů na trhu. V SLD se může objevit jméno, název, ochranná známka nebo předmět podnikání osoby, která si takovou SLD nechala zaregistrovat. Není možné, aby existovalo více identických domén druhého řádu pro konkrétní doménu nejvyššího řádu. Doméně druhé úrovně lze podřadit domény třetí a dalších úrovní, které již není třeba zvlášť registrovat. Platí pravidlo, že kdo je oprávněn disponovat s doménou druhé úrovně, je oprávněn disponovat i s doménami nižších úrovní. Možnosti tvorby subdomén u SLD využila i Masarykova univerzita 25, kdy jednotlivé domény třetí úrovně kopírují její organizační strukturu a umožňují tak uživatelům sítě Internet, aby se na webových prezentacích jednotlivých fakult lépe orientovali. 2.6 INTERNATIONALIZED DOMAIN NAME (IDN) Ráda bych se stručně zmínila o IDN, systému, díky němuž mohou, relativně nově, obsahovat doménová jména všechny znaky podle kódování UNICODE, např. diakritiku, znaky typické pro arabštinu, čínštinu nebo hebrejštinu. Systém byl vyvinut již v roce 1996, ale o jeho praktickém využití rozhodl ICANN až v září roku První z TLD na evropském kontinentu, která IDN podporovala, byla cctld.pl. Pod cctld.pl bylo možno si registrovat domény druhé úrovně, obsahující národní znaky, již od září Nastolený trend následovali i v dalších zemích - Švédsku, Dánsku, německy mluvících zemích a Maďarsku 26. Co se týče situace v České republice, sdružení CZ.NIC uvádí, že je sice na zavedení IDN technicky připraveno, nicméně ze strany veřejnosti nebyl doposud zájem natolik velký, aby byl systém spuštěn. Situaci 25 Např. doménové jméno zřízené pro právnickou fakultu nebo pro fakultu sportovních studií. 26 Viz Satrapa, P. IDN aneb žluťoučký.kůň.cz [citováno ]. Dostupný z: 13

14 sdružení CZ.NIC monitoruje prostřednictvím průzkumů konajících se ve dvouletých intervalech DOMÉNOVÁ AUTORITA Doménová autorita (označovaná často i jako správce domény či Rejstřík) je zpravidla soukromoprávní subjekt s monopolním postavením, jehož hlavním cílem je zajistit bezproblémové fungování systému přidělování doménových jmen a správy jednotlivých registrací 28. Generické domény (vyjma technické správy) spravuje organizace ICANN, doménu.eu má na starosti organizace EURid. Úkony, které činí v souvislosti se správou doménových jmen, jsou úkony soukromoprávními. Doménové autority jednotlivých národních domén jsou subjekty zřízené dle právního řádu státu, jehož cctld doménu vrcholové úrovně spravují 29. Z materiálního hlediska nemá doménová autorita daleko k veřejnoprávnímu subjektu, neboť se jedná o specifický druh rejstříku, fungujícího na nekomerčním základě, do něhož se registrují jednotlivá práva. Poslední vývoj pak ukazuje, že doménové autority nespravují jen velké hodnoty ekonomické, ale že jejich činnost může mít dokonce dalekosáhlý politický či obecně společenský dopad 30. Role doménové autority ve světě doménových jmen je důležitá také z toho důvodu, že díky ní odpadá část problémů, spojených s virtuálními identitami subjektů působících v síti Internet, a výkonem rozhodnutí, týkajících se doménových jmen jimi spravovaných. V případech, kdy není možno spolehlivě identifikovat uživatele doménového jména, může subjekt, jež se domnívá, že do jeho práv bylo neoprávněně zasaženo, i přesto podat žalobu, ať už k obecnému či rozhodčímu soudu nebo UDRP či ADR poskytovateli, a dosáhnout uspokojivého výsledku. Vynesené rozhodnutí sice směřuje proti narušiteli, nicméně jeho výkonem a technickou realizací je pověřena doménová autorita, jež sporné doménové jméno subjektu zaregistrovala. Zajímavá je také problematika případné odpovědnosti a pasivní legitimace doménové autority. V jednotlivých zemích je nepochybně náhled na problematiku 27 Výsledky průzkumu lze nalézt na IDN-Internationalized Domain Names [citováno ]. Dostupný z: 28 Doménová autorita má za úkol mezinárodně garantovat určité standarty, a to jak funkční, tak kvality. Důležitosti bezproblémového fungování DNS si byla vědoma i vláda České republiky, resp. již zaniklé Ministerstvo informatiky, které s CZ.NIC v roce 2006 podepsalo Memorandum, jímž byl správce domény.cz zahrnut do kritické infrastruktury státu. Memorandum [citováno ]. Dostupné z: 29 Doménovou autoritou pro cctld.cz je CZ.NIC (Czech Network Information Centre). 30 Viz Polčák, R. Právo na internetu spam a odpovědnost ISP. Brno : Computer Press, a.s., 2007, s

15 odlišný, proto se budu zabývat pouze situací v České republice. Z judikatury vyplývá 31, že ačkoliv je CZ.NIC stále ve velké části sporů uznáván jako subjekt pasivně legitimovaný, soudy respektují, že s ohledem na předmět činnosti doménové autority a masovost registrací není možné, aby doménová autorita odpovídala za protiprávní jednání registranta v plném rozsahu. Postavení doménových autorit se vyjasnilo také díky E-commerce directive (ES) č. 2000/31, představující legislativní základ pro úpravu poskytovatelů služeb informační společnosti; do českého právního řádu byla tato směrnice transponována zákonem č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Doménovou autoritu CZ.NIC je pak možno podřadit pod poskytovatele služeb informační společnosti (dále jen ISP, z internet service provider) 3. typu 32, jejichž odpovědnost je vymezena 5 výše zmíněného zákona. V návaznosti na toto ustanovení by pak měla být doménová autorita pasivně legitimována pouze tehdy, pokud se o faktu, že registrant doménové jméno registroval protiprávně, prokazatelně dozvěděla. 2.8 REGISTRACE DOMÉNOVÝCH JMEN Registrace doménových jmen má soukromoprávní povahu. Správci domén jsou ve většině případů organizace založené za účelem dosahování veřejně prospěšných cílů, proto neřeší distribuci doménových jmen tržním způsobem, ale metodou first come first served (v češtině bychom mohli přeložit rčením: kdo první přijde, ten první mele ). Doménové autority většinou registraci doménových jmen samy neprovádí; tuto činnost přenechávají registrátorům, kteří jsou však již komerčními subjekty. Doménové jméno je prostřednictvím registrátora registrováno tomu zájemci (registrantovi), který o něj požádá jako první. Důležité je uvědomit si, že doménová autorita není veřejnoprávním, ale soukromoprávním rejstříkem a tudíž předmětné doménové jméno není zaregistrováno tomu subjektu, který o něj požádá první, ale tomu subjektu, který za registraci jako první zaplatí 33. K tomuto modelu dospěly mnohé doménové autority po negativních zkušenostech, kdy byl zájemci dán k dobru určitý počet dní, během nichž 31 Srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 2 Cm 290/2001, ve sporu týkajícím se doménového jména a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , sp.zn. 3 Cmo 112/ CZ.NIC spadá pod kategorii ISP 3. typu; usuzuji tak na základě skutečnosti, že registrace doménového jména je v podstatě technický proces, který probíhá automaticky. ISP 1. typu jsou poskytovatelé služeb mere conduit, 2. typ pak představují poskytovatelé tzv. cashingu (mirror). 33 Z toho důvodu se doporučuje využít možnosti zřídit si u registrátora kredit, z něhož je po zaslání registračního formuláře příslušná částka rovnou odečtena, a nespoléhat se na bankovní převody, a už vůbec ne na poštovní poukázky. 15

16 měla být platba provedena, což ovšem vedlo k velkému počtu doménových jmen v blokovaném stavu. Z toho důvodu je jako vážný zájemce o doménové jméno považován až takový subjekt, který nejen že podal žádost, ale zároveň i uhradil registrační poplatek. Panuje obecně shoda, že metoda first come, first served není v civilizovaném světě ideální, neboť není nikterak kontrolováno, zda nedochází ke kolizi s chráněnými označeními 34, což značně nahrává do karet subjektům majícím s doménovými jmény postranní úmysly. Nicméně pravdou zůstává, že to byla právě jednoduchost registrace, která napomohla rychlému rozvoji sítě Internet a doposud nebyla představena metoda lepší. K tržnímu chování subjektů dochází až následně, kdy jednotliví registrovaní uživatelé využívají převoditelnosti doménových jmen a obchodují s nimi mezi sebou navzájem. Převoditelnost je sama o sobě jevem žádoucím a spravedlivým. Jinak je tomu již se spekulacemi, k nimž velmi často dochází a o nichž bude pojednáno podrobněji níže. 2.9 PRÁVNÍ POVAHA DOMÉNOVÉHO JMÉNA Na otázku, jaká je právní povaha doménového jména, nám právní řád České republiky na první pohled neposkytuje jednoznačnou odpověď; k ní musíme dospět až použitím výkladových nástrojů, a to zejména za použití interpretace a analogie. Doménovým jménům totiž není v našem právním řádu věnována žádná zvláštní úprava, vyjma domény.eu, upravené nařízeními Evropské unie. Média ve spojení s doménovým jménem operují často se spojením vlastník doménového jména 35. Sousloví je značně problematické, neboť k tomu, aby mohl být někdo považován za vlastníka, musí nejprve v jeho prospěch svědčit vlastnické právo, řazené mezi práva věcná. V českém právním řádu existují tři možnosti, jak doménové jméno kvalifikovat. První možnost spočívá v chápání doménového jména jako věci nebo jiné majetkové 34 Modifikovaný postup je pouze při zavádění nových TLDs, u nichž byla zvolena metoda fázované registrace. 35 Sdružení CZ.NIC používá označení držitel, nicméně je vysoce pravděpodobné, že sousloví vlastník doménového jména má původ ve sporu, který se odehrál ve Spojených státech amerických na počátku 21.století ohledně doménového jména sex.com, kdy bylo soudem 1.instance judikováno, že u předmětného doménového jména došlo k naplnění skutkové podstaty krádeže. Rozhodnutí soudu vyšší instance se však již přiklánělo k doménovému jménu coby službě, přirovnávaje ho k telefonnímu číslu. Nicméně soudce zdůraznil, že určit jaká je povaha doménového jména, je spíše úlohou moci zákonodárné než moci soudní. Srov. Sex.com domain name could not be stolen [citováno ]. Dostupný z: a článek Sex.com Ruling: It Wasn t Stolen [citováno ]. Dostupný z: 16

17 hodnoty (v návaznosti na to by doménové jméno bylo objektem právního vztahu). Třetí možností je kvalifikovat doménové jméno jako formu závazku, tj. relativní právo (zde doménové jméno představuje obsah právního vztahu). Jen pro zajímavost zmíním i možnost jež se objevila jak v zahraniční, tak i tuzemské literatuře 36, a to klasifikace doménového jména coby nového typu práva duševního vlastnictví sui generis. Domnívám se, že ačkoliv je možné mezi doménovými jmény a právy duševního vlastnictví styčné plochy nalézt, takové zařazení doménových jmen je mylné, neboť znakem práv duševního vlastnictví je mimo jiné jejich teritoriální ochrana a potencionální ubikvita, tedy schopnost být užíván kdykoliv a kdekoliv neomezeným počtem subjektů, což vzhledem ke globální povaze a jedinečnosti doménového jména nepřipadá v úvahu. Nicméně souběh ochrany doménového jména a práv duševního vlastnictví nejen že není vyloučen, ale je velmi častý. Doposud ani Světová organizace duševního vlastnictví (dále jen WIPO) v této oblasti nepodnikla žádný krok, směřující k uznání doménových jmen za práva duševního vlastnictví DOMÉNOVÉ JMÉNO JAKO VĚCNÉ PRÁVO Věcná práva (iura in rem) jsou vztahem osoby k věci. Oprávněnému subjektu poskytují tzv. přímé či bezprostřední právní panství nad věcí 37. V současné době je již představa o tom, že věcná práva jsou právy absolutními, považována za překonanou. Absolutní povaha práva přiznává oprávněné osobě privilegované postavení, které jí zaručuje to, že ostatní subjekty jsou povinny jí ve výkonu jejich práv nerušit, věcná práva působí erga omnes. Mezi věcná práva řadíme mimo jiné vlastnické právo a držbu. Právní úpravu vlastnictví najdeme v ustanovení 123 Občanského zákoníku (dále jen OZ). Předmětem vlastnického práva mohou být pouze věci; jejich definici však v OZ nenajdeme. Obecně je za věc v právním smyslu považován v souladu s řadou evropských občanských zákoníků ovladatelný hmotný předmět či ovladatelná přírodní síla, které obojí slouží potřebám lidí 38. Položme si tedy otázku, zda je možno považovat doménové jméno za věc? Odborná veřejnost se shoduje v názoru, že nikoliv, a to vzhledem k tomu, že český právní řád dělí věci na nemovité a movité. Prvně zmíněné 36 Nekola, V. Je doménové jméno novým druhem duševního vlastnictví? Obchodní právo, 2002, č. 10, s Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné 1. 4., aktualizované a doplněné vydání. Praha : ASPI, 2005, s Švestka, J., Jehlička, O. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 10. jubilejní vydání. Praha : C.H. Beck, 2006, s

18 s odkazem na jejich definici, coby pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem 39, můžeme rovnou vynechat a pátrat po tom, jestli může být doménové jméno věcí movitou. V. Frimmel uvádí, že doménové jméno nemůže být věcí, protože není hmotným předmětem, doménová jména jsou pouze elektronická data, uložená v databázi tzv. DNS serverů 40. Analogicky bych poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z roku 1999, kdy soud judikoval, že telefonní hovor nelze považovat za věc ani ve smyslu ust. 89 odst.16 Trestního zákona, neboť ovladatelná přírodní síla je při dopravě zpráv používána pouze jako prostředek k přenosu informací. 41 Závěrem: vzhledem k tomu, že jen stěží bychom mohli považovat zápis v DNS databázi na jmenném serveru za věc, nelze ani doménové jména považovat za věci v právním smyslu 42. Z toho vyplývá řada velmi podstatných omezení; jedním z nejzásadnějších bude fakt, že se ve vztahu k doménovým jménům nelze dovolávat ochrany na základě ústavních a zákonných ustanovení, chránících vlastnické právo 43. Ve spojení s doménovými jmény je často a také naprosto nesprávně užíváno sousloví držitel doménového jména. Dle ustanovení 129 OZ je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo ten, kdo vykonává právo pro sebe. Občanský zákoník stanoví, že držet je možno věci i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Předpokladem držby je splnění dvou jejich pojmových znaků, existenci vůle (animus possidendi) a faktického ovládání věci (corpus possesionis). Použití sousloví držitel doménového jména, které ve svých dokumentech používá i CZ.NIC, je sice významově přijatelnější než sousloví vlastník doménového jména, neboť držba se vztahuje nejen na věci, ale i na práva připouštějící opakovaný nebo trvalý výkon, nicméně ani toto označení nelze považovat za terminologicky správné DOMÉNOVÉ JMÉNO JAKO JINÁ MAJETKOVÁ HODNOTA Vzhledem k tomu, že doménové jméno má nepochybně majetkovou hodnotu a je ocenitelné penězi, nabízí se otázka, zda je možné považovat ho za jinou majetkovou hodnotu v souladu s ustanovením 118 OZ. Nejen že v Občanském zákoníku nenalezneme definici věci, bez definice zůstává i jiná majetková hodnota. Pojem lze však interpretovat negativním způsobem. Nemajetkovou hodnotou se rozumí ty hodnoty, 39 Srov. 118 Občanského zákoníku. 40 Viz Frimmel, M. Právní aspekty doménových jmen. Právní rádce, 2008, č. 8, s. V. 41 Švestka, J., Jehlička O. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 10. jubilejní vydání. Praha : C.H. Beck, 2006, s Viz Pelikánová, R., Čermák, K. Právní aspekty doménových jmen. Praha : Linde Praha a.s., 2000, s Viz Pelikánová, R., Čermák, K. Právní aspekty doménových jmen. Praha : Linde Praha a.s., 2000, s

19 které souvisí s jinou než majetkovou sférou lidského života, existence právnických osob a života přírody; mohou to být hodnoty jako zdraví a život fyzické osoby, její soukromí, občanská čest, dobrá pověst právnické osoby, topografie polovodičového výrobku, užitné vzory, průmyslové vzory atd. 44. Jiná majetková hodnota je tedy určitou sběrnou kategorií. Ačkoliv je nepochybné, že doménové jména hodnotu mají a někteří autoři zařazení doménového jména do kategorie jiné majetkové hodnoty zvažují 45, nepodávají pro to, aby bylo doménové jméno považováno za sekundární specifický objekt právního vztahu přesvědčivé zdůvodnění. Dle mého názoru je hlavním problémem svědčícím v neprospěch této teorie fakt, že u jiné majetkové hodnoty se předpokládá, že její existence je na subjektech relativně nezávislá, což bezpochyby není případ doménových jmen. Viz. kapitola týkající se hodnoty doménového jména DOMÉNOVÉ JMÉNO JAKO RELATIVNÍ PRÁVO Z výše uvedeného můžeme dospět k závěru, že doménové jméno není možné si koupit, ale pouze registrovat, jedná se o druh služby prováděné doménovou autoritou. Registraci považuji z hlediska práva za sérii právních úkonů prováděných mezi soukromoprávními subjekty v intencích smluvní volnosti, jejíž míra je vymezena kogentními normami jednotlivých právních řádů. Závazkové právní vztahy řadí právní teorie mezi práva relativní, nicméně i přesto mají subjekty nacházející se mimo předmětný právní vztah povinnost zdržet se jakéhokoliv rušivého jednání. Základními stavebními prvky právního vztahu jsou subjekt, objekt a obsah. V nejobecnější rovině dochází v souvislostí s registrací doménového jména ke vzniku následujících právních vztahů: mezi uživatelem a správcem domény - registrátorem, mezi správcem domény a registrátorem, mezi uživatelem a správcem domény 46. Rozeberme si prvky výše naznačených právních vztahů podrobněji. Doménové jméno představuje předmět závazkového vztahu, z něhož vznikají jednotlivým stranám smlouvy (tedy ex contractum) vzájemná práva a povinnosti obsah závazkového vztahu se liší 44 Viz Sehnálek, D. Právní povaha doménového jména [citováno ]. Dostupný z: 45 Srov. Smejkal, V. a kol. Právo informačních a telekomunikačních systémů. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha : C.H. Beck, 2004, s Viz. dále Sehnálek, D. Právní povaha doménového jména [citováno ]. Dostupný z: Viz. Doménová jména a nekalá soutěž, [citováno ]. Dostupný z: dále též Telec, I. Cybersquatting formou neoprávněného útoku na název obec prostřednictvím doménového označení. Časopis pro právní vědu a praxi, 2000, č. 3, s Podrobněji k této problematice v České republice Koščík, M. Doménové spory. Diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, 2007, s. 17 an. 19

20 v závislosti na tom, mezi kterými subjekty právní vztah vznikne. Vzhledem k tomu, že český právní řád nezná smlouvu o registraci doménového jména, bude se v našich podmínkách jednat o inominátní smlouvu, jejíž právní úpravu nalezneme v ustanovení 51 OZ nebo 269/2 ObZ. V naprosté většině případů budou mít tyto smlouvy povahu smluv adhezních. V právu doménových jmen lze rozlišit tři hlavní subjekty. Jsou jimi registrant - fyzická nebo právnická osoba, pro niž registrátor dané doménové jméno zaregistroval do centrálního rejstříku. Registrátorem je zpravidla podnikatel; počet registrátorů je většinou neomezen, což přináší pro uživatele značné výhody spočívající zejména ve zvyšování kvality poskytovaných služeb při současném snižovaní ceny za jejich poskytnutí. K tomu, aby podnikatel mohl působit jako registrátor, je nezbytné zajistit splnění podmínek stanovených správcem domény nejvyšší úrovně (označovaného též jako doménová autorita). Obsah jednotlivých práv a povinností závisí především na obsahu registračních smluv, na obchodních podmínkách jednotlivých registrátorů / správců domén a na tom, který právní řád bude určen jako rozhodný, a jeho právních normách v širším slova smyslu. Obsahem právního vztahu mezi uživatelem a registrátorem je povinnost registranta zaplatit registrační poplatek; má-li uživatel zájem, aby bylo doménové jméno registrováno na jeho osobu po dobu delší než stanovenou v registrační smlouvě, pak i povinnost platit udržovací poplatky, jíž odpovídá právo, které představuje zároveň povinnosti správce domény / registrátora, zaevidovat dané doménové jméno do databáze DNS, přiřadit mu příslušnou IP adresu a po dobu platnosti registrační smlouvy nepřevádět doménové jméno na jiného uživatele 47. V návaznosti na výše uvedené a také zbytkovou metodou po vyloučení možností předcházejících lze dospět k závěru, že doménová jména mají nejblíže právě k relativním právům. Doménové jméno tedy zřejmě není ničím jiným než formou výkonu subjektivního práva založeného smlouvou. 47 Za splnění celé řady podmínek specifikovaných v jednotlivých smlouvách. 20

21 3 DOMÉNOVÉ SPORY S rozvojem sítě Internet si začali i jednotliví soutěžitelé uvědomovat, jak ohromný trh se před nimi otevírá; dle statistik má na počátku roku 2009 síť Internet uživatelů 48. Z toho důvodu se většina subjektů chtěla prezentovat také ve světě virtuálním pořízením vlastní internetové prezentace. Ideální jak pro soutěžitele, tak spotřebitele se jeví situace, kdy by bylo možno virtuální prezentaci najít pod doménovým jménem shodným s ochrannou známkou soutěžitele, firmou nebo s označením jeho výrobků a služeb. Mnohé subjekty ale při pokusu o registraci takto zvoleného doménového jména čekalo rozčarování, neboť jimi vybrané doménové jméno již bylo obsazeno 49. Došlo totiž ke střetu mezi teritoriálním národním právem a transnacionální sítí Internet. Jednotlivé národní trhy, které byly po dlouhou dobu pouze trhy teritoriálními, řídícími se specifickými zákony jednotlivých států, se s rozvojem Internetu přetransformovaly na trhy globální. Hlavní příčinou doménových sporů je fakt, že doménové jméno je jedinečné a není možné, aby na světě existovaly dvě totožné, tak jak je tomu např. u ochranných známek, za předpokladu naplnění zákonem stanovených podmínek. Nejoblíbenější doménou vrcholové úrovně je bezesporu doména.com, některými autory přirovnávána k prestižním adresám existujícím v reálném světě, jakými jsou například Rodeo Drive nebo Bond Street 50. Neméně významnou příčinou vznikajících sporů je způsob first come, first served, na němž je registrace doménových jmen založena. Živnou půdu pro existenci doménových sporů dotváří možnost relativně volně doménové jméno převádět. Tím se vytváří prostor pro spekulace, kdy se na převodu doménového jména chtějí přiživit i takové subjekty, které se na vytvoření jeho vysoké tržní hodnoty nikterak nepodílely. Příkladem může být Mc Donald s nebo Wall Street, jehož doménové jméno bylo registrováno za 70 $ a následně prodáno za $ Viz Internet World Stats. Usage and Population Statistics [citováno ]. Dostupný z: 49 V lednu 1993 bylo registrováno doménových jmen, o 4 roky později to bylo již doménových jmen a v lednu 2009 pak WebHosting.Info - The Internet Research Authority [citováno ]. Dostupný z: 50 Murray, A. D. Internet Domain Names, The Trade Mark Challenge. International Journal of Law and Information Technology, 1998, roč. 6, č. 3, s Moore, M. Cybersquatting: Prevention better than Cure. International Journal of Law and Information Technology [citováno ]. Dostupný z: 21

22 Vůbec první doménový spor se objevil v roce Při řešení sporů by měly soudy a rozhodci vycházet především z úmyslu stran, ten je však bohužel mnohdy velmi obtížně prokazatelný, z toho důvodu nepůsobí kontrolní mechanismus registrace vždy tak nestranně, jak by měl, ale poměrně často straní bohatým a mocným nadnárodním společnostem. 3.1 KATEGORIZACE DOMÉNOVÝCH SPORŮ Jak již bylo zmíněno výše, přikláním se k názoru, že doménové jméno je formou výkonu subjektivního práva založeného registrační smlouvou uzavřenou mezi registrantem a registrátorem. V nejobecnější rovině rozlišujeme dvě základní skupiny sporů. Do té první řadíme spory mezi doménovou autoritou nebo registrem a zájemcem o registraci doménového jména. Ke sporu dochází většinou tehdy, pokud požadavek registrace není vyřízen kladným způsobem nebo pokud doménová autorita či rejstřík poruší povinnost jí stanovenou buď formálním pramenem práva nebo soft law. Druhou a mnohem významnější skupinu sporů tvoří spory z registrace doménového jména, které vyvolala třetí osoba, domnívající se, že výkonem práva založeného registrační smlouvou bylo zasaženo do jejích absolutních práv. Doménová jména mohou být v kolizi především s právy na označení, zejména ochrannými známkami, obchodní firmou nebo názvem právnické osoby či označením původu. Dále pak může dojít ke střetu s právem na ochranu osobnosti, k narušení hospodářské soutěže a naplnění některých skutkových podstat nekalé soutěže či k porušení práv autorských. Nicméně je třeba podotknout, že výkon práva vyplývajícího z registrační smlouvy k doménovému jménu nemusí do práv třetích osob jen zasahovat, ale užívání doménového jména po delší dobu, vzhledem k tomu, že je nepochybně výsledkem tvořivé činnosti a je způsobilé mít rozlišující schopnost, může dojít i k založení práv. A to především pokud je možno doménové jméno kvalifikovat jako nezapsané označení nebo označení užívané v obchodním styku. Stanou-li se tato všeobecně známými, míra ochrany jim následně poskytována je poměrně značná. Z výše uvedeného vyplývá, že i doménové jméno může být způsobilé stát se námitkou v řízení o zápis ochranné známky. 52 Walker, L. ICANN s Uniform Domain Name Dispute Resolution Policy. Berkeley Technology Law Journal, 2000, roč. 15, str

23 KOLIZE S OCHRANNOU ZNÁMKOU Ochranné známky hrající nezastupitelnou roli v hospodářské soutěži mají dlouhou tradici; již naši vzdálení předkové využívali rozličných značek k tomu, aby mohli označit své vlastnictví a později i výrobky, což umožňovalo jednotlivým spotřebitelům lehčí orientaci na rozvíjejících se trzích. Značka byla a je zárukou určitých vlastností výrobku a jeho kvality. Ačkoliv ochranné známky jsou obecně užívány jako doménová jména, jsou tyto dva pojmy funkčně odlišné; ochranná známka nám zprostředkovává informaci o tom, kdo zboží vyrábí nebo poskytuje služby. Funkce doménového jména je odlišná, neboť nás informuje pouze o tom, kde můžeme předmětný produkt najít 53. K výše zmíněnému názoru srovnávajícímu doménové jméno se zápisem v telefonním seznamu existuje názor opačný, zastávaný především vlastníky ochranných známek, kteří tvrdí, že obsazením doménového jména shodného či zaměnitelného s jejich ochrannou známkou jim vzniká značná škoda a neexistuje důvod, proč by jim právo na ochranu nemělo být poskytováno i v kyberprostoru a proč by se i v něm neměl odrazit goodwill a hodnota známky, kterou s velkým úsilím vybudovali. Pravdu mají nepochybně v tom, že cena za registraci doménového jména ve srovnání s náklady, které musí vynaložit subjekt mající zájem o vybudování a zapsání ochranné známky do rejstříku v reálném světě, je naprosto zanedbatelná. V dnešní době je možné kombinaci doménového jména a ochranné známky jen doporučit, neboť právě takovým subjektům je poskytována největší míra ochrany. Ochranná známka, coby absolutní právo působící erga omnes, je chráněna teritoriálně na území státu, kde byla zapsána do veřejnoprávního rejstříku, nebo na území, na něž se vztahují mezinárodní smlouvy. Oproti tomu doménové jméno, zapisováné do soukromoprávního rejstříku na základě principu first come, first served, aniž by se obligatorně zkoumalo, zda nemůže výkonem práv z registrační smlouvy dojít k porušení absolutních práv třetí osoby, působí globálně. Zhodnocení je ponecháno pouze na uvážení zájemce o registraci. Situaci zájemcům o registraci do značné míry usnadňuje veřejně přístupná online Databáze ochranných známek 54, provozovaná organizací WIPO, prostřednictvím níž je možné prověřit, zda zvolené doménové jméno nebude v kolizi s již existující ochrannou známkou v některém ze členských států. V zásadě lze říci, že existence prioritně starší ochranné známky sama o sobě nečiní 53 Viz Deveci, H. A. Domain Names: Has Trade Mark Law Strayed From Its Path? International Journal of law and Information Technology, 2003, roč. 11, č. 3, s Viz Databáze ochranných známek [citováno ]. Dostupná z: 23

24 registraci doménového jména shodného, případně zaměnitelného s ochrannou známkou ze strany jiné osoby bez souhlasu majitele ochranné známky protiprávní 55. Dalším důvodem konfliktu práva známkového a doménových jmen je fakt, že stejných ochranných známek může existovat několik, a to za podmínky, že každá z nich bude přihlášena pro rozdílné výrobky či služby, jež jsou právem známkovým rozčleňovány do jednotlivých tříd a nehrozí tak nebezpečí jejich záměny. Bez problémů tedy může existovat např. ochranná známka marble, kterou budou mít zapsány dva subjekty, z nichž jeden bude vyrábět mramor a druhý bižuterii. Dalším velkým rozdílem je to, že ochranná známka může být tvořena slovem, logem, barvou, často je vzájemnou kombinací písma a grafiky. Naproti tomu doménové jméno je pouze sledem povolených znaků ve stejném fontu, barvě a formátu, tudíž množství permutací je značně limitováno. Původně se předpokládalo, že zavedení nových gtld problémy zmírní, neboť subjekty budou moci předmět svého podnikání díky novým gtld více specifikovat. Ovšem nestalo se tak, což deklaruje i zpráva WIPO, nazvaná New Genric TLD: Intelectual Property consider, z níž vyplývá, že 41% z doménových jmen registrovaných pod novými gtld bylo registrováno z defenzivních důvodů a dalších 22% slouží pouze k přesměrování uživatelů sítě Internet na jiné webové prezentace. Nejsou výjimkou ani doménové spory nazývané twins. Tedy spory mezi registrantem a třetí osobou, přičemž oba subjekty mají ochrannou známku shodnou či podobnou se sporným doménovým jménem, nicméně registrant požadavek na registraci uplatnil dříve. Velmi často se jedná o spory šikanózní, jejichž vítězem se stává velká korporace mající na vedení časově i finančně náročného soudního sporu dostatek peněz, neboť na tyto případy řízení dle UDRP nebo.euadr použít nelze 56. Nejspravedlivějším řešením by zřejmě bylo novelizovat pravidla UDRP či.euadr a rozšířit je o možnost přiřknout doménové jméno oběma stranám, tj. žalobce i žalovaný by doménové jméno sdíleli, webová prezentace by tak sloužila pouze jako rozcestník přesměrovávající uživatele sítě Internet na požadovaný web. Nicméně 55 Viz Pelikánová, R. Čermák, K., Jr. Právní aspekty doménových jmen. Praha : Linde Praha a.s., 2000, s Specifickým je případ z roku 2007, kdy žalobce Universal Tube and Rollform Equipment Corp. vykonávající od roku 1996 práva z doménového jména utube.com, po neúspěšném pokusu o úplatný převod práva z registrační smlouvy svého doménového jména, zažaloval registranta doménového jména youtube.com, registrovaného v roce Youtube.com se rychle stalo vysoce populárním, vzhledem k tomu, že jsou tato jména foneticky naprosto shodná, docházelo prakticky neustále k záměně a neúměrnému zatížení žalobce a kolapsu jeho elektronického obchodu. Vzhledem k tomu, že šance žalobce na výhru ve sporu byly minimální, rozhodl se v mezidobí alespoň z nastalé situace vytěžit maximum. A to prostřednictvím bannerů, reklam na vyzváněcí melodie a dalších reklam typu Pay-Per- Click. 24