KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ČESKÉ ŠVÝCARSKO DO R. 2020

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ČESKÉ ŠVÝCARSKO DO R. 2020"

Transkript

1 KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ČESKÉ ŠVÝCARSKO DO R Zpracvatel: SPF Grup, v..s. Masarykva 129/ Ústí nad Labem Datum: říjen 2011

2 Obsah: 1 Úvd Kntext a metdika přípravy dkumentu Vymezení turistickéh reginu/řešenéh území Rzvjvá vize Prblémvá analýza Definice glbálních prblémů Vymezení hlavních prblémvých blastí Identifikace klíčvých prblémů Strm prblémů Rzvjvá strategie Pririta č. 1: Řízení a financvání cestvníh ruchu Pririta č. 2: Ptenciál rzvje cestvníh ruchu Pririta č. 3: Kvalita služeb Pririta č. 4: Udržitelná a atraktivní turistická dprava Pririta č. 5: Marketing CR a image reginu Realizace Kncepce

3 1 ÚVOD 1.1 KONTEXT A METODIKA PŘÍPRAVY DOKUMENTU Zpracvání Kncepce rzvje cestvníh ruchu v reginu České Švýcarsk d r (dále jenm Kncepce 2020) byl sučástí prjektu Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku Analytické studie, který byl pdpřen z ROP pr regin NUTS II Severzápad. Cílem úklu je vyhdncení realizace půvdní Kncepce rzvje cestvníh ruchu z r (dále jenm Kncepce 2006) a její aktualizace s výhledem d r Ptřeba aktualizace půvdníh dkumentu byla přirzeně vlivněna nejen vývjem cestvníh ruchu v reginu a jeh rganizací, ale i změnami vnějších pdmínek. Klíčvá výchdiska, jež vlivnila aktuální stav cestvníh ruchu v reginu a vytváří kntext pr aktualizaci dkumentu, jsu: i. Ztráta knkurenční výhdy a dpady hspdářské krize v suvislsti s psilváním české měny a pstupným sbližváním cenvé hladiny na paritu kupní síly na české a německé straně ztratil turistický regin ve vztahu k německému a dříve důležitému trhu svjí hlavní knkurenční výhdu. Navzdry tevření hranic a realizaci řady rzvjvých prjektů se zatím nepdařil vytvřit nvé a silné impulsy pr rzvj cestvníh ruchu (tvrba nvých prduktů, zajímavé atraktivity ve vazbě na přírdní a kulturní dědictví, nízká úrveň základních i dplňkvých služeb), cž ve svém důsledku vede ke stagnaci, příp. pklesu návštěvnsti. Tent trend ve vývji návštěvnsti byl bezespru vlivněn také dpady hspdářské krize a částečně také negativním vlivem přírdních pdmínek (pvdně 2010). V zásadě se tak neptvrdil výchdisk/prgnóza Kncepce z r. 2006, že růst návštěvnsti může být hržením pr přírdní dědictví reginu a bude nutné pčet návštěvníků, resp. jejich distribuci v reginu regulvat. Hlavní buducí výzvu turistickéh reginu a zárveň výchdiskem pr nvu Kncepci 2020 je vytvření silných impulsů pr rzvj CR při nalezení kmprmisu mezi zájmy CR a chrany přírdy. ii. iii. iv. Rzvj splupráce s německu stranu tat splupráce prbíhá zejména na platfrmě splečných přeshraničních prjektů, které jsu realizvány ve splupráci mezi agenturami České Švýcarsk.p.s a Turismusverband Sächsische Schweiz. Přestže tat splupráce zatím nemá systémvý charakter, d buducna se předpkládá její další prhlubvání, které by měl vyústit zalžením splečnéh/jedntnéh systému rganizace a marketingu cestvníh ruchu pr celý regin Česk-Saskéh Švýcarska. Kncepce 2020 je připravvána paralelně s první splečnu rzvjvu strategií pr Česk-Saské Švýcarsk (Leitbild der grenzüberschreitenden Turismusentwicklung bis 2020), ve které je již výrazně akcentván přeshraniční rzměr destinace. Cíle i patření bu strategií/kncepcí se tak d jisté míry prlínají, příp. dplňují. Deficit veřejných financí a vyčerpání pdpry z fndů EU vyčleněných na prgramvé bdbí další rzvj destinace p r bude významně vlivněn rzpčtvými škrty na všech úrvních veřejné správy a na straně druhé snížením ptenciálních zdrjů financvání v rámci Khezní plitiky EU. T je způsben nejen vyčerpáním velké části zdrjů na financvání cestvníh ruchu v rámci prgramvéh bdbí , ale v kntextu dluhvé a institucinální krize EU také nejistým financváním cestvníh ruchu, resp. celé Khezní plitiky p r Dchází tak k situaci, kdy interní zdrje financvání rzvjvých aktivit jsu velmi limitvané (Destinační fnd) a externí zdrje (kraj, stát, EU) velmi nejisté. Realizace rzvjvých aktivit navržených v rámci Kncepce 2006 a psun hlavních prblémů rzvje cestvníh ruchu v bdbí byla na území turistickéh reginu realizvána řada prjektů, které naplňují cíle Kncepce 2006 (zejména v blasti prpagace, vzdělávání, ale částečně i v rzvji nabídky a služeb CR viz přílha č. 1) a řeší řadu prblémů identifikvaných v r V suvislsti s realizací těcht prjektů a nvými trendy ve vnějším prstředí 3

4 (příležitsti a hrzby) dchází k psunu a změně pvahy některých klíčvých prblémů, cž vytváří nvý kntext pr návrh/aktualizace Kncepce Krmě výše uvedených faktrů je při návrhu Kncepce 2020 nutné brát v úvahu také dynamicky se vyvíjející sektr cestvníh ruchu a trendy, které h v éře glbalizace vlivňují. S hledem na charakter destinace lze mezi tyt trendy řadit: - Stárnutí ppulace a růst významu segmentu senirů v CR - Růst úrvně vzdělání a pptávky p pznávacím turismu (learning-while-travelling) - Změny v distribuci vlnéh času - Růst významu kvality služeb - Pkrky v kmunikačních a infrmačních technlgiích Vlastní dkument je rzdělen na tři části: 1. Hlavní dkument, jehž těžištěm je návrhvá část Kncepce 2020 (vize, prblémvá analýza, strategie) 2. Databáze prjektů v xls frmátu bsahující prjektvé záměry s vazbu na Kncepci Akční plán bsahující priritní prjekty, na jejichž realizaci by měla být upřena hlavní pzrnst v bdbí Přílhy, d kterých byly zařazeny dplňkvé výstupy vyhdncení Kncepce z r. 2006, aktualizace statistických dat apd. D prcesu zpracvání Kncepce 2020 byli prstřednictvím řídící skupiny zapjeni vybraní reprezentanti klíčvých aktérů s vazbu na CR v reginu Českéh Švýcarska (zástupci České Švýcarsk.p.s., zástupci bcí a pdnikatelů). Úklem řídící skupiny byl připmínkvání průběžných výstupů předlžených zpracvatelem. 4

5 1.2 VYMEZENÍ TURISTICKÉHO REGIONU/ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Hranice turistických reginů jsu zpravidla vlně vymezené a většinu také nerespektují územněadministrativní členění státu. Turistické reginy se ve většině případů vymezují na základě přírdních pdmínek. V takvém případě se jedná tzv. fyzické (přírdně) hmgenní reginy, cž je i případ Českéh, resp. Česk-Saskéh Švýcarska. V rámci tht dkumentu je převzat vymezení reginu z nadřazené Strategie rzvje cestvníh ruchu Ústeckéh kraje na rky viz mapa č. 1. Na rzdíl d Kncepce z r je vymezení reginu širší a zahrnuje také blast Šluknvska. Pr aktualizaci vybraných statistických dat (viz Přílha č. 2) byl vybrán vzrek 13 bcí, které tvří pmyslnu jádrvu blast řešenéh území. Jedná se následující bce/města: Hřensk, Labská Stráň, Arnltice, Janv, Růžvá, Srbská Kamenice, Jetřichvice, Kunratice, Chřibská, Dubice, Krásná Lípa a Staré Křečany. Mapa č. 1: Turistické reginy Ústeckéh kraje vymezení řešenéh území Zdrj: Strategie rzvje CR Ústeckéh kraje pr rky

6 2 ROZVOJOVÁ VIZE Rzvjvá vize je ppis žáducíh stavu turistické destinace Česk-Saské Švýcarsk v buducnsti a tvří základní rámec pr návrh rzvjvé strategie reginu. Předlžená vize má dluhdbý časvý hriznt a bsahvě vychází z Kncepce V aktuálním znění zhledňuje zejména rzvj přeshraniční splupráce a je nvě frmulvána jak vize jedné destinace Česk-Saské Švýcarsk/Sachsisch-Böhmische Schweiz se splečným řízením i marketingem. Nvě je pr vizi také zvlena jiná frma vyjádření (jednduchý slgan a jeh interpretace prstřednictvím klíčvých výrazů). Sučástí vize je také frmulace cílvých/žáducích frem CR a cílvých skupin návštěvníků, které vizi dále knkretizují. Přestže tat vize se může s hledem na aktuální stav rzvje CR v reginu jevit jak velmi ambiciózní a nemusí být následnu strategií rzvje bezezbytku naplněna, dává jasný signál, jakým směrem by se turistická destinace měla rzvíjet. Vize Česk-Saské Švýcarsk je excelentní přeshraniční turistická destinace evrpskéh významu, ve které je chrana přírdy a krajiny ve vzájemné harmnii s rzvjem udržitelných frem CR, jež mají pzitivní dpad na sciálně-eknmický rzvj a příjmy reginu. Dekmpzice vize" Excelentní - turistický regin, který nabízí mimřádné zážitky prstřednictvím kvalitních prduktů CR s vazbu na přírdní, ale i kulturní a průmyslvé dědictví reginu a dispnuje kvalitní nabídku služeb pr cílvé skupiny návštěvníků. Přeshraniční - přeshraniční turistický regin s prpjeným systémem řízení a splečným marketingem, jehž dlišný kulturní prfil na české i německé straně tvří jeh významnu knkurenční výhdu. Destinace evrpskéh významu - turistický regin, který je na trhu destinací vysce knkurenceschpný díky kmbinaci unikátníh přírdníh dědictví a kvalitě infrastruktury a služeb, a který je schpen přilákat návštěvníky z celé Evrpy, příp. i ze zámří. Ochrana přírdy a krajiny - turistický regin, ve kterém je chrana přírdy a krajiny vnímána jak základní knkurenční výhda a zachvání unikátníh přírdníh dědictví je jednu z klíčvých pririt. Udržitelné frmy CR turistický regin, ve kterém dminuje individuální turistika a prdukty, které lákají především nárčnější klientelu s tuhu p unikátním pznání, lkálních prduktech apd. (v kntrastu s masvu turistiku). Pzitivní dpad na sciálně-eknmický rzvj a příjmy reginu - turistický regin, ve kterém je CR významným zdrjem příjmů místních byvatel a pzitivně přispívá k celkvému sciálněeknmickému rzvji území. 6

7 Cílvé frmy cestvníh ruchu: Pr určení cílvých frem CR je klíčvým kritériem mtivace návštěvníka. Cílvé frmy CR byly stanveny s hledem jak na přírdní a kulturně-histrický prfil reginu, tak i histrii CR v reginu, jež determinují jeh hlavní knkurenční výhdy na pli CR. V turistickém reginu Česk-Saské Švýcarsk budu priritně rzvíjeny následující frmy CR: 1. Pěší turistika turistický regin ČŠ, resp. celý regin ČSŠ má díky své gemrflgii a pestrsti krajinných typů na relativně malé plše jedinečné pdmínky pr rzvj tét, v tmt reginu tradiční frmy CR. 2. Cyklturistika s výjimku blasti skalních měst má regin rvněž dbré předpklady pr rzvj cyklturistiky, která patří v ČR mezi nejblíbenější sprtvně-rekreační frmy CR. 3. Přírdně a kulturně pznávací turismus zejména v kmbinaci s pěší turistiku žáducí frma CR 4. Dplňkvé sprtvně-relaxační frmy CR hippturistika, vdní turistika, hrlezectví v reginu rvněž existují předpklady pr rzvj těcht výklenkvých frem CR, které mhu vhdným způsbem dplňvat nabídku základních frem CR. Cílvé skupiny návštěvníků: Vlba cílvých skupin návštěvníků je střední cestu mezi individuálním a hrmadným marketingem, která v kmbinaci s vlbu cílvých frem CR umžňuje lepší zacílení všech marketingvých aktivit, d vlby prduktu až p způsby prpagace. Splečně s vlbu cílvých frem CR je specifikace cílvých skupin návštěvníků sučástí vize a tut vizi dále knkretizuje. Jedntlivé cílvé skupiny návštěvníků byly nejprve segmentvány gegraficky (dle zdrjvé země). Pr klíčvé trhy (ČR a Německ) jsu skupiny návštěvníků dále segmentvány pdle příjmu, věku a druhu CR. Níže uvedená specifikace cílvých skupin je rientační a naznačuje puze základní rientaci při vlbě cílvých skupin, jež musí být knkretizvány v rámci prpagačních/kmunikačních kampaní. a) ČR - Městské blasti - Ústecký, Liberecký a Středčeský kraj (jedndenní turistika), Praha (víkendvá i pbytvá turistika), statní kraje (pbytvá turistika) - Střední a vyšší příjmvé skupiny - Střední a starší věkvé kategrie - Individuální turistika jedntlivci, páry, rdiny s dětmi, malé skupiny b) Německ - Městské blasti - Sask (jedndenní i pbytvá turistika), statní splkvé země (pbytvá turistika) - Střední a vyšší příjmvé skupiny - Střední a starší věkvé kategrie - Individuální i rganizvaná turistika jedntlivci, malé skupiny c) Další ptenciálně významné evrpské země: Nizzemsk, Plsk, Slvensk. d) Ostatní země návštěvníci Česka (jedna z dplňkvých destinací Prahy) neb Střední Evrpy (spjnice Praha Drážďany Berlín) 7

8 3 PROBLÉMOVÁ ANALÝZA Prblémvá analýza tvří základní výchdisk pr frmulaci rzvjvé strategie, nebť cíle strategie jsu pzitivní frmulací prblémů. V tmt smyslu je prblémvá analýza spjnicí mezi syntézu pznatků území a návrhvu částí. Prblémvá analýza byla rzdělena d následujících krků: 1. Definice glbálních prblémů v kntextu aktuálníh stavu reginu (analýza SWOT) a navržené vize byly definvány glbální prblémy, které představují nejvyšší/nejbecnější úrveň prblémů turistickéh reginu. 2. Vymezení hlavních prblémvých blastí uplatněn systémvý přístup, tzn. že systém CR byl rzdělen a utříděn d něklika hlavních prblémvých blastí/jeh základních kmpnent, v rámci kterých byl stručným způsbem ppsán stav pdmínek z hlediska buducíh rzvje CR. 3. Definice klíčvých prblémů specifikace knkrétních prblémů, které představují hlavní bariéry pr naplnění vize a cílů strategie. Pr identifikaci dílčích prblémů byla využita matice výkn/důležitst, která umžňuje vymezit kruh klíčvých prblémů, na jejichž řešení by měla být zaměřena rzvjvá strategie (jedná se zejména rzvjvé faktry, které představují slabší rzvjvu stránku a zárveň jsu důležité pr dsažení vize a glbálních cílů). 4. Identifikace kauzálních vazeb mezi jedntlivými úrvněmi prblémů (glbální prblémy prblémvé blasti dílčí prblémy) a vytvření strmu/hierarchie prblémů, který je výchdiskem pr návrh strategie, nebť strategie představuje hierarchii cílů (d glbálních cílů až p cíle dílčí), jež jsu pzitivní frmulací vzájemně prvázaných a hierarchicky uspřádaných prblémů. 3.1 DEFINICE GLOBÁLNÍCH PROBLÉMŮ V kntextu aktuálníh stavu destinace a její vize byly definvány 4 glbální prblémy turistickéh reginu České Švýcarsk: 1. Návštěvnst reginu Ve vývji návštěvnsti se neptvrdil předpklad růstu návštěvnsti a ptřebě její prstrvé regulace frmulvaný v r Regin má stále značný ptenciál pr růst návštěvnsti, cž je klíčvým předpkladem pr růst příjmů z CR a jejich reinvestice d zlepšení základních a dplňkvých služeb pr návštěvníky. 2. Délka pbytu návštěvníka Zkracvání délky pbytu návštěvníků v destinaci patří aktuálně k becným trendům v rzvji CR. Dle dstupných údajů se pbyt návštěvníků zkracuje také v destinaci ČŠ a je jednu z příčin stagnace návštěvnsti v psledních letech. 3. Délka turistické sezóny Jedním z faktrů, které pdvazují větší rzvj CR (a také pdnikatelské příležitsti) je výrazná sezónnst CR a zejména relativně krátké bdbí hlavní letní sezóny (květen září). Ve srvnání se susedním reginem SŠ cca 2 měsíce kratší. 4. Příjmy místních pdnikatelů z CR Tent prblém suvisí s předchzími prblémy a vlivňuje mžnsti dalšíh rzvje pdnikatelskéh prstředí v blasti CR v reginu. 8

9 3.2 VYMEZENÍ HLAVNÍCH PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ Byl vymezen 5 prblémvých blastí. Nejprve je uveden základní přehled prblémvých blastí a pak je připjen jejich stručný ppis. Přehled hlavních prblémvých blastí: 1. Řízení a financvání rzvje CR 2. Přírdní a kulturně-histrický ptenciál území 3. Základní a dplňkvé služby 4. Turistická dprava 5. Prpagace a image reginu Stručný ppis prblémvých blastí: 1. Řízení a financvání CR Přestže byl v tét blasti dsažen v psledních letech značnéh pkrku (etablvání splečnsti České Švýcarsk.p.s na pli CR, její jmenvání destinační agenturu Ústeckéh kraje, zalžení destinačníh fndu), úrveň splupráce a krdinace aktivit mezi hlavními skupinami aktérů zatím nedsahuje takvé úrvně, která by umžnila efektivní krdinaci a prsazvání různých rzvjvých záměrů a sdružvání finančních prstředků na jejich realizaci. V reginu zatím nebyla vytvřena stabilní strategická partnerství mezi klíčvými skupinami aktérů (bce, kraj, pdnikatelé, SNP ČŠ). Hlavním krdinátrem aktivit je České Švýcarsk.p.s., která všem nemá silný mandát k naplnění svjí rle a ptýká se dluhdbě s nestabilní finanční situací. Významnéh pkrku byl dsažen ve splupráci s německu stranu a t zejména na platfrmě České Švýcarsk,.p.s. a Turistickým svazem Saskéh Švýcarska (Turismusverband Sachsische Schweiz) realizace splečných akcí, prjektů. Tat splupráce nicméně zatím nemá systémvý charakter, který je předpkladem pr pstupnu přeshraniční integraci reginů Českéh a Saskéh Švýcarska. Organizace zapjené d systému řízení rvněž nedispnují adekvátními nástrji zejména v blasti mnitringu a hdncení návštěvnsti a efektivity rzvjvých aktivit (např. prpagační kampaně). Tyt nástrje nejsu nastaveny systémvě a nemají rvněž zajištěn průběžné financvání. Klíčvým nástrjem je z tht phledu systém mnitringu a hdncení návštěvnsti, který je jedním z předpkladů pr strategické a efektivní řízení a pdpru rzvje CR. Na území ČŠ je zatím systém mnitringu mezen na ad-hc průzkumy a sčítání návštěvnsti na něklika místech (stezkách) v nárdním parku vybraných zejména s hledem na zájmy chrany přírdy. Stávající mnitring návštěvnsti tak neumžňuje získat kmplexní časvé řady dat, na základě kterých by byl mžné vyhdncvat trendy v návštěvnsti neb prstrvu distribuci návštěvníků. Financvání rzvjvých aktivit je z velké části závislé na jednrázvých dtacích, v jejichž rzdělvání je uplatněn silně prvek lbbingu a náhdy (nejde tedy předvídatelné a stabilní finanvání). Zdrje destinačníh fndu jsu zatím nedstatečné na financvání větších prjektvých záměrů. Velku hrzbu pr financvání rzvje CR je útlum nárdních i EU dtací a snižvání veřejných rzpčtů v důsledku dluhvé a hspdářské krize. 2. Přírdní a kulturně-histrický ptenciál území a pdmínky pr rzvj CR Území NP České Švýcarsk a CHKO Labské Pískvce tvří z přírdníh hlediska unikátní území v evrpském měřítku. Přírdní pdmínky a zejména gemrflgie území tvří hlavní atraktivitu 9

10 celéh reginu, která může být necitlivými zásahy (velké stavební akce) neb necitlivým přístupem k rzvji CR hržena. Území turistickéh reginu má s hledem na tyt přírdní pdmínky velmi dbré předpklady pr rzvj sprtvně-relaxačních frem turismu (zejména pěší turistika s přírdně pznávacím, příp. kulturně pznávacím CR a cyklturistika), které nejsu díky stavu ptřebné infrastruktury dstatečně využity. Turistický regin je pkrytý relativně hustu sítí pěších turistických tras spravvaných KČT. Trasvání a lgika vedení pěších tras všem nedpvídá nárkům sučasných turistů (příliš dluhé mezilehlé úseky bez služeb, vedení p silnicích, mál kratších kružních tras, nepružná reakce vedení tras na změny v síti atraktivit, služeb a dpravní bsluhy) a prakticky zcela také chybí stále ppulárnější tematické či jinak vymezené značené kruhy vybavené infrmačními panely. Samstatným prblémem je velmi slabé prpjení systému turistických tras na české a německé straně. Turistické trasy jsu také velmi čast vedeny p nevyhvujících kmunikacích a cestách, kde nejsu vyjasněny vlastnické vztahy a není zajištěna ani základní pravidelná údržba. Na řadě míst dchází ke střetům s cyklisticku neb silniční dpravu. Zatímc tedy vlastní údržba značení turistických tras je kvalitně zajištěna ze strany KČT, prblémem je nedstatečná údržba a úklid cestní sítě. Obvykle také chybí dplňkvé vybavení pěších tras vhdným mbiliářem a vícejazyčné infrmační tabule s mapu a textem místních atraktivitách, zábava a dstupnst infrmací spjených s užíváním mderních infrmačních zařízení. Celý regin nemá vyhvující infrastrukturu pr rzvj cyklturistiky. V reginu se nachází převážně cykltrasy, které jsu v řadě případů vedeny p úzkých silnicích a vytvářejí tak ptenciálně nebezpečná klizní místa. Řada úseků cykltras (včetně páteřních) je také vedena p úsecích se značným převýšením, existují bariéry bránící vytvření kmbinvané nabídky cyklistiky a železniční/autbusvé a vdní dpravy (plavba p Labi a sutěskách na Kamenici a Křinici). Přestže se v turistickém reginu nenachází žádná kulturně-histrická pamětihdnst nadreginálníh významu a hlavní atraktivitu bezespru zůstane přírdní dědictví, je ptenciál kulturníh a průmyslvéh dědictví bývalých Sudet pr rzvj pznávacíh turismu prakticky nevyužitý. Města i bce reginu dispnují řadu památek lidvé architektury neb industriálníh dědictví, které mhu být zajímavé i v širším evrpském kntextu (např. výrba mtcyklů v Krásné Lípě). Zajímavá a pr účely CR nevyužitá je také skutečnst, že se regin v 19 stl. stal fakticky první reálně fungující turisticku destinací na území dnešníh Česka. V turistickém reginu je také velmi mezená nabídka alternativních atrakcí, které by mhli návštěvníci využívat jak dplněk svéh pbytvéh prgramu neb v případě nepříznivéh pčasí. Tent prblém suvisí mj. také s nevyužitím kulturníh a průmyslvéh dědictví reginu (muzea, výstavy, splečenské akce). Využití těcht služeb na německé straně je pak kmplikván slabu prpustnstí hranice (slabé prpjení turistických tras a jejich dlišné/nenavazující značení, dpravní dstupnst cílů na německé straně). 3. Základní a dplňkvé služby Kvalita základních a dplňkvých služeb tvří jeden z hlavních předpkladů pr rzvj turistiky. Sučasný standard ubytvacích a stravvacích služeb pr návštěvníky v Českém Švýcarsku nedpvídá nárkům cílvých skupin návštěvníků a ve srvnání s německu stranu vykazuje i výrazně hrší pměr cena/kvalita. Zatímc na německé straně je nízký standard v blasti základních služeb spíše výjimku, na české straně je tmu napak. Důležitu dplňkvu službu tvří infrmační systémy pr návštěvníky. Hlavním zdrjem infrmací pr návštěvníky ČŠ jsu webvé prtály (zejména při plánvání pbytu) a síť infrmačních center (při vlastním pbytu návštěvníka). Hlavním prtálem (mj. i z hlediska webvých vyhledávačů) jsu kvalitně zpracvané webvé stránky zřízené splečnstí České Švýcarsk.p.s., které nabízí širké spektrum infrmací včetně mžnstí rezervace ubytvání. Určitým prblém těcht systémů je jejich 10

11 rztříštěnst a duplicita (např. prvázanst hlavních prtálů Českéh a Saskéh Švýcarska neb vazba na nvě zřízený turistický prtál Ústeckéh kraje). Výzvu pr buducí nastavení infrmačních a rezervačních systémů bude jejich adaptace na snadné využití prstřednictvím nvých mbilních technlgií. 4. Turistická dprava Individuální dprava je hlavním a z phledu mbility návštěvníků nejméně prefervaným způsbem dpravy d reginu a zejména p jeh území. Reginu chybí kncepce rzvje turistické dpravy, která by psilvala veřejnu dpravu na úkr dpravy individuální. Jedním z klíčvých prblémů je absence systému parkvání v reginu, který by umžnil usměrnění individuální dpravy. Regin v tét blasti nenabízí ani chytrá řešení, která se svědčila v jiných turistických reginech např. systém zaparkuj a jdi (Šumava). Veřejná dpravní bsluha blasti Českéh Švýcarska je zajišťvána železniční, autbusvu a ldní dpravu. Celkvý pčet spjů veřejné dpravy je relativně dstatečný a zlepšila se i prpagace veřejné dpravy. Přestže dšl k pzitivnímu psunu v krdinaci autbusvé a železniční dpravy, jsu stále v některých případech prvzvány diskutabilní suběžné spje, zatímc v jiných blastech kvalitní spjení veřejnu dpravu mezi reginálními turistickými centry chybí (žst. Chřibská Na Tkání, žst. Česká Kamenice Jetřichvice apd.). Velmi čast se vyskytuje nežáducí stav, kdy jsu vedle páteřní železniční tratě prvzvány suběžné autbusvé linky, které v důsledku nízkéh pčtu spjů a nedstatečnéh kmfrtu na železnici uspkjují větší díl každdenní i rekreační přepravní pptávky. Pkud má železniční a autbusvá dprava zastávky ve vzájemné blízksti, zpravidla se nejedná plnhdntné přestupní terminály s minimální dcházkvu vzdálenstí a navíc není zajištěna ani časvá návaznst lgicky navazujících železničních a autbusvých spjů. Železniční dprava je navíc prvzvána zastaralými dpravními prstředky a vyhvující není ani stav infrastruktury (špatný stav stanic a zastávek bez jakýchkliv služeb, chybějící prpjení Dlní Pustevna Sebnitz, špatný stav svršku, nezabezpečené přejezdy). Chybí rvněž integrace veřejné dpravy mezi česku a německu stranu a kmplexní systém prpagace veřejné turistické dpravy v reginu. Využití železniční dpravy jak atrakce CR (nstalgické jízdy apd.) je zatím spradické a tyt aktivity jsu v reginu přádány jenm příležitstně. 5. Prpagace a image reginu Hlavním krdinátrem a realizátrem marketingu turistické destinace ČŠ je České Švýcarsk.p.s. Díky jejím aktivitám patří prezentace turistickéh reginu bezespru k nejlepším v rámci ČR (řada prpagačních materiálů, kvalitní webvé stránky, splečné lg s německu stranu apd.). Hlavní prblém turistickéh marketingu reginu je fakt, že nejsu jasně definvány cílvé a žáducí frmy CR a jejich prpjení na cílvé segmenty návštěvníků. Prpagační kampaně byly většinu vedeny v becné rvině a byly primárně zaměřeny na psilvání image reginu. V suvislsti s vyhrcenu sciální situací v blasti Šluknvskéh výběžku vzniká parciální, ale ptenciální významný prblém, který může mít z phledu CR negativní dpady na image celé turistické blasti. 3.3 IDENTIFIKACE KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ Při identifikace klíčvých prblémů byly v prvním krku frmulvány hlavní rzvjvé faktry CR pr turistický regin (celkem 23 faktrů viz tabulky níže). Z phledu jedntlivých faktrů byl nejprve hdncen výkn turistickéh reginu, tzn. zdali představují silnu neb slabu stránku regin a p- 11

12 té jejich význam/důležitst z phledu naplňvání rzvjvé vize. Kmbinací bu hledisek byly určeny faktry, které jsu pr buducí rzvj CR klíčvé jedná se zejména faktry, které jsu slabu stránku a zárveň jsu důležité z phledu buducíh rzvje. Hdncení, které je uveden v tab. č. 4, ukazuje, že buducí pzrnst by se měla sustředit zejména na následující faktry (představují spíše slabu stránku, nicméně jsu důležité pr buducí rzvj): Kvalita ubytvacích a stravvacích služeb a kvalifikace pracvníků v CR Splupráce aktérů, jejich připravenst na další prgramvé bdbí EU a financvání Pěší turistika a pznávací turismus vč. chrany kulturních památek a jejich využití pr účely CR Turistická dprava Pzrnst by rvněž měla být věnvána rzvjvým faktrům, které sice mají nižší priritu, nicméně rvněž patří mezi překážky (slabé stránky) rzvje CR. Jedná se následující faktry: Cyklturistika Infrmační systémy v terénu Mnitring návštěvníků U faktrů, které byly vyhdnceny jak silná stránka a zárveň jsu důležité pr buducí rzvj je nutné udržet kvalitu. Mezi tyt faktry patří prpagace a image reginu, přeshraniční splupráce a zejména stav přírdních atraktivit jak hlavní atraktivity reginu. Zbývající faktry mají nižší priritu - rezervační a infrmační systém, infrmační střediska a pdmínky pr hrlezectví viz tabulka č. 1 na další straně. 12

13 Tabulka č. 1: Hdncení rzvjvých faktrů Rzvjvý faktr Výkn Důležitst SMO Kvalita ubytvacích a stravvacích služeb 1,0 3,9 0,35 Splupráce hlavních aktérů na české straně 2,0 3,7 0,49 Pdmínky pr pěší turistiky 1,0 3,6 0,53 Využití fndů EU a stav přípravy na bdbí ,0 3,6 0,53 Financvání rzvjvých prjektů 2,0 3,5 0,53 Stav infrastruktury turistické dpravy 2,0 3,3 0,95 Krdinace dpravy pr účely CR 2,0 3,1 0,83 Kvalifikace pracvníků v CR 1,0 3,0 0,76 Stav kulturně-histrických atraktivit/památek 2,0 3,0 0,76 Pdmínky pr pznávací turismus 2,0 3,0 0,00 Stav přírdních atraktivit 4,0 3,6 0,53 Přeshraniční splupráce 3,0 3,4 0,92 Prpagace reginu 4,0 3,1 0,83 Image reginu 3,0 3,0 1,07 Infrmační systém v terénu 2,0 2,9 0,90 Pdmínky pr cyklturistiku 1,0 2,8 0,52 Systém mnitringu návštěvnsti 1,0 2,8 1,28 Pdmínky pr pdnikání 1,0 2,3 0,52 Rezervační systém 2,0 1,4 0,53 Infrmační systém - webvé prtály 3,0 2,9 0,83 Infrmační střediska 3,0 2,3 0,52 Pdmínky pr hrlezectví 4,0 1,3 0,46 Pznámky: 1. Hdncení výknu: 1 slabá stránka, 2 spíše slabá stránka, 3- spíše silná stránka, 4 silná stránka; hdncení výknu byl prveden expertně; 2. Hdncení důležitsti: 1 nižší pririta, 2 střední pririta, 3 vyská pririta, 4 velmi vyská pririta; hdncení důležitsti byl prveden členy týmu zpracvatele a členy ŘS prjektu výsledné hdncení je p eliminaci extrémních hdnt průměrem výsledných známek; SMO směrdatná dchylka známek vyjadřující důležitst faktrů. 3.4 STROM PROBLÉMŮ V psledním krku prblémvé analýzy byly identifikvány kauzální vztahy mezi jedntlivými úrvněmi prblémů glbálními prblémy, hlavními prblémvými blastmi a dílčími prblémy. Výsledný strm prblémů naznačuje hlavní vazby (příčiny-následek) mezi jedntlivými prblémy a je výchdiskem pr návrh strategie. 13

14 Schéma č. 1: Strm prblémů turistickéh reginu 14

15 4 ROZVOJOVÁ STRATEGIE 2020 Rzvjvá strategie definuje cestu k dsažení vize a je tvřena hierarchií cílů, které jsu vzájemně prvázané. Jedntlivé cíle představují pzitivní frmulaci prblémů (viz kap. 5 Prblémvá analýza), přičemž jedntlivé úrvně hierarchie prblémů jsu transfrmvány následvně: Hlavní prblémy Prblémvé blasti Dílčí/klíčvé prblémy Glbální cíle (úrveň vize) Strategické cíle (úrveň pririt) Operační cíle (úrveň patření) Zatímc glbální cíle, které se vztahují k vizi, mají dluhdbý hriznt realizace (cca 20 let), strategické a dílčí cíle pracují s kratším, střednědbým hrizntem realizace (cca 10 let). S hledem na dynamický vývj eknmickéh prstředí a rychle měnící se trendy v rzvji cestvníh ruchu je nezbytná průběžná aktualizace strategie (v hrizntu 4-5 let). Jedntlivé úrvně cílů jsu vzájemně prvázané, tzn. že cíle na nižší úrvni přispívají k dsažení cílů na úrvni vyšší. Tyt vazby dráží vztahy příčiny a následku v hierarchii prblémů. Nejnižší úrveň cílů (dílčí cíle) je vztažena k patřením, která jsu realizvány prstřednictvím jedntlivých aktivit/prjektů. Vlastní bsah strategie je suhrnně uveden v tabulce č. 2. Textvá část strategie bsahuje základní kmentář k zaměření strategie a dále ppis pririt a patření. Ppis jedntlivých pririt i patření je zpracván v jedntné pdbě. Ppis každé pririty bsahuje: strategický cíl pririty, stručný ppis strategie pr dsažení cíle pririty (specifikace způsbů jak budu řešeny klíčvé prblémy v dané priritní blasti, ppis cílvých skupin, typů a mechanismů pdpry). Ppis jedntlivých patření se skládá z těcht plžek: cíl patření, strategické směry pdpry, výstupy patření, územní zaměření, rganizační zajištění (rle jedntlivých subjektů při plnění patření), typ patření (rzdělení aktivit na investiční, neinvestiční, nepřímé). Sučástí strategie je také návrh jednduché sustavy indikátrů, které se vztahují k úrvni glbálních a strategických cílů. Indikátry jsu uvedeny v tabulce č. 2. Detailnější ppis indikátrů zahrnující (i) název indikátru, (ii) měrnu jedntku, (iii) výchzí a cílvé hdnty bude zpracván v rámci nastavení systému mnitringu viz patření

16 Tabulka č. 2: Strategie rzvje turistickéh reginu ČŠ Glbální cíle - úrveň vize Pririty a strategické cíle Opatření a dílčí cíle 1. Zvýšit pčet návštěvníků Opatření 1.1: Splupráce klíčvých aktérů CR DC: Vytvřit strategická partnerství klíčvých subjektů CR 2. Prdlužit délku pbytu návštěvníků 3. Prdlužit délku turistické sezóny 4. Zvýšit místní příjmy z CR Pririta č.1: Řízení a financvání CR SC: Zefektivnit řízení a pdpru rzvje turistické destinace a psílit financvání rzvjvých aktivit Pririta č. 2: Ptenciál rzvje CR SC: Rzvinut ptenciál pr rzvj klíčvých frem CR Pririta č. 3: Kvalita služeb SC: Zlepšit kvalitu základních služeb CR Opatření 1.2: Financvání CR DC: Psílit interní zdrje financvání CR a zvýšit AbCap turistickéh reginu ve vztahu k externím zdrjům (kraj, stát, EU) Opatření 1.3: Mnitring návštěvnsti Vytvřit systém pravidelnéh mnitringu návštěvníků Opatření 1.4: Přeshraniční integrace turistickéh reginu DC: Vytvřit pdmínky pr přeshraniční integraci turistickéh reginu ČSŠ Opatření 2.1: Pěší turistika DC: Vytvřit excelentní destinaci pr pěší turistiku Opatření 2.2: Cyklturistika a dplňkvé sprtvně-rekreační frmy CR DC: Zlepšit pdmínky pr cyklturisticku a další dplňkvé sprtvní frmy CR Opatření 2.3: Atrakce CR DC: Vybudvat nvé atrakce CR a rzšířit nabídku v blasti pznávací turistiky Opatření 3.1: Ubytvací a stravvací služby DC Zvýšit kvalitu ubytvacích a stravvacích služeb Opatření 3.2: Lidské zdrje v CR DC: Zvýšit kvalifikaci a prfesinalitu pracvníků v CR Pririta 4: Turistická dprava SC: Vytvřit systém udržitelné a atraktivní turistické dpravy Opatření 4.1: Turistická dprava DC: Zatraktivnit veřejnu turisticku dpravu Opatření 4.2: Individuální autmbilvá dprava DC: Usměrnit individuální autmbilvu dpravu Pririta 5: Marketing CR a image reginu SC: Zvýšit účinnst marketingu CR ve vazbě na cílvé skupiny a hlavní frmy CR a psílit image reginu Opatření 5.1: Nvý marketing CR DC: Vytvřit marketing turistickéh reginu pr vybrané cílvé skupiny Opatření 5.2: Přeshraniční prezentace turistických atraktivit DC: Zlepšit přeshraniční prezentaci nabídky atraktivit na české i německé straně Opatření 5.3: Marketing veřejné turistické dpravy DC: Vytvřit kvalitní marketing veřejné turistické dpravy Opatření 5.4: UNESCO DC: Psílit image reginu ČSŠ jeh zápisem mezi památky UNESCO Indikátry Pčet přencvání v HUZ Délka pbytu návštěvníka Indikátry SC1 Příjem destinačníh fndu SC2 Pčet turistů na turistických trasách SC3 Spkjenst návštěvníků se základními službami CR SC4 Vytíženst turistických linek veřejné dpravy 16

17 Ppis strategie: Navržená strategie rzvje CR pr regin Českéh Švýcarska staví na silných stránkách dsavadníh rzvje turistickéh reginu (existující systém řízení CR, fungující přeshraniční splupráce, výrazné image a kvalitní prezentace reginu) a zárveň se snaží překnání hlavních překážek/deficitů, které brání rzvji cestvníh ruchu a snižují knkurenceschpnst tét destinace. Obecně lze říci, že turistický regin Českéh Švýcarska má značný a d jisté míry nevyužitý ptenciál pr rzvj turismu. P-té, c se z velké části vyčerpaly výhdy cenvé knkurence z 90 let minuléh stletí (zajímavá destinace pr Čechy v dbě, kde většina dmácí ppulace netrávila dvlenu v zahraničí a levná destinace pr Němce z příhraničí), ptřebuje nyní turistický regin nvé a silné impulsy pr svůj rzvj a celkvu transfrmaci na mderní destinaci 21. stletí, ve které bude rzvj turismu v suladu s chranu přírdníh a kulturníh dědictví. Strategie rzvje se dvíjí d glbálních cílů a v tmt kntextu ji lze značit jak silně prrůstvu. Hlavními cíli je růst návštěvnsti (zvýšit pčet návštěvníků a prdlužit jejich pbyt), prdlužení délky turistické sezóny a zvýšení místních příjmů z cestvníh ruchu. Nastartvání růstu návštěvnsti lze v bdbí určité stagnace návštěvnsti značit za hlavní krátkdbý až střednědbý cíl strategie a v tmt hledu by nejvyšší priritu měly dstat prjekty, které zásadním způsbem budu přispívat k dsažení tht cíle. Celkvě má strategie 5 pririt, přičemž pririta č. 1 (Řízení a financvání CR) vytváří pmyslný rámec/předpklady pr realizaci pririt zbývajících, nebť efektivní systém řízení včetně rzvje přeshraniční splupráce vytváří pdmínky jak pr nezbytnu partnersku splupráci v CR mezi klíčvými subjekty z veřejné správy, pdnikatelů a neziskvéh sektru, tak i předpklady pr financvání rzvjvých aktivit (destinační fnd, kfinancvání dtačních zdrjů apd.). Z hlediska vytváření samtných pdmínek pr rzvj cestvníh ruchu je klíčvá pririta č. 2 (Ptenciál rzvje CR), v rámci které jsu řešeny asi nejvážnější deficity celé destinace spjené s nevyhvujícími pdmínkami pr rzvj hlavních a žáducích frem CR (pěší turistika, cyklturistika, pznávací turismus). Tut priritu je mžné chápat jak pilíř celé strategie, nebť vytvření pdmínek pr realizaci hlavních frem CR, resp. psílení atraktivity reginu z phledu návštěvníka je základem knkurenceschpnsti celé destinace. Prtže turistický regin Českéh Švýcarska nemá předpklady pr masvu turistiku, je strategie primárně zaměřena na atrakci středně a vyšších příjmvých skupin a t jak dmácích, tak i zahraničních návštěvníků. Pr tent segment návštěvníků je ptřeba radikálně zlepšit kvalitu ubytvacích, stravvacích služeb, ale i dalších dplňkvých služeb, cž je spjen nejenm s nabídku kvality v těcht blastech, ale taky prfesinalitu pracvníků v těcht službách. Pdpra kvality služeb je priritu č. 3. Pririta č. 4 je specificky zaměřena na turisticku dpravu s cílem zvýšit atraktivitu veřejné turistické dpravy a usměrnění individuální autmbilvé dpravy s hledem na přírdní pdmínky a mezenu kapacitu silniční infrastruktury. V reginu jsu velmi dbré pdmínky pr využití veřejné dpravy nejen jak způsbu přepravy turistů, ale také jak sučást zážitkvé turistiky (parníky na Labi, železniční tratě vedené v atraktivní krajině, nstalgické jízdy apd.). Turistický marketing a zejména jeh část týkající se prezentace/prpagace turistickéh reginu, jež tvří priritu č. 5, patří zejména díky aktivitám splečnsti České Švýcarsk.p.s. k silným stránkám destinace, na které je ptřeba navázat další rzvinutím těcht aktivit. D buducna by se měl marketing více rientvat na vybrané cílvé skupiny, získat více přeshraniční rzměr a služit také ptřebám nabídky prefervaných služeb (veřejná turistická dprava). Průřezvým tématem celé strategie je rzvj přeshraniční splupráce a zvyšvání prpustnsti hranic s cílem pstupné integrace destinací České a Saské Švýcarsk a t nejen v blasti marketingu, ale pstupně i veřejné dpravy a řízení destinace. Tat integrace přinese výhdy a růst knkurenceschpnsti bu destinací (rzšíření nabídky a její atraktivity jedna přírdní destinace 17

18 s dvěma rzdílnými kulturními prfily) a umžní psunut jejich význam minimálně v evrpském měřítku. V realizaci Kncepce 2020 hraje ústřední rli splečnst České Švýcarsk.p.s., která by měla být hlavním iniciátrem a krdinátrem jedntlivých aktivit. Je prt zcela nezbytné, aby tat splečnst měla pdpru klíčvých hráčů v reginu, měla stabilizvané financvání a kapacitu na řízení a krdinaci rzvjvých aktivit v blasti cestvníh ruchu. Řada patření je nicméně pdmíněna aktivním zapjením dalších partnerů, ať už na místní neb reginální úrvni (bce, ÚK, neziskvé rganizace, NP ČŠ), tak i na úrvni nárdní (např. ČD, MŽP). Klíčvu rli zejména v blasti pskytvání služeb bude mít pchpitelně pdnikatelský sektr, který musí získat stimuly v pdbě vytváření nvých pdnikatelských příležitstí. Z hlediska způsbu realizace a rganizačníh zajištění lze rzdělit jedntlivá patření zhruba d 4 skupin: 1. Opatření institucinální pvahy jedná se patření, jež nejsu z velké části naplňvána knkrétními prjekty, ale jedná se spíše subr průběžných (prcesních) činnstí s cílem dsáhnut vyšší efektivity řízení, splupráce neb lbbingu (zejména patření v priritě 1 a patření 5.4 UNESCO ) 2. Organizačně nárčná patření vyžadující krdinaci řady subjektů včetně řešení slžitých majetkvých vztahů. V řadě případů jde páteřní patření (rzvj pěší turistiky a cyklturistiky) a dále patření v blasti dpravy, jež jsu navíc také finančně nárčná (pririta 4). 3. Opatření, jejichž realizace je z velké míry závislá na externí stimulaci prstřednictvím dtačních prgramů neb jiných nástrjů a t zejména v blasti s vyským pdílem neziskvých aktivit (patření 2.3 Atrakce CR ). S hledem na rzvjvé pdmínky je zřejmé, že uplatnění stimulů je důležité i v blasti pdnikání, zejména u převažujících malých neb rdinných firem (patření 3.1 Ubytvací a stravvací služby ). 4. Opatření převážně neinvestiční pvahy, ve kterých by měla hrát stejně jak v minulsti klíčvu rli splečnst České Švýcarsk.p.s. a t v něklika rvinách (i) iniciátr a krdinátr aktivit, (ii) předkladatel prjektů pr získání externíh financvání, (iii) pskytvatel služeb v dané blasti. Jedná se zejména patření v blasti marketingu (pririta 5 s výjimku 5.4) a blasti lidských zdrjů (patření 3.2) V další části je uveden detailnější ppis jedntlivých pririt a patření. 18

19 4.1 PRIORITA Č. 1: ŘÍZENÍ A FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU Hlavním cílem pririty je zefektivnit řízení a pdpru rzvje turistické destinace a psílit zdrje financvání rzvjvých aktivit. V blasti destinačníh řízení byl v psledních letech dsažen značnéh pkrku (etablvání splečnsti České Švýcarsk.p.s. jak rzvjvé a turistické agentury, zalžení destinačníh fndu). Přestže lze systém destinačníh řízení v turistickém reginu ČŠ pvažvat na úrvni Česka za jeden z mdelvých příkladů (existence turistické rganizace a destinačníh fndu, jedntný systém prpagace), je důležité se v rámci strategie 2020 zaměřit na prblémy, jejichž řešení by efektivitu celéh systému řízení psílil. Efektivita řízení a krdinace rzvjvých aktivit vlivňuje kapacitu reginu řešit prblémy a vytváří tak výchzí rámec pr plnění dalších rzvjvých patření. Pravděpdbně největším prblémem v blasti řízení turistické destinace a pdpry jejíh rzvje je deficit silných a strategicky rientvaných partnerství mezi klíčvými aktéry, které je mj. také pdmínku pr sdružvání finančních zdrjů a fungujícíh lbbingu ve vztahu k veřejným rgánům na krajské a nárdní úrvni. Prvním krkem k vybudvání dluhdbé partnerské splupráce byl zalžení destinační agentury a fndu. Tut platfrmu je d buducna ptřeba frmalizvat (nemá právní zaktvení), dále rzvinut a stabilizvat její fungvání. Je rvněž žáducí pdprvat a rzvíjet partnersku splupráci na lkální úrvni (úrveň bcí, příp. mikrreginálních sdružení). Řídící rgány destinace musí také dispnvat adekvátními nástrji managementu. Jedním z klíčvých nástrjů je systém mnitringu a hdncení návštěvnsti, který pskytuje zpětnu vazbu a umžňuje hdncení rzvjvé plitiky a její frmulaci v kntextu aktuálníh vývje destinace. V blasti přeshraniční splupráce byl v psledních letech dsažen značnéh pkrku. Na tent vývj je ptřeba navázat a pstupně rzvinut systémvý rzměr česk-německé splupráce s cílem pstupné integrace bu turistických reginů a t nejprve v blasti marketingu a následně i destinačníh managementu. V rámci pririty č. 1 jsu navržena následující patření: 1.1 Splupráce klíčvých aktérů cestvníh ruchu 1.2 Financvání cestvníh ruchu 1.3 Mnitring návštěvnsti 1.4 Přeshraniční integrace turistickéh reginu 19

20 4.1.1 OPATŘENÍ 1.1. SPOLUPRÁCE KLÍČOVÝCH AKTÉRŮ CESTOVNÍHO RUCHU Cíl patření Vytvřit strategická partnerství klíčvých subjektů cestvníh ruchu Strategické směry pdpry Pdpra lkálních a reginálních partnerství na rzvj cestvníh ruchu Pdpra splečnsti České Švýcarsk.p.s. v suladu s její rzvjvu vizí Pdpra rzvje destinační agentury a destinačníh fndu Rzvj partnerství s NP ČŠ Výstup patření Fungující, frmalizvaná a strategicky rientvaná partnerství klíčvých aktérů v CR (bce, pdnikatelé, neziskvý sektr) zaměřená na udržitelný rzvj CR a fungující jak na reginální, tak i lkální úrvni Stabilní a respektvaná pzice splečnsti České Švýcarsk.p.s. jak rzvjvé, partnerské a servisní rganizace v rámci destinačníh řízení Stabilní fungvání destinační agentury jak frmalizvané instituce a hlavní platfrmy splupráce Partnerský vztah mezi rzvjvými hráči a správu NP ČŠ, na jehž platfrmě bude mžné hledat kmprmisy mezi rzvjvými aktivitami a chranu přírdy a krajiny Silná pzice destinace České Švýcarsk v plitice cestvníh ruchu Ústeckéh kraje Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s. krdinátr jedntlivých aktivit, pdpra při nastavení a fungvání partnerství Ústecký kraj finanční a rganizační pdpra při rzvji partnerství Obce v turistickém reginu finanční pdpra při rzvji partnerství Typ patření Neinvestiční a převážně kntinuální (prcesní) aktivity Návaznst na další patření Vazba na patření 1.2, 1.3 a 1.4 Dsažení výstupů v tmt patření pdmiňuje d značné míry plnění cílů patření v priritách

21 4.1.2 OPATŘENÍ 1.2. FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU Cíl patření Psílit interní zdrje financvání cestvníh ruchu a zvýšit absrpční kapacitu turistickéh reginu ve vztahu k externím zdrjům (kraj, stát, EU) Strategické směry pdpry Nastavení systému sdružvání finančních prstředků v rámci destinační agentury a systému financvání aktivit z těcht zdrjů Pdpra sdružvání finančních prstředků na pdpru cestvníh ruchu na lkální úrvni Pdpra rzvje kmpetencí klíčvých aktérů v prjektvém řízení a fundraisingu ve vztahu k dstupným externím zdrjům financvání Pdpra připravensti turistickéh reginu na nvé prgramvé bdbí Khezní plitiky EU Výstup patření Stabilní fndvé financvání cestvníh ruchu zalžené na sdružvání finančních zdrjů reginu, jež pkrývá nárky na část rzvjvých aktivit, zejména v blasti marketingu Vyská absrpční kapacita reginu, resp. jedntlivých rzvjvých aktérů na pli cestvníh ruchu ve vztahu k externím finančním zdrjům Připravenst reginu, resp. jedntlivých rzvjvých aktérů na pli cestvníh ruchu na další prgramvé bdbí Khezní plitiky EU Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s. krdinátr jedntlivých aktivit, pdpra při nastavení/rzvji a fungvání fndvéh financvání Ústecký kraj finanční a rganizační pdpra při rzvji destinačníh fndu Typ patření Neinvestiční a převážně kntinuální (prcesní) aktivity Návaznst na další patření Vazba na realizaci všech statních patření 21

22 4.1.3 OPATŘENÍ 1.3. MONITORING NÁVŠTĚVNOSTI Cíl patření Vytvřit systém pravidelnéh mnitringu návštěvníků a jeh vyhdncvání Strategické směry pdpry Pdpra při návrhu systému: - Vyhdncení stávajícíh stavu mnitringu cestvníh ruchu v reginu - Návrh vybraných ukazatelů a mžnstí jejich vzájemnéh prpjení a prvnání (tj. které ukazatele je mžné a žáducí ze získaných dat sledvat) - Návrh metd, zdrjů a jejich ptřebných parametrů (tedy c je ptřeba zjišťvat, jakým způsbem, jak čast atd.) Pdpra fungvání systému: - Každrční mnitring jedntlivých ukazatelů dle předem stanvenéh způsbu, rzsahu a frekvence zjišťvání - Každrční vyhdncvání dat a návrh implikací pr řízení rzvje cestvníh ruchu v reginu Výstup patření Systém každrčníh mnitringu návštěvníků zahrnující různé metdy měření návštěvnsti Každrční zpracvání suhrnné zprávy vývje CR v reginu Organizační zajištění České Švýcarsk,.p.s. krdinátr přípravy a realizace systému mnitringu Nezbytným předpkladem je sučinnst při ddání dat a infrmací ze strany jedntlivých subjektů v reginu, tedy správ velkplšných chráněných území, zejména Správy NP ČŠ, prvzvatelů zpplatněných turistických atraktivit a atrakcí, zpplatněných parkvišť, všech infrmačních center, ubytvacích a stravvacích zařízení, pskytvatelů průvdcvských služeb a přadatelů významných akcí pr veřejnst v blasti kultury, turistiky a vlnéh času Typ patření Neinvestiční a převážně kntinuální (prcesní) aktivity Návaznst na další patření Vazba na patření 1.1 a 4.1 (sučástí jejich realizace mají být aktivity pr ptřeby mnitringu návštěvnsti), zprstředkvaně i na další patření (zejména 1.2, 1.4, 2.3, 3.1) 22

23 4.1.4 OPATŘENÍ 1.4. PŘESHRANIČNÍ INTEGRACE TURISTICKÉHO REGIONU Cíl patření Vytvřit pdmínky pr přeshraniční integraci turistickéh reginu Česk-Saské Švýcarsk Strategické směry pdpry Pdpra vzájemné infrmvansti Pdpra splečné platfrmy pr splupráci (pravidelná setkání pracvní skupiny pr integraci bu reginů) Pdpra splečných přeshraničních prjektů Výstup patření Zvýšení prpustnsti hranice Přeshraniční integrace reginu v blasti marketingu Přeshraniční integrace reginu v blasti řízení a pdpry rzvje CR Organizační zajištění České Švýcarsk,.p.s. Turistický svaz Saskéh Švýcarska (Turismusverband Sächsische Schweiz) Typ patření Neinvestiční a převážně kntinuální (prcesní) aktivity Návaznst na další patření 1.1, 2.1, 5.3,

24 4.2 PRIORITA Č. 2: POTENCIÁL ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Hlavním cílem pririty je zvýšit využití ptenciálu území pr rzvj žáducích frem cestvníh ruchu. Mezi tyt frmy v případě Českéh Švýcarska patří zejména pěší turistika následvaná v blastech s menším převýšením cyklturistiku a ve skalnatých blastech hrlezectvím. Sučasně je třeba systematicky rzvíjet stávající a vytvářet nvé turistické cíle (atrakce cestvníh ruchu) a vytvářet pdmínky pr pznávací turismus. Pr pěší turistiku je v reginu k dispzici velké mnžství značených tras, které všem mál reflektují fakt, že dílčí frmy pěší turistiky a jejich uživatelská preference se d db vzniku tras zásadně prměnily. Sučasné značené pěší trasy byly navrženy především pr zdatné turisty a celdenní výlety, pčítaly s dnes již neexistující hustu sítí ubytvacích a stravvacích služeb a také například s vyhlídkvými místy a dílčími výhledy d krajiny, které dnes již neexistují. Síť byla budvána jak přeshraniční na české i saské straně, ale tt prpjení nebyl d rku 1945 plně bnven. V reginu tak dnes chybí ucelená nabídka kratších a lehčích pěších tras pr rdiny s dětmi a méně zdatnu část turistické ppulace, nepracuje se také s nabídku kružních výletů (i p různě značených trasách), které více dpvídají dnešní realitě převahy cestvání individuální autmbilvu dpravu ( výlety d auta k autu ). Pěší trasy také nereflektují změny v síti veřejné dpravy, kde dšl v řadě případů k výraznému zlepšení dstupnsti některých ptenciálních nástupních míst pr zajímavé výlety a jinde dšl či dchází ke změně bsluhy území (autbus míst železnice, nvá linka napříč nárdním parkem). Je třeba také rzšířit práci s fenménem naučných stezek a interaktivních tras, které jsu v jiných nárdních parcích (Šumava, Pdyjí) již řadu let realitu a výrazně zvyšují atraktivitu (nejen) pěší turistiky zejména pr mladší generaci návštěvníků. Významným prblémem je rvněž slabé turistické prpjení české a německé strany. Systémy pěších turistických tras na české a německé straně mají rzdílné značení a jsu prpjeny puze něklika, převážně turisticky méně atraktivními přechdy. Z výše uvedených důvdů je nutné revidvat celu síť pěších tras a navrhnut jak bnvení některých tras včetně bnvení přeshraničních stezek, tak i dílčí přelžky a t jak v jádrvé zóně, tak i krajvých lkalitách, kde bývá údržba některých úseků cest hrší a rizik uživatelských střetů vyšší. Některé blasti Českéh Švýcarska jsu vhdné také pr rzvj cyklturistiky. Je zřejmé, že v případě hlavních atraktivit reginu (Pravčická brána, Sutěsky a Jetřichvické skály) bude i nadále dminvat pěší turistika (žáducí stav), přest ale sučasná nabídka pr cyklisty výrazně zastává nad ptenciálem území. Především je třeba pustit překnaný kvantitativní phled (celkvá délka sítě cykltras) a zaměřit se na vytvření kratší a kvalitní sítě cyklistických tras. Důležitá je také tázka minimalizace převýšení, nebť pr většinu běžných cyklistů jsu sučasné trasy na území reginu nevhdné a v řadě případů dknce vyslveně nebezpečné (například frekventvané a nepřehledné úseky silniční cykltrasy Hřensk Mezní Luka, Jetřichvice Všemily a Jetřichvice Rynartice). Základem cyklistické sítě by tedy měly být v pdmínkách Českéh Švýcarska trasy vedené převážně pdél vdních tků, které navíc regin vhdně prpjují se západně plženu Labsku stezku a výchdně ležícími cykltrasami Odra-Nisa a Spréva. Pr vedení cyklistických tras na území reginu je vhdné sledvat kridry Křinice (puze značení, bez nutnsti stavebních úprav), Kamenice (nad Srbsku Kamenicí a v úseku Mezní Luka Hřensk puze značení a lkální úpravy, v úseku Srbská Kamenice Mezní Luka nutnst kncepčnějšíh řešení, které by mhl například částečně využít i plavbu sutěskami), Sebnice (nad Sebnitz puze značení a lkální úpravy, pd Sebnitz nutnst výstavby dílčích úseků přírdní údlní cesty) a Mandavy (převážně jen značení bez nutnsti stavebních úprav). České Švýcarsk je také částečně vhdnu destinací pr terénní cyklistiku, pr kteru je vhdné tevřít více stávajících cest a zajistit jejich bnvu a údržbu (tam, kde nehrzí závažnější klize s pěší 24

25 turistiku). Na kraji území je mžné uvažvat vybudvání speciálníh areálu pr terénní cyklistiku s přírdě blízkými stezkami (single-treky). Neuspkjivá je také bilance v blasti vytváření nvých (alternativních) turistických cílů atrakcí cestvníh ruchu. Je třeba zlepšit management stávajících klíčvých atrakcí z hlediska přírdní udržitelnsti jejich buducíh využívání pr cestvní ruch (Pravčická brána, Sutěsky) a dalek více dbát zachvání sučasnéh (více či méně) harmnickéh krajinnéh rázu území a urbanistické struktury sídel bez jejich narušení případnými předimenzvanými neb nevhdně pjatými stavbami. Sučasně je ale třeba vytvářet nvé turistické cíle prstřednictvím budvání a marketingu nvých atrakcí CR. V tmt hledu České Švýcarsk výrazně zastává nejen za Saským Švýcarskem (akvapark, mdelvá železnice, miniturpark, dinpark apd), ale i za některými dynamickými českými reginy. Pzitivními příklady na území ČŠ jsu v tmt směru například Dům ČŠ a Dlský mlýn. Ptenciál mnha dalších zůstává przatím bhužel pr cestvní ruch nevyužit (větrné mlýny, Rabštejn, mlýn na kření a další industriální dědictví, pdstávkvé dmy, kstely apd.). V rámci pririty č. 2 jsu navržena následující patření: 2.1 Pěší turistika 2.2 Cyklturistika a dplňkvé sprtvní frmy CR 2.3 Atrakce cestvníh ruchu 25

26 4.2.1 OPATŘENÍ 2.1. PĚŠÍ TURISTIKA Cíl patření Vytvřit excelentní destinaci pr pěší turistiku Strategické směry pdpry Zpracvání Kncepce rzvje pěších a cykltras d r Obnvení přeshraničních stezek: Grsser Winterberg Pravčická brána (půvdní Fremdenweg), Zeughaus Mezní Luka (údlím Grsser Zschand), Grsser Winterberg U Křižvatky (pd Stříbrnými stěnami), Zeughaus Weber Schlucht Pravčická brána Přelžky nevhdně vedených turistických tras Budvání páteřních turistických tras: Malerweg prtažení existující trasy v Německu na česku stranu, Hřebenvka (zpracvána studie) Budvání vycházkvých kruhů klem bcí Rzšíření nabídky tematických tras Eliminace klizních míst na trasách pr pěší turistiku (klize s cyklisticku a autmbilvu dpravu) Údržba a rzvj infrastruktury pr pěší turistiku (údržba cestní sítě, budvání dpčívadel a infrmačních systémů v terénu) Zavedení systému Zaparkuj a jdi Vybudvání nuzvých ncvišť na páteřních turistických trasách Výstup patření Excelentní systém udržvaných pěších turistických tras, které umžňuje realizaci různých frem pěšíh turismu a jeh prvázání s pznávací turistiku Přeshraniční integrace a větší prvázání systému pěších turistických tras na bu stranách hranice Územní zaměření Celý turistický regin Organizační zajištění České Švýcarsk,.p.s. krdinátr aktivit Organizačně slžité patření, jehž realizace je pdmíněna zapjením širšíh spektra subjektů NP, KČT Typ patření Kmbinace investičních i neinvestičních aktivit Návaznst na další patření 2.2, 2.3, 4.1,

27 4.2.2 OPATŘENÍ 2.2. CYKLOTURISTIKA A DOPLŇKOVÉ SPORTOVNĚ-REKREAČNÍ FORMY CR Cíl patření Zlepšit pdmínky pr cyklturistiku a další dplňkvé sprtvně-rekreační frmy CR Strategické směry pdpry Zpracvání Kncepce rzvje pěších tras a cykltras d r Vytipvání a vyznačení kridrů pr páteřní trasy Křinice, Kamenice, Mandava a Sebnice s minimalizací převýšení a dbčkami d hlavních turistických center Vyznačení nvých terénních cyklistických tras na lesních cestách bez autmbilvé dpravy, které nejsu určeny pr pěší turistiku (případně i budvání single-treků) Prpjení cykltras na české a německé straně (Křinice, Sebnice, Mandava) a prpjení cykltras Labe a Odra-Nisa přes turistický regin České Švýcarsk (Křinice-Mandava) Pdpra zřizvání úschven kl a zavazadel u všech hlavních turistických cílů a turistických služeb Pdpra dalších sprtvních frem cestvníh ruchu hrlezectví, hipturistika, vdní turistika (Labe přístav/marina Hřensk) Výstup patření Kvalitní, dbře značená a srzumitelná cyklistická síť v turistickém reginu, jejíž páteř tvří vzájemně prpjené trasy pdél řek (Křinice, Kamenice, Sebnice a Mandava) s dbčkami d dalších turisticky atraktivních míst Nabídka nvých terénních cyklistických tras Organizační zajištění České Švýcarsk,.p.s. krdinátr aktivit Organizačně slžité patření, jehž realizace je pdmíněna zapjením širšíh spektra subjektů NP, ÚK Typ patření Kmbinace investičních i neinvestičních aktivit Návaznst na další patření 1.4, 2.1,

28 4.2.3 OPATŘENÍ 2.3. ATRAKCE CESTOVNÍHO RUCHU Cíl patření Vybudvat nvé atrakce CR a rzšířit nabídku v blasti pznávací turistiky Strategické směry pdpry Zpracvání seznamu ptenciálních nvých atrakcí a záměrů včetně databáze nevyužitých bjektů (areálů) s uvedením jejich vhdnéh využití, zveřejnění seznamu na stránkách reginu Tvrba dtačních prgramů neb jiných pbídek na pdpru budvání nvých atrakcí CR Výstup patření Nvé atrakce/cíle cestvníh ruchu v blasti pznávací turistiky Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s iniciátr a krdinátr aktivit Ústecký kraj zajištění dtační pdpry Realizátři prjektů jsu všichni sučasní i ptenciální pskytvatelé služeb cestvníh ruchu v reginu bce, pdnikatelé, neziskvé rganizace Typ patření Kmbinace investičních i neinvestičních aktivit Návaznst na další patření 2.1,

29 4.3 PRIORITA Č. 3: KVALITA SLUŽEB Cílem pririty je zlepšit kvalitu zejména základních služeb. Sučasný becný standard ubytvání a stravvání pr návštěvníky nedpvídá nárkům cílvých skupin návštěvníků a ve srvnání s německu stranu vykazuje i výrazně hrší pměr cena/kvalita. Zvyšvání kvality ubytvacích a stravvacích služeb v reginu Českéh Švýcarska zmenší kvalitativní rzdíly prti jiným reginům, pmůže ke sjedncení nabídky pskytvaných služeb v blasti cestvníh ruchu s německu stranu v rámci přeshraniční destinace, a umžní její další rzvj. Záměrem je uspkjit vyská čekávání cílvých návštěvníků, zvýšit jejich chtu k pakvané návštěvě či k prdlužení pbytu v reginu a nabídnut jim jedinělé gastrnmické zážitky. Kvalitu pskytvaných služeb je vhdné zvyšvat přádáním kurzů pr pskytvatele služeb, resp. pracvníky v CR (pravidla kmunikace a chvání k hstům, kultura stlvání, reginální speciality, zavádění systémů řízení kvality, marketing služeb, ppulární přednášky reginu atd.), studijními cestami d klních úspěšných reginů, využíváním místních prduktů v gastrnmických zařízeních, vytvřením nabídky místních specialit a přenášením standardů kvality z půvdníh německéh certifikačníh systému ServiceQualität Deutschland. Sučasně je třeba vyhdncvat zpětnu vazbu v rámci mnitringu chvání a spkjensti návštěvníků (sběr, analýza, vyhdncení dat) a zpětně prmítat zjištění d praxe v kvantitativní a kvalitativní pdbě. Na základě průběžných výsledků zvyšvání kvality služeb v reginu bude mžné zpřesňvat nabídky a zacilvání marketingvých kampaní, prezentací a prpagace reginu na nárdní a mezinárdní úrvni na vybranu klientelu. V rámci pririty č. 3 jsu navržena následující patření: 3.1 Ubytvací a stravvací služby 3.2 Lidské zdrje v CR 29

30 4.3.1 OPATŘENÍ 3.1 UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY Cíl patření Zvýšit kvalitu ubytvacích a stravvacích služeb Strategické směry pdpry Tvrba dtačních prgramů neb jiných pbídek na pdpru prjektů zaměřených na reknstrukci, revitalizaci a příp. nvu výstavbu zařízení cestvníh ruchu za účelem zvýšení kvality a standardu nabízených služeb v blasti ubytvání a stravvání Zavádění standardů kvality zaměřené na měkké atributy (chvání bsluhy, kultura stlvání, čerstvst ptravin, čistta a upravenst, vzhled sciálních zařízení apd.) Pdpra reginálních prducentů a využívání jejich prduktů v místních gastrnmických zařízeních Pdpra přádání gastrnmických festivalů a farmářských trhů Výstup patření Adekvátní nabídka kvalitních ubytvacích a stravvacích zařízení V nabídkách zařízení existují speciální reginální prdukty a jídla vyrbená pdle tradičních receptur, dstupnst reginálních prduktů Implementván certifikační systém zaměřený na kvalitu služeb (zavedeny standardy kvality z půvdníh německéh certifikačníh systému ServiceQualität Deutschland) Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s iniciátr a krdinátr aktivit Ústecký kraj zajištění dtační pdpry Realizátři prjektů jsu všichni sučasní i ptenciální pskytvatelé služeb (zejména pdnikatelé) v blasti ubytvání a stravvání Typ patření Kmbinace investičních i neinvestičních aktivit Návaznst na další patření 1.3,

31 4.3.2 OPATŘENÍ 3.2 LIDSKÉ ZDROJE V CR Cíl patření Zvýšit kvalifikaci a prfesinalitu pracvníků v CR Strategické směry pdpry Přádání dbrných kurzů zaměřených na pracvníky v ubytvacích a stravvacích zařízeních s tématy jak pravidla kmunikace a chvání k hstům, kultura stlvání, reginální speciality, zavádění systémů řízení kvality, marketing stravvacích a ubytvacích služeb, zásady hspdské činnsti apd. Přádaní ppulárních přednášek pr pracvníky IS, průvdce a další zájemce z řad pracvníků v CR s cílem budvat znalsti přírdě, histrii, kultuře a cestvním ruchu reginu Organizvání studijních cest d úspěšných reginů za příklady dbré praxe Přádání jazykvých kurzů němčiny a angličtiny pr pracvníky v CR Výstup patření Odbrně a splečensky zdatní pracvníci v CR Implementván systémy kvality a kvalita nastavena Snížena jazykvá bariéra a zvýšena spkjenst zahraničních návštěvníků Zajištěn přens dbré praxe z reginů s vysce nastavenu laťku kvality Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s. (i) iniciátr a krdinátr aktivit, jež jsu pdmíněné získáním dtace, (ii) pskytvatel služeb v blasti rzvje lidských zdrjů Typ patření Neinvestiční aktivity Návaznst na další patření

32 4.4 PRIORITA Č. 4: UDRŽITELNÁ A ATRAKTIVNÍ TURISTICKÁ DOPRAVA Hlavním cílem pririty je c nejvíce zvýšit využívání veřejné dpravy pr přepravu návštěvníků Českéh Švýcarska (při příjezdu/djezdu i během pbytu) a důslednu preferencí veřejné dpravy napak usměrňvat individuální mtrismus v místech s největší pptávku (Hřensk, Jetřichvice). Dsažení cíle dsud brání řada infrastrukturních i rganizačních bariér. Například stávající plha některých autbusvých zastávek nedpvídá turistickým ptřebám ani návaznstem na jiné druhy turistické dpravy (vlaky neb ldě). V důvdněných případech je prt třeba uvažvat zřízení nvých neb bnvě zaniklých autbusvých zastávek na stávajících linkách. Většinu by všem byl mžné zřizvat nvé zastávky významné pr zlepšení dstupnsti turistických cílů až p úpravě trasy stávajících neb zavedení zcela nvých linek. Velký ptenciál pr rzvj cestvníh ruchu i železniční dpravy také skýtá mžnst transfrmace některých železničních stanic pr ptřeby cestvníh ruchu. V tmt případě existují čtyři hlavní kategrie stanic a vhdné strategie. D první kategrie spadají velké stanice, které jsu využity primárně pr každdenní djíždění, ale přitm mají i velký dplňkvý ptenciál z hlediska cestvníh ruchu. Sem patří na území ČŠ puze stanice Děčín hlavní nádraží. D druhé kategrie patří větší stanice, které již zčásti pzbyly svůj význam pr železniční dpravu a byl by velmi vhdné jejich využití především pr cestvní ruch spjený částečně se železniční tématiku. D tét kategrie patří na území Českéh Švýcarska nádraží Děčín výchd, Dlní Pustevna, Rumburk a Varnsdrf. Třetí kategrii tvří menší stanice, které ale musí být ideálně plženy v těch nejatraktivnějších lkalitách, aby mhly vytvřit atraktivní centrum turistických služeb. D tét kategrie lze zařadit stanice Krásná Lípa, Rybniště, Chřibská, Jedlvá, Mlýny a Česká Kamenice. Pslední kategrii tvří pr železniční prvz zcela nevyužité (a neptřebné) zastávky a malé (čast zrušené) stanice, které by byly vhdné pr transfrmaci na ubytvací zařízení (čast však již byly prnajaty neb dprdány k bydlení). Pr finanční efektivitu takvéh ubytvacíh prvzu je však nutné prvzvat více malých ubytven prstřednictvím splečnéh bslužnéh persnálu (mdel JHMD). D tét kategrie patří například nádražní budvy Panský, Brtníky, Mikulášvice střed a Zahrady. Pr lepší spjení Českéh a Saskéh Švýcarska je klíčvá bnva železničníh spjení Děčín Bad Schandau Sebnitz Dlní Pustevna Rumburk (především pr vnitrstátní spjení Děčínska se západním Šluknvskem) a zavedení turistických spjů Natinalparkbahn, tj. ve směru d D. Pustevny přes Mikulášvice, Panský, Krásnu Lípu na Jedlvu, d České Kamenice a Děčína. Takvé spjení by byl výrazně atraktivní pr německu stranu, zejména díky přímému spjení k tradičním, dnes již histrickým cílům v Zadním Českém Švýcarsku (Kyjvské údlí, sutěska Křinice) a Lužických hrách (hra Jedlvá, Tlštejn, Studenec, Jehla). Jedntlivá nádraží a zastávky na tét trati zvláště výše uvedené třetí a čtvrté kategrie mhu služit jak malá infrmační centra k výletům d klí. V krátkdbém měřítku je nezbytné bnvit přeshraniční úsek tratě a rvněž zachvat železniční trať Krásná Lípa (Rumburk) Panský Mikulášvice, které je díky vazbě na Saské Švýcarsk a díky výše zmíněným důvdům pr turistický ruch nepstradatelná. V kntextu eknmickéh a sciálníh vývje na Šluknvsku událsti rku 2011 by likvidace tratě jen prhlubila úpadek reginu. V autbusvé dpravě je vhdné nvém (bnveném) přeshraničním spjení uvažvat v relacích Šluknv Ržany Shland Bahnhf (prdlužení linky 411), Dlní Pustevna Sebnitz Bahnhf (prdlužení linek 401 a 413), Bad Schandau Schmilka Hřensk (prdlužení německé linky 252). Dále je vhdné zajistit pravidelný celrční prvz včetně víkendů linky 405 z Krásné Lípy přes Kyjv d Dubice s případným prdlužením d Rybniště k nádraží a letní víkendvý prvzlinky 416 z České Kamenice d Studenéh a dále d Chřibské. Nezbytné je zajistit seznní autbusvé spjení ve směru d České Lípy, Nvéh Bru a České Kamenice d Jetřichvic s návaznstí na turisticku linku 434 a sezónní spjení malými autbusy z Janva d Hřenska a na Mezní Luku. Bez tht spje jsu bce Janv, Arnltice, Labská Stráň, 32

33 Růžvá zcela dříznuty d hlavních turistických cílů v Českém Švýcarsku a návštěvníci penzinů těcht bcí jsu nuceni pužívat svje autmbily. Zárveň je třeba zřídit přestupní uzly u nádraží Dlní Pustevna (p bnvení přeshraniční železnice), Šluknv, Krásná Lípa, Česká Kamenice a Benešv nad Plučnicí, kam by zajížděly všechny autbusvé linky prjíždějící příslušnými sídly. Prblémy s parkváním se vyskytují především v blasti Hřenska, kde je abslutní nedstatek parkvacích míst, a dále v menším měřítku také na Jetřichvicku a dalších turistických nástupních místech. Tent prblém je mžné částečně eliminvat vybudváním systému parkvání, který bude zalžen na vybudvání nvých parkvacích kapacit a jejich zpplatněním a zárveň restrikcí parkvání mim vyhrazené plchy. V rámci pririty č. 4 jsu navržena následující patření: 4.1 Atraktivní veřejná dprava 4.2 Regulace individuální autmbilvé dpravy 33

34 4.4.1 OPATŘENÍ 4.1. ATRAKTIVNÍ VEŘEJNÁ DOPRAVA Cíl patření Zvýšit pdíl veřejné dpravy na přepravě turistů v rámci reginu Strategické směry pdpry Revitalizace železniční dpravy na území reginu - klíčvé jsu: - prpjení tratí v úseku Dlní Pustevna Sebnitz - zachvání vlakvéh spjení Krásná Lípa Panský Mikulášvice - nasazení mderních a výknných vzidel a mdernizace železničních zastávek Převd nevyužívaných budv na železničních zastávkách d vlastnictví bcí (sdružení) a jejich transfrmace pr turistické účely Mdernizace sítě autbusvých zastávek a linek, lepší prvázanst autbusvé a železniční dpravy v uzlech Děčín, Česká Kamenice, Rybniště, Krásná Lípa, Varnsdrf, Rumburk, Šluknv, Dlní Pustevna a Sebnitz Obnvení spjů histrickými parníky z Pirny d Hřenska a Děčína Výstup patření Veřejná dprava je mderním, bezpečným a rychlým systémem dsažení hlavních turistických cílů v turistickém reginu ČŠ a jeh návštěvníci získají infrmace turistické dpravě v každém infcentru a partnerském ubytvacím zařízení již při zahájení svéh pbytu Veřejná dprava v reginu je stabilní a má zajištěn financvání, které umžní udržení stávajícíh rzsahu nabídky a bnvu vzidel i d buducna Organizační zajištění České Švýcarsk,.p.s. iniciátr a krdinátr aktivit Organizačně slžité patření, jehž realizace je pdmíněna zapjením Ústeckéh kraje (bjednatel dpravy) a dalších subjektů (ČD, bce ) d realizace aktivit patření Typ patření Kmbinace investičních a neinvestičních aktivit Návaznst na další patření 4.2,

35 4.4.2 OPATŘENÍ 4.2. INDIVIDUÁLNÍ AUTOMOBILOVÉ DOPRAVY Cíl patření Pmcí preference veřejné dpravy a výstavby parkvišť na vhdných místech usměrňvat individuální mtrismus Strategické směry pdpry Zpracvání kncepce parkvání na území reginu Pdpra výstavby parkvišť v expnvaných lkalitách, priritu jsu parkviště v Jetřichvicích, Kyjvě a u významných železničních stanic (nepřímá pdpra využití veřejné dpravy) Zřízení přírdních turistických parkvišť ve výchzích bdech neb na dbčkách turistických cest pr malé mnžství vzidel Zřízení Městské plicie České Švýcarsk, která bude na základě veřejnprávních smluv mezi bcemi zajišťvat ddržvání dpravních předpisů na území celéh turistickéh reginu Výstup patření České Švýcarsk je územím s pzitivní regulací mtrvé dpravy Parkvání nepůsbí s výjimku Hřenska prstrvé a estetické prblémy v expnvaných sídlech, veřejný prstr center je v maximální míře určen pr chdce a cyklisty Organizační zajištění České Švýcarsk,.p.s. iniciátr a krdinátr aktivit Organizačně slžité patření, jehž realizace je pdmíněna zapjením bcí a NP ČŠ d realizace aktivit patření Typ patření Investiční aktivity Návaznst na další patření

36 4.5 PRIORITA Č. 5: MARKETING CR A IMAGE REGIONU Cílem pririty je zvýšit účinnst marketingu turistickéh reginu ve vazbě na cílvé skupiny a hlavní frmy CR a psílit image reginu. Českému Švýcarsku,.p.s. se pdařil dsáhnut vyské kvality prezentace turistickéh reginu a vytvřit image její exkluzivity. Prezentace je nicméně vedena spíše v becné rvině bez zaměření na knkrétní cílvu skupinu. Výsledky prpagace a prezentace reginu zatím nebyly vyhdncvány. Marketing turistické destinace musí být rientván na specifické ptřeby jedntlivých (a detailně specifikvaných) cílvých skupin návštěvníků. Infrmace destinaci musí být dstupné ve zdrjvých blastech cílvých skupin v příslušném jazyce a dpvídat žáducím/cílvým frmám trávení vlnéh času v destinaci, tzn. primárně kulturní a přírdní pznávání reginu frmu pěší turistiky a cyklturistiky. Frmy a stupeň marketingu se budu dlišvat d th, zda se jedná relativně nvý trh neb trh již zavedený. U zavedenéh trhu bude třeba návštěvníka přesvědčit k pakvané návštěvě a prdlužení dby pbytu a tmu musí dpvídat marketingvý bsah. Na nvých trzích musí teprve vzniknut pvědmí destinaci a být vyvlána v ptenciálních návštěvnících důvěra a přesvědčení, že destinace nabízí výhdy a zážitky, kvůli kterým stjí za t ji navštívit. Na bu trzích pak bude nutné přesvědčit ptencinálníh návštěvníka, aby dal přednst Česksaskému Švýcarsku před všemi statními reginy a destinacemi. Strukturvání marketingvých aktivit bude vhdné rzčlenit d těcht 3 prvků: 1. Marketingvé a prpagační kampaně vše, c bude virtuálně a fyzicky vidět a bude mířit na definvaný segment z cílvé skupiny návštěvníků, knkrétně může jít billbardy, bannery, letáky, plakáty, weby, newslettery, katalgy, sutěže, TZ, veřejné splečenské, kulturní a sprtvní akce, suplementy, spty, videa apd. 2. Marketingvé suvenýry vše, c se vyrábí za účelem prdeje vybraným segmentům zainteresvaných skupin a bude pdprvat prdej, návštěvnst, zájem, návratnst, splupráci, vstřícnst apd. 3. Marketingvé prdukty - vše, c se bude prdávat cílvým skupinám návštěvníků, nabízet jim výhdy a upkjvat jejich ptřeby, d čeh se budu zapjvat pskytvatelé služeb v CR, a c umžní vytvářet eknmické příjmy pr další rzvj reginu a správu destinace, jak jsu např. publikace, turistické balíčky, zájezdy, vzdělávací prgramy a akce, utdrvé a teambuildingvé akce, turistické slevvé karty apd. Oprti minulé verzi Kncepce se turistický regin rzšířil blast Šluknvska. Sučasně byla prhlubena splupráce se Saským Švýcarskem a destinace začíná být vnímána jak přeshraniční. Na tt rzšíření destinace a úspěchy v přeshraniční splupráci je vhdné navázat i v marketingvých aktivitách a pjímat celu blast v širším přeshraničním měřítku. Vazba na Saské Švýcarsk a jeh širší klí (Žitavské hry, Hrní Lužice) a jeh dstupnst je bezespru příležitstí také pr České Švýcarsk, nebť prpjení bu destinací nabízí návštěvníkům mnhem širší škálu využití vlnčasvých aktivit (aquaparky, sauny, jezera, in-line trasy a cykltrasy, histrické vlaky, chráněné pdstávkvé dmy, histrická jádra středvěkých města, reginální muzea a mnh dalších zážitkvých fenménů, využitelných mim jiné i při špatném pčasí). Za tím účelem je třeba zvýšit prpustnst hranice, budvat přeshraniční dpravní bslužnst a nabízet cílvým skupinám na míru šité přeshraniční výlety, kružní trasy a zábavné prgramy ve vazbě na atraktivity na bu stranách destinace s využitím turistické a veřejné dpravy. Velku příležitstí pr regin je také jeh zapsání na Seznam přírdníh dědictví Unesc. Česk- Saské Švýcarsk by se tak stal první památku v ČR, která by se citla v Seznamu přírdníh světvéh dědictví jak území s mimřádnými univerzálními hdntami. Tat značka by nepchybně 36

37 psílila image destinace, zvýšila svu atraktivitu pr kýžené cílvé skupiny návštěvníků a psílila chranu zdrjů a hdnt, na kterých destinace staví svu jedinečnst. V rámci pririty č. 5 jsu navržena následující patření: Opatření 5.1: Nvý marketing CR Opatření 5.2: Přeshraniční prezentace turistických atraktivit Opatření 5.3: Marketing veřejné turistické dpravy Opatření 5.4: UNESCO 37

38 4.5.1 OPATŘENÍ 5.1 NOVÝ MARKETING CR Cíl patření Vytvřit marketing turistickéh reginu pr vybrané cílvé skupiny Strategické směry pdpry Zpracvání marketingvých průzkumů a návazných kncepcí marketingu turistickéh reginu pr definvané cílvé skupiny Realizace kmplexních marketingvých akcí s přesným zacílením a návazným vyhdncváním Invace a aktualizace turistických balíčků a prgramů pr cílvé skupiny návštěvníků Výstup patření Kvalitní a cílený marketing CR Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s. (i) iniciátr a krdinátr aktivit, jež jsu pdmíněné získáním dtace, (ii) pskytvatel služeb v blasti turistickéh marketingu Typ patření Neinvestiční aktivity Návaznst na další patření Vazba na patření v priritách

39 4.5.2 OPATŘENÍ 5.2 PŘESHRANIČNÍ PREZENTACE TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT Cíl patření Zlepšit přeshraniční prezentaci nabídky atraktivit na české i německé straně Strategické směry pdpry Prezentace nabídky Českéh i Saskéh Švýcarska na bu stranách hranice, příp. jejich širšíh klí (Lužické hry, Žitavské hry, Hrní Lužice) Sdílení a šíření infrmací na české a německé straně aktuálních kulturních a splečenských akcích na druhé straně hranice Tvrba mdelvých prgramů pr jedndenní, víkendvé a týdenní pbyty zaměřené na vybrané cílvé skupiny návštěvníků s využitím atraktivit na bu stranách hranice a s využitím služeb místních pdnikatelů v CR (varianty letní, zimní, při špatném pčasí) Výstup patření Rzšíření/integrace nabídky pr návštěvníky Česk-Saskéh Švýcarska Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s. (i) iniciátr a krdinátr aktivit ve splupráci s Turistickým svazem Saskéh Švýcarska (Turismusverband Sächsische Schweiz) Typ patření Neinvestiční aktivity Návaznst na další patření

40 4.5.3 OPATŘENÍ 5.3 MARKETING VEŘEJNÉ TURISTICKÉ DOPRAVY Cíl patření Vytvřit kvalitní marketing veřejné turistické dpravy Strategické směry pdpry Prpagace reginálních spjů využitelných pr turisticku dpravu Tvrba turistických prduktů zahrnujících veřejnu dpravu (Natinalparkbahn, balíček tipů na výlety s využitím veřejné dpravy, kvalitní turistická mapa s linkami veřejné dpravy a jízdním řádem) Rzvíjení systému zvýhdněných jízdenek ČD Zavedení systému turistických slev pr uživatele veřejné dpravy Budvání partnerství s ČD a dpravními pdniky a vytváření nvých turistických prduků přinášející výhdy cestujícím (půjčvny kl, slevy, ubytvání, výlety a cenvě zvýhdněné návštěvy atraktivit) Výstup patření Nabídka kvalitních turistických prduktů s využitím veřejné dpravy Zvýšení pvědmí a vyšší atraktivita veřejné turistické dpravy Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s. (i) iniciátr a krdinátr aktivit, jež jsu pdmíněné získáním dtace, (ii) pskytvatel služeb v blasti turistickéh marketingu Typ patření Neinvestiční aktivity Návaznst na další patření 4.1,

41 4.5.4 OPATŘENÍ 5.4 UNESCO Cíl patření Psílit image reginu Česk-Saské Švýcarsk jeh zápisem mezi památky UNESCO Strategické směry pdpry Pdpra zápisu Česksaskéh Švýcarska na Seznam přírdníh dědictví UNESCO Výstup patření Psílení image destinace v evrpském i glbálním měřítku Zvýšení atraktivity reginu a rzšíření báze ptenciálních návštěvníků Psílení chrany zdrjů a hdnt, na kterých destinace staví svu jedinečnst. Organizační zajištění České Švýcarsk.p.s. krdinátr aktivit ve splupráci s Ústeckým krajem, MŽP a partnerskými rganizacemi v Německu Typ patření Neinvestiční aktivity Návaznst na další patření 1.4,

42 5 REALIZACE KONCEPCE 2020 Realizace Kncepce 2020, resp. jedntlivých patření, v rámci kterých jsu navrženy základní/strategické směry pdpry, bude realizvána prstřednictvím prjektvých záměrů. Prjektvé záměry s vazbu na rzvj cestvníh ruchu byly shrmažďvány v průběhu celé přípravy dkumentu, a pkud splnily dvě základní kritéria (i) měly jasně definvaný cíl a bsah a (ii) byly v suladu s rzvjvu strategií, byly zařazeny d zásbníku prjektů. Zásbník prjektů je zpracván samstatně ve frmátu xls a jedntlivé prjekty jsu ppsány dle jedntnéh frmátu, který zahrnuje následující charakteristiky: 1. Čísl patření (čísl patření v rámci Kncepce 2020) 2. Nsitel prjektu (název subjektu) 3. Partneři prjektu (název subjektu) 4. Název prjektu (krátký a výstižný název) 5. Stručný ppis (stručný ppis cílů a aktivit prjektu) 6. Typ prjektu (investiční, neinvestiční, rganizační, integrvaný) 7. Územní dpad (lkální, reginální, přeshraniční) 8. Stav prjektu (puze záměr, studie, ÚR, SP, zajištěn financvání) 9. Náklady v přípravné a realizační fázi (hrubý dhad) 10. Závislst na dtaci (an, ne) 11. Rizika prjektu (stručný ppis hlavních rizik) Pr perativní řízení realizace Kncepce služí akční plán, ve kterém jsu zahrnuty vybrané prjekty ze zásbníku prjektů, jež splňují následující kritéria: (i) Jsu realizvatelné/prveditelné v krátkdbém hrizntu, resp. v tmt hrizntu je mžné splnit všechny pdmínky pr zahájení přípravy neb realizace prjektu (ii) Mají vysku priritu realizace; jedná se tedy prjekty, jejíž přípravu, příp. samtnu realizaci lze zahájit v krátkdbém hrizntu 1 rku a zárveň jejich efekty významně přispívají k naplňvání cílů strategie (iii) Mají reginální neb přeshraniční dpad Při zpracvání akčníh plánu a nastavení jeh veliksti (pčtu prjektu v akčním plánu) je nutné brát v úvahu rganizační, lidské a finanční kapacity splečnsti České Švýcarsk.p.s., která je hlavním krdinátrem realizace Kncepce 2020 a tedy i jedntlivých patření. Akční plán je zpracván samstatně v subru dc. Kncepce 2020 byla zpracvána s předpkladem pravidelné aktualizace a t na třech úrvních: 1. Aktualizace strategie (cca jednu za čtyři rky) 2. Aktualizace zásbníku prjektů (průběžně; systém sběru prjektvých záměrů bude p dhdě s členy destinačníh fndu nastaven ze strany splečnsti České Švýcarsk.p.s.) 3. Aktualizace akční plánu (jednu za rk) Detailnější specifikace systému realizace Kncepce 2020 a její pravidelné aktualizace bude navržena v rámci patření

43 Splufinancván z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj prstřednictvím Reginálníh peračníh prgramu reginu sudržnsti Severzápad Vize přestane být snem v rámci prjektu Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku. 43

44 KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU ČESKÉ ŠVÝCARSKO DO R PŘÍLOHY Zpracvatel: SPF Grup, v..s. Masarykva 129/ Ústí nad Labem Datum: říjen

45 Přílha č. 1: Vyhdncení aktivit v blasti CR v bdbí Úvd a přehled hdncených prjektů Naplňvání cílů/patření Kncepce Shrnutí Přílha č. 2: Aktualizace vybraných statistických dat Obyvatelstv a bydlení Eknmika a trh práce Analýza pptávky v cestvním ruchu Ubytvání a stravvání Analýza rzvjvých dkumentů SWOT analýza Přílha č. 3: Zdrje

46 6 PŘÍLOHA Č. 1: VYHODNOCENÍ AKTIVIT V OBLASTI CR V OBDOBÍ ÚVOD A PŘEHLED HODNOCENÝCH PROJEKTŮ Základním cílem hdncení je psudit, d jaké míry jsu naplňvány cíle Kncepce 2006 prstřednictvím realizace prjektů/aktivit navržených v rámci tht rzvjvéh dkumentu. Důležitým faktrem při hdncení byla skutečnst, že Kncepce 2006 nebsahuje měřitelné indikátry, které by umžnily exaktní psuzení míry naplňvání stanvených cílů. Z tht důvdu byl nutné hdntit naplňvání cílů na základě prvnávání výstupů prjektů k cílům a patřením tét Kncepce. Pr dsažení deklarvanéh cíle analýzy byl nezbytné využít všechny dstupné zdrje, jež mhly pskytnut infrmace pkrku v rzvji cestvníh ruchu včetně zhdncení suladu se stávající Kncepcí. Prt zhtvitel využil všechny druhy dstupných infrmačních zdrjů, u nichž předpkládal příns k dsažení cílů analýzy. Zhtvitel využil následující dkumenty a infrmačních zdrje, umžňující plnění zakázky: Kncepce rzvje cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku, 2/2006, Plnění akčníh plánu Kncepce rzvje cestvníh ruchu, 11/2009, Výrční zprávy.p.s. České Švýcarsk z let 2006, 2007, 2008 a 2009, Rčenka Nárdníh parku České Švýcarsk z let 2006, 2007, 2008 a 2009, Strategie rzvje cestvníh ruchu Ústeckéh kraje na rky , přehled uknčených a prbíhajících prjektů na realizvaných Českým Švýcarskem.p.s., přehled vybraných uknčených a prbíhajících prjektů partnerů zadavatele vztahujích se k cílům Kncepce. Řada dalších relevantních dkumentů a infrmací byla zpracvateli nedstupná, neexistvala ve standardní frmě neb je v čase natlik prměnná, že je musel získat jinu frmu (řízené rzhvry) d zástupců zadavatele, Správy Nárdníh parku České Švýcarsk, Ústeckéh kraje a měst a bcí reginu. V následující tabulce je uveden přehled všech uknčených i prbíhajících prjektů, které mají vztah ke Kncepci a byly v rámci tét analýzy hdnceny. Zpracvatel analyzval a vyhdntil všechny prjekty realizvané zadavatelem a nejvýznamnější prjekty realizvané statními subjekty v reginu. U některých shdných typů prjektů dšl pr ptřeby uvedené tabulky k jejich slučení d subru, např. prjekty výstavby htelů d Subru prjektů výstavby a reknstrukcí htelů a penzinů. Prjekty jsu psuzvány dle stavu ke dni Tabulka č. 3: Přehled uknčených prjektů a prjektů v realizaci za sledvané bdbí Název prjektu Zdrj financvání Termín realizace I. Uknčené prjekty 1 Centrum Českéh Švýcarska 2 ZOO Děčín Rajské strvy Typ prjektu Území dpadu SROP IN regin SFŽP IN regin 3 Kmplexní mnitring Správa NP a kmbin lkální 46

47 přírdníh prstředí v NP České Švýcarsk 4 České Švýcarsk Prpagační a infrmační kampaň Integrvaný management eksystémů v severních Čechách 6 Kmunitní centrum Českéh Švýcarska 7 Ochrana a rzvj Českéh Švýcarska 8 BROÚK Rzvjvé centrum 9 Prjekty eklgické výchvy 10 Subr prjektů na výstavbu a reknstrukci cykl a pěších tras 11 Subr prjektů výstavby a reknstrukcí htelů a penzinů 12 Subr prjektů reknstrukcí kupališť 13 Infrmačně-vzdělávací systém v chráněných územích Českéh Švýcarska 14 Prdukty šetrnéh cestvníh ruchu 15 Organizace destinační agentury Česksaské Švýcarsk EHP/Nrsk SROP 4/ /2006 NEIN nadregin GEF 4/2005 6/2008 kmbin lkální EQUAL 8/2005 8/2008 kmbin regin Nadace rzvje bčanské splečnsti 10/2005 9/2006 NEIN regin Ústecký kraj 10/2005 6/2007 NEIN regin Česk-německý fnd buducnsti Nadace ČEZ Nadace Eurtel Správa nezcizitelnéh státníh majetku v ZCHÚ SROP ROP SZ Vlastní zdrje 11/ /2006 NEIN místní / regin IN lkální IN místní / regin Vlastní zdrje IN lkální / regin OP RLZ 1/2006 1/2008 NEIN regin SROP 3/2006 6/2007 NEIN regin SROP 10/2006 1/2008 NEIN regin 16 Rzhledna na Studenci -- 9/2007 6/2009 IN místní 17 Fnd na rzvj šetrnéh cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku: Destinační fnd Vlastní zdrje 2008 NEIN regin 18 EVVO v Českém Švýcarsku SFŽP 6/2008 5/2009 NEIN regin 19 Centrum setkávání v Dlní Pustevně ROP SZ IN lkální 20 Naučný areál OP ŽP 10/ /2009 II. Prjekty v realizaci IN místní 21 Kulturně turistické ROP SZ 1/2008 8/2010 IN nadregin 47

48 značení na dálnici a silnicích Ústeckéh kraje 22 TransEcNeT Central Eurpe Prgramme 23 Listen t the vice f villages 24 České Švýcarsk excelentní přeshraničná turistická destinace 25 SECESE Síť envirnmetálních center v severních Čechách 26 Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku 27 Obnva turistické infrastruktury v Nárdním parku České Švýcarsk 28 Děti v přírdě, přírda v dětech Central Eurpe Prgramme 1/ /2011 NEIN regin 1/ /2011 kmbin regin Cíl 3 3/2009 2/2012 NEIN nadregin SPŽP 5/2009 4/2011 NEIN nadregin ROP SZ 9/2009 3/2012 NEIN nadregin OP ŽP IN lkální ČEPS 1/ /2010 NEIN regin Pzn.: IN investiční prjekt; NEIN neinvestiční prjekt; kmbin kmbinace IN a NEIN výdajů, místní místní dpad (bec); lkální lkální dpad (území více bcí); regin reginální dpad (celé ČS), nadregin nadreginální dpad (Ústecký kraj, ČR). Zdrj: České Švýcarsk.p.s., Nárdní park České Švýcarsk, Ústecký kraj, bce reginu ČŠ Z hlediska typu prjektů jsu prakticky shdně zastupeny prjekty investiční i neinvestiční. V naprsté většině neinvestičních prjektů je garantem/krdinátrem prjektů České Švýcarsk.p.s. Napak u investičních prjektů jsu hlavními realizátry bce Českéh Švýcarska. Investiční prjekty jsu převážně místníh a lkálníh významu, napak neinvestiční mají reginální až nadreginální dpad. Infrmace zdrji financvání jasně dkládá skutečnst, že příprava a realizace prjektů je silně závislá na zisku dtace, prtže jedntlivé subjekty nedispnují dstatečným vlastním zdrjem finančních prstředků, aby mhly tyt prjekty realizvat. 8 NAPLŇOVÁNÍ CÍLŮ/OPATŘENÍ KONCEPCE 2006 Pr vyhdncení naplňvání cílů/patření Kncepce je nutné určit míru naplňvání jedntlivých patření prjekty uvedenými v předchzí kapitle. Matice vztahů je uvedena v následující tabulce. 48

49 Tabulka č. 4: Vazba prjektů na patření Kncepce Dluhdbý cíl Opatření 2. Zdknalený systém dpravy na území ČŠ 4. Udržitelný rzvj krajiny 5. Krdinvaný a udržitelný rzvj CR v reginu Psílení nabídky dplňkvých služeb Prjekty Centrum Českéh Švýcarska ZOO Děčín - Rajské strvy Subr prjektů výstavby a reknstrukcí htelů a penzinů Rzhledna na Studenci Naučný areál Listen t the vice f villages Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku Zkvalitnění služeb žádný prjekt nemá vazbu na patření Zlepšená Zavedení centrálníh rezervačníh systému Krdinace a psílení nabídky kvalitních a dbrných žádný prjekt nemá vazbu na patření Infrmačně-vzdělávací systém v chráněných územích Českéh Švýcarska nabídka služeb průvdcvských služeb EVVO v Českém Švýcarsku 3. Krdinvaný marketing území Revitalizace nabídky mžnstí kupání v reginu Subr prjektů reknstrukcí kupališť Vytvření jedntnéh slevvéh systému žádný prjekt nemá vazbu na patření Rzšíření nabídky značených (tematických) kruhů pr pěší Centrum Českéh Švýcarska turisty Obnva turistické infrastruktury v Nárdním parku České Śvýcarsk Vytvření jedntnéh systému infrmačních tabulí Prdukty šetrnéh cestvníh ruchu Kulturně turistické značení na dálnici a silnicích Ústeckéh kraje Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku Centrum Českéh Švýcarska Zavedení jedntnéh systému infcenter Infrmačně-vzdělávací systém v chráněných územích Českéh Švýcarska Mdernizace a dplnění infrastruktury veřejné dpravy Ochrana a rzvj Českéh Švýcarska Integrace nabídky ve veřejné dpravě žádný prjekt nemá vazbu na patření Zavedení jedntnéh marketingu veřejné dpravy Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku Zpracvání a prjednání kncepce cykl. a pěších tras žádný prjekt nemá vazbu na patření Centrum Českéh Švýcarska Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras Subr prjektů na výstavbu a reknstrukci cykl a pěších tras Obnva turistické infrastruktury v Nárdním parku České Śvýcarsk Zlepšení návaznsti pěších a cykl. tras na veř. dpravu žádný prjekt nemá vazbu na patření Zlepšení návaznsti parkvišť a dst. plch na další infrastrukturu Marketing CR cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku Řešení parkvání v extrémně zatížených lkalitách žádný prjekt nemá vazbu na patření Regulace mezi parkvišti pmcí cenvé diferenciace a marketingu žádný prjekt nemá vazbu na patření České Švýcarsk Prpagační a infrmační kampaň Krdinace marketingu Českéh Švýcarska Prdukty šetrnéh cestvníh ruchu Organizace destinační agentury Česksaské Švýcarsk České Švýcarsk excelentní přeshraničná turistická destinace Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku Krdinace mnitringu návštěvnsti Kmplexní mnitring přírdníh prstředí v NP České Švýcarsk Zpracvání ÚPn VÚC pr regin Českéh Švýcarska žádný prjekt nemá vazbu na patření Mnitring a zveřejňvání klíčvých záměrů s dpadem na krajinný žádný ráz prjekt nemá vazbu na patření Pasprtizace kulturních památek reginu Listen t the vice f villages Šíření infrmací a pvědmí kulturní histrii reginu České Švýcarsk Prpagační a infrmační kampaň 2006 Centrum setkávání v Dlní Pustevně Listen t the vice f villages Marketing cestvníh ruchu v Českém Švýcarsku Psílení spec. frem CR a lkál. prduktů vycházejících z místních žádný tradic prjekt nemá vazbu na patření Organizace destinační agentury Česksaské Švýcarsk Ustavení řídicí struktury cestvníh ruchu Zvyšvání kmpetencí rzvjvých aktérů v blasti prjektvéh managementu Regulace prstrvé a časvé distribuce návštěvníků Listen t the vice f villages Zvýšení účinnsti envirnmentálníh vzdělávání, výchvy a světy (EVVO) Fnd na rzvj šetrnéh cestvníh ruchu v ČŠ: Destinační fnd České Švýcarsk excelentní přeshraničná turistická destinace Kmunitní centrum Českéh Švýcarska BROÚK Rzvjvé centrum Integrvaný management eksystémů v severních Čechách Ochrana a rzvj Českéh Švýcarska Prjekty eklgické výchvy EVVO v Českém Švýcarsku Naučný areál TransEcNeT SECESE Síť envirnmetálních center v severních Čechách Děti v přírdě, přírda v dětech Pzn.: Silná vazba na patření; Středně silná vazba na patření; Slabá vazba na patření Zdrj: Vlastní analýza V průběhu danéh čtyřletéh bdbí dšl k určitému psunu preferencí a cílů zadavatele, které vychází z užšíh prpjení a splupráce s partnerským reginem Saskéh Švýcarska. V rámci tét splupráce dšl na české straně k útlumu některých aktivit, které může kvalitněji pskytnut partnerský regin. Knkrétně se t týká naplňvání cílů v patření Psílení nabídky mžnsti kupání v reginu. Zadavatel přestal vyvíjet aktivitu k naplnění tht patření a začal se zaměřvat na využití stávající nabídky v Saském Švýcarsku. Krmě uvedených prjektů je nutn dplnit ještě jednu aktivitu zadavatele, které má také vazbu na strategie Kncepce, ale je puze ve fázi přípravy. Jedná se zapjení Českéh Švýcarska.p.s. d Asciace reginálních značek a d června 2010 jsu na trh uváděny prdukty s značením Česksaské Švýcarsk reginální prdukt (vazba na patření 4.2.3, resp. strategii 4.2). 49

50 Na základě psuzení vazeb cílů realizvaných prjektů a patření Kncepce 2006 byla vyhdncena míra realizace/naplnění cílů patření Kncepce, které je uveden v níže připjené tabulce. Tabulka č. 5: Vazba prjektů na patření Kncepce Cíl Opatření Realizace Psílení nabídky dplňkvých služeb Zkvalitnění služeb Zavedení centrálníh rezervačníh systému 1 1. Zlepšená nabídka služeb 2. Zdknalený systém dpravy na území ČŠ 3. Krdinvaný marketing území 4. Udržitelný rzvj krajiny 5. Krdinvaný a udržitelný rzvj CR v reginu Krdinace a psílení nabídky kvalitních a dbrných průvdcvských služeb Revitalizace nabídky mžnstí kupání v reginu Vytvření jedntnéh slevvéh systému Rzšíření nabídky značených (tematických) kruhů pr pěší turisty Vytvření jedntnéh systému infrmačních tabulí Zavedení jedntnéh systému infcenter Mdernizace a dplnění infrastruktury veřejné dpravy Integrace nabídky ve veřejné dpravě Zavedení jedntnéh marketingu veřejné dpravy Zpracvání a prjednání kncepce cyklistických a pěších tras Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras Zlepšení návaznsti pěších a cyklistických tras na veřejnu dpravu Zlepšení návaznsti parkvišť a dstavných plch na další infrastrukturu CR Řešení parkvání v extrémně zatížených lkalitách Regulace mezi parkvišti pmcí cenvé diferenciace a marketingu Krdinace marketingu Českéh Švýcarska Krdinace mnitringu návštěvnsti Zpracvání ÚPn VÚC pr regin Českéh Švýcarska Mnitring a zveřejňvání klíčvých záměrů s dpadem na krajinný ráz Pasprtizace kulturních památek reginu Šíření infrmací a pvědmí kulturní histrii reginu Psílení specifických frem CR a lkálních prduktů vycházejících z místních tradic Ustavení řídicí struktury cestvníh ruchu Zvyšvání kmpetencí rzvjvých aktérů v blasti prjektvéh managementu Regulace prstrvé a časvé distribuce návštěvníků Zvýšení účinnsti envirnmentálníh vzdělávání, výchvy a světy (EVVO) 3 Pzn.: 0 žádný psun; 1 ve fázi přípravy prjektů; 2 realizace dílčích aktivit; 3 realizace řady aktivit Zdrj: vlastní analýza Z uvedené tabulky vyplývá, že z 29 patření Kncepce je v sučasné dbě 5 patření ve stavu 3 realizace řady aktivit a dalších 10 patření je ve stavu 2 realizace dílčích aktivit. Zbývajících 14 patření je buď ve fázi přípravy prjektů (9 patření) neb u nich nedšl k realizaci navržených aktivit (5 patření). Důvdy nerealizace těcht patření jsu zejména: neúspěšná žádst dtaci v minulsti, resp. v sučasnsti prbíhající administrace žádsti dtaci (týká se dluhdbéh cíle 2), daný prblém není pr stanvenéh garanta priritní (týká se dluhdbéh cíle 2, resp. patření ), nestanven garant pr danu blast (týká se patření a ). 50

51 9 SHRNUTÍ vyrvnaný pměr investičních a neinvestičních prjektů, převážně místní až lkální dpad většiny investičních prjektů, převážně reginální až nadreginální dpad většiny neinvestičních prjektů, zadavatel je hlavním realizátrem prjektů, které mají přímu vazbu na Kncepci, silná závislst zadavatele i statních realizátrů prjektů na zisku dtací, pstupné mezvání dtačních mžnstí suvisející s blížícím se kncem prgramvacíh bdbí , významné rzdíly v pkrku naplňvání jedntlivých cílů a strategií Kncepce. 51

52 10 PŘÍLOHA Č. 2: AKTUALIZACE VYBRANÝCH STATISTICKÝCH DAT OBYVATELSTVO A BYDLENÍ VÝVOJ POČTU OBYVATEL Oblast Českéh Švýcarska pznamenal p 2. světvé válce v suvislsti s dsunem půvdníh německéh byvatelstva výrazný úbytek byvatel, d 90. let minuléh stletí však dchází k pětvnému mírnému nárůstu byvatel. Ppulační přírůstek byl ve sledvaném bdbí ( ) pměrně rvnměrný, v 90. letech činil zhruba 10,2 %, v psledním desetiletí přibližně 9 %. Všech 12 bcí v jádrvé zóně měl v psledních dvu desetiletích kladný přírůstek byvatel, nejvyšší přírůstky byly v Janvě ( 167,2 %) 1, Dubicích, Růžvé a v Hřensku 2, kde se pčet byvatel za pslední dvě desetiletí zdvjnásbil. Napak nejmenší přírůstek byvatel měly bce Chřibská (3,1 %), Krásná Lípa (8,9 %) a Staré Křečany (13,1 %). Nejvyšší přírůstky v pčtu byvatel zaznamenaly malé a turisticky atraktivní bce. Nejnižší je napak přírůstek v bcích na SV území, tedy dále d hlavních atraktivit. Ppulační rzvj zde také může limitvat lkalizace na hranici periferníh a zastaléh reginu Šluknvska, který je sužván dluhdbými eknmickými a sciálními prblémy. Tabulka č. 4: Vývj pčtu byvatel Obec Vývj (%) Arnltice ,2 Dubice ,7 Hřensk ,5 Chřibská ,1 Janv ,2 Jetřichvice ,0 Krásná Lípa ,9 Kunratice ,7 Labská Stráň ,7 Růžvá ,5 Srbská Kamenice ,4 Staré Křečany ,1 jádrvá zóna celkem ,1 Zdrj: Sčítání lidu, dmů a bytů 1991 a 2001, Pčet byvatel v bcích ČR k Pzn.: Vývj pčtu byvatel je pčítán jak pměr pčtu byvatel na knci a na začátku sledvanéh bdbí a je vyjádřen v %. Údaje jsu k březnu 1991 a 2001 a k lednu Mimřádně vyský ppulační přírůstek v Janvě suvisí s tevřením velkéh dmu s pečvatelsku službu v rce 2003 (Veřejná databáze ČSÚ 2011). 2 Skkvý nárůst trvale hlášených byvatel v Hřensku suvisí mj. se snahu vlivnění kmunálních vleb na pdzim r (ČTK 2011). 52

53 STRUKTURA OBYVATEL PODLE VĚKU Obce jádrvé zóny mají na rzdíl d celé České republiky příznivu věkvu strukturu byvatel, přičemž věkvá skupina předprduktivníh věku pčetně převyšuje skupinu byvatel v pstprduktivním věku. Nejnižší index stáří má bec Hřensk, cž může být zapříčiněn vyským eknmickým statusem bce, kde je příliš drahé bydlení pr byvatele v pstprduktivním věku, na druhé straně vysku kncentrací pracvních příležitstí (s příznivými dpady na pčet dětí v bci) s níž patrně suvisí i vyské zastupení byvatel v prduktivním věku 3. Vedle dalších menších bcí s nízkým indexem stáří (Arnltice, Kunratice), který pravděpdbně suvisí s přistěhváním rdin s dětmi v rámci prcesů suburbanizace a kntraurbanizace (mtivvaných především přírdní atraktivitu území) mají příznivu věkvu strukturu byvatel především lidnatější bce, které pskytují kmplexnější zázemí rdinám s dětmi (zaměstnání, škly, služby, atd.) a v nichž žijí pčetná rmská etnika, která mají zpravidla vysku míru reprdukce (Vláda ČR 2008). Nejvyšší index stáří má bec Janv, kde je nadprůměrně vyské zastupení byvatel v pstprduktivním věku z důvdu lkalizace dmu s pečvatelsku službu 4. Také další bce s nepříznivu věkvu strukturu byvatelstva náleží k nejmenší velikstní kategrii. V případě Jetřichvic je mžnu příčinu kntraurbanizace byvatel v pstprduktivním věku spjená s přeměnu druhéh bydlení na bydlení trvalé. Tabulka č. 5: Věkvá struktura byvatel Obec Pčet byvatel (2011) Z th ve věku (%) 0-14 let let 60+ let Index stáří Arnltice 353,0 17,3 74,2 8,5 49,1 Dubice 109,0 15,6 68,8 15,6 100,0 Hřensk 399,0 11,8 83,4 4,8 40,7 Chřibská 1 455,0 16,8 72,1 11,1 66,1 Janv 310,0 11,0 65,5 23,5 213,6 Jetřichvice 407,0 9,6 74,7 15,7 163,5 Krásná Lípa 3 683,0 16,6 67,6 15,8 95,2 Kunratice 268,0 22,4 66,0 11,6 51,8 Labská Stráň 205,0 10,7 77,6 11,7 109,3 Růžvá 411,0 11,4 75,9 12,7 111,4 Srbská Kamenice 214,0 13,6 65,4 21,0 154,4 Staré Křečany 1 297,0 15,9 71,0 13,1 82,4 jádrvá zóna celkem 9 111,0 15,6 70,5 13,9 89,5 Česk ,0 14,4 63,0 22,6 145,1 Zdrj: ÚAP ČSÚ 2011, Věkvé slžení byvatelstva v rce 2010 Pzn.: Index stáří je spčítán jak pdíl pčtu byvatel ve věku 60+ let a pčtu byvatel ve věku 0-14 let a vyjádřen v %. 3 Vedle pravděpdbně zkreslených údajů vlivem masivníh přihlašvání k trvalému pbytu v bci před kmunálními vlbami na pdzim 2010 (viz pzn. č. 1). 4 V bci s puhými 310 byvateli se nachází dům s pečvatelsku službu, ve kterém je pdle ČSÚ (VDB ČSÚ 2011) 49 bytů. 53

54 1.3 BYTOVÁ VÝSTAVBA Pčet dknčených bytů v přepčtu na 1000 byvatel byl v letech v bcích jádrvé zóny mírně pd celstátním průměrem. T mhl být zapříčiněn jednak pměrně vyským pdílem druhéh bydlení, ptenciálně přeměnitelnéh na trvale bydlené byty, jednak relativně nízku eknmicku úrvní větších bcí jádrvé zóny. Abnrmálně vyský pčet dknčených bytů (v přepčtu na byvatele) v Janvě je spjen s dknčením 49 bytů v dmvě s pečvatelsku službu v rce 2003 (Veřejná databáze ČSÚ 2011). Relativně vyský pčet dknčených bytů byl především v malých bcích v blízksti hlavních turistických atraktivit blasti. Abslutně i relativně nejnižší byl pčet dknčených bytů v Hřensku (puze 1 byt). T je dán především fyzickými limity územníh rzvje (malé hustě zastavěné území stísněné skalními stěnami). Relativně nižší pčet dknčených bytů lze zaznamenat u všech větších bcí v jádrvé zóně, především kvůli jejich nízké eknmické úrvni. Tabulka č. 6: Bytvá výstavba Obec Pčet byvatel (2011) Pčet dknčených bytů Na 1000 byv. Rční průměr Arnltice ,8 1,4 Dubice ,2 0,8 Hřensk ,5 0,1 Chřibská ,7 2,2 Janv ,4 6,1 Jetřichvice ,3 1,8 Krásná Lípa ,4 8,3 Kunratice ,5 0,2 Labská Stráň ,5 0,4 Růžvá ,7 3,0 Srbská Kamenice ,0 0,3 Staré Křečany ,2 0,9 jádrvá zóna celkem 9 111,0 231,0 25,4 25,7 Česk , ,0 28, ,7 Zdrj: Analýza bytvé výstavby v územích České republiky , ČSÚ 2011, Statistická rčenka ČR 2010, Veřejná databáze ČSÚ Pzn.: Rční průměr udává průměrný pčet dknčených bytů v bci v bdbí

55 11 EKONOMIKA A TRH PRÁCE 2.1 PODNIKATELSKÁ AKTIVITA V bcích jádrvé zóny je téměř 2000 pdnikatelských subjektů, z th bezmála 1500 živnstníků. Oprti rku 2003 (viz předchzí Kncepce rzvje cestvníh ruchu) se pčet pdnikatelských subjektů i živnstníků v bcích jádrvé zóny zvýšil něklik set. Nejvyšší relativní zastupení pdnikatelských subjektů je v bci Hřensk, cž je zapříčiněn jeh výhdnu plhu výchzí bd k atraktivitám ČŠ (Pravčická brána, Edmundva a Divká sutěska) a hlavní vstupní míst pr německé turisty. Velký pdíl na zastupení pdnikatelských subjektů v Hřensku má právě malbchd rientvaný na německu klientelu, reprezentvaný mj. vietnamskými bchdníky. Relativně vyský pčet pdnikatelských subjektů a živnstníků je také v Dubicích i Jetřichvicích, tedy bcích, které také těží z výhdné plhy pblíž hlavních turistických atraktivit blasti. Nejnižší relativní pdnikatelská aktivita je v největších (a relativně nejméně výhdně lkalizvaných z hlediska atraktivit blasti) bcích na SV blasti, kde je také dluhdbě nejvyšší nezaměstnanst. Tabulka č. 7: Pdnikatelské subjekty Obec pdnikatelské subjekty pdnikající sby pčet na 100 byv. pčet na 100 byv. Arnltice 112,0 31,7 88,0 24,9 Dubice 46,0 42,2 33,0 30,3 Hřensk 229,0 57,4 105,0 26,3 Chřibská 243,0 16,7 193,0 13,3 Janv 85,0 27,4 70,0 22,6 Jetřichvice 160,0 39,3 134,0 32,9 Krásná Lípa 608,0 16,5 474,0 12,9 Kunratice 46,0 17,2 39,0 14,6 Labská Stráň 51,0 24,9 43,0 21,0 Růžvá 112,0 27,3 93,0 22,6 Srbská Kamenice 68,0 31,8 58,0 27,1 Staré Křečany 209,0 16,1 166,0 12,8 jádrvá zóna celkem 1 969,0 21, ,0 16,4 Česk ,0 24, ,0 17,2 Zdrj: MOS ČSÚ; Statistická rčenka ČR 2010 Pzn.: Údaje u bcí jsu platné k , údaje ČR k

56 2.2 NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanst v jádrvé zóně je dluhdbě výrazně nad průměrem České republiky. V suvislsti s celkvě zhršenu eknmicku situací d rku 2008 nezaměstnanst v jádrvé zóně narstla na velmi vyské hdnty %. K vyským hdntám nezaměstnansti jádrvé zóny jak celku přispívají především lidnatější bce na SV, nacházející se na hranici eknmicky a sciálně prblémvéh Šluknvska. Relativní hdnty nezaměstnansti malých bcí dsahují velkých výkyvů z důvdu maléh pčtu EAO (kde výkyvy způsbují řádvě jedntlivci měnící status na trhu práce). Nejnižší nezaměstnanst (a t dknce i výrazně pd celrepublikvým průměrem) vykazuje dluhdbě bec Hřensk, kde je díky přírdní atraktivitě a dbré dstupnsti z Německa vyská zaměstnanst v sektru cestvníh ruchu a v malbchdu. Pdle řady ukazatelů lze v jádrvé zóně identifikvat 2 výrazně dlišné pdblasti: - Malé bce v blízksti hlavních turistických atraktivit (Hřensk, Janv, Jetřichvice, Dubice) s relativně příznivými eknmickými ukazateli a vyským ppulačním přírůstkem. - Větší bce na SV zóny, které hraničí s prblematickým reginem Šluknvska s nepříznivu eknmicku situací a zárveň nižším turistickým ptenciálem. Graf č. 1: Nezaměstnanst Zdrj: MPSV (2011) 56

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje

Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji. Monitoring návštěvníků a turistů Moravskoslezského kraje Analýza návštěvnsti a spkjensti turistů v Mravskslezském kraji Mnitring návštěvníků a turistů Mravskslezskéh kraje Vyhdncení za lét 2004 Obsah: 1. Metdlgie 2. Prfil návštěvníka reginu 3. Hdncení reginu

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Marketingová strategie rozvoje CR v regionu Jeseníky

Marketingová strategie rozvoje CR v regionu Jeseníky Marketingvá strategie rzvje CR v reginu Jeseníky Mgr. Taťána Karáskv skvá Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Slezská univerzita v Opavě XIII. I. Mezinárdn rdní klkvium regináln lních vědách, v Břetice

Více

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury

Zabezpečovací technika v kontextu koncepce rozvoje železniční infrastruktury Zabezpečvací technika v kntextu kncepce rzvje železniční infrastruktury Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie České Budějvice, 12. listpadu 2013 Kncepce rzvje železniční infrastruktury vstupy: technické

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013

MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 MILEVSKO SEVERNÍ BRÁNA JIŽNÍCH ČECH KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU MILEVSKO verze 8.2013 Milevsk 2013 1. Úvd 1.1. CHARAKTERISTIKA MĚSTA A REGIONU Měst Milevsk a jeh regin se nachází v Jihčeském

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020

POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 DOI: 10.5817/CZ.MUNI.P210-6840-2014-101 POLITIKA CESTOVNÍHO RUCHU V ČR V LETECH 2007-2013 A JEJÍ OČEKÁVANÉ MOŽNOSTI V LETECH 2014-2020 TOURISM POLICY IN THE CZECH REPUBLIC IN 2007-2013 AND THE PROSPECTIVE

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

20 let modernizace koridorů a co dál?

20 let modernizace koridorů a co dál? 20 let mdernizace kridrů a c dál? Bc. Marek Bink ředitel dbru strategie Praha, 21. listpadu 2013 začátek mdernizace tranzitních železničních kridrů v rce 1993 p 20 letech máme příležitst k zamyšlení jaké

Více

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

I / Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2014 DOMOV PRO SENIORY SVĚTLO, POBOČKA PÍSEK KARLA ČAPKA 2549, 397 01 PÍSEK IČO: 708 698 12 ZŘIZOVATEL: JIHOČESKÝ KRAJ U ZIMNÍHO STADIONU 1952/2 370 76 ČESKÉ BUDĚJOVICE

Více

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13

Výběrová kritéria pro hodnocení žádostí o podporu projektů v rámci ROP NUTS II Jihozápad pro období 2007-13 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad pr bdbí 2007-13 Schválen MV ROP JZ dne 30. 5. 2011 Výběrvá kritéria pr hdncení žádstí pdpru prjektů v rámci ROP NUTS II Jihzápad

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Výsledky sledvání indikátru ECI/TIMUR A.3: Mbilita a místní přeprava cestujících V Praze - Libuši Vydala: Týmvá iniciativa pr místní udržitelný rzvj Zpracval: Jsef Nvák http://www.timur.cz 2008 Úvd Indikátr

Více

Manažerské shrnutí 1/8

Manažerské shrnutí 1/8 Manažerské shrnutí Zakázka d realizace prgramů financvaných ze strukturálních fndů v České republice, jejímž zadavatelem je Ministerstv pr místní rzvj ČR (MMR), byla realizvána splečnstí HOPE-E.S., v..s.,

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstv vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádstí finanční pdpru v rámci Integrvanéh peračníh prgramu 1. Identifikace výzvy Čísl kla výzvy: 03 kntinuální Celkvá částka pr tut výzvu

Více

Akční plán města Žďár nad Sázavou

Akční plán města Žďár nad Sázavou AKČNÍ PLÁN MĚSTA ŽĎÁR NAD SÁZAVOU říjen 2007 Obecně dkumentu Akční plán města Žďár nad Sázavu je dkument, kde dchází ke knkrétnímu rzpracvání vhdných rzvjvých záměrů města v kratším časvém hrizntu. Akční

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse.

Předem děkujeme za vyplnění a ochotu podílet se na rozvoji našeho městyse. DOTAZNÍK PRO PODNIKATELE Vážení pdnikatelé, dvlujeme si Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb pdnikatelských subjektů půsbících v Nvém Hrádku. V dtazníku najdete tázky

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu 2014-2020 Ministerstv pr místní rzvj Akční plán ke Kncepci státní plitiky cestvníh ruchu 2014-2020 Na bdbí 2015 2016 Verze 2 30.4.2015 (úprava dne 21. 7. 2015) Obsah 1 Úvd... 2 1.1 Přehled cílů a pririt Kncepce

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Závěrečná evaluace JPD 3 zhodnocení přínosu programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení

Více

Koncepce Smart Administration města Mohelnice

Koncepce Smart Administration města Mohelnice Mtt: Smart Administratrin = měkké metdy + tvrdá data Kncepce Smart Administratin města Mhelnice Draft 1.0, 25.1.2010 1. Obsah 1. OBSAH... 2 2. VYMEZENÍ SMART ADMINISTRATION... 3 3. SMART ADMINISTRATION

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM Č. III ZE DNE 13. 8. 2014 ZADAVATEL: Česká republika Ministerstv práce a sciálních věcí Sídlem: Na Příčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 Zastupena: Rbinem Pvšíkem,

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

S t ř e d o č e s k ý k r a j

S t ř e d o č e s k ý k r a j S t ř e d č e s k ý k r a j Jak vyšší územně samsprávný celek byl vytvřen v rce 2000. Nemá své sídl umístěn na vlastním území, ale na území jinéh kraje, Hlavníh města Prahy. Rzlhu patří mezi čtyři kraje,

Více

e-culture..digitalizace KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE -NÁVRH STRATEGIE

e-culture..digitalizace KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE -NÁVRH STRATEGIE e-culture..digitalizace KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE -NÁVRH STRATEGIE 3. 12. 2015 Ing. Jsef Praks, OPŘIT MK 1 e-culture..digitalizace KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE - NÁVRH STRATEGIE Základní

Více

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014

DOBRÁ ŠKOLA Ústeckého kraje 2013/2014 Krajský úřad Ústeckéh kraje Sutěž - DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014 Pdmínky sutěže Odbr SMT 20.11.2013 Pdmínky celkrajské mtivační sutěže na šklní rk 2013/2014 DOBRÁ ŠKOLA Ústeckéh kraje 2013/2014

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

eculture..oblast DIGITALIZACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE -NÁVRH STRATEGIE

eculture..oblast DIGITALIZACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE -NÁVRH STRATEGIE eculture..oblast DIGITALIZACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE -NÁVRH STRATEGIE 16. 7. 2015 Ing. Jsef Praks, OPŘIT MK 1 eculture..oblast DIGITALIZACE KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE - NÁVRH

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015 Návrh rámcvéh pstupu a knceptu implementace standardů taxi MODRÝ ANDĚl s.r.., srpen 2015 Obsah Prhlášení a mtivace k návrhům standardů 3 Návrh rámcvéh knceptu zavedení standardů 4 Pdrbnější rzpad realizačních

Více

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod

Zpráva o realizaci programu ROP Jihovýchod Zpráva realizaci prgramu ROP Jihvýchd Obsah 1. Pkrk v realizaci ROP Jihvýchd na úrvni prgramu... 2 1.1 Hlavní aktivity realizvané ve sledvaném bdbí na úrvni prgramu... 2 1.2 Naplňvání indikátrů ROP JV...

Více

ÚZEMNÍ PLÁN DAČICE 1

ÚZEMNÍ PLÁN DAČICE 1 ÚZEMNÍ PLÁN DAČICE 1 2 OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI: I. VÝROKOVÁ ČÁST: A. TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ... 5 2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ MĚSTA, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT... 5 2.1.

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009 Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy

Více

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení Infrmačně expertní systém včasnéh varvání a vyrzumění v důsledku stanvení rizik skalníh řícení Prjekt je realizván za finanční pdpry Ministerstva vnitra České republiky, v rámci Prgramu bezpečnstníh výzkumu

Více

A. TEXTOVÁ ČÁST. ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.

A. TEXTOVÁ ČÁST. ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. M A J E T Í N ÚZEMNÍ PLÁN NÁVRH A. TEXTOVÁ ČÁST ZHOTOVITEL : URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spl. s r.. e-mail: palacka@usbrn.cz 602 00 Brn, Příkp 8 tel.: +420 545

Více

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB

GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB Přílha č. 1b zadávací dkumentace GLOBÁLNÍ ARCHITEKTURA ROB verze 1.0 Obsah 1 Vymezení cílů prjektu 3 2 Prcesní architektura 4 2.1 Základní výchdiska návrhu prcesní architektury 4 2.2 Pstup tvrby a pužité

Více

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015

Materiál pro jednání P ČOS. Cíle P ČOS 2015 20. P ČOS 20. únra 2015 MATERIÁL Č. 20-06-03 Materiál pr jednání P ČOS Předkládá: Tmáš Kučera, člen P ČOS Cíle P ČOS Na 15. jednání P ČOS jsme věnvali dsti času hvru a v závěru i práci na cílech pr P ČOS

Více

JUDr. Vladimír Gašpar. www.rrajm.cz 1

JUDr. Vladimír Gašpar. www.rrajm.cz 1 JUDr. Vladimír Gašpar www.rrajm.cz 1 Struktura prezentace Rámcvé zhdncení implementace RIS I.,II. Metda frmulace RIS 3 Priritní sy a cíle RIS 3 Akční plán RIS na léta 2009-13 www.rrajm.cz 2 Reginální invační

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika

Více

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech

16. výzva IROP Energetické úspory v bytových domech 16. výzva IROP Energetické úspry v bytvých dmech 21.1. 2016 Hradec Králvé Ing. Michaela Bržvá Centrum pr reginální rzvj České republiky Specifický cíl 2.5 Cíl: Snížit energeticku nárčnst bytvých dmů Bytvým

Více

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS

Setkání starostů MAS ORLICKO. Operační programy a strategie MAS Setkání starstů MAS ORLICKO Operační prgramy a strategie MAS České Libchavy, 22. 9. 2015 Ing. Ivana Vanická Ing. Alice Bržkvá Ing. Lukáš Bednář Ing. Tmáš Vacenvský Obsah prezentace: - Integrvaný reginální

Více

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení

Více

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování Buňka ARC Pmc při řešení knfliktů a bji prti btěžvání Jarmila LOOKS a Julien PERRIARD, pracvníci dpvědní za buňku ARC ASCCRE, CZ delegace, 19. května 2011 Vývj situace v Lausanne 1995 : Zalžení Skupiny

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K 2 0 0 9

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K 2 0 0 9 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A Z A R O K 2 0 0 9 I. Splečnst Academy center.p.s. byla ntářským zápisem zakládající listiny zalžena dne 21. 4. 2008. Její zakladatelem je pan Ing. Jsef Mráz (540430/1078) bytem

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

Cycle Transport Improvements

Cycle Transport Improvements Cycle Transprt Imprvements 4. dubna 2011 MANUÁL K CYKLOWEBU Del. N.: D.1.1 Versin: 1 Date: Prepared: Checked: Apprved: R.T. JMS MSH 2 / 16 Cycle Transprt Imprvements Obsah 1 Úvd... 4 2 Ppis webvé aplikace

Více

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO

MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO MAS VÝCHODNÍ SLOVÁCKO Suchá Lz č.p.72 687 53 Suchá Lz IČO: 27015777 Zápis z jednání valné hrmady MAS Výchdní Slváck dne 15.11.2012, Strání Přítmni: Hsté: dle prezenční listiny 24 členů Ing. Pavel Rada,

Více

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018

VOLEBNÍ PROGRAM KDU-ČSL POLNÁ PRO OBDOBÍ 2014 2018 VLEBNÍ PRGRAM KDU-ČSL PLNÁ PR BDBÍ 2014 2018 Vážení splubčané, představujeme Vám vlební prgram KDU-ČSL pr vlby d Zastupitelstva města Plná. Při jeh tvrbě jsme se snažili pstihnut všechny důležité blasti

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s.

SDRUŽENÍ NERATOV, o.s. SDRUŽENÍ NERATOV,.s. partner prjektu Ergtep pr žáky i pedaggy, reg. čísl CZ.1.07/1.1.00/54.0051 www.neratv.cz Kd jsme? Sdružení Neratv,.s. bčanské sdružení zalžené rku 1992 naše pslání bnva vysídlené vsi

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

Doprava a přeprava základní pojmy

Doprava a přeprava základní pojmy Dprava a přeprava základní pjmy Dprava je způsb phybvání se bjektů z místa na míst. Jde přemisťvání. Objektem můžu být předměty, sby, zvířata ale třeba i infrmace neb energie. Dpravní technlgie sestávají

Více

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis

Zpracoval: Zrevidoval: Schválil: Jméno Podpis Jméno Podpis Jméno Podpis Tabulka 1 - Evidence prcesu přípravy, schválení a revizí (kapitly) Metdickéh pkynu pr přípravu pdkladů pr psuzení finančníh zdraví žadatele Vydání č. Platné d 1 3. 1. 2008 Zpracval: Zrevidval: Schválil:

Více

30. výzva Ministerstva životního prostředí

30. výzva Ministerstva životního prostředí Čísl výzvy v MS 2014+: 05_16_030 Název výzvy v MS 2014+: MŽP_30. výzva, PO 4, SC 4.4, klvá 30. výzva Ministerstva živtníh prstředí k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Operačníh prgramu Živtní prstředí

Více

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Příjem a hodnocení žádostí o podporu

Příjem a hodnocení žádostí o podporu Příjem a hdncení žádstí pdpru Seminář pr žadatele ve Specifickém cíli 2.5 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Průběžná výzva č. 16 Snížení energetické nárčnsti v sektru bydlení Ing. Barbra Pirtvá

Více

BLUDOV Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

BLUDOV Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU BLUDOV Ú Z E M N Í P L Á N C. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Akce: BLUDOV ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ČISTOPIS Evidenční čísl: 29 004 309 Přizvatel: Městský úřad Šumperk dbr strategickéh rzvje, ÚP a investic náměstí

Více

Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje

Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje Generel cyklistických tras a cyklstezek na území Středčeskéh kraje návrhvá část Aktualizace 2012 Čistpis 30.9.2014 Objednatel: Zhtvitel: Září 2014 Obsah 1. Úvd...7 1.1. Náplň návrhvé části Generelu...7

Více

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Analytick - kncepční studie - Kncepční část - Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání Jmén hlavníh metdika: Marek Velas Jména splupracujících autrů: Tereza Viceníkvá, Ondřej Palán, Zuzana Vdňanská, Michaela Hrubá,

Více

Nabídka zajištění dotací z EU

Nabídka zajištění dotací z EU Nabídka zajištění dtací z EU Invace - Ptenciál pdnikatelské subjekty Eurfrum Grup, a.s. Na Zámecké 11, 140 00 Praha 4 E-mail: inf@capcnsult.cz Tel./fax: 272 730 431 Mbil: 732 747 993 736 607 729 Vážená

Více