FINÁLNÍ ÚPRAVY V. Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D.

Transkript

1 FINÁLNÍ ÚPRAVY V Doc. Ing. Michal Vik, Ph.D.

2 DĚLENÍ FINÁLNÍCH ÚPRAV omakové - tj. měkčící, tužící, plnící apod. vzhledové - tj. kalandrování, mandlování, lisování, dekatování, česání, postřihování, broušení apod. stabilizační - tj. kompresivní srážení, fixace, nesráživé, nemačkavé, nežehlivé a Permanent - press úpravy, protižmolkové, neplstivé apod. ochranné - tj. hydrofobní, oleofobní, nehořlavé, antistatické, nešpinivé, antimikrobiální, protimolové apod.

3 Protižmolková úprava I Tkaniny a pleteniny vyrobené z přízí ze syntetických vláken, především z PAN nebo PES, mají sklon k tzv. žmolkování.

4 žmolek V podstatě to znamená, že hladká vlákna kruhovitého průřezu se vlivem namáhání při nošení postupně uvolňují z příze a putují na povrch textilie. Protože zůstávají částečně fixována v přízi, shlukují se, vytvářejí žmolky, které vzhledem k pevnosti syntetických vláken neodpadnou ani v místech zvýšeného mechanického namáhání a kazí estetický vzhled výrobku.

5 Příčiny tvorby žmolků Pevnost vláken - vlákna s nižší pevností méně žmolkují Směsy vláken - obecně mají směsi vyšší tendenci ke žmolkovitosti než 100% příze Staplová délka - delší vlákna žmolkují méně než krátká Zákrut - vyšší zákrut má nižší tendenci ke žmolkování

6 Tvorbu žmolků je možno omezit : použitím PES vláken se sníženou žmolkovitostí, získaných např. modifikací vláknotvorného polymeru částečnou náhradou kyseliny tereftalové kyselinou isoftalovou nebo 5- sulfoisoftalovou. potlačením migrace vláken v přízi vhodnou konstrukcí příze a plošného útvaru. Tkaniny hustě dostavené z hrubších, ostře kroucených přízí a plošné útvary z nekonečných nebo profilovaných vláken mají menší sklon ke žmolkování. dokonalým požehováním a postřihováním, aby se odstranily vyčnívající konce vláken, které by se mohly stát centry žmolků termickým zpracováním / paření a termofixace /, kdy se vlákna zafixují a nemají tendenci k migraci

7 Protižmolková úprava IV Nejúčinnější a nejčastěji používaný způsob stabilizace polohy vláken v textilii je založen na aplikaci filmotvorných přípravků s dobrými pojivými účinky, které zabraňují migraci vláken. Dominantní postavení v tomto směru mají především reaktivní polyakryláty, vytvářející na povrchu vláken dostatečně stabilní pružný film v širokém rozmezí teplot od - 30 do 100 C. Přípravky se aplikují nejčastěji klocováním z lázní /40-80 g.l -1 / a zasušením při 130 C.

8 Protižmolková úprava V Lyocel je znám svou nevýhodou, kterou obecně označujeme jako fibrilace. Z fibrilovaných vláken se pak tvoří žmolky Photographic image of knitted fabric (a), after 25 times of W (b), after 25 times of D (c) and after 25 times of WD (d)

9 Protižmolková úprava VI Proces lze omezit pomocí: mol/l NaOH nebo KOH Dále zesíťováním pomocí: 1,3-dimetylol-4,5-dihydroxyetylen močoviny a úpravou polysiloxany s funkčními amino-skupinami. Tato úprava snižuje navlhavost Lyocellových vláken. From: Okubayashi, S. at all: Lenzinger Berichte, 85 (2006)

10 Odstraňování žmolků Poslední možností je využití různých typů holících strojků

11 Hodnocení protižmolkové úpravy I Žmolkovitost na přístroji Martindale - v současné době nejčastěji používaný postup hodnocení odolnosti vůči žmolkování na výrobky oděvní, OOP a bytového textilu, mimo podlahovin. Provádění zkoušky je podle ČSN EN ISO ( ).

12 Hodnocení protižmolkové úpravy II Textilie je umístěna jak nahoře tak dole Nastavení při testu žmolkování Nastavení při oděru

13 Hodnocení protižmolkové úpravy III 2. Podstata zkoušky Kruhový zkušební vzorek se při stanoveném zatížení pohybuje po třecí ploše tvořený stejným materiálem nebo, pokud je to vhodné, vlněnou textilií. Při stanoveném zatížení sleduje Lissajousův obrazec, přitom zkušební vzorek musí být lehce otočný kolem své středové osy kolmé k ploše zkušebního vzorku. Rozvláknění a žmolkování se vyhodnocuje vizuálně po definovaných stádiích oděrové zkoušky dohodnutém počtu otáček (každých 1000 do 5000 ot., každé 2000 mezi 5000 až 20000, každých 5000 mezi až a každých pokud je více )

14 Hodnocení protižmolkové úpravy IV 3. Vyjádření výsledků Každý zkušební vzorek se ohodnotí pomocí etalonů stupněm žmolkování 1 až 5, kde 1 znamená husté rozvláknění povrchu a/nebo silné žmolkování a žmolky pokrývají celý povrch vzorku. Stupeň 5 vyjadřuje, že nedošlo ke změně povrchu. Brush Pilling Tester

15 Hodnocení protižmolkové úpravy V Vzorek před a po zkoušce na přístroji MARTINDALE

16 Hodnocení protižmolkové úpravy VI I.C.I. Type Pilling Tester P.T.2 ISO zkouška obvykle 6 hodin s hodnocením po 30-ti minutách PILING ASSESSMENT VIEWER

17 Hodnocení protižmolkové úpravy VII Komorový žmolkovací přístroj ČSN (vzorek se hodnotí po 30, 60, 90 a po 120 minutách) 1200 ot/min Atlas Random Tumble Pilling Test Vzorek po zkoušce na Komorovém žmolkovacím přístroji

18 Ukázka technologie protižmolkové úpravy I

19 Ukázka technologie protižmolkové úpravy II

20 Ukázka technologie protižmolkové úpravy III

21 Vlna

22 Délková a plošná stabilizace vlněných textilií Předností vlněných jejich zotavovací schopnosti a stabilita tvaru při nošení a používání. Vzrůst spotřeby syntetických vláken a jejich používání vyvolaly snahy tyto vlastnosti ještě dále zlepšovat. Byla vyvinuta řada způsobů a technologií, kterých lze za účelem zlepšení vlastností vlny účelně použít. Základem těchto technologií je chemická modifikace vlny, která nezpůsobuje žádné její poškození z hlediska spotřebitelských vlastností. Oxidační prostředky způsobují takové změny povrchu vlákna, které snižují nebo zabraňují plstění. Redukční látky ovlivňují vnitřní strukturu vlny a umožňují trvalou fixaci polohy vláken. Účelnou kombinací těchto způsobů můžeme dosáhnout jak snížení plstivosti, tak i stabilizaci formy a tvaru textilních výrobků.)

23 Krabování a mokrá dekatura I Obecně platí, že soudržnost keratinu v suchém stavu zabezpečují vodíkové a solné můstky. Za mokra se uplatňují především cystinové / disulfidické / můstky. Proto je stabilizace vlněných textilií založena na štěpení cystinových můstků a vzniku monosulfidických a dalších kovalentních příčných vazeb.

24 Krabování a mokrá dekatura II Ve studené vodě vlna botná, přerušují se vodíkové a solné můstky. V horké vodě nebo při paření probíhá navíc hydrolytické štěpení cystinových můstků : Reakci usnadňují chemikálie, které mají schopnost štěpit cystinové můstky, zejména alkálie a redukční činidla /siřičitan a hydrogensiřičitan sodný/ :

25 Krabování a mokrá dekatura III Trvá-li paření mírně protažené vlny jen krátce /několik minut/, nestačí se vytvořit nové mezimolekulární vazby. Vnitřní rotace v polypeptidických řetězcích jsou proto jen velmi málo brzděny, takže při následném beznapěťovém zotavení v páře se snaží makromolekulární řetězce dosáhnout cestou vnitřních rotací rovnovážné "sbalenější konformace". To se projeví tím, že se vlákno srazí o 30 % v porovnání s původním stavem před pařením. Tento jev nazýváme superkontrakce.

26 Krabování a mokrá dekatura IV Při delším paření v mírně napnutém stavu se stačí již zafixovat nové příčné kovalentní a vodíkové vazby. V tomto případě po následujícím beznapěťovém stavu nedochází ke srážení ale naopak, vlákna zůstanou trvale protažena.

27 Krabování a mokrá dekatura V

28 Krabování a mokrá dekatura VI Zpětnou tvorbu můstků v páře, vodě a přítomnosti alkálií si můžeme znázornit pomocí následujících reakcí:

29 Krabování a mokrá dekatura VII Za přítomnosti siřičitanu a hydrogensiřičitanu sodného probíhá zpětná tvorba můstků takto : a/ při vyšší teplotě bez oxidačních prostředků b/ při nižší teplotě s oxidačními prostředky

30 Krabování a mokrá dekatura VIII Účelem dekatování původně bylo snižovat lesk tkanin, který získaly při pánvovém lisování a zajistit jeho stálost proti vlhku a vodním kapkám. Dekatováním lze však také lesk na zboží získat, je možné zajistit jeho rozměry proti srážení a vytvořit plný omak. Konečný efekt dekatování závisí na : průměru dekatovacího válce povrchových vlastnostech běhounu tvrdosti navinování vlastnostech páry směru průchodu páry / z válce nebo do válce / chlazení zboží a odsávání páry

31 Krabování a mokrá dekatura IX Rozlišujeme dekatování : 1/ za mokra 2/ za sucha a/ kotlové / diskontinuální / - bez lesku / finish / - s leskem / anglické / b/ kontinuální Ad 1/ Dekatování za mokra Tato operace není dokončující a můžeme ji označit jako zlepšené a účinnější krabování

32 Krabování a mokrá dekatura X 2/ Dekatování za sucha - kotlové Na základě tvrdosti navinování a směru průchodu páry byly vyvinuty dva typy dokončovacích dekatovacích strojů : a/ Měkkým navinutím s použitím počesaného běhounu na dekatovací válec velkého průměru /900 mm/ a propařováním ve směru zevnitř válce, kdy pára uvolní navinuté vrstvy, se získá měkké zboží s mírným leskem. Dalšího změkčení a snížení lesku se dosáhne, odvine-li se zboží z válce bez odsátí páry a vlhkosti. Takto se upravuje zboží na dokončovacích dekatovacích strojích nazývaných finishdekatura.

33 Krabování a mokrá dekatura XI b/ Tvrdým navinutím na dekatovací válec malého průměru /200 mm/ s použitím hladkého a nepočesaného běhounu a propařováním ve směru do válce, kdy pára přitlačí vrstvy, se získá zrnitý omak a zvýšený ušlechtilý lesk. Stroje pro tuto úpravu jsou známy pod názvem anglická dekatura.

34 Krabování a mokrá dekatura X 1 - nekonečný plstěný běhoun, 2 - propařování, 3 - pohon běhounu, 4 odvádění páry, 5 - chlazení, 6 - dekatovací válec, 7 - tkanina