Výchovné (kariérové) poradenství na základních školách se zaměřením na profesní orientaci a vliv školy na tuto orientaci

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Výchovné (kariérové) poradenství na základních školách se zaměřením na profesní orientaci a vliv školy na tuto orientaci"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO Pedagogická fakulta Výchovné (kariérové) poradenství na základních školách se zaměřením na profesní orientaci a vliv školy na tuto orientaci School (Career) Counselling at Basic Schools Focusing on Professional Orientation and Influence of the School on this Orientation Teze disertační práce Brno 2014 Školitel: prof. PhDr. Josef Maňák, CSc. Vypracovala: PaedDr. Mgr. Libuše Ďurišová

2 Bibliografický záznam ĎURIŠOVÁ, Libuše. Výchovné (kariérové) poradenství na základních školách se zaměřením na profesní orientaci a vliv školy na tuto orientaci: disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, s. Školitel prof. PhDr. Josef Maňák, CSc. ABSTRAKT Disertační práce zpracovává problematiku kariérového poradenství na základních školách, zaměřuje se na vytváření profesní orientace u žáků druhého stupně a mapuje vliv školy na tuto orientaci. V teoretické části je charakterizován pojmový aparát, podán stručný přehled teorií volby povolání a kariérního vývoje, uvedeny poznatky o období dospívání s ohledem na kariérové rozhodování a shrnuta volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání v domácích a zahraničních výzkumných šetřeních. V empirické části je popsána a zdůvodněna volba smíšené strategie a rozebrána metodologie a techniky realizovaného výzkumu. Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat kariérové poradenství na základních školách z pohledu žáků a z pohledu kariérových poradců a zjistit míru vlivu základní školy na kariérové rozhodování a volbu další vzdělávací a profesní dráhy. Klíčová slova: kariérové teorie, období dospívání, základní škola, žák, kariérová výchova, profesní orientace, kariérové rozhodování, kariérové poradenství, kariérový poradce, volba další vzdělávací dráhy, smíšená strategie, kvantitativní výzkum, kvalitativní výzkum, obsahová analýza, dotazník, ohnisková skupina. ABSTRACT This dissertation handles the issue of career counselling at basic schools, it focuses on creating of professional orientation of pupils of the second stage and shows the influence of school on this orientation. The theoretical part characterizes the conceptual apparatus, it gives a brief overview of career choice theories and career development, gives knowledge of the adolescence period with regard to career decision-making and it summarizes the choice of further education and future occupation in domestic and foreign research investigations. The empirical part describes and justifies the choice of a mixed research strategy, it discusses the methodology and techniques of the implemented research. The aim of the research investigation was to analyze the career counselling at basic schools from the pupils point of view and from the point of view of school/career counsellors and to find out the degree of basic school influence on career decision-making and the choice of further education and career course. Keywords: career theories, period of adolescence, basic school, pupil, career education, professional orientation, career decision-making, career counselling, career counsellor, choice of further education, mixed research strategy, quantitative research, qualitative research, content analysis, questionnaire, focus group. 2

3 OBSAH ÚVOD CÍL, STRUKTURA A OBSAH DISERTAČNÍ PRÁCE STRUČNÝ PŘEHLED TEORIÍ VOLBY POVOLÁNÍ A KARIÉRNÍHO VÝVOJE OBDOBÍ ADOLESCENCE VOLBA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL JAKO JEJICH ŽIVOTNÍ VÝVOJOVÁ ÚLOHA FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ ASPIRACE ŽÁKŮ VOLBA DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ DRÁHY A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ VE VYBRANÝCH VÝZKUMNÝCH ŠETŘENÍCH VÝZKUMNÝ PROCES Cíl disertační práce Výzkumný problém a jeho začlenění do teoretického kontextu Východiska a cíle výzkumného šetření Základní výzkumná otázka Výběr a zdůvodnění výzkumné strategie Volba výzkumného vzorku Rozsah výzkumného vzorku Výzkumné metody Techniky výzkumného šetření OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU Kvantitativní obsahová analýza Kdo nejvíce ovlivnil žákův výběr dalšího vzdělávání Co sehrálo významnou roli při rozhodování S kým se žák nejčastěji radil Kdo žákovi při jeho rozhodování nejvíce pomohl Kvalitativní obsahová analýza Kvalita výzkumu Poznatky získané obsahovou analýzou textu DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Analýza dat dotazníkového šetření žáků 9. ročníků základních škol Analýza dat dotazníkového šetření kariérových poradců OHNISKOVÉ SKUPINY Počet a zaměření ohniskových skupin Počet účastníků, místo, čas a průběh ohniskových skupin Rozbor dat Vymezení optimálního stavu, problémů a překážek Odpověď na otázku: Může škola ovlivnit volbu vzdělávací a profesní dráhy? SHRNUTÍ A ZÁVĚR VÝZKUMNÉ ČÁSTI PŘÍNOSY A DOPORUČENÍ DISERTAČNÍ PRÁCE Přínos pro teorii Doporučení pro praxi Přínos pro vědu a výzkum.. 31 ZÁVĚR RESUMÉ.. 33 SUMMARY.. 34 VÝBĚR Z POUŽITÉ LITERATURY ŽIVOTOPIS AUTORKY A PŘEHLED PUBLIKOVANÝCH PRACÍ 38 3

4 ÚVOD Trh práce je dynamickým fenoménem, ve kterém se odráží vzdělanostní struktura obyvatelstva, struktura hospodářských sektorů, vznik a zánik podnikatelských subjektů a řada dalších společenských vlivů. Zavádějí se nová povolání, překonaná zanikají a mnohá zásadně mění svůj charakter. Plánování kariérové dráhy se proto stává náročnější a je k tomu stále více potřeba odborné poradenské pomoci (Freibergová, 2005, s. 5). Profese, povolání, práce a vytváření hodnot jsou jedny z nejdůležitějších oblastí, které dávají smysl životu každého jedince. Ovlivňují jeho spokojenost, životní styl a dokonce i způsob, jakým tráví svůj volný čas. Optimální pracovní zařazení znamená pro člověka nalezení takové práce, která mu umožní využít v plné míře svých nejlepších vlastností a schopností. Úspěšné řešení otázky výběru další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáky základních škol má tedy v konečném důsledku vliv na kvalitu celého jejich života. První rozhodování o budoucí profesi a kariérní dráze se uskutečňuje na konci základní školy. Žákům se při něm věnují výchovní kariéroví poradci, kteří jim poskytují informace o jednotlivých typech středních škol, o jejich požadavcích, možnostech uplatnění po skončení studia atd. (Vendel, 2008, s. 15). Vytváření profesní orientace a volba povolání je procesem, který probíhá u člověka v podstatě po celý jeho život a patří k nejobtížnějším a nejkomplikovanějším. Základní osou tohoto procesu je utváření profesního cíle a snaha o jeho dosažení. Hlavním úkolem pak postupné utváření a rozvíjení reálných představ a osobních vlastností důležitých pro jeho realizaci. Hlavní složkou je postupné rozvíjení vlastního sebepoznávání a nepřeceňovaného sebehodnocení a včasné vytváření podmínek pro rozvíjení vlastností významných pro další studijní či pracovní vývoj (Fontana, 2003). V současné době dochází k pohybu v obsahu mnohých profesí, ke změnám na trhu práce, zvyšuje se nezaměstnanost postihující všechny věkové skupiny včetně mladistvých. Jedním z důvodů selhávání mladistvých na trhu práce může být jejich nedostatečná připravenost na odpovědné rozhodování o volbě profesní dráhy a nízká schopnost realisticky hodnotit existující možnosti uplatnění zvolené profese na trhu práce. Z hlediska zajištění trvalého rozvoje ekonomiky i celé společnosti je důležité, aby budoucí pracovní síla, která vstoupí na trh práce, byla již v rámci vzdělávacího procesu připravována tak, aby byla dobře uplatnitelná, schopná pružně se adaptovat na nové podmínky, reagovat na měnící se požadavky a potřeby trhu práce a připravená dále se rozvíjet a vzdělávat (Ďurišová, 2012, s. 9). Tato skutečnost vyvolala potřebu systematicky připravovat žáky na volbu povolání již během povinné školní docházky. Rozhodování vycházejících žáků o budoucí profesi je velmi náročné, neboť v tomto věku nejsou pro zodpovědnou volbu ještě dostatečně zralí (srov. Taxová, 1987; Čačka, 2000; Vágnerová, 2012 aj.). Proto vyhledávají radu či pomoc ve svém okolí. Jednou z hlavních institucí, která podle Hlaďa (2009, s. 10) dlouhodobě sehrává v této oblasti významnou roli, je rodina. I když jsou rodiče považováni za jeden z nejvýznamnějších faktorů ovlivňující volbu dalšího vzdělávání vycházejících žáků a jejich budoucí profesi, zahraniční i domácí studie potvrdily, že nejsou vždy adekvátně informováni o tom, jak svým dětem při tomto důležitém životním rozhodnutí efektivně pomáhat. Protože v České republice je vycházejícím žákům k dispozici mnoho škol se stovkami studijních i učebních oborů, je důležitá úzká spolupráce rodičů s kariérovým poradcem, který se problematice kariérového poradenství věnuje. Kromě rodiny má tedy v oblasti profesní orientace žáků a volby jejich dalšího vzdělávání své nezastupitelné místo také škola. 4

5 1. CÍL, STRUKTURA A OBSAH DISERTAČNÍ PRÁCE Obecným cílem této disertační práce je hlubší poznání a důkladnější pochopení problémů, které souvisí s kariérovým poradenstvím na základních školách, analýza jeho implementace v současných podmínkách, objasnění role základní školy při utváření profesní orientace žáků a míry jejího vlivu na tuto orientaci i volbu jejich další vzdělávací dráhy. Z tohoto obecného cíle pak vycházejí jednotlivé dílčí cíle. Disertační práce obsahuje úvod, 13 kapitol, závěr, shrnutí v českém a anglickém jazyce, seznam použité literatury, seznam grafů, tabulek a obrázků, seznam publikovaných prací autorky a přílohy. Prvních 6 kapitol je věnováno teoretické části, dalších 6 kapitol objasňuje metodologii výzkumného šetření, jsou analyzována získaná data, která jsou následně interpretována. Poslední kapitola uvádí přínosy disertační práce. Na konci jsou zařazeny přílohy. Součástí práce je také přehled publikační činnosti autorky. První kapitola s názvem Terminologie definuje a podrobněji popisuje základní pojmy používané v této disertační práci. Základními pojmy jsou: kariéra spolu s etapami jejího vývoje, kariérové poradenství, jeho charakteristika, vznik a vývoj ve světě i u nás, jeho systém, cíle a úkoly. Dále je v kapitole věnována pozornost kariérové diagnostice jako důležitému nástroji kariérového poradenství, kariérové výchově a jejímu zakotvení v legislativních a kurikulárních dokumentech, profesní orientaci, jejím cílům a etapám vedoucím ke kariérovému rozhodování a volbě další vzdělávací dráhy a budoucího povolání. Druhá kapitola uvádí Stručný přehled teorií volby povolání a kariérního vývoje. Protože nejsou teorie vývoje kariéry v české odborné literatuře dostatečně reflektovány, zaměřuje se na jejich popis a zejména na jejich význam a kritické zhodnocení. Vzhledem k omezenému rozsahu jedné kapitoly nebylo možné předložit vyčerpávající přehled s podrobným popisem všech existujících kariérových teorií. Vybrány byly pouze ty, jejichž hlavní myšlenkové proudy souvisí s rozhodováním žáků o další vzdělávací dráze a budoucím povolání. První část kapitoly je věnována členění těchto teorií. Ty jsou následně rozděleny do tří skupin a stručně popsány. První skupinu tvoří teorie přiřazování, které jsou nazývány také teoriemi přizpůsobení se člověka prostředí nebo také teorie rysů a faktorů. Mezi jejich nejznámější autory patří: Parsons, Holland a Myersová-Briggsová. Do druhé skupiny jsou zařazeny vývojové teorie s nejznámějšími představiteli Ginzbergem, Superem a Gottfredsonovou. Třetí skupina teorií zdůrazňuje sociální vlivy a jsou zde zařazeni: Bandura, Krumboltz, Roeová, Savickas aj. Třetí kapitola je věnována Období adolescence, které časově a terminologicky vymezuje. Následně charakterizuje ranou adolescenci a popisuje komplexní proměnu dospívajících, tedy jejich tělesný i pohybový vývoj v tomto období a vývoj jejich poznávacích i psychických procesů, jako např. vnímání, představy, pozornost, paměť, myšlení aj. Dále poskytuje informace o vývoji jejich osobnosti se zaměřením na sebeuvědomování, sebepoznávání, sebepojetí a sebehodnocení, jakožto důležitých prvků pro kariérní rozhodování a další vzdělávací a profesní aspirace. Závěr kapitoly je věnován socializaci pubescenta, jeho zájmům, profesním plánům a životním perspektivám. Čtvrtá kapitola Volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáků základních škol jako jejich životní vývojová úloha se zabývá otázkou kariérové zralosti a etapami vývojového procesu volby povolání. Soustředí se na volbu optimální vzdělávací a profesní dráhy a upozorňuje na problémy související s kariérovým rozhodováním. Pátá kapitola má název Faktory ovlivňující vzdělávací a profesní aspirace žáků základních škol. Tyto faktory jsou v kapitole rozděleny na: 5

6 vnitřní = schopnosti, vědomosti a dovednosti, zájmy, rysy osobnosti, temperament a charakter, postoje a systémy hodnot a výkon, vnější = rodiče a rodina, masmédia, přátelé, vrstevníci a vrstevnické skupiny a škola. Následně je podána charakteristika těchto faktorů s důrazem na školu, jejíž vliv na profesní orientaci a volbu budoucího povolání je předmětem výzkumné části této disertační práce. Šestá kapitola Volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání ve výzkumných šetřeních již jen doplňuje některé autory a závěry jejich výzkumů z oblasti volby vzdělávací a profesní dráhy, které nebyly využity v jednotlivých kapitolách. V sedmé kapitole nazvané Výzkumný proces je stanoven obecný a dílčí cíle disertační práce, vymezen výzkumný problém a jeho začlenění do teoretického kontextu, popsána východiska práce a cíle výzkumného šetření. Je formulována základní výzkumná otázka a z ní vycházející dílčí výzkumné otázky vztahující se k problematice utváření profesní orientace žáků základních škol, službám poskytovaným v rámci kariérového poradenství na základních školách a míře vlivu základní školy na další studijní a profesní dráhu žáků. Je uvedena volba a zdůvodnění výzkumné strategie, popsán výzkumný vzorek, jeho rozsah a reprezentativnost, jsou charakterizovány výzkumné metody a techniky výzkumného šetření. Osmá kapitola je věnována Obsahové analýze textu. Charakterizuje podstatu této výzkumné techniky, jejímž cílem bylo nalézt odpovědi na otázky: kdo ovlivnil žákovu volbu další vzdělávací dráhy, co sehrálo významnou roli v jeho rozhodovacím procesu, s kým se nejčastěji radil, kdo mu nejvíce pomáhal a jak by mělo kariérové poradenství na základních školách vypadat. Odpovědi se hledaly jak pomocí kvantitativní, tak také kvalitativní analýzy. Získaná data byla porovnávána s výsledky dříve uskutečněných výzkumů. V deváté kapitole s názvem Dotazníkové šetření je provedena analýza empirických dat získaných dotazníkovým šetřením mezi žáky 9. ročníků a kariérovými poradci základních škol okresu Zlín, komparace těchto dat s výsledky jiných, v České republice již provedených, výzkumných šetření a jejich následná interpretace. Desátá kapitola Ohniskové skupiny popisuje původ této výzkumné techniky, její podstatu a význam. Poskytuje údaje o výběru účastníků, jejich počtu, místu, čase, charakterizuje role jednotlivých účastníků ve skupině. Analyzuje vzájemné působení v ohniskové skupině, a to z hlediska mimoskupinových i vnitroskupinových interakcí, popisuje komunikační funkce. Získaná data rozebírá a se zaměřením na cíl disertační práce, tedy odpověď na otázku, zda základní škola může či nemůže u žáků ovlivnit volbu jejich další vzdělávací a profesní dráhy, je z pohledu žáků i pedagogů interpretuje. Jedenáctá kapitola podává podrobné Odpovědi na výzkumné otázky. Dvanáctá kapitola Shrnutí a závěr výzkumné části rekapituluje výsledky kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy textu, analýzy dat dotazníkových šetření a analýzy ohniskových skupin. Třináctá kapitola uvádí Přínosy disertační práce pro teorii, praxi i vědu a výzkum. V Závěru jsou shrnuty teoretické poznatky i nálezy výzkumného šetření. Autorka se zde zabývá i otázkou, do jaké míry se jí podařilo naplnit cíl výzkumu a zamýšlí se nad možnostmi dalšího zkoumání. Na konci disertační práce je seznam tabulek, grafů a schémat, seznam publikovaných prací autorky a přílohy, které obsahují dotazník pro žáky 9. ročníků základních škol a dotazník pro kariérové poradce. 6

7 2. STRUČNÝ PŘEHLED TEORIÍ VOLBY POVOLÁNÍ A KARIÉRNÍHO VÝVOJE V této kapitole je podán stručný přehled kariérových teorií, které jsou rozděleny do několika skupin podle jejich charakteristických znaků. První část je věnována teoriím přiřazování, které se zaměřují na obsah. Jejich společným znakem je soulad vnitřních faktorů jedince, kterými jsou např. nadání, schopnosti, zájmy, rysy osobnosti aj., s požadavky konkrétních profesí. Aby kariérové rozhodnutí bylo úspěšné, mělo by být založeno na nalezení shody mezi oběma faktory. Stejně jako při volbě povolání lze tento přístup aplikovat i při výběru další vzdělávací dráhy. Žáci končící základní školu by měli znát nejen své dispozice, ale i systém dalšího vzdělávání a jeho požadavky. Své osobnostní předpoklady by pak měli srovnat s požadavky středních škol a snažit se najít v maximální možné míře vzájemnou shodu tak, aby byli v dalším vzdělávání spokojení a úspěšní. K pochopení procesu volby dalšího vzdělávání a budoucího povolání u vycházejících žáků významně přispívají také vývojové teorie, které jsou založené na poznatku, že jedinec je rozvíjen prostřednictvím prožívání různých životních etap. Volba další vzdělávací dráhy není proto z hlediska těchto teorií jednorázovým aktem, ale představuje dynamický proces skládající se z mnoha navzájem propojených kroků, které jsou uskutečňovány v delším časovém období. Poznatek, že kariérový vývoj je dlouhodobým procesem, vedl k jeho podrobnějšímu zkoumání v jednotlivých vývojových obdobích. Na jeho základě je možné konstatovat, že utváření vztahu k práci a povolání má své kořeny již v raném dětství. Vzhledem k tomu, že tyto životní vývojové etapy do určité míry korespondují s biologickým věkem, lze mezi nimi nalézt takovou, která se vztahuje k období rané adolescence, v níž dochází u většiny žáků českých základních škol k volbě další vzdělávací dráhy. V dětském věku žáci věří, že si mohou zvolit jakékoliv povolání. S přibývajícím věkem opouštějí fantazijní představy a postupně se seznamují s jednotlivými profesemi, i když při zvažování budoucího povolání ještě neberou dostatečně v úvahu všechny požadavky světa práce. Pod tlakem vnějších faktorů si začínají uvědomovat, že je při volbě dalšího vzdělávání nutné brát v úvahu nadání, vlastní schopnosti, vědomosti a dovednosti vyjádřené v tomto období školním prospěchem, že se musí zajímat o kritéria stanovená pro přijetí na vybranou střední školu, na požadavky budoucího povolání atd. Žáci v období rané adolescence nejsou pro zodpovědné rozhodování a volbu ještě dostatečně zralí. Nízká úroveň kariérové zralosti pubescentů zvyšuje pravděpodobnost, že jejich volba nebude adekvátní jejich schopnostem, dovednostem, zájmům aj., bude nesamostatná, uskutečněná na základě působení sociálního okolí rodiny, školy, vrstevníků apod. Další skupinu teorií představují teorie zdůrazňující sociální faktory a působení prostředí, ve kterém žáci vyrůstají. Rodinné prostředí, interpersonální vztahy, postoje rodičů a styly výchovy se odrážejí ve formování potřeb, postojů a zájmů žáků, které následně ovlivňují jeho volbu další vzdělávací dráhy. Představitelé těchto teorií vyjmenovávají také další možné kategorie vlivů, např. vzdělávací instituce, přátele, vrstevníky, masmédia, trh práce, socioekonomický status aj. Podstatu volby další vzdělávací dráhy žáků základních škol lze chápat jako syntézu výše popsaných teoretických přístupů a lze ji definovat jako dlouhodobý rozhodovací proces založený na poznávání, během kterého žáci za podpory svého sociálního okolí usilují o nalezení shody mezi svými předpoklady pro vytyčené vzdělávací či profesní cíle a požadavky vzdělávacího systému a světa práce (Hlaďo,2009, s. 47). 7

8 3. OBDOBÍ ADOLESCENCE V období adolescence, která představuje specifickou životní etapu s typickými znaky a kterou je účelné rozdělit na ranou a pozdní, dochází ke komplexní proměně osobnosti ve všech oblastech: somatické, psychické i sociální. Nejnápadnější v rané adolescenci je tělesná proměna, spojená s pohlavním dozráváním. Mění se výška i tvar těla, fyzická zdatnost, obratnost i síla, nápadnější jsou sekundární pohlavní znaky. Změna zevnějšku je doprovázena i změnou chování. V rámci celkového vývoje dochází také ke změně způsobu myšlení a emočního prožívání. Pubescenti jsou schopni uvažovat abstraktně, hypoteticky, dostávají se do stádia formálních logických operací, dovedou experimentovat s vlastními úvahami, kombinovat je a integrovat v jeden celek, rozvíjí se flexibilita jejich myšlení. Zlepšuje se u nich odhad vlastních schopností a dovedností. V oblasti zapamatování a vybavování dospívající používají účinnější strategie. To vše jim umožňuje přemýšlet o vlastní budoucnosti. V souvislosti s hormonálním dozráváním se mění citové prožívání, emoční reakce bývají sice intenzivní, ale krátkodobé a značně proměnlivé. Rozvíjejí se volní vlastnosti, začíná se zlepšovat sebekontrola a vytrvalost, postupně i schopnost sebeovládání. Socializační rozvoj dospívajících je ovlivněn jejich novými kompetencemi, které se projevují i ve způsobu zpracování různých sociálních vlivů. V průběhu dospívání jedinci mění názor na jiné lidi, proměnou prochází jejich sebeuvědomování, sebepoznávání, sebepojetí a sebehodnocení. Pubescenti se postupně odpoutávají od rodiny, snaží se od rodičů odlišit, jsou k nim kritičtí, odmítají formální rodičovskou autoritu. Stále většího významu nabývají vrstevníci, skupinová identita jim slouží jako zdroj jistoty. Dospívající získávají nové role, mnohé z dřívějších se ve svém obsahu mění. Mění se u nich také postoj ke škole, dochází k diferenciaci v oblasti profesních zájmů i profesní přípravy a s tím souvisejícího sociálního postavení. Období rané adolescence je označeno jako fáze, ve které dochází ke ztrátě dosavadní jistoty a k hledání a vytváření nové vlastní identity, chápané jako prožívání a uvědomování si sebe samého, své jedinečnosti i odlišnosti od ostatních. Významnou součástí nové identity se může stát nejen profesní role, k níž jedinec směřuje, ale také jeho identifikace s rodinou, nebo vztahy k jiným lidem. V období pubescence dále dochází k postupnému přechodu od krátkodobé k perspektivní orientaci a formování životních plánů. Orientace na budoucnost již neleží v obecné rovině, ale je spjata s konkrétními úkoly kariérového rozhodování. Hartung, Porfeli a Vondracek (2005, s ) konstatují, že na začátku pubescence se objevuje vědomé, koncentrované a dynamické zkoumání světa práce a vzdělávání a cílově směřované srovnávání získaných informací s vlastními předpoklady. V závěru tohoto období se pubescenti v souvislosti se zakončením povinné školní docházky rozhodují o své další vzdělávací dráze a budoucím povolání. Z výše uvedeného vyplývá, že dospívání není jen nějakým přípravným obdobím následujícího životního uplatnění, ale samo o sobě představuje svébytnou fázi života každého jedince. 4. VOLBA DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍCH ŠKOL JAKO JEJICH ŽIVOTNÍ VÝVOJOVÁ ÚLOHA Volbou další vzdělávací dráhy a budoucího povolání činí pubescenti svůj první krok do světa dospělých. Z hlediska osobního i společenského je důležité, aby tento krok byl správný, neboť chybná volba může zapříčinit mnoho problémů v dalším životě mladého člověka. 8

9 Hlavní rizika volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání dnešních žáků, kteří končí povinnou školní docházku a opouštějí základní školu, vyplývají z jejich nízké připravenosti pro toto důležité rozhodnutí (srov. Hlaďo, 2008). Za nepříznivé faktory lze považovat malou informovanost o světě práce a jednotlivých povoláních, tj. o nezbytných podmínkách zdravotních, požadovaných znalostech, dovednostech a především o skutečném výkonu povolání a jeho perspektivách na trhu práce, neznalost vzdělávacího systému, tj. jeho struktury, nabídky, nároků jednotlivých typů a stupňů škol, formálního a neformálního kurikula apod., nedostatečný stupeň sebepoznání, tj. přehled o vlastních schopnostech, o nadání, způsobilosti, fyzických a psychických předpokladech, krátkodobou perspektivní orientaci, tj. zaměření převážně na bezprostřední cíle a nejasné představy o vlastní budoucnosti, tj. absenci životních plánů (Hlaďo, 2009, s ). Aby volba další vzdělávací dráhy a budoucího povolání byla co nejoptimálnější, k tomu potřebují pubescenti informace dvojího druhu: o vzdělávacím systému a o světě práce. V rámci sebeobslužnosti poskytuje jedinci nesmírné možnosti nejen Internet, ale také denní tisk, rozhlas a televize, dále dny otevřených dveří jednotlivých typů škol i informace příbuzných, starších kamarádů a okolí. Do rezortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy spadá nejen výchovné poradenství na základních školách, kde důležité informace poskytují výchovní kariéroví poradci, kteří by měli umět kvalifikovaně poradit jak samotným žákům, tak jejich rodičům, ale také pedagogicko-psychologické poradny, v nichž provádějí kariérové poradenství psychologové. Ti na základě provedených testů vypracují profil žadatele, který odpovídá jeho nadání, preferencím a povahovým vlastnostem, a doporučí mu vhodnou budoucí profesi. Na úřadech práce, které spadají do rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, je zřízeno informační a poradenské středisko, jež poskytuje žákům základních i středních škol maximum informací, které potřebují pro své rozhodování týkající se volby dalšího vzdělávání a budoucího povolání. Kariérové poradenství při rozhodování žáků na konci jejich docházky do základní školy by v dnešní době nemělo být jednorázovou záležitostí rezortu školství nebo rezortu práce a sociálních věcí, ale mělo by pokračovat v průběhu celého pracovního života každého jedince. 5. FAKTORY OVLIŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ A PROFESNÍ ASPIRACE ŽÁKŮ Na vzdělávací a profesní aspirace žáků základních škol působí řada faktorů, které je možné rozdělit do dvou skupin: vnitřní a vnější. Vnitřní faktory lze charakterizovat jako soubor činitelů převážně dispozičního charakteru, které ovlivňují orientaci osoby na určitou oblast profesí a které mají vliv na volbu profese a následné kariéry (Kapová, 2007, s. 137), k nimž přibývá ještě kvalifikační potenciál. Těmito činiteli jsou především: zájmy (např. o techniku, o přírodu, o počítače, o hudbu apod.), schopnosti (např. zručnost, rychlost úsudku, talent na jazyky, schopnost jednat s lidmi apod.), vlastnosti (např. obětavost, důslednost, systematičnost, netrpělivost, konfliktní povaha apod.), vědomosti a dovednosti, postoje a hodnoty, tělesné předpoklady (např. fyzická síla, fyzická vytrvalost, obratnost apod.), výkonnost, zdravotní omezení (např. alergie, vady zraku, epilepsie, postižení páteře, různá trvalá onemocnění). Kvalifikační potenciál, který se vytváří v průběhu života, představuje: stupeň a obor dosaženého vzdělání, absolvované kurzy a zkoušky, dosavadní praxe a odborné zkušenosti, jazykové dovednosti, zahraniční stáže, řidičský průkaz pro různé typy vozidel, jiné speciální znalosti a dovednosti (např. ovládání určitého softwaru, obsluha určitých strojů apod.). Za vnější faktory lze považovat potenciál světa práce, jehož znaky lze rozdělit do dvou skupin: znaky charakterizující přímo obsah práce a znaky související s výkonem práce. Znaky cha- 9

10 rakterizující přímo obsah práce podávají o každé práci základní informace, které umožňují udělat si o ní poměrně jasný obrázek. Ke znakům souvisejícím s výkonem práce patří nabízená struktura profesí a její proměny, poptávka po příslušném povolání na trhu práce, mzda, pracovní doba, možnosti dalšího odborného růstu, společenská prestiž jednotlivých povolání, úroveň poradenských služeb a profesních informací. Vzdělávací a profesní aspirace pubescentů z vnějších faktorů nejvíce ovlivňuje konkrétní sociální a výchovné prostředí, ve kterém dospívající jedinec žije a v němž se rozvíjí, které tvoří především rodina a škola. Na průběhu přípravy k volbě další vzdělávací dráhy a budoucího povolání se nemůže ovšem podílet pouze rodina. Důležitou úlohu zde má i výchovný kariérový poradce, který by měl rodičům vysvětlit záměry a obsah přípravy, a pokusit se je získat pro spolupráci. Rodiče i kariérový poradce by se měli zajímat o názor dítěte při rozhodování o volbě další vzdělávací dráhy, měli by mu předkládat konkrétní informace z oblasti vzdělávání i povolání a srovnávat je s jeho osobnostními charakteristikami a konkrétními předpoklady, měli by se snažit respektovat jeho stanovisko, a pokud s ním nebudou souhlasit, vyslechnout důvody, které dítě k jeho rozhodnutí vedou a tyto důvody skutečně objektivně analyzovat. Společná výchovná úloha rodičů a školy, jejímž cílem je vytvoření zdravé jedinečné osobnosti dítěte, vyžaduje od obou stran smysluplné společné působení a vzájemnou podporu. Karel Rýdl 6. VOLBA DALŠÍ VZDĚLÁVACÍ DRÁHY A BUDOUCÍHO POVOLÁNÍ VE VYBRANÝCH VÝZKUMNÝCH ŠETŘENÍCH Bylo jen otázkou času, kdy se poradenství v otázkách volby vzdělávací a profesní dráhy dostane jako jeden z nástrojů politik sociálního a ekonomického rozvoje do popředí zájmu. Získává stále větší prioritu a podporu, a to nejen na národních úrovních, ale i na úrovni významných mezinárodních organizací. Nejvýznamnějším mezníkem změny v chápání poradenských služeb v oblasti volby vzdělávací a profesní dráhy se podle Freibergové (2005, s. 5) stalo dotazníkové šetření o stavu poskytování informačních a poradenských služeb realizované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, které proběhlo ve 37 zemích. Dotazníky pokrývaly celé spektrum problematiky a odkryly mnohá slabá místa v poskytování informačních a poradenských služeb. Ke zlepšení situace v oblasti zkvalitnění struktur poradenských systémů na místní, regionální, národní i nadnárodní úrovni přispělo také vydání dvou dokumentů: Rezoluce o upevňování politik, systémů a praxe celoživotního poradenství Rady Evropské unie, podle níž by členské státy měly zajistit účinnou spolupráci mezi poskytovateli poradenství na všech úrovních a podporovat školy v tom, aby vedly mladé lidi k samostatnému učení a usměrňování vlastních vzdělávacích a kariérních cest (Draft, 2004, s. 9), a Příručky pro tvůrce politik v oblasti kariérového poradenství, která se zabývá vytvářením komplexního celoživotního rámce tohoto poradenství (Career, 2004). Také v České republice se zejména od počátku tohoto století postupně zvyšuje počet výzkumných projektů, které se přímo nebo nepřímo dotýkají problematiky volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáků základních škol (např. Výzkum, 2003; Pražská, 2005; Smetáčková, 2007; Trhlíková, Vojtěch a Úlovcová, 2008; Hlaďo, 2009; Šťastnová a Drahoňovská, 2012 aj.). 10

11 Z výzkumu provedeného Národním ústavem odborného vzdělávání v roce 2003 vyplynulo, že značný vliv na rozhodování žáků o volbě další vzdělávací a profesní dráhy má rodinné prostředí, přičemž významnou úlohu zde hrají také zkušenosti a doporučení přátel. Výzkum dále poukázal na skutečnost, že tyto zdroje vlivů jsou v řadě případů pro respondenty významnější než např. informace a doporučení výchovných poradců. Zabezpečení potřebných informačních a poradenských služeb a intenzita spolupráce realizovaná ve školním prostředí se odvíjí od osobního nasazení výchovného poradce, který je klíčovým článkem poradenského systému k volbě vzdělávací a profesní dráhy. Jeho přístup výrazně determinuje úroveň kariérového poradenství na základních školách. Výstupy tohoto výzkumu ukázaly, že pro kvalitní plnění úkolů vyplývajících z výchovného a obzvláště kariérového poradenství je třeba na školách v první řadě řešit nedostatečnou časovou kapacitu výchovného poradce (Výzkum, 2003). Cílem projektu Pražské skupiny školní etnografie a Institutu pedagogicko-psychologického poradenství České republiky bylo zmapování konfigurací faktorů, které ovlivňují žáky základních škol při hledání odpovědi na otázku: Kam dál po deváté třídě? a následné zhodnocení úspěšnosti těchto absolventů na jejich nových působištích. Z provedeného longitudinálního výzkumného šetření vyplynulo, že profi-volba je na každé škole silně ovlivněna její konkrétní profilací a sociokulturním složením žáků, kteří se zde učí, a že společným problémem, s nímž se děti nejen na zkoumaných pražských školách, ale zřejmě na všech školách v republice potýkají, je hledání svého zájmu. Proto skupina navrhla, aby se ve školách od sedmého ročníku mapovaly individuální koníčky a zájmy žáků a pořádaly exkurze, které by žáky seznámily s praxí jimi tušených profesí. Tím by základní škola mohla pozitivně ovlivňovat úspěch jedince v jeho budoucím pracovním zařazení, což výzkumné šetření této skupiny potvrdilo (Pražská, 2005). V roce 2006 proběhl výzkum vztahu gender kariérové poradenství, jehož cílem bylo: zmapovat hlavní činnosti a formy práce výchovných poradců s ohledem na to, zda jsou cílovou skupinou chlapci či dívky, zmapovat převládající přístup a konkrétní aktivity v kariérovém poradenství, identifikovat shody a rozdíly při podpoře volby povolání u chlapců a u dívek, identifikovat vlastnosti vnímané výchovnými poradci jako předpoklady pro úspěšný výkon funkce a zasadit je do genderového kontextu a zjistit obsah genderových představ výchovných poradců (Smetáčková, 2007). I tento výzkum (ve shodě s výzkumem z roku 2002/2003) prokázal, že nejčastěji probíraným problémem je volba dalšího vzdělávání a pracovní dráhy, a že žáci vnímají výchovného poradce většinou jako člověka, který jim poskytne informace o dnech otevřených dveří a brožurkách s popisem škol, ale nikoliv člověka, na kterého by se obrátili, pokud váhají s rozhodnutím. V roce 2011 proběhlo na základních a středních školách výzkumné šetření na téma: Jak si žáci vybírají svou další vzdělávací nebo pracovní kariéru?, které se uskutečnilo v rámci projektu Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy, VIP Kariéra II KP. Šetření se uskutečnilo v Praze a ve třech krajích: Plzeňském, Ústeckém a Moravskoslezském. Jeho cílem bylo zjistit, kdo a do jaké míry žáky základních a středních škol při jejich volbě další vzdělávací či pracovní dráhy ovlivňuje, kde žáci hledají informace, jak s informacemi, které naleznou, pracují, zda kariérové poradenství poskytované žákům ve školách plní očekávanou funkci a jak sami žáci tuto službu vnímají (Šťastnová a Drahoňovská, 2012). 11

12 7. VÝZKUMNÝ PROCES Úkolem této kapitoly je nastínění metodologického pozadí a popis celého procesu výzkumného šetření, které je věnováno kariérovému poradenství na základních školách se zaměřením na utváření profesní orientace žáků a zejména vliv školy na tuto orientaci. 7.1 Cíl disertační práce Obecným cílem této disertační práce, stanoveným na základě dlouhodobého a systematického studia odborné, zejména zahraniční literatury jako zdroje teoretického poznání, je hlubší seznámení se a důkladnější pochopení problémů, které souvisí s kariérovým poradenstvím na základních školách, analýza jeho implementace v současných podmínkách, objasnění role základní školy při utváření profesní orientace žáků a míry jejího vlivu na tuto orientaci i volbu další vzdělávací dráhy a budoucího povolání. 7.2 Výzkumný problém a jeho začlenění do teoretického kontextu Výzkumným problémem výzkumného šetření bylo odhalení překážek a potíží souvisejících s kariérovým poradenstvím na základních školách, objasnění role základní školy při utváření profesní orientace žáků a zjištění, do jaké míry u žáků ovlivňuje nejen tuto orientaci, ale i volbu jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání. Teoretický rámec pro odhalení překážek a potíží i objasnění role základní školy tvoří vymezení a charakteristika kariérového poradenství, jeho systém, cíle a úkoly, zakotvení kariérové výchovy v legislativě a kurikulárních dokumentech, teorie zabývající se volbou povolání a vývojem kariéry a vývojová specifika rané adolescence. Složitý proces utváření profesní orientace i volby dalšího vzdělávání a budoucí profese probíhá pod vlivem mnoha faktorů s možností jeho ovlivnění ze strany školy. 7.3 Východiska a cíle výzkumného šetření Výzkumné šetření bylo zaměřeno na získání aktuálních informací týkajících se volby další vzdělávací dráhy a budoucího povolání žáků základních škol. Na základě hlubšího studia odborné literatury z oblasti teorií volby povolání a vývoje kariéry, současného systému, cílů a úkolů kariérového poradenství na základních školách a mnoha faktorů, které ovlivňují složitý proces utváření profesní orientace, bylo cílem výzkumného šetření: charakterizovat podmínky a zázemí pro poskytování kariérového poradenství na základních školách (1), získat reálný obraz o funkčnosti a úrovni kariérových služeb (2), sumarizovat poskytované služby v této oblasti (3), provést jejich komparaci s výsledky dřívějších výzkumů (4), identifikovat nejčastěji používané nástroje při poskytování kariérového poradenství (5), odhalit problémy související s kariérovým poradenstvím (6), porozumět rozhodování žáků o další vzdělávací dráze (7), selektovat a analyzovat faktory, které profesní orientaci i vzdělávací a profesní aspirace žáků nejvíce ovlivňují (8), zjistit, jakých poradenských služeb žáci 9. ročníků základních škol využívají (9), objasnit roli základní školy při utváření profesní orientace žáků (10), pokusit se vyjádřit míry vlivu školy na toto utváření a následnou volbu další vzdělávací, popř. profesní dráhy (11) a navrhnout změny, které lze v oblasti kariérového poradenství v základních školách provést (12) včetně způsobu provedení (13). 12

13 7.4 Základní výzkumná otázka Z obecného a specifických cílů disertační práce a cíle výzkumného šetření vyplynula následující základní výzkumná otázka: Jak je na základních školách vnímána a utvářena profesní orientace žáků, kdo a do jaké míry žáky při jejich volbě další vzdělávací dráhy ovlivňuje, kde žáci hledají informace a jak s nimi pracují, jakou podporu v oblasti kariérového poradenství poskytuje škola, jak tuto podporu žáci vnímají, zda kariérové poradenství na základní škole plní svou funkci a do jaké míry škola ovlivňuje u žáků výběr jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání. 7.5 Výběr a zdůvodnění výzkumné strategie Vzhledem k mnoha cílům výzkumu, z čehož vyplynulo více forem sběru dat i jejich povaha, byla pro tuto disertační práci zvolena kombinovaná (smíšená) strategie, a to z těchto důvodů: V části týkající se podpory poskytované v oblasti kariérového poradenství se pracuje nejen s číselnými hodnotami, ale také s větším množstvím informací i respondentů s cílem prozkoumat, jak se změnila situace v kariérovém poradenství na základních školách okresu Zlín v roce 2012/2013 proti výsledkům celostátního šetření z roku 2002/2003 (Výzkum, 2003), zda je využíváno všech možností daných legislativou a kurikulárními dokumenty, od kterého ročníku začínají kariérové poradci se žáky pracovat, jakých zdrojů v poradenském procesu využívají, do jaké míry se podílejí na realizaci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce aj. Zkoumání existence určitých jevů a možnosti jejich změn vyžaduje kvantitativní přístup. Důvodem pro výběr kvalitativního přístupu je cíl výzkumu, jehož podstatou je zjistit, jak je na základních školách vnímána a utvářena profesní orientace žáků, jakou podporu v oblasti kariérového poradenství škola žákům poskytuje a do jaké míry u nich ovlivňuje výběr jejich dalšího vzdělávání a budoucího povolání, dále pak analýza textových dokumentů a dat získaných z ohniskových skupin. Kvalitativní přístup nezůstává na povrchu, nýbrž provádí podrobnou komparaci případů, sleduje jejich vývoj a zkoumá příslušné procesy (Hendl, 2008, s. 51). Argumentem pro volbu kvalitativního přístupu byla skutečnost, že umožňuje porozumět zkoumanému fenoménu a získat o něm detailní informace. Pro volbu tohoto přístupu sehrál určitou roli také fakt, že kvalitativního výzkumu je možné využít nejenom k vytváření nové teorie, ale rovněž pro prohloubení již existujících teorií. Hendl (2008, s. 279) rozlišuje kombinování se simultánním nebo sekvenčním charakterem. Pro tuto disertační práci byl zvolen sekvenční způsob výzkumu se smíšenými metodami, protože výsledky jednoho přístupu byly podstatné pro uplatnění dalšího přístupu. První etapu tvořilo shromažďování kvalitativních dat, na něj navázaly dvě etapy sběru kvantitativních dat a závěrečnou etapou bylo opět shromažďování kvalitativních dat. Celý výzkumný proces pak podrobně ukazuje následující tabulka: 13

14 Tabulka 1: Strategie sekvenčního způsobu výzkumu se smíšenými metodami etapa 1 etapa 2 etapa 3 etapa 4 etapa 5 sběr sběr sběr kvalitativních kvantitativních kvantitativních dat - žáci 4. ročníku dat žáci dat kariéroví SŠ (účastníci 9. ročníků ZŠ poradci ZŠ 1. etapy), kariéroví poradci a učitelé ZŠ sběr kvalitativních dat žáci 1. ročníku SŠ obsahová analýza textových dokumentů statistické zpracování a analýza dotazníků statistické zpracování a analýza dotazníků ohnisková skupina - analýza diskuse souborná analýza kvantitativních a kvalitativních dat / / / Zdroj: [vlastní zpracování] 7.6 Volba výzkumného vzorku Pro první etapu nebyl použit žádný výběr. Protože do prvních ročníků středních škol nastupují žáci, kteří jsou absolventy různých základních škol okresu Zlín, byli do první etapy výzkumného šetření zapojeni studenti prvního ročníku pouze jedné zlínské střední školy. V této škole pak proběhla i čtvrtá etapa. Ve druhé etapě výzkumného procesu tvořili základní soubor všichni žáci 9. ročníků základních škol okresu Zlín. Tento základní soubor by byl velmi početný a vyčerpávající šetření by z časových důvodů nebylo možné provést, proto byl použit výběrový soubor určený na základě stratifikovaného výběru. Základní soubor byl rozdělen na dva podsoubory. Jeden tvořili žáci základních škol ve Zlíně, druhý žáci mimozlínských škol. Z každého podsouboru byly náhodným výběrem (losováním) určeny dvě základní školy. Výzkumný vzorek tedy tvořili všichni žáci 9. ročníků vybraných čtyř základních škol zlínského okresu. Základní soubor pro třetí etapu výzkumného šetření tvořili kariéroví poradci všech základních škol okresu Zlín. 7.7 Rozsah výzkumného vzorku Při výzkumu je důležité nejen správně zvolit jednotky výběrového souboru, ale také stanovit jeho rozsah. Někteří autoři (např. Johnson a Christensen, 2012) upozorňují na možnost akceptování kvantitativního kritéria pro reprezentativnost vzorku, kdy doporučují následující procentuální podíl zkoumané populace jako velikost vzorku: do % do % do ,5 % do ,5 % do ,25 % do ,075 % 14

15 V průběhu 2. etapy výzkumného šetření byl celkový počet žáků 9. ročníků všech základních škol okresu Zlín (Počty žáků podle, 2011). Podle Johnsona a Christensena (2012) by velikost reprezentativního vzorku v tomto případě měla činit 7,5 % z čísla 1.752, což představuje 131 respondentů. V rámci disertační práce bylo pro účely výzkumného šetření osloveno 200 žáků 9. ročníků čtyř vybraných základních škol okresu Zlín. Osm z nich se výzkumu nezúčastnilo. Zbývajících 192 respondentů představuje 10,96 % základního souboru, a tudíž splňuje podle Johnsona a Christensena (2012) kritérium reprezentativního vzorku. V průběhu 3. etapy výzkumu působilo na Zlínsku 42 úplných základních škol (Počty žáků v ZŠ, 2013). V jejím rámci byli osloveni kariéroví poradci 34 škol a požádáni o spolupráci. Nebyl osloven výchovný poradce působící na církevní škole (na webových stránkách školy nebyl uveden kontakt) a výchovní poradci na školách praktických a speciálních. Z oslovených 34 poradců se výzkumu zúčastnilo 29, což je 85,29 % a podle Johnsona a Christensena (2012) je i zde splněna podmínka reprezentativnosti vzorku. 7.8 Výzkumné metody K obecně platným metodám, které byly v této práci využity, patří logické metody vycházející ze základů formální logiky. Jsou jimi: analýza dostupných informačních zdrojů, obsahová analýza, syntéza, indukce a dedukce, abstrakce, konkretizace a generalizace, konzultace s vědeckými pracovníky aj. (Hendl, 2005). V práci je uplatněna také metoda teoreticko-historická, která zahrnuje systematické studium primárních historických pramenů a odborné literatury, na jehož základě byly v práci popsány konkrétní teorie volby povolání a kariérního vývoje vzniklé v uplynulých sto letech, následně provedeno jejich třídění, analýza, odhalení jejich vztahů a zákonitostí a jejich interpretace do současných podmínek, z čehož pak lze stanovit určité prognózy dalšího vývoje v krátkodobé perspektivě. Metodou srovnávací byly stanoveny shody nebo odchylky zjištěných historických poznatků a jevů se současnými. Dalšími z metod použitých v této disertační práci jsou metody statistické, z nichž byla v této práci použita varianta výběrového šetření, které zkoumá reprezentativní vzorek. 7.9 Techniky výzkumného šetření Technikami výzkumného šetření se rozumí konkrétní formy získávání potřebných informací. Pro tuto disertační práci byly zvoleny tyto postupy (techniky) sběru empirických dat: sekundární analýza dat a výstupů projektu Kariérové poradenství v ČR, který byl realizován v letech , sekundární analýza dat a výstupů projektu Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy, VIP Kariéra II KP realizovaného v letech , obsahová analýza textu, dotazník, polostrukturovaná ohnisková skupina. 15

16 8. OBSAHOVÁ ANALÝZA TEXTU Obsahová analýza je součástí jak kvantitativních, tak kvalitativních výzkumů a je vhodné ji využít k odhalení základních obsahových charakteristik, významu, trendů nebo témat vyskytujících se ve zkoumaných dokumentech. Podstatou obsahové analýzy je rozčlenění a kódování textu pomocí stanovených analytických kategorií, které jsou postaveny na teoretickém základě tak, aby reprezentovaly vztahy mezi proměnnými vyjádřenými v hypotézách a korespondovaly s výzkumnými otázkami (Klapko, 2013, s. 140). V první etapě výzkumného šetření byl uplatněn následující postup: 71 žákům prvního ročníku jedné ze zlínských středních škol byl zadán úkol napsat esej na téma: Jak probíhal na základní škole výběr mé další vzdělávací dráhy. V jednotlivých textech se pak hledaly odpovědi na následující otázky vztahující se k tématu i cíli této disertační práce: Kdo nejvíce ovlivnil žákovu volbu (výběr) budoucí kariéry? Co sehrálo významnou roli při tomto rozhodování (volbě, výběru)? S kým se žák nejčastěji radil? Kdo žákovi při jeho rozhodování nejvíce pomohl? Jak by mělo podle žáků kariérové poradenství na základní škole vypadat? Z analýzy textů se pak vynořovaly kategorie a subkategorie témat, na jejichž základě byly vytvořeny dotazníky pro žáky 9. ročníků základních škol i dotazníky pro kariérové poradce, a které také určily základní směry diskuse ohniskových skupin. Podobným způsobem postupovali výzkumníci Pražské skupiny školní etnografie (2005), kteří nechali žákům napsat esej o své dosavadní školní kariéře a plánech do budoucna. 8.1 Kvantitativní obsahová analýza Kvantitativní obsahová analýza je pečlivě strukturovaným procesem, podléhajícím explicitně formulovaným pravidlům (Schulz a kol., 2011; Klapko, 2013, s. 140). Podle Kerlingera (1972, s. 528) ji lze mimo jiné použít k určení relativní převahy nebo frekvence různých komunikačních fenoménů, tendencí, stylů aj. Podstatou je segmentace zkoumaného materiálu na kódovací jednotky (identifikační proměnné), kterými je minimální část textu spadající pod jednu kategorii a nesoucí určitý význam. Následuje popis kódovacích jednotek prostřednictvím analytických kategorií a jejich kvantifikace. V této práci byla za kódovací jednotky zvolena jednotlivá klíčová slova korespondující s výše uvedenými otázkami a vztahující se k problematice profesní aspirace žáků základních škol, volby jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání, která byla následně přiřazována k jednotlivým částem esejí. Následovala jejich kategorizace a stanovení výskytu kategorií pomocí absolutní a relativní četnosti Kdo nejvíce ovlivnil žákův výběr dalšího vzdělávání Při identifikaci osob, které nejvíce ovlivňují rozhodování žáků základních škol kam dál?, jednoznačně dominovala varianta já sám/sama - moje rozhodnutí. Takto svou volbu vnímalo asi 60 % oslovených žáků. Na druhém místě se umístili rodiče, když 39,29 % žáků připustilo, že měli na jejich rozhodování nějaký vliv. Na základě těchto zjištění lze konstatovat, že žáci základ- 16

17 ních škol přisuzují při volbě další vzdělávací a profesní dráhy více než 1,5 krát větší vliv sobě než rodičům, což koresponduje s výsledky jak českých, tak i zahraničních výzkumů. Další sociální zdroje vyplynuvší z obsahové analýzy esejí měly na rozhodování žáků již výrazně menší vliv. Vrstevníkům, pedagogům, sourozencům a dalším osobám přikládají žáci základní školy při svém rozhodování menší váhu. 21,43 % žáků uvedlo, že jejich volbu další vzdělávací dráhy ovlivnili vrstevníci (kamarádi, spolužáci), 14,29 % žáků při rozhodování přiznalo vliv také pedagogům a 10,71 % sourozencům. Z těchto dat lze usoudit, že vrstevníci žáky při rozhodování o vyšším sekundárním vzdělávání ovlivňují více než učitelé a sourozenci. U dalších osob (prarodiče, příbuzní, profesionální kariéroví poradci) se míra jejich vlivu pohybovala na méně než 10 %. Kariérovému poradci přisoudilo největší vliv 7,14 % žáků, stejný počet žáků = 7,14 % ovlivnil při jejich rozhodování třídní učitel. Pro 1 žáka = 3,37 % byli rozhodujícím činitelem prarodiče a pro 1 žáka = 3,37 % příbuzní. Stejně tak pro 1 žáka = 3,37 % pracovníci pedagogickopsychologické poradny a pro 1 žáka = 3,37 % pracovníci úřadu práce, tedy institucí zabývajících se kariérovým poradenstvím. Činnost výchovného poradce, který na školách působí většinou také jako kariérový poradce, byla ze všech forem kariérového poradenství vnímána jako nejúčinnější. Celkově lze konstatovat, že více než polovina žáků (57,14 %) označila jako nejvýznamnější vnější faktor působící na jejich rozhodování o další vzdělávací a profesní dráze rodinu a více než třetina žáků (35,71 %) osoby ze svého okolí Co sehrálo významnou roli při rozhodování Na rozhodování žáků o jejich dalším vzdělávání a budoucí profesi většinou působí několik faktorů současně. Pro přehlednost bývají rozdělovány na vnější a vnitřní. Dělicí čára mezi nimi ale neexistuje, neboť vnitřní faktory se vyvíjejí, transformují a socializují pod vlivem vnějších okolností. U jednotlivých autorů zabývajících se kariérovým rozhodováním a profesním vývojem lze nalézt různá seskupení jak vnitřních, tak i vnějších faktorů, které mají vliv na rozhodování pubescentů o jejich další vzdělávací dráze. Mezi nejvýznamnější patří: schopnosti, vědomosti, dovednosti a zájmy. Kvantitativní obsahová analýza esejí poskytla následující výsledky: zájmy jako rozhodující činitel při volbě další vzdělávací a profesní dráhy uvedlo 22,54 % žáků, podle svých schopností se rozhodovalo 15,49 % žáků, dosažené školní výsledky sehrály při rozhodování roli u 23,94 % žáků, jiné faktory uvedlo 5,63 % žáků. Nejvíce žáků = 32,39 % si svou další vzdělávací dráhu zvolilo na základě svých představ o tom, co by chtěli v budoucnu dělat. Lze tedy konstatovat, že představy žáků o budoucím povolání/zaměstnání sehrávají 2krát větší roli než jejich schopnosti a cca 1,5krát větší roli než jejich zájmy nebo vědomosti a dovednosti. Vnější atributy, např. sídlo SŠ nebo forma přijímacího řízení se jako jeden z činitelů ovlivňující rozhodování mladých lidí o dalším vzdělávání v našem výzkumném šetření také objevily. Pro 39,44 % žáků základních škol byla prvořadá samotná oblast dalšího vzdělávání (zaměření SŠ, sídlo SŠ, forma přijímacího řízení, podmínky přijetí aj.), což plně potvrzuje závěry Vendela (2008, s. 70). Důležitou roli při volbě další vzdělávací dráhy a budoucího povolání sehrává u žáků základních škol také vykonávané povolání rodičů, úroveň jejich dosaženého vzdělání, rodinné prostředí, styl výchovy, postoje rodičů k práci a jednotlivým povoláním aj. V rámci našeho šetření byl věnován prostor také identifikaci žáků s povoláním někoho z rodiny. Kvantifikací dat získaných obsahovou analýzou esejí bylo zjištěno, že povolání v rodině sehrálo významnou roli při rozhodování o další vzdělávací dráze pouze u 11,27 % žáků, což je o 14 % méně, než uvádějí Šťastnová a Drahoňovská (2012, s. 9). Naše empirická data dále ukázala, že ke ztotožnění s povoláním pra- 17

18 rodičů stejně jako s povoláním příbuzných došlo pouze u 1,41 % žáků. Přesto lze konstatovat, že při rozhodování žáků o budoucí profesi širší rodina hraje určitou roli. Mezi nejčastěji uváděné informační zdroje, které mají pro vycházející žáky při volbě jejich další vzdělávací dráhy a budoucího povolání velký význam, patří masmédia (Výzkum, 2003). V souvislosti se získáváním informací zajímaly také nás zdroje, ze kterých žáci čerpají potřebné informace pro výběr školy. Kvantifikací empirických dat získaných obsahovou analýzou esejí bylo zjištěno, že masmédia sehrála určitou roli u 35,21 % žáků, z toho internet u 19,72 %, tištěná média u 12,68 %, akustická a obrazová média pouze u 2,82 %. I když internet uvedlo méně respondentů, než jsme očekávali, přesto lze jeho postavení považovat za dominantní. Potvrzuje se, že se stává stále více oblíbeným a jedinečným zdrojem informací. Ve srovnání s internetem jsou informace získané z ostatních masových komunikačních prostředků, zejména akustických a obrazových, žáky hodnoceny jako méně přínosné. Dále bylo zjištěno, že pro 11,27 % žáků byly rozhodujícím faktorem propagační akce, zejména burza škol (4,23 %) a náborové akce pracovníků střeních škol (7,04 %). Pedagogickopsychologická poradna a úřad práce, stejně jako povolání příbuzných nebo prarodičů sehrály při rozhodování významnou roli pouze u 5,64 % žáků S kým se žák nejčastěji radil Na základě analýzy výzkumů různých autorů lze konstatovat, že v oblasti poskytování kariérových informací hrají významnou roli také vrstevníci a vrstevnické skupiny. I z naší analýzy vyplynulo, že pro 32,39 % žáků jsou nejčastějším zdrojem rad a informací vrstevníci (kamarádi a spolužáci), což jednoznačně koreluje se závěry Taylorové (1992), že vrstevníci a vrstevnické skupiny hrají prvořadou roli především v oblasti poskytování kariérových informací, i se závěry Hlaďa (2009, s. 69), že vrstevníci jsou významnějším zdrojem informací než učitelé a kariéroví poradci. Z naší obsahové analýzy vyplynulo, že učitelé byli podstatným zdrojem informací pro 14,09 % žáků a kariérový poradce pro 12,86 % žáků. To znamená, že vrstevníci byli jako význačný zdroj informací označeni 2,5krát častěji než výchovní poradci a 2,3krát častěji než učitelé. Ačkoli několik realizovaných výzkumů uvedlo vliv školy na volbu další vzdělávací dráhy a budoucí profese jako okrajový (srov. např. Výzkum, 2003; Trhlíková, Vojtěch a Úlovcová, 2008), tento fakt výsledky našeho šetření nepotvrdily. Že škola, resp. pedagogičtí pracovníci sehrávají při kariérovém rozhodování významnou roli, vyplynulo z esejí 28,18 % žáků. Pedagogičtí pracovníci (28,18 %) spolu s rodiči (33,80 %) tak představují významný zdroj kariérových informací, které působí na formování vzdělanostních a profesních aspirací žáků. Při rozhodování o budoucí vzdělávací a profesní dráze rodiče mohou svým dětem poskytnout podporu jak výchovou, tak i vzorem nebo informacemi, ale podpora vzděláváním a vybavením jedinců příslušnými kompetencemi náleží pouze škole Kdo žákovi při jeho rozhodování nejvíce pomohl Pomoc rodičů při volbě další vzdělávací dráhy je ovlivňována mnoha faktory, a to nejen vzděláním rodičů či informovaností o typech středních škol a jejich zaměření aj., ale také tím, jak pubescenti vnímají roli rodičů a do jaké míry jsou ochotni jejich rady a pomoc akceptovat. Pokud jde o pomoc při rozhodování kam dál?, bylo zjištěno, že žáci vnímají přibližně stejnou měrou jak pomoc rodiny, tak pomoc pedagogických pracovníků. Shodně s Hlaďem a Drahoňovskou (2012, s. 15) lze konstatovat, že pomoc ze strany třídních učitelů (uvedlo 20 %) je žáky oceňována více, než pomoc kariérových poradců (uvedlo 14 %). Toto zjištění plně potvr- 18

19 zuje fakt, že třídní učitel je v užším kontaktu jak s žáky, tak s rodiči, a při volbě dalšího vzdělávání a budoucího povolání sehrává významnější roli než výchovný kariérový poradce, neboť je lépe obeznámen jak se studijními předpoklady žáka, tak s rodinnými či sociálními poměry rodiny. Kvalitní propagace kariérového poradenství by měla být součástí internetových stránek každé školy a měla by obsahovat srozumitelný popis poskytovaných služeb, jejich význam pro volbu další vzdělávací a profesní dráhy, potřebné kontakty včetně vyhovujících úředních hodin. 8.2 Kvalitativní obsahová analýza Kvalitativní obsahová analýza se snaží udržet výhody kvantitativní obsahové analýzy, zejména předem připravený postup sběru a analýzy dat, systematičnost výzkumu, změření četností kategorií, zevšeobecňování závěrů nebo použití kategorií jako jádra analýzy. Zároveň ale směřuje k porozumění výpovědím v kontextu a v procesuálním vývoji (Mayring, 2010). Podstatou kvalitativní obsahové analýzy je zmenšit množství textu při zachování zásadního obsahu, získaná data propojit, vhodným způsobem doplnit a následně interpretovat (Klapko, 2013, s. 141) Kvalita výzkumu Při zajištění kvality výzkumu je nutné přihlédnout ke zvláštnostem kvalitativní výzkumné strategie. Aby kvalita takto koncipovaného výzkumu byla zajištěna, je nutné dodržovat určitá pravidla. V této práci byla snaha dodržet čtyři kritéria kvality: důvěryhodnost, přenositelnost, spolehlivost a potvrditelnost. Důvěryhodnost je podobná validitě používané u kvantitativního výzkumu. I u kvalitativního přístupu je potřeba dokázat, že předmět zkoumání byl přesně identifikován a popsán (Hendl, 2005, s. 339). Naší snahou bylo zajistit důvěryhodnost délkou výzkumného šetření (sběr a postupná analýza dat probíhala po dobu 4 let), konzultacemi s vědeckými pracovníky, kteří se výzkumu neúčastnili a kteří nezávisle na sobě posuzovali projekt výzkumného šetření i jeho dílčí výsledky, čímž poskytli zpětnou vazbu poukazující na klady i nedostatky, triangulací (pro ověření poznatků bylo použito více metod sběru dat) a užitím přímých citací v textu práce. Za důležité techniky kritéria přenositelnosti považuje Švaříček (2007, s. 36) zdokumentování celého výzkumného procesu a spojení jeho výsledků s již realizovanými výzkumy. V této práci jsou použity obě tyto techniky. Celý výzkumný proces byl podrobně zachycen a přímo v jednotlivých kapitolách jsou analyzována získaná data, je popsáno, k čemu se dospělo, a provedeno srovnání s výsledky výzkumného šetření z roku 2003 (Výzkum, 2003), s výsledky Šťastnové a Drahoňovské (2012) a s výsledky Hlaďa a Drahoňovské (2012). K zajištění spolehlivosti existují podle Švaříčka (2007, s. 41) tyto techniky: konzistence otázek, přepis nahrávek rozhovorů a konzistence při kódování. Spolu s Rubinem a Rubinovou (2012) doporučuje Švaříček kritérium spolehlivosti nahradit kritériem správnosti a pečlivosti. Správnost postihuje přesnost kvalitativního výzkumu (výzkumník by měl pracovat jen s těmi informacemi, které získal, a neměl by je doplňovat vlastními), pečlivost spočívá v doložení způsobu, jakým byli vybráni účastníci výzkumu a jak byl složen celý obraz studie včetně jejích závěrů. Při analýze našeho výzkumného šetření se pracovalo pouze s daty, která byla získána v průběhu výzkumu (zajištěna správnost) a celá studie byla podrobně popsána (zajištěna pečlivost). 19

20 Potvrditelnost je analogií objektivity. Lze jí dosáhnout zprávou obsahující dostatečné množství informací, aby bylo možné posoudit nejen adekvátnost procesu zkoumání, ale i získané poznatky (Hendl, 2005, s. 340). Závěrečná zpráva z výzkumného šetření by proto měla zahrnovat hrubá data včetně jejich sběru, popis a zdůvodnění metodologie, cíle výzkumu, informace o pilotáži a průběhu vlastního výzkumu, o použitých analytických postupech aj. (Hendl, 2005, s. 340). Aby bylo splněno kritérium potvrditelnosti, v jednotlivých kapitolách byl co nejpřesněji popsán celý výzkumný proces a prezentována hrubá data, která jsou odlišena kurzívou, aby bylo možné objektivně posoudit adekvátnost interpretací. 8.3 Poznatky získané obsahovou analýzou textu Na základě obsahové analýzy se lze domnívat, že někteří žáci ještě v 9. ročníku nevědí, co by chtěli v životě dělat, čím se zabývat, proto hledají někoho, kdo by jim poradil nebo pomohl. Na tuto skutečnost upozorňují také Doubek a Levínská (Pražská, 2005), kteří uvádějí, že hlubší a trvalejší zájmy má jen málo žáků. Naopak někteří žáci již mají v otázce volby zcela jasno. Při řešení výběru střední školy se mladí lidé nechávají ovlivnit živými, reálnými lidmi. I když především rodiče jsou uváděni jako nejvýraznější faktor působící na rozhodování, jejich přímý vliv na výběr střední školy připustilo jen velmi málo žáků. Volba další vzdělávací a profesní dráhy může být tedy zcela náhodná, ovlivněná blízkou nebo cizí osobou, ale také ryze vlastním rozhodnutím vycházejícím z dosavadních zkušeností a korespondujícím s aktuálním zájmem. Poznání zájmů, tedy toho, co žáky přitahuje a co je baví dělat, je jednou ze základních podmínek úspěšného kariérového poradenství. Žáci si své představy vytvářejí mnohdy bez přiměřených vědomostí o tom, jaké požadavky různé typy středních škol kladou na své studenty, a bez náležitých znalostí vlastních předpokladů si vybírají školu podle jejích vnějších atributů, aby jejich vstup do vyššího stupně vzdělávání byl co nejjednodušší. Na rozhodovací proces tedy působí celá řada faktorů. K významným formálním faktorům patří: internet, burzy škol, dny otevřených dveří aj. Protože se žáci nejlépe orientují v prostředí, které dobře znají, mezi neformálními faktory sehrávají důležitou roli osoby z žákova blízkého i vzdálenějšího okolí. Nejčastěji jsou to rodiče, kamarádi nebo učitelé, tedy zdroje, s nimiž se osobně setkávají. Specifickou roli v procesu rozhodování zastávají také sourozenci. Zejména starší sourozenci jsou nejen důležitým zdrojem informací o středních školách, ale také zdrojem, který ovlivňuje formování představ a plánů, jež se vztahují ke vzdělávání a profesi. Volí-li si mladý člověk povolání, činí tím svůj krok do světa dospělých. Patnáctiletí žáci, kteří končí povinnou školní docházku, nemají příliš zkušeností a nejsou ještě tak osamostatnění, aby při rozhodování o dalším vzdělávání a budoucím povolání nepotřebovali radu či pomoc, i když to mnohdy popírají a dávají najevo, že je to jejich život a jejich rozhodnutí. Mnozí tedy správně vnímají, že jde o jejich budoucnost, ale současně je patrné, že si uvědomují, že rodiče za ně stále nesou odpovědnost a jejich rozhodnutím se podřizují. Najdou se ale i žáci, kteří svou budoucnost v rukou rodičů zcela ponechávají. Celkově lze konstatovat, že se rodiče tématu dalšího vzdělávání po ukončení základní školy věnují velmi výrazně. V období pubescence dochází u žáků k postupnému odpoutávání se od rodičů a významnou roli v jejich životě začínají hrát vrstevníci. Žáci se snaží mezi svými vrstevníky nalézt někoho, komu by mohli plně důvěřovat, s nímž by mohli sdílet své vnitřní pocity (Hlaďo a Drahoňovská, 2012, s. 14). S kamarády a spolužáky probírají možnosti dalšího vzdělávání a své představy navzájem konfrontují. Vrstevníci se tak stávají důležitým zdrojem rad, i když spíše jen v oblasti informací. 20

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo

Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo Brno 14. 6. 2017: Konference Kariérové poradenství ve školní praxi 1 Východiska rozhodování o profesní a vzdělávací

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK

Příloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

PROFESNÍ ORIENTACE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ZDRAVÉHO VÝVOJE OSOBNOSTI DOSPÍVAJÍCÍCH

PROFESNÍ ORIENTACE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ZDRAVÉHO VÝVOJE OSOBNOSTI DOSPÍVAJÍCÍCH 2. konference ŠKOLA A ZDRAVÍ 21, Brno 2006 PROFESNÍ ORIENTACE JAKO JEDEN Z FAKTORŮ ZDRAVÉHO VÝVOJE OSOBNOSTI DOSPÍVAJÍCÍCH Zdeněk FRIEDMANN Souhrn: Problémy profesní orientace a kariérového poradenství

Více

PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA

PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA Výzkumný záměr MSM 0021622443"Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop

K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia. PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop K pojetí a funkci bakalářských prací kombinovaného pedagogického studia PhDr. Jiřina Novotná, NÚV 13.10. 2011 TTnet workshop 1. Změny ve vzdělávání učitelů společné evropské trendy Srovnávací přístup:

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky

Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky Metodologie výzkumu odkladů povinné školní docházky Mgr. Zuzana Svobodová Pedagogická fakulta UK, Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Název disertační práce: Odklady povinné podmíněnost školní docházky

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání

KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání KLÍČ Klíčové kompetence v počátečním vzdělávání Anotace Projekt se zaměřuje na oblast klíčových kompetencí, jejichž utváření a rozvíjení u žáků všech stupňů a typů škol se stalo významnou součástí kurikulární

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce

Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce Co opravdu potřebuje Plzeňský kraj? Globální cíl PK: Zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu Plzeňského kraje efektivním a udržitelným

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Období dospívání. VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318)

Období dospívání. VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Období dospívání Eriksonův pohled na dospívání

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Statut školního poradenského pracoviště

Statut školního poradenského pracoviště Základní škola Morkovice, příspěvková organizace 17. listopadu 416, 768 33 Morkovice-Slížany telefon: 573 370 023, e-mail: skola@zsmorkovice.cz, IČO: 708 749 30 Statut školního poradenského pracoviště

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Vyučovací předmět: Volba povolání Období: 3. období Počet hodin ročník: 0 0 33 33 Učební texty: 1 3. období A) Cíle vzdělávací oblasti

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Charakteristika lidské práce. Pracoviště Pracovní prostředí Pracovní prostředky Objekty a produkty práce. Charakter pracovní činnosti

Charakteristika lidské práce. Pracoviště Pracovní prostředí Pracovní prostředky Objekty a produkty práce. Charakter pracovní činnosti A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a svět 2 Vzdělávací obor: Člověk a svět 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 5 k učení 6 vyhledává a třídí informace efektně je využívá v procesu

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová

Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA Jazyk a jeho užívání jsou jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Kognitivní lingvisté předpokládají, že jazyk

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy

Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA HV69 Oblast zahrnuje vyučovací předměty: Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni základní školy Vzdělávání v oboru směřuje k vnímání hudby jako důležité součásti

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu

Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Životní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících

Životní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících Vývoj identity Zopakujeme, jakým způsobem dochází k vývoji identity dospívající postupně odpovídají na otázky: Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.

Více

P-KAP: Kariérové poradenství

P-KAP: Kariérové poradenství Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání P-KAP: Kariérové poradenství prezentace pro Zlínský kraj Mgr. Miroslav Grznár Definice kariérového poradenství Spektrum

Více

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce

Více

OPONENTSKÝ POSUDEK HABILITAČNÍ PRÁCE

OPONENTSKÝ POSUDEK HABILITAČNÍ PRÁCE OPONENTSKÝ POSUDEK HABILITAČNÍ PRÁCE Habilitant: Téma habilitační práce: Oponent: Ing. Andrej Trnka, PhD. Inovatívne marketingové metódy analýzy onlinového nákupného správania Prof. Ing. Jaroslav Světlík,

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

2

2 1 2 Rámcové vzdělávací programy jsou zpracovány pro každý obor, uvedený v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Celkový počet RVP pro odborné vzdělávání

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle

Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle Východiska pro strategickou část - problémové oblasti, priority a cíle Na základě zapojení aktérů a vyhodnocení existujících materiálů byly určeny následující oblasti a v nich tyto klíčové problémy. Problémová

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu

Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu Kariérový poradce pro vzdělávací a profesní dráhu vede klienty v jakémkoliv věku a v kterékoliv fázi jejich života k samostatnému zodpovědnému rozhodování

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Pracovní náplň školního psychologa

Pracovní náplň školního psychologa Pracovní náplň školního psychologa pedagogicko-psychologické poradenství ve škole spolupráci členů školního poradenského pracoviště a jeho komunikaci s vedením školy spolupráci členů školního poradenského

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu Petra Kalibová Kontakt: petra.kalibova@uhk.cz Pracoviště: Katedra sociální pedagogiky PdF UHK 2 Závěrečná

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY

TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Předškoláci umějí čím dál tím lépe počítat. U odkladů rozhoduje věk a pohlaví dítěte. Školu prvňákům vybírají

Více

Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj

Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj Co je Salmondo Online aplikace s jednoduchým přístupem pro jednotlivé uživatele Student pracuje s jednotlivými nástroji např. psychologickými testy,

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Koncepce poradenských služeb ve škole

Koncepce poradenských služeb ve škole ŠKOLNÍ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou na naší škole zajišťovány výchovným poradcem, Mgr. Janou Wolfovou.

Více

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu

Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj

Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj Webový systém pro kariérní plánování a osobní rozvoj Co je Salmondo? Kariérní a rozvojový nástroj určený pro žáky středních škol a výchovné poradce Online aplikace s jednoduchým přístupem skrze webovou

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření Použitá metodika Výzkumné šetření bylo provedeno ve spolupráci s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV) ve dnech 7. 14. září 2009. Sběr

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace

ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace Reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.1.26/02.0030 Centrum pro rozvoj a podporu regionů, o.p.s. Olomouc ANALÝZA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Fakultní základní školy Olomouc, Tererovo nám. 1, příspěvková organizace

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ

OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ Kde získat další informace? http://opvvv.msmt.cz http://www.msmt.cz https://www.facebook.com/opvvv/ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ opvvv@msmt.cz Informace o ostatních operačních programech:

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A

PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017

Více

POTŘEBA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ PRO STUDENTY VŠ. Iva Kirovová VŠB-TUO Ekonomická fakulta Katedra managementu

POTŘEBA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ PRO STUDENTY VŠ. Iva Kirovová VŠB-TUO Ekonomická fakulta Katedra managementu POTŘEBA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ PRO STUDENTY VŠ Iva Kirovová VŠB-TUO Ekonomická fakulta Katedra managementu Nabídka předmětů Individuální rozvoj kariéry (IRK) Individuální hledisko Individual Career Development

Více

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ

SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOST ODKLADŮ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY? ANALÝZA ROZHODOVACÍHO PROCESU RODIČŮ Mgr. Zuzana Svobodová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání PedF UK Myslíkova 7, Praha 1 OBSAH PREZENTACE 1. Základní

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2018/2019

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2018/2019 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ školní rok 2018/2019 ARCIBISKUPSKÉ GYMNÁZIUM Korunní 586/2, Vinohrady, 120 00 PRAHA 2 1. ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ Výchozím dokumentem je zákon č. 561/2004

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky

Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analysis of Educational Needs and Competencies of Primary School Teachers

Více

Průzkum rozhodování žáků devátých tříd. Studie Než zazvoní

Průzkum rozhodování žáků devátých tříd. Studie Než zazvoní Průzkum rozhodování žáků devátých tříd Studie Než zazvoní 26. září 2016 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie společnosti Než zazvoní, která mapuje proces rozhodování

Více

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH

ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH ZÁPIS Z 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY KARIÉROVÉ PORADENSTVÍ Datum jednání: 12.10.2016 Čas jednání: 13:00 hodin V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH Místo jednání: Kancelář MAS Lednicko-valtický areál, z.s., Lidická 3116/134,

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více