PROUDĚNÍ PODZEMNÍCH VOD V LOŽISKOVÉ OBLASTI ROŽNÁ

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd PROUDĚNÍ PODZEMNÍCH VOD V LOŽISKOVÉ OBLASTI ROŽNÁ Rešerše k bakalářské práci Vypracovala: Anežka Lusková Vedoucí práce: Mgr. Adam Říčka, PhD. Brno, 2016

2 Obsah 1. ÚVOD PŘÍRODNÍ POMĚRY V OBLASTI Ložisková oblast Rožná Ložisko Rožná Ložisko Olší- Drahonín Geografie a morfologie Klimatické podmínky GEOLOGIE Geologie širšího okolí Geologie ložiskové oblasti Rožná Strukturní poměry ložiskové oblasti Rožná HYDROLOGIE HYDROGEOLOGIE Hydrogeologické poměry ložiskové oblasti Rožná Proudění podzemních vod v puklinovém prostředí METODIKA LITERATURA

3 1. ÚVOD Ložisková oblast Rožná je jednou z posledních lokalit v Evropě, kde je těžen uran a zároveň posledním aktivním uranovým dolem v České republice. Po ukončení těžby je plánováno zatopení dolu, které částečně obnoví režim proudění podzemních vod, a další aktivity, které budou zasahovat do horninového prostředí. Z tohoto důvodu je v oblasti prováděn hydrogeologický průzkum. Cílem této bakalářské práce je zjištění hladin podzemních vod a následné sestrojení map hydroizohyps, které budou znázorňovat proudění podzemních vod v zájmové oblasti. Výšky hladin podzemních vod budou zjišťovány z archivních údajů a také budou změřeny na několika dostupných vrtech a studnách v současnosti. Součástí práce bude také vymezení rozsahu depresního kužele, který vznikl v důsledku odvodňování důlního díla. Cílem této rešerše k bakalářské práci je seznámení se s dostupnou literaturou týkající se studované oblasti. 3

4 2. PŘÍRODNÍ POMĚRY V OBLASTI 2.1 Ložisková oblast Rožná Ve studované oblasti se nachází dvě uranová ložiska. Jedná se o ložisko Rožná a ložisko Olší- Drahonín Ložisko Rožná Ložisková oblast Rožná leží v okresu Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina asi 6 km J směrem od Bystřice nad Perštejnem. Hlubinná těžba uranu zde probíhá od roku 1958 a bude pokračovat po dobu její ekonomické výhodnosti (dáno usnesením vlády ČR č. 565 z ). Od roku 1968 je v provozu chemická úpravna a dvě odkaliště. Ložisko bylo otevřeno 11 jámami a v dobývacím prostoru je nyní cca 580 km důlních chodeb. Hloubka dobývání je až m pod povrchem. Dobývací prostor má 8,76 km 2. Do roku 2006 zde bylo vytěženo t uranu a roční těžba se zde pohybuje okolo 300 tun. V současné době probíhají na vytěžených částí ložiska likvidační práce a postupná sanace lokality. Důlní vody jsou odčerpávány a čištěny a dále vypouštěny do Nedvědičky a Bukovského potoka (Diamo s. p. Stráž pod Ralskem) Ložisko Olší- Drahonín Druhé ložisko v zájmové oblasti, kde probíhala hlubinná těžba uranu, leží v Jihomoravském kraji v okresu Brno- venkov JV směrem od ložiska Rožná. Těžba na tomto ložisku probíhala v letech Plocha dobývacího prostoru byla 6,29 km 2. Bylo zde 5 jam a celkem bylo vytěženo 2 992,2 t uranu. Hloubka dobývání byla až 900 m pod povrchem a ruda byla zpracovávána v chemické úpravně v Rožné. V součastnosti je důlní dílo zlikvidováno a zatopeno, byl však zjištěn výtok kontaminovaných důlních vod v blízkosti Hadůvky. Proto jsou důlní vody čerpány do čistírny a vypouštěny do vodoteče Hadůvka (Diamo s. p. Stráž pod Ralskem). 4

5 2.2 Geografie a morfologie Zájmové území leží na hranici kraje Vysočina a Jihomoravského kraje (obr. 1). V kraji Vysočina se jedná o okres Žďár nad Sázavou a v Jihomoravském kraji je to okres Brno- venkov. Centrální část území leží u obce Dolní Rožínka, která je vzdálená asi 40 km SV směrem od města Brna. Samotná důlní díla jsou protažená ve směru SSZ JJV (Kříbek et al. 1997) mezi toky Nedvědička a Bobrůvka (Loučka). Studovaná oblast podle geomorfologického členění leží na V okraji Českomoravské vrchoviny na hranici dvou podcelků: Bítešské a Nedvědické vrchoviny (Balatka et al. 1972). Většinu území tvoří pahorkatiny. Jižní část tvoří členitější Nedvědická vrchovina, zatímco Bítešská vrchovina, která leží na severu území, má spíše plochý povrch se střední nadmořskou výškou 517,2 m n. m. (Demek et al., 2006). Nadmořská výška se v zájmové oblasti pohybuje od 254 m n. m. (soutok Svratky s Bobrůvkou) do 812 m n. m. (Pohledecká skála). Obr. 2 znázorňuje morfologii terénu. Obr. 1 Lokalizace ložiskové oblasti Rožná. Zájmová oblast je vyznačena červeným čtvercem. (Mapy.cz, 2016, upraveno) 5

6 Obr. 2 Morfologie povrchu ložiskové oblasti Rožná (Říčka, 2010) 2.3 Klimatické podmínky Zájmová oblast leží v mírném pásu, konkrétně v mírně teplé oblasti. Území je v nejnižších polohách mírně suché a ve vyšších polohách velmi vlhké. Počet letních dnů zde neklesá pod 50 a průměrná červencová teplota se pohybuje nad 15 C. Zima je v nejnizších polohách většinou mírná s lednovou teplotou nad - 3 C. Oblast je středně bohatá na srážky. (Myslil et al., 1985). Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje okolo mm (obr. 3). Podle obr. 4 se průměrná roční teplota vzduchu pohybuje v rozmezí 6 až 8 C. 6

7 Obr. 3 Mapa průměrného ročního úhrnu srážek za období [mm]. Zájmová oblast je vyznačena červeným čtvercem. (ČHMÚ, 2016, upraveno) Obr. 4 Mapa průměrné roční teploty vzduchu za období [ C]. Zájmová oblast je vyznačena červeným čtvercem. (ČHMÚ, 2016, upraveno) 7

8 3. GEOLOGIE 3.1 Geologie širšího okolí Ložisková oblast Rožná leží v SV části moldanubika na jeho hranici s kutnohorsko- svrateckou oblastí. Toto území konkrétně leží na rozhraní dvou jednotek: strážecké moldanubikum a svratecké krystalinikum (kutnohorsko- svratecká oblast). Moldanubická zóna je ve studovaném území dělena na monotónní a pestrou skupinu (Urban, Synek, 1995). Monotónní skupinu tvoří různé typy pararul, které vystupují v pruhu SSZ- JJV směru mezi Rožnou a Olší. Pestrá skupina je tvořena převážně pararulami, které doprovází grafitické ruly, amfibolity, erlány, krystalické vápence, ultrabazika a granulity (Mísař et al., 1983). Svratecké krystalinikum tvoří granátické svory, migmatitizované dvojslídné ruly a anatektické peraluminické ortoruly s turmalínem, v menší míře jsou zde polohy mramorů, amfibolitů, kvarcitů, skarnů a serpentinitů (Melka, 1992). Geologická stavba moldanubické zóny je považována za výsledek polyfázového vývoje, při kterém došlo k vzájemnému nasunování dílčích korových segmentů a místy segmentů svrchního pláště. Mohou se tak vedle sebe nalézat jednotky různého stáří a metamorfózy (Vrána, 1988). Příkrovová stavba moldanubika je tvořena třemi příkrovy: nejsvrchnější gföhlský a podložní drosendorfský a ostrongský. Horniny v zájmové oblasti jsou pravděpodobně součástí gföhlského příkrovu. Vztah mezi moldanubikem a svrateckým krystalinikem není zcela jasný a panuje na něho několik názorů, avšak podle Urbana a Synka (1995) se kutnohorsko- svratecká skupina nachází v nadloží moldanubika (gföhlského příkrovu), ale v severovýchodní části moldanubika je jejich pozice obrácená. 8

9 3.2 Geologie ložiskové oblasti Rožná Ložisko Rožná leží na severovýchodním okraji moldanubika a je tvořeno především jeho pestrou skupinou, kterou zde nejvíce zastupují biotitické a amfibol- biotitické pararuly, které jsou rozdílně migmatitizovány a uzavírají v sobě pásma amfibolitů, erlánů, mramorů, kvarcitů, serpentinitů a pyroxenitů. V jižní části se nachází gföhlské granulity a budiny eklogitů. (Kříbek et al., 1997). Jsou zde přítomny i migmatity a migmatitické ruly, které jsou součástí monotónní skupiny. Svratecké krystalinikum tvoří dvojslídné svory, migmatity, ortoruly, pararuly, amfibolity, skarny, krystalické vápence, kvarcity a serpentinity. Tyto horniny se nachází v jihovýchodní části studovaného území. Kromě metamorfovaných hornin zde najdeme menší masivy syntektonických a posttektonických granitoidů. V celé oblasti jsou přítomny žíly aplitů a pegmatitů (Kříbek et al., 1997). K nejmladším horninám zájmové oblasti patří terciérní a kvartérní sedimenty. Terciérní sedimenty se nachází v jihovýchodní části oblasti a jsou zastoupeny písčitými slíny, písky a jílovci (Nekovařík et al., 1999). Kvartérní sedimenty tvoří nepříliš vyvinutý pokryv mocný od 2 do 4 m, maximálně do 7 m (Plhal, Katagrin, 1973). Obr. 5 Schématická geologická mapa zájmové oblasti (Říčka, 2008) 9

10 3.3 Strukturní poměry ložiskové oblasti Rožná Dominantním planárním prvkem hornin v ložiskové oblasti Rožná je metamorfní foliace, která byla deformována během nasouvání moldanubických příkrovů. Toto nasouvání vedlo ke vzniku izoklinální vrásové stavby, která vytváří rožensko- olšínskou antiklinálu a rozsošskou a olšínskou synklinálu (obr. 2). Ložisko Rožná leží v rozsošské synklinále. Metamorfní foliace je na několika místech protínána mylonitovými zónami, které dosahují mocnosti až několika metrů. Jedná se o jemnozrnně rekrystalizovanou matrix s převahou tmavých minerálů, obsahující reliktní křehce deformované krystaly živců a granátů (Kříbek, Hájek, 2005). Výrazným jevem ložiska Rožná je křehké porušení hornin. Dominantními strukturami jsou zde kataklazitové zóny směru SSZ- JJV s úklonem k Z a ZJZ (obr. 6). Tyto zóny dosahují mocnosti maximálně m a délky km a je na ně vázáno hlavní uranové zrudnění. Zóny kataklazitů jsou nejčastěji vyplněny mikrobrekciemi, tektonickým jílem a hydrotermálním karbonátem. Tyto zóny jsou pojemnovány Rožná 1 až 4 (R1 až R4) a západ 1 až 3 (Z1 až Z3) (Kříbek et al., 1997). Na kataklazitové zóny jsou často vázány struktury nižších řádů. Jedná se o zpeřené ohlazové plochy konjugovaného systému směru SZ- JV až SSZ- JJV, které dosahují mocnosti maximálně 3 m. Lze je interpretovat jako doprovodné struktury typu Riedlových střihů nebo střihů typu P, které obsahují větší podíl karbonátů a vážou se na ně karbonátové žíly s uranovou mineralizací (Kříbek, Hájek, 2005). Od zón mylonitů a kataklazitů se směrově liší diagonální dislokace (obr. 6), které se rozlišují podle směru do tří základních systémů (Kříbek et al., 1997): Systém s úklonem k SZ i JV. Tento systém se projevuje jako pásma puklin a menších dislokací, jejichž dosah je jen několik desítek metrů. Je pro něho typická karbonátová výplň, přítomnost starší (předuranové) sulfidické mineralizace a vybělení hornin v jejich okolí. Systém s úklonem subvertikálním. Do tohoto systému SV- JZ směru patří dislokace bítešská, bukovská, strážecká a habřínská. Jedná se o puklinová pásma o mocnosti několik metrů a o křehké dislokace mocné 10

11 1-2 m, které jsou vyplněné tektonickými brekciemi, ale bez grafitu a jílu. Typickým jevem je silná limonitizace, zvláště v blízkosti povrchu. Systém s úklonem k JZ i SV. Tento systém přibližně SZ- JV směru je zpravidla tvořen puklinovými pásmy a patří sem pásmo litavských dislokací a rodkovské puklinové pásmo. Dotyčný systém je málo průběžný, pukliny mají délku pouze několik metrů. Obr. 6 Schématická mapa hlavních zlomových systémů (Říčka, 2010) 11

12 4. HYDROLOGIE Celá studovaná oblast spadá do úmoří Černého moře, povodí Dunaje a povodí Svratky (číslo hydrologického pořadí ). Dále je oblast tvořena dílčími povodími toků Nedvědičky a Bobrůvky (Loučky), což jsou pravostranné přítoky řeky Svratky. Významnější toky v severní části jsou Olešná (která vtéká do Bobrůvky) a Bystřice, ve střední části potok Rožínka a v jižní části Bukovský potok, Hadůvka, potok Rakovec a Libochovka (Říčka, 2010) (obr. 7). Do zájmového území, v okolí obce Křídla, zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Žďárské vrchy. V této oblasti dochází vlivem přírodních podmínek k tvorbě vyšších specifických odtoků podzemní vody a uplatňuje se zde faktor akumulace a regulace odtoku vod. Zmíněná oblast výrazně přispívá k vodnosti vodohospodářsky důležitých toků (Kříbek et al., 1997). Obr. 7 Říční síť ve studované oblasti (Říčka, 2010) 12

13 5. HYDROGEOLOGIE 5.1 Hydrogeologické poměry ložiskové oblasti Rožná Studovaná oblast podle hydrogeologické rajonizace leží ve skupině hydrogeologických rajónů krystalinika Českomoravské vrchoviny, konkrétně v hydrogeologickém rajónu 656 Krystalinikum v povodí Svratky (Michlíček et al., 1986). Ložisko Rožná se nachází na hranici strážeckého moldanubika a svrateckého krystalininka, které jsou tvořeny převážně metamorfovanými a magmatickými horninami, které tvoří hydrogeologický masív. Pro toto prostředí je typická puklinová propustnost a oživený oběh podzemní vody, který probíhá hlavně v přípovrchové zóně rozvolnění hornin. Pórová propustnost se objevuje jen v plošně a hloubkově málo vyvinutém kvartérním pokryvu. Hlubší oběh podzemních vod je vázán na tektonické poruchy (Kříbek et al., 1997). Mělký oběh podzemních vod se zde dělí na dvě části, které spolu prostorově souvisí a odlišují se rychlostí oběhu a mírou závislosti na srážkách: Svrchní oběh přípovrchové zóny je rychlejší a vázaný na kvartérní zvětralinový pokryv. Spodní oběh přípovrchové zóny je vyvinutý útržkovitě podle stupně exogenního rozvolnění a zrnitostního složení zvětralinového pláště. Podílí se na dotaci hlubšího oběhu poruchových pásem, trhlin a puklin. Hlubší oběh podzemních vod je vázán na tektonické zóny. V oblasti se nachází několik systémů strukturních poruch (Kříbek et al., 1997): Kataklazitové střižné zóny směru SSZ- JJV jsou poměrně nepropustné pokud jsou vyplněny tektonickým jílem, grafitem, karbonáty nebo jinou málo propustnou horninou. Vyšší propustnost by mohla být v křehkých horninách, jako např. v aplitech, pegmatitech, kvarcitech a kvarcitových rulách. Diagonální dislokace a paralelní puklinové systémy mají větší hydrogeologický význam. Rozlišujeme tři systémy: o Systém je často otevřený a bez výplně, takže se tento systém zdá jako nejlepší pro živější proudění podzemních vod. 13

14 o Systém nemá tak velký význam jako systém předchozí a slouží spíše jako propojení více propustných strukturních systémů. o Systém je v oblasti málo zastoupen a proudění vod v tomto systému je pravděpodobně minimální. Hladina podzemních vod je ve většině případů volná a kopíruje morfologii terénu. Směr proudění podzemních vod v přípovrchové zóně zavisí na orientaci puklin v horninovém masívu, na hloubce zvětrávání, morfologii terénu a na pozici místní erozní báze, kterou většinou představuje povrchový tok (Kříbek et al., 1997). Intenzita zvodnění horninového masívu záleží na typu horniny a tektonické pozici. Určité rozdíly v propustnosti hornin jsou dány odlišným petrografickým složením (Čurda, 1997). Nejvyšší propustnost mají křehké horniny, pegmatity, aplity, kvarcity, kvarcitické ruly a další horniny, které nemají schopnost elastické deformace a zatěsnění puklin (Michlíček et al., 1986). Propustnost rul se zvyšuje s vyšším stupněm migmatizace. Nižší propustnost mají hadce, grafitické horniny a amfibolity. 5.2 Proudění podzemních vod v puklinovém prostředí Dva základní činitelé, které určují proudění podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná, jsou členitá morfologie terénu a heterogenita puklinového prostředí hydrogeologického masívu (Říčka, 2010). Zvodnění hornin v horninovém prostředí je vázáno hlavně na přípovrchovou zónu rozpukání a její zvětralinový plášť. Propustnost krystalických hornin ve větších hloubkách závisí na jejich tektonickém porušení. Velké a pevné bloky hornin jsou většinou méně propustné než rozpukané horniny (Schwartz, Zhang, 2003). Zvětralinový plášť vzniká při dlouhodobém vlivu atmosférických srážek na matečnou horninu. Zvodeň se nejčastěji vyskytuje ve spodní části zvětralinového pláště. Pod zvětralinovým pláštěm proudí podzemní voda v nezvětralých krystalických horninách puklinami, jejichž hustota je často nejvyšší na povrchu (Taylor, Howard, 2000). 14

15 Hydrogeologický masív se dělí na oblasti, kde dochází k infiltraci srážek (vrcholové partie), které poté jako podzemní vody proudí svahy směrem k oblasti odvodnění (údolí). Infiltrační oblast má sestupný hydraulický gradient, zatímco odvodňovací oblast má vzestupný hydraulický gradient (Hubbert, 1950; Tóth, 1963). Proudění podzemních vod v puklinovém prostředí je výsledkem hydraulických gradientů, které jsou určovány topografickými, teplotními a chemickými změnami (Tóth, 1963, 1999). Podzemní vody proudí z míst s vyšším hydraulickým potenciálem do oblastí s nižším hydraulickým potenciálem, což znamená, že proudí z infiltrační oblasti (elevace) do větších hloubek a poté vystupují směrem k povrchu v odvodňovací oblasti (údolí). Vznik lokálního a regionálního systému proudění závisí hlavně na morfologii terénu. Čím je lokální reliéf výraznější, tím je proudění podzemních vod hlubší, ale pokud je lokální reliéf minimální, nemusí lokální systém proudění vůbec vzniknout a je vyvinut pouze regionální systém proudění (obr. 8). Toto gravitačně řízené proudění je možné jen v případě dostatečně hlubokých zvodní s vertikální proupustností, která umožňuje vznik vertikálního proudění podzemních vod (Haitjema, Mitchell- Bruker, 2005). Obr. 8 Model proudění podzemních vod jednotlivých systémů ve vztahu k morfologii terénu (Tóth, 1999) 15

16 6. METODIKA Samotná práce bude mít dvě části: sběr dat a následné sestrojení map hydroizohyps. Sběr dat proběhne dvěma způsoby, a to získáním dat z archivních údajů Geofondu a měřením výšek hladin podzemních vod na dostupných hydrogeologických objektech v součastnosti. Měření v terénu bude probíhat ve dvou etapách: na podzim a na jaře kvůli nízkým a vysokým stavům hladin. Hladiny podzemních vod budou měřeny elektrokontaktním hladinoměrem. Mapy hydroizohyps budou mít podobu hydrogeologických řezů, na kterých bude znázorněna hladina podzemních vod. Mapy budou zhotoveny v grafickém programu Corel Draw. 16

17 7. LITERATURA Balatka, B. (1972): Geomorfologické členění ČSR. Studia Geographica, 23. Geografický ústav ČSAV. Brno. Čurda, J. (1997): Hydrogeologická mapa ČR. List Bystřice nad Perštejnem. Měřítko 1: Český geologický ústav. Praha. Demek, J., Mackovčin, P., Balatka, B., Buček, A., Cibulková, P., Culek, M., Čermák, P., Dobiáš, D., Havlíček, M., Hrádek, M., Kirchner, K., Lacina, J., Pánek, T., Slavík, P., Vašátko, J. (2006): Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny. Brno. Haitjema, H. M., Mitchell- Bruker, S. (2005): Are Water Tables a Subdued Replica of the Topography? Ground Water, 43 (6): Hubbert, M. K. (1940): The Theory of Ground- Water Motion. The Journal of Geology, 48 (8): ). Kříbek, B., Hrazdíra, P., Sixta, V., Šikl, J., Mikšovský, M., Venera, Z., Sobotka, M. (1997): Strukturní, hydrogeologické a geochemické zhodnocení horninového prostředí ložiska Rožná s ohledem na uložení odkalištních vod. ČGÚ. Praha. Kříbek, B., Hájek, A. (2005): Uranové ložisko Rožná: model pozdně variský a povariských mineralizací. ČGS. Praha. Melka, R. (1992): Complex structural and metamorphic evolution of the Svratka crystalline unit. 7th Geological Workshop: Styles of superposed Variscan nappe tectonics: Abstracts, s. 25. Kutná Hora. Michlíček, E. et al. (1986): Hydrogeologické rajóny ČSR, svazek 2, Povodí Moravy a Odry. Geotest. Brno. Mísař, Z., Dudek, A., Havlena, V., Weiss, J. (1983): Geologie ČSSR 1, Český masív. Státní pedagogické nakladatelství. Praha. Myslil, V., Dvořák, J., Holánek, J., Kněžek M., Michlíček, E., Sukovitá, D., Šebesta, J., Štefek, J., Taraba, I., Trefná, E. (1985): Vysvětlivky k základni hydrogeologické mapě ČSSR 1: , list 24 Brno. ÚÚG. Praha. 17

18 Nekovařík, Č., Jaroš, J., Mitrenga, P., Rejl, L., Smolíková, L., Zelenka, P., Zeman, A. (1999): Geologická mapa ČR, měřítko 1:50 000, list Boskovice, Soubor geol. a ekol. účel. map přír. zdrojů. Český geologický ústav. Praha. Plhal, J., Katagrin, V. (1973): Prognózní ocenění na uran rožno- olšínské rudní pole. GP závod IV. Nové Město na Moravě. Říčka, A. (2010): Proudění a geochemie podzemních vod v ložiskové oblasti Rožná. MS, disertační práce. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Brno. Říčka, A. (2008): Numerický model proudění podzemních vod ložiskové oblasti Rožná. In: Černík, M. (ed.) et al.: Geochemie a remediace důlních vod, Aquatest a. s.. Praha. Schwartz, W. F., Zhang, H. (2003): Fundamentals of Ground Water. The Ohio State University, Wiley. New York. Taylor, R., Howard, K. (2000): A tectono- geomorphic model of the hydrogeology of deeply weathered crystalline rock: Evidence from Uganda. Hydrogeology Journal, 8 (3): Tóth, J. (1963): A theoretical analysis of groundwater flow in small drainage basins. Journal of geophysical research, 68: Tóth, J. (1999): Groundwater as a geologic agent: An overview of the causes, processes, and manifestations. Hydrogeology Journal, 7 (1): Urban, M., Synek, J. (1995): Moldanubian zone. Structure. In: Dallmeyer, R. D., Franke, W., Weber, K. (eds): Pre- permian geology of Central and Eastern Europe, Springer. Berlin. INTERNETOVÉ ZDROJE: ČHMÚ (2016): Průměrná roční teplota vzduchu za období [ C]. Dostupné na: data/pocasi/mapy- charakteristik- klimatu#, ČHMÚ (2016): Průměrný roční úhrn srážek [mm]. Dostupné na: data/pocasi/mapy- charakteristik- klimatu#,

19 ČGS (2016): Geovědní mapy 1: Dostupné na: Diamo s. p. Stráž pod Ralskem (2016): Olší. Dostupné na: geam/olsi, Diamo s. p. Stráž pod Ralskem (2016): Rožná. Dostupné na: geam/rozna, Mapy.cz (2016): Dostupné na: